[ HOME ]          [ úvod ]   [ aktuality ]   [ produkce ]   [ hospodářské výsledky ]   [ foto ]   [ tácky pivovaru ] 

Historie českobudějovického pivovarnictví >>> Historie sporů o značku Budweiser >>> Budějovický Budvar, národní podnik, Budweiser Budvar, National Corporation, Budweiser Budvar, Entreprise Nationale byl založen dne 1.2.1967. Podnik byl zřízen na základě výměru Ministerstva potravinářského průmyslu ze dne 21.12.1966 a doplňujícího výměru Ministerstva zemědělství a výživy ČR. Podle uvedených výměrů tvořil majetkovou podstatu národního podniku veškerý majetek a práva bývalého Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích, později firemně přejmenovaného na "Budvar" český akciový pivovar v Českých Budějovicích, včetně majetku jímž byl majetek bývalého českého akciového pivovaru dále rozšířen a doplněn v rozsahu, jak byl tento majetek potom samostatně spravován i po znárodnění a naposledy začleněn do Jihočeských pivovarů a tam samostatně spravován a evidován. Majetkovou podstatu podniku, který se vyčlenil z národního podniku Jihočeské pivovary, tvořil tedy veškerý majetek bývalého českého akciového pivovaru Budvaru, českého akciového pivovaru resp. "Budvaru", českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích včetně práv patentních, známkových, z chráněných vzorů a označení původu jak byl vždy samostatně veden a spravován i po znárodnění. Čtyři vrcholní manažeři Budvaru (Ing.Jiří Boček, Ing.Josef Tolar, ing.Robert Chrt, Ing.Petr Jánský Csc) založili dne 12.7. 1993 společnost MBB spol.s r.o. s jediným účelem - zprivatizovat pivovar do svých rukou. Tento projekt, podle něhož by získali minoritní podíl akcií a postupně pak další akcie podle hospodářských výsledků, svou cestu skončil na ministerstvu zemědělství. K získání Budvaru byli nejblíže v roce 1998, ale naději jim překazil pád Klausovy vlády. Od té doby jakékoliv debaty o způsobu odstátnění Budvaru usnuly. V roce 1994 pivovar vystavil 755 013 hl piva (export byl 432 899 hl, tuzemsko 322 114 hl). Tržby Budvaru dosáhly v roce 1997 výše 1,593 miliardy Kč, což bylo o 16,1 % více než v předchozím roce. Hrubý zisk pivovaru byl v roce 1997 celkem 430 mil.Kč, přičemž ve srovnání s rokem 1996 se zisk před zdaněním zvýšil o 43,3 %. Pivovar v roce 1997 vyrobil 1 108 000 hl piva, což bylo o 8 % více než v roce 1996. Vývoz, který představoval 540 000 hl, se zvýšil o 9,2 %. Celkové výnosy pivovaru v roce 1997 činily 1,986 miliardy korun. Od jara 1997 začal Budvar nabízet pivo Bud. Vyráběl se ze stejných základních surovin jako ostatní druhy, pouze odlišnou technologií. Ta kladla důraz na velmi dlouhé ležení (nejméně 300 dnů) a vysokou "plnost", danou používáním sladu. Intenzita hořkosti piva byla vyšší než u ležáků, ale její charakter byl díky použití žateckého chmele jemný. Bud se prodával v elegantních třetinkových lahvích. V roce 1997 pivovar vyrobil pro Švédsko světlé pivo Extra Light s obsahem alkoholu 2,6 %. V severské zemi se změnil daňový systém a Budvar se zde chtěl udržet. Dříve sem dovážel světlou osmičku. Stříbrná medaile byla Budvaru udělena na mezinárodním Beer Summitu 1998 v japonské Ósace, který patřil mezi nejvýznamnější pivovarské události roku. Pivo Budějovický Budvar ocenila porota soutěže na norském pivním festivalu roku 1998 v Oslu titulem Nejlepší importované pivo roku. Pivovar vyvážel část produkce do Norska od roku 1992 přes distribuční společnost Boulevard Beverage Company AS. Ředitel společnosti Frank Tansen k úspěchu na festivalu uvedl, že Budvar byl až příliš dlouho ve stínu amerického piva, které převzalo ten samý název. "Doufám, že norští konzumenti piva zjistili, že David bývá obvykle lepší než Goliáš," uvedl Tansen. Norských pivních slavností se zúčastnilo 250 zahraničních i tuzemských pivovarů. V roce 1998 zahájil Budvar otevírání "Budvar barů" (Praha, České Budějovice). Byl zde nabízen kompletní sortiment piva. Lahůdkou byl světlý kroužkovaný ležák, což je točené kvasnicové pivo. Za leden až duben 1999 Budvar vystavil 340 700 hl (meziroční pokles o 4 %), z toho prodal v tuzemsku 201 900 hl (meziroční nárůst o 14 %) a do zahraničí zamířilo 138 800 hl (meziroční pokles o 22 %). Celkové výnosy za toto období byly 674,6 mil. Kč. Po necelých třech letech pivovar přistoupil od 1.července 1999 ke zdražení piva. V průměru u dvanáctistupňového piva stoupla cena o 0,80 Kč na půllitr, za desítku zákazník zaplatil asi o 0,60 Kč více. Důvodem byl nárůst vstupních nákladů na výrobu a distribuci piva. Budvar získal na belgické výstavě World Quality Selections 99, která testovala kvalitu produktů, dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Porota z Mezinárodního institutu pro testování kvality v Bruselu ocenila zlatem dvanáctistupňový prémiový ležák Budweiser Budvar v lahvi a plechovce a stříbrem silné, sedmnáctistupňové pivo Bud. V roce 1999 byl sládek Josef Tolar. V roce 1999 Budvar budoval nová obchodní střediska v klíčových regionech České republiky. Střediska byly všechna vystavěna na "zelené louce" dle jednotného architektonického konceptu, ve kterém dominují tradiční barvy Budvaru červená a bílá. Vlastní budova zohledňuje veškeré technické a logistické nároky obchodního střediska. Kapacita se řídila kupní silou a obchodním potenciálem regionu. Cílem budování vlastní distribuční sítě bylo kromě rozšiřování prodeje Budvaru mimo jihočeský region také dosažení dokonalé úrovně služeb pro zákazníky: zrychlení dodávek, maximálně čerstvé produkty, regionální podpora prodeje a servis výčepních zařízení. Každé obchodní středisko nabízí kompletní portfolio výrobků Budvaru. Při výrobě Budvaru se i v roce 1999 užívalo osvědčených a tradičních surovin, jako je žatecký hlávkový chmel, voda z třísetmetrových artézských studní a moravský slad. Tyto suroviny dodávaly Budvaru jeho specifickou mírně nahořklou chuť. Kvalita závisí i na průměrné době "ležení ", která se s využitím nových tanků zvýšila na 90 dnů. Do piva se nepřidávaly žádné chemické přísady ani konzervační látka. Export Budvaru, který byl největším českým vývozcem piva, se v pololetí roku 1999 meziročně snížil o 18 %. Projevilo se zde především zhoršení ekonomické situace v postsovětských zemích a licencovaný a dovozní přirážkou prodej piva na Slovensko. Pivovar pocítil i rušení Duty Free obchodů v rámci Evropské unie a mírný pokles na klíčovém německém trhu, kde držel cenu i přes prudký pád cen místních piv. Vedení podniku bylo v roce 1999 přesvědčeno, že stále oddalovaná privatizace rozvoj pivovaru zatím neomezovala, protože už počátkem 90.let dokázalo prosadit oddělení jeho rozvoje od termínu odstátnění.Nový společný podnik Budweiser Budvar Vertriebgesellschaft Deutschland mbH představil Budvar v říjnu 1999 na největším světovém potravinářském veletrhu ANUGA v Kolíně nad Rýnem. "Základním posláním nově založené společnosti bylo koordinovat a rozvíjet nadnárodní tradici prodeje piva v lahvích a plechovkách. Kromě celoněmecké distribuce piva tam přebrala nově založená společnost odpovědnost za jednotnou marketingovou a reklamní podporu piva Budweiser Budvar, které bylo třetím nejvíce importovaným pivem na německém trhu vůbec," uvedl k tomu ředitel Budvaru Jiří Boček. Společnosti, která byla založena v srpnu 1999, bylo v Berlíně a v novém společném podniku měl českobudějovický pivovar sedmdesátiprocentní podíl. O zbytek se dělily tři německé importérské společnosti. Budvar vyvážel do Německa řádově 200 tisíc hl piva ročně, tedy téměř šestinu své celkové produkce. Přestože patřil na německém trhu k nejdražším značkám, jeho odbyt tam rostl. Reklamní kampaň Budvaru v roce 1999 byla natolik úspěšná, že její tvůrci obdrželi ocenění Effie za nejefektivnější kampaně roku 1999 (hodnotila Asociace reklamních agentur). Pivovaru pomohl na špici růst prodejů o desetinu během osmi měsíců kampaně a nová prezentace značky jako piva pro mladé a úspěšné lidi. Budvar za tři čtvrtletí roku 1999 vystavil 956 000 hl piva, což představovalo meziroční nárůst o více než 6 %. Firma zvýšila celkové výnosy o téměř 7 % na 1,815 miliardy korun a hrubý zisk o 17,2 % na 427 mil.Kč.V roce 1999 se pivovar rozkládal na 7 ha plochy, v roce 2000 měl přikoupit dalších 5 hektarů. Budvar zaměstnával v roce 1999 celkem 570 zaměstnanců a průměrná mzda činila 16 600 Kč. Budvar v roce 1999, po fúzi Prazdroje s Radegastem tuzemská pivovarnická trojka, vystavil celkem 1 258 tisíc hl piva, tudíž v meziročním srovnání bezmála o 7,6 % více. Podnik po letech neustálých přírůstků v roce 1999 poprvé zaznamenal pokles exportu o 8 %, když vyvezl asi 491 000 hl. Na exportu se nejvíce projevily potíže v Rusku (vývoz tam poklesl o 70 %), Německu (pokles o 6 %) a na Slovensku. Pivovary v Německu v roce 1999 rozpoutaly cenovou válku, kdy cena jedné přepravky o čtyřiadvaceti třetinkových lahvích spadla z přibližně 26 marek na hladinu mírně nad dvacet. Budvar přitom ceny nezměnil a zůstal na osmadvaceti markách, čímž se cenová propast mezi ním a konkurenčními značkami ještě více prohloubila."Dlouhodobě budujeme image našeho piva v Německu jako superprémiovou značku," vysvětlil vrchní sládek Josef Tolar, proč Budějovičtí rovněž nesnížili ceny. I přes pokles vývozu si však Budvar nejenže udržel přívlastek největšího českého exportéra, ale kvůli výraznějšímu poklesu exportu u ostatních pivovarů si tuto pozici dokonce upevnil: Zatímco v roce 1997 neslo etiketu Budweiser Bier 30 % veškerého tuzemského vývozu, v roce 1999 to bylo o 5 % více. Na rozdíl od Německa firmě rostly o desítky procent objemově menší trhy, jako například Francie nebo Polsko. "Ve Francii jsme konečně našli stabilního importéra. Nyní si od tohoto trhu slibujeme velkou perspektivu do budoucna," uvedl Tolar. V roce 1999 Budvar působil v 56 státech. Nejvýraznějším úspěchem roku 1999 byl meziroční nárůst prodejů doma asi o pětinu. Prodal 767 tisíc hl (např. v roce 1991 to bylo 138 000 hl). Podíl na domácím trhu se tak zvýšil z 3,71 na 4,56 %.V tuzemsku se Budvaru podobně jako Prazdroji jednoznačně osvědčila vlastní distribuční síť. Obchodní střediska prodala už 55 % výstavu. Budvaru, v roce 1999 už přes 760 000 hl. Do výstavby distribučních středisek v roce 1999 společnost investovala 176 mil.Kč. To znamenalo podstatnou změnu v investiční politice Budvarských - do roku 1997 totiž směřovaly investice zejména do technologií. Přestože pivovar nepodlehl v boji o zákazníka trendu velmi levných piv, v jeho portfoliu přece jen rok 1999 posílila desítka, která tvořila už asi třetinu vyrobeného piva."Většinu desetistupňového piva prodáme v jihočeském regionu, kde s ní konkurujeme extra levným značkám," konstatoval sládek Tolar. Vedle toho Budvar obměnil etikety speciální šestnáctistupňové značky Bud a snažil se ji prezentovat jako pivo pro mladou generaci. Tržby roku 1999 dosáhly 2,39 miliardy korun (vzrostly z 2,2 miliardy Kč roku 1998 o téměř dvě stovky milionů) hrubý zisk se zvýšil o 17 % na 478 milionů, čistý zisk byl ve výši okolo 325 mil.Kč, což by bylo asi o dvacet milionů více než v roce 1998. Investice roku 1999 dosáhly 220 mil.Kč a kromě distribuční sítě mířily i do modernizace lahvárenské techniky. Budvar koncem roku 1999 přikoupil i 3,5 ha okolních pozemků, které jsou rezervou pro jeho další rozšíření produkce. Šestnáctistupňového piva Bud v roce 1999 vyrobil 2 200 hl. Budvar otevřel 31.ledna 2000 nové obchodní středisko v Teplicích, které mělo zajišťovat distribuci piva v severních Čechách. Pro Budvar to bylo po Českých Budějovicích, Praze, Ostravě, Plzni, Pardubicích a Mladé Boleslavi již sedmé středisko. Dne 7.února 2000 zahájilo v Brně provoz osmé obchodní středisko Budvaru. Toto obchodní středisko bylo prvním přímým zastoupením Budvaru v Brně a na Jižní Moravě. Z prozatím pronajatých prostor začal Budvar vedle stávajících smluvních distributorů zásobovat svým pivem jihomoravský region až do vzdálenosti padesáti kilometrů od Brna. "Budějovický Budvar je kvalitní prémiové pivo. Jako takové potřebuje kvalitní a dobře udržované výčepní zařízení na jedné straně a na straně druhé co nejefektivnější vazbu mezi výrobcem a konzumentem. Z obchodního hlediska je pro Budvar prioritou číslo jedna maximální zlepšení služeb poskytovaných našim stálým zákazníkům a zvyšování počtu obchodních partnerů. Z těchto důvodů jsme se rozhodli pro vlastního regionálního obchodního střediska v Brně, díky kterému budeme schopni podporovat restaurace profesionálním a rychlým servisem a samozřejmě dovážet čerstvé a kvalitní pivo. Věřím, že regionální obchodní střediska s místními zaměstnanci jsou obchodním kanálem, který v současné době nejlépe vyhovuje potřebám našich obchodních partnerů a bude přínosem k vyšší efektivitě prodeje našeho piva a budování prestižní značky Budějovický Budvar," uvedl ing. Robert Chrt, obchodní manažer společnosti. Ocenění v anketě nejobdivovanějších firem České republiky získal Budvar v březnu 2000. Ve 2. ročníku ankety podle nejvýznamnějších managerů se zařadil do skupiny deseti nejlepších firem. V kategorii Potravinářský a tabákový průmysl se pivovar umístil dokonce na prvním místě. Budvar byl podle respondentů jedna z nejvíce se rozvíjejících firem v ČR. Nejednalo se o vyhodnocování formou komisí, ale o spontánní hodnocení anketou mezi 1300 manažery," uvedl vrchní sládek pivovaru Josef Tolar. Za první čtvrtletí roku 2000 meziročně zvýšil prodej o 12,5 % na 237 350 hl a potvrdil tak trvalý růst,který ho v roce 1999 zařadil v zemi na třetí místo. Prodej v ČR se zvýšil o 18,6 % a export o 3,9 %. Celkové výnosy pak za první tři měsíce roku 2000 vzrostly o 12,8 % na 512 miliónů korun a pivovar vytvořil hrubý zisk 106 mil.Kč. K 31.3. 