Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název "pivovar". Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569. Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny. Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově (s kapacitou výroby 60 000 hl) . Již v prvním roce provozu se uvařilo 48 000 hl. Po této přestavbě produkoval pivovar 50 000-60 000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. V roce 1923 přechází pivovar do státní správy a stává se státním. Za první republiky se vařilo mezi 60-80 000 hl piva ročně. Oblíbeným pivem byl 20^o tmavý Diplomat. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80 000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků". Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120 000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic.
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Středočeské pivovary n.p.
1953-1954 Benešovský pivovar n.p.
1955-1990 Středočeské pivovary n.p.

Jen málokterý z menších producentů piva se mohl pochlubit takovou sbírkou ocenění, jakou získal v posledních letech pivovar Ferdinand. Spanilá jízda začala v roce 1996, kdy Tmavý ležák Ferdinand 11% získal bronzový Táborský palcát a pokračovala v roce 1999 získáním Zlaté pivní pečetě opět v Táboře. Stejná značka, stejné pivo pokračovala ve vítězném tažení v roce 2005 na celostátní soutěži Pivo České republiky, kde získala první místo a tím i zlatou medaili. Aby toho nebylo málo - v roce 2006 pokračoval Tmavý ležák 11% Ferdinand ve vítězném tažení, a to prvním místem a Zlatou pivní pečetí na Slavnostech piva v Táboře. Desetistupňové výčepní pivo světlé získalo od Sdružení přátel piva ocenění v roce 2001 a v roce 2002 získal ocenění od stejného sdružení speciál Sedm kulí. Špatně se nevedlo ani dvanáctistupňovému Světlému ležáku Ferdinand, který v roce 2004 získal v Táboře Stříbrnou pivní pečeť a pokračoval ve stejném roce vítězstvím na trutnovském Pivtestu, ve kterém si o rok později zopakoval úspěch třetím místem. V roce 2006 získal Světlý ležák Premium Ferdinand třetí místo, neboli bronzovou Pivní pečeť, opět u příležitosti táborských Pivních slavností a stejný ležák pokračoval v úspěších v roce 2006 na Žatecké dočesné, kde získal druhé místo, neboli stříbrnou medaili. Výborné umístění zde dosahlo i světlé desetistupňové pivo Ferdinand, které získalo první místo a tím i zlatou medaili. V Žatci soutěžilo úctyhodných 35 pivovarů a kvalitu piva hodnotilo 25 profesionálních degustátorů a také laická veřejnost. O tom, že tato soutěž získávala rok od roku na významu, svědčil nejen počet přihlášených soutěžících, ale i garant soutěže, kterým byl Chmelařský institut Žatec, tedy společnost zaručující kvalitu. O to víc mohli být Benešovští na své pivo hrdí. "Značka Ferdinand do našeho regionu neodmyslitelně patří," řekl v říjnu 2006 Milan Bílek, který byl od roku 2001 sládkem pivovaru. Od roku 1897, který byl spjat s nesmazatelnou značkou Ferdinanda d ď Este, byl Milan Bílek šestnáctým sládkem. "Stejně jako dříve i dnes platí, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá," poukazoval na nutnou symbiózu mezi pivovarem a personálem, který pivo zákazníkovi podával. U malých pivovarů to platilo dvojnásobně, aby měly šanci získat nové konzumenty. "Dodržovat zásady kvality piva, to je předpoklad pro spokojenost zákazníka," dodal Milan Bílek. Postupnými kroky pivovar zvyšoval svůj podíl na "domácím", regionálním poli. "Chceme se ještě více prezentovat v gastronomii i maloobchodě. Půjdeme cestou vlastních hospod, kde budeme moci prezentovat své výrobky a kde naše pivo bude možné kvalitně ošetřit," přiblížil plány společnosti Milan Bílek. A co mohl spotřebitel od piva s etiketou Františka Ferdinanda d ď Este