Historie známkoprávních sporů Budějovického Budvaru do roku 2004

Historie známkoprávních sporů Budějovického Budvaru

[ HOME ] [ úvod ] [ aktuality ] [ historie ] [ produkce ] [ hospodářské výsledky ]

Spory o ochrannou známku BUDWEISER mezi Budvarem (dříve Českým akciovým pivovarem v Českých Budějovicích) a pivovarskou společností Anheuser-Busch (AB) trvají již více než osmdesát let. Přitom jedinou prapříčinou celého konfliktu je mimořádná kvalita budějovického piva, které je vysoce ceněným vývozním artiklem. Export budějovického piva (tedy Budweiser Bier) do Severní Ameriky začal v roce 1872. Obliba budějovického piva a obliba evropských piv obecně v Severní Americe přivedla americké podnikatele německého původu ze Saint Louis C. Conrada a A. Busche k adopci názvu Budweiser pro svůj výrobek. Jediným smyslem celé akce bylo přiblížit se, alespoň názvem, kvalitním evropským pivům. V roce 1878 tak C. Conrad přihlásil u amerického patentového úřadu ochrannou známku Budweiser Lager Bier. Tu pak v roce 1891 propůjčil pivovarskému koncernu Anheuser-Busch, který tak získal oprávnění k výrobě a prodeji tohoto piva. Když si ji v roce 1907 nechal na sebe v USA zaregistrovat koncern Anheuser-Busch, protestovaly proti tomu oba budějovické pivovary. Nakonec byla v roce 1911 uzavřena smlouva, ve které oba pivovary za odškodné uznaly platnost americké registrace, avšak nevzdaly se práva označovat své výrobky přívlastkem Budweiser a jinými známkami a dodatky souvisejícími se zeměpisným označením původu v Americe i jinde po celém světě. Vývoz budějovického piva do USA přerušila prohibice, a tak se originální Budweiser Beer dostal k americkému spotřebiteli až v roce 1933 ,resp.1934. V souladu se známkoprávní smlouvou z roku 1911 si nechal akciový pivovar v USA zaregistrovat v roce 1937 ochrannou známku Imported Original Bohemian Budweiser Beer from Budweis City. Tato skutečnost se stal příčinou dalšího sporu. Druhá známkoprávní smlouva mezi Českým akciovým pivovarem a společností AB byla uzavřena pod nátlakem na pokraji druhé světové války, a to za krajně nevýhodných podmínek, které znamenaly výrazně omezení práv českého pivovaru zejména ve vztahu k severoamerickému kontinentu. Úmluvy z let 1911 a 1939 platí dodnes. Problematický je jejich výklad, protože smlouvy ponechaly oběma rivalům velkou možnost manévrování a uplatňování svých ochranných známek ve všech ostatních zemích, které nebyly ve smlouvách taxativně vyjmenovány. více k historii českobudějovického pivovarnictví >>>

Posílení pozice Budvaru na zahraničních trzích, a to především v Evropě, přimělo vedení americké společnosti zahájit v roce 1978 nová jednání o získání části evropského trhu. Odmítnutí návrhu českou stranou vedlo k nové vlně soudních sporů, tentokrát již v jednotlivých státech, které s přestávkami trvají i nadále. Spor o ochrannou známku Budweiser, kterou ve Velké Británii od osmdesátých let používaly americký AB i Budvar, uzavřel v srpnu 1997 londýnský patentový úřad, který značku zaregistroval také českobudějovickému pivovaru. Odražením náporu amerického konkurenta si Budvar významně upevnil pozici na britském trhu. Británie je pro Budvar zajímavá a zaznamenal tam meziroční nárůst vývozu o 12 %. Ačkoli v roce 1990 prodal pivovar na tamním trhu 16 000 hl piva, ještě v roce 1997 vyvezl přes sto tisíc hektolitrů. Budvar získal v říjnu 1997 registraci svých značek Budweiser Budvar a Budweiser Budbräu na Kubě. Zároveň dosáhl výmazu známky Budweiser, kterou měla v této středoamerické zemi zaregistrovánu místní firma Representaciones Miramar. Kubánský úřad tak zrušil ochrannou známku, která zneužila označení místa původu, protože vlastník této známky neměl nic společného s výrobou piva v Českých Budějovicích

Budvar v roce 1999 vyhrál několik důležitých známkoprávních sporů, například ve Finsku, Švýcarsku, Řecku a dne 29.7. 1999 ve Velké Británii. Potvrzením, že pivo se v Českých Budějovicích vaří od poloviny 13.století skončil spor, který koncem července 1999 řešil londýnský civilní soud. Ten zamítl žalobu amerického pivovaru AB, který napadl informaci, že pivo se v Českých Budějovicích vaří od roku 1265. Ta se na počátku roku 1999 objevila na zadních etiketách piva Budweiser Budvar, prodávaného ve Velké Británii a jako reklama v časopise Cherers ti Inns. Podle Američanů bylo užití této informace na výrobcích a v reklamě falešné, zavádějící a klamavé. AB přitom nažaloval přímo český podnik, ale Lynne Zilkhu, ředitelku importní společnosti BB Supply Centre Ltd., která pivo Budweiser Budvar na britské ostrovy distribuovala. Žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že AB neprokázal, že uvedená informace je nepravdivá, zavádějící a klamavá. Podle expertů šlo o klíčovou causu, která napadala samu podstatu při a snažila se dokázat, že název Budweiser nepochází z Českých Budějovic, německy Budweis. Tím by došlo i ke zpochybnění principu zeměpisného označení původu. Znalci známkoprávních pří pokládali causu za historický moment, protože se poprvé za desítky let sporů žaloba společnosti AB řešila jako trestně právní věc. Dosavadní spory byly zatím výlučně na komerční, obchodní úrovni. V listopadu 1999 Budvar v boji s americkým gigantem AB zvítězil na dalším trhu. V Portugalsku odvolací soud odňal Američanům právo na používání známky Budweiser. Soud výrok ve prospěch Budvaru zdůvodnil česko-portugalskou dohodou, která zeměpisná označení původu ošetřuje. Budvar prodloužil v pobaltských zemích Litvě a Lotyšsku úspěšnou šňůru vítězství roku 1999 ve známkoprávních sporech s americkým AB. V obou státech tak Budvar zůstal exkluzivním importérem výrobků pod různými obměnami označení Budweiser Bier. Američané žádali shodně v obou postsovětských státech o zákaz používaní ochranných známek Budějovickým Budvarem, a chtěli tak proniknout na nové trhy. To však odmítl v prosinci 1999 jak litevský odvolací soud ve Vilnijusu, tak prvoinstanční soud v lotyšské Rize. Američané se tedy musí spokojit s označením svých etiket Anheuser-Busch B.

Budvar a americký AB se vůbec poprvé v novodobé historii vzájemných sporů domluvili - podle dohody o smíru, kterou v polovině února 2000 posvětila americká Federální komise pro mezinárodní obchod, směl Budvar i nadále prodávat lahvové pivo na velvyslanectvích cizích zemí v USA, ačkoli jinak byl mu vstup na trh ve Státech zapovězen. Budvar exportoval ročně podle poptávky přes Atlantik na několik ambasád čtyři až pět kontejnerů lahvového piva, což představovalo asi 350 až 390 hl. "Prodej piva diplomatickým sborům v USA, s nímž jsme začali před sedmi lety, je pro nás ziskový a představuje skvělou prezentaci na renomovaných místech," uvedl šéf Budvaru Jiří Boček. Nyní zažehnaný spor zapříčinila láhev piva s etiketou Budějovický Budvar, která se objevila v květnu 1999 mimo ambasádu na soukromé společenské akci ve státě Maryland. AB proto podal stížnost k federální komisi.