2000 pracovalo v pivovaru 594 zaměstnanců. Jednání Jihočeských pivovarů (JčP) o prodeji majetku, o kterém rozhodli akcionáři 21.3.2000, byly na konci března 2000 v plném proudu. Kromě třeboňské a protivínské radnice měl o něj zájem také Budvar. Šlo mu už dlouho o budovu generálního ředitelství JčP v ulici Karoliny Světlé těsně přiléhající k jeho areálu. "O případném prodeji tohoto objektu se jedná už nejméně dva roky, ovšem bez jakýchkoli závěrů. V současné době jsme ale obdrželi další konkrétní nabídku, kterou vyhodnocujeme, takže jednání budou pokračovat," sdělil dne 28.3.2000 ředitel Budvaru Jiří Boček. Navrženou kupní cenu však neprozradil. Ponechat národní podnik Budvar jednou provždy v rukou státu - tak si představoval ministr zemědělství Jan Fencl ideální budoucnost největšího domácího vývozce piva. Svou vizi však ještě musel prosadit ve vládě. Ministr dne 21. dubna 2000 při otevření pražského obchodního střediska Budvaru označil pivovar za národní bohatství, o které je potřeba dbát a opečovávat ho. "Domnívám se, že jde o nejlepší variantu dalšího vývoje českobudějovického pivovaru. Ten je totiž jediným v zemi, který stále ještě používá při výrobě tradičního postupu. Existuje obava, že v případě privatizace by soukromý vlastník přešel na náhražky původních surovin," vzkázal vysvětlení ministr Fencl. Budvar při výrobě používal ze sta procent žatecký poloraný chmel červeňák. Vedení firmy, které bylo jedním z uchazečů o Budvar, Fenclova představa nevzrušovala. "Jde pouze o jednu vyslovenou úvahu, nikoli o definitivní rozhodnutí," reagoval šéf podniku Jiří Boček. "Devět let podnikáme jako státní podnik a nijak nás to nepoznamenalo. Zatímco v roce 1991 byla hodnota pivovaru 450 miliónů, v roce 2000 už 2,1 miliardy Kč," uvedl Boček. Budvar získal v 39. ročníku světové soutěže World Quality Selections 2000 dvě zlaté medaile, a obhájil tak v tomto hodnocení kvality produktů své postavení z roku 1999. Zatímco v roce 1999 zlaté medaile obdržel jeho světlý ležák v lahvi i v plechovce, v roce 2000 pivovar získal nejvyšší ohodnocení pro oba své prémiové výrobky - světlý ležák a pivo BUD Superstrong. Nezávislá instituce hodnotící kvalitu výrobků z celého světa Monde Selection byla založena v roce 1961. Certifikát pivo 20. století obdržel Budějovický Budvar. V anketě, kterou vyhlásila v květnu 2000 redakce Pivního kurýra a Kvasného průmyslu, hlasovalo 60 znalců z pivovarů, odborných škol a výzkumných zařízení. Dne 8. června 2000 oznámil Budvar svůj záměr zvednout od 1. července 2000 ceny v průměru od šesti do deseti procent. Například půllitr lahvové desítky tak podražil o čtyřicet haléřů, lahvové dvanáctky o osmdesát haléřů. "Posledním impulsem byl prudký nárůst cen pohonných hmot. Ovšem během uplynulého roku rostly i ceny chmele a energií," vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček. Firma tak zdražila dva měsíce po tuzemském lídru Prazdroji. Na přelomu května a června 2000 v pivovaru kvůli neobvyklým horkům zažili nepředvídaný nárůst poptávky, kterou při nepřetržitém provozu jen obtížně zvládali. Jen za tyto dva měsíce Budvar vystavil 304 000 hl, tedy přibližně stejně jako za pololetí v roce 1993. Podnik vykázal za první pololetí roku 2000 celkové výnosy 1,339 miliardy Kč. Výstav dosáhl 682 000 hl piva, hrubý zisk pivovaru činil 316 miliónů Kč a meziročně se zvýšil o 17,4 %. Pivovar prodal na domácím trhu za pololetí 427 000 hl piva, ze 60 % prostřednictvím osmi vlastních prodejních středisek. Prodej v tuzemsku se meziročně zvýšil o 18,5 % a export o 8,3 % na 255 000 hl. Od ledna do září 2000 pivovar vyrobil 1,023 milionu hl piva, o 7 % více v meziročním srovnání. Výnosy především díky letnímu zdražení cen rostly dvanáctiprocentním tempem - za devět měsíců dosáhly 2,03 miliardy korun. Největšímu tuzemskému vývozci piva však stagnoval objem exportu, naopak tuzemský prodej pivovar zvedl o 13 %. Po téměř třech letech intenzivní výstavby vlastní tuzemské distribuční sítě, která v posledních letech táhla růst produkce a v roce 2001 býla dokončena otevřením obchodních středisek v Pardubicích a Brně, se pivovar opět vrátil k masivním investicích do výroby. Zahájil tak ambiciózní projekt, během něhož chtěl současný výstav téměř zdvojnásobit. Mělo se tak stát zhruba do pěti let, kdy se měla produkce zvýšit z 1,5 v roce 2001 až na 2,7 miliónů hl piva. Prvním krokem se v roce 2000 stala přístavba ležáckých sklepů pro dlouhodobé dokvašování piva, která rozšířila jejich kapacitu o třetinu. Dokončena měla byla na jaře 2001. Kapacity se zvýšily také u sudové stáčírny a generální opravou měla projít varna. Tyto první "intenzifikační" investice, k nimž docházelo v současném areálu, měly přijít podnik asi na sto miliónů korun a měly by umožnit zvýšit výstav na 1,7 až 1,8 miliónu hl piva. Na ně měla v dalších etapách navázat už rozsáhlá výstavba na nových pozemcích, které Budvar koupil ve svém okolí. O výši těchto investic se zatím jen spekulovalo. Podle prvních odhadů by se měly pohybovat v miliardách korun. Tím se měla vytvořit výchozí pozice pro další růst. "Jdeme krok za krokem. Pivovar prochází trvalým růstem a rozhodnutí o dalších investicích je jen logickým pokračováním úspěšného vývoje. Našim cílem není skokový růst, který by znamenal ošizení technologií. Kvalita je pro nás prvořadá," řekl v prosinci 2000 ředitel Jiří Boček. Ačkoli pivovar zůstal i jedenáct let po pádu komunistického režimu národním podnikem (platilo pravidlo, že stát je vůbec tím nejhorším vlastníkem), měl za sebou rok 2000 jako mimořádně úspěšné období. Budvaru zároveň patřil mezi českými pivovary hned několik přívlastků "nej": například podle zisku byl nejúspěšnějším a byl i největším exportérem, neboť každé třetí vyvezené pivo neslo etiketu Budweiser Bier. Ovšem Budvar měl po roku 1989 na startovní čáře přece jen určitý náskok před ostatními - už za socialismu měl pozici exportně zaměřeného pivovaru. Navíc pod stejnou značkou prodával i americký pivní kolos Anheuser-Busch, největší světový výrobce piva, který známku Budweiser celosvětově proslavil. Budvar zaměstnávající přes šest set lidí prudce rostl, když během deseti let takřka ztrojnásobil produkci: v roce 2000 vyrobil 1,35 milionu hl piva, z toho půl milionu putovalo na zahraniční pulty. S tržbami roku 2000 ve výši 2,65 miliardy korun představoval Budvar největší jihočeský pivovar. "Naše pivo prezentujeme jako prémiový ležák, v žádném případě se nehodláme cenově podbízet," prohlásil před lety ředitel Jiří Boček, když začínala éra levných nízkostupňových piv. Tento růst táhly především masivní investice, jež v uplynulé dekádě dosáhly něco málo přes jednu miliardu korun. Budvarští nejprve modernizovali výrobní technologie, v roce 1997 pak přesměrovali tok investic do vybudování vlastní distribuční sítě. Koncem roku 2000 se opět vrátili k investování do rozšiřování výrobních kapacit, které chtěli do pěti let téměř zdvojnásobit na 2,7 milionu hl ročně. To vše bez strategického partnera. Analytici proto měli pro Budvar výhradně jen slova chvály. "Vlastní distribuční síť, kterou si vytvořily Prazdroj a Budvar, se plně osvědčila a ukázala se jako podmínka, jak se udržet na přeplněném trhu," řekl Jan Tesař z banky ČSOB. Pivovar zaznamenal v roce 2000 meziroční nárůst celkových výnosů o 11,4 % na 2,669 miliardy Kč proti 2,396 miliardy korun v roce 1999. O výsledcích pivovaru informovala Linda Bartoníčková z agentury ExMise, která pivovar mediálně zastupovala. Jak Bartoníčková uvedla, Budvar vystavil v roce 2000 celkem 1,347 miliónu hl piva, čímž zvýšil výstav proti roku 1999 o 7,1 %. Budvar prodal na tuzemském trhu 843 tisíc hl piva. Na export bylo v roce 2000 určeno 504 tisíc hl piva, což bylo o 2,6 % více než v předchozím roce. V polovině roku 2000 činil podíl Budvaru na tuzemském trhu 5,3 %, přičemž v kategorii ležáků to bylo 8,5 %. Na exportu českého piva se Budvar podílel 32,2 %, podíl ležáku byl o 9,8 procentního bodu vyšší. Počet zaměstnanců pivovaru se v roce 2000 zvýšil na 623 proti 571 v roce 1999, produktivita se zvýšila o 19,32 %, a to z 1,395 miliónu Kč na 1,562 miliónu Kč přidané hodnoty na přepočteného pracovníka. Firma se v roce 2000 stala pivním vítězem Euro 2000 v anketě, kterou pořádal britský časopis Match of the Day. Místo používání chuťových buněk a svých degustačních schopností daleko více budvarský vrchní sládek Tolar v polovině února 2001 mával rukama na jeřáby a koordinoval práci několika firem. Zkrátka, když se kuchyň změní v jedno velké staveniště, šéfkuchař se logicky stává stavbyvedoucím. Budvar téměř na týden (12.2.-16.2.2001) zastavil výrobu a Josefa Tolara proto čekal náročný úkol: Uhlídat tři pracoviště najednou. Srdce pivovaru, varna, procházela omlazovací lázní v podobě generální rekonstrukce. Stáčírnu sudového piva zase čekalo rozšíření kapacity. A třetím staveništěm bylo vztyčení devíti sedmnáctimetrových CK tanků, díky nimž pivovar zvýšil kapacitu ležáckých sklepů o 15 %. Každý tank má kapacitu 3 770 hl. V přepočtu na půllitry chmelového moku se jich do něj vejde tři čtvrtě miliónu. Všechny tyto investice do výroby byly jen prvním krokem Budvaru na cestě za smělým cílem zdvojnásobit do dvou let produkční kapacitu. Práce probíhaly schválně v únoru, kdy je nejslabší odbyt piva. "Vše musí klapnout, aby odstávka netrvala zbytečně dlouho," přál si Tolar. Pomalu každý den ho čekali setkání s dodavatelskými firmami, aby zkontroloval jejich práci a upřesnil další úkoly. V úterý 13.2.2001 přivezli na speciálních podvalnících dodávku tří CK tanků z Bratislavy, kam dopluly po řece z Německa. "Jen složení a umytí tanků trvalo asi tři hodiny. Muselo to jít rychle, aby třicetimetrové podvalníky dlouho neblokovaly náš dvůr," vysvětlil sládek, pro onen týden výrobně-technický ředitel. Během středy a čtvrtka (14.a 15.2.) musely jeřáby vztyčit obří CK tanky do svislé polohy, aby v pátek (16.2.) mohla dorazit dodávka dalších tří kusů. Sklepy jsou paradoxně nejvyšší budovou v celém pivovaru. Dominanta je vysoká 32 metrů a velkoobjemových tanků v ní je již 36. Několikaleté hledání cesty Budvaru jak se dostat zpět na americký pivní trh, kam mu dveře zavřela před šedesáti lety podepsaná dohoda s tamním gigantem Anheuser-Busch (AB), zřejmě v roce 2001 skončila. Budvar se do USA začal dovážet pod značkou Czechvar. V prvním týdnu března 2001 byla do USA vyexpedována zásilka pěti kontejnerů, obsahující 7 500 kartonů budějovického piva. Přestože se představitelé pivovaru tuto průlomovou skutečnost dne 7.3.2001 zdráhali přiznat s tím, že všechny podrobnosti zveřejní až koncem března, potvrdil ji ale Petr Boháček z firmy Czech Beer Importers Inc. Ta v USA zastupovala několik českých pivovarů, včetně Budvaru. Boháček předpokládal, že pivovar AB, který byl největším producentem piva na světě, tuto skutečnost neobejde bez povšimnutí. "Očekáváme další problémy," přiznal. Podle Jiřího Kuliše, českého obchodního rady v USA, se však Czechvar na americkém území objevil již před půl rokem. "Jde především o oblasti v okolí New Yorku a Los Angeles. Nebyly to ovšem žádné velké objemy," sdělil Kuliš. Nedomníval se, že by tento krok Budvaru znamenal pro podnik nějaké problémy. "V názvu piva se neobjevuje slovo "bud"," konstatoval v březnu 2001 obchodní rada. Kuliš mínil, že české pivo má v USA obrovskou perspektivu, což dokazovalo i stále významnější postavení značky Pilsner Urquell. "Je to nosná položka českého vývozu do Ameriky. Jen v roce 2000 export českého piva za oceán představoval 10 miliónů dolarů," dodal Kuliš. Budějovická firma má vstup na trh USA komplikovaný dohodou s AB z roku 1939, která značně omezila jeho práva. Proto je zřejmé, že společnost hledala co nejméně konfliktní označení, jako je právě Czechvar, což by umožnilo další existenci této značky. Jedinými ostrůvky jihočeského piva v USA dosud byly jen ambasády některých zemí, na nichž bylo možné na základě rozhodnutí Federální komise pro mezinárodní obchod z února 2000 nabízet lahvové pivo Budvar. Ročně Budvar tímto způsobem prodal do čtyř set hektolitrů svého moku. Dne 8.3.2001 sdělil prezident a výkonný ředitel Anheuser- Busch International, Inc. Stephen Burrows, že americká pivovarnická společnost AB nemá nic proti českému pivu značky Czechvar, které do USA vyvážel Budvar. "Jestliže český pivovar prodává své pivo v USA pod označeními, na které má vlastnická práva, pak nemáme žádné námitky. Nesmějí ale porušit naše práva na známky Budweiser, Bud a další související označení," sdělil Burrows. Dodal, že český pivovar nevlastní žádná práva ke značkám Budweiser nebo Bud v USA. "Tyto známky jsou jedny z nejcennějších na světě a my je budeme chránit proti jakýmkoli pokusům českého výrobce či kohokoli jiného, kdo by je chtěl použít," upozornil americký manažer. Czechvar - tak se pro USA překřtil Budvar, aby mohl proniknout na domácí trh svého úhlavního konkurenta AB. S touto novou značkou, kterou Budvar vybíral dva roky z patnácti různých variant, se hodlal po dlouhých 62i letech opět vrátit do zámoří. Přejmenováním chtěli manažeři Budvaru obejít dohodu s Američany z roku 1939, podle které nesměly pivovary z Č.Budějovic prodávat v USA piva pod označením Budweiser, Budweis a Bud. Druhý českobudějovický pivovar, Samson, ze stejného důvodu už léta vyvážel do USA pivo pod značkou Crystal. Konkurenční společnost AB, s níž vedl Budvar ostré známkoprávní spory v několika zemích, zatím žádnou protiofenzivu na nejnovější krok nechystala. Do lahví olepených etiketou Czechvar začal Budvar plnit svůj prémiový ležák, který v ostatních zemích prodával pod označením Budějovický Budvar či Budweiser Budvar. "Značka Czechvar vznikla kombinací slov czech a pivovar, takže spojení znamená český pivovar. Název jsme vybrali tak, aby byl srozumitelný jak pro Čechy, tak i pro Američany. Logo bylo graficky podobné naší tradiční značce," uvedl Jiří Boček. Budvar už do Ameriky, kde prodával s třemi distribučními firmami, poslal první zkušební zásilku. "A zájem předčil všechna naše očekávání, a to nejen mezi Čechy a slovanskými národnostními menšinami, ale i mezi Američany," pochlubil se obchodní ředitel Robert Chrt. Proto podnik začal se stabilním prodejem ve státech Kalifornie, Florida, Illinois, New York, Massachusetts, Georgia a Severní Karolína. Na americkém trhu, kde stále rostl podíl importovaných evropských piv, se czechvar prodával výhradně v lahvích. Nově se Budvar zařadil do kategorie nejdražších prémiových ležáků - balení šesti třetinkových lahví stálo od pěti do devíti dolarů, tedy v přepočtu 195 až 350 korun. "I přes tyto vysoké ceny vidíme USA jako jeden z nejperspektivnějších exportních trhů," uvedl sládek Josef Tolar. Ještě v roce 2000 hodlal pivovar přes oceán vyvézt tři tisíce hektolitrů piva, příští rok dvojnásobek. Nejbližším cílem Budvaru bylo prodávat v Americe až patnáct tisíc hektolitrů ročně. Zřejmě na delší čas poslední vlastní obchodní středisko v Česku otevřel pivovar dne 20.dubna 2001 v Pardubicích. Podnik, který tak měl v dubnu 2001 osm vlastních obchodních míst, dále v Brně, Českých Budějovicích, Mladé Boleslavi, Ostravě, Plzni, Praze a Teplicích, tak završil budování domácí distribuční sítě. Za první čtvrtletí roku 2001 podnik svůj výstav meziročně zvýšil o téměř 2 % na 272,4 tisíc hl. Zatímco v tuzemsku prodej klesl o 1,8 % na 164 tisíc hl, export vzrostl o 8 % na 108,4 tisíc hl. Celkové výnosy dosáhly 534 miliónů Kč (plus 4,2 %). Ještě výrazněji vzrostl hrubý zisk, který v této době činil 135 miliónů Kč. To bylo meziročně o plných 27,5 % víc. Podle ředitele pivovaru Jiřího Bočka se v ekonomice projevil především zlepšení spotřebitelského klimatu importovaných piv v Evropě. "Zvláště v Německu, což je náš klíčový trh, jsme i z velkého základu zaznamenali devítiprocentní růst," řekl v dubnu 2001 Boček. Stalo se tak hlavně díky dceřiné firmě BBD Berlín. Obchodní manažer podniku Robert Chrt sice v tuzemsku připustil negativní vliv chladnějšího počasí, ale připomněl, že zdejší výsledek zatím ovlivnila i obchodní expanze roku 2000. Ta tehdy v ČR během prvních tří měsíců představovala rekordní, téměř dvacetiprocentní nárůst "Laťku jsme si i doma prostě nastavili hodně vysoko," mínil Chrt. Třetí vítězství za sebou získal Budvar v červnu 2001 v prestižní mezinárodní soutěži kvality World Quality Selections. K prvenství v roce 2001 pomohl prémiový ležák Budweiser Budvar a speciální pivo Bud superstrong. Za vynikající umístění v posledních třech letech získal pivovar navíc i zvláštní trofej za mezinárodní vysokou kvalitu piva. Podle sládka Josefa Tolara šlo o velký úspěch, protože porota vystupovala zcela nezávisle. Budvar byl od července 2001 bez jakékoliv úvěrové zátěže. Koncem června 2001 mu vypršely úvěrové smlouvy na posledních asi 22 miliónů korun a podnik byl zcela oddlužen. "Nebudeme mít ani provozní úvěry a pracovat budeme s vlastním kapitálem," potvrdil finanční manažer Budvaru Petr Jánský. Přestože pokládal minulé bankovní úvěry za velmi výhodné, při dostatku vlastních zdrojů a řadě nových investic se podnik rozhodl dát přednost tomuto způsobu jejich zhodnocení. Budvar byl v roce 2001 posledním tuzemským pivovarem, který při vaření moku používal klasické chmelové hlávky. Rovněž i z tohoto důvodu