Pivovar Vsetín   

 [ HOME ]          [ historie ] 


adresa: Vsetín, ul. 4.května 275, 755 11 telefon:           
vlastník:    posl.ředitel:    posl.sládek:   

 

 

sortiment piva před uzavřením
Portáš 10 % (světlé výčepní; alk.: 4,2 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
Portáš 10 % (tmavé výčepní; alk.: 4,2 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
Portáš 11 % (světlé výčepní; alk.: 5,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
Portáš 12 % (světlé výčepní; alk.: 5,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)

 

dřívější vsetínská piva
80světlé pivo sudové
Vsetínské světlé pivo 100
Vsetínské tmavé pivo 100
Vsetínský světlý ležák 120
Vsacan světlý ležák 11 %
Vsacan speciál světlý ležák 12 %

 

Pivovar byl založen v roce 1663. Po roce 1989 byl pivovar součástí firmy Moravskoslezské pivovary Přerov a.s.. Smlouvou o prodeji části podniku ze dne 9.6.1995 byla část Moravskoslezských pivovarů Přerov a.s. - pivovar Vsetín, prodána společnosti Ostravia spol. s r.o. se sídlem v Ostravě 1, Přívozská 36. "Vsetínský pivovar patřil spíše k rodinným pivovarům a do naší strategie se nehodil," zdůvodnil prodej ředitel MSP. Poté byl pivovar samostatná firma s názvem Vsacan, pivovar Vsetín, s.r.o.. (Vsetín, ul. 4. května 1136).

Pivovar Vsetín zastavil výrobu piva v lednu 1998. Důvodem bylo překročení únosné míry výrobních nákladů na výstav roku 1997 necelých 10.000 hl piva, zatímco kapacita pivovaru je po rekonstrukci v roce 1993 až 90.000 hektolitrů. Všech 29 pracovníků obdrželo zároveň výpověď. "O budoucnosti pivovaru jednáme od loňského srpna. Například se zahraničním investorem, který má zájem skupovat majetky. Hovoříme také se čtyřmi potencionálními zájemci o vstup do firmy, z nichž jeden je zahraniční. V podstatě se jedná buď o získání finanční injekce nebo majetkové účasti pro firmu. Vše je otázkou peněz a zatím nelze říci, kdy a s kým dojde k dohodě," uvedl v únoru 1998 Jiří Baďura, jenž byl společníkem firmy Ostravia Ostrava, která byla majitelem pivovaru. Obnovení výroby podle Baďury přicházelo v úvahu jen pokud se však Ostravia s některým ze zájemců dohodla ještě v prvním čtvrtletí roku 1998. Jedině tak by měla znovu zahájená výroba piva před hlavní odbytovou sezónou smysl. Pivovar má dávnou historii. Vznikl již v roce 1663. Ve druhé polovině roku 1995 se jeho majitelem stala Ostravia. V posledních letech vyráběl řadu světlých piv Portáš a Vsacan. Na trhu byla světlá desítka, jedenáctka a dvanáctka a tmavé desetistupňové pivo.
V kraji proslaveném slivovicí doskomíral pivovar k zániku. To, co znalci piva na Vsetínsku i v okolí už dlouho předpovídali, se stalo skutečností. Pivovar ve Vsetíně si nenašel zákazníky a zkrachoval. V konkurenci s giganty mu nepomohla ani skutečnost, že se pivo na Valašsku vařilo už více než tři sta let. Výčepní i pivaři se však většinou shodli, že nebylo vyhnutí. "Pivo lidem prostě nechutnalo," tvrdili. "Vsetínské pivo neměli lidé rádi, už osm let proto čepujeme jinou značku," řekl vrchní restaurace U Bušů u přehrady Bystřička. Svědčí o tom i statistiky samotného pivovaru. Přímo ve Vsetíně se totiž značky Vsacan a Portáš čepovaly pouze v pěti hospodách a například ve Valašském Meziříří a Rožnově pod Radhoštěm se jim nedařilo vůbec. První sud piva ve Vsetíně uvařili už v roce 1663. Přestože se nikdy nestalo slavným tak, jako například valašská slivovice, našli se ve Vsetíně patrioti, kteří se snažili zachovat své domácí značce věrnost. Ti byli narozdíl od většiny ostatních z pádu pivovaru smutní. "Celý život jsem pil Vsacan a přestože mě kamarádi přemlouvali, ať si dám jiné pivo, že prý je lepší, zůstal jsem mu věrný," tvrdil Ladislav Pernický ze Vsetína. "Za posledních dvacet let jsem nic jiného, než tuhle desítku neokusil. Budu si na jiné pivo zvykat jen s obtížemi." O tom, že jeho oblíbená desítka má na kahánku, však věděl již dlouho předtím, než v prosinci roku 1997 brány pivovaru opustila poslední várka piva. "V boji proti Plzni nebo Radegastu nemohl vsetínský pivovar dlouho odolávat," uznal pivař. Majitelé restaurací také dodávali, že kvalita nebyla to jediné, co pivovar položilo. Nízký odbyt piva firmě neumožnil, aby svým klientům nabízela takový servis, jaký už je několik let u jiných pivovarů běžný. "Dnes už je téměř samozřejmé, že pivovary vybaví každou hospodu pivními tácky, výčepy, často i sklenicemi a ubrusy. Pivovar ve Vsetíně si nic takového dovolit nemohl a u hostinských neměl šanci," líčil své zkušenosti vedoucí restaurace Rajka ve Valašském Meziříčí Jiří Ostřanský. Přestože majitelé firmy nevyloučili, že výrobu piva na Vsetínsku někdy přece jen vzkřísí a pivař Ladislav Pernický tvrdil, že by si to ze srdce přál, zůstal i on spíše skeptický. "Já bych to uvítal, ale na zázraky nevěřím," řekl s úsměvem. "Spíše si musím zvykat na jiné. Vzhledem k tomu, že denně vypiji deset až dvanáct piv, ani jinou možnost nemám."

