Dominikánský
pivovar Braník ;
Starý branický pivovar
První
písemná zmínka pochází až z poloviny 18.století, pivovar však vznikl podstatně dříve. Byl zřízen na
dvoře, který vlastnil od 17.století řád dominikánů
u sv.Jiljí na Starém městě pražském. Tito také
dvůr obnovili. Oživení pivovarnické činnosti nastalo
kolem roku 1870, kdy se z původně malého a na ruční
provoz zařízeného pivovárku, stává podnik se
strojním vybavením. Sladovna je opatřena patentním
hvozdem. Vzepjetí však bylo krátké, neboť roku 1898
vzniklé Společenství pražských sládků si vybralo
jako místo stavby svého moderního pivovaru právě
tuto lokalitu. Již v roce 1899 Společenství starý
pivovar za 71 000 zl. odkoupilo od řádu a v roce 1900
uzavřelo. Výstav byl v 70.letech 19.století kolem 13
000 hl, ke konci provozu však už jen 7 000 hl piva
ročně.
Richtrův pivovar Bubny před 1745 - 1926 zastavena výroba, 1928 zrušen; 4
500 hl
Historie bubenského pivovaru, jenž stával nedaleko Hlávkova mostu, sahá hluboko do minulosti. Byl součástí hospodářské usedlosti obce Bubny zmiňované již ve druhé polovině 12. století. Dominantu stavby tvořila pozdně renesanční vstupní brána z počátku 17. století, kdy statek vlastnil Albrecht z Valdštejna. Po barbarském vpádu Švédů byl v polovině 17. století zpustošený objekt opraven a přestavěn barokně. Nový majitel Maxmilián Valentin z Martinic nechal upravit i přilehlou zahradu a postavil v ní letohrádek. Půvabná zahradní stavba byla zbořena už v roce 1890. V polovině 19. století se majitelem velkostatku stala rodina Richterů, která pivovar pronajímala. Pražané sem rádi chodívali na dobré pivo i za zábavou. V letech 1874 - 1875 byla k pivovaru přistavěna tančírna oblíbená hlavně vojáky. V sále se hrálo divadlo, v zahradě stál kuželník a konaly se tu zábavy. Největší rozkvět pivovar zažil v polovině 20. století, kdy se mu říkalo U Kejřů podle jeho nejúspěšnějšího nájemce. Roku 1928 objekt převzal stát; za druhé světové války sloužil jako skladiště, garáže a dílny. V roce 1957 byly pivovarské budovy zcela zlikvidovány. Vyprávění Václava Kejře o jeho začátcích v bubenském pivovaru otiskla Národní politika v roce 1935. Téměř osmdesátiletý "pan starý"si pamatoval, že zdejší tančírnu poprvé navštívil jako voják 1. dělostřeleckého pluku: "Tehdy jsem ovšem neměl ani tušení, že já, chudý sladovnický pomocník sám tady jednou budu pivo vařit!" Nastoupil do pivovaru jako zaměstnanec; pracoval a šetřil. Také se šťastně oženil. Když roku 1896 nájemce neobnovil smlouvu, Kejř se rozhodl pivovar převzít. Musel si ale vypůjčit manželčino věno činilo 1000 zlatých, potřeboval však šestinásobek! Pivovar žádal adaptace, sudy, šrotovník. Na nejdůležitější surovinu už nezbývalo z čeho vařit? Obchodní zástupce mu nabídl na dluh laciný ječmen. Kejř ho nakoupil i do zásoby a dobře udělal: rok nato kvůli dešťům ječmen zplesnivěl a byl drahý. Skvěle vyřešil i jiný problém: chyběl led. Kejř oslovil "chlapce od vody "a zjistil, že: "V přístavu je led čtyři prsty silný!"Nelenil, koupil na radnici "lístky na led" a opět vyhrál: "Vysekali jsme led v celém přístavu. Pak přišla obleva a nemrzlo už celou zimu. V celé Praze já jediný měl toho roku led ve sklepě!"
Dejvice
Pivovar
Dejvice zrušen asi 1890; 3 700 hl;
Již r. 1320 je zde připomínán dvůr proboštství sv.
Víta, k proboštství náleželo také čp. 4 pivovar. V
Přestavbou bývalého pivovaru byla na poč.20.stol.
zřízena byla kaple sv. Václava.
Dolní
Krč
Zámecký pivovar Dolní Krč Písemně je uváděn v polovině 18.století,
pravděpodobně však vznikl dříve. Byl založen u
zámku. Panství měnilo často majitele. Posledním
provozovatelem byl Tomáš Welz, který získal zámek s
příslušenstvím v roce 1900. V té době však již
pivovar živořil. Primitivně řízený provoz neměl
vyhlídky na přežití v soutěži s blízkými pivovary
v Horní Krči a Braníku. Uzavřen byl v roce 1905,
poslední výstavy se pohybovaly kolem 5 000 hl piva
ročně.