patřila tato značka piva v tuzemsku mezi nejdražší. "Voňavější chmel, než je žatecký hlávkový, snad ani neexistuje," konstatoval podsládek Budvaru Aleš Dvořák. Podle něj tento typ chmele vyžaduje při skladování například klimatizaci. Značka nealkoholického piva Budvar Free vykazovala zhruba od roku 1998 každoročně asi desetiprocentní nárůst prodeje. Doma méně prodaného piva kvůli nepříznivému počasí, ovšem vylepšené hospodářské výsledky díky rostoucím exportu. Tak vypadalo první pololetí 2001 Budvaru v meziročním srovnání. Třetí největší tuzemský pivovar uvařil během půl roku 653 000 hl, o 4 % méně než v pololetí 2000. Propad odbytu způsobil domácí trh, na němž Budvar prodal meziročně o 8 % méně - 392 000 hl. "Meziroční srovnání však výrazně ovlivnil předčasný příchod letní sezony v roce 2000, který tehdy způsobil nárůst prodejů," připomněl finanční ředitel Budvaru Petr Jánský teplé jaro 2000. Tehdy pivovar téměř nestíhal vařit, aby uspokojil poptávku. Veškerý pokles odbytu šel na vrub levnějšího desetistupňového piva, zatímco dražší prémiový ležák a speciální piva i v roce 2001 rostly. Pololetní hospodářské výsledky vypadaly lépe než ty výrobní, protože na rozdíl od domácího trhu se Budvaru více dařilo v cizině. Tam podnik prodal pivo dráž, a tudíž inkasoval i vyšší zisky. Díky tomu šestiměsíční tržby v podstatě stagnovaly na úrovni 1,34 miliardy Kč a hrubý zisk dokonce vzrostl o 3 % na 326 milionů. Budvar se před lety uvedl známou reklamou "Soud Čechů s Američany", za kterou obdržel ocenění Effie za změnu pozice značky. Z této reklamy pocházel i zlidovělý slogan "Jdeme na pivo", kterého se Budvar od té doby moudře držel a rozvíjel ho v roce 2001 v dalších motivech určených spotřebitelům superprémiového segmentu. Na podzim 2001 připravil unikátní komunikaci v oblasti internetu, která měla značku omladit a potvrdit její výlučnost. Za prvních sedm měsíců roku 2001 se v amerických supermarketech prodalo budějovického piva víc, než Budvar předpokládal. Státem ovládaný pivovar chtěl na americkém trhu v roce 2001 prodat zhruba 3 000 hl piva, na konci července 2001 však Američané vypili už 5,5 tisíce hl Budvaru. Většina z nich však samozřejmě nevěděla, že pila "Budweiser". Slovo Budvar se totiž neobjevilo ani v textu. Název firmy nahradila zkratka B. B. N. P., která znamenala Budějovický Budvar, národní podnik. Když firma citovala z historických dokumentů obsahujících slovo Budvar, namísto příslušného jména bylo ve zprávě slovo "zcenzurováno". Při propagaci piva na severoamerickém trhu použil Budvar slogan, který zjevně odkazoval na probíhající známkoprávní spory s pivovarem Anheuser-Busch. "Czechvar - jenom jméno je jiné," tvrdila reklama. Na internetové stránce www.czechvar.com zase návštěvník našel větu: "Ano, je to opravdu to, co si myslíte, že to je..." Kampaň Budvaru popudila jeho úhlavního amerického konkurenta. Anglicky psaný týdeník Prague Business Journal citoval prezidenta a generálního ředitele pivovaru AB Stephena Burrowse, který měl dojem, že budějovičtí chtějí parazitovat na slávě jeho podniku. "Budvar využívá k šíření své slávy náš vzájemný spor. Myslím, že je to součást jejich marketingového plánu. To my jsme vybudovali značku paláce jménem Bud a oni se teď do něj chtějí nastěhovat," řekl Burrows. "S takovým tvrzením nemůžeme souhlasit. Czechvar je obchodní značka, jejíž propagaci se věnujeme separátně a rozhodně ji nestavíme na soudních sporech. Jejich drtivou většinu navíc vyvolává právě AB, takže na nich naše strategie ani nemůže být postavená," uvedl Jiří Boček. V USA zaznamenal czechvar největší úspěch ve městech New Yorku a Chicagu. V Chicagu a jeho okolí přitom žije nejpočetnější česká komunita. K dostání jsou papírová balení po šesti lahvích za sedm až osm dolarů. "V USA věnujeme na podporu prodeje 16 % obratu - to rozhodně není málo. Czechvar je navíc v USA zhruba třikrát dražší než běžné pivo a je zařazený do kategorie super prémiových. Je asi o dva dolary na six-packu (balení šesti třetinkových piv) dražší než ostatní evropská dovozová piva," tvrdil Boček. To dělá z czechvaru prémiové pivo, s nímž se americký budweiser z produkce AB nemohl poměřovat. Značka Czechvar se dostala v létě 2001 i do Kanady. Kvůli složité administrativě sice zatím jen do provincií Britská Kolumbie a Ontario, postupně se však očekával vstup i na jiná území země. "Jde o menší množství několika kontejnerů. Podobně jsme ale začínali i v USA," uvedl obchodní manažer Robert Chrt. Budvar hodlal, podobně jako v USA, i v Kanadě prodávat nekonfliktním způsobem, aby tak neporušoval historickou známkoprávní smlouvu s pivovarem AB z roku 1939. "Lidé i přes vyšší cenu přijali naše pivo velmi příznivě," byl spokojen šéf Budvaru Jiří Boček. Vysvětlil to nejen puncem zakázaného a nedostupného nápoje, ale i dobrým renomé českých a evropských piv. Budvar uspořáda dne 1.září 2001 pro mladé lidi na rozloučení s prázdninami ve svém areálu techno party. Asi čtyři tisícovky křepčily v rytmu techna na nádvoří, obestavěném v prolukách hradbami beden do výše sedmi metrů kvůli zvukové izolaci. "Pořádáme party už třetím rokem vždycky na začátku a na konci prázdnin. Je to samozřejmě také propagace podniku, ale zároveň součást naší filozofie. Snažíme se být v regionu, kde působíme, 'dobrým občanem' a část svého zisku věnovat ve prospěch jeho obyvatel. Nabízíme mladým tuto zábavu z týchž důvodů, jaké nás vedou třeba k pravidelnému sponzorování českobudějovické nemocnice a dalším podobným aktivitám," řekl generální ředitel Budvaru Jiří Boček, který se přišel podívat, zda na party nejsou nějaké problémy. Výstav klesl, výnosy rostly. Taková byla průběžná bilance pivovaru za devět měsíců roku 2001. Zatímco výstav dosáhl l1,01 miliónu hl a za stejným obdobím roku 2000 zaostal o 1,27 %, výnosy v této době vzrostly o 1,86 % na 2,072 miliardy Kč. Celkové tržby se přitom zvýšily o 3,7 %, v tuzemsku pak dokonce o více než 4 %. Hrubý zisk překročil 492 miliónů Kč, a meziročně se tak zvýšil o 0,86 %. Podle ekonomického manažera Petra Jánského za vyššími zisky bylo třeba vidět především rostoucí prodej prémiového ležáku. "Kromě toho se výrazně zvýšil i prodej speciálního silného piva Bud Super Strong," uvedl finanční šéf podniku. Dvanáctistupňového piva se prodalo přes 672 tisíc hl (+ 1,3 %), Bud Super Strongu pak 1 938 hl (+ 8,5 %). Zatímco ale prodej v Česku klesl o více než 5 % na 609,8 tisíce hl, export se zvýšil o 6,5 % na 400,5 tisíce hl piva. Obchodní manažer Budvaru Robert Chrt pokles domácí spotřeby vysvětlil chladným počasím na počátku roku a během léta 2001. "To je stejné pro všechny pivovary," řekl. Budvar však díky růstu exportu nejen v tradičních, ale i nových zemích, jako bylo Irsko, Chorvatsko nebo Dánsko, a vyšší spotřebě v Rusku, posílil pozice na zahraničních trzích. První z deseti nových přetlačných tanků, které zvýší kvalitu stáčení piva do KEG sudů, byl 12.listopadu 2001 instalován v pivovaru. "Po instalaci devíti ležáckých tanků na jaře 2001 šlo o další fázi projektu, který nám pomůže zvýšit celkový výstav," řekl sládek Josef Tolar. Dokončení těchto prací se očekávalo 20. prosince 2001, zapojení nových kapacit do výroby pak v lednu 2002. Budvar po dobrých zkušenostech zvolil za dodavatele opět německou firmu Ziemann - Bauer GmbH. Každý její vertikální tank, který pojme tisíc hektolitrů piva a váží osm tun, byl plně automatizován a řídí ho počítač. Budvar v roce 2001 do rozvoje výroby vložil na 380 miliónů korun. Budvar každoročně zdobil etiketu premiového ležáku vánočním motivem a přáním do nového roku. V roce 2001 byla etiketa dvanáctky opravdu zdařilá. Pivo bylo nazváno Sváteční světlý ležák. Na přední etiketě byl slogan: "P.F. 2002 všem milovníkům piva". Na zadní etiketě bylo novoroční přání od sládka Tolara. Vánočně zabalené pivo se objevilo v obchodní síti v polovině listopadu. Celkem 12,245 milionu Kč vydal v roce 2001 Budvar na sponzorské dary. "Podporujeme kromě zdravotnictví také školství, kulturu, sociální programy a sport," připomněl Jiří Boček. Největší částku - přes pět milionů korun - dostala Nemocnice České Budějovice. Do školství investoval podnik 2,29 milionu Kč. "Peníze byly určeny především budějovickým gymnáziím a základním školám," upřesnil ředitel. Rovnými dvěma miliony korun přispěl Budvar Jihočeskému divadlu v Českých Budějovicích. "Významnou částkou 1,67 milionu jsme pomohli handicapovaným spoluobčanům," dodal Boček s tím, že příspěvek dostala českobudějovická Arpida, Tyflokabinet i Tyfloservis a Centrum zdravotně postižených sportovců. Menší částky, řádově ve stotisících korun, byly určeny na sociální a humanitární účely i pro mládežnický sport. Rok 2001 byl pro Budvar obtížnější než rok předchozí. Jedním z faktorů byla i klesající tendence konzumace piva nejenom v ČR ale i v ostatních evropských státech, což potvrzovali i pivovarníci z Velké Británie a Německa. Konkrétně pivovar zaznamenal v roce 2001 na domácím trhu určitou stagnaci spotřeby, export však naopak stoupl o 8 %. Nově či po delší pauze vstoupil Budvar například do Chorvatska, Dánska, Finska, Irska, Austrálie a na Nový Zéland. "Vstup na nové trhy se nám vydařil," potvrdil obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Výrazného úspěchu zaznamenalo budějovické pivo v Irsku. Také trh v USA přivítal Budvar kladně. Zatímco management pivovaru předpokládal, že v roce 2001 dodá do USA tři tisíce hektolitrů moku, nakonec se tam dostalo třikrát více. Největším odběratelem zůstalo i nadále Německo, kam bylo za první tři čtvrtletí roku 2001 vyvezeno 140,5 tisíce hlů piva, což bylo o 8,3 % více než v roce 2000. Přes 66 tisíc hl bylo vyvezeno do Velké Británie. Budvar stále zůstával státním podnikem. Vláda dne 9.ledna 2002 uložila ministerstvu financí, aby zamítlo všechny doposud předložené návrhy na jeho privatizaci a vyňalo z ní majetek Budvaru. Důvodem je obava z toho, že by nový vlastník mohl pivovar či známku Budweiser prodat americké konkurenci Anheiser-Busch. Budvar se v roce 2002 rozhodl k expanzi na ostrovní trh - už teď jeho druhý největší - a založil v Londýně dceřinou distribuční firmu Budweiser Budvar U. K. Budvar byl tak na britských ostrovech, kam v roce 2001 vyvezl asi 90 tisíc hl piva, jediným českým pivovarem s vlastní distribucí. Situaci tam neměl jednoduchou: Británie byla jedinou zemí na světě, kde směl Budvar i americký konkurent Anheuser-Bush prodávat pod značkou Budweiser. "Založení dceřiné společnosti v Londýně znamená velkou výzvu konkurenci, protože na britském trhu je velké množství importovaných piv, mezi nimiž se podařilo Budvaru vybudovat silnou pozici. Budeme aktivněji podporovat naši značku a chceme se více přiblížit britskému spotřebiteli," uvedl v lednu 2002 obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Britská "dcera" Budvaru byla v Evropě už druhá: před dvěma lety zřídil pivovar zastoupení ve svém největším exportním odbytišti, v Německu. Budvar považoval Německo za jeden z nejdůležitějších zahraničních trhů. Proč? "Jako sousední země to máme za rohem, je obrovská, bohatá a tamní lidé mají rádi pivo," vypočítal v lednu 2002 výhody Jan Horejš z Budvaru, který měl na starosti export do Německa. Pivovar v roce 2001 v Německu prodal prodal asi 195 tisíc hl, což představovalo pětiprocentní meziroční nárůst. Na base s dvaceti půllitrovými ležáky Budweiser Bier visela cedulka 12,32 euro, což bylo v přepočtu 395 korun. Budvar byl v Německu nejen nejsilnějším českým pivním exportérem, ale na trhu, jemuž vládly domácí pivovary, boduje i mezi importéry: zaujal třetí místo mezi dováženými pivy hned po dánských značkách Faxe a Carlsberg. Prodeji Budvaru v Německu v roce 2001 dominovalo sudové pivo, které tvořilo 70 % exportu. Točené se prodávalo v hospodách výrazně dráž než v supermarketech - jeden půllitr za dvě až tři eura. Přesto v roce 2002 plánoval Budvar rozšířit značku více i v potravinářském maloobchodě a obchodech s nápoji. "Připravujeme projekty na podporu prodeje a zvýhodněné ceny větších balení," řekl šéf Budweiser Budvar Deutschland Walter Schmidt. Alespoň načas měl Budvar v lednu 2002 jasno - privatizovat se v dohledné době nebude. Podle ředitele podniku Jiřího Bočka to na strategii firmy nic nemění, naopak jí to paradoxně dává větší klid na práci. * Plných deset let se neustále diskutovalo, co bude s Budvarem, až tato vláda rozhodla, že zůstane ve vlastnictví státu. Zaskočilo vás to? Těm důvodům, které k tomu kabinet vedly, rozumím, a proto mě to nezaskočilo. Ale také vím, že jde o rozhodnutí, které kterákoliv jiná vláda může změnit. * Pokládáte to za ideální řešení? Co je ideální? Dívejte se na to pragmaticky. Pivovar nyní privátního vlastníka nepotřebuje. Finanční zdroje či obchodní síť si dokáže zajistit i bez nějakého strategického investora. Nevidím to jako handicap. Málo se třeba ví, že v době, kdy mezi pivovarskými společnostmi dochází k neustálým akvizicím a značky se mezi nimi přelévají, vlastnictví státu do určité míry zvyšuje naší nezávislost a důvěryhodnost. * Jedním z vládních argumentů byla ochrana duševního vlastnictví a známkoprávní spory se světovým lídrem, americkým Anheuser-Busch. Existuje mezi vámi vůbec možnost nějaké dohody? To by byly jen spekulace a já se skutečně nerad na takový led pouštím. Ale stejně jako v běžném životě nebo politice i tady může platit: Nikdy neříkej nikdy. * Podle dostupných informací jdou náklady AB na soudní spory do desítek miliónů dolarů. Nevyčerpává vás to finančně? Samozřejmě že ochrana našich zájmů něco na soudních výlohách stojí, ale že bychom byli "usouzeni" nebo finančně vyždímáni, to nehrozí. Za Budvar mohu říci, že se "pereme" jen o nové obchodní příležitosti. To je hlavní důvod sporů. Tam, kde si myslíme, že je obchodní potenciál, se snažíme vstoupit a prodávat naše pivo. Když nás společnost Anheuser-Busch napadne, logicky se bráníme. Prostor v zahraničí je a my ho chceme využít. Děláme to kvůli obchodu, dobrým cenám, ne něčemu jinému. * Mezi sedmi projekty, které vláda při svém rozhodnutí zamítla, byl i návrh firmy MBB, tvořenou manažery podniku. Za předpokladu, že byste plnili stanovená růstová kritéria, nebyli vaše šance malé. Neztratíte motivaci? Kdyby to bylo jen o motivaci, tak řeknu, že desetileté motivování také unaví. Takhle to ale není. Máme radost, když se daří. To je naše motivace. Proto bych o nějaké její ztrátě nemluvil. Tím spíš, že máme řadu rozjetých projektů a ambice dál růst a prosazovat se. Dokonce bych řekl, že vynětí z privatizace vytváří klidnější podmínky pro to, abychom se jim mohli plně věnovat. Naše značka si to zaslouží. * Budete se nyní už moci chovat jako standardní podnikatelský subjekt? To nám neumožnilo vynětí z privatizace, ale novelizace zákona 219 o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Přiznávám, že loňský rok byl kvůli němu dost problematický, protože nám zkomplikoval chování v hospodářských vztazích, investicích, nastavování obchodních podmínek nebo třeba celkové konkurenceschopnosti. Zákonodárci, kteří chtěli upravit podmínky pro hospodaření s majetkem státu, nás totiž zařadili na stejnou úroveň jako Ústavní soud, NKÚ, Kancelář prezidenta nebo úřad vlády, tedy organizace, které se v konkurenčním tržním prostředí na rozdíl od nás nepohybují. To ale naštěstí novela změnila. Ptáte-li se na to, pak ano, teď se už můžeme chovat jako každý jiný subjekt. Kontrola státu je zajištěna přes zakladatele a dozorčí radu. * S čím byly