V osiřelém pivovaru, který před dvěma roky neodolal konkurenci velkých výrobců, se možná znovu začne v roce 2001 vařit pivo. Oživit regionální tradici tady plánuje firma z Brumova, která už půl roku v brumovském pivovaru vaří pivo s názvem Valach. Společnost v současné době jedná s vlastníkem bývalého pivovaru o pronájmu, první pivní láhve a sudy by tady chtěla začít plnit už v létě 2001. "Víme, že rozjíždět malé pivovary je dnes tak trochu sázka do loterie. Proč by se ale nemohl udržet pivovar na Vsetínsku, když dokázaly odolat třeba na Uherskohradišťsku nebo Uherskobrodsku? Musíme jen vědět, jak obstát v konkurenci pivních gigantů," řekl v lednu 2001 ředitel společnosti provozující brumovský pivovar Josef Hnátek. Zkušenosti z Brumova podle něj napovídají, že by i vsetínské pivo mohlo mít úspěch. I tady už dva roky prý vlastní lokální pivo lidem chybí. "Kromě toho, že sázíme na jakýsi patriotismus a lokální zájem, protože pivo se na Vsetíně vařilo vždy, můžeme nabídnout i nižší cenu. Naše náklady nejsou tak vysoké jako u velkých pivovarů, i objem výroby musí být zákonitě menší, takže můžeme prodávat levněji. Jinak bychom ani neměli šanci uspět. Navíc kvalita piva z malých pivovarů může být mnohdy vyšší," dodal. Výroba piva, která ve Vsetíně trvala nepřetržitě od roku 1663, skončila před dvěma roky, kdy zanikla i dlouholetá značka Vsacan. Pokud by se tady opět letos rozjela výroba, neslo by vsetínské pivo pravděpodobně stejně jako v Brumově jméno Valach. V létě 2001 měl podle původních předpokladů obnovit výrobu vsetínský pivovar. S největší pravděpodobností se tak ale nestane. Nad znovuoživením výroby zlatavého moku pod Hrbovou totiž visí mnoho otazníků. Konečné rozhodnutí o tom, zda se pivo po několikaleté přestávce bude ve Vsetíně opět vařit, tak padne nejdříve v závěru srpna 2001. S myšlenkou na zprovoznění pivovaru s více než třísetletou tradicí, který byl nedávno modernizován, přišla v roce 2000 firma vlastnící pivovar v Brumově. "V současné době jsme se ale soustředili hlavně na problémy, které tíží naši mateřskou společnost. Musíme tam řešit spoustu majetkoprávních vztahů. Až tyto problémy dořešíme, pak se budeme zajímat také o něco jiného," vyjádřil se v červnu 2001 jednatel Pivovaru Brumov Josef Hnátek. Zařízení v Brumově mají totiž jeho provozovatelé zatím jen v nájmu. Zprovoznění vsetínské várny, jak se ukázalo, je pro ně jen jednou z alternativ, jak udržet výrobu jejich světlého výčepního piva Valach v případě, že by provozovnu museli opustit. "Pokud by se ale majetkoprávní vztahy vyjasnily natolik, že bychom v Brumově mohli zůstat, s největší pravděpodobností od záměru na zprovoznění vsetínského pivovaru ustoupíme," poznamenal Hnátek.

" V roce 1995 se tehdejší majitelé z Moravskoslezských pivovarů Přerov rozhodli vsetínský závod prodat. Chtěl sem jej koupit, opravit a pokračovat ve výrobě. Nedostal jsem ale úvěr a pivovar získala ostravská společnost. Pod jejím vedením se zde výroba v minulých letech zastavila, " řekl Jan Dohnal, který ve vsetínském pivovaru pracoval od roku 1966 jako vedoucí výroby a v letech 1983-1995 jako ředitel a který v roce 2002 budoval ve městě svůj minipivovar.

V červenci 2002 areál nebyl využíván, jen u brány byla v provozu dřívější pivovarská prodejna se sortimentem různých nápojů.
 

 

 

 


 
 
Pivovary.Info