Informace do roku 2003 >>>

Dva budějovické pivovary se praly na počátku roku 2004 o ochranné známky. A to hned v několika zemích. Většímu a ekonomicky silnějšímu Budvaru se totiž nelíbilo, že BMP se snažil prodávat své pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. Oba pivovary směly shodně používat takzvané označení původu Budweiser Bier - Budějovické pivo a také je využívaly. Problém nastal u ochranných známek, kde si právo na Budweiser nárokoval Budvar. O sto let starší BMP ale jeho požadavky nehodlal akceptovat. Dva výrobci piva vzdálení od sebe přes město vzdušnou čarou nějaké tři kilometry se už utkali před soudy v Německu, Rakousku, Chorvatsku a Řecku. Z Německa se Budvaru podařilo BMP se značkou Budweiser Bürgerbräu vytlačit a v lednu 2004 uspěl i v Chorvatsku, kde záhřebský obchodní soud nedávno shledal jednání BMP „nekalosoutěžním a porušujícím práva Budvaru“. Vydal proto předběžné opatření, kterým zakázal výhradnímu distributorovi BMP na chorvatský trh dovážet, distribuovat, prodávat a propagovat pivní produkty označené značkou Budweiser Bürgerbräu. Ve svém odůvodnění uvedl, že BMP užíval označení Budweiser Bürgerbräu způsobem, který neplní funkci označení původu, ale značky výrobku, to znamená ochranné známky. „Budvar hájí své obchodní postavení a zájmy proti všem formám parazitování na dobré pověsti značky Budweiser. Záhřebský soud dal plně za pravdu našim argumentům a vydal příkaz ke konfiskaci pivních produktů označených značkou Budweiser Bürgerbräu uskladněných ve veřejných skladech a ke stažení tohoto zboží z trhu,“ řekl v lednu 2004 ředitel Budvaru Jiří Boček. Ředitel BMP Miroslav Leština byl ovšem přesvědčen, že používáním značky Budweiser nejsou práva Budvaru dotčena. Své argumenty přitom opíral o verdikty soudů v Rakousku a Řecku. „Krátce po rozhodnutí Obchodního soudu ve Vídni, kterým byla zamítnuta žaloba Budvaru proti BMP, rozhodl o zamítnutí obdobné žaloby i řecký soud první instance v Athénách,“ uvedl Leština a poznamenal, že v obou případech soudy dospěly k závěru, že označení Budweiser je označením zeměpisného původu piva z Českých Budějovic a jako takové je BMP, jako nejstarší budějovický pivovar, užíval oprávněně. „Označení Budweiser je tak podle rakouského i řeckého soudu užíváno BMP oprávněně a jeho užívání BMP je v souladu s právem,“ konstatoval Leština. Jeho prohlášení však „zvedlo ze židle“ právní zástupkyni Budvaru Helenu Lejtnarovou. „Aktuální soudní rozhodnutí v Řecku není rozhodnutím pravomocným. Zároveň se nejedná o žalobu, týkající se užívání označení Budweiser Bürgerbräu jako označení původu, ale o užívání Budweiser Bürgerbräu jako ochranné známky. Proti významným nepřesnostem v prohlášení BMP se ostře ohrazujeme,“ zdůraznila Lejtnarová.
Jihokorejský Nejvyšší soud uznal v květnu 2004 právo Budvaru na užívání ochranné známky Budějovický Budvar a obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. v zemi. Podle něj nejsou zaměnitelné s ochrannými známkami Budweiser a Bud společnosti Anheuser-Busch . Definitivně tak zamítl žalobu firmy AB kvůli nekalé soutěži.
Budvar vyhrál ve Finsku známkoprávní spor o používání značky Budweiser. Generální advokát Evropského soudního dvora Antonio Tizzano doporučil v červnu 2004, aby značky Budweiser a Bud v severské zemi z historických důvodů používal Budvar, a nikoli jeho rival, americký pivovar Anheuser-Busch. Soudní dvůr EU většinou v takových případech dá na stanovisko generálního advokáta. Budvar by tak měl mít ve Finsku volnou cestu.
Budvar v červenci 2004 neuspěl u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie se snahou o zablokování registrace známky Bud amerického pivovaru Anheuser Busch v Evropě. Podle informací amerického producenta piva rozhodl úřad tři ze čtyř známkoprávních sporů ve prospěch AB. "Tento výsledek představuje důležitý precedens pro naše další soudní spory, ve kterých nám jde o ochranu našich známek Budweiser a Bud v Evropě," komentoval rozhodnutí úřadu prezident a generální ředitel Anheuser-Busch International Steve Burrows.