problémy? Třeba s obchodními podmínkami, které nemohly být plně konkurenceschopné. * Poznamenalo vás to? Mohl bych říct, že v tuzemsku, kde jsme vloni zaznamenali asi pětiprocentní pokles prodeje, ano, ale to není můj styl. Bylo by to hodně laciné, protože těch vlivů bylo daleko víc. Třeba noví vlastníci Prazdroje a Pražských pivovarů dali do odvětví devět miliard korun. Část z těchto financí pochopitelně šla do podpory obchodu a projevila se zostřením konkurence a finanční válkou o gastronomické objekty. Udělali jsme si analýzu a její závěr je zřejmý - počasí ani kupní sílu neovlivníme, ale ostatní je v naší moci. Proto rozšíříme počet obchodních zástupců, aktualizují se obchodní podmínky, musíme dál zlepšit servis i marketingovou podporu. * Povede to i k rozšíření vašich osmi tuzemských obchodních středisek? Kontaktní místa tvoří základní páteř, ale v letošním roce s jejich rozšířením nepočítáme. Jak ale na trhu pracujeme, absolutně vyloučit to nelze. Jedním milionem korun podpořil v roce 2002 Budvar město České Budějovice. "Částka byla určena na výstavy, například Vacantie v Holandsku, Holiday World v Praze, ITB v Německu či TTW ve Švýcarsku, ediční činnost a další významné akce města," uvedl primátor Miroslav Tetter. Mezi podporovanými akcemi bude například slavnost otevření hlavní turistické sezóny, slavnosti města a mezinárodní cyklistický závod Pasov - Linec - České Budějovice. Spolupráce měla podle Tettera přispět především k propagaci obou subjektů v evropském i světovém měřítku. "V Českých Budějovicích je poměrně dost velkých podniků, ale ne všechny město takto výrazně podporují," konstatoval primátor. "Spolupráce se opakuje už šestým rokem a máme s ní ty nejlepší zkušenosti. Slouží k propagaci nejen města, ale i pivovaru," dodal Budvar v roce 2002 chtěl provozovat kultovní českobudějovickou restauraci Masné krámy . "Máme o ni skutečně zájem. Je to proslulá pivnice, v níž se od nepaměti točí naše pivo," připustil 4.března 2002 ředitel Budvaru Jiří Boček. Podnik jednal se současným nájemcem o postoupení smlouvy. Jasno mělo být do pololetí. "Jsme připraveni na finanční investici, která by zlepšila prostředí i technické zázemí," uvedl šéf pivovaru. Budvar už ve městě vlastnil a provozoval Hotel Malý pivovar a pivovarskou pivnici. V obou gastronomických zařízeních byl rukopis silného vlastníka znát. Město, které v Masných krámech drželo třetinový podíl, by podobný postup uvítalo. "Úroveň pivnice šla dolů a je třeba do ní dost investovat," měl jasno primátor Miroslav Tetter. Podle něho ale za situace, v níž měli hlavní slovo restituenti, mohlo město jen přihlížet. "Nedovedu si ale představit, že by se tam točilo jiné pivo než Budvar," uvedl Tetter. Nevyloučil přitom ani budoucí prodej městského podílu. Spolunájemce restaurace František Vlček odchod z Masných krámů připustil. "Zájemců je víc, ale čekáme na Budvar. Uvidíme, jak to dopadne," nechtěl věc víc komentovat."Kdyby se stav objektu zlepšil, podnikání by to pomohlo. Hospoda je v centru na každém rohu a konkurence velká." Masné krámy vděčí za svůj vznik Karlu IV., který v roce 1364 zakázal řezníkům prodávat maso v boudách na náměstí a přikázal postavit Masné krámy. V roce 1952 byly postranní vchody zazděny a kotce se změnily v restaurační boxy, kde místo u stolu najde na 300 lidí. Od roku 1994 má restaurace svůj název zaregistrován jako ochrannou známku. Budvar odstartoval v dubnu 2002 období, jež se mohla s nadsázkou nazvat pivní revoluce v Česku. Do reklamy na pivo, která doposud v tuzemsku výhradně oslovovala muže, vtrhnul feminismus. Čeští muži - tolik hrdí na své pivo, pivní tradici a pivní patriotismus - to zkrátka museli spolknout: Národní symbol si už zcela podrobila komerce. Nejradikálnějším štamgastům, kteří považují pití piva za ryze pánskou záležitost, se to nemuselo líbit. "Ženy jsou důležitou součástí naší cílové skupiny," vysvětlil člen marketingového týmu Budvaru Tomáš Chalupský, který měl na starosti rozvoj a podporu značky. Dámy tvořily okolo 28 % zákazníků Budvaru. Nová kampaň, která odstartovala v televizi a poté pokračovala v tisku a na venkovních billboardech, měla oslovit především ženy ve věku 18 až 35 let. Ještě v roce 2001 přitom všechny velké tuzemské pivovary masírovaly televizní reklamou pouze muže, jen málokdo unikl. V roce 2002 ale Budvar jako první pivovar v zemi teď nachystal intenzivní reklamní kampaň zaměřenou na ženy. Budvarští kvůli tomu dokonce na jaře 2002 úplně zastavili klasické mužské reklamy a soustředili všechny své marketingové síly výhradně na dámy. I když cílem spotu zobrazujícího krásné dámy s půllitry bylo jistě také přitáhnout do hospody pány - tentokrát nejen kvůli pivu. Samotný televizní spot byl podobný tomu, jejž spotřebitelé už znali. Jen místo čtveřice mužů šly na pivo čtyři ženy - do hospody vyrážely z různých míst, měly různé zájmy, profese i společenské postavení. Stejně jako v mužské obdobě spotu se Budvar snažil profilovat coby představitel superprémiového segmentu: Mířil na úspěšné dámy, jež sice vedou aktivní život, ale neztrácejí schopnost bavit se. Též hlavní slogan "jdeme na pivo" Budvar zachoval, ovšem v případě žen tam ještě přidal dovětek: nediv se. "Ten dobře vystihuje danou situaci, je to určitý dvojsmysl. Každý si mohl sám domyslet, komu to žena říká a co tím myslí. Právě to dělá reklamu zajímavou," usmíval se Chalupský. Budvar měl v plánu v roce 2002 zvýšit vývoz prémiového ležáku pod jménem Czechvar do USA na 13 až 15 tisíc hl proti 8,5 tisíce hl v roce 2001. Distribuce Czechvaru začala v březnu 2001 v sedmi státech USA a postupně se rozšířila až na současných 15. Do konce roku 2002 mělo přibýt dalších pět států, kde bude pivo z Budvaru k mání. Czechvar se přitom řadil do skupiny superprémiových piv a jeho cena se pohybuje od 6,99 do 7,99 dolaru (asi 252 až 288 korun) za balení šesti lahví. Již v roce 2001 byl vývoz do USA ziskový. V srpnu 2001 zahájil Budvar prodej Czechvaru také v Kanadě, kam v roce 2002 plánovali vyvézt asi tři tisíce hektolitrů. Od poloviny roku 2002 se distribuce rozšířila ze dvou na pět provincií. USA jsou největším trhem importovaného piva na světě. Roční spotřeba byla asi 235 miliónů hl, podíl dovozu se pohybuje kolem 17 % a stále stoupá. Rovněž v Kanadě, kde je při spotřebě 21 miliónů hl podíl dovozu zhruba 7,5 %, segment importovaných piv rostl. Nová obchodní značka Czechvar našla v roce 2002 využití i v Evropě. Kvůli předběžnému opatření vůči importérům začal podnik od března 2002 svůj ležák do Itálie dodávat pod tímto názvem. Podle představitelů Budvaru šlo o dočasné opatření. "Práva k ochranné známce Budweiser Budvar máme i nadále. Respektujeme ale verdikt vůči našim partnerům," vysvětlil nečekanou změnu ředitel Budvaru Jiří Boček. Na importéry však zaútočila konkurenční americká společnost AB poté, co podle svých představ neuspěla ve sporu s Budvarem. Předběžné opatření vydal milánský soud v únoru 2002 a byla namířená proti společnostem K. Kiem se sídlem v Laně a Italsung Trade Milano. Tímto opatřením jim zakázal distribuovat pivo pod známkou Budweiser Budvar. Podle představitelů českého podniku šlo o řešení, které by mělo být účinné pouze po dobu platnosti tohoto předběžného opatření. Jak ale dlouho potrvá, nešlo odhadnout. Podle Pavla Svobody z agentury Mozaic, která v Česku zastupuje zájmy AB, se potvrdilo, že docházelo k porušení práv amerického pivovaru. "Ochranná známka Budweiser je spolu se značkou Bud pro Američany klíčová. Proto jejich ochraně věnují mimořádnou pozornost," konstatoval Svoboda. Obchodní manažer Budvaru Robert Chrt připustil, že alternativní řešení nebylo z hlediska spotřebitelů příjemné. Tím spíš, že v Itálii firma během posledních sedmi let zvýšila prodej o 15 % na 23 370 hl v rice 2001 a tuto zemi zařadila mezi svými exportními trhy na páté místo. "Věřím ale, že se zde k naší hlavní exportní značce Budweiser Budvar ještě vrátíme," uvedl Chrt. Čeští vyjednavači odvezli na jaře 2002 do Bruselu seznam výrobků, které by chtěli chránit podobně jako je v EU chráněno například francouzské šampaňské. To správné nesmí být z jiné oblasti než Champagne, každé jiné považuje unie na svém trhu za padělek. Češi chtějí takzvaným místem původu označit například znojemské okurky, pardubický perník či budějovické pivo. A právě Budvaru může Evropská komise takovým označením pomoci nejvíce. Při sporech s americkým producentem piva Budweiser by pak totiž mohly soudy v členských zemích EU unie přihlédnout k tomuto způsobu právní ochrany. Zástupci ministerstva zemědělství i Budvaru ovšem už předem upozorňují, že to neznamená konec amerického Budweiseru na evropském kontinentu. V mnohých zemích totiž mají Američané přihlášený Budweiser jako ochrannou známku. Za prvé čtvrtletí 44 miliónů, za celý rok asi 120 miliónů Kč. To jsou částky, které musel Budvar v roce 2002 oželet na svém hrubém zisku díky silné koruně. Přesto významný český exportér piva tvrdilí, že jeho podnikatelské aktivity to nijak významně nenarušuje. Proto se ani na rok 2002 plánované investice za 250 miliónů korun nekrátil. "Musíme se však víc podívat na to, jak pracovat s výnosy a náklady. Některé nákladové položky, hlavně ostatní služby, je třeba redukovat a přizpůsobit vývoji," připustil změny ředitel Jiří Boček. Ten by přitom neodmítl dlouhodobější prognózu, aby firmy mohly kursovým změnám uzpůsobit své dlouhodobé plány. "Jdeme-li do EU, měli bychom znát nejen horizont vstupu, ale i prognózu, na níž se koruna může vůči euru dostat," mínil Boček. Ten přitom chválil nastavené exportní ceny, které ani po posílení koruny podnik neohrozily. "Kdybychom se cenově podbízeli nebo byli v nižších hladinách, dopad by byl krutý. To ale není náš případ," uvedl. Budvar přes kursové ztráty za první čtvrtletí 2002 vykázal při tržbách 520 miliónů Kč zisk více než 67 miliónů Kč. Výstav v této době dosáhl 260 tisíc hl. Podnik se rozhodl růst produkce podpořit i novým designem obalů. "Současná podoba už neodpovídala image značky i jejímu postavení na trhu," vysvětlil změnu šéf marketingu Daniel Jírovec. Zásadnější změna, k níž pivovar přistoupil po devíti letech, přišla jednorázově na asi 6 miliónů korun. Jen výměna papírových etiket za "hliníkové" ale náklady ročně prodraží o osm miliónů. "Pretesty ukázaly, že spotřebitelé změnu přijali," tvrdil Jírovec.   1. Q 2001 1. Q 2002 Výstav (tisíc hl) 272 260 Zisk (milióny Kč) 135 67 Tržby (milióny Kč) 534 520 Dne 1.6.2002 se kanala akce Posezení s Budvarem na pivovarském dvoře s country. Částečné zklamání mohli po volbách v červnu 2002 cítit případní zájemci o privatizaci Budvaru, úspěšného a ziskového pivovaru. Ten totiž i nadále měl zůstat v rukou státu, privatizace definitivně nepadá v úvahu. I nadále totiž zůstane v platnosti přání odcházejícího ministra zemědělství Jana Fencla. Ten prosadil rozhodnutí, podle něhož se Budvar nesměl privatizovat do doby, než budou ukončeny všechny známkoprávní spory s americkým konkurentem. Vzhledem k tomu, že ve světě mezi sebou pivovary vedly desítky soudních sporů o ceněnou značku Budweiser, jejich ukončení - a tudíž umožnění privatizace - bylo spíše z oblasti sci-fi. „Prodávat Budvar znamená dát jej všanc Anheuseru,“ vysvětloval své obavy Fencl. Záměr se neměl změnit ani v případě, pokud by do křesla ministra zemědělství usedl někdo z kandidátů Koalice. I pravicoví politici si totiž přáli, aby Budvar zůstal státní. Vždyť Fenclovy myšlenky víceméně už dříve sdíleli. Sociální demokrat Jan Mládek z Dráchova na Soběslavsku, který byl zvolen do sněmovny a je jedním z kandidátů na některý z ekonomických ministerských postů, si přál jen drobnou změnu: Aby Budvar přešel ze státních rukou do rukou veřejných. „To znamená, že bychom pivovar vložili například do nové sociální pojišťovny,“ popsal své představy. České Budějovice postihly v srpnu 2002 rozsáhlé záplavy. "Pivovar obnovil výrobu v plném rozsahu, voda nezpůsobila téměř žádnou škodu," informoval 15.8. 2002 Martin Doležal z firmy ExMise, která mediálně Budvar zastupuje. Podniku povodeň příliš neuškodila především díky vhodnému umístění a zvládnuté přípravě na velkou vodu. V proslulé pivnici Masné krámy v Českých Budějovicích, která byla od září 2002 na příkaz hygienika zavřená, se bude opět točit pivo. Zastupitelé 24.října 2002 schválili prodej městského třicetiprocentního podílu v restauraci za 5,6 milionu korun Budvaru. Bohatý pivovar byl okamžitě připraven investovat až 20 milionů korun do pivnice, aby ji zmodernizoval a vyvedl ze současného žalostného stavu. Peníze šly nejen do stavebních úprav, ale především na nákup nových technologií v kuchyni a veškerého vybavení restaurace. „Chceme z Masných krámů udělat ukázkovou pivnici, jakýsi chrám piva v našem domovském městě,“ prohlásil obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. Ovšem bude to na úkor zeštíhlení: Pivovar vybuduje kuchyni nově v dosavadní zadní části hospody, což bude mít za následek snížení míst k sezení z 260 na 200. „Budvar je silným investorem, který opět dokáže uvést symbol města do provozu na odpovídající úroveň,“ obhajoval prodej ekonomický náměstek primátora Zdeněk Čáp. Budvar teď hodlal jako majitel 30 % Masných krámů uzavřít nájemní smlouvy z ostatními devíti soukromými vlastníky, kteří dohromady drželi zbývajících 70 %. Pivovar jim sice bude platit nájemné, ale o něco nižší - bude zkrátka umořovat peníze, které investuje do rekonstrukce. Dvanáctka Budvar byla 19.12.2002 už počtvrté v řadě vyhlášena pivem roku v prestižní anketě oborového českého časopisu Pivní kurýr. V historii ankety ovšem už zvítězil prémiový ležák pivovar celkem šestkrát. „Úspěchu si vážíme zejména proto, že o našem vítězství rozhodli přímo konzumenti. Příznivci piva tak opět ocenili přednosti originálního budějovického ležáku,“ řekl Jiří Boček, když převzal cenu od ministra zemědělství Jaroslava Palase. Kromě Budvar barů, které jsou zaměřeny především na mladší spotřebitele, začal Budvar v roce 2003 budovat i řetězec značkových pivnic Budvarka. První z nich otevřel po desetidenní rekonstrukci v hotelu Malý pivovar v centru Českých Budějovic. Pivnice by postupně měly vzniknou ve více než deseti městech ČR a vedení pivovaru počítá s jejich otvíráním i v zahraničí. Nabízet budou veškerý sortiment Budvaru. „Koncept vznikl s cílem vytvoření sítě pivnic, které budou určeny jak stálým zákazníkům, tak domácím a zahraničním turistům. Sloužit by měly především střední generaci konzumentů, kteří mají rádi prostředí tradiční a přitom moderní pivnice,“ řekl vedoucí marketingu Budvaru Daniel Jírovec. Budvarky budou mít společné prvky, například výzdobu a architektonické detaily, jídelníček i oblečení obsluhy. Podle Jírovce budou vznikat ve spolupráci s partnery, kteří budou zajišťovat provoz a případně se budou podílet také na investicích. Zatímco české pivovarnictví se po čtyřech letech stagnace v roce 2002 nadechlo a podle předběžných výsledků zvýšilo výrobu o více než 2 % na 18,3 miliónu hl, jeden z lídrů trhu Budvar v téže době ztrácel. Výstav mu meziročně klesl o 104 000 hl na 1,213 miliónu hl a výnosy o 160 miliónů na 2,43 miliardy korun. Zůstal mu však hrubý zisk 280 miliónů korun, i když i ten je o 165 miliónů nižší. "Pokles bych nepřeceňoval. Podnikání není o objemech, ale o ekonomice," řekl v lednu 2003 šéf nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Podle něho republiková čísla hodně ovlivnil nejen růst Prazdroje, ale i