Obec leží západně od Radnic, při Berounce.
Podle dochovaných archiválií byla v kraji na rozhraní tehdy plzeňského, kralovického a rokycanského okresu v šedesátých letech 19. století veliká bída. Snad právě ta zplodila myšlenku svépomoci. Z iniciativy místního vzdělaného faráře a lidumila Karla Kremmera byl na podporu nejnuznějších vytvořen v roce 1870 tzv. Oul, na jehož konto členové složili poměrně značný kapitál 6450 rakouských zlatých. Před 130 lety pak byla v Plané zřízena první občanská záložna. Zájem o ni je patrný ze skutečnosti, že za počáteční čtyři měsíce trvání peněžního ústavu zde bylo uloženo přes třicet tisíc zlatých střadateli z celého regionu. Po třech letech členové založili Rolnický akciový pivovar v Plané, aby se kraj zmohl a dosáhl určitého blahobytu, jak se píše ve zdůvodnění tohoto investičního záměru. Mladá akciová společnost přestála velký finanční krach ve Vídni v roce 1873, kdy stavba pivovaru nejen nebyla pozastavena, ale dokonce urychlena. Již v březnu 1874 počalo se s vařením piva. Vyrábělo se však jen do jara roku 1875, kdy pod tlakem Vorchuss Bank pro okamžitou platební neschopnost provoz skončil. Páter Kremmer pomáhal, kde mohl: aby se pivovar udržel, získal půjčku 30 000 zlatých u Svatováclavské záložny, ale vše marně... S pádem pivovaru se položila i občanská záložna v Plané. V roce 1879 si na krajském soudu v Plzni vymohla kralovická záložna právo na zabavení majetku členů plánské záložny pro pohledávku 25 tisíc zlatých a úroků. Velký poplach se strhnul ve vsích, kdy se po Novém roce dostavili do Plané a Nadryb tři exekutoři. Následovalo vyšetřování pro vzpouru proti exekuci, neboť někteří členové přišli o veškerý majetek a jiní byli na dlouhé roky zatíženi splátkami. V roce 1886 si pronajala pivovar firma Russ a spol., avšak teprve po dvaceti letech byla původní firma po doplacení dlužných částek úředně vymazána. Pivovar v letech 1942 - 1945 nevyráběl. Provoz byl definitivně ukončen v únoru 1949. Pivovar vyráběl mj. pivo Bavor, Nývltův černý ležák Rychtář.