Světová obchodní organizace (WTO) ve svém předběžném nálezu odmítla v listopadu 2004 způsob, jímž chtěla EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. Verdikt WTO ovlivnil ochranu i nároky Budvaru na zeměpisnou ochranu jeho značek piva. Rozhodčí výbor WTO sice vyšel EU a Budvaru vstříc, když rozhodl, že tradiční firemní známky nejsou jedinou možností a že vedle nich mohou existovat i chráněná označení původu. To podle pozorovatelů znamenalo, že Anheuser nemůže Budvaru zakázat používání jeho značek Budvar a Bud, soupeřících s americkou registrovanou známkou Budweiser. Na druhé straně rozhodnutí odpíralo Budvaru právo pokoušet se uplatnit ve světě kontrolu nad názvem Budweiser. Panel WTO rozhodl, že geografické označení nemůže být uplatňováno na překlady do jiných jazyků. "Předběžný nález WTO se nedotkne ochrany udělené zeměpisnému označení Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU. V žádném případě také nebude mít vliv na naše registrované ochranné známky kdekoliv ve světě," reagoval generální ředitel Budvaru Jiří Boček.
Ochranná známka Budweiser, o niž se už bezmála sto let přou takřka po celém světě Budvar s AB, se dostala až před Evropský soud pro lidská práva. Výjimečný a v historii justice ojedinělý krok udělal 11.ledna 2005 Anheuser-Busch, který k této respektované soudní instanci přišel se stížností na porušování lidských práv. Americká firma se zde snažila dokázat, že portugalské orgány porušily její právo na "klidné užívání vlastnictví" tím, že v roce 2001 prohlásily registraci její americké značky za neplatnou. V Portugalsku tehdy po pěti letech soudních pří Nejvyšší soud ochrannou známku Budweiser firmě AB odepřel a definitivně ji přiřkl Budvaru. Soud své rozhodnutí opřel o bilaterální portugalsko-českou dohodu o ochraně zeměpisného označení.
Bruselský Obchodní soud potvrdil v lednu 2005 právo Budvaru užívat ochranné známky Budweiser Budvar, Budvar, Budweiser a Budiwoyz v zemích Beneluxu, tedy v Belgii, Nizozemí a Lucembursku. „Celých 25 let se americký AB snažil o výmaz našich obchodních známek z registru ochranných známek zemí Beneluxu. Velmi vítáme, že bruselský Obchodní soud nevyhověl jejich žalobě a potvrdil naše práva k těmto ochranným známkám. Právní jistota tak přispěje k dalšímu rozvoji našich obchodních aktivit na těchto trzích,“ uvedl ředitel Budvaru Jiří Boček.
Kambodžský nejvyšší soud rozhodl v dubnu 2005 ve prospěch Budvaru ve sporu s americkou společností AB o registraci ochranných známek na kambodžském trhu. Budvar výsledek sporu oznámil 20.4.2005. "Rozhodnutí kambodžského nejvyššího soudu jsme pochopitelně přivítali, protože se tak upevní naše známkoprávní pozice na tamním trhu," uvedl ředitel Jiří Boček. Český výrobce piva vedl spor s firmou AB v Kambodži už od roku 2000, kdy soud první instance rozhodl na návrh amerického žalobce o výmazu zaregistrovaných ochranných známek Budvaru. Odvolací soud poté v roce 2002 rozhodl ve prospěch české strany a nařídil kambodžskému Ministerstvu obchodu ochranné známky Budvaru opět zaregistrovat. Americká strana následně podala dovolání k nejvyššímu soudu, který potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu.
Ochrannou známku Budweiser směl jako jediný pivovar v Česku užívat Budvar. Rozhodl o tom Městský soud v Praze poté, co verdikt Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž posuzoval zákonnost zápisu známky do rejstříku, napadl BMP. Rozhodnutí z ledna nabylo právní moci v půli května 2005. Nelze se již proti němu odvolat," uvedla Radka Spiesová z mediálního zastoupení Budvaru. BMP s verdiktem nesouhlasil, ale respektoval ho. BMP žalobu zdůvodňoval tím, že zápis ochranné známky byl nezákonný. Podle něj chyběla známce v době zápisu rozlišovací způsobilost, která značí schopnost jednoznačně identifikovat výrobek a i výrobce. Šlo prý jen o označení zeměpisné, které svědčí o původu z Českých Budějovic. "BMP argumentoval i tím, že v době zápisu užívalo označení Budweiser více subjektů," uvedla Spiesová. Soud však rozhodl, že slovní ochranná známka Budweiser byla do rejstříku zapsána a Budvar ji užívá v souladu se zákonem. Generální ředitel BMP Miroslav Leština v tiskovém prohlášení uvedl, že soud se nezabýval žádnými z argumentů prokazujícími, že BMP a jeho právní předchůdci mají k označení Budweiser historicky starší práva než Budvar, na nějž byla ochranná známka Budweiser později převedena. "Tyto argumenty bude možné uplatnit pouze v řízení před obecnými soudy, nikoliv v rámci aktuálního řízení před správním soudem," podotkl Leština. BMP podle něj analyzoval možnosti soudního řízení, v němž by bylo možné argumenty týkající se jeho vlastních práv k označení Budweiser prosadit. "Tak, jak se to podařilo s označením původu Budweiser Bier, které používáme již od roku 2004," dodal. Budvar již koncem roku 2004 jeden spor s BMP vyhrál. Vrchní soud v Praze tehdy rozhodl, že požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku je neoprávněný. "Žaloby BMP vnímáme jako spekulativní a účelové zároveň. Těší nás, že další soudní rozhodnutí jen potvrdilo právní subjektivitu a postavení Budějovického Budvaru," řekl ředitel posledního státního pivovaru v Čechách Jiří Boček. Spory mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjely od konce roku 1991. Představitelé BMP zastávali názor, že by bylo normální, aby slovo Budweiser užívaly oba pivovary, neboť tomu tak bylo odnepaměti.