pivovary, sázející na levná piva. "Budvar je kvalitní značka, držící cenu. To se za dané situace muselo projevit. Levná piva ale podrážejí nohy nám všem," dodal. Na ekonomice Budvaru se nejvíc podepsal silný kurs koruny, který jen tržby z exportu srazil o 130 miliónů korun, a letní záplavy. Ty po srpnu 2002 poznamenaly hlavně maloobchodní prodej lahvových piv. "Lidé měli jiné starosti, turistů bylo méně a dražší piva to pocítila," vypočítal příčiny ředitel podniku Jiří Boček. Podobný vývoj pivovar zaznamenal i v povodněmi zasaženém Sasku, tedy na klíčovém německém trhu. Přestože vývoz Budvaru klesl meziročně o 2,5 %, v zahraničí podnik prodal 42 % produkce. Hlavně zásluhou dceřiných společností v Německu, Velké Británii a Chorvatsku, které proti předloňským 13 % už prodaly třetinu exportní produkce. "Rozjezd dceřiných firem je pracný, ale vrací se tím, že máte pevnější pozici na místním trhu a lépe pracujete se značkou. Navíc se odbourá zprostředkovatelská obchodní marže. To musí být na firemní ekonomice znát," mínil analytik Martin Pražák z poradenské firmy Dafi CZ. Budvar loni hlavně do modernizace pivovaru vložil 135 miliónů korun a stále podniká bez úvěrů. Podle ekonomického manažera Petra Jánského ani výsledek rozvoj nepoznamenal. "Jsme příliš silní na to, aby v jednom roce s námi byť stamiliónový propad, něco udělal," řekl finanční šéf. Budvar v roce 2003 disponoval nejmodernějším skladem chmele v republice. Získal ho rekonstrukcí 107 let staré sladovny při nákladech asi 6 miliónů Kč. Nové prostory pojmou jedné ze základních surovin pro jeho výrobu 180 tun. Slisovaný je tu složený v balících o váze 150 kg. Budvar disponoval ještě jedním, starým skladem, o kapacitě 80 tun. Při ročním nákupu od dodavatelů v rozsahu 250 až 300 tun vydrží pivovar se zavezeným chmelem celou jednu sezónu. "Při budování skladu jsme kladli důraz na optimalizaci podmínek, tedy stálou teplotu pět stupňů Celsia a také zamezení nadbytečného proudění vzduchu, které chmelu neprospívá," upřesnil v březnu 2003 sládek Tolar. V průběhu roku 2002 se začaly reklamní kampaně zaměřovat i na nemalou cílovou skupinu - na ženy. Úspěšně hodnotil i Budvar svou kampaň z poloviny roku 2002. "Naši cílovou skupinu tvoří lidé od 18 do 36 let, se středním a vyšším vzděláním a středními a vyššími příjmy. Ženy jsou mezi nimi zastoupeny asi 26 %," popsal obchodní manažer Budvaru Robert Chrt. "Kampaň Ženy byla krátkodobá a navázala na předchozí kampaně tím, že vycházela z konceptu 'Když máme chuť, jdeme na pivo', rozšířeného o dovětek 'Nediv se'," shrnul Chrt. Budvar začal v květnu 2003 využívat nový artéský vrt, který mu podle sládka Josefa Tolara zajistí přístup k unikátní hlubinné vodě na dalších 100 let. Vrt, který je hluboký 300 metrů, nahradí jeden ze dvou současných. První artéská studně, která byla hluboká téměř 197 metrů, byla v pivovaru vyvrtána už v roce 1922. Budvar používá k výrobě piva velmi čistou a měkkou vodu, která je optimální pro vaření světlého piva.  Budvar sice ve světě sbíral v roce 2003 vavříny, doma byl však čím dál dražší. Od června 2003 stál půllitr jeho světlého ležáku o 70 haléřů více, v případě čepovaného o 60 haléřů více, řekla mluvčí firmy Denisa Mylbachrová. "Další zdražení letos nebude, protože ceny měníme maximálně jednou ročně," řekla. Pokud by americká pivovarská společnost AB získala Budvar, byly by zřejmě jejím hlavním cílem ochranné známky a nikoli další rozvoj tohoto jihočeského pivovaru. Řekl 21.7.2003 sládek Budvaru Josef Tolar. Podle něj není zájem AB o Budvar nahodilý a trvá již od počátku 90. let minulého století.  Německý časopis Focus  bez dalších podrobností napsal, že AB se zajímá o koupi Budvaru. O privatizaci pivovaru uvažovala vláda. Stanovisko ministerstva zemědělství k prodeji Budvaru bylo i nadále odmítavé. "V případě, že však vláda o privatizaci  pivovaru rozhodne, ministr bude toto rozhodnutí respektovat," řekl mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa.  "Jestliže by firma AB (po získání Budvaru) vlastnila teoreticky vzato obě ochranné známky, tedy tu původní, vzniklou v Českých Budějovicích, a druhou, potvrzenou předchozími smlouvami, není obtížné hádat, jak by se asi rozhodovala. Zřejmě by to byla paralela s americkým pivovarem Budweiser Dubois, který jako poslední z amerických pivovarů, nepatřících AB, používal také známku Budweiser," řekl Tolar.  Budweiser Dubois byl po řadě let soudních sporů a AB, které vyhrával díky své dobré známkoprávní pozici, prodán jiné pivovarské společnosti. "Stalo se tak podle přání posledního majitele, protože ten asi tušil, že vlastnictví AB by tomuto pivovaru nemuselo přinést zrovna rozkvět. Ale dalšími prodeji se stejně ocitl v rukách firmy AB a ta ho okamžitě zavřela, aby vyřešila ten známkoprávní problém," uvedl Tolar. V Budějovicích neměl Budvar ani v roce 2003 vlastní stáčírnu do plechu. Vznikal zde proto paradox. Pivo bylo v tancích vyváženo do Rakouska, kde byly dvě stáčírny. Celníci pak na toto pivo pohlíželi jako na přepracované a zemí původu se stalo Rakousko jako členský stát Unie. Proto bylo pokaždé jinak zdaněno, když putovalo dál, například do Maďarska, Švýcarska, Slovenska nebo do zemí bývalého Sovětského svazu. V roce 2003 založil pivovar ve Velké Británii samostatnou dceřinou společnost BBUK a začal se tak o distribuci svého piva v celé Británii starat vlastními silami. K tomuto kroku jej vedly stagnující výsledky prodeje v království, přestože trh ve Velké Británii byl pro Budvar strategickým trhem. Výsledek se dostavil velmi brzy a jak se ukázalo například ve Skotsku, byl to počin prozíravý. Budvar zaznamenal meziroční nárůst prodeje svého ležáku v této části Velké Británie celkem o 20 %. Nejvýznamnější byl přitom odbyt točeného ležáku, který se zvýšil o celých 200 %. "Podařilo se to především zahájením reklamní spolupráce se skotským fotbalovým klubem FC Falkirk, kterému se v sezoně 2002 velice dařilo," řekl k tomu ředitel britské dceřiné společnosti John Harley. Fotbalový klub FC Falkirk s pěti stovkami fanoušků přijel v červenci 2003 do Českých Budějovic na tréninkové soustředění, jehož součástí byla i účast na tradičním fotbalovém turnaji v Nové Včelnici. Novým oficiálním partnerem extraligy ledního hokeje a české reprezentace se od nové sezóny, oficiálně začínající 12. září 2003, stal Budvar. Smlouva s Budvarem byla uzavřena na pět let do sezóny 2007 - 08 s pětiletou opcí. "Hledali jsme partnerství, které by podpořilo vysokou image naší značky. V úspěšném hokeji jsme ho našli," věří změněné strategii šéf firemního marketingu Martin Jírovec.  Podnik se dosud ve sportovním sponzorství pohyboval hlavně na regionální úrovni. Přitom výraznějšímu vstupu do fotbalu brání fakt, že v něm už dlouhodobě působí jiný pivovar, Plzeňský Prazdroj. Budvar otevřel v srpnu 2003 v Českých Budějovicích v pořadí již šestý Budvar Bar. Rekonstrukce bývalé plzeňské Švejkovy restaurace v multifunkčním objektu v Krajinské ulici, na které se částečně podílel i pivovar, začala 18. srpna a trvala deset dnů. Další Budvar Bar vznikl jen kousek od známé pivnice Masné krámy, kterou chce Budvar opravit, ale jež zatím zůstává zavřená.  "Rozhodli jsme se uzavřít smlouvu s provozovatelem objektu na 10 let. Tímto krokem se nám v Českých Budějovicích podařilo získat další skutečně reprezentativní prostor, který bude nabízet celý sortiment z produkce našeho pivovaru," řekl vedoucí tuzemského obchodu Budvaru Vladimír Novák. Nedaleké Masné krámy byly asi deset měsíců zavřené. Budvar v nich koupil podíl od města a připravoval rekonstrukci, ale prodej napadl jeden z dalších spoluvlastníků a oprava tak vůbec nezačala. Budvar Bary, z nichž dva jsou v Českých Budějovicích a po jednom v Praze, Plzni, Hradci Králové a Bratislavě, tvoří síť značkových zařízení Budvaru. Pivovar je budoval od roku 1998, kdy bylo otevřeno první v pražské restauraci U Medvídků. Britská spotřebitelská organizace Kampaň za pořádné pivo (CAMRA), která si vzala za cíl zachovat maximální rozmanitost pivního trhu vyjádřila v září 2003  obavy o další osud Budějovického Budvaru v souvislosti s možnou privatizací tohoto národního podniku. Budvar je podle uskupení zcela unikátní pivo, jedno z nejautentičtějších. CAMRA sleduje situaci kolem budějovické firmy již od 90.let a varuje, že v případě odstátnění by se Budvar nakonec ocitl v rukou některé z globálních společností. Což by mohlo vést k zániku tohoto pivovaru. Organizace uvedla příklad pivovaru Dubois, který si rovněž dělal nárok na označení Budweiser. Americký Anheuser Busch už v 70.letech tohoto výrobce koupil a provoz uzavřel. Ačkoli CAMRA nechce mluvit do formy vlastnictví Budějovického Budvaru, domnívá se, že spojení se státem je za nynějších podmínek nejlepší ochranou pro toto historické a jedinečné pivo a zejména pro jeho milovníky. Na nedávném obřím britském pivním veletrhu The Great British Beer Festival sdružení zahájilo podpisovou kampaň k vlastní petici proti privatizaci Budvaru pod heslem "Ať Budvar zůstane český", kde má nyní podle mluvčího 3000 podpisů. CAMRA předpokládá, že sežene 10 000 podpisů. V roce 1994 tehdejšímu ministrovi Igoru Němcovi předala 600 dopisů varujících českou vládu před prodejem akcií budějovického Budvaru firmě Anheuser Bush a vedla proti tomu rozsáhlou kampaň v Čechách, Británii a Evropě. Byla to tehdy její první akce zaměřená mimo Británii. Ministr financí Bohuslav Sobotka v pořadu televize Nova dne 7.9.2003 oznámil, že současná vláda zřejmě Budvar nebude privatizovat. Brání tomu podle ministra současná právní pozice Budvaru a spory o značku Budweisser, které jsou vedeny ve světě. Právní analýzy, které si česká vláda nechala připravit hovoří proti privatizaci pivovaru za současného stavu. Dodal však, že diskuse o budoucnosti Budvaru bude ve vládě pokračovat. Dynamický spot Budweiser Budvar Pamplona, plný jižního temperamentu, byl prvním výstupem reklamní agentury Kaspen, která měla vrátit známému českému pivu renomé prémiové značky. Stavěla na myšlence - kvůli Budvaru opustíte i věci, které máte nejradši. Právě s ní vyhrál Kaspen před časem výběrové řízení pivovaru, když ve finále tendru porazil TBWA a Bates Praha. Budvar tedy definitivně opustil předchozí strategii - Jdeme na pivo. Ta byla hodně masová a její háček byl v tom, že nepomáhala dále budovat a profilovat značku. Nový příběh těží z atmosféry svátku San Fermín.  Záměrem bylo ukázat závod, který se každoročně koná ve španělské Pamploně. Ve finále byli dva režiséři Thed Lensen a David Alcalde. Rozhodovalo se proto mezi Kolumbií a Španělskem. Nakonec zvolili pro zkušenost s velkými projekty pro značku Johnny Walker Theda Lenssena. Točilo se v Kolumbii na přelomu srpna a září 2003. Řidič kamionu, který měl vypadat jako Čech, byl v castingu vybrán ze čtyřiceti Argentinců, zatímco "honáci" býků jsou tamní lidé. Na place bylo až 300 nasmlouvaných komparzistů a spolu s náhodným komparzem to bylo až 700 lidí. Nejdůležitějším úkolem bylo, aby býci místního farmáře vypadali nebezpečně, což nebylo až tak snadné docílit. Vyvrcholením spotu je příjezd kamionu s Budvarem, jemuž dají býčí provokatéři předost před dokončením závodu. Bez nealko piva v nabídce se neobešel ani Budvar. Nealkoholické pivo je v případě tohoto pivovaru určeno především pro gastronomii. "Letos jsme rozšířili naši nabídku nealkoholického piva o nový obal - vratné třetinkové lahve. Tato nabídka se setkala s úspěchem, za měsíce červen až srpen 2003 jsme v tuzemsku zaznamenali nárůst prodeje nealkoholického piva Budvar Free o 8 %," řekla Petra Klangová z marketingu Budvaru. Budvar potřebuje pro zajištění výroby ročně 22,5 tisíce tun ječmene. Informoval o tom výrobní ředitel a hlavní sládek Josef Tolar. "Pro výrobu našich piv upřednostňujeme původní české odrůdy ječmene, jakými jsou například Akcent, Amulet, Kompakt nebo Tolar. Dlouhodobé zkušenosti sládků Budvaru potvrzují, že kvalita i odrůdové složení sladového ječmene má výrazný vliv na výsledné senzorické vlastnosti piva," uvedl Tolar a poznamenal, že pivovar má kromě kvalitativních jakostních kritérií z oblasti Hané smluvně zaručeno i dodržení odrůdové skladby sladového ječmene. Díky objemu obilí si Budvar na Hané vytvořil pozici, která mu umožňuje takzvané právo první volby ve výběru nejkvalitnější suroviny. Na slavnostním vyhlášení výsledků třináctého ročníku spotřebitelské ankety odborného listu Pivní kurýr zástupci Budvaru, n. p. převzali titul Pivo roku 2004. Budějovický Budvar popáté v řadě za sebou vstupuje do nového roku s tímto titulem. Již celkem sedmkrát se mu podařilo v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků zvítězit a potvrdit tak jedinečnost své chuti a kvality. Doma není nikdo prorokem. O platnosti tohoto okřídleného hesla se na konci roku 2003 mohli přesvědčit zástupci Budvaru. Zatímco v soudních sporech se svým americkým konkurentem sbírali Budějovičtí jeden úspěch za druhým, doma jako by se jim lepila smůla na paty. Světoznámá pivnice Masné krámy v Českých Budějovicích zůstává kvůli sporům mezi jedním ze soukromých spoluvlastníků a městem už rok a půl uzavřená. A když se zdálo, že pivovar vynahradí pivařům oblíbené "Masňáky" otevřením Budvar baru v Krajinské ulici, přišla další rána. Soud totiž rozhodl, že současný nájemce restaurace, kterému Budvar vybavil hospodu vlastním zařízením, podniká v pronajatých prostorách neoprávněně. Majitelé budovy totiž údajně neoprávněně zrušili smlouvu předchozímu nájemci, který v restauraci točil Plzeňský Prazdroj. "Rozsudek je jasný a bez možnosti odvolání. Zrušení smlouvy bylo protiprávní a my se můžeme okamžitě do pivnice vrátit," řekl jednatel firmy Gastro Art Milan Zelinka. Už přišel v doprovodu právníka důrazně upozornit současného nájemce hospody, aby nemařil soudní rozhodnutí a prostory předal oprávněnému uživateli. Ať už se ale Gastro Art vrátí do pivnice za týden, či za měsíc, Budvar tam údajně čepovat nebude. Zelinka totiž obviňuje vedení pivovaru, že si dostatečně neprověřilo smluvní vztahy v budově a pomohlo vybudovat budvarskou restauraci někomu, kdo v ní vůbec neměl právo podnikat. Jak případy Masných krámů, tak Budvar baru jen podtrhují paradoxní situaci v soužití pivovaru a jeho domovského města. Zatímco Budvar získal v roce 2003 mnoho mezinárodních ocenění včetně vítězství ve Světovém pivním poháru ve skotském Edinburghu či nedávno v soutěži o české pivo roku časopisu Pivní kurýr, v Českých Budějovicích se stále potýká s problémy. Výkladní skříň Budějovického Budvaru, restaurace Masné krámy, je stále uzavřená, a pivovar tak v centru města provozuje prakticky jen jedinou, ryze firemní restauraci. V největší pivnici na hlavním českobudějovickém náměstí se usadil Plzeňský Prazdroj. Turistům, kteří do Budějovic přijíždějí, vybaveni informacemi o zdejším vynikajícím pivu, musí při pohledu na reklamní štíty cizích pivovarů v centru a uzavřené Masné krámy připadat, že si spletli město. Nechovají se Budějovice ke svému pivovaru příliš macešsky? Ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček tvrdí, že jde jen o klamné zdání. "Případ uzavřených Masných krámů nás skutečně mrzí, protože to není zdaleka jen naše škoda, ale především škoda pro město," řekl Boček. Podobně nepříjemná by podle něj byla i ztráta Budvar baru. Na druhé straně Boček tvrdí, že jde pouze o dva nejkřiklavější případy velkých restaurací, ze kterých se nedá usuzovat, že by se obyvatelé Budějovic obrátili k Budvaru zády. "Pravdou je, že nám někteří jednotliví lidé v Budějovicích opravdu takzvaně lepí smůlu na paty. Obecně ale prodej našeho piva v domovském městě poslední dobou stoupá," uzavřel Boček. Z celkové výroby roku 2003, tedy  1,171 miliónu hl, což znamenalo meziroční pokles asi o 3,5 %, vyvezl Budvar 538 000 hl do zahraničí. Představovalo to meziroční nárůst exportu o 5 %. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka dosáhly v roce 2003 výnosy podniku 2,484 miliardy korun, konsolidované výnosy pak 3,606 miliardy. Významně se na tom podílely dceřiné společnosti Budvaru ve Velké Británii, Chorvatsku a Německu. "Na evropském trhu se nám podařilo upevnit svoji pozici v segmentu super prémiových piv. Například naše dceřiná společnost ve Velké Británii dosáhla růstu výnosů o více než 44 %," informoval Boček. Prodej budějovického piva na domácím trhu naopak meziročně poklesl o přibližně 9 % na 633 000 hl. Důvody snížení výstavu vidí Boček v rostoucím prodeji laciných piv, která Budvar nevaří, a v sílící konkurenci na tuzemském trhu, především ze strany Prazdroje. Přesto Budvar očekával dosažení hrubého zisku ve výši 350 miliónů korun, což by vzhledem k předchozímu roku znamenalo skokový nárůst hospodářského výsledku téměř o čtvrtinu. Budvar v roce 2003 zvýšil oproti roku 2002 export svého ležáku do Ruska téměř o 56 %. Podle manažera pro ruský exportní trh Tomáše Bártů prodal v roce 2003 pivovar na ruském trhu 24 000 hl svého ležáku. Podíl dovozu piva z ČR činil 2 % objemu do Ruska importovaných piv. Budvar se čepoval také v restauraci, která se nachází v centru Moskvy. Velkou událostí února 2004 byla bezesporu první várka černého piva v Budvaru. Stalo se tak po mnoha desetiletích, kdy se v tomto pivovaru vařila jen piva světlá. Navíc celá akce byla pojata jako happening, kde všichni zainteresovaní zaměstnanci přišli do práce v černém tričku. Byl totiž pátek třináctého. Budvar řešil nabídku tmavého piva prodejem piva Regent ze sousedního pivovaru v Třeboni. Vlastní produkt byl dvanáctistupňový ležák, který byl nabízen jen ve značkových restauracích jako čepované pivo. Milión korun daroval pivovar Jihočeskému divadlu na jeho provoz. Šek na tuto částku předal ředitel pivovaru Jiří Boček na Divadelním plese v DK Metropol. Od únoru 2004 měli příznivci Budvaru o důvod navíc zůstat věrni své značce. Budvar totiž přišel na trh s novým neotřelým typem skla, s pivním džbánkem. Hostům restauračních zařízení byl k dispozici ve dvou variantách 0,5 l a 0,33 l. Tvar a provedení džbánku, pro který je charakteristické zejména použití doplňkového reliéfního štítu s „B“ a originální tvar ucha, chránil průmyslový vzor. Džbánek byl vyroben ze silné skloviny, aby byla dobře zajištěna teplotní stálost načepovaného ležáku. Díky absenci jakékoli optiky tak dává vyniknout jiskře a typicky zlatavé barvě světlého ležáku. „Před několika lety bylo velmi módní využívat na nápojovém skle výhradně reliéfní technologie pro zobrazení značky piva. Tento trend se v současné době mění. My v současném provedení využíváme klasického dekorování sklenice logotypem značky ve zlatém provedení v kombinaci s reliéfním provedením štítu s „B“,“ sdělil vedoucí marketingu Budvaru Daniel Jírovec a dodal: „jako doplněk jsme do horní části ucha umístili symbol „B“ ve štítu v typicky firemních barvách červené a bílé. Domníváme se, že nový exkluzivní džbánek Budweiser Budvar ocení všichni vyznavači vysoké kultury pití piva“. Dodavatelem džbánku je firma Sahm ČR, s.r.o., grafický návrh pochází z dílny českobudějovického Ateliéru Malec. Pivovar připravil na celý březen 2004 ve 23 restauracích českých a moravských měst soutěž Budvar cup pro hokejové příznivce, jejichž hlavní výhrou budou dvě vstupenky na zápas mistrovství světa. Hlavní částí soutěže je turnaj ve stolním hokeji, do nějž se hráči kvalifikují na základě losování. Jako další se v rámci akce uskutečňuje sázková hra a vědomostní soutěž, tzv. hokejový videostop, kterých se mohou zúčastnit všichni přítomní. Vítězové postoupí do regionálního a poté do celostátního finále, které se uskuteční koncem dubna přímo v budějovické Budvar Aréně. Budvar připravil pro Mistrovství světa v hokeji v roce 2004 nové balení ležáku Budweiser Budvar. Pivo mělo hokejový design, který však nesly také plechovky, lahve a kartony s desetilahvovým balením piva. Pivovar dodával speciální balení na trh od března do června 2004. Budvar se stal oficiálním partnerem české hokejové reprezentace a hokejové extraligy. Podle představitelů Budvaru měla speciální hokejová série podpořit prodejní a marketingové aktivity zaměřené na komunikaci spojení českého hokeje a prémiového ležáku Budweiser Budvar. Budvar uvedl na trh tmavou variantu svého originálního ležáku Budweiser Budvar. Dne 27. dubna 2004 byl v prostorách ležáckého sklepa pivovaru tento nový druh piva slavnostně pokřtěn zpěvákem Karlem Černochem a vrchním sládkem Budvaru Josefem Tolarem. Po necelých čtyřech letech, kdy české pivo Czechvar vstoupilo na území USA, jej na jaře 2004 šlo koupit v 21 státech. Takový byl po předchozí šedesátidvouleté odmlce výsledek kroku do neznáma, který učinil pivovar na zaoceánský trh. Poptávka po nové značce byla slibná. S prodejem se začínalo na východním pobřeží, tedy v oblasti, kde je nejvyšší spotřeba importovaného piva. Sice se vědělo, že se zde prodá nejvíc dovezeného piva na světě a že spotřeba má trvale rostoucí tendenci, ale jen těžko šlo odhadnout, jak zákazníka osloví zcela nová značka. "Zájem Američanů o originální ležák z Českých Budějovic nás ale příjemně překvapil. Ukázalo se, že na trhu přeplněném masovou produkcí místních mamutích pivovarů má Czechvar, jako tradiční český ležák, velkou šanci uspět. A to nejen u krajanů, ale i místních konzumentů, hledajících kvalitní a tradiční výrobek se silnou individualitou a prokazatelným původem," řekl ředitel Budvaru Jiří Boček. Američanům nevadila ani vyšší cena. Světlý ležák Czechvar patří do kategorie importovaných superprémiových piv. Tomu odpovídá i jeho vyšší cena. Prodává se zejména na off-tradu ve speciálních tzv. "Liquor stores" - obchodech s alkoholem. K dostání je v šestilahvovém multipacku v pro Evropana netradičním objemu lahve 12 fl. oz. (tekutých uncí). To odpovídá 355 mililitrům, místo 330 mililitrům, běžným v Evropě. Budvar, který část Czechvaru prodává i v půllitrových lahvích, nyní připravuje také prodej třetinek ve dvanáctilahvovém multipacku, který je pro importované značky na americkém trhu typický. Trh je zde vůbec dost specifický a místní legislativa představuje samostatnou, dost složitou, kapitolu. "Je tu prostředí se silnými administrativními regulačními prvky," upozornil na možná úskalí obchodní manažer Robert Chrt. Kromě federální legislativy je potřeba vyhovět ještě legislativě jednotlivých států. Pozůstatky z dob prohibice se přitom projevují i v zákonech o obchodu s alkoholem. Třeba při distribuci musí být importovaný alkoholický nápoj striktně oddělen od dalšího zboží. Ve dvaatřiceti státech, tedy na většině území, se pivo dál distribuuje prostřednictvím licencovaných velko- a maloobchodníků. Ve zbývajících osmnácti pak má monopol na nákup a prodej stát. K tomu je potřeba přidat i různorodou daňovou politiku, restrikce v reklamě, spotřebitelských soutěžích či povinné značení výrobků. To vše pak má přímý dopad na marketinkovou strategii. "Když už se ale vším prokoušete, máte prostor ukázat, co ve vás je. S odstupem doby říkáme - stojí to za to. Když se překážky zdolají, konzument pivo dokáže ocenit. Prostě si na něm pochutná," potvrdil Chrt. Ten USA pokládal za jeden z nejperspektivnějších exportních trhů. Budvar v roce 2003 prodal 7700 a v roce 2002 9000 hl Czechvaru. Došlo ke změně distributora - v roce 2004 to byla coloradská společnost Distinguished Brands International. Koncem roku 2003 došlo v Turecku ke zrušení státního monopolu a regulace prodeje dovozu piva. Český chmelový mok se tak opět v červnu 2004 dostal i k tureckým pivařům prostřednictvím ležáku Budweiser Budvar. Příprava k exportu, jejíž součástí byla i smlouva s místním importérem, trvala jihočeské firmě zhruba rok a půl. Celkový výstav piva v Turecku byl podle World Beer Reportu v roce 2002 7 830 mil. hl. Kvůli státní regulaci bylo jen 10 000 hl dovezeno. "Letošní chladné léto určitě postihlo všechny výrobce nápojů, Budějovický Budvar nevyjímaje. V našem případě se však zatím nejedná o dramatické poklesy prodejů," podotkla v červenci 2004 mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová. "V červenci jsme zatím zaznamenali pouze mírný pokles, který se projevil především u sudového výčepního piva, jehož prodej je přímo závislý na obsazenosti rekreačních objektů, zahrádek a dalších sezónních zařízení," dodala. Budvar v roce 2003 investoval do posílení pozice své značky v místě spotřeby 20 milionů korun. "V rámci této akce, jež začala v dubnu 2003, vybavil novými reklamními prvky přes 1000 gastronomických zařízení v ČR," řekl vedoucí marketingu pivovaru Daniel Jírovec. V roce 2004 firma na tyto účely počítala se zhruba stejnou částkou. Obměna vizuální prezentace značky je podle Jírovce součástí aktivní politiky Budvaru v rámci jeho programu pro gastronomii. "Netýká se jen vnějších světelných reklam (vývěsních štítů), ale i vnitřních reklam, takzvaných menu-boxů, nových skleněných pohárů a dalších reklamních prvků," uvedl. Od poloviny července, kdy teploty vzduchu vzrostly na 27 až 30 stupňů, zvýšil Budvar prodej piva o 30 až 40 %. Podle ředitele pivovaru Jiřího Bočka ale pivovarská branže pozdním nástupem léta ztratila na celkovém objemu prodaného piva v květnu více než sedm procent a v červnu kolem 3,5 procenta. Staré heslo „co se v horkých měsících nevypije, to se už v zimě nedožene“ podle něj stále platí beze zbytku. Vedení Budvaru například překvapil zájem lidí o nový tmavý ležák. „Náš záměr prodat letos kolem 5000 hektolitrů této novinky, což by proporcionálně odpovídalo prodeji tmavého piva na našem trhu, se nám tak podaří splnit za necelé čtyři měsíce,“ dodal ředitel Budvaru. Budvar neplánoval v roce 2004 licenční výrobu na některém z vývozních trhů, protože jinde se prý stejné pivo uvařit nedalo. "Vybrali jsme si filozofii výroby v místě původu," řekl 6.října 2004 sládek Josef Tolar. Licenční výroba šetří dopravní náklady , a dá se tak dosáhnout vyšší produkce dané značky. Dovážené originály lze ale prodávat díky exkluzivitě za vyšší cenu, uvedl Tolar. Budvar zdůvodňoval svou strategii tím, že konečné vlastnosti piva výrazně ovlivňují použité suroviny, typ technologie i um pracovníků. Klíčovou surovinu - vodu - čerpal ze 300 metrů hlubokých artézských studní. Podle Tolara lze vodu upravovat, ale jen v základních charakteristikách. Stejného složení se dosáhnout nedá. Podobně mají místní podmínky vliv na kvalitu sladu i chmele. Technologii lze pro licenční výrobu pořídit stejnou, ale vlastnosti uvařeného moku mohou změnit nepatrné rozdíly v materiálu, tvaru nádob, způsobu ohřevu nebo chlazení, řekl Tolar. Jedním z velkých pivovarů, který si snažil zachovat konzervativní výrobní postup byl právě Budvar. "Ležák necháváme zrát v ležáckých sklepích po dobu 90 dní. K výrobě piva používáme výhradně žatecký hlávkový chmel, vybraný moravský slad a vody z vlastních artéských studní," sdělila v listopadu 2004 mluvčí Denisa Mylbachrová. Jako jeden z největších exportérů piva měl totiž Budvar impulsy ze zahraničí, že české pivo je ceněné právě pro svou kvalitu, autentičnost, jedinečné suroviny a způsob výroby. "Pivovar Budějovický Budvar připravil pro konzumenty speciální vánoční balení našeho klasické světlého ležáku v půllitrových lahví. Obsahuje osm lahví a dárek pro spotřebitele - limitovanou sérii vánoční sklenice," řekla mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová. Vánočně balená piva šlo koupit zejména v obchodních řetězcích. Jaké je to pravé české pivo? O tuhle otázku se na konci roku 2004 přely dva slavné české pivovary - Prazdroj a Budvar. Prazdroj v prosinci 2004 neuspěl se stížností na reklamu Budvaru, která vše začala. Pod názvem Zachraňte s Budvarem poctivé české pivo! totiž vyjmenovávala údajné prohřešky, kterých se dopouští někteří výrobci. "Víte, že některé české pivovary se dnes na českém pivu dopouštějí takových věcí, jako je používání cizího chmele nebo kukuřice namísto sladu ? Budvar k nim nikdy nepatřil, a proto se snaží bojovat za záchranu poctivého českého piva," říkalo se třeba na internetových stránkách Budvaru. Podle Prazdroje ale postup konkurenta poškozoval pověst českých pivovarů a českého pivovarnictví. Plzeňský pivovar proto kvůli budvarské kampani podal stížnost Radě pro reklamu. Ta však oznámila, že je to běžný spor dvou výrobců. "My máme řešit reklamy, které jsou neetické a mají dopad na spotřebitele. Tohle není ten případ," uvedl prezident rady Radek Pokorný, který uvedl, že Prazdroj má možnost jít ve sporu soudní cestou. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina o tom ale Prazdroj neuvažoval. "Chtěli jsme jen poukázat na nešvary, které se do oboru vkrádají. Třeba to , že se vytrácí používání hlávkového žateckého chmele, krátí se doba zrání ležáků a podobně. Spíše tyhle praktiky mohou ohrozit jméno českého pivovarnictví," tlumočila postoj Budvaru Denisa Mylbacherová. Podle Plzeňských ale třeba používáním kvalitních granulátů z chmele výroba piva netrpí. "V Prazdroji se používají léta a máme s nimi dobré zkušenosti. Je to prostě o vývoji technologií," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. K reklamní kampani Budvaru měly výhrady i některé další pivovary v tuzemsku. "Takový způsob komunikace neprospěje značce Budvar. Obecně je hloupé se vymezovat tak, že jeden dělá pivo dobře a ostatní ne," tvrdil Stanislav Bernard. Pro pivaře byl spor pivovarů spíše otázkou osobního patriotismu. V českobudějovické restauraci U Hrušků vyšli vstříc oběma stranám a točili obě piva zároveň. "Původně jsme točili jenom budvar, ale někteří zákazníci chtěli plzeň. Obě piva jsou špičkou v Čechách i ve světě. O tom, které z nich je lepší, rozhoduje spíše osobní chuť. Někdo má rád hořkou plzeň, někdo sladší budvar," uvedl majitel restaurace. Podle hospodářských výsledků vytvořil Budvar v roce 2004 hrubý zisk v hodnotě 312 mil. Kč. Celkem prodal 1,112 mil. hl piva a celkové výnosy dosáhly 2,307 mld. Kč. Na tiskové besedě o tom informoval ředitel národního podniku Jiří Boček. "S hospodářským výsledkem jsme spokojeni, i když pokud se týká objemu prodeje, tak ten byl o 4,98 % nižší než v r. 2003", řekl Boček. "Pokles přičítáme zejména nebývale chladnému počasí v době od dubna až do července, ale to se dotklo celého nápojového průmyslu nejen v Čechách. K poklesu prodeje došlo také např. v SRN, kde byla transformována distribuční síť. Na druhé straně se ale zvýšil prodej např. ve Finsku, Norsku, nebo v Austrálii", řekl Boček. Podle ředitele byl r. 2004 také rokem úspěšného uvedení tmavého ležáku Budweiser Budvar na český trh. Významné bylo rovněž získání ochrany podle místa původu pro pojmy Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU i opakované získání titulu Pivo roku. Z právního hlediska bylo významné potvrzení Nejvyšším soudem ČR právní subjektivity národního podniku ve sporu s Budějovickým měšťanským pivovarem, který se snažil o výmaz Budějovického Budvaru, n. p., z rejstříku firem. Tento spor byl, podle Bočka, veden zcela účelově ve snaze o privatizaci Budvaru. V r. 2004 investoval Budvar do rozvoje 165,8 mil. Kč. Mezi významné investice patřily mj. nové akumulační nádrže varní vody a zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny. Budějovický měšťanský pivovar neuspěl v lednu 2005 se svým návrhem na výmaz Budvaru z obchodního rejstříku ani u Vrchního soudu v Praze. Měšťanský pivovar tvrdil, že právní postavení Budvaru jako národního podniku nemá oporu v zákoně, a Budvar tudíž právně neexistuje. Budvar v lednu 2005 dokončil výstavbu nového vodního hospodářství. "Kromě nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu a instalace dalších pískových filtrů zprovoznil také nové vodní nádrže o celkovém objemu 5000 metrů krychlových," řekla 12.1.2005 mluvčí společnosti Nikola Dřevínková. Prostřednictvím nádrží se z podzemní vody odstraňuje nadbytečné množství železa. Nádrže jsou vybaveny technologií, která funguje na principu vodního skoku. Jde o přisávání vzduchu do potrubí v zúženém místě, čímž dojde k okysličování iontů železa a jejich oddělení usazením. "Kdo si dnes vzpomene na to, že se lahve v obchodě obracely dnem vzhůru, jestli pivo není kalné," vzpomínal v lednu 2005 šéf Budvaru Jiří Boček. Podle skalních příznivců zlatavého moku průmyslová velkovýroba stírá rozmanitost chutí českých piv. "Uhlazují se, aby vyhověla chuti co největšímu množství lidí," mínil sládek Budvaru Josef Tolar Nové muzeum českobudějovického pivovaru bylo na počátku roku 2005 těsně před dokončením. Prvním návštěvníkům by se stavba za desítky milionů korun měla otevřít ještě během turistické sezony 2005. Většina expozic již byla hotová a dělníci dokončovali instalaci jednoho z největších hologramů v Evropě, který znázorňuje zakladatele takzvaného českého akciového pivovaru Augusta Zátku. Vyjma hologramu, jehož nákup přišel Budvar podle ekonomického náměstka Petra Jánského zhruba na dva miliony korun, nabízelo muzeum i další technické vymoženosti. Návštěvníci mohli zažít například virtuální jízdu ve výtahu, který je zavezl až ke dnu studny, z níž Budvar čerpá vodu k výrobě svého piva. Na konci expozice návštěvníci zavítají do malého kinosálu, který využívá takzvanou 3D technologii. "Očekáváme, že otevření muzea zvedne zájem turistů o návštěvu našeho pivovaru zhruba na dvojnásobek. Nyní ho ročně navštíví zhruba 35 000 lidí," uvedl ekonomický náměstek. Pivovar v únoru 2005 instaloval myčky s kapacitou 48 000 lahví za hodinu, které byly výkonnější než původní, zároveň splňovaly přísné technologické a ekologické normy. Pro pivovar to byla největší investice rou 2005. Myčky transportovaly dva jeřáby o nosnosti 190 tun. V neděli ráno v 05:00 začala demontáž starých částí linek a v 11:00 už byla v objektu první nová padesátitunová myčka. "Vše se zdařilo, přálo nám i počasí, takže oproti harmonogramu se akce zrychlila o čtyři hodiny," řekl hlavní mechanik pivovaru Dalibor Čáp. Budvar se pro nové myčky rozhodl po zhodnocení stavu opotřebení původních linek, provedení kalkulace nákladů jejich provozu a zhodnocení jeho energetické náročnosti. "Celá instalace se stihla udělat za čtyři dny, zkušební provoz nových myček by měl začít ve středu," uvedla mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová. Jako dodavatele mycích linek vybral Budvar německou firmu KHS Dortmund, která byla významným světovým dodavatelem lahvárenské techniky. V roce 2004 investoval Budvar do svého rozvoje 156,8 milionu korun. Investoval především do nové akumulační nádrže varní vody, do expozice českobudějovického pivovarnictví a do zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny. V roce 2005 chtěl dokončit v areálu pivovaru návštěvnické centrum. Svůj vzdělávací program pro hostinské měl i Budvar. "My se ale snažíme vysvětlovat hostinským způsob správné péče o pivo přímo v jejich restauracích a jejich místních podmínkách," řekl v únoru 2005 sládek Budvaru Josef Tolar, kterého v roce 2004 britské pivovarnické sdružení vybralo za sládka roku. Tolar přiznává, že rapidní nárůst počtu restaurací po sametové revoluci přinesl i nečekaný problém. Pivo často čepuje každý, kdo má ruce a nohy. A kvalita nápoje, skladovaného v určitých případech v nevhodných podmínkách s nevhodnou teplotou, natočeného místo na tři zátahy výčepního kohoutu pouze na jeden zátah a poškozeného dalšími prohřešky, takové nekvalitní péči odpovídá. "Jestliže chceme lákat turisty na tradiční české pivo nezaměnitelné chuti a kvality, pak nemůžeme nabízet v restauracích přechlazený nápoj bez pěny, na který jsou turisté zvyklí už z domova," řekl budvarský sládek. Budvar se v roce 2005 stal třetím nejlepším zaměstnavatelem Jihočeského kraje. Stejně jako firmy na předchozích dvou místech - Robert Bosch a Dura Automotive CZ - nabízel svým zaměstnancům nejen vysoký plat, ale i široké sociální zázemí. Kromě vysokého platu a dalších výhod si zaměstnanci cenili příspěvků, které Budvar poskytoval svým zaměstnancům na dovolené. Několikatisícový příspěvek na dovolenou odvislý od početnosti rodiny zaměstnance uděloval pivovar jednou za dva roky. Každý rok dostávalo šest set sedmdesát zaměstnanců Budvaru třináctý plat. Jejich průměrná mzda přitom činila dvacet jeden tisíc korun, což bylo téměř o sedm tisíc více než jihočeský průměr. K tomu mají "Budvaráci" týden dovolené navíc, dotované závodní stravování nebo lékařskou péči. Budvar svým zaměstnancům nabízel také kulturní zájezdy nebo permanentky do sportovních zařízení. A každý měsíc si mohli domů odnést pivo, na jehož výrobě se podílejí - buď čtyřicet půllitrových lahví nebo dvaasedmdesát třetinek. A co za to musel správný Budvarák splňovat podle představ vedení? "Především musí umět svou práci. Očekáváme také, že každý náš zaměstnanec bude loajální a že bude reprezentovat firmu," vysvětlil v březnu 2005 ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Každý zaměstnanec musel podle něj vystupovat tak, aby se za něj pivovar nemusel stydět. "U řidiče to například znamená, že nevyjede se špinavým autem, že bude vhodně oblečený, že bude vstřícný vůči zákazníkovi," vyjmenoval Jánský. Čeho si firma cenila na zaměstnancích nejvíce, dokladoval Jánský na třech bodech, k nimž se podle kolektivní smlouvy přihlíželo při určení osobní složky platu: charakteru zaměstnance, jeho pracovního nasazení a odbornosti. Jánský zdůraznil především jejich pořadí. Tmavý ležák z Budvaru byl na pivním festivalu v Londýně nazvaném London Drinker Beer and Cider Festival zvolen nejlepším importovaným pivem roku. Pivovar ležák do Británie vyvážel teprve krátce, vařit jej začal v dubnu 2004. Tmavý ležák z Budvaru tak rozšířil počet úspěchů českých značek na podobných soutěžích. Porotu 21. ročníku londýnského festivalu zaujal budějovický ležák především svou chutí a aroma. Festival přilákal pozornost 5000 londýnských znalců piva, kteří ochutnali více než 150 druhů anglického světlého piva, anglického moštu - cider a dovážených piv. Budějovický pivovar tmavý ležák exportoval i do Finska a od dubna 2005 jej nabídnul i na Slovensku. O jeho distribuci jednalo s Ruskem, Německem a také s Anglií. Budvar, který v roce 2004 vyvezl 509 000 hel piva, dodává do více než 50 zemí světa. Poptávka po slabším pivu v cestovním obalu přiměla Budvar stáčet do plechovek. Dosud v nich nabízel pouze dvanáctku. Na trh se desítka v plechu dostala v dubnu 2005. „Tím, že jsme nabízeli pouze dvanáctku, jsme byli v nevýhodě oproti ostatním. Rekreanti a turisté, kteří si plechovkové pivo kvůli jeho skladnosti a nižší váze především kupují, mají zájem i o slabší desítku,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Josef Tolar. V létě na chalupě nebo při sportu přijde lehčí desítka více vhod. „Teď budeme desítku expedovat do našich obchodních středisek, za čas se objeví i ve všech řetězcích,“ doplnil vedoucí tuzemského obchodu Budvaru Vladimír Novák. Pivo mělo být k dostání i na benzinových pumpách. Doporučená prodejní cena byla 16,90 korun za půllitr. Lahvová stála o sedm až osm korun méně. Plechovkové pivo stáčel Budvar v Rakousku a Holandsku. Počítačová simulace jízdy výtahem do hloubky 320 metrů, hologramy či filmy na plazmových obrazovkách jsou hlavními lákadly nové expozice historie budějovického pivovarnictví, kterou v dubnu 2005 ve svém pivovaru otevřel Budvar. Zástupci Budvaru zároveň představili i novou budovu návštěvnického centra a prohlídkovou trasu pivovarem. "Příběh našeho piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách, unikátních hologramech a při projekci 3D filmu," řekl ekonomický ředitel pivovaru Petr Jánský. Například počítačová technologie za použití klece těžebního výtahu umožní návštěvníkům cestu do hloubky 320 metrů, odkud Budvar čerpá vodu. Expozici za 61 milionů korun pivovar připravoval 15 měsíců. Archivní plakáty, pivní džbánky a jiné předměty, které ji doprovázejí, Budvaru zapůjčily Jihočeské muzeum a okresní archiv. "Naším cílem bylo připomenout a oslavit více než sedm set let starou tradici budějovického pivovarnictví a samozřejmě dát najevo, že si Budvar této tradice váží," řekl Jánský. Multipack zvolil Budvar na léto 2005. „Jde o 10-pack výčepního piva (9x láhev 0,5 l + 1 zdarma) v letním balení. Od letošního jara se na pultech také objevila novinka v podobě výčepního piva v plechovce (0,5 l). Jako každý rok i letos připravujeme řadu hudebních a společenských akcí v prostorách pivovaru Budvaru,“ řekla v květnu 2005 Denisa Mylbachrová, PR manažerka Budvaru. O pětinu vyšší denní prodej piva v porovnání s rokem 2004 měl Budvar o posledním květnovém víkendu. Podle mluvčí Denisy Mylbachrové zvýšil pivovar za celý květen prodej zhruba o 17 %. Ti Češi, to je národ! Mají Budvar, modelky, sportovce, knedlíky a kapry, říkali noví vymyšlení velvyslanci země, britští podnikatelé Robert Sheldon a Dave Giddens alias Bob & Dave, zcela propadlí českému pivu. Jako obchodníci cestují po celém světě a všude svérázně propagují Budvar a Česko. Potkat je zatím můžeme na londýnském letišti, francouzské Riviéře, v New Yorku nebo na hokeji ve Vídni. Taková byla nová reklamní kampaň Budvaru. "Bob a Dave se stali symbolem, ikonou značky," uvedl v červenci 2005 Tomáš Chalupský z pivovaru. Kampaň se rozjela na podzim 2004 v televizi spoty na plovárně, kde Dave vysvětlil Bobovi, kdo jsou Češi. "Záměrem bylo oživit značku, vzbudit emoce hrdosti a sebevědomí národa i jinde než ve sportu a upozornit na kvalitu a exkluzivitu piva," popsal Daniel Farkaš z agentury Kaspen, která Boba s Davem pro pivovar vymyslela. Kampaň plnila účel, znalost značky vystoupala čtyři měsíce po zahájení mezi premianty. "Jsme spokojeni, spontánní znalost reklamy vzrostla z 39 na 69 % a znalost značky na 80 %, na úroveň Pilsner Urquell a Gambrinus," řekla Pavlína Jandová z marketingu Budvaru. Firma využila toho, že Budvar byl dříve spíše vývozním pivem, takže ho znali v zahraničí, a tak nechala cizince, aby ho chválili. To Čechy nejvíc potěšilo. "Reklama říká: Toto je pýcha národa. Ti Češi se mají, mají hezké holky, sportovce, kapry a zázračné pivo," komentoval nápad Jiří Mikeš z Asociace komunikačních agentur. Bob a Dave, Angličani s pivními břichy, kteří byli opravdoví asi jako Cimrman, měli své webové stránky, nové spoty a fanoušky. "Snažili jsme se najít reálné charaktery, hodící se k sobě. Jsou to dlouholetí kamarádi a takoví všeználkové, kteří si užívají života a vyznávají se k lásce k Čechům," popisoval Farkaš. Na 32. ročníku agrosalonu Země živitelka v srpnu 2005 prohlásil premiér Jiří Paroubek, že jeho vláda chce zachovat podobu Budějovického Budvaru jako národního podniku. „Stále platí usnesení vlády z roku 1992, že Budějovický Budvar je vyloučený z podniků, které mají být privatizovány, a to my respektujeme,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Boček. Management Budvaru se přitom sám před osmi lety pokusil stav zvrátit. Netajil se myšlenkou, že by prosperující podnik od státu odkoupil. „Přesto se chováme tak, že na rozdíl od jiných navyšujeme jmění. Prohlášení pana premiéra mě uspokojuje, každý manažer potřebuje mít jistotu do budoucna,“ řekl Boček. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR neuznal v září 2005 výpovědi dovozních smluv čtyř německých firem s Budvarem. Ten jim v roce 2004 překvapivě ukončil dlouholetou obchodní spolupráci. Pivovar musel s nimi začít jednat. Importéři zase ale nemají nárok na náhradu škody. Budvar s německými firmami A. Kamphenkel + Vertriebs, Heinz Kampmann, Otto Pachmayr a Strelow spolupracoval desítky roků. Firmy proto výpovědi nechápaly. Podle šéfa Budvaru Jiřího Bočka šlo ale o čistě ekonomické rozhodnutí vyvolané vývojem prodeje na německém trhu. Zatímco přes vlastní síť stoupal, přes importéry klesal. To podnik pokládal za neúnosné a situaci radikálně řešil. Boček věřil v dohodu, z níž by měly užitek všechny strany. Od strategie postavené na vlastní firmě Budweiser Budvar Import, ale nechtěl ustoupit. Jen tak prý mohl mít pivovar nad obchodem úplnou kontrolu. Přestože Budvar v pololetí zvýšil své zahraniční prodeje o dvě procenta, v SRN se držel na úrovni 188 tisíc prodaných hektolitrů (jako v roce 2004). Tedy o 26 tisíc méně než v roce 2003. Budvar měl od 1. září 2005 nového ekonomického manažera. Stal se jím šestačtyřicetiletý Petr Žáček, který do Budvaru přešel z postu ředitele výrobní divize Motor Jikov Strojírenská. Žáček ve vedení pivovaru zodpovídal za řízení veškeré ekonomické a finanční agendy. Ve funkci vystřídal odcházejícího Petra Jánského. Už 110. výročí svého založení si připomněl Budvar v roce 2005. Dne 8.října 2005 se v rámci Dne otevřených dveří mohli všichni zájemci přijít podívat, kde a jak se budějovické pivo vaří. Zdarma si mohli také prohlédnout nově otevřenou multimediální expozici, která přibližila historii pivovaru a jeho piva. Na její koncepci se podílel i historik Ivo Hajn, který spravuje archiv pivovaru: * Víme přesně, kdy byl založen Budějovický Budvar? „Určit přesné datum založení pivovaru je trochu složitější. Dříve byla udávána data dvě. Tím prvním je 21. leden 1894, kdy se sešli upisovatelé akcií v sále Besedy. Ale my jako datum vzniku uvádíme 15. duben 1895, kdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Pak existuje ještě jedno významné datum a sice 7. říjen 1895. Tehdy byla uvařena první oficiální várka piva. * O jaké pivo šlo? Bylo to světlé desetistupňové pivo. * Byla tato desítka uvařena podle stejného receptu jako se pivo vaří dnes? Za dobu více než sto let historie se změnila některá zařízení pivovaru. Pivovar byl zmodernizován, ale technologický postup zůstává stejný. Pivo leží ve sklepích stejnou dobu jako leželo tenkrát - devadesát dní. Nic se nezkracuje. * Jaká vládla u první várky atmosféra? Kdo u ní vlastně byl? Je to smutné, ale o této události nemáme žádné podrobnější informace. Chybí zápis, jak várka proběhla a kdo u ní byl. Jedinou poznámku si udělal sládek Antonín Holeček do svého zápisníku - Dej bůh štěstí a termín 7.10. 