adresa:
Hostinec U Hušků, Běleč nad Orlicí 2; Třebechovice pod Orebem; 503 46
telefon:
604 207 160
e-mail:
uhusku@email.cz
www.uhusku.ic.cz
vlastník:
sládek: Josef Balounek
Pepan, Boban
světlý a tmavý nefiltrovaný ležák
alk.: 5,0 %
plněno
do sudů pro svou restauraci a sezónně do 0,5
lahví a 1,5 PET s názvem Apache
různá speciální piva - např.Medový ležák, Pšeničný ležák
vyráběno jen příležitostně či sezónně
Minipivovar byl založen v roce 1994 a vznikl v budově staré
hospody podniku Jednota, která byla vrácena rodině Hušků (majitelé
po privatizaci: Ing.Břetislav Nožička (Hradec Králové,
Lhotecká 27, 500 09), Hana Voltrová - Hostinec U
Hušků (Hradec Králové, Lhotecká 27, 500 09); Josef Voltr -
Hostinec U Hušků (Běleč nad Orlicí, Běleč 58, 503 46). Pivovar byl doslova ručně ukován a
vybouchán ze surových nerezových plechů bratry Hušky.
Konstrukce a projekt technologie dodala firma OKN Projekt Hradec
Králové. Varna byla umístěna mimo hlavní sál hostince.
Technicky jednoduché, ale plně funkční technologické
zařízení bylo zajímavé zejména netradiční konstrukcí
varny. Pivovar měl kapacitu 1 000 hl ročně. Hostinec stál ve
známém letovisku na pokraji rozsáhlého komplexu lesů
nedaleko Třebechovic
pod Orebem, byl oblíben hlavně mezi cykloturisty zejména z
Hradce Králové. Do roku 2000 se zde vyrábělo pivo Bělečský Car (světlý nefiltrovaný
kvasnicový
ležák; plněno do sudů jen pro svou restauraci). Název piva
byl podle dědečka manželky majitele, kterému se v hostinci přezdívalo
Car. Motto minipivovaru zní: "Ve víně je pravda, v pivu
síla ji unést.". Cena piva 21.8.1999 byla 11,00 Kč za 0,5 l. V roce 2000
pivovar nevyráběl, v roce 2001
opět obnovena výroba piva.
Nájemce hospody od poloviny roku 2000 byl p.
Netík. Výrobu piva od dubna 2001 provozoval p.
Balounek. Dominantní byl prodej piva Krakonoš, pivu vlastní
produkce se dařilo méně. Z důvodu přežití pivovaru byl
posezonní výpadek prodeje řešen nabídkou piva v PET a v 0,5
l lahvích s paterntním uzávěrem. Pošramocená jakost z minulosti si vynutila změnu názvu
(Pepan, Boban) pro
prodej mimo hostinec v Bělči. V květnu 2002
se nabídka rozšířila o pivo pšeničné a pivo s medem.
Hradecký pivovarník Josef Balounek se chmelovým nápojem
zabýval od čtrnácti let. „V pivovarství dělám od roku
1959, kdy jsem hned po základní škole odešel do Plzně do
učení. Dělal jsem ve Vrchlabí i v Hradci Králové, po roce
1990 jsem učil vařit pivo v Gruzii, Srbsku a Slovinsku.
Hradecký pivovar padl, a tak se snažím držet tradici. Vařím
po práci, je to moje hobby,“ řekl v lednu 2003 Balounek
a přiznal, že s přibývajícími léty je to i dřina. „Ale
také radost. Nepovažuju to za práci, ale za umění. Vařit
pivo je povznášející pocit a když lidi řeknou, že jim
chutná, nebo napíšou děkovný dopis, tak to stojí za to. Je
to moje řemeslo, u kterého chci zůstat,“ vyznal se zkušený
pivovarník. Jak se vaří dobré pivo? „Nejdůležitější je
umět ho uvařit komplexně. Pivovarníci obyčejně znají jen
určité úseky výroby. Musím hlídat i ekonomiku, abych
neprodělával, hodně malých pivovarů v okolí Hradce zaniklo,
některé i proto, že v nich pracovali lidé, kteří tomu moc
nerozuměli,“ mínil Balounek. Srovnat své pivo s produkty
velkých podniků se však zdráhal. „To nejde. Malé pivovary
piva nefiltrují, což znamená, že nápoj není tak ošetřen a
nemá tak dlouhou trvanlivost. Piva z velkých podniků vydrží
zdánlivě déle, ale dlouhé skladování v supermarketech či v
hospodách chuti a zdravotní stránce moku nepřispívá. Mé
pivo je nefiltrované, není ochuzeno o bílkoviny, vitamíny či
třísloviny. Ty pasterovaným pivům chybí. Lidi si pak stejně
tyto přírodní produkty, kterých se velké pivovary zbaví,
kupují v lekárnách v tabletách,“ řekl odborník na zdravou
výživu a tvrdil, že jeho pivo je užitečné - prospívá
zdraví. Zákazníky měl i cizině. „Jsou štamgasti, kteří
chodí jen na nefiltrovaná piva, ale těch je zatím málo,“
řekl. Balounek v roce 2003 vyráběl hlavně dvanáctku, ač má
zkušenost, že milovníci desítky jsou u nás v přesile.
„Jsou zvyklí na svých šest až osm piv za večer a
potřebují nižší množství alkoholu, aby mohli ráno do
práce. Po dvanáctkách by jim bylo asi hůř. Desítku zatím
nedělám, zato světlou dvanáctku, černý speciál, to je
třináctka, a pšeničnou dvanáctku. O ní opravdu můžu
říct, že je to náš tekutý chleba. Liší se od piv
plzeňského typu tím, že se do várky přidává minimálně
30 % pšeničného sladu. Používám pšeničné
kvasnice, které se chovají úplně jinak, neustále v pivu
plavou a dodávají mu charakteristickou chuť i vůni. Srovnal
bych ho s burčákem, také - na rozdíl od klasických piv -
neutlumuje temperament,“ řekl Balounek. Přiznal, že je asi
chyba, když veškerý volný čas věnuje pivu a méně už
reklamě. „Lidí, kteří naše pivo znají, je málo. Točí
se v Bělči a v hospodě U Jonáše. V Bělči točenému pivu
podle jednoho z bývalých majitelů hospody říkáme Car, ale
lahvové v prodejnách nese název Apache,“ uvedl pivovarník.
V březnu 2003 v pivovarské restauraci nabízeli mimo 10 a 12 Krakonoše
z vlastních
piv jen světlý a tmavý ležák v kvasnicových
podobách. Další druhy plánovali až
na léto. Cena piva v hospodě v březnu 2003 za 0,5 l byla 18,- Kč.
V lednu 2007 byla zde stabilně na čepu světlá 12° Bělečský car ( za 18 Kč ). Dále se tu točil Gambrinus 10°, Kozel 11° a Prazdroj.
V minipivovaru U Hušků byla v létě 2007 v nabídce světlá kvasnicová 12° Car za 18 Kč a světlá kvasnicová 12° Car s medem za 20 Kč. Sklenice nebo tácky neměli.
Na jaře 2008 sládek Balounek odešel z minipivovaru a tím pádem se přestal na neurčito vařit Bělečský Car.
V květnu 2008 se již ve zdejší restauraci opět točil Car. (za 0,5 l - 24,-).
Výstav piva:
rok 1997: 200 hl
rok 1998: 200 hl
rok 2004: 103 hl
rok 2005: 118 hl
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.