Americký pivovar AB v Maďarsku vyhrál vleklý známkoprávní spor s Budvarem. Ten musel na příkaz soudu přestat v Maďarsku používat obchodní známky Bud, Budweiser Budvar a Budweiser Bier-Budvar. Budvar se u názvů odvolával na registraci o označení původu, která definuje původ zboží podle místa výroby a dalších specifických vazeb na lokalitu. Soud ale rozhodl, že název Bud se nevztahuje k městu České Budějovice, jak se Budvar snažil prokázat. "Pro Anheuser-Busch je to další významné soudní rozhodnutí, které nás utvrzuje v odhodlání chránit naše věhlasné obchodní známky po celém světě," řekl k rozhodnutí soudu prezident a výkonný ředitel společnosti Anheuser-Busch International Stephen J. Burrows. Ačkoliv městský soud v Budapešti neuznal Budvaru některé obchodní známky s označením původu, vedení pivovaru po rozboru verdiktu tvrdilo, že ze sporu vyšlo jako vítěz. Odvolací soud přitom dal za pravdu maďarskému patentovému úřadu. Ten už dříve rozhodl, že chráněným označením původu je pouze Budějovické pivo a Českobudějovické pivo včetně překladů. "V platnosti zůstávají všechny ochranné známky. Rozhodnutí soudu nenaruší žádné naše obchodní aktivity v Maďarsku," uvedl v červenci 2005 manažer střediska pro styk s veřejností Budvaru Petr Samec. Budvar si rozsudek vykládal tak, že soud pouze potvrdil neplatnost některých označení původu piva, ale v žádném případě to neznamenalo, že by tím dával společnosti AB právo k užívání jeho ochranných známek v Maďarsku.
Budvar vybojoval významnou bitvu v téměř šestiletém sporu s americkou společností AB o registraci značky Budvar v Číně. Komise Státního úřadu pro průmysl a obchod v Číně totiž vydala souhlas pro zaregistrování známky Budvar pro tamní trh, a tím česko-americký svár víceméně ukončila. Zda ale jihočeský pivovar vyhrál celou válku, zatím úplně jasné nebylo. "Čínský souhlas lze považovat za výrazný úspěch, ovšem toto rozhodnutí není konečné, do třiceti dnů se proti němu může Anheuser Busch odvolat," uvedl v červenci 2005 mluvčí Budvaru Petr Samec.
BMP po více než padesáti letech mohl svůj světlý ležák opět označovat ochrannou známkou B.B. Budweiser Bürgerbräu. Umožnil to Úřad průmyslového vlastnictví, který mu koncem listopadu 2005 tuto více než stoletou ochrannou známku zaregistroval. Pivovar to oznámil 16.prosince 2005 po doručení písemného vyrozumění. Jeho ředitel Miroslav Leština rozhodnutí označil za průlomové, protože všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na národní podnik Budějovický Budvar. "Věřím, že to posílí naši obchodní pozici. I když je známka registrovaná jen pro Česko, v zahraničí nám může pomoci v soudních sporech, které v některých zemích z podobných důvodů vedeme jak s Budvarem, tak americkým pivovarem Anheuser-Busch," uvedl. Název Budweiser Bürgerbräu (Budějovický měšťanský var) pivovar v nedávné minulosti několikrát na lahvích i reklamních předmětech používal. Na návrh Budvaru mu to soud vydáním předběžného opatření vždy zakázal. "Teď z Budweiser Bürgerbräu uděláme naši hlavní značku," plánoval Leština.