1895 1. várka - více nepřipsal. Uvařilo se tehdy 200 hektolitrů piva. * Jak se toto pivo dostalo ke konzumentům? V lahvích jistě ne… Pivo bylo sudové, protože lahvárna tehdy ještě neexistovala. * Kde si ho zájemci mohli koupit? V pivovaru? Ne, to se už čepovalo v hostincích. Tenkrát se pivo do lahví stáčelo v hospodách. Takže zákazníci mohli koupit lahvové pivo, ale nikoliv přímo z akciového pivovaru. * Za sto let činnosti se v pivovaru mnoho změní. Co například? Pivovar prošel pochopitelně modernizací. Dnes jsou jiné normy i jiné objemy. Pivovar už nevyrábí vlastní slad, na tak velké objemy je nemyslitelný provoz vlastní sladovny. * Co vás v historii pivovaru zaujalo? Narazil jsem na spoustu lidských osudů. Rád bych vyzdvihl jednoho člověka, o kterém toho víme relativně velmi málo. A tím je bývalý ředitel pivovaru Václav Rambousek, který zde jako ředitel působil v letech 1945 až 1948. Už za druhé světové války dělal v pivovaru technického ředitele -sládka. Sám o sobě musel být výjimečným člověkem. Musel mít ryzí charakter. Poválečný revoluční kvas ho nesmetl. Některé vedoucí pracovníky po válce do pivovaru nepustili, protože si zaměstnanci mysleli, že například spolupracovali s Němci nebo z jiných důvodů. Rambousek vše ustál a zůstal ředitelem. V osmačtyřicátém roce bohužel tragicky zahynul. * Za sto let se v pivovaru vystřídala i spousta sládků. Vynikal někdo něčím? Všichni zdejší sládci něčím vynikali. * Ona ta profese je dost osobitá… Ano, každý do ní vkládá kus sebe. V pivovaru pracovali sládci, kteří byli jeden lepší než druhý. Například sládek Dr. Ing. Oldřich Miškovský (v pivovaru pracoval v letech 1936 - 1942) byl také vynikající teoretik. Napsal spoustu teoretických spisů o pivu, o lahvi, o konzervaci piva. * Pobavilo vás v archivních záznamech něco? Naprosto výjimečné počtení nabízejí zápisy ze správní rady, ze kterých čiší doba dávno minulá. Akcionáři si byli vědomi, že pivovar začíná fungovat, a tak se snažili pomáhat lidem okolo - například českým spolkům, školám, českým novinám. I starosti, které řešili, byly někdy takové úsměvné, například zda zvířata toho kterého hostinského - v tomto případě voli - jsou zdravá a Budvar je může vzít jako záruku… * Existuje dnes ještě nějaký hmatatelný pozůstatek původního pivovaru? Nejhmatatelnější je zbytek starého pivovaru, který dodnes stojí. To je hvozd, tedy zařízení potřebné k sušení sladu, a dále zbytek sladovny a strojovny. Budovy z roku 1895 jsou do dneška zachované jen z malé části. Bednárna je zbořená, protože pivovar už nepoužívá dřevěné sudy, varna je kompletně přestavěná, klasická spilka zmizela. Nejautentičtějším místem jsou sklepy. Marně bychom tam ale hledali dubové ležácké sudy. Ty byly postupně nahrazeny ocelovými horizontálními tanky o mnohonásobně větších objemech, než měly ležácké sudy. * Také etiketa se za tu dobu asi poměrně dost vyvíjela…. Zpočátku pivovar žádnou etiketu neměl. Sudy byly cejchované. Byl na nich vypálen název Český akciový pivovar České Budějovice. Různé sudové etikety se začaly používat až později. Po vzniku lahvárny, ve 30. letech, se objevily etikety i na láhvích. Ty se samozřejmě periodicky měnily, přizpůsobovaly se požadavkům trhu, vkusu zákazníků i technickým možnostem tiskáren. Tento proces pokračuje i dnes. * Jak se pivo dostávalo k zákazníkům? K dopravě se využívaly koňské nebo volské potahy a později nákladní vozy. Sudy putovaly také vlakem. K pivovaru vedla už od počátku železniční vlečka. * Považuje zřízení vlečky záhy po založení pivovaru jako historik za progresivní? Rozhodně. Bylo jasné, že pivovar má ambice nezůstat jen v Českých Budějovicích. Proto také ta poloha pivovaru, který vznikl na „zelené louce“ v blízkosti Pražské silnice a železnice České Budějovice - Praha. * Proč vznikl pivovar právě v této lokalitě? Byla tu lepší voda. Ve prospěch této lokality jasně hovořily potvrzené rozbory vody. Voda nebyla zprvu artéská. Původně se čerpala z klasických studní. Artéské studně byly vyvrtány až za první republiky. * Kolik měl pivovar okolo roku 1900 zaměstnanců? To je různé, protože řadu povolání zajišťovali sezónní dělníci, kteří byli najímáni jen na určité výpomocné práce. Samotný počet dělníků dynamicky narůstal v souvislosti s rozvojem pivovaru. V roce 1895 měl pivovar 80 dělníků, 1899 to bylo 112 dělníků a v roce1913 už 230 dělníků. * Jak tehdy v počátcích dbal pivovar na svou reklamu? Pivovar měl obrovskou výhodu - hlavně v Budějovicích a okolí těžil z toho, že je český akciový pivovar. Město bylo za dob Rakouska - Uherska rozděleno na Čechy a Němce a často docházelo k různým nepokojům. Největší reklamou Čechů byla skutečnost, že si založili vlastní pivovar. A čeští hostinští pochopitelně čepovali české pivo. V místním německém tisku se ale objevovaly různé výpady vůči pivovaru. V pivovaru ale časem zjistili, že reklama na vlasteneckou notu nestačí. A tak ředitel se sládkem jezdili jako v Hrabalových Postřižinách na cesty a nabízeli pivo. * A kdy vzniklo označení Budvar? Vedení pivovaru neustále uvažovalo o zavedení značky, která by dobře charakterizovala druh výrobku a místo jeho původu a přitom byla stručná. Nejlépe jednoslovná a dobře vyslovitelná i ve světových jazycích. A tak vznikla ochranná známka Budvar. Jednalo se vlastně o stažení dvou slov - Budějovický pivovar. A tak od roku 1930, kdy byla známka zaregistrována, nese budějovické pivo označení Budvar.“ Budvar, třetí největší pivovar v zemi, uvedl koncem října 2005 na trh nové půllitrové lahve. Zelené lahve nahradily hnědé skleněné obaly NRW, které pivovar používal od počátku 90. let. Celková investice do výměny činila téměř 50 milionů korun. Lahve pivovar vyměnil u všech svých značek. Stáčel do nich světlý ležák a světlé výčepní pivo i nealkoholické pivo. Budvar nezměnil jen samotné lahve, ale i vzhled a design etiket a hliníkové folie na hrdle lahve. Od úprav si poslední český pivovar v majetku státu sliboval zvýšení atraktivity výrobků a jejich lepší odlišení od konkurence. Zároveň se vzhled nových půllitrových lahví sjednotil s již prodávanými třetinkovými obaly. "Exkluzivní produkt zahrnuje exkluzivní obal. Obal prodává a v tom vidíme jednoznačný skok nahoru," řekl obchodní manažer Budvaru Robert Chrt. Jak podotkl ředitel pivovaru Jiří Boček, Budvar se vlastně vracel k tvaru lahve, do níž již v minulosti své pivo stáčel. Zavedení nových obalů Budvar testoval i u spotřebitelů. Podle průzkumu tři čtvrtiny nakupujících preferovali novou láhev před starým obalem. "Vývoj nové vlastní lahve trval zhruba rok a čtvrt. Podíleli se na něm designéři a specialisté na sklářskou výrobu," dodal Chrt. V roce 2004 Budvar investoval do svého rozvoje 156,8 milionu korun. Obnovil například nové akumulační nádrže varní vody a zajistil zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny. Od roku 1990 vložil Budvar do svého rozvoje zhruba 3,2 miliardy korun. S obrovským zájmem se setkala dne 8.10.2005 oslava 110. výročí založení Budvaru. Areál pivovaru navštívily tisíce lidí. Vysoké sloupky z prázdných kelímků vyrovnané na stolech a dlouhé fronty u několika výčepů potvrdily, že lidi nelákaly jen hudební hvězdy, ale ve velké míře i pěnivý mok (15 Kč). Za den se ho vypilo čtyřicet osm hektolitrů, tedy téměř deset tisíc piv. „Lidí přišlo více, než jsme předpokládali. Původně jsme plánovali prohlídky po půl hodině, ale nakonec musel být interval zkrácen na deset minut,“ poznamenal mluvčí pivovaru Petr Samec. Navíc prohlídky pivovaru měly původně skončit už v 17 hodin, ale nakonec byly kvůli zájmu prodlouženy až do 19 hodin. Absolvovalo je 2 200 lidí. Dalších osm set prošlo multimediální expozicí Příběh budějovického piva, kterou Budvar otevřel v dubnu 2005 a jež představovala historii pivovaru. Sedm jihočeských firem se probojovalo do žebříčku Českých 100 nejlepších 2005. Nejlépe se umístil Budvar, který skončil na 36. místě. „Být mezi stovkou nejlepších českých firem je potěšující. Přesto je nám jasné, že ocenění v anketě je něco jiného než vlastní činnost a rozvoj. Je to však pro nás zároveň závazek, abychom svými výsledky tomuto postavení dostáli,“ uvedl v listopadu 2005 ředitel pivovaru Jiří Boček. Časopis Pivní Kurýr dne 15.prosince 2005 vyhlásil Budvar Pivem roku 2006. Pivovar získal cenu již posedmé za sebou. V soutěži nehodnotili piva odborníci, ale sami pivaři prostřednictvím anketních lístků. Ocenění si Budvar cenil více než vítězství v odborných soutěžích. „Při odborném hodnocení je to názor třeba dvaceti lidí s různou chutí, což je oproti spotřebitelům podstatně menší vzorek,“ vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček. Zákazníci podle Bočka od piva očekávají chuť a stabilní kvalitu. „Přitom pivovarská výroba není tak konzervativní, jak to vypadá. Každý rok se neurodí stejné suroviny, i kvasinky jsou živé, proto musíme se surovinami aktivně pracovat, abychom kvalitu udrželi na stejné úrovni,“ vysvětlil Boček. Za Budvarem skončil na druhém místě Prazdroj. „To, že jsme se umístili před Prazdrojem, nás těší, je to vždy takové derby,“ zasmál se Boček. Celkem pivovar nasbíral již čtyři desítky ocenění doma i v zahraničí. V roce 2005 jeho tmavý ležák získal v Británii titul Nejlepší importované pivo. Naopak v soutěži České pivo pořádané Výzkumným ústavem pivovarským, kde piva hodnotí právě odborníci, v roce 2005 neuspěl. Jiných českých soutěží se pivovar neúčastnil. Budějovický Budvar, n.p. změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005. Informovala o tom v prosinci 2005 Radka Spiesová z mediální agentury Hauska&Partner. Firma 6production převzala reklamní aktivity, jež se netýkaly televize a rozhlasu, po PPD Services, s níž Budvar spolupracoval od roku 2003. "Hlavními faktory byla prezentovaná kvalita řešení požadavků podle našeho zadání, kvalita a flexibilita reportingu. V neposlední řadě též rozpočet, který odpovídal nabídce za jejich komplexní služby," uvedla marketingová analytička pivovaru Pavlína Jandová. Reklamu v médiích zajišťovala pivovaru agentura Kaspen. Nejznámější reklamou byla série televizních spotů, v nichž Budvar vychvalují svérázní angličtí padesátníci Bob a Dave. Rekordní počet návštěvníků přilákala v roce 2005 možnost seznámit se s prostředím pivovaru. Zatímco v roce 2002 si do pivovaru našlo cestu více než 21 000 lidí, o rok později už počet hostů přesáhl třicetitisícovou hranici. V roce 2004 pivovar navštívilo přes 37 000 osob. V roce 2005 si areál pivovaru prohlédlo už více než 42 000 návštěvníků, jejichž počet se tak za tři roky zdvojnásobil. Úspěšný první rok měla za sebou také multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou pivovar otevřel u příležitosti 110. výročí svého založení 15. dubna 2005. Slavnou tradici města i jihočeského pivovaru připomínala na velkých plazmových obrazovkách, v hologramech a trojrozměrných projekcích. Na neobvyklou pouť do historie se během prvního roku po spuštění expozice vydalo téměř 4000 zájemců. Pivovar přitahoval hosty téměř ze všech kontinentů. Přibližně 60ti procentní podíl tvořili turisté z Německa a Rakouska. „Německy mluvící turisté přijíždějí ve velkých skupinách, organizovanost je pro jejich zájezdy typická. Oproti tomu Češi, kteří se na návštěvnosti podílejí asi z 20 %, dávají přednost individuálním prohlídkám,“ řekla Eva Jašková, manažerka návštěvnického centra. Každý desátý návštěvník pivovaru pocházel z Francie. Velkou část hostů tvořili studenti škol z různých koutů světa, a to i přes to, že vzhledem k svému věku nemohli využít tradiční ochutnávky jihočeského ležáku v rozlehlých chladných sklepeních pivovaru. „Návštěva pivovaru je součástí výuky některých potravinářsky zaměřených škol v Česku. Hostili jsme ale i studenty postgraduálního programu prestižních amerických univerzit, kteří se v rámci studia seznamovali s významnými firmami v Evropě,“ vysvětlila Eva Jašková. O prohlídku Budvaru projevila zájem také domácí i zahraniční politická reprezentace nebo špičkoví sportovci. Pivovar přivítal například celý finský národní hokejový tým nebo českou hokejovou legendu, brankáře Dominika Haška. Jiří Boček byl spojen s pivovarem po celou dobu jeho samostatné existence. Byl březen 1991, bylo mu čtyřiatřicet a do čela firmy, právě se osamostatňující z Pivovarů České Budějovice, ho vynesla popularita mezi zaměstnanci. Od té doby z lokálního, byť ve světě známého, výrobce piva udělal jeden z největších českých pivovarů. Boček přitom podnik přebíral bez manažerských zkušeností. Do Budvaru přišel jako technolog a pak v něm šest let strávil ve funkci podsládka. Tedy druhého muže odpovídajícího za výrobu. Tři roky mu trvalo, než se v nové funkci aklimatizoval. "V té době jsem neměl vůbec představu o celkovém fungování podniku. O jeho obchodní strategii a ekonomických záměrech. Všechno jsem se musel učit včetně řízení porad a takových těch standardních pracovních úkonů," řekl v lednu 2006. V roce 1997 chyběl jediný týden do toho, aby se Jiří Boček stal spolumajitelem pivovaru - vláda totiž projednala privatizační projekt, podpořený ministrem zemědělství Josefem Luxem, který pivovar prodával firmě manažerů podniku. Jenže plán kvůli "sarajevskému atentátu" nevyšel a pak se už nikdy tato varianta na stůl nedostala. Budvar pod Bočkem dosud vzkvétal. Produkce se od jeho nástupu téměř ztrojnásobila. Počet zemí, kde se Budvar prodával, rozšířil z osmnácti na víc než padesát. V poslední době ale produkce pivovaru stagnovala či mírně klesala, zatímco jiné pivovary i díky zapojení do nadnárodních skupin rostly. Domácí trh byl nasycen, tuzemské pivovary tak bodovaly v cizině. Jenže Budvar si v každé zemi nejdříve musel vybojovat svou značku, protože i americký pivovar Anheuser-Bush používal ochranné známky Budweiser či Bud. "Za každou cenu výstav nehoníme. Kdyby šlo jen o množství, nějakou levnou značku "za tři devadesát", bychom ho vyhnali. To ale není naše cesta. Držíme kvalitu i cenu. I proto jsme stabilním, ekonomicky silným a soběstačným podnikem," měl Boček jasno. Na to, že řídí státní firmu, nemyslel. O ministrech - svých "šéfech" - nemluvil. Neviděl k tomu důvod. Budvar nedostával dotace, naopak do státního rozpočtu přispíval milióny každý rok. Zatím sice platilo usnesení vlády Miloše Zemana, že do doby, než se vyřešení známkoprávní spory s Američany, Budvar odstátněn nebude. Možná už po volbách ale k privatizaci může dojít. "Tím, že Evropská unie zařadila Budějovické pivo mezi zeměpisná označení, uznala jejich historii. V tom je obrovská hodnota. To zahodit by bylo trestuhodné. To je jako kdyby se Francouzi zřekli svých koňaků, vín a sýrů. Každá země si hájí své proslulé výrobky a i to je jedna z forem jejich prezentace v zahraničí. Je to ochrana historie, kultury a přináší to i obchodní příležitosti," zamýšlel se nad privatizací Boček. "Je to fajn chlap, kterého uznávám. Co to znamená? Třeba schopnost, chytrost, férovost. Co se domluví, to vždy platí," řekl Stanislav Bernard, který s Bočkem pracoval v předsednictvu Českého svazu pivovarů a sladoven. Druhou výraznou Bočkovou vlastností je, že nezpychl. Často ho lze vidět, jak se ráno nebo večer po pivovaru prochází v pracovním "vaťáku", protože v ležáckých sklepích bývá chladno. Není to ale formální návštěva. S lidmi si sice rád popovídá, ale hlavně chce mít přehled, co se v podniku děje. Bývalý podsládek se v něm nezapřel. Dlouhotrvajícímu mrazu v lednu 2006 se musely přizpůsobit i jihočeské pivovary. Teploty hluboko pod nulou totiž ohrožovaly kvalitu piva. Pivovary byly ale připravené. Budvar měl na svých kamionech speciální izolační plachty, které jsou schopny pivo uchránit do -20°C. Těmi rozvážel pivo do obchodních středisek po celé republice, odkud je do obchodů vozila menší skříňová auta - izolovaná také do -20°C. Odolnost nákladních prostor aut proti mrazu vyžadoval i od svých smluvních přepravců. „Izotermické plachty máme na autech po celý rok, protože v létě mají stejný efekt - ochraňují pivo před horkem a udržují ho ve stálé teplotě,“ doplnil mluvčí Budvaru Petr S