Královským městům dávali králové výsady, že
měšťané měli výhradní právo svá piva prodávat a
šenkovat v okruhu 1 míle. Tak římský král Albrecht I. a
jeho syn Fridrich, vévoda rakouský, jež přijali do své
ochrany města Hradec, Jaroměř, Chrudim, Mýto a Poličku,
potvrdili listem ze dne 5.10.1307 všechna privilegia a práva,
které obdrželi od českých králů, mimo jiné i že
"míli kolem věnných měst nesmí nikdo krčmu
míti".
Měšťané, jež měli právo várečné (tzv.nákladníci
piv) se sdružovali již v 15.století v bratrstva, ze kterých
se časem vyvinuly cechy. V jejich řádech bylo mezi jinými i
určeno, kolik varů smí každý udělat, kolik je nutno obilí
na var apod.. Krajský sjezd v Chrudimi v roce 1579 se dohodl,
že "sladovníci z korce pšenice výše pěti věrtel sladu
nevyroštovali, pivovarníci pak ze 16 korců pšenice aby více
dvaceti korců sladu nedělali. Z té míry měli konečně 25
sudů piva nadělati". Usnesení tohoto krajského sněmu
bylo závazné i pro Mýto. Je samozřejmé, že se časem
snažili nákladníci uvařit z určené míry více piva a tím
pivo "lehčili".
Nákladník se musel včas zaopatřit obilím. Neměl-li
zásoby když na něj přišla řada vařit pivo, prodal svou
várku sousedovi nebo vařil pivo společně s jiným
měšťanem. Pokud měl měšťan dostatečné zásoby, buď si
sám došel týden před varem na radnici pro cedulku nebo
konšelé poslali k něm služebníka se vzkazem. Od doby
císaře Ferdinanda byl nákladník také povinen zajít před
varem k výběrčímu posudného a vzít "cejch" na
zeměpanskou daň. V roce 1577 bylo Mýto na 14.místě v seznamu
27 měst, která toho roku odvedla posudné.
V roce 1572 bylo v Mýtě 5 nebo 6 sladovníků.
Právovárečníci na ně podali u císaře Maxmiliána II.
stížnost, že jim chtějí vzít živnost a sami užívat
práva várečného.
Původní měšťanský pivovar stál na
severovýchodním rohu náměstí směrem k Choceňské ulici.
Měl varnu na 27 sudů. Celkem 141 právovárečných domů zde
vařilo dva a dva po sobě. Nákladníci měli v pivovaru
zvláštní pokladnu, sládka a "početvedoucího",
vše zastřešoval volený výbor.
původní měšťanský pivovar
Starý právovárečný pivovar ve Vysokém Mýtě převzalo
roku 1898 do vlastní správy nově utvořené společenstvo,
které ho roku 1901 prodalo samosprávnému vysokomýtskému
okresu. Úřad starý pivovar zboural a na jeho místě byl
postaven nynější Okresní úřad.
Společnost zatím postavila nový měšťanský
pivovar, nejprve v roce 1898 sklepy a varnu, poté roku
1899 administativní a hospodářské budovy a konečně v roce
1900 sladovnu. Před začátkem stavby bylo provedeno oddělení
várečného práva od domů a začalo upisování podílů na
novém pivovaru.
nový měšťanský pivovar
Kapacita pivovaru byla 30 000 hl, kapacita sladovny 60 vagonů
ječmene. Ječmen byl nakupován od místních producentů.
V dobách svého rozkvětu pivovar vyráběl:
- 10 % pivo světlé výčepní
- 12 % světlý ležák Malvaz
- 15 % černé pivo bavorského typu Kujebák
V podniku bylo v období "první republiky"
celoročně zaměstnáno 24 lidí. Kmenový kapitál obnášel
569 000 Kč a jeden podíl na pivovaru měl nominální hodnotu
500 Kč. Podíly byly v ponejvíce majetku místních občanů.
Po druhé světové válce provoz
vyráběl piva Kujebák 12o , 10o Vysokomýtské pivo.
Pivovar by zrušen v roce 1951.
Dražba areálu bývalého pivovaru přilákala dne 22.7.2004
do Hradce Králové tři dražitele. Bývalý pivovar koupila před několika
lety jistá severočeská firma, která v místě nic nezřídila a skončila v
likvidaci. Odhadní cena byla stanovena na tři miliony korun, vyvolávací na
polovinu. Za částku 2,52 milionu korun získala areál vysokomýtská firma
Nopek.
Majitelé:
Výstav piva v hl:
1893-1948
právovárečné měšťanstvo
1901/02
19 200
1902/03
17 875
1948-1950
národní správa
1903/04
18 796
1904/05
17 402
1950-1951
Hospodářské družstvo skladištní a výrobní ve
Vysokém Mýtě, spol.s r.o.