Vytrvalý spor dvou českobudějovických pivovarů, kdo vyrábí to pravé budějovické pivo symbolizované značkou Budweiser, pokračoval i v roce 2006. Tentokrát uspěl Budějovický měšťanský pivovar -Úřad průmyslového vlastnictví mu zaregistroval známku B. B. Budweiser Bürgerbräu. Pro příznivce obou pivovarů se nic neměnilo, označení piva zůstalo stejné. Ale BMP chystal širší využití této značky, která se objevovalo na etiketách jeho ležáku. „Připravujeme nealkoholické pivo a další řady výrobků, kde chceme tuto značku využít,“ uvedl generální ředitel BMP Miroslav Leština. Doplnil, že pivovar se tak vracel k historickému označení, které mu bylo upíráno. „Jako nejstarší pivovar v Českých Budějovicích se můžeme vrátit ke svému tradičnímu označení piva, které náš pivovar užíval dávno předtím, než vznikl Budvar, ale které mu bylo odpíráno, že všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na Budvar,“ dodal Leština. Budvar to ovšem viděl jinak. Jeho právníci studovali podklady a pak teprve se rozhodnou, zda se obrátí na soud, aby měšťanskému pivovaru užívání značky zakázal. „Měšťanský pivovar nesmí v ČR používat tuto značku. Toto slovní spojení se na jeho výrobcích může objevit pouze jako doplněk k názvu značky piva jako zeměpisné označení, tedy jako údaj o původu zboží, který značku piva doplňuje,“ vysvětlila právnička Budvaru Helena Lejtnarová. Podobný spor řešily pivovary už v minulosti, kdy naopak měšťanský pivovar u soudu zpochybňoval, zda Budvar může používat značku Budweiser. Soud však v červnu 2005 vyhověl Budvaru a známku mu ponechal.
Budvar na konci roku 2005 konečně porazil v desetiletém soudním sporu americký pivovar. AB kapituloval ve Finsku a Budvar tam konečně mohl začít používat svou ochranou známku. Proti rozsudku se nešlo odvolat a AB musel navíc zaplatit Budvaru všechny vynaložené soudní výlohy, což podle mluvčího Budvaru Petr Samce byla velice zajímavá částka. "Z obchodního hlediska je pro nás toto rozhodnutí významným úspěchem. Přispěje k právní jistotě a povede k dalšímu zvýšení našeho exportu. Finsko se v krátké době může stát jedním z deseti našich největších exportních trhů", dodal ředitel Budvaru Jiří Boček. Do Finska se Budvar vyvážel od roku 1994. V roce 2005 se prodej piva ve Finsku zvýšil o 30 %, navíc se začal exportovat i černý ležák. Postupná vítězství se rýsovaly ve Švýcarsku nebo Řecku, slast vítězství ochutnal v Portugalsku, Lotyšsku, Bulharsku, zemích Beneluxu, Maďarsku nebo Kambodži.
Odvolací soud ve Stockholmu potvrdil 16.ledna 2006 dřívější rozhodnutí obvodního soudu. Budějovický Budvar, n. p. byl tak nadále oprávněn na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Americký koncern AB žalobou podanou v roce 1999 požadoval, aby bylo Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle odvolacího soudu nebylo používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy a český pivovar tak mohl i nadále používat k označování svého piva ochrannou známku „Budějovický Budvar“. Rozhodnutí dosud nebylo konečné a obě strany mohly ještě podat dovolání k nejvyššímu soudu. „Vzhledem k tomu, že naše výrobky vyvážíme do Švédska nepřetržitě již od roku 1981, považujeme rozhodnutí odvolacího soudu v této věci za správné a pro nás vysoce pozitivní. Přesto ještě prostudujeme část rozhodnutí, která nám zakazuje používat slova „Budweis“ a „Budweiser“ a zvážíme případné opravné kroky,“ řekla právnička Budvaru Mgr. Helena Lejtnarová. Petr Samec, PR manažer k tomu dodal: „Průběžný výsledek sporu navazuje na naše nedávné vítězství ve Finsku. Umožní nám ještě více stabilizovat obchodní vztahy a pokračovat v rostoucích prodejích našeho piva na švédském trhu.“ V roce 2005 se export Budvaru do Švédska meziročně zvýšil o 10 %.
BMP neuspěl u Městského soudu v Praze. Soud v lednu 2006 zamítl správní žalobu, kterou BMP podal proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví z 8.1.2003 s cílem dosáhnout výmazu ochranné známky „Budweiser Bier Budbräu“ z rejstříku ochranných známek. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví z roku 2003 bylo rozsudkem potvrzeno a ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“, jejímž majitelem je Budějovický Budvar, n.p., zůstala i nadále v platnosti. BMP se žalobou pokoušel dosáhnout výmazu ochranné známky č. 113067 „Budweiser Bier Budbräu“, kterou vlastní Budějovický Budvar, n.p., z rejstříku ochranných známek. Městský soud v Praze správní žalobu BMP proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl a potvrdil předchozí rozhodnutí tohoto úřadu z 8.1. 2003. Ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“ tak i nadále zůstane zapsána v rejstříku ochranných známek. „Soud odmítl všechny argumenty BMP, nebo je označil za irelevantní a naopak uznal, že námi předložené důkazy jsou ve všech bodech průkazné“, komentovala rozhodnutí soudu Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budvaru. Nešlo o první pokus ze strany BMP vymazat ochranné známky, jejichž majitelem byl Budvar, nebo dokonce zpochybnit samotnou právní existenci národního podniku Budějovický Budvar. V roce 2005 například soud definitivně rozhodl ve prospěch Budvaru v podobném sporu. Soud tehdy zamítl jako neodůvodněnou žalobu BMP a potvrdil, že Budějovický Budvar, n.p. jako jediný může označovat své výrobky ochrannou známkou „Budweiser“. Koncem roku 2004 zamítl v konečném odvolacím řízení Vrchní soud v Praze požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru, n.p. z obchodního rejstříku. „Všechny snahy BMP soudně napadat platnost našich ochranných známek nebo naši právní subjektivitu vnímáme jako spekulativní a účelové. Jejich cílem je kromě získání přímého obchodního prospěchu také dlouhodobá snaha o budování pozice BMP jako jednoho ze subjektů, které nebude možné vynechat ze hry při případné privatizaci“, řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru.
