[ HOME ]          [ historie ] 

Údolí (Nové Hrady) Panský pivovar Údolí ; Niederthal ; CB Údraž V obci existoval pivovar v 17.stol. PI Údrč Panský pivovar Údrč ; Udritsch 1564 - 1915 ; max. 1 200 hl; KV Josef a Peregrin Worm Uherčice Pivovar Uherčice zrušen asi 1880; 400 hl; ZN posl.maj.- rod knížat Collato Uherské Hradiště Měšťanský pivovar Uherské Hradiště ; Ungarisch Hradisch 1363 (1879 ) - 1923; max. 5 000 hl majitelem bylo právovar.měšťanstvo do roku 1923; pronajímán Slovácké noviny 25. února 1905: Městský pivovar v Uher. Hradišti stále pokračuje vzdor nepříznivé době roční a zdražení piva. Jenom je žádoucno, aby se pivo čepovalo na více místech. Mnozí hostinští pořád ještě otálejí a nemohou se odhodlati k tomu aby brali domácí, měšťanské pivo. Odevšad máme zprávy, že pivo je výborné jakosti, zdravé a velmi chutné. Nestává tedy žádné příčiny, aby se toto pivo neujalo všude. Opětně připomínáme našim konsumentům piva, aby výhradně všude žádali pivo z měšťanského pivovaru v Uh. Hradišti. Zedníčkův pivovar Uherské Hradiště zrušen 1935; 1 000 hl Panský pivovar Uhersko Zámecký pivovar a lihovar Uhersko 1543 (1816) - 1942; max. 4 700 hl; PU; posl.maj.:Jan a Bedřich Novákovi Uherský Brod Parostrojní pivovar a sladovna Uherský Brod ; Janáčkův pivovar Pivovar hraběte Kaunitze Uherský Brod ; Hraběcí pivovar ; Ungarisch Brod 1645 - 1897 výroba ukončena, 1913 zrušen; max. 10 000 hl v majetku rodu Kouniců, pronajímán, posl.nájemce F.Janáček ukončil výrobu Minipivovar Balkán Panský pivovar Maxmilian z Kounic Uherský Ostroh Rolnický akciový pivovar Uherský Ostroh ; Ungarisch Ostra Uhlířské Janovice Pivovar Uhlířské Janovice ; Kohl-Janowitz Živnost a řemesla se v Uhlířských Janovicích vzmáhaly od konce patnáctého století. Kolem roku 1500 si obec koupila od Petra Holického dva dvory v Kochánově a vystavěla tam svůj vlastní pivovar. Právo vaření piva poté potvrdil Uhlířským Janovicím 8. září roku 1854 Petr Holický ze Šternberka. BN Uhrov Pivovar Uhrov zrušen asi 1900; 1 200 hl; HB Haasz u. Deutsch Uhřice Pivovar při dvoru Uhřice 1630 - 1880; 300 hl; HO Uhřice Pivovar Uhřice ; Auherschitz zrušen 1901; max. 1 000 hl; BN majitelé: rod rytířů Eisensten Újezd Sv. Kříže viz Bělá nad Radbuzou >>> Újezd u Plánice Pivovar Újezd zrušen 1898; 1 500 hl; KT P. Kordík Újezdec (u Mochtína) Pivovar Újezdec zrušen asi 1900; 500 hl; KT František Krejčí; Ačkoliv šlo na konci 19.stol. o ves s pouhými 17 čísly popisnými a 123 obyvateli, mohli se místní pochlubít zámečkem, kaplí, statkem, dvorem, lihovarem i pivovarem. Úlice Panský pivovar Úlice ; Ullitz 1849 - zrušen 1935 (1916-1920 nevyráběl); max .4 000 hl; PS posl.maj.Pavel Macenauer Ullersdorf viz Velké Losiny >>> Únětice Parostrojní pivovar Únětice ; Pivovar Únětice, Marie Fiedlerová, Únětice č.19 ; Aunietitz 1842 - březen 1949; 7 000 hl; PAZ; vlastník Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze IV ; nájemce J. Fiedler; 1948-1949 Kladensko-rakovnické pivovary n.p. Pivo se v našich krajích vařilo od nepaměti. První ověřená zmínka o únětickém pivovaru nese letopočet 1557. Ta říká: "... tehdy dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích..." Pivovar (bohužel už není pivovarem) byl postaven pravděpodobně roku 1710, neboť tento letopočet je vyznačen na základovém pilíři ve sklepních prostorách. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu jeho trvání Metropolitní kapitula u sv.Víta v Praze IV. (do r.1948). Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu roku 1897 byl únětický pivovar třetí největší a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hl piva a jako většina pivovarů měl svou sladovnu. K pivovaru patřil rybník západně od obce, odkud pivovar v zimě získával led, uskladňovaný v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu pivovaru. Lednice o rozměrech 8 x 25 m byla zásobárnou vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice, další voda, hlavně užitková, byla do pivovaru přiváděna dřevěným potrubím z rybníka. Únětické pivo se vařilo světlé i černé a bylo expedováno jak v sudech, tak v jednotlivých lahvích a mělo jistě svou kvalitu a osobitou chuť. Točilo se samozřejmě v únětických hostincích u Landů a u Kejmarů a lahvové se prodávalo (dnes by se řeklo v bufetu) u Nykodýmů. Rozvážku piva zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, v poslední, poměrně krátké době, svým nákladním automobilem do celého okolí. Stálými odběrateli bývali hostinští Materna ve Větrušicích, Vytasil a Steiner ve Statenicích, Srb na Pazderně, Petříček a Skalická ve Vodochodech, Hořejší v Dubí, Čermák a Egermajer v Tuchoměřicích, Dědič, Kratochvíl a Vodička v Žalově, Gaisi a Kopecký na Suchdole, Horák a Petrlík v Horoměřicích, Kozel v Černém Vole, Reznerová v Holubicích, Klášter Kapucínů v Praze a další. Podle vyprávění mého dědy, sladovníka v pivovaru, se svého času únětické pivo vozilo koňskými povozy - a to zásadně v noci - i do známé restaurace "U Holubů" na Smíchově, kde se prodávalo jako plzeňské. Před koncem druhé světové války byla sice výroba piva na čas zastavena (1942-1945), ale hned v roce 1945 se znovu rozběhla. Pivo se zde vařilo až do roku 1947. Potom - asi po roční přestávce - byla technologická část pivovaru na náklady dcery bývalých nájemců slečny Fiedlerové za pomoci podstaršího p. Zemana zrenovována. Pivo se vařilo v únětickém pivovaru do roku 1949. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "Pivovar Únětice, Marie Fiedlerová", Únětice č. 19 (okr.Praha-venkov-sever) (majitel firmy Marie Fiedlerová v Úněticích, vlastník podniku Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze IV.). Pivovar byl předán do řízení  Smíchovského pivovaru, který ovšem neměl zájem tuto "malovýrobu" provozovat. Nová technologická část byla rozebrána a odvezena bůhví kam, sklepní prostory ještě nějaký čas byly využívány jako vedlejší sklady Smíchovského pivovaru a v roce 1951 byla historie únětického pivovaru uzavřena. V roce 2002 zde fungovaly vinné sklepy. Parostrojní pivovar Únětice >>> Unhošť Pivovar okresní záložny v Unhošti ; Měšťanský pivovar ; Unhoscht 1560 - 1.7. 1917, zrušen 1918 po sloučení s Urbanovým pivovarem; max. 11 000 hl; KL Pivovar a sladovna Unhošť ; Pivovar a sladovna fy "Emanuel Urban", Unhošť, okr. Kladno, veř. obch. spol.; Urbanův pivovar Uničov Severomoravská společnost pivovarská Uničov ; Mährisch Neustadt 1670 - 1948; 5 000 hl 1948 Hanácké pivovary n.p.; Počátek tradice pivovarnictví lze datovat již do doby založení města (tedy rok 1213). Dlouho byla výroba provozována po řadě majiteli právovarečných domů, jichž bylo ve městě 115. Výroba sladu byla soustředěn v roce 1771 do společné sladovny a v roce 1778 zřízen též pivovar. Krátce po osvobození města byl provoz pivovaru zastaven a objekt použit pro jiné účely. V roce 2002 z bývalého pivovaru zůstal komín a část budov, které slouží jako tržnice. Po pivovaru zůstal v Uničově jen název ulice Pivovarská. Unter Körnsalz viz Dolejší Krušec >>> Unterhaid viz Dolní Dvořiště >>> Unterreichenstein viz Rejštejn >>> Unterteil viz Dolní Paseky >>> Unterwisternitz viz Dolní Věstonice >>> Úpice Parostrojní pivovar Úpice ; Ant.Nyklíček, závod pivovarní, Úpice ; Eipel 1668 - zrušen 1948; max. 18 000 hl; TU; posl.maj.A. Nyklíček; Pivovar byl 1.1.1948 znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 21.6.1949 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb.,o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Úsobí Pivovar Úsobí ; Ousobí ; Pollerkirchen zrušen asi 1880; 500 hl; HB rytíř z Grünhofu Úsov Pivovar knížete Lichtensteina Úsov ; Ousov ; Mährisch Aussee 1545 - 1882; max. 7 000 hl; SU v maj. rodu Liechtensteinů, pronajímán Ústí nad Labem Obecní pivovar Ústí nad Labem ; Aussig zrušen asi 1900; 2 000 hl Měšťanský pivovar Ústí nad Labem - Krásné Březno ; Krásnobřeženský pivovar ; Brauerei Schönpriesen ; Sudetenbräu A.G. Aussig ; Aussiger Burgebräuhaus Pivovar Střekov ; Schreckenstein zrušen 1875; 500 hl kníže Lobkowicz, který vlastnil i hrad, od roku 1854 pronajíman, uzavřen 1875; Po roce 1538 bylo postupně rozšiřováno podhradí; v období renesance byl postaven pivovar, později upravený pro správní a ubytovací účely. V 19.stol. byl pivovar v předhradí přestavěn na hotel. V srpnu 2005 budova pivovaru stála – prodávaly se tu suvenýry, byla tu výstavní síň a ve sklepení byl sklad nápojů pro místní restaurace. Zámecký pivovar Všebořice ; Ledeburský pivovar v Všebořicích ; Schlossbrauerei Schöbritz 1701 - 1935; 7 000 hl V 19.století pronajímán. V roce 1907 přešl do majetku firmy Kny, kterou vedl Rudolf Kny. Po zrušení sloužil jako sklad mosteckého piva Ústí nad Orlicí - Hylváty Parostrojní pivovar a velkostatek Hylváty ; Rispler Antonín, pivovar; Röslerův pivovar; Hilbetten 1892 - výroba ukončena 1940; 2 000 hl; F. M. Rössler Už po porážce stavovského povstání ve 20. letech 17. století využil v regionu Karel z Liechtensteinu obratně faktu, že každá nová vrchnost, ať byla ze stejného či jiného rodu, musela nově potvrdit dosavadní městská privilegia. Mezi nimi bylo i právo várečné, tedy právo jednotlivých (většinou ne všech) měšťanů vařit pivo. Zatímco řada jiných privilegií byla potvrzena beze změny, várečné právo bylo při této příležitosti drasticky omezeno, respektive usměrněno ve prospěch nové vrchnosti a jejích potomků. Ovšem ne všude ve stejném rozsahu. Zatímco sídelního města Lanškrouna se tyto záměry nového pána a vládce téměř nedotkly, pro Ústí nad Orlicí to znamenalo prakticky konec výroby piva na jeho území. Už o tři generace později se jen velmi matně vzpomínalo, že kdesi na náměstí stával dům, ve kterém právováreční měšťané vařili pivo. Zato se realitou staly stížnosti na špatnou kvalitu piva z vrchnostenského pivovaru v Lanškrouně. A také bylo realitou chodit na "cizopanské" pivo do hospody U tří kaprů, která ležela sice na hranicích města, ale už na brandýském panství, kam liechtensteinské zákony nedosahovaly. A když se ústečtí měšťané začaly po polovině 18. století s vlastní vrchností přít o udělení práv municipálního ochranného města, pak k jejich nejpádnějším argumentům patřily právě výpočty peněz, které z městského hospodaření unikly v souvislosti se zrušením várečného práva před více než sto lety. Je však třeba spravedlivě dodat, že tehdy už Ústeckým nešlo jen o obnovu právě tohoto práva. Pivovar v obci Hýlváty u Ústí nad Orl. vznikl v roce 1892 přístavbou k obytnému traktu Hylvátské rychty. V dubnu 2003 sloužily budovy na ulici Pivovarské jako sklady. Na budově najdete pamětní desku. Z původního pivovaru se zachovala pouze bývalá bytová a úřednická budova (dnes byty) v klasicistním slohu a provozní stavba s komínem. Podoba ostatních objektů byla změněna řadou stavebních úprav. Úštěk Měšťanský pivovar Úštěk ; Ouštěk ; Auscha 1626 - 1913-1925 mimo provoz, 1927 zrušen; max. 7 500 hl František Krsek; Pivovar vznikl přestavbou zbytků pozdně gotického hradu. Klášterní pivovar maj.: kolej Jezuitská u sv. Klimenta v Praze Útery Měšťanský pivovar Útery ; Obecní pivovar ; Outerý ; Neumarkt 1654 - zrušen 1916; max. 1 000 hl; PS právovár.měšť.vlastnilo pivovar do roku 1916, pronajímán, v roce 1902 byla provedena modernizace technologie Úvaly Ruiny bývalého pivovaru v Úvalech koncem ledna 2006 lehly popelem.