Právní spor mezi Budvarem a americkým pivovarnickým koncernem AB o užívání názvů Budweiser a Bud na britském trhu ukončil 8.2.2000 až odvolací soud. Rozhodl, že uvedené názvy mohou používat obě konkurenční společnosti. Budvar vyhrál na konci května 2000 v Litvě soudní spor o registraci svých ochranných známek. Tamní odvolací soud definitivně zamítl žalobu AB, který žádal zrušení registrace značek Budweiser Budvar a Budweiser Budbräu. Budvar v červnu 2000 pokračoval v pobaltských zemích úspěšně v obhajobě svých práv na používání ochranných známek. Po Litvě uspěl rovněž v Lotyšsku, jehož Nejvyšší soud zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Bush proti rozhodnutí soudu první instance. Americký gigant se u soudu domáhal výmazu registrované a používané značky Budějovického Budvaru Budweiser na území Lotyšska.
Letitý spor mezi Budvarem a holdingem AB o používání značky Budweiser vyhrála v červenci 2000 ve Finsku americká strana. Odvolací soud v Helsinkách rozhodl, že Budvar zde nesmí od roku 2001 tuto značku používat na etiketách, krabicích a v reklamě. Další body obžaloby - odškodné 10 miliónů finských marek a likvidaci zboží a reklam se značkou Budějovický Budvar - ale soud zamítl. Šéf společnosti AB Int. Steve Eurrowse v této souvislosti řekl, že "toto rozhodnutí jen potvrzuje naše vlastnické právo ke značce Budweiser, které nám bylo již přiznáno několika dalšími soudy." Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka je ale překvapující, že se AB staví do role jednoznačného vítěze, protože Budvar může v zemi i nadále rozvíjet své obchodní aktivity pod českým označením a prodávat zde originální budějovické pivo, neboť oba produkty jsou nezaměnitelné.Spor mezi oběma pivovary se ve Finsku vedl od roku 1996. Zatímco městský i krajský soud v mezidobí zamítly návrh AB na vydání předběžného opatření a městský v říjnu 1998 i žalobu na používání ochranné známky Budějovický Budvar a obchodního jména Budweiser Budvar, u odvolací instance AB uspěl. Budvar měl ve Finsku známky Budweiser Budvar a Budvar zaregistrované od roku 1962, ale vzhledem k tomu, že je v dobách státního monopolu Koospol neužíval, o ně v letech 1982 a 1984 přišel. Do Finska se pak vrátil až v roce 1995. Mezitím zde ale v roce 1989 začal své pivo Budweiser a Bud prodávat AB, který zde zaregistroval i své ochranné známky.
V září 2000 potvrdil Nejvyšší soud Lotyšska, že Budvar je jedinou společností, která může v Lotyšsku používat značku Budweiser. Potvrdil rozhodnutí regionálního soudu v Rize, který zamítl registraci této značky pro americkou společnost AB. Kodaňský obchodní soud v listopadu 2000 rozhodl, že Budvar smí v Dánsku i nadále prodávat pivo označené českými slovy Budějovický Budvar, ale zároveň má zakázáno používat známku Budweiser Bier. Zákaz používání anglického označení však neměl pro Budvar zásadní význam, protože je v Dánsku stejně nepoužíval.
Překvapivou zprávu, že pivovar Budvar "mění svůj vlastní, dlouho uplatňovaný, nárok na jméno Budweiser pro pojmenování původu," vydala 22.11.2000 pivovarská společnost Anheuser-Busch International Inc. Ta s odvoláním na nedávné soudní podání v Německu uvedla, že Budvar nyní tvrdí, že jeho město není známo jako Budweis. Argumentovala přitom názorem nejmenovaného soudce německého nejvyššího soudu na penzi, který měl u soudu v Kolíně nad Rýnem připustit, že město, ve kterém se pivo vaří, není známo jako Budweis a ani nebylo po mnoho let. "Názor uznávaného experta by zničil základní argument Budvaru týkající se jeho práv ke jménu Budweiser," řekl Stephen J. Burrows, výkonný ředitel Anheuser-Busch International Inc. (ABI). "To potvrzuje, že argumenty Budvaru v jiných zemích jsou v nejlepším případě neupřímné a v horším případě zcestné," dodal. Představitelka Budvaru tvrzení ABI odmítla. "Z více než třicetistránkového rozboru AB argumentoval jednou, ani ne dokončenou větou. Je vidět, že americká firma touží po sebemenším úspěchu za každou cenu, protože v poslední době je ve známkoprávních sporech neúspěšná," uvedla právnička Budvaru Helena Lejtnarová. Kategoricky odmítla, že by Budvar svá stanoviska a názory měnil. Dodala, že šlo o zjevnou snahu americké firmy Budvar veřejně zdiskreditovat. Budvar a Anheuser-Busch mezi sebou v Německu v listopadu 2000 dramaticky vystupňovaly známkoprávní při, kterou vedou před soudy v několika zemích světa. Budvar tam napadl svého zámořského konkurenta s obviněním, že používá nekalou reklamní kampaň. AB zaútočil tvrzením, že Budvar během soudního sporu v Kolíně nad Rýnem opouští své vlastní dlouho uplatňované argumenty o zeměpisném označení původu. Výsledek sporu byl přitom důležitý, protože Německo je pro Budvar klíčovým a největším exportním trhem, na kterém v roce 2000 prodal 190 tisíc hl piva. Zároveň tam měl český pivovar exkluzivní právo využívat označení svých výrobků Budweiser Budvar, zatímco Američané zde prodávali 10 až 12 tisíc hl piva ročně označeného etiketami Anheuser-Busch B. Budvar v kolínském procesu požadoval, aby AB stáhl televizní reklamu, v níž použil slovo Budweiser. K tomu experti a právníci Budvaru dodali soudu třicetistránkovou dokumentaci. Američané však zveřejnili překvapivou zprávu, že ve spisech Budvar změnil svůj klíčový argument, jímž po celém světě obhajuje svůj název: totiž, že České Budějovice jsou německy nazývány, a tudíž i známy jako Budweis. Právně velmi komplikované spory mezi oběma pivovary se nejčastěji ve většině zemí dlouze táhly bez jednoznačného konečného výsledku. Platilo přitom nepsané pravidlo, že firma, která zrovna utrpěla porážku, se odvolala k vyšší instanci a vše začalo nanovo. Kompromisem vyřešili spor soudci ve Velké Británii - právo používat označení Budweiser přiřkli oběma konkurentům. Anglie byla tak jedinou zemí, kde si mohou konzumenti vybrat, zda chtějí pít Budweiser český, či americký. AB se ve sporech opíral především o skutečnost, že celosvětově proslavil značku Budweiser právě on, takže spotřebitelé si značku podvědomě spojovali s ním. Triumfem Budvarských bylo zase zeměpisné označení původu, kde se pivo vyrábí - České Budějovice, německy Budweis. Počátkem devadesátých let 20.století chtěl AB spory elegantně vyřešit koupí Budvaru v rámci jeho privatizace. Tuto variantu však ministerstvo zemědělství po čase odmítlo. Ani sociálnědemokratická vláda nehodlala poslední národní podnik v zemi, mimořádně úspěšný a ziskový, prodávat.
Budvar ztratil v prosinci 2000 v Itálii právo na obchodní značku Budweiser. Odvolací soud v Miláně vynesl rozsudek, že český pivovar musí přestat používat obchodní značky Budweiser a Bud (týkalo se sedmi z celkového počtu 13 ochranných známek) pro svá piva na všech etiketách, balení a reklamě.
Zatímco ve Švýcarsku a v Lotyšsku uhájil v roce 2000 Budvar ve sporech s americkou firmou svá práva, řízení u soudu nižšího stupně ve Španělsku se v jeho prospěch nevyvíjelo. Španělský soud totiž v lednu 2001 neuznal žádost Budvaru o výmaz slovních i obrazových ochranných známek firmy AB obsahujících slovo Budweiser. Proti tomuto rozhodnutí se pivovar odvolal. Portugalský Nejvyšší soud nepřipustil v únoru 2001 ve známkoprávním sporu odvolání amerického pivovaru AB a Budvar tak dosáhl po pěti letech soudních pří dalšího úspěchu. Rozhodnutí soudu, jímž byla v této zemi AB odepřena ochranná známka Budweiser, bylo definitivní. Výsledek sporu příznivě ovlivnila bilaterální dohoda o ochraně zeměpisného označení, která platí mezi ČR a Portugalskem. Na základě ní je chráněno jméno a místopisné označení Budweiser Bier, které není možné používat pro jiné, než originální pivo pocházející z Českých Budějovic. Výkonný ředitel AB International Stephen J. Burrows v prohlášení uvedl, že soud v Portugalsku sice zamítl nárok AB na značku Budweiser, potvrdil však právo amerického pivovaru na značku Bud. AB si značky Bud a Budweiser v Portugalsku zaregistroval v roce 1995. Americká firma AB se dne 1.května 2001 odvolala k Nejvyššímu soudu Nového Zélandu, kde žádala ochranu svých práv při používání značky Budweiser. AB tvrdil, že pivovar Budvar porušuje zákony Nového Zélandu tím, že pod názvem Budweiser do země dováží pivo vlastní produkce. Německý soud v květnu 2001 odmítl tvrzení Budvaru, že jsou porušovány jeho ochranné známky, ke čemuž údajně docházelo vysíláním reklamy na pivo Budweiser na evropských televizních kanálech, včetně Eurosportu, CNN a MTV. AB se bránil tím, že není možné zabránit vysílání těchto reklam pouze na německém trhu. Rozhodnutí soudu tak chrání právo společnosti AB na propagaci piva Budweiser pomocí reklamy na globálních televizních sítích a také na internetu. "Pokud by existovala možnost blokovat signál tak, aby naše reklamní spoty občas nepřesáhly na území Německa, využili bychom ji," nechal se slyšet Stephen J. Burrows, prezident a výkonný ředitel společnosti AB. AB tak sice mohl touto cestou propagovat značky Budweiser a Bud, nicméně tento trh zůstal americkému výrobci uzavřen.
Jeden z prvních známkoprávních úspěchů mimo Evropu zaznamenal pivovar na Novém Zélandu, kde v další soudní při se společnosti AB uhájil v červnu 2001 své obchodní pozice. Jednalo se o další žalobu společnosti AB, která měla za cíl poškodit obchodní zájmy pivovaru a zabránit mu v mimoevropských aktivitách. Výkonný ředitel firmy AB International Stephen J. Burrows ale s rozhodnutím soudu nesouhlasil. "Stále si myslíme, že označení "Budějovický Budvar" a "Budweiser Budvar", jež Budvar pro své pivo používá, jsou pro novozélandské spotřebitele matoucí," uvedl. Koncern proto zvažoval další právní kroky. Světový lídr AB se u Vrchního soudu ve Wellingtonu kromě výmazu registrovaných ochranných známek "Budějovický Budvar" domáhal i zákazu propagace, dovozu a prodeje českého piva pod názvy, obsahujícími výrazy Budějovický, Budvar, Budweiser nebo jakékoliv jiné slovo podobné značkám Budweiser nebo Bud, které zde měl AB registrované. Budvar byl žalován i pro klamání spotřebitele a porušení zákona o poctivém obchodu. Všechny požadavky žalobce byly ale zamítnuty jako neprokázané. "Kromě zavádějící a virtuální argumentace právních zástupců během soudního sporu jsme se museli vyrovnat i s neobvyklým obchodním nátlakem americké firmy na našeho importéra," uvedl Boček. Podle něj totiž AB na podporu své žaloby provedl průzkum trhu mezi konzumenty a obchodní distribucí, na nějž si kromě profesionálních agentur najal i soukromé detektivy. Měli prokázat tvrzení, že prodejem piva pod značkou Budějovický Budvar jsou konzumenti i prodejci mateni. "Obchodníci a konzumenti ale naprosto přesně rozlišili obě piva z hlediska kvality, chuti, balení i označení," sdělil Boček. Budvar tak na novozélandském trhu nadále zůstal. Obdobný spor byl v září 2001 i v Austrálii. Především díky označení původu svého piva, vázaného na město České Budějovice, mohl Budvar slavit v červnu 2001 další vítězství ve známkoprávních sporech se společností AB. Tentokrát americký podnik neuspěl se svým návrhem na výmaz ochranného označení Bud v Bulharsku. Tam Budvar pod tímto názvem dovážel speciální ležák. "Jde o konečné rozhodnutí, proti němuž není odvolání," řekl 20.6.2001 ředitel Budvaru Jiří Boček. Kasační soud tím potvrdil předešlá rozhodnutí Městského a Odvolacího soudu v Sofii, které už dříve odmítly návrhy AB na výmaz. Budvar tak mohl v Bulharsku právně zabezpečit obchodní aktivity, včetně exkluzivního prodeje pod známkami Budweiser Budvar nebo Bud. V roce 2000 zde proti roku 1999 zaznamenal nárůst prodeje o více než 230 %. Ruský úřad pro obchodní známky registroval v červnu 2001 americkému výrobci piva AB značku Bud. Stalo se tak poté, co již v roce 2000 zrušil Budvaru právo na užívání této známky, kterou mu neuznal za označení původu. Znamenalo to, že AB mohl prodávat pivo pod značkou Bud kromě Ruska téměř ve všech zemích bývalého Sovětského svazu. Americká společnost nesměla v Německu používat při prodeji piva značku Budweiser, která nadále patří tradičnímu českému výrobci Budvar. Rozhodl o tom v červenci 2001 odvolací soud v Mnichově. Americká firma se ještě mohla obrátit se stížností proti tomuto rozhodnutí na Nejvyšší soud. "Máme radost, že soud v Mnichově uznal na jednom z našich nejdůležitějších trhů historicky rostoucí význam naší značky a tím potvrdil trend, který nyní zaznamenáváme v mnoha západoevropských i východoevropských zemích," komentoval verdikt generální ředitel Budvaru Jiří Boček.
Čtyři desítky známkoprávních sporů a na pětačtyřicet správních řízení před patentovými úřady. Taková byla bilance známkoprávních pří Budvaru s jeho konkurentem AB v létě 2001. V září 2001 se obě firmy střetly na novém kolbišti v Austrálii, kam Budvar prodával od roku 1998 pivo pod českým názvem Budějovický Budvar. Oba sokové se totiž nepřeli pouze o práva na užívání ochranných známek Budweiser či Bud, ale Američané v řadě zemí, které pokládali za své hájemství, napadli i pivo s českou etiketou. S ním Budvar vstupoval do zemí, v nichž měl "klasické" ochranné známky Budweiser nebo Bud zaregistrované jeho konkurent. Poprvé se tak stalo v roce 1996 ve Finsku. Tento model expanze na nové trhy pak Budvar použil například i na Novém Zélandu nebo v Japonsku. Následně pak byl napadán za nekalé soutěžní jednání. "Zatímco v 80. letech a ještě v první polovině 90. let jsme byli v těžké defenzívě, během let jsme se hodně naučili. Zvláště zhruba od přelomu tisíciletí jsme aktivní, umíme své duševní vlastnictví nejen účinně bránit, ale i rozvíjet," uvedl 27.srpna 2001 ředitel Jiří Boček. Podniková právnička Helena Lejtnarová spočítala, že v poslední době ze 42 vydaných rozhodnutí jich bylo 25 ve prospěch Budvaru včetně těch, která nebyla uzavřena a kde se využilo práva na odvolání. Druhá, dramatičtější skupina sporů se vedla o názvy Budweiser a Bud, kde se obě strany přeli o původ tohoto označení. Zatímco Budvar dokazoval, že jde o pokračování staleté tradice vaření piva ve městě a uchování jeho originality, AB už také uvedl, že název vymyslel jeho zakladatel A. Busch s obchodníkem Conradem či že jde o umělou známku. V polovině 90. let 20.století ale přiznal i to, že inspiraci našel právě v Čechách. Zatím pouze v jediné Velké Británii mají ale oba pivovary možnost Budweiser používat na svých výrobcích zároveň. Budvar se pohyboval v 60 zemích, ale za klíčové trhy se pokládal hlavně Německo, Rakousko, Británie a Slovensko.
Jihokorejský patentový soud koncem srpna 2001 rozhodl, že obchodní známka Budějovického Budvaru není v zemi žádném případě zaměnitelná se známkami společnosti AB Budweiser, Bud a Bud Light. Českému pivovaru to tak umožňil dál na perspektivní korejský trh, na němž rychle rostla obliba evropských piv, exportovat svůj ležák. Budvar se pro vstup na korejský poloostrov rozhodl koncem 90. let. V roce 1996 podal přihlášku k patentovému úřadu se žádostí o zaregistrování české obchodní známky Budějovický Budvar. Vzápětí na to se společnost AB pokusila registraci zabránit. To se jí nepodařilo a etiketa i logo Budvaru byly v roce 2000 registrovány. Americký pivovar, jehož hlavním argumentem byla údajná zaměnitelnost známek, proto podal odvolání k patentovému soudu. Ten ale nyní stanovisko patentového úřadu potvrdil. Budvar dosáhl v listopadu 2001 definitivního známkoprávního vítězství v Litvě, protože americká společnost AB neuspěla při posledním možném pokusu o výmaz jeho ochranné známky Budweiser. Podle ředitele Jiřího Bočka jsou opakované soudní výhry v pobaltských republikách strategickým úspěchem Budvaru. Londýnský soud dne 3.prosince 2001 ukončil právní spor mezi o užívání značky Bud v Británii. Rozhodl stejně jako předtím jiné britské soudní instance, že značku mohou používat oba pivovary. Společnosti AB se tak nepodařilo zvrátit rozhodnutí z roku 2000, které dovolilo Budvaru používat značku Bud. Budvar začal prodávat pivo v Británii v 70. letech 20.století a později se mu podařilo zaregistrovat Bud jako obchodní značku.