V červnu 2006 se chystalo v Německu fotbalové mistrovství světa, jeden z jeho hlavních sponzorů, americký pivovar Anheuser-Busch, při něm nemohl nasadit svou hlavní značku Budweiser. V Německu na ni totiž měl již od šedesátých let exkluzivitu Budvar. Američané sice český podnik požádali o propůjčení ochranné známky, ale neuspěli. "Zamítli jsme to. Nechceme oslabovat konečná soudní rozhodnutí, která nám známku v zemi definitivně přiřkla už v šedesátých letech," řekl v únoru 2006 Jiří Boček. Německo bylo pro Budvar nejúspěšnějším zahraničním trhem, v posledních letech na něm prodávalo zhruba dvě stě tisíc hektolitrů ležáku pod značkou Budweiser Budvar. Americký pivovar při fotbalovém šampionátu nasadil jen značku Anheuser-Busch Bud. "To bude naše jediná značka k dostání na mistrovství světa," potvrdil Tony Ponturo, viceprezident pro sportovní marketing Anheuser-Busch. Věřil, že neúspěch jednání s Budvarem jeho firmu nepoškodí. "Jde o nejsledovanější sportovní akci roku, a to je skvělá příležitost, jak můžeme získat milióny dospělých konzumentů piva," tvrdil Ponturo. AB byl jedním z patnácti oficiálních partnerů mistrovství světa už od roku 1986. To mu umožňovalo používat oficiální značku šampionátu a exkluzivně čepovat pivo na stadiónech a v jejich nejbližším okolí. Ve velké části německých restaurací se ale bude točit budějovické pivo. Například v Berlíně ho prodávalo i lahůdkářství prestižního obchodního domu KaDeWe. Podle Manfreda Krolla z berlínského velkoobchodu Kamphenkel, který měl Budvar také v nabídce, udělal český pivovar dobře, že se s Američany nedohodl: "Je to pivní specialita. Proto je i mnoho restaurací, které ho zde čepují."
AB se v březnu 2006 odvolal k soudu ve Štrasburku v reakci na rozhodnutí nejvyššího portugalského soudu z roku 2001. AB se o právo používat tuto známku přel s českým Budvarem. V něm soud uvedl, že český pivovar má právo známku Budweiser v Portugalsku používat na základě smlouvy o ochraně původu, která byla uzavřena mezi ČR a Portugalskem v roce 1986. Rozhodnutí bylo podle AB v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech, která jednotlivcům i firmám zaručuje ochranu majetku. Soud pro lidská práva nicméně už v říjnu 2005 rozhodl proti AB. Soud uvedl, že právo pivovaru na klidné užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože pivovar neměl ochrannou známku Budweiser v Portugalsku nikdy zaregistrovanou. AB se odvolal k nejvyšší komoře soudu, která se skládala ze 17 evropských soudců. Mluvčí Budvaru Petr Samec řekl, že pivovar se sporu přímo neúčastní, proto jej nemůže ani komentovat. "Soudní spor probíhá mezi firmou AB a Portugalskem. Budvar není stranou tohoto řízení u Evropského soudu pro lidská práva a nemůže do něj bezprostředně zasahovat," uvedl mluvčí. AB si žádost o registraci ochranné známky Budweiser v Portugalsku poprvé podal v roce 1981. Portugalské soudy nejprve v právním sporu s Budvarem přiznaly právo k používání této známky AB, ale později vyhověly Budvaru, který se odvolal. Spor se v červnu 2001 dostal do Štrasburku.
