První písemné zmínky o vaření piva v Teplicích pocházejí dokonce už z 15. století. V dokumentech ze století 16. je mimo jiné zaznamenáno i to, že v roce 1520 teplický pán Jan Waldštejn udělil svému hejtmanovi za věrné služby právo vaření a čepování piva. Císař Rudolf II. potvrdil totéž v roce 1581 Teplickým dokonce zvláštním majestátem. V teplických kancionálech ze 16. století je několik zmínek a vyobrazení týkajících se sladovnického cechu. Znázorněn je znak sladovníků - dvě překřížené dřevěné lopaty s královskou korunou. Je zde dokonce zachycena i postava teplického sládka Havla Ryndy.
Pivo zpočátku vařil v jednotlivých měšťanských domech, postupně, zkušený sládek. První skutečný pivovar byl postaven teprve v polovině 16. století v Dlouhé ulici. To už byl ale ve výstavbě i pivovar v Trnovanech. Slibně se rozvíjející výroba piva byla náhle přerušena tragickými událostmi války třicetileté. Provoz v obou pivovarech byl znovu zahájen až po roce 1670. 
Zisky z výroby a prodeje piva se staly důležitým zdrojem příjmů teplických pánů Clary-Aldringenů. Proto bylo už v roce 1695 v pivovarech vystaveno 128 várek piva, každá minimálně o deseti sudech.
Zámecký pivovar přestal vařit pivo v roce 1696. Byla zvyšována výrobní kapacita pivovaru Trnovanského. Jednotlivé pivovarské provozy byly postupně vylepšovány a dovybavovány. Už roku 1756 bylo v Trnovanech vyrobeno 2 980 sudů piva a to z vlastního chmelu. Poněvadž se výroba piva stále zvyšovala, bylo nutno čas od času přistoupit k modernizace pivovarských zařízení a provozů. Pivovar bylo třeba přizpůsobovat novým zvýšeným požadavkům na stále rostoucí množství uvařeného piva. Proto byly značně rozšířeny i sklepy. V roce 1876 bylo možno do nich uložit až 18 000 hl piva. Ve zcela zmodernizované sladovně se ročně zpracovávalo okolo 12 000 metrických centů ječmene. 
Starý Trnovanský pivovar se rozkládal po obou stranách hlavní silnice. Na jedné straně byla varna, kvasné prostory a bednárna. Na druhé straně cesty stála sladovna, kde byl i byt hlavního sládka pivovaru. Obě části byly propojeny chodbou pod rozdělující je silnicí. 
Provozy pivovaru musely být vždy znovu a znovu vylepšovány a přizpůsobovány stále vyšším požadavkům na množství

vyrobeného piva, na jeho kvalitu. Budovy byly přestavovány a jednotlivé části upravovány tak, aby odpovídaly nejvyšším současným hygienickým požadavkům. Celý pivovar byl přemístěn (roku 1906) mezi trnovanskou silnici a nově vybudovanou železniční trať. Strojní vybavení pivovaru bylo na nejvyšší možné úrovni své doby. Stavbou nového knížecího pivovaru byl pověřen domácí stavitel Karel Rieger, který svůj úkol zvládl ve všech směrech skvěle. Hlavní budova byla viditelná už zdaleka a to nejen pro svou výšku, ale také pro malebný vzhled, zcela odlišný od okolních staveb. Varna umožnila roční výstav až 75 000 hl piva ročně. Devět sklepních skladových oddělení má úložný prostor pro 100 000 hl piva. V pivovaru byla dodržována vysoká čistota. Při výrobě se v nejvyšší možné míře využívala pára. Za zmínku také stálo to, že voda potřebná pro vaření piva byla do hlavní nádrže přiváděna vlastním vodovodem až z Dubí. V čele podniku byli pan rada Franz Doubek, správce pivovaru Augustin Rass a vrchní sládek Franz Müller. Zařízení pocházelo od známé pražské strojírenské firmy Ringhoffer a bylo vyrobeno podle jejích plánů. Nově byla vybavena strojovna pivovaru, postaveny nové parní kotle, velká varna a chladící prostory. Tato velká přestavba byla dokončena v roce 1908. Ve zcela přebudovaném pivovaru byla zahájena výroba piva výčepního a ležáků. Vařilo se pivo s názvem Turner Bier. Piva se měla těšit velké oblibě u konzumentů. O této skutečnosti snad svědčí i roční výstav piva - více než 60 000 hl.

Po roce 1948 se zde vařilo mj. Trnovanské pivo a Teplický 12° Ležák. Nový teplický pivovar byl zrušen v roce 1976.

Starý pivovar

Nový pivovar