očekávat? "Ferdinand je klasický typ piva vyráběný klasickou českou technologií hlavního kvašení v otevřených kádích a dozrávání piva v ležáckých sklepích," vysvětlil sládek a dodal, že od roku 1897 se tato technologie v zásadě nijak nezměnila. "Je náročná na lidský potenciál a energetické zdroje, nicméně přináší skutečnou kvalitu. Naše pivo, které má na etiketě sousloví skutečné pivo, je klasika, která přetrvává po celá staletí. Přenáší se z generace na generaci benešovských sládků," řekl Milan Bílek. V pivovaru se pivo vyrábí 60 až 70 dní, zatímco v tzv. intenzifikačním procesu velkých pivovarů trvá výroba pouhých 14 dní, ovšem s použitím jiných postupů. S pivem značky Ferdinand se vedle Benešovska mohl pivař na podzim 2006 setkat především v Praze, například ve známé stylové restauraci Ferdinanda, na východě Čech třeba v Hradci Králové, dále v jižních nebo západních Čechách a samozřejmě také ve středočeském regionu. Nastartováno měl pivovar i na solidní exportní úspěchy, a to nejen v Evropě, ale i v Zámoří. "Značka Ferdinand a Old Bohemia Beer, "staré české pivo", jsou naše registrované značky a v zahraničí při prezentacích mají velmi dobrý ohlas," komentoval exportní vyhlídky Milan Bílek. Pivovar zaměstnával cca 85 lidí z Benešova a okolí a byl pevně zakotven jako důležitá součást regionu Benešovska.
V roce 2006 pivovar pro velkoobchod Makro vyráběl světlý ležák s označením Aro.
Po Benešově letěla na jaře 2007 „zaručená“ zpráva, že pivovar končí. Jeho zaměstnanci prý měli být propuštěni. Obchodní dům Globus, ale také vietnamská tržnice. To byly „zaručené“ tipy na další využití objektu Pivovaru Ferdinand. Ve městě o tom lidé mluvili stále častěji. „Pivovar končí už pět let,“ odpověděl v nadsázce Jan Šorm, předseda představenstva na konkrétní dotaz. Dementoval ale, že by akciová společnost končila. Připustil však, že řada lidí v pivovaru ještě v roce 2007 měla skončit. „Potřebujeme reorganizaci, proto propouštíme,“ vysvětlil Šorm. Kolika zaměstnanců se propuštění mělo týkat ale neupřesnil. „Z pětasedmdesáti zaměstnanců to bude tak kolem dvaceti procent,“ potvrdil. O důvodech reorganizace nechtěl Jan Šorm mluvit. „Je to kvůli tomu, aby pivovar přežil,“ připustil však. Není ale vyloučeno, že jednou z příčin může být i exekuce ve výši tří milionů korun, kterou musel pivovar podle usnesení soudu zaplatit jiné akciovce.
Pivovar v polovině dubna 2007 přestal vařit.
Ty tam byly chvíle, kdy byl pivovar na prodej. Nebylo to sice tak dávno, jen pár měsíců, ale v červnu 2007 byla situace jiná. Lepší. Tvrdil to alespoň spolumajitel pivovaru a někdejší předseda představenstva Jan Šorm. „Do pivovaru nastoupila jako spolumajitel nová společnost, která dosadila krizový management. Od té doby, od začátku června, nejsem už předsedou představenstva,“ sdělil Šorm a připomněl, že pivovar zaměstnával více lidí, než bylo zdrávo. Proto byli někteří z nich propuštěni. Pivovar přestal prodávat pivo za tři koruny do diskontů. V Benešově se vyrábělo pivo Ferdinand a vedení podniku se snažilo obsadit i trh, který před časem značka vyklidila. „Nebudeme se honit za množstvím, ale za kvalitním pivem,“ ozřejmil Šorm strategii vedení, ale neprozradil, která firma tyto lidi dosadila. „Jde se o českou firmu.“ Ferdinand by měl zůstat tím, čím byl, i nadále, tedy ryze regionálním výrobcem a dodavatelem piva. Měl se snížit výstav piva a zastaralé technologie měly nahradit moderní. Z toho vyplývalo, že se plánovalo i nadále propouštět.

V roce 2007 pivovar již nevyráběl "levná" piva   Rytíř, Blanický rytíř, Rytíř Ardanas (světlé výčepní; alk.: 3,7 %; láhev Bl.Ryt.; láhev Ryt.; plněno do 0,5 l lahví.  Název dle nedaleké pověstmi opředené hoře Blaník. )

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.