Výsledky soudního sporu o známku ve Skandinávii si Budvar i AB vykládali v únoru 2002 po svém - každý je považoval za své vítězství. Budvar mohl dál prodávat v Dánsku i ve Švédsku. "V rámci naší evropské obchodní strategie jde o významná vítězství, jejichž důsledkem je zklidnění podmínek pro obchod," sdělil obchodní manažer Budvaru Robert Chrt. Na dánský trh vstoupil pivovar teprve před pěti lety s obchodní značkou Budějovický Budvar, což Američané napadli s cílem prodej zastavit. Kodaňský Námořní a obchodní soud však žádosti AB vyhověl jen částečně. Budvar tam směl dál prodávat, ale nikoliv pod anglickým označením Budweiser. Právě to považovali Američané za své vítězství, protože Budvar musel platit milionovou pokutu. Švédský patentový soud nevyhověl námitkám společnosti AB, která požadovala vymazání ochranných známek. Tyto námitky odmítli soudci jako neopodstatněné s odůvodněním, že napadené známky nejsou zaměnitelné se známkami AB registrovanými ve Švédsku. Na obou skandinávských trzích Budvar hlásil výrazné úspěchy.

Celkem 1,17 milionu Kč musel zaplatit Budvar za svůj známkoprávní spor, který v Dánsku vedl s AB. Dánský soud již v říjnu roku 2000 zakázal Budvaru používat v Dánsku jméno Budweiser pro své pivo, proti čemuž se Budvar odvolal. Na počátku roku 2002 však své odvolání stáhl a byl povinen zaplatit 200 tisíc dánských korun odškodného a 75 tisíc dánských korun za soudní výlohy. Informoval o tom Pavel Svoboda z agentury Mozaic, která společnost AB v ČR mediálně zastupovala. AB tak získal v Dánsku exkluzivní práva ke značkám Budweiser a Bud. Soud však Budvaru ponechal práva na užívání spojení Budějovický Budvar, Budvar a Budiwoyz. Exkluzivní práva amerického pivovaru na značku Budweiser byla potvrzena v Itálii. Soud v Miláně rozhodl, že označení výrobků Budweiser Budvar z produkce Budvaru porušuje v Itálii práva na obchodní známku americké společnosti AB. Pivo českého výrobce proto mohlo být zabaveno místnímu importérovi a distributorovi a také staženo z maloobchodního prodeje. Dne 13.února 2002 to oznámil Pavel Svoboda z PR agentury Mozaic, která zastupovala AB v ČR. Budvar se proti výsledku soudního procesu odvolal a případ se dostal před italský Nejvyšší soud. "Jsme přesvědčeni, že italský Nejvyšší soud bude souhlasit se soudy nižší instance a potvrdí naše exkluzivní práva na používání značek Budweiser a Bud v Itálii," uvedl prezident a výkonný ředitel společnosti AB International Stephen J. Burrows.Soudní nařízení, která zamezují použití značky Budweiser Budvarem, již byla vydána ve Španělsku, Finsku a Dánsku.
Budvar v březnu 2002 částečně prohrál spor se svým americkým konkurentem o pojmenování piva v Austrálii. Pivovar smí v Austrálii prodávat jen pivo označené českým nápisem Budějovický Budvar. Naopak exkluzivní známku Budweiser Bier, o niž usiloval, ponechal soud v Sydney v rukou Američanů. Anheuser - Bush vyváží do Austrálie pivo od roku 1960. Podle soudců si tudíž většina Australanů označení Budweiser spojuje s produkcí amerického pivovaru. Budvar tak neuspěl se svou argumentací, že se jedná o označení místa původu. Budvar v červnu 2002 oznámil, že uhájil svá práva k obchodování v Jižní Koreji. Nejvyšší soud v Soulu podle zástupců pivovaru odmítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch. "Tento trh je z hlediska absolutní spotřeby čtvrtým nejsilnějším v Asii. Ročně se zde prodá přes 17 milionů hl piva," řekl manažer Budvaru Robert Chrt.

