Malá vesnice Žabeň se
nachází mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Nejmladší
nadějnou vlaštovkou svěží pivní éry na severu Moravy byl
starý, na první pohled těžce funkcionalistický a nevzhledný
motorest U Čápů, který však nabízí vlastní kvasnicové
pivo Žabeňský ležák, připravované v nedalekém rodinném
domku. Díky takřka domácímu výstavu místní desítka i
dvanáctka sice zatím trochu kolísají v charakteristických
chuťových atributech, avšak kvalifikovaný host má
stoprocentní pocit, že pije chutné a kvalitní pivo, navíc
zjevně vařené s láskou. V malinkém žabenském pivovaru
vaří pivo sládek František Mynář. Žabenský ležák je v
nabídce Hospody U Čápů, ale točí ho i hospůdka v Nižní
Lhotě u Nošovic a majitelé pivovaru Lumír Kliš a René
Pracuch jej dodávají i do hudebního klubu Kód Ob ve
Frýdku-Místku.
Na jaře 2001 mohli milovníci zlatavého moku
poprvé zkusit kvasnicový Žabeňský ležák. Ti, kteří
jeho chuť ještě neznali, měli na jaře 2003 poslední
možnost. Minipivovar v Žabni na FrýdeckoMístecku totiž skončil a
jeho majitelé, Lumír Kliš a René Pracuch, se dali na úplně
jiný druh podnikání. "Jeden
vzdálený příbuzný je z pivovarského oboru.Tak nás tehdy
napadlo, že bychom mohli zkusit vařit pivo. V rodinném domku jsme s
kolegou zřídili malý pivovar s kapacitou 250 litrů na jednu várku," řekl Kliš. Od
obce si pronajali hostinec U čápů a
tam Žabeňský ležák čepovali. První pivo z vlastního
pivovaru začali v žabeňském pohostinství
prodávat 1. dubna 2001. "Snažili jsme se dostat i do
jiných hospod, ale to se nechytlo." Lidé v regionu jsou totiž zvyklí především na nošovické pivo. "Radegast je velmi oblíbený.
Někteří místní začínali chodit i na naše pivo. V létě s odbytem problém nebyl, často
se v hospodě stavovali
cyklisté. Horší to bylo v zimě," uvedl Kliš. Třikrát
týdně zde vyprodukovali 250 litrů. Byl přesvědčen,
že pro
založení malého pivovaru si nezvolili vhodné místo.Žabeň
měla necelých 600 obyvatel. "Bohužel,
peníze docházejí a nemáme na to, abychom se přestěhovali
do jiné obce. Takže s vařením piva
jsme skončili. Máme poslední dva sudy," řekl. Žabeňský
ležák si přitom mohli štamgasti
dát za velmi příznivou cenu. Starostu Žabně Vítězslava
Klegu (nez.) informace o tom, že se
v minipivovaru přestalo vařit pivo, překvapila. "Byli
nadšení, že zkusí něco neobvyklého.
Je mi to líto, že po dvou letech končí, místní pivovar
mohl zviditelnit obec. Asi nebylo
jednoduché přitáhnout hosty na novou značku piva. Nemělo
to tady tradici. Navíc jsme malá
obec," řekl starosta. Po desítce a dvanáctce Žabeňáku,
jež se U čápů prodávaly o dobré tři koruny levněji než Radegast a Kozel, které tu jinak mají na čepu, se přitom leckomu
stýská. "Bylo to dobré pivo, ne moc hořké,
prostě jiné. Je ho škoda," říká tamní servírka. "Na úřad práce určitě
nepůjdeme, budeme podnikat v něčem jiném,"
uvedl Kliš, původně automechanik. Jak dodal, také jeho
kolega se dříve věnoval autům,
takže patrně i jejich nový podnikatelský záměr bude z
tohoto oboru. Poslední dva sudy
Žabeňského ležáku byly dočepovány v hospodě U čápů.
Technologie byla následně
v roce 2003 prodána do minipivovaru v Hukvaldech.
Cena v restauraci U Čápů byla v červenci
2002: 10 % - 10 Kč, 12 % - 12 Kč; v březnu 2003: 10 % za 11 Kč, 12 % za 13 Kč.
