Pivovarnictví ve Strakonicích

Počátky pivovarnictví ve Strakonicích sahají do hlubokého středověku.Panský pivovar se připomíná již zhruba v polovině třináctého století, ještě před vznikem samotného města. Várečné právo obdrželi měšťané listinou Bavora IV. ze Strakonic dne 8.12.1367. Jak již to chodí, privilegia byla v průběhu času podrobována různým zpochybněním a sporům mezi měšťanstvem a vrchností, které se konkurence pranic nelíbila. Tahanice vyvrcholily v roce 1488, kdy velkopřevor Jan ze Švamberka vydal městské privilegium, omezující prodej z panského pivovaru. České pohrdání autoritami však má hluboké historické kořeny, a tak se nelze divit, že problémy pokračovaly. Proto vydal velkopřevor maltézských rytířů Jan z Wartemberka v roce 1538 další výnos, který ukládal poddaným z celého panství kupovat pivo pouze od právovárečných měšťanů. Ani to však neučinilo konec půtkám, a tak i nadále dochází k periodickým omezením a potvrzováním privilegií. Asi nejkritičtější situace byla v první polovině 17. Století, jednak díky oklešťování práv várečných měšťanů, ale hlavně v důsledku třicetileté války. V té době bylo ve městě 158 právovárečných domů, které se v dané situaci neměly šanci uživit. To vše přinutilo zchudlé měšťany v roce 1649 k založení společného pivovaru v domě čp. 47. A právě tímto rokem se začíná oficiální historie pivovaru ve Strakonicích.

Krátce po založení pivovaru, ke kterému patřila též sladovna, prochází pivovarství ve Strakonicích další zkouškou: velkopřevor Vilém Leopold z Regensteinu uvalil na město prohibici a zakázal zde výronu i šenkování piva vůbec. Po různých soudních peripetiích nakonec císař Leopold I. spor urovnal a - byť jen pro místní potřebu - výrobu a prodej piva opět povolil. Po zbytek feudálního období se pak již nikdo nepokusil várečné právo ve Strakonicích zásadním způsobem napadnout. Městský pivovar v čp. 47 procházel rukama početných nájemců, i když od roku 1833 byl neomezeným vlastnictvím právovárečníků. Vedle tohoto pivovaru ještě stále přežívala řada menších výrobců, a teprve v polovině 19.století začalo docházet ke slučování výroby piva ve městě. V roce 1840 vystavil měšťanský pivovar
6 737 hl piva, zhruba stejné množství jako dominikánský pivovar (ten ukončil svou činnost až v roce 1909). Po roce 1865 byla ukončena praxe pronajímání pivovaru a právovárečné měšťanstvo se ujalo výroby piva ve vlastní režii. V roce 1866 bylo uvařeno 133 várek po zhruba 60 hl, z toho 129 devíti a 4 desetistupňové, šlo tedy - dnešníma očima - o produkci průměrného minipivovaru.

Zvyšující se poptávka po pivu vedla k postupnému přechodu na průmyslové technologie a posléze v letech 1873 - 1874 k výstavbě Parostrojního pivovaru na strakonickém Podskalí. V původním objektu byla zřízena sladovna. V té době byla v oboru mimořádně vysoká konkurence a ta si vynutila další modernizaci zkvalitňování nejen výrobku samotného, ale i odbytu. V roce 1881 byl dosažen výstav 14 000 hl, hned v následujících letech byly dobudovány tři sklepy, rozšířené do konce století o další prostory. Tehdy již objem výroby překročil 30 000 hl v širokém sortimentu: vařilo se 10⁰pivo, ale i 12⁰ležák a již tehdy byla na trhu značky Dudák (13⁰tmavý speciál).

Období prosperity bylo vypuknutím první světové války násilně přerváno, výroba se drasticky omezovala a dolů šla i kvalita (stupňovitost klesla na 5 %). K podstatnému zlepšení nedošlo ani na počátku existence ČSR, kdy pivovar zaměstnával asi 60 osob a produkoval necelých 6 000 hl. Vedení pivovaru krizi čelilo aktivně - rozšiřovalo síť vlastních hotelů i výčepů, prodávalo slad, les a říční písek a rozšířilo sortiment o sodovou vodu. Již během první poloviny dvacátých let byla krize překonána a od roku 1923 byl sortiment piv vyráběn ve složení 10⁰Strakonické světlé výčepní, 10⁰tmavý Primátor, 12⁰Nektar a speciální tmavý 14⁰Strakonický Dudák. V roce 1930 pivovar dokázal svou tehdejší kapacitu 50 000 hl realizovat ze čtyř pětin. To dovolovalo podniknout řadu investičních akcí, které probíhaly po celá třicátá léta.

Pivovar byl znárodněn zestátněním Vyhláškou ministra průmyslu ze dne 27. 12. 1945. Na základě § 1, odst. 4 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, čís. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků.

Druhá světová válka byla další morovou ránou pro rozkvět pivovaru a v jejím závěru se vyrábělo pivo o stupňovitosti 3,5 %. Na rozdíl od období po první světové válce, k oživení došlo téměř bezprostředně po konci okupace. V letech 1945 - 1947 tak kolísal výstav mezi 25 a 35 tisíci hektolitrů. Hned rok následující však přinesl další změny, tentokrát ve vlastnických vztazích. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "Parostrojní pivovar pravovárečného měšťanstva v Strakonicích", Strakonice (majitel pravovárečné měšťanstvo). K 1.lednu 1948 byl pivovar začleněn do n.p. Jihočeské pivovary České Budějovice. Administrativní opatření příznačná pro tuto dobu v celé společnosti přišla v průběhu 50.let XX.století ještě dvakrát: v roce 1953 byl pivovar přičleněn do n.p. Pošumavské pivovary Protivín a od dubna 1958 jako samostatným závodem podniku Jihočeské pivovary České Budějovice, jehož nástupcem byl s.p. Pivovary České Budějovice (od roku 1989).. Přes různé administrativní peripetie výroba piva ve Strakonicích neustále stoupala: v padesátých letech 20.století bylo dosaženo 60 000 hl, v roce 1964 již 103 000 hl a ještě před rokem 1989 se toto číslo zdvojnásobilo. Dochází k inovaci značek - tmavé pasterované 14⁰pivo Strakonický Dudák se vařilo od roku 1954, 12⁰ležák stejného jména se vyrábí od roku 1956 dodnes. Průběžně probíhala i modernizace pivovaru (úpravna vody, instalace čtyřnádobové klasické varny). Do roku 1999 tak byl pivovar všestranně připraven na objemy výroby téměř čtvrt milionu hektolitrů při zachování vysoké kvality.

V druhé polovině devadesátých let se již ve Strakonicích nepodařilo překračovat hranici 200 000 hl, podnik tak patří do skupiny pivovarů označovaných za "malé". Přes zachování klasické technologie se daří modernizovat výrobu - stáčírna lahví a sudů, rekonstrukce chlazení a instalace průtokového průtokového pasteru.

strakonický pivovar po roce 1990 >>>

Pivovary.Info