Rozhodnutí novozélandského soudu, který v odvolacím řízení zakázal Budvaru používat v této zemi označení Budweiser, neznamenalo, že by český pivovar tento oceánský trh opouštěl. "Soud potvrdil platnost naší ochranné známky Budějovický Budvar, kterou se společnost Anheuser-Busch snažila zpochybnit," řekl ředitel Jiří Boček. Pouze obchodní název, který je na etiketě uváděn drobným písmem jako Budweiser Budvar N.C. bude nahrazen českou verzí.

V úspěšném tažení po asijském kontinentě pokračoval Budvar na podzim 2002. V říjnu 2002 vyhrál soud o ceněnou ochrannou značku nad tradičním rivalem, americkým pivovarem Anheuser-Busch, v Japonsku. Soud v Tokiu zamítl žalobu Američanů, kteří se snažili v Japonsku zastavit prodej budějovického ležáku pod ochrannou známkou Budějovický Budvar. Pivovar tam sice nesměl prodávat pod anglickým označením Budweiser Bier, ale český název na etiketách už soud toleroval. „Těší nás, že se japonský soud přiřadil k většině soudních institucí, které rozhodly v náš prospěch, a potvrdily tak jeho právo k ochranným známkám, mezi které se řadí také Budějovický Budvar,“ řekl ředitel Budvaru Jiří Boček. Americký gigant také chtěl po Budějovických finanční odškodnění jako náhradu škody způsobené poškozením jeho obchodních práv. Žalobu však tokijský soud zamítl v plném rozsahu.

Jedním z méně pozoruhodných, nicméně velmi konkrétních výsledků kodaňského summitu, na kterém ČR ukončila přístupové rozhovory s Evropskou unií, byl souhlas EU s ochranou zeměpisných označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Tato ochrana bude zajištěna na vysoké úrovni, protože bude vepsána přímo do Smlouvy o přistoupení. Znamená to, že názvy Budějovické pivo a Českobudějovické pivo budou chráněny ve všech 25 budoucích členských státech EU, a to bez ohledu na to, zda v těchto zemích má již registrované ochranné známky pro svá piva "Budweiser" nebo "Bud" americký pivovar Anheuser-Busch, nebo naopak zda tam platí ochranné známky Budweiser-Budvar registrované jihočeským pivovarem. Chráněná zeměpisná označení požívají v EU ovšem vyšší ochrany než známky, které lze individuálně přihlásit u národních orgánů. Jsou schváleny všemi státy EU a závazek je respektovat může být vynucován unijními orgány.

Budvar vyhrál v únoru 2003 ve Velké Británii dlouhou soudní bitvu o značku "Bud" s americkým A-B. Američané chtěli značku v Británii zablokovat jen pro sebe. Právní výbor Sněmovny lordů, který je v Británii nejvyšší soudní instancí, zamítl žádost o pokračování sporu ve věci práva Budvaru na značku Bud v Británii. Důvody rozhodnutí neudal. Anheuser-Busch se chtěl odvolat proti předchozím rozhodnutím, která vyzněla ve prospěch Budvaru, a argumentoval tím, že Budvar značku Bud v Británii nepoužívá.

Budvar prohrál soudní spor s americkým konkurentem Anheuser-Buschem ve Švédsku. Českobudějovický pivovar podle rozhodnutí soudu nesměl ve skandinávské zemi, kam začal vyvážet pivo teprve po roce 1990, prodávat zboží pod označením Budweis či Budweiser. Budvar navíc ještě musel společně se svými švédskými distributory uhradit soudní výlohy ve výši sto tisíc amerických dolarů, což bylo v přepočtu zhruba tři miliony korun. Výsledek soudního sporu dne 18.března 2003 zveřejnili Američané. "Toto rozhodnutí potvrzuje naše právo na značku Budweiser, jak už o tom rozhodlo mnoho jiných soudů," řekl šéf A-B Stephen Burrows. Budvar odmítl na verdikt reagovat s tím, že zatím ještě neobdržel žádné oficiální vyjádření od svých právních zástupců. "Jedná se o rozhodnutí první instance, které není pravomocné a proti němuž se lze odvolat," zdůraznila mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová. Budvar prodával pivo ve Švédsku pod českým názvem Budějovický Budvar. Verdikt švédského soudu byl podobný jako třeba v Austrálii a na Novém Zélandu, kde Budvar sice nesměl používat značku Budweiser, ale mohl tam prodávat pod ochrannou známkou Budějovický Budvar

Budvar nesměl od dubna 2003 ve Španělsku používat značku Budweiser. Svá práva obhájila americká společnost Anheuser Busch. O zákazu rozhodl odvolací soud ve Španělsku. Španělský soud rozhodl, že Budvar musí na španělském území zastavit prodej piva pod značkou Budweiser Budvar. AB je také podle soudu oprávněn požadovat náhradu za vzniklou škodu, která mu vznikla tím, že Budvar v rozporu se zákonem používal ochrannou známku americké firmy. "Toto rozhodnutí potvrzuje naše právo k názvu Budweiser, jak už to rozhodlo mnoho jiných soudů. Zároveň se tím potvrzuje náš názor, že Budvar nemá právo značku Budweiser používat," prohlásil šéf amerického pivovaru Stephen J. Burrows.

AB v Rakousku prohrál dlouholetý spor s Budvarem. Jedině český pivovar měl tak právo používat na rakouském území ochrannou známku Bud. Rozhodl o tom 23. května 2003 advokát Antonio Tizzano z Evropského soudního dvora.

Vrchní soud v Madridu zrušil v červenci 2003 rozhodnutí španělského patentového úřadu a zaregistroval n.p. Budějovický Budvar ochrannou známku Budějovický Budvar. Nevyhověl tak námitkám společnosti AB proti registraci ochranných známek Budvaru ve Španělsku. Soud přitom zrušil rozhodnutí španělského patentového úřadu, který odmítl ve dvou instancích registraci ochranné známky Budějovický Budvar. "Rozhodnutí španělského vrchního soudu představuje právní jistotu, nezbytnou pro rozvoj našich dalších obchodních aktivit v této zemi," uvedl 10.7.2003 v tiskové zprávě ředitel Budvaru Jiří Boček. Připomněl, že Budvar působí na španělském trhu již 20 let a od počátku se potýká s agresivitou americké společnosti AB. "Proto jsem velmi rád, že si Španělé budou moci i nadále vychutnávat originální ležák z Českých Budějovic," poznamenal Boček. Připomněl, že ve Španělsku, které je čtvrtým největším evropským pivním trhem, v roce 2002 vzrostl meziročně prodej Budvaru o 7,9 %. Budvar si v létě 2003 připsal další vítězství ve sporu s americkým pivovarem ohledně používání ochranné známky Budweiser. Odvolací soud v Litvě potvrdil na konci července 2003 předchozí rozhodnutí městského soudu ve Vilniusu, který zajistil Budvaru exkluzívní právo k používání této známky v zemi. Tokijský vrchní soud rozhodl v červenci 2003 ve sporu mezi Budvarem a americkým AB o používání označení Budweiser ve prospěch českého výrobce. Soud v odvolacím řízení odmítl také nároky AB na náhradu škody, která mu údajně vznikla užíváním ochranné známky jihočeským pivovarem.

Stav sporů Budvaru s americkým pivovarem v září 2003:
Velká Británie V červenci 1999 zamítl londýnský civilní soud žalobu amerického pivovaru. Ten napadl informaci, že se pivo v Českých Budějovicích vaří od roku 1265. Žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že Anheuser- -Busch neprokázal, že uvedená informace je nepravdivá, zavádějící a klamavá. Podle odborníků se jednalo o stěžejní spor, neboť šlo o snahu dokázat, že název Budweiser nemá s Českými Budějovicemi nic společného, přestože se v němčině jmenují Budweis. Tím by vlastně došlo ke zpochybnění samotného principu označení původu. Navíc se poprvé žaloba AB řešila jako trestněprávní věc, nikoliv obchodní spor. Celý spor na britských ostrovech o užívání názvů Budweiser a Bud ukončil odvolací soud v únoru 2000, kdy rozhodl, že uvedené názvy mohou používat oba konkurenti.
Německo Německý trh je pro americkou konkurenci uzavřen, přestože soud v květnu 2001 odmítl námitky Budějovického Budvaru, že vysíláním reklamy na pivo Budweiser na evropských televizních kanálech včetně Eurosportu, CNN a MTV jsou porušovány jeho ochranné známky. Na základě verdiktu Nejvyššího zemského soudu v Mnichově má americký koncern zakázáno prodávat v Německu pivo značky "Budweiser".
Rakousko Právo na užívání ochranné známky Bud zde získal obdobně jako v Německu Budějovický Budvar.
Portugalsko Odvolací soud odebral v listopadu 1999 americké firmě právo ke známce Budweiser, a to s ohledem na česko-portugalskou dohodu o zeměpisném označení původu. Potvrdil však právo Anheuseru ke značce Bud.
Bulharsko V této zemi rovněž Budvaru ve sporu pomohlo místní označení původu. AB se domáhal výmazu známky Bud, pod kterou Budvar distribuuje svůj ležák. V červnu 2001 padlo definitivní rozhodnutí. Soud návrh zamítl.
Švýcarsko Kvůli "zřetelnému odkazu na český původ označení" patří zde známky Bud a Budweiser Jihočechům.
Španělsko V tomto státě se spor vyvíjel poněkud jinak. Soud zde v lednu 2001 neuznal žádost Budvaru o výmaz ochranných známek AB, jež obsahují slovo Budweiser. Od dubna 2003 tedy Budvar nesměl na zdejším trhu značku Budweiser používat. V červenci 2003 však zrušil soud v Madridu rozhodnutí španělského patentového úřadu a zaregistroval Jihočechům ochrannou známku Budějovický Budvar.
Itálie V prosinci 2000 tu přišel Budvar o právo na značku Budweiser. Odvolací soud v Miláně mu totiž přikázal, že musí přestat používat jak značku Budweiser, tak i Bud pro svá piva.
Dánsko V této zemi Američané chtěli zcela zamezit distribuci budějovického piva, které se tam prodávalo až od poloviny 90. let. Kodaňský soud však jejich námitkám vyhověl jen zčásti - Budvar mohl dál prodávat své produkty, ovšem ne pod značkou Budweieser (soud mu ponechal práva na užívání spojení Budějovický Budvar, Budvar a Budiwoyz), což AB prezentovalo jako své vítězství. Budvar za vítězství naopak považoval umožnění prodeje. Zákaz používání značky Budweiser však pro budějovický pivovar nemělo dle vyjádření jeho představitelů žádný význam, protože ji na zdejším trhu stejně neužíval.
Švédsko Podle soudního verdiktu nesmí Budvar užívat značky Budweis či Budweiser. Ochranná značka Budějovický Budvar mu však pro zdejší trh zůstala zachována. Spor není ukončen, neboť Budvar se rozhodl odvolat.
Finsko Soud zde rozhodl, že počínaje rokem 2001 nesmí Budějovický Budvar na finském trhu užívat označení Budweiser na etiketách, krabicích a také v reklamě. "Finský" spor byl veden od roku 1996. To, že na místním trhu přišel Budvar o značku Budweiser, je chyba bývalého vedení společnosti, neboť označení Budweiser Budvar zde měl zaregistrováno již od roku 1962. V dobách státního monopolu ji však podnik zahraničního obchodu Koospol neužíval a práva na ni počátkem 80. let zanikla. A Američané šance využili.
Litva a Lotyšsko Budějovický Budvar zůstal v obou pobaltských zemích exkluzivním importérem Budweiser Bier (a jeho různých obměn) v, což v prosinci 1999 potvrdily tamní soudy. Americkému pivovaru zůstala možnost označovat své výrobky značkou Anheuser-Busch B. S odvoláním Anheuser neuspěl.
Tádžikistán Námitkám, jež vznesl Budvar proti registraci známky Bud, vyhověl v květnu 2003 zdejší odvolací úřad. Oprávněným vlastníkem známky se tak stal Budějovický Budvar. Bud, jenž si americká společnost nechala zapsat dne 20. ledna 1994 do registru ochranných známek, byl vymazán.
Rusko Ruský úřad pro obchodní známky v červnu 2001 americkému výrobci piva AB značku Bud zaregistroval. Již v roce 2000 Budvaru zrušil právo na užívání této známky. Rozhodnutí Ruského úřadu pro obchodní známky registrovat značku "Bud" firmě Anheuser- -Busch nemění nijak pozici Budějovického Budvaru na ruském trhu. Pivovar tam prodává pod značkami Budweiser, Budvar nebo Budweiser Budbräu, na které má exkluzivní práva.
Nový Zéland Zde jihočeský výrobce piva zaznamenal jeden z prvních úspěchů ve známkoprávních sporech mimo území Evropy. V červnu 2001 zde uhájil označení Budějovický Budvar a Budweiser Budvar, o jejichž výmaz Anheuser-Busch usiloval. Ten navíc požadoval i zákaz dovozu piva pod jakýmkoliv označením, jež by i vzdáleně připomínalo Bud, či Budweiser.
Austrálie I zde se odehrál obdobný spor. Američané požadovali totéž, co na Novém Zélandu. Dle rozhodnutí soudu smějí budějovičtí u protinožců prodávat pivo s označením Budějovický Budvar. Budweiser Bier však patří na zdejším trhu Američanům. Důvodem k rozhodnutí soudu je skutečnost, že Anheuser-Busch vyváží do země klokanů své pivo již od roku 1960. A většina spotřebitelů tak má značku Budweiser zafixovánu ve spojitosti s ním. Námitku Budvaru, že jde o místní určení původu, soud neakceptoval.
Korea Pro vstup na Korejský poloostrov se Budějovický Budvar rozhodl koncem minulého století a v roce 1996 podal přihlášku k zaregistrování značky Budějovický Budvar. Tomu se pokusila společnost AB zabránit, což se jí ale nepodařilo. Anheuser-Busch argumentoval zaměnitelností známek, a podal proto odvolání k patentovému soudu, který v srpnu 2001 rozhodl, že známky zaměnitelné nejsou.
Japonsko Budvar zde v říjnu 2002 uhájil svoji značku Budějovický Budvar. Tokijský soud neuznal námitky americké strany a českou variantu Budvaru ponechal, anglické označení Budweiser Bier však zůstalo americké straně. Odvolání, jehož výsledky byly prezentovány letos v srpnu, uznalo výsledky soudu nižšího stupně a potvrdilo i právo Budějovického Budvaru používat v zemi vycházejícího slunce obchodní jméno firmy Budweiser Budvar N. C.
EU Jedním z výsledků kodaňského summitu, na němž Česká republika ukončila přístupové rozhovory s EU, byl souhlas unie s ochranou zeměpisných označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Názvy Budějovické pivo a Českobudějovické pivo tak budou chráněny ve všech členských státech EU, a to bez ohledu na to, kdo má registrovány ochranné známky Budweiser či Bud. Chráněná zeměpisná označení totiž mají v EU vyšší ochranu než individuálně přihlašované ochranné známky.

Pět měsíců před vstupem Česka do Evropské unie dostal Budějovický Budvar dobrou zprávu - Evropský soudní dvůr 18.11.2003 rozhodl, že si jihočeský pivovar v Rakousku podrží práva k ochranné značce "Bud". Budvar má v Rakousku poměrně silné známkoprávní postavení, které se zde opírá o česko-rakouskou dohodu o ochraně zeměpisných označení původu z poloviny 70. let. Rakousko přislíbilo pivovaru ochranu pivních značek Budějovický Budvar a Budweiser Budvar i označení Bud. Tento závazek je podle Evropského soudního dvora platný, přestože odporuje ustanovením EU o volném pohybu zboží, napsala agentura APA. Pivo Budějovický Budvar je v Rakousku nejprodávanějším importovaným ležákem. Do země s produkcí kolem osm miliónů hektolitrů piva se dováží přes 500 000 hl. Nejvíc Budějovického Budvaru - 42 000 hl. Další silné importní značky, mnichovského Löwenbrau, se vypije asi 30 tisíc hl. Pozice importovaných značek je přitom dost složitá, protože přes 60 % trhu ovládá linecký pivovar BBAG. Zvláště potom, co ho v květnu 2003 ovládl nizozemský Heineken, se čeká, že jeho podíl poroste. Poslední obchodní atak amerického konkurenta Budvar zastavil v roce 2000 poté, co soudy ve Vídni a Salcburku vydaly předběžná opatření, zakazující prodej jeho piv Bud. Tento spor pak nyní soudy řeší jako řádnou žalobu vůči importujícím firmám Amercin a Stiegl. Nedávno zde Američané neuspěli ani s pokusem vymazat Budvaru jeho ochrannou známku Bud u rakouského patentového úřadu. Experti sázku firmy Anheuser-Busch na značku Bud nepokládají za samoúčelnou, protože v přístupové dohodě Česka s EU je chráněno jen zeměpisné označení Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var. Budvar čeká, že po vstupu Česka do EU, plně využije zeměpisné označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. "Jednoznačně nás to posílí, protože nařízení 2081/92, určené právě pro ochranu zeměpisných označení, je součástí právního řádu unie. Výrobky chráněné podle míst původu se upřednostňují před ochrannými známkami," uvedl ředitel Jiří Boček. Ochrana zeměpisného označení ale neznamená, že by pivovar Anheuser-Busch přišel v některých zemích EU o svou už registrovanou známku Budweiser. Nařízení totiž umožňuje koexistenci mezi zeměpisným označením a ochrannou známkou zapsanou v dobré víře před tím, než bylo zeměpisné označení registrováno. Na druhou stranu ale v okamžiku zápisu zeměpisného označení už zápis známky není možný.
Odvolací rada Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie (OHIM) potvrdila v prosinci 2003 možnost registrace evropských známek Budějovický Budvar a posílila tím pozice českobudějovického pivovaru v západní a střední Evropě. Americký pivovar Anheuser-Busch (AB) chtěl zabránit registraci známek Budějovického Budvaru s platností pro celé území EU, ale rada jeho odvolání zamítla. Nevyhověla námitkám AB, že známka Budějovický Budvar je zaměnitelná s jeho známkou Bud. Podle smlouvy o přistoupení chrání EU pojmy Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Ochrana podle místa původu odlišuje originální výrobky od jejich napodobenin a je zaručena jen u výrobků, které jsou mezinárodně známé dlouholetou tradicí a stálou prvotřídní kvalitou.

Značka Budweiser Bier a Jihočeské pivovary
Nesmírně ceněná ochranná známka Budweiser, kterou dosud v odlišných modifikacích masivně užíval jak pivovar Budvar, tak americký pivovarnický holding AB, měl dalšího nápadníka. Staly se jím Jihočeské pivovary, které vlastnily českobudějovický pivovar Samson. Tento výrobce piva potýkající se s vážnými ekonomickými problémy vpadl na kolbiště, na kterém zatím soupeřili jen jeho finančně a obchodně silnější sokové. Spolkový patentový soud zamítl v únoru 1998 stížnost Budvaru proti registraci ochranné známky Budweiser Bürgerbräu, kterou v SRN pro pivo vyráběné v pivovaru Samson uplatnila a. s. Jihočeské pivovary (JčP). Podle generálního ředitele JčP Petra Fencla patentový soud nepřipustil ani možnost dalšího odvolání. "Rozhodnutím soudu je umožněno dokončení registrace tradiční známky Budweiser Bürgerbräu v Německu," řekl Fencl. Dodal, že předchůdce Samsonu, budějovický měšťanský pivovar, používal prokazatelně již od roku 1802 jako první na světě pro své pivo obchodní jméno Budweiser a v roce 1889 si dal značku Budweiser Bürgerbräu registrovat jako ochrannou známku. Ředitel Budvaru Jiří Boček potvrdil, že soud zamítl stížnost na postup spolkového patentového úřadu, který již předtím nevyhověl námitkám Budvaru proti registraci zmíněné ochranné známky, u níž Budvar argumentoval snadnou zaměnitelností s jeho známkou Budweiser Budbräu. Pro největšího českého exportéra piva představovalo Německo, kam Budvar v roce 1997 vyvezl okolo 200 tisíc hl, nejdůležitější zahraniční trh. Krajský soud v Českých Budějovicích v červenci 1998 opětovně zamítl žalobu Budvaru na pivovar Samson. Podle žaloby Budvaru se Samson měl tím, že od podzimu 1991 do 20. února 1992 uváděl neoprávněně na etiketách svých výrobků, že se jedná o budějovické pivo, dopustit nekalé soutěže. Jak informoval generální ředitel Jihočeských pivovarů Petr Fencl, šlo očekávat, že se Budvar odvolá k Vrchnímu soudu.
"Jde nám o spravedlnost," tvrdily JČP. Budvar oponoval: " Je to parazitování na našich úspěších a snaha poškodit nám jméno." Jihočeské pivovary se hlásily o své historické dědictví a u Krajského soudu v Českých Budějovicích žalovaly Lekce originality, tedy text, který Budvar užil v některých reklamních kampaních a na etiketách piva Budweiser Budvar prodávaného ve Velké Británii. Budvar se Lekcemi, v nichž zdůraznil, že pivo Budweiser se v Českých Budějovicích vaří od roku 1265, chtěl odlišit od svého amerického konkurenta. Jihočeským pivovarům vadilo, že tak vznikl dojem, že existuje jen jediný originál piva Budweiser Bier a tím je Budvar. Tvrdily naopak, že předchůdce Samsonu, Měšťanský pivovar, vznikl o sto let dříve, a proto je zakladatelem a nositelem tradice piva Budweiser Bier. Obrovský potenciál značky nedal nikomu spát. "Historické prvenství Měšťanského pivovaru nezpochybňujeme. Odmítáme ale přistoupit na to, že pivovar byl prvním a jediným výrobcem piva v Budějovicích, kde je historie vaření piva o 500 let starší než Měšťanský pivovar," řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru. Podle něho šlo Jihočeským pivovarům při ekonomických problémech hlavně o zviditelnění a zlepšení jména. "Jde o snahu zdiskreditovat naše postavení na trhu a parazitovat na něm," dodal Boček. Místopředseda představenstva JČP Petr Kratochvíle to ale odmítl. "Oni parazitovali na nás," oponoval. "Měšťanský pivovar vyvážel dříve a také jeho výstav byl za první republiky vyšší, než měl Budvar. Co bylo ale po druhé světové válce německé bylo špatné. Proto byl pivovar, jako německý majetek, zkonfiskován a nezvratnou slávu budějovického piva na sebe převzal Budvar," řekl Kratochvíle. Šéf Budvaru se zároveň domníval, že právní zástupci JČP a AB začali spolupracovat. Podle něho o tom svědčilaí skutečnost, že obě firmy podali nápadně shodné žaloby na importéra, resp.Budějovický Budvar, v níž se domáhaly zákazu používání etiket s Lekcemi originality. Zatímco AB v červnu 1999 soud v Londýně prohrál a rozsudek nabyl právní moci, žalobu Jihočeských pivovarů bude soud teprve řešit. "Bezesporu nejde o náhodu, neboť na území Spojeného království působí Budvar i AB jako v jedné z mála zemí, vedle sebe. Přitom podej piva z JČP, které zde nemohou známku Budweiser užívat, je v Británii v podstatě nulový," mínil Boček. Ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský dodal, že JČP usilovaly v Čechách o to, co se Američanům nezdařilo v Anglii. Jak Kratochvíle, tak generální ředitel JČP Milan DeMillan ovšem tvrdil, že o žádné právní spolupráci nevědí. "Nevím o čem Budvar mluví," zareagoval DeMillan. "V této fázi nám ani nejde o britský trh jako o to, aby pravda vyšla najevo," doplnil ho Kratochvíle. Zástupci Budvaru ale tvrdili, že i na příkladu jiných právních caus šlo na základě dříve nepoužívané argumentace holdingu AB usuzovat, že inspiraci našel v JČP. "Anheuser-Busch zřejmě na tuto spolupráci přistoupil, neboť mu v našich sporech, kde máme řadu úspěchů, docházely argumenty," uvedl Boček. Budvar k 1.červnu 1999 vedl s AB 18 známkoprávních soudních sporů a 22 správních řízení. Uspěl například u soudů ve Finsku, Švýcarsku a Řecku. Obě firmy váží smlouvy z let 1919 a 1939 o užívání značky Budweiser. Budvaru nedovolují prodávat toto pivo od Panamy na sever, včetně USA, holding AB pak ve významných evropských zemích, jako je například Německo. Přitom pro amerického giganta byla Evropa velkou výzvou. Proto takřka každé porušení skončilo u soudu. Boček přitom řekl, že nebýt dlouhodobé péče Budvaru o duševní vlastnictví, nebylo by dnes, při nekončících snahách AB, prohlásit zeměpisné označení původu "budějovické pivo", tedy "Budweiser Bier" za fantazijní známku, už o co opřít. Budvar měl ve 72 státech na 360 registrací, zatímco JčP ke konci roku 1998 vlastnily dvě chráněná označení původu a 47 ochranných známek doma i v zahraničí. Síla obou pivovarů se projevila i v ekonomickém postavení. Zatímco Budvar v posledním desetiletí sílil, jeho místní konkurent se dostal do existenčních potíží. Podnik v 90.letech 20.století rozšířil export z 18 do 56 zemí a udržel si pozici největšího českého vývozce piva a pověst nejlépe hospodařícího pivovaru. Vývoj JČP byl i díky chybám jeho minulých vlastníků, většinou fondů, a managementu, opačný. Zatímco jim v roce 1991 patřilo 5.místo v zemi, dnes až osmé. Markantnější byl ale pád výstavu o čtvrt miliónů hl a následné finanční ztráty. Ty šly do stovek miliónů korun a ohrožovaly samou existenci firmy. Přes řadu záchranných akcí ale propad trval. Podle údajů pivovarského svazu za šest měsíců roku 1999 se meziročně výstav JČP v průměru snížil o 20 %. Nejvíce, o 33 %, pak u piva Samson, které mělo být vlajkovou lodí JČP. Tento vývoj nechtěl místopředseda Kratochvíle komentovat. "Je to zkreslené březnovým zdražením, nabíhala distribuce s Plzeňským Prazdrojem a přechod do sezóny nebyl jednoduchý. Je to pozvolný proces. Nelze ho hodnotit jednoznačně, jestli je to nárůst nebo pokles. Je to vývoj," uvedl.