V předvelikonočním týdnu roku 2006 bylo dosaženo smírného ujednání ve známkoprávním sporu mezi Budvarem a Anheuser–Busch na Kypru. Spor byl vyvolán v roce 2000. Americký výrobce podal žalobu, ve které požadoval zákaz importu, distribuce a propagace všech výrobků, které ve svém označení v jakékoliv podobě obsahují slova jako „Budějovický“, „Budweiser“ nebo „Budvar“. Součástí žaloby byly i požadavky na okamžitou likvidaci již dovezeného zboží, náhrada údajných finančních ztrát, odškodnění a úhrada nákladů soudního řízení. Dosažená dohoda umožnila Budvaru legální pokračování v prodeji piva na Kypru pod označením „Budějovický Budvar“ a podle přesně vymezených pravidel i používání obchodního jména „Budweiser Budvar, National Corporation“ na etiketách. Strany se dále dohodly, že nebudou navzájem požadovat náhradu škod a každá strana si ponese své náklady na právní zastoupení v tomto soudním sporu. V kontextu dlouholetých známkoprávních sporů mezi oběma pivovary šlo o první případ řešení sporů smírem. „Dosažení smíru na Kypru vítáme a považujeme toto řešení za oboustranně výhodný kompromis“ řekla k tomu Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budvaru. „Ukončení sporu nám umožňuje zahájit standardní obchodování v této zemi, aniž by nám, našemu importérovi nebo dalším subjektům v distribučním řetězci hrozilo jakékoliv právní nebezpečí. Výsledkem by měl být růst prodeje na Kypru,“ komentoval vývoj situace Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budvaru. „Naše pivo mělo na Kypru vždy své zákazníky. Jezdí tam mnoho turistů z Německa, Velké Británie a Ruska, tedy ze zemí, ve kterých máme velmi dobrou pozici,“ doplnil Robert Chrt. Budvar vyvážel pivo na Kypr od poloviny devadesátých let, a to v omezeném objemu v důsledku probíhajícího soudního sporu.
Americká společnost Anheuser-Busch mohla v Maďarsku prodávat své pivo značky Budweiser a vstoupit zde tak do konkurenčního boje s Budvarem. Dne 24.května 2006 to potvrdil maďarský odvolací soud s tím, že český výrobce neměl na značku Budweiser exkluzivní právo.
Švédský Nejvyšší soud v květnu 2006 rozhodl, že nebude projednávat dovolání Budvaru, které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna 2006. Tím byl definitivně ukončen spor, zahájený žalobou americké firmy na český pivovar v roce 1999. Americký koncern původně požadoval, aby bylo Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle švédských soudů nebylo používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy. „Výsledek budeme samozřejmě respektovat. Ukončení sporu vítáme, protože z praktického pohledu nijak neomezuje naše současné obchodní aktivity, ale naopak stabilizuje naší obchodní pozici. Už minimálně od roku 1999 používáme pro naše pivo ve Švédsku označení „Budějovický Budvar“ a je pro nás pozitivní, že to tak bude i v budoucnosti,“ řekl Petr Samec, manažer Budvaru. I právo na označení „Budějovický Budvar“ bylo totiž původní žalobou napadeno a ohroženo. „Loňský vývoz do Švédska jsme meziročně zvýšili o 10% a tento trend v prvním čtvrtletí 2006 pokračuje,“ dodal Petr Samec.
Budvar mohl s konečnou platností ve Španělsku využívat na svých výrobcích označení „Budějovický Budvar“. Registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ jihočeskému pivovaru definitivně potvrdil španělský nejvyšší soud, když v květnu 2006 zamítl odvolání společnosti AB proti předchozímu shodnému rozhodnutí Vrchního soudu v Madridu. Vrchní soud rozhodl už v roce 2003 ve věci registrace ochranných známek „Budějovický Budvar“ ve prospěch českého výrobce. „Přestože je pro nás Španělsko dosud malým trhem, který nepatří mezi 10 našich nejdůležitějších vývozních zemí, očekáváme, že konečné rozhodnutí nejvyššího soudu pomůže rozvoji našich obchodních aktivit. Především jsme získali definitivní právní jistotu, která podstatně snižuje rizika při našich investicích do marketingu a podpory značky „Budějovický Budvar“ ve Španělsku,“ komentoval rozhodnutí soudu Petr Samec, PR manažer Budvaru. Budějovický Budvar, n.p. vyvážel do Španělska v posledních letech více než 4 000 hl světlého ležáku ročně. V roce 2005 činil meziroční nárůst vývozu 4%. Známkoprávní spor ve Španělsku měl počátek v roce 1997, kdy Budvar podal u místního patentového úřadu přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“. Patentový úřad kvůli námitkám americké společnosti ve druhé instanci odmítl jihočeskému pivovaru ochranné zámky zaregistrovat. Americká strana argumentovala potenciální možností záměny ochranné známky „Budějovický Budvar“ s jejich platnými ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“. Budvar podal proti závěru patentového úřadu již v roce 1999 správní žalobu k Vrchnímu soudu v Madridu, který v roce 2003 rozhodnutí španělského patentového úřadu zamítl a ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaregistroval. Anheuser-Busch se proti tomu odvolal k nevyššímu soudu, ale ten verdikt vrchního soudu v květnu 2006 s konečnou platností potvrdil. Rozhodnutí bylo konečné a nešlo se proti němu odvolat.