Dolní
Počernice
Pivovar Dolní Počernice zrušen 1936; 10 000 hl
město Praha; vařil m.j. pivo 12o
Magnát
V letech 1720 – 1755 vlastnil obec svobodný pán
Václav Klement von Saltza, za něhož získal zdejší
kostel dnešní hlavní barokní oltář a začal se
stavět nový panský pivovar. Budovy pivovaru ještě v roce 2003
zachovány poblíž zámku
Pragovar, akciová společnost,
Horní Krč ; Pivovar československých legií
v Praze Pivovar byl založen v
roce 1841 při hospodářském dvoře, patřícím
Náboženské matici. Původně malý pivovar byl v
80.letech 19.století, kdy jej vlastnila rodina
Tomášů, výrazně přestavěn a rozšířen. Výroba
tedy značně stoupla až na 18 000 hl piva ročně. V
souvislosti se vznikem nového branického pivovaru
(r.1898) se projevil pokles produkce. Po první světové
válce převzala podnik firma Pivovar československých
legií v Praze, která se v roce 1923 přetransformovala
v akciovou společnost Pragovar. Společnost získala
pivovar se vším příslušenstvím, hospodářským
dvorem, parkem a ovocným sadem. Začala zlatá éra
pivovaru. Důmyslnou rekonstrukcí, vystavěním nové
sladovny a obratnou obchodní politikou získával si
Pragovar značnou proslulost. Roční výstav stoupal a
již kolem roku 1925 byl kolem 30 000 hl piva. Rekordní
pozdější výstavy byly až 50 000 hl piva za rok.
Pozitivnímu vývoji udělala konec druhá světová
válka. Výroba byla přechodně zastavena. Vařit se na
chvíli začalo opět v roce 1945. Pivovar byl zrušen v
roce 1947. Objekt potom sloužil k výrobě ovocných
šťáv a sirupů. Z budov se dnes již nic nezachovalo.
Vařily se m.j. piva Český Salvator, Sakura, Malvaz,
Pragovar
Hradčany
Je dochován záznam o existenci pivovárku i na
samotném Hradě, ale nezachovala se žádná památka ani v podobě
restaurace.
Družstevní pivovar Kbely ;
Gbell 1758 - 1929, pak
stáčírna; 18 000 hl
Pivovar v roce 1758 nechal ve Kbelích nad rybníkem postavit hrabě Prokop Vojtěch Černín. A v době největší slávy měl pivovar rekordní výstav 11 800 hl. piva. Černínové provozovali pivovar do roku 1923 a jejich posledním sládkem byl pan Josef Barborka. A odtud asi pochází i samotný název studny.
V témže roce pak získává pivovar nový majitel a je přejmenován na Družstevní pivovar Kbely u Prahy. Pivovar byl v provozu do roku 1930. V roce 1931 byla v pivovaru povolena stáčírna piva. V únoru roku 1941 koupila obec od stavebního a pivovarského družstva v Praze pozemky rybníka i s pivovarem a strojovnou. V roce 1944 sloužily pivovarské sklepy jako protiletecký kryt. Ve dvoře pivovaru fungovala také obecní úřadovna a to až do roku 1947, kdy byla otevřena nová budova tehdejšího národního výboru, dnešní radnice.
Vaření piva ani stáčírna se v pivovaru již nikdy neobnovilo, ten postupně chátral a v roce 1965 došlo k jeho demolici.
Pivovar
a sladovna Praha XVII
Košíře ; Körbern 1798 - červen 1934 zastavena výroba; 40 000 hl;
Kunratice
Waldheimův pivovar Kunratice ;
Panský pivovar v Kunraticích ; Kunratitz Pivovar vznikl již v 16.století. Na počátku
18.století, kdy panství získal Jan Arnošt z Golče,
byl velkým nákladem přestavěn zámek, při němž byl
založen nový hospodářský dvůr s pivovarem. Význam
pivovaru podtrhovalo i jeho umístění - dvojkřídlý
objekt byl jednou částí těsně přimknut k zámku.
Rodina Golčů panství značně pozvedla a rozšířila
přikoupením několika blízkých vsí. Dvůr se stal
významným hospodářským centrem a roku 1754 ho
navštívila i císařovna Marie Terezie. Počátkem
19.století získala panství se zámkem, dvorem a
pivovarem pražská měšťanská rodina Korbů. Pivovar
byl v činnosti až do závěru 19.století. Podnik
vystavil asi 2 000 hl piva ročně a byl ručně
provozován. Za pivovarem se nacházela stará hospoda,
bednárna a další pivovarské příslušenství.
Pivovar byl od počátků součástí či stál v těsném sousedství kunratické tvrze, na jejímž místě dnes stojí zámecký areál. Zmínka o pivovaru z roku 1578 je na dlouhou dobu jedinou, kterou o něm máme. Ta další se objevuje až po více než dvou stech letech, kdy se zápis o Kunratickém pivovaru objevuje v josefínském katastru. K vyměření zdejších pozemků a výnosů z hospodářství zde došlo v roce 1785. Na konci 18. století dostal v rámci přestavby také dvůr při zámku svojí konečnou podobu založenou na čtvercovém půdorysu. Podle tehdejších údajů dosahovala roční produkce 30 várek po 12 sudech. Zajímavostí je, že ke Kunraticím patřily také dvě chmelnice. Za zmínku jistě také stojí, že v minulosti přináležely ke kunratickému panství i tří výsadní hospody, kde se pivo šenkovalo - v Kunraticích proti panskému dvoru, dále doposud funkční hospoda Na Betáni, která patřila do sítě stanic formanů na cestě do Lince či Vídně, a nakonec hospoda v Libuši, v budově, která měla být podle místní tradice původně tvrzí a dnes je zde umístěna pošta.
Pivo vyráběné na panstvích se ovšem neprodávalo jen v hospodách, ale sloužilo i jako tekutá „odměna“. Jak uvádí pivovarský manuál z roku 1817, fundačně se pivo dávalo například faráři, učiteli nebo ponocnému a deputátně správci úřadu a zámku, ranhojiči nebo zahradníkovi.
Konec vaření piva v Kunraticích nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy jako řada dalších vesnických pivovárků přestal stačit své konkurenci.
Pivovar byl v jihovýchodním křídle hosp.dvora zámku.
Libeň
První parostrojní pivovar v
Praze VIII Libeň ; The Bohemian Breweries Ltd. ; Nový
pivovar 1869 - 1928; 35 000 hl; ;
Zámecký
pivovar Libeň 1545-1900; 500 hl;
Pivovar v libeňském podzámčí, který od povodně v
roce 1890 postupně chátral, se v roce 2001 začal
opravovat. V srpnu 2001 začali dělníci čistit
interiéry spodní, obytné části pivovaru. Další
opravy se týkaly fasád obytné části i horní stavby,
takzvané tančírny. Rekonstrukce měla být hotova do
konce roku 2001. "Musíme obnovit odvětrávání
vnitřních prostor, zavést kanalizaci, vyměnit krovy a
střechy, odkrýt a opravit poškozené klenby ve
sklepích," uvedl radní městské části Praha 8
Jiří Reiner. Rekonstrukce stála osmnáct milionů
korun. V roce 2002 chystala radnice opravu sousedních
garáží, bývalé varny pivovaru. Zbytek rekonstrukce
čeká na nového nájemce, kterého radnice vybere
zhruba do dvou měsíců. "Na další opravy nemáme
v rozpočtu peníze. Počítáme s tím, že je provede
nový nájemce. Proto bude Pronájem spíše nekomerční
a dlouhodobý," dodal Reiner. Nově zrekonstruovaný
pivovar měl nejspíše sloužit jako restaurace.
"Alespoň ve sklepních částech obytné budovy si
jiné využití ani neumím představit," uvedl
radní. Zámecký pivovar v sousedství Löwitova mlýna
je nejstarším pivovarem na území dnešní Prahy 8. V
roce 1545 až 1590 jej nechal postavit Albrecht Bryknar,
někdejší majitel Libně. Roku 1900 byl pivovar
zrušen, poté jej nechali přestavět členové
hasičského sboru. V posledních desetiletích sloužil
celý areál včetně mlýna Divadlu Stanislava Kostky
Neumanna.
Lochkov
Pivovar Lochkov
Areál bývalého pivovaru a sladovny chtěly v roce 2009 společnosti Euro Ventures a Itaka development proměnit na obytný komplex s více než sedmdesáti byty a apartmány.
Malá
Strana
Staročeský pivovar U
Karabinských, ; U Karvínských ; Kleinseite
1460 - zrušen 1923, 1916-1918 provoz zastaven;
2 000 hl
U anděla tepoucího Pivovar „U anděla tepoucího“ stával na místě dnešního Klementina na
straně do Seminářské ulice. Je doložen z přelomu 14. a 15.století. V
roce 1564 dům koupil kovář Václav Lamprecht a zřídil zde kovárnu. Tu za
3170 kop prodala vdova Lamprechtová jezuitům, kteří dům zbourali, aby
získali místo ke stavbě velkolepého objektu kláštera.
U dvou modrých koulí V Mostecké ulici je dům „U dvou modrých koulí“, kde se řemeslu
vyučil pan Brtník, který později kupuje pivovar „U Fleků“. Potomkům pana
Brtníka byl nakonec pivovar vrácen po roce 1990. V 1399 byl majitelem
domu „U dvou modrých koulí“ švec Drlík, ale již roku 1412 vlastnil dům
sládek Otmar. Dům měnil často majitele a byl přestavován. Pivovar zanikl
těsně před rokem 1900. V druhé polovině 20.století zde bylo známé kino
„U hradeb“. V současné době je zde muzeum mučících nástrojů.
V Nerudově ulici na místě domu čp.250 se nacházel
dům již v ve 13.století. Průchodní právovárečný dům vlastnil v
16.století Tomáš Wolf z Zwingendorfu, císařský rentmistr . Domu se od té
doby říká „V renthause“. Dnes tu stojí novorokokový nájemní dům z
19.století.
Michle
Parostrojní
pivovar a sladovna, A. Weil před 1708- 1924; 14 000 hl;
Motol
Pivovar
Motol před 1654 - 1930; 6 000
hl;
město Praha, nájemce J. Richter; vařil m.j. 13o
Richtrův černý ležák
V roce 1990 jej koupila v dražbě od města soukromá
společnost, v roce 2001 památkově chráněný objekt
chátral.
Černý pivovar na Novém
Městě ; Černý pivovar, Schams a Brückner, Praha II.,
Karlovo nám. 15, čp. 292 14.století - 1920; 5 500 hl; Artur Pflanzer;
Dům U Zlatého lva s pojmenováním Černý pivovar prošel několika přestavbami. Jeho konec přišel roku 1933 kdy byl zbořen a nahrazen dnešním činžovním domem, pojmenování přešlo i na tento objekt.
Pivovar Na Slovanech zrušen asi 1895; 3 000 hl
Vokáčová Ludmila
Pivovar rytíře Klenky
Bedřicha z Vlastimil zrušen před 1900; 4 000 hl
Pivovar U Bachorů 1670 - 1927; 6 000 hl
Vališ a Lederer; ul. Žitná 16 ; 1904-1913 se vařilo U
Palmů, 1913-1919 se vařilo U Bucků, 1926-1927 se
vařilo U Šenfloků, zbořen 1939
Pivovar U bílé labutě zrušen 1901; 3 500 hl
J. Homola
Pivovar U bílého koníčka zrušen asi 1895; 6 000 hl
J. Zitka
Pivovar U Březinů zrušen před 1900; 4 000 hl
bratři Rennerové
Pivovar U Bucků; Staročeský
pivovar, Jos. V. Novák před 1815 - zrušen 1921; zbořen 1937; 13 000 hl
Poříčí 21 č.p. 1046
Pivovar U Císařských zrušen asi 1895; 5 000 hl
M. Kastlén
Pivovar U Kornelů zrušen 1898; 3 600 hl;
J. Wolfová
Pivovar U Kubly zrušen před 1900; 3 200 hl
K. Milderová
Pivovar U Medvídků Založení restaurace „U medvídků“ se
datuje již od roku 1466. Bývalý pivovar, ve kterém
byl rovněž i první pražský kabaret, byl v
19.století přestavěn na jednu z největších
pražských pivnic. Při rekonstrukci restaurace byl
vybudován v historických prostorách pension.
Pivovar U Myslíků zrušen před
1900; 3 200 hl;
A. Veselý
Pivovar U Palmů zrušen 1913; 5 000 hl
J. Tereba
Pivovar U Pařízků zrušen před 1900; 2 600 hl
M. Braun
Pivovar U Primasů 1803 - zrušen 1924; 38 000 hl
F. Wanka; Václavské nám. č.p. 796
Pivovar U Rozvařilů 1340 - 1922; 11 000 hl
Zítek; Poříčí 24, č.p. 1047
Průchozí pivovar U Rozvařilů, kde se pivo
vařilo už za Karla IV., s hotelem i stejnojmenným
šantánem a kinosálem v ulici Na Poříčí ustoupily v
roce 1936 novostavbě pojišťovny, která navázala na
sousední banku Československých legií. Pasáž s
bufety, restauracemi a koncertním sálem v podzemí
patřila k nejživějším v Praze. Architekt zachoval
nejen tradici průchozího domu, ale i charakter místa,
které tradičně nabízelo pohostinství a zábavu. V
roce 1991 zakoupila oba domy od ministerstva průmyslu
ČSOB a podrobila ji velkorysé rekonstrukci. Restaurace
a rychlé občerstvení U Rozvařilů stále fungují,
pasáži se však nyní říká Archa.
Na počátku 20.století zde vznikl velký sál pro několik stovek lidí a proslavil se vystupováním lidových kabaretů. V roce 1936 objekt zakoupila a nechala zbourat sousedící Legiobanka, která zde vystavěla moderní palác.
Bufet U Rozvařilů byl založen už za první republiky. Restaurace původně sídlila na rohu stejnojmenné pasáže U Rozvařilů, v níž bylo také Divadlo E.F. Buriana (dnes divadlo Archa), v ulici Na Poříčí.
Pivovar U Sedlerů zrušen před 1900; 2 100 hl
J. Chauer
U Šenfloků; Restaurační
podniky pivovaru "U Šenfloků 1639 - zrušen 1930; 6 000 hl
V. Pflanzer, M.Šimůnková,
Praha II., Václavské nám. 33
Pivovar U Štajgrů zrušen 1897; 26 000 hl
K. Kittlová
Pivovar U Turků zrušen 1898; 2 900 hl
V. Karásek
Pivovar U Virlů zrušen asi 1895; zbořen 1927; 12 000 hl
J.M. Šary; Karlova č.p.316
Potravinářskou průmyslovou školu v Podskalské založil Jan Michael Schary, majitel pivovarů Na Slovanech a U Virlů, roku 1868 a jmenovala se První veřejná sladovnická škola v Praze. Slovo pivovarství v názvu školy chybí, to je ještě relikt středověku, kdy se sladovnictví považovalo za řemeslo a výroba piva za obchod. V jeho bohulibém úsilí mu pomáhali Ferdinand Urban (1825 – 1879), majitelem pivovaru u Herrmanů v Praze na Malé Straně se Společenstvem pražských sládků.
Právě v pivovaru U Virlů škola až do roku 1883 sídlila. Pivovar stával ve Václavské ulici čp. 316 (s průchodem na Karlovo náměstí). Jeho majitelem býval Jan Würle. Michal Schary dostal pivovar dědictvím zřejmě roku 1847. V pivovaru se vařilo až 12 tisíc hektolitrů piva, byl zrušen patrně v roce1895. Po demolici objektu byla na místě v roce 1928 postavena nová budova podle plánů Ferdinanda Rudolfa.
Akciový
pivovar, Praha XV-Nusle 1694 - 1960, 1942-1946
provoz zastaven; 50 000 hl
1948-1952 Pražské pivovary n.p., 1953 Nuselský pivovar
n.p.,1954-1960 Pražské pivovary n.p.; vařil m.j. pivo
Prelát (tmavý speciální ležák 14 %)
Lepší časy přišly pro Nusle s příchodem hraběte Jana Josefa Sezimy z Vrtby, jež zde vybudoval nejen zámeček, ale především založil roku 1694 nuselský pivovar. Ten vznikl u říčky Botič přestavbou starého mlýna ze čtrnáctého století a dalšími nástavbami.
V době svého vzniku byl největším soukromým pivovarem na našem území. Největší rozvoj pivovaru však přichází až o mnoho let později, koncem devatenáctého století, když pivovar odkoupil rod Waldsteinů. V té době se zde uvařilo neuvěřitelných devadesát tisíc hektolitrů ročně a pivovar se značně rozrostl,“ uvádí Racková.
Vaření piva přerušila druhá světová válka, v roce 1958 byl pivovar znárodněn a poté se zde vyráběl například Pražský výběr a Sklepmistr. V zahradě je dřevěná restaurace Koliba, která byla na Expu 1967 v kanadském Montrealu.
Monumentální budovou je proslulý Nuselský pivovar v
Bělehradské ulici číslo 13 pocházející
pravděpodobně z roku 1694. Jeho specialitou bylo před
válkou tmavé pivo Prelát, o jehož kvalitu se
zasloužil především vynikající sládek pan Josef
Pára. Pivovar byl znárodněn Vyhláškou
ministryně výživy
ze dne 3.7.
1948
o znárodnění některých
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů
v oboru potravinářském.
Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne
28.4.1948, č. 115
Sb., o znárodnění
dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a
závodů v oboru
potravinářském. V
rozlehlé pivovarské zahradě je dnes vinárna U
Pastýřky. V roce 1960 se bohužel výroba piva
zastavila, v současné době jsou tu vinné sklepy a
stáčírna sektů. Vymlácená okna, popraskané,
pomalované zdi... To byl jen částečný pohled v roce
2002 na bývalý pivovar v Praze 4-Nuslích. Uvnitř byla
situace ještě smutnější. Přes potok Botič totiž
často přelézali zloději a brali vše - od kabelů až
po okapové roury. Objekt postupně zdědily České
vinařské závody (ČVZ), které pro něj usilovně
hledaly investora. Toho jediného, který se do téměř
miliardového podniku chtěl pustit, ale odradily
požadavky památkářů. Objekt na ploše 20 tisíc
metrů čtverečních byl využívaný jen z
části."V této podobě nemůže sloužit nikomu.
Potřebuje stavební změny, ty ale nejsme schopni
zainvestovat," uvedl v dubnu 2002 generální
ředitel ČVZ Jiří Čábelka. Ročně jen běžná
údržba a ostraha prázdných budov vyšla ČVZ téměř
na dva milióny. Sedm miliónů pak stála nová
střecha, která alespoň zabraňuje zatékání.
"Doufali jsme také, že přitáhne investory,"
řekl Čábelka. Podle všeho to byl ale krok zbytečný.
Investor, který tu plánoval výstavbu obchodního
centra a bytů, totiž neprošel přes požadavky
památkářů. Ti zamítli zbourat některé zchátralé
budovy. Ministerstvo kultury chtělo ale prohlásit celý
objekt za kulturní památku. "Vlastník pak může
čerpat státní podporu," uvedla Dita Fuchsová,
mluvčí ministerstva kultury. Státní podpora je však
omezená. Na oživení pivovaru nemohla stačit a
investoři se za přísných podmínek památkářů
také nepohrnou.
Pivovar byl během své existence několikrát přestavován, takže znalci architektury zde naleznou barokní i klasicistní stavební prvky. Na své si přijdou především milovníci industriálních staveb. Poslední oprava proběhla před více než sedmdesáti lety.
Za první republiky stanul nuselský podnik na špičce českých průmyslových pivovarů. Příznivci zlatavého moku si pochutnávali na dvanáctistupňovém pivu Prelát a světlé výčepní Nuselské desítce. Nápoj se vyvážel do zahraničí, a to především na Východ. Pil se na Podkarpatské Rusi, v Polsku či v Rumunsku.
V roce 1958 došlo k zestátnění pivovaru a už o dva roky později bylo pivo nahrazeno vínem. Areál převzaly vinařské závody.
Na konci sedmdesátých let minulého století se zdejší pivovarská zahrada proměnila v restauraci. Česká restaurace ze světové výstavy EXPO 1967 v Montrealu byla po skončení akce demontována, převezena přes oceán a znovu postavena právě v areálu bývalého nuselského pivovaru. Na místě funguje dodnes.
Petrovice
Parostrojní pivovar a
sladovna, Josef a Jindřich Krausové, Petrovice zrušen 1934; 10 000 hl;
Občanský akciový pivovar,
Jan Stejskal, Smíchov ; U čísla 1 1871 - 1939; 21 000 hl
vařil m.j. pivo Smíchovský Bavor 120 Domovní znamení veliké jedničky označuje
starý právovárečný dům Kinského 43/13. Malý pivovar Jana Stejskala nesl název
Občanský akciový pivovar
na Smíchově a měl roční výstav 15 000 hl piva.
Teprve v roce 1939 se Staropramenu podařilo tento
konkurenční pivovar
zlikvidovat (koupil jej v dražbě a
uzavřel) . Při zdejším pivovaru
býval hostinec, jeden z nejstarších hostinců
Smíchova. Ve stinné zahradě, později však
zastavěné, bývalo pěkné posezení. U hostince
stávaly bryčky s jedním koněm pro potřeby
výletníků a majetnější rodina se mohla odtud svézt
na výlet do "vyhlášených lázní
chuchelských". Do zdejší hospody chodil na obědy
cestovatel, spisovatel a pedagog Josef Kořenský, který
jako první český cestovatel podnikl cestu kolem
světa. Od roku 1860 měl Smíchov v tomto hostinci své
vlastní divadlo. Společnost Karla Sternfelda tu
hrávala převážně velké rytířské hry. V sále
bývaly také bály, na nichž bylo vybíráno vstupné
ve prospěch místní chudiny. V domě žil po roce 1880
malíř a ilustrátor Vojtěch Brechler, žák Antonína
Mánesa a pozdější učitel kreslení korunního prince
Rudolfa. Jeho krajinářské ilustrace se objevovaly ve
Zlaté Praze, Citových Čechách a dalších
časopisech.
Na Arbesově náměstí v č.p.35, v sousedství starého právovárečného domu, který je dodnes označen domovním znamením velké jedničky, založil Jan Stejskal r.1871 svůj vlastní pivovar. V roce 1912 přešel do rukou akciové společnosti, byl zásadně přestavěn, strojně zmodernizován a připraven k expanzi na trhu. Dosahoval tehdy výstavu 10 - 15 000 hl piva. Pracoval parním strojem o osmi silách koňských. Kromě 1 úředníka zaměstnával 18 sladovnických zaměstnanců. Po krizových letech světové války začal podnik naplňovat své představy o svém rozvoji. Výstav už činil 25 000 hl piva a hodnota akcií se koncem dvacátých let se ztrojnásobila. Specialitou pivovaru bylo tmavé čtrnáctistupňové pivo Bavor, jinak vařil světlé 10°a 12° řízné pivo.
Malý pivovar ovšem musel po léta vzdorovat podstatně silnějšímu Akcionářskému pivovaru Staropramen (údajně za podpory sil na krajní pravici). Ještě r.1937 se pivovaru podařil výstav 30 000 hl. O dva roky později ho Staropramen koupil v dražbě a k roku 1939 tedy uzavřel. Dnes je zde tiskárna Libertas. Pivovarský komín dodnes hrdě ční nad Smíchovem.
Vyhlášený hostinec U čísla 1 s pěkným posezením ve stinné zahradě patřil k nejstarším na Smíchově. Štamgastem tu býval i Josef Kořenský, první český cestovatel, který podnikl cestu kolem světa. U hostince stávaly bryčky s jedním koněm pro potřeby výletníků a majetnější rodina se mohla odtud svézt na výlet do "vyhlášených lázní chuchelských". Od r.1860 v hostinci působila divadelní společnost Karla Sternfelda, která tu hrávala převážně velké rytířské hry. V sále bývaly také bály a výtěžek z nich šel ve prospěch místní chudiny. Po r.1880 žil v domě malíř a ilustrátor, krajinář Vojtěch Brechler. (www.smichov.blog.cz)
Společenský pivovar, Jan
Zlatník a synové 1925 - zrušen 1930; 2 000 hl
Pivovar
U zlatého anděla před 1879 - 1901
V zadním traktu domu č.p.222 proslaveném svou velkou freskou Anděla byl r.1878 založen pivovar Josefa Preisslera se sladovnou na var 40 hl piva. Roční výstav se pohyboval kolem 7 800 hl piva. Vařila se desítka. Pivovar pracoval pomocí ručních strojů, železné pánve, chladícího stoku, dvojího hvozdu, měřícího stoku, odkličkovacího stroje, ručního mlýna atd. Mimo stárka měl 11 sladovnických zaměstnanců. Z Nádražní ul. byl vchod do pivovarské restaurace, kde ještě před vznikem "andělského" pivovaru r.1869 zakládali smíchovští občané Staropramen. Už na počátku 20.století právě pod jeho tlakem pivovar zanikl. Do r.1979 sloužily prostory pekárně. Poté byl celý objekt asanován v souvislosti s výstavbou stanice Moskevská metra B. (www.smichov.blog.cz)
Jeho osud se naplnil 16. února 1980 do té doby největším plošným odstřelem, při němž téměř dvanáct tisíc najednou odpálených náloží zlikvidovalo jedním rázem devět domů a uvolnilo plochu 170 × 65 metrů pro stavbu severního vestibulu stanice metra Moskevská a vlastně i pro stavbu nového Zlatého anděla, dokončenou podle projektu Jeana Nouvela o dvacet let později.
posl.maj.: Václav Štěpán
Pivovar Hugo Ordnung ; Altstadt
zrušen před 1900;
4 000 hl
Pivovar U Celestýnů zrušen asi 1895; 5 200 hl
J. Haupt
Pivovar U dvou zlatých medvědů zrušen před 1900;
Karel Vendulák
Pivovar U Dobřenských zrušen asi 1895; 2 700 hl
R. Medáčková
Pivovar U černého medvěda zrušen před 1900;
Pivovar U Halánků
zrušen 1874;
První zmínka o tomto pivovaru je již z 15.století. Tehdy byl dům zván „U Sezemských“, podle komorníka zemských desek krále Václava IV. Sezemy. V 17.století získal pivovar sladovník Jan Halámek a po něm získal jméno, které je vidět dodnes nad vjezdem, přestože se majitelé měnili. Pivovar zde vedla ještě paní Anna, matka Vojty Náprstka. Ještě v roce 1873 zde byl roční výstav piva přibližně 2535 hl. Vojta však měl jiné zájmy a tak brzy po její smrti tento v 19.století velký a významný pivovar zaniká.
Pivovar U Glaubiců
Pivovar U Kleeblatů zrušen 1900; 6 800 hl;
B. Kunz
Pivovar
U Kořeníčků
Ve Štěpánské ulici, na
místě, kde dnes stojí budova Akademického gymnázia
čp. 614, býval už v dávných dobách pivovar.
Připomíná se již k roku 1393. Dům se nazýval Na
Kveteni nebo také U Kořeníčků.
Pivovar U Křížovníků před 1378 - zrušen 1904; 13 000 hl
První zmínku o tomto pivovaru máme z roku 1378. Kolem roku 1600 se zde vařilo asi 30,5 věrtelů piva týdně, tj. asi 750 litrů. Křížovníci nesměli v té době prodávat pivo jinde ve městě, jen svým poddaným. Ti zase, pokud koupili pivo jinde, museli zaplatit pokutu klášteru – tutéž částku, kterou dali za pivo. Vařil ho tolik a asi se i dobře prodávalo, protože právě tento klášter začal v druhé polovině 19.století jako první stáčet pivo do lahví se speciálním uzávěrem, označeným červenou hvězdou - symbolem křižovníků. V roce 1904 byl pivovar zrušen a následně zbořen kvůli regulaci řeky.
Pivovar U Klouzarů zrušen před 1900; 11 000 hl
J. Reitler
Pivovar U modré štiky
zrušen 1911; 5 000 hl
A. Nebeský
V Karlově ulici na Starém Městě v Praze 1 se nachází dům U Modré štiky. Jde o relativně novou stavbu z počátku dvacátého století, která nahradila dřívější historický pivovarský dům. V povědomí Pražáků je tento objekt spojován již delší dobu s dobrým jídlem.
Původní stavba, která byla zbořena v roce 1903 byla tradičním hostincem, který podle pověstí dokonce navštěvovali panovníci.
Na rohu Liliové a Karlovy ulice je dům „U modré štiky“. Podle legendy sem chodil Václav IV. s kouzelníkem Žitem na víno. To doložit historicky nemůžeme, ale že se tu vařilo pivo, už v pražských archívech doloženo je. Tento dům se však zejména proslavil na začátku 20. století jako první kino v Praze, které v roce 1911 navštívil i Thomas Alva Edison.
Pivovar U Oštěpů před 1815 - 1904; 5 000 hl
obec pražská
Pivovar U Petráčků zrušen asi 1895; 4 000 hl
V. Zikeš
Pivovar U Pražáků zrušen před
1900; 1 500 hl
Pivovar U Raismanů zrušen asi 1890; 2 000 hl
Pivovar U Schnellů
Pivovar býval i v dnešní restauraci „U Schnellů“. Pivovar s dalšími dvěma domy koupil Ondřej Schnell v roce 1811 a nechal je přestavět klasicistním stylu. Když začaly vznikat velké pivovary, jeho majitel zavřel svůj minipivovar a začal jako první v Praze dovážet pivo z plzeňského pivovaru a prodávat je ve své restauraci. K slavným návštěvníkům patříval herec Eduard Vojan a také herečka Jiřina Schejbalová. Tradice čepování plzeňského je zachována v této restauraci dodnes.
Pivovar U Sladkých zrušen asi 1895; 4 200 hl;
V. Rubeš
Dům si zachoval charakteristickou architekturu starých pivovarských domů, i když se zde již pivo dávno nevaří. Původně se mu říkalo „U Krtkovců“, podle majitele měšťana Jana Krtka. Pivovar je zde doložen od roku 1466. Později získal název „U Sladkých“ díky Janu Sladkému, který jej koupil roku 1523. V 19.století dům patřil spolu s jinými bohaté pivovarnické rodině Kittlů. Narodila se zde slavná pěvkyně Ema Destinnová. Uvnitř domu, který má klasicistní podobu se zachovaly románské a gotické sklepy.
Pivovar U Spiritů
Pivovar U Splavínů
Dům „U Splavínů“ na dnešním Malostranském náměstí se původně jmenoval „U Flavínů“ podle Víta Flavína , který byl v 16.století dvorským místosudím. Pivovar je v tomto domě zmiňován v 17.století. Vypráví se, že si sem na pivo zašel i vltavský vodník. Trochu upil a povídá: „To pivo má sílu!“ Spolustolovníci se však podivili jeho názoru. A vodník na to: „ No určitě má velkou sílu. Vždyť ještě před chvílí pohánělo mlýnské kolo nedalekého mlýna“. Chlapi se začali smát a vodník radši rychle z hospody zmizel.
Pivovar U stříbrné hvězdy
Pivovar U tří per
Pivovar U Šálků Do roku 1938, kdy byl zbořen, stál na předmětném
nároží Karlova náměstí a Resslovy ulice. Areál
měl dlouhý a složitý vývoj. Důležité je, že se
skládal z několika budov, z nichž nejvyšší byla
dvoupatrová V roce 2002 v místech bývalého pivovaru
byla dokončena budova komečního centra Charles
Square Center.
Pivovar U Šturmů zrušen 1895; 500 hl
V. Hřebík
Pivovar U tří koulí zrušen před 1900; 2 000 hl
L. Vízek
Pivovar U Vejvodů Původně zde stály dva středověké gotické domy, jež se octly v majetku jednoho vlastníka patrně až v 16. století, avšak teprve kolem roku 1618 došlo k jejich sjednocení a výrazné pozdně renesanční přestavbě. Součástí objektu byl tehdy rovněž pivovar. V období kolem pol. 17. století pak došlo k přestavbám v exteriéru i interiéru ve slohu raného baroka a následně ve století 19. byly v prostoru dvora postaveny provozní technické stavby (komín octárny, hospodářské stavení aj.), jež spolu s provozem živností způsobily značné zanedbání architektonického stavu stavení. Po roce 1908 proběhla z iniciativy Umělecké besedy oprava, a v jejím rámci ve dvoře vyrostlo nové secesní stavení a za ním kino. V domě se nacházel jeden z nejstarších pražských pivovarů a hostinců, jehož častými návštěvníky byli mj. M. Rejsek, J. J. z Bratřic, K. H. Borovský či F. Palacký.
Pivovar U Vořechovských
zrušen asi 1890; 1 000 hl
V 14.století patřilo stavení klášteru u sv.Anny a již v té době se zde vařilo pivo. Dnešní
podobu v Liliové ulici získal dům přestavbami v 18. a 19.století. K domu náležela i hostinská zahrada.
Pivovar U Závorků
Pivovar U zlaté štiky před 1654 - 1912; 7 000 hl
Meissler
Pivovar U zeleného stromu zrušen 1898; 2 000 hl
F. Vendulák
Bohemian Hop Store minipivovar vařil jen v roce 1999, sídlil v obchodním areálu
Myslbek
Strahov
Pivovar Na Strahově 1622 - 1908
Suchdol
Brandejsův statek
1648 -1866, poslední majitel řád
Benediktinů
Pivovar
Troja V původní obci Zadní
Ovenec vybudoval v letech 1679-1705 hrabě Václav
Vojtěch Baltazar Šternberk zámek nazvaný Trója, při
kterém vznikl i pivovar. První písemná zmínka je až
z poloviny 18.století. Panství a pivovar změnilo
několik majitelů včetně císařovny Marie Terezie a
knížete Windischgrätze. V druhé pol.19.stol.
byl pivovar rozšířen a zmodernizován. Část budov,
tvořících původně uzavřený dvůr, byla při tom
zbořena. Založení pivovaru v Holešovicích znamenal
pro trojské pivovarníky těžkou konkurenční ránu,
jež také způsobila jeho zánik kolem roku 1900.
Posledním majitelem a sládkem byl
Karel Židlický. Provoz vystavil
průměrně 1 700 hl piva ročně. Areálu
dominuje věžovitá budova, na níž se jediný dobrý
pohled, přístupný veřejnosti, otvírá z ochozu nad
medvědy v zoologické zahradě. V poslední době
sloužil objekt jako sklad obchodního domu Bílá
labuť, dvůr narušují moderní skladové haly.
Uhříněves
Pivovar Uhříněves - Netluky zrušen asi 1890; 400 hl
J. Šebek
Pivovar
a sladovna, Tichý a Zeman,
Uhříněves Pivovar pochází z doby před rokem 1712. Zrušen 1949; 15 000 hl
Pivovar vybavil uhříněveský zájezdní hostinec vlastním nábytkem a dodával do něj výhradně své pivo. V roce 1931 odkoupil pivovar hostinec po několika licitacích s Ringhoferovým pivovarem ve Velkých Popovicích a zažehnal tak nebezpečí, že se "pod komínem" bude prodávat cizí pivo. Současně byl hostinec přejmenován na dnešní "Pivovarskou restauraci". Za okupace byl provoz pivovaru nuceně zastaven a po válce byly všechny prostředky pivovaru vynaloženy na znovuobnovení výroby a získání ztracených pozic a na výraznější investice do vlastního hostince se nedostávalo. Spolumajitel a poslední ředitel pivovaru před rokem 1948 byl Jaroslav Tichý. Po restitučním navrácení rodině původních majitelů pivovaru se od roku 1992 postupně stav Pivovarské restaurace vylepšil.
Zbraslavský
pivovar, nájemce Josef Škvor, Zbraslav ; Königsaal zrušen 1950; 25 000 hl;
Cyril Bartoň-Dobenín, nájemce J. Škvor
Pivovar používal vodu ze studánky zvané
Královka, ve Zbraslavi. Pivovar byl znárodněn
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3.7.1948 o
znárodnění některých průmyslových a jiných
výrobních podniků a závodů v oboru
potravinářském. Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne
28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů
v oboru potravinářském.