Vrchní soud v Praze potvrdil 25.4.2000 právo JčP používat pro své produkty chráněné označení Budějovické pivo a Budweiser Bier. Devět let trvající spor mezi JčP a Budvarem byl tak definitivně u konce, neboť proti tomuto verdiktu už neexistují žádné opravné prostředky. Vrchní soud ve svém rozhodnutí potvrdil také právo JčP mít tuto značku zapsanou v rejstříku jako označení původu podle Lisabonské dohody, což znamenalo, že JčP mají právo užívat toto označení jak v ČR, tak i v dalších zemích. "Rozhodnutí vrchního soudu nám zpět otevírá dveře na exportní trhy. Chceme se více zaměřit na tyto oblasti s velmi dobrými obchodními podmínkami. Věříme proto, že se ve velmi krátké době staneme jedním z nejsilnějších vývozců piva v zemi," prohlásil v této souvislosti generální ředitel a předseda představenstva JčP Miroslav Leština. Faktické ukončení sporu pak ve svém prohlášení potvrdil i ředitel Budvaru Jiří Boček. "Podstata sporu nebyla v tom, zda JčP mají, či nemají právo označení Budějovické pivo užívat, ale že užíváním tohoto označení původu před řádnou registrací porušily platný zákon. Vzhledem k tomu, že o několik let později získaly tuto registraci řádným způsobem, nemění dubnové rozhodnutí vrchního soudu nic na situaci posledních šesti let, kdy označení Budějovické pivo oprávněně používaly obě společnosti," konstatoval Boček. Spor dvou českobudějovických pivovarů sahá až do roku 1992, kdy Budvar obvinil JčP z nekalé soutěže, které se měly dopustit tím, že od podzimu 1991 do 20.2.1992 uváděly na etiketách svých výrobků, že se jedná o budějovické pivo. Původní žalobu Budvaru zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích už v roce 1995. Budvar se však odvolal a vrchní soud vrátil v roce 1997 celou věc k novému projednání zpět do Budějovic. Ještě v roce 1997 krajský soud žalobu opět zamítl a spis opět putoval dál. JčP a Budvar byly až do začátku 90.let 20.století součástí jednoho podniku.
Budějovický měšťanský pivovar, který byl nástupcem předlužených JčP, se snažil připravit n.p. Budějovický Budvar o právo užívání ochranné známky Budweiser na území ČR. Pokud by uspěl, mohl by český stát přijít o značku, jejíž hodnotu si stěží kdo troufl odhadnout. Ztráta známky Budweiser by pro Budvar byla fatální. Na druhou stranu by ale jejím výmazem automaticky nedošlo k výmazu v jiných zemích. Navrhovatel by se musel obrátit na patřičné patentní úřady. Vznik nového sporu mezi dvěma pivovary, jejichž vedení sedělo ještě před nedávnem na židlích jen pár metrů od sebe, se oběma stranám dařilo úspěšně tajit celých sedm týdnů. Samson totiž podal podnět k výmazu ochranné známky Budweiser k Úřadu průmyslového vlastnictví už 19.července 2001. "Zatím k tomu mohu říci jen to, že tato informace je správná. Naši právní zástupci se tím už zabývají a do 30.září musíme patentovému úřadu poskytnout naše vyjádření," sdělil 4.září 2001 ředitel Budvaru Jiří Boček. Zmíněný krok pak potvrdil i generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. Jím řízená společnost nyní po prodeji protivínského Platanu a třeboňského Regentu vlastnila pouze českobudějovický Samson a potýkala se s obrovskými finančními problémy. Po výmazu známky by se zcela otevřel český pivní trh a navíc by mohlo dojít k absurdní situaci, že by tak pivo z Budvaru bylo chráněno například v Německu, ale v ČR ne. On i další odborníci však nevylučují, že by takovéto rozhodnutí mohlo ovlivnit i další soudní spory v zahraničí. "Myslím, že jsme oprávněni být stejně jako Budvar nositeli této značky," konstatoval Leština. Zjednodušeně řečeno, oba pivovary smějí používat Budweiser bier jako označení původu, ale zástupcům Budějovického měšťanského pivovaru vadilo, že Budvar má známku Budweiser registrovanou také jako ochrannou známku. Ačkoli experti dávali Budějovickému měšťanskému pivovaru minimální šanci na úspěch ve sporu s Budvarem, přiznávají, že úplně vyloučená tato možnost není. Za všemi známkoprávními spory JčP a Budvaru stala snaha určité skupiny lidí zprivatizovat Budvar a prodat ho americkému koncernu Anheuser Busch. Dne 18.října 2001 to na neformálním setkání s novináři prohlásil generální ředitel Budvaru Jiří Boček. "Z průběhu sporů jednoznačně vyplývá, že v současné době existují dvě skupiny, které se rozdílně starají o rozvoj více než sedmisetleté tradice budějovického piva. Náš podnik se snaží rozvíjet tradici i v rámci globálních trendů, druhá skupina se drží názoru, že Budvar stejně získá Anheuser Busch, tak proč si na tom něco nevydělat," prohlásil Boček. "Scénář se nemění, mění se jen obsazení," dodal. Svůj názor vysvětloval na případech několika známkoprávních sporů, v nichž právníci JčP a koncernu AB užívali stejné argumenty. "Vše začalo už v roce 1995, kdy Busch chtěl po státu, aby oba pivovary spojil a pak je americkému koncernu prodal. Když to stát v roce 1996 odmítl, objevil se pan Chvalovský, ne jako osoba, ale reprezentant určité skupiny lidí, který na tomto záměru Američanů začal pracovat," tvrdil Boček.
další podrobnosti o Jihočeských pivovarech >>>

V roce 2001 Budweiser již od třech výrobců (řijen 2001)
Podnikatel Jan Diviš - nový majitel Budějovického měšťanského pivovaru, nástupce zadlužených Jihočeských pivovarů - oprášil plán svého předchůdce Františka Chvalovského. Hodlal pro svůj pivovar získat cennou ochrannou známku Budweiser. Ta však patřila jinému pivovaru z Českých Budějovic - známějšímu Budějovickému Budvaru. Proto Diviš požádal Úřad průmyslového vlastnictví, aby Budvaru vymazal ochranné známky Budweiser, Budweiser Budbräu a Budweiser Bier Budbräu. Patentový úřad ve sporu ještě nerozhodl. "Pouze chceme získat naše nezpochybnitelná práva - tedy užívání ochranné známky Budweiser, na které mají právo oba dva pivovary," odmítá Diviš mluvit o útoku na Budvar. Do boje o nesmírně ceněnou ochrannou známku mezi Budvarem a americkým pivním gigantem Anheuser-Bushem tak vstoupil třetí hráč. Budvar, který byl stále v rukou státu a ze sporu se Samsonem neměl obavy, vidí za aktivitou snahu zničit značku Budweiser v Budějovicích a jednou provždy ji předat do rukou Američanů. "Předchozí majitel pan Chvalovský se podobně snažil zavděčit společnosti Anheuser-Bush, aby se ním vůbec bavila, případně si jeho pivovar koupila. Kromě toho Budějovický měšťanský pivovar, který prodával pivo pod názvem Samson, přišel na domácí trh s novinkou - s pivem Budweiser Bürgerbräu. To bylo ovšem pro Budvar stejné jako červená barva pro býka. "Vyzvali jsme naši konkurenci, aby od tohoto názvu upustila. Odmítne-li smír, podáme návrh na výmaz této ochranné známky, aby spotřebitel nebyl klamán a zmaten prodejem tohoto piva," reagoval šéf Budvaru Jiří Boček. Samson už jednou neuspěl s podobnou aktivitou, když se pokusil vyvážet pivo Budweiser Bürgerbräu do Německa. Budvar to napadl a vyhrál - soud v květnu 2001 zakázal Samsonu pivo v Německu prodávat a značku vymazal. Ochutnat můžete třikrát stejně pojmenované pivo, a přece pokaždé jiné. Budweiser Budvar uvařený Budějovickým Budvarem, Budweiser Bürgerbräu z produkce Budějovického měšťanského pivovaru anebo Budweiser king of beers od amerického Anheuser-Bushe. Americký AB byl největší pivovar na světě. Dvacetkrát větší než třeba Budvar. Budvar byl stále v rukou státu a ministr zemědělství Jan Fencl chtěl, aby to tak zůstalo jednou provždy. Byl to nejziskovější český pivovar. Budějovický měšťanský pivovar, známější pod názvem Samson, měl pošramocené finanční zdraví. Jako nástupce Jihočeských pivovarů, které vlastnil František Chvalovský, jej tížily velké dluhy. Jeho většinovým vlastníkem byl českobudějovický podnikatel Jan Diviš, spolumajitel firmy EGE. V královských Českých Budějovicích začali bohatí měšťané vařit pivo po založení města v roce 1265, hned když získali takzvané várečné právo. A už tehdy neslo jejich označení Budějovické nebo Budweiser, vždyť zhruba polovinu města totiž tvořili Němci. V roce 1795 založili Němci společnost Die Budweiser Bräuberichtigten - Büregerliches Bräuhaus Budweis, či česky Budějovičtí právovárečníci - Měšťanský pivovar. Tak vznikl předchůdce dnešního Samsonu, který paradoxně vstoupil do boje o známku Budweiser až jako poslední, ačkoli začal vařit jako první. "Z toho je patrné, že chceme jen zpět svá práva oprávněně," řekl ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. V roce 1876 přichází na scénu americký Anheuser-Busch a až po něm jako poslední předchůdce dnešního Budvaru - Český akciový pivovar založený v roce 1895. Tato skutečnost byla dnes hlavním argumentem Američanů v soudních sporech s Budvarem. "Máme na značku nárok, protože jsme ji začali používat devatenáct let předtím, než byl Budvar založen," zdůraznil výkonný ředitel a prezident AB Stephen Burrows. "Pivo neslo dávno označení buď Budějovické, ale spíše častěji Budweiser, protože asi polovinu města tvořili Němci," oponoval u soudů ředitel Budvaru Jiří Boček. Trojice pivovarů se přela, kdo koho kopíruje. Historickou skutečností je, že zakladatel Anheuser-Busche Adolf Busch se v roce 1894 přiznal: "Pivo Budweiser vyrábíme podle procedur piva z Českých Budějovic - je stejné barvy, kvality a chuti." "A to jsme jako první vařili my, to nikdo nemůže zpochybňovat," hlásil se o svá práva Samson slovy Leštiny. Američané však Samson nepovažovali ve známkoprávním sporu za soupeře, jelikož známku Budweiser neměl registrovanou. Anheuser-Bush ospravedlňoval svůj nárok na cennou značku tím, že ji celosvětově proslavil: Budvar se na cenné značce snaží parazitovat. "Hodnota značky Budweiser je výsledkem dlouholeté práce a investic společnosti Anheuser-Busch po celém světě. Nehodláme se vzdát našeho vlastnictví ve prospěch společnosti, jejímž jediným nárokem na tuto značku je skutečnost, že jméno města, kde vaří své pivo, se kdysi nazývalo Budweis," řekl Burrows. Jenže už počátkem 19.století hrál stále významnější roli rychle rostoucí Budvar, který víc a víc zastiňoval menší Měšťanský pivovar. Přes ostré spory se oba pivovary - Budvar a Anheuser-Busch - pokusily nejdříve dohodnout. Nejprve uzavřely smlouvu v roce 1911, dnešními slovy kartelovou, kdy si rozdělily světové trhy. Budvar získal exkluzivní práva pro Evropu a Rusko, na ostatních kontinentech a v zemích směly prodávat oba pivovary. Tato smlouva byla výhodnější pro Českobudějovické. V roce 1939 pivovary uzavřely druhou smlouvu, v níž se Budvar vzdal celé Severní Ameriky - od Mexika, přes Spojené státy po Kanadu. Oplátkou zase získal výhradní právo na evropský a ruský trh. Oba pivovary však dnes dohodu obházejí - pronikají na výsostné trhy konkurenta pod krycími jmény. Zatímco americký Budweiser si třeba v Německu můžete koupit pod označením Anheuser-Busch B, ve Spojených státech zase můžete ochutnat Budvar pod názvem Czechvar. Jedinou zemí na světě, která nechala výběr Budweiseru čistě na konzumentech, byla Velká Británie. Oba pivovary tam smějí působit se stejnou značkou vedle sebe. ...Spory na čas utichly po roce 1990. Tehdy totiž Američané plánovali definitivně vyřešit spory převzetím Budvaru. Mluvili o privatizaci, o strategickém spojenectví. "Navrhovali jsme rozumné a spravedlivé řešení sporu, ale tyto plány se bohužel neuskutečnily," řekl k tomu Burrows. Podle Bočka však šlo o snahu smazat Budvar. "Převzetím chtěli podlomit potenciál Budvaru, přiznat mu minimální práva a zamezit růstu." Prodej do rukou Anheuser-Busche však vláda definitivně zamítla v roce 1996. Tím definitivně skončila příměří a rozpoutala dosud největší vlnu sporů - dnes spolu pivovary vedou spory ve více než čtyřiceti zemích po celém světě. Mezitím se osudy obou českobudějovických pivovarů ubíraly směrem, který byl v souvislosti s jejich dnešními spory rozhodující - totiž období po druhé světové válce. Nejprve v roce 1945 byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován Měšťanský pivovar coby majetek Němců, Maďarů a zrádců. Naproti tomu Český akciový pivovar byl po únoru 1948 a nástupu komunistů znárodněn. Budvar a Samson, dnešní nepřátelé, tehdy skončily pod jednou hlavičkou, když komunisté všechny pivovary z regionu začlenili do nové společnosti Jihočeské pivovary. "Budvar byl tehdy základním stavebním kamenem Jihočeských pivovarů, do kterého byl začleněn Měšťanský pivovar jako konfiskát," zdůrazňuje Boček, kdo v jaké pozici vstupoval. Leština to viděl jinak: "Při dělení Jihočeských pivovarů v roce 1991 se rozdělil pouze majetek, ale zapomněla se vyřešit známkoprávní otázka. Tato práva jsou dnes stejná pro oba českobudějovické pivovary." V roce 1967 opět nabíraly na síle spory s Američany, a proto kvůli lepší právní ochraně byl Budvar z Jihočeských pivovarů vyčleněn. Zároveň si tehdy oficiálně zaregistroval označení piva Budweiser jako ochrannou známku. V roce 1992 byly zprivatizovány Jihočeské pivovary zahrnující kromě Samsonu ještě třeboňský Regent a Platan Protivín. Tyto dva pivovary však museli majitelé v roce 2000 prodat, aby splatili alespoň část dluhů.

Budějovický měšťanský pivovar, nástupce bývalých Jihočeských pivovarů (JčP) a výrobce Samsonu, nesmí na domácím trhu prodávat a distribuovat pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. Na podnět Budvaru o tom v rámci předběžného opatření rozhodl 19.prosince 2001 Krajský soud v Českých Budějovicích. Svůj verdikt soud zdůvodnil tím, že etiketa Budweiser Bürgerbräu, používaná měšťanským pivovarem, může být přímým spotřebitelem zaměněna s výrobky Budvaru. Předběžné opatření už je platné. "Rozhodnutí je v podstatě obdobné jako v Německu ve stejné věci a vyjadřuje zájmy chráněné zákonem," okomentoval úspěch Budvaru jeho ekonomický manažer Petr Jánský. Připomněl, že proti předběžnému opatření je možné odvolání, to ale nemá odkladný účinek, což znamená, že i když se měšťanský pivovar odvolá, do doby jiného rozhodnutí s pivem Budweiser Bürgerbräu do prodeje nesmí. Tento spor mezi dvěma českobudějovickými pivovary, jejichž vedení sedělo ještě před nedávnem na židlích jen pár metrů od sebe, rozhodně není ničím novým. Začátkem roku 2001 se totiž podařilo Budvaru vytlačit tehdejší JčP se známkou Budweiser Bürgerbräu z Německa. Jihočeské pivovary změnily své jméno na Budějovický měšťanský pivovar (BMP), což je český překlad už zmíněného označení a konflikt začal gradovat. 19. července 2001 podal BMP podnět k Úřadu průmyslového vlastnictví ČR na výmaz ochranné známky Budweiser registrované Budvarem a krátce nato atakoval další tři budvarské značky -- takzvaný krček s označením Budweiser Budbräu, válečnou značku Budweiser Budvar psanou švabachem a značku Budweiser Bier Budbräu. "Jde nám jen o ochranu vlastních historických práv. Budweiser Bier -- Budějovické pivo, jako označení původu, mají rozhodnutím Vrchního soudu právo využívat oba pivovary. Žádáme o výmaz všeobecného přídavného jména Budweiser -- budějovický jako ochranné známky. My jsme tu byli o sto let dříve než Budvar a proto tvrdíme, že máme stejné, ne--li větší právo užívat Budweiser jako součást kombinované značky také," vysvětloval výpad proti Budvaru generální ředitel BMP Miroslav Leština. Budvar neotálel a jako protiútok napadl měšťanský Budweiser Bürgerbräu. Soud mu dal zatím za pravdu.

Úřad na ochranu průmyslového vlastnictví zamítl v březnu 2002 žádost BMP na výmaz ochranné známky Budweiser patřící Budvar. Současně odmítl BMP zaregistrovat značku Budweiser Bürgerbräu. Měšťanský pivovar se proti tomu odvolal. Rozhodnutí patentového úřadu předcházel verdikt soudu, který v prosinci 2001 v rámci předběžného opatření zakázal nástupci Jihočeských pivovarů na domácím trhu prodávat a distribuovat pivo pod tímto označením. BMP dosáhl jediného, byť zanedbatelného, úspěchu - výmazu švabachem psané známky, kterou Budvar nepoužíval už od druhé světové války. "Jde o prvoinstanční rozhodnutí, proti němuž je možné se odvolat k Patentovému soudu a následně k Nejvyššímu soudu. Očekáváme, že vedení BMP tento krok učiní," sdělil ředitel Budvaru Jiří Boček. Šéf BMP Miroslav Leština potvrdil úmysl odvolat se poté, co obdrží rozhodnutí.

BMP smí na etikety svého piva uvádět označení původu Budweiser Bürgerbräu, tedy česky Budějovický měšťanský var. Samson to ovšem smí na etiketě uvádět pouze malými písmeny, protože jde jen o označení původu, nikoliv oficiální značku výrobku. Vyplynulo to to z rozhodnutí Úřadu pro průmyslové vlastnictví, který tak v březnu 2002 nevyhověl žádosti Budvaru, aby Samsonu používání označení zakázal. Budvar konkurentovi z města neupíral právo na označení původu Budějovické pivo, ale Budějovický měšťanský var se mu už zdá příliš. I přes tento dílčí neúspěch zůstal státní Budvar i nadále držitelem exkluzivní ochranné známky Budweiser Bier. Přesto ředitel měšťanského pivovaru Miroslav Leština považoval verdikt za důležitý pro další budoucnost pivovaru. "Jsme velmi spokojeni s vyjádřením úřadu, že náš pivovar jako uživatel ochranného označení je přímým a bezprostředním dědicem i nositelem starobylých privilegovaných tradic pivovarské výroby v našem městě," řekl Leština. Samson už déle lepil na lahve modré etikety, které nesly velký nápis Budweiser Bürgerbräu.

Budvar definitivně porazil Budějovický měšťanský pivovar (Samson) v Německu ve sporu o ceněnou ochrannou značku Budweiser. Německý tribunál zamítl v květnu 2002 odvolání Samsonu a potvrdil, že Samson nesmí prodávat pivo označené Budweiser Bürgerbräu. Na jedné straně Budvar jako vítěz, které bere vše. Na straně druhé Budějovický měšťanský pivovar (Samson) jako poražený, už bez jakékoliv šance na opravu. Takový byl výsledek rozhodující bitvy v Německu mezi dvěma konkurenčními pivovary z Českých Budějovic o ceněnou ochrannou značku Budweiser. Německý spolkový tribunál zamítl odvolání Samsonu, a definitivně tak potvrdil rozhodnutí soudu v Kolíně nad Rýnem. Ten v březnu 2001 zakázal Samsonu prodávat pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. "Vzhledem k tomu, že Německo je naším klíčovým exportním trhem a patří nám tam třetí místo mezi importovanými pivy, jde z obchodního hlediska o velmi významné vítězství," řekl šéf Budvaru Jiří Boček. Ředitel měšťanského pivovaru Miroslav Leština odmítl reagovat s tím, že verdikt soudu ještě nemá v rukou. Budvar, jenž je stále národním podnikem, tak získal výsostné postavení na německém pivním trhu - jako jediný tam smí prodávat pivo označené Budweiser. Jeho americký konkurent tam působí pod názvem Anheuser-Busch B. Poté, co Samson neuspěl s modrou etiketou Budweiser Bürgerbräu v Německu, vrhnul třináctistupňové pivo na tuzemský trh.
Krajský soud v Českých Budějovicích počátkem října 2003 zamítl návrh na výmaz n.p.Bud.Budvar z obchodního rejstříku. Podle ředitele Budvaru měla kauza podpořit urychlenou privatizaci pivovaru. Návrh na výmaz z rejstříku podal Budějovický měšťanský pivovar, který je pokračovatelem Jihočeských pivovarů. Ten současně podal i návrh na zrušení a likvidaci Budvaru v případě, že ve sporu uspěje. Měšťanský pivovar postavil svůj návrh na argumentaci, že se zrušením někdejšího hospodářského zákoníku automaticky zanikl i národní podnik Budějovický Budvar. Ten proto neměl být "zápisuschopný" do nového obchodního rejstříku. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka měl návrh měšťanského pivovaru otevřít debatu o nejistém právním postavení podniku, a tím podpořit jeho urychlenou privatizaci. "Nedivil bych se, kdyby do ní byl zapojen i měšťanský pivovar, pro něhož by takový krok představoval vítaný způsob řešení jeho vlastních problémů," řekl v reakci na výrok soudu šéf Budvaru.

Zprávy od roku 2004 >>>

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter. Doporučuji navštívit oficiální stránky pivovaru.

Pivovary.Info