Budvar smí používat jako ochrannou známku znak města Českých Budějovic se dvěma rytíři se štítem. Rozhodl o tom v červnu 2006 Vrchní soud v Praze, poté co verdikt českobudějovického krajského soudu napadl Budějovický měšťanský pivovar. Budvar užívá znak na etiketách svého piva. BMP žalobu odůvodňoval tím, že známku vlastní od roku 1938. Argumentoval, že od dubna 1949 převzal "rytíře" jako nástupce národního podniku Jihočeské pivovary. Převod známky z národního podniku na Budvar v červnu 1969, který schválil i patentový úřad, tak byl podle BMP neplatný. Vrchní soud se však přiklonil k rozhodnutí krajského soudu. Ten poukázal na výměr ministerstva potravinářského průmyslu z prosince 1966, jímž byl založen Budějovický Budvar, národní podnik. Podle výměru patří Budvaru majetek a práva bývalého Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích (ČAP), znárodněného v roce 1946 a později začleněného do Jihočeských pivovarů. Budvaru náleží i majetek, který ČAP získal v době, kdy byl samostatně spravován pod Jihočeskými pivovary. Výměr výslovně zmiňuje nabytí i známkových práv.
Evropská unie podpořila nárok americké pivovarnické skupiny AB na značku Bud. Pro firmu, která to dne 26.6.2006 oznámila, to znamená vítězství nad Budvarem v bitvě o ochrannou známku Bud v Evropě. Rozhodnutí bylo ale dílčím krokem v rozsáhlé právní bitvě, kterou Budvar a AB vedly u několika evropských soudů. Rozhodnutí vydal odvolací výbor Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu EU. Úřad rozhodl, že si americká firma může v Evropě zaregistrovat jako svoji obchodní známku Bud. Rozhodnutí ještě podléhá odvolání.
Pekingský soud (1'st Intermediary People's Court in Beijing) vydal v červenci 2006 významné rozhodnutí ve prospěch pivovaru. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby společnosti AB proti čínské Známkové a rozhodčí komisi (TRAB - China Trademark and Adjudication Board) a tím potvrdil její rozhodnutí z roku 2005, které registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně povolilo. Podle soudu nebyly ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaměnitelné s ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“, které v Číně vlastnila americká firma. „Poslední rozhodnutí soudu je významným krokem k definitivní registraci našich ochranných známek. Podstatně jsme se přiblížili k okamžiku, kdy se nám otevře čínský trh,“ sdělil k poslednímu vývoji v Číně Petr Samec, PR manažer Budvaru. V roce 2006 Budvar do Číny nevyvážel právě z důvodů nedořešené registrace. Čínský trh byl přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Spor v Číně trval devět let. Budvar podal přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“ č. 1221616 a č. 1299354 u čínského Úřadu pro ochranné známky (China Trademark Office) již v roce 1997. Americká firma podala proti registraci námitky, které byly v roce 2001 zamítnuty. Proti tomu se AB odvolal ke Známkové a rozhodčí komisi (TRAB). TRAB v červenci 2005 toto odvolání opět zamítl a povolil registraci známek Budvaru. AB následně podal žalobu proti TRAB s cílem zrušit jeho rozhodnutí.
Úřad průmyslového vlastnictví ČR (dále jen ÚPV) změnil v září 2006 své prvoinstanční rozhodnutí ohledně pěti ochranných známek, které obsahovaly slovo „Budweiser“. Zamítl tak námitky Budvaru proti registraci těchto ochranných známek, o které požádal Budějovický měšťanský pivovar a.s. (dále jen BMP). ÚPV byl přesvědčen o tom, že spotřebitelé budou jako značku výrobků vnímat pouze písmena „B.B.“, případně „B.B.B“ či „B.B.B.B.“ a použitím slova „Budweiser“ při označování výrobků BMP nebudou narušena zákonem chráněná práva pivovaru Budějovický Budvar. „Změna rozhodnutí ÚPV nás překvapila, zvláště když v první instanci byly naše námitky proti registraci těchto ochranných známek přijaty,“ řekl k rozhodnutí Petr Samec, PR manažer Budvaru. „S odůvodněním rozhodnutí ÚPV nesouhlasíme. Z průzkumů trhu víme, že spotřebitelé jsou klamáni a považují výrobky BMP za produkty našeho pivovaru,“ dodal Samec. Z průzkumů trhu vyplynulo, že použití písmen „B.B.“ není pro běžné české spotřebitele dostatečným rozlišovacím prvkem. Zákazníci na etiketách především vnímají slovo „Budweiser“, které bylo dlouhodobě a tradičně spojeno s pivovarem Budvar. Slovo „Budweiser“ bylo navíc platnou ochrannou známkou Budvaru již od počátku minulého století. Chování BMP bylo možné označit za parazitování na platných ochranných známkách Budvaru. Protože se nejednalo o konečné rozhodnutí, využil Budvar řádný opravný prostředek – tedy správní žalobu. BMP rozpoutal proti Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se spekulativní snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své údajné nároky přitom BMP opíral o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ měl historická práva a považoval se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však neexistovala. BMP vznikl až v roce 1992. V červnu 2006 Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru.
Ochranná známka Budweiser Budvar patřila v Portugalsku po rozhodnutí tamějšího patentového úřadu s konečnou platností Budvaru. Završen tak byl sedmiletý registrační proces, v němž český národní pivovar soupeřil s americkým konkurentem Anheuser-Busch. "Po sedmi letech jsme dosáhli dalšího konečného vítězství, které nám poskytuje známkoprávní jistotu a umožňuje nám bez rizika investovat do rozvoje našich obchodních aktivit na portugalském trhu," uvedl v listopadu 2006 mluvčí pivovaru Petr Samec. Spor o portugalský trh ale ještě nekončil. Na jaře 2006 se totiž americká firma odvolala proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který firmě v zemi zakázal pivo pod značkou Budweiser prodávat.
Vrchní lidový soud v Pekingu (The High People's Court in Beijing) zamítl na podzim 2006 odvolání společnosti A-B a potvrdil v plném rozsahu rozhodnutí soudu první instance, vydané v červenci 2006. To povolilo registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Americká strana se proti tomuto rozhodnutí v srpnu 2006 odvolala. Vrchní lidový soud tedy potvrdil názor nižšího soudu na dostatečnou odlišnost přihlašovaných známek „Budějovický Budvar“ od ochranných známek společnosti A-B. Soud vyloučil jejich možnou záměnu a klamání či matení spotřebitelů. Známky byly odlišné vizuálně i foneticky, a to i přesto, že obsahovaly shodnou první slabiku (tři písmena) b-u-d. Soud konstatoval, že všechny argumenty společnosti A-B jsou neakceptovatelné a že odvolání nelze vyhovět. „Po devíti letech jsme definitivně obhájili naše práva. Registrace ochranných známek nám umožní bez rizik zahájit export našeho piva do Číny,“ sdělil k poslednímu vývoji v Číně Petr Samec. Dosud Budvar do Číny nevyvážel právě z důvodů neukončené registrace. Čínský trh byl přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Byl to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě. Spor v Číně trval devět let. Budvar podal přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“ č. 1221616 a č. 1299354 u čínského Úřadu pro ochranné známky (China Trademark Office) již v roce 1997. Americká firma podala proti registraci námitky, které byly v roce 2001 zamítnuty. Proti tomu se A-B odvolal ke Známkové a rozhodčí komisi (China Trademark and Adjudication Board – dále jen TRAB). TRAB v červenci 2005 toto odvolání opět zamítla a povolila registraci známek Budvaru. A-B následně podal žalobu proti TRAB s cílem zrušit její rozhodnutí. Tuto žalobu zamítl soud první instance a americká strana se proti tomu v srpnu 2006 odvolala.
BMP vydal 20.listopadu 2006 tiskové prohlášení o tom, že jejich ochranná známka „Budweiser Bürgerbräu“ byla registrována v Polsku. Zveřejněné prohlášení BMP bylo dle Budvaru zavádějící a zkreslené. Budvar proto považoval za nutné uvést informace na pravou míru. V žádném případě se nejednalo o konečné a definitivní rozhodnutí polského patentového úřadu, protože tam fungoval jiný systém než například u nás. Polský úřad pouze formálně zveřejnil registraci. Proti zmíněné registraci podal Budvar již 7. listopadu 2006 své námitky s řadou argumentů. Začalo standardní námitkové řízení před patentovým úřadem (nikoliv před soudem), které mělo trvat asi 6-9 měsíců. Teprve po ukončení tohoto námitkového řízení měl vydat patentový úřad rozhodnutí, kterým buď potvrdí platnost registrace, nebo ji zamítne. Rozhodnutí patentového úřadu bylo možné napadnout žalobou u správního soudu. BMP často argumentoval tím, že má historická práva k užívání pojmu „Budweiser“. BMP ale dle Budvaru nebyl univerzálním právním nástupcem původního německého pivovaru, jak tvrdil, a z tohoto důvodu mu žádná „historická práva“ dle Budvaru nenáležela. „Není to subjektivní názor nebo pocit Budvaru. Letos v červnu to v rozsudku k jiné kauze výslovně potvrdil i Vrchní soud v Praze,“ řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. V Polsku platil při registraci ochranných známek jiný systém než například u nás. Polský patentový úřad po provedení formálního průzkumu a s přihlédnutím k případným připomínkám třetích stran přihlášku ochranné známky formálně zaregistruje a registraci zveřejní. „Registrace ochranné známky, o níž hovoří BMP, je pouze formálním aktem, o jehož platnosti bude polský patentový úřad teprve rozhodovat v rámci řízení o námitkách ze strany Budvaru. Nejde o konečné rozhodnutí, jak tvrdí BMP. Polský patentový úřad tedy v žádném případě dosud pravomocně nepotvrdil jakákoliv práva BMP k označení „Budweiser Bürgerbräu“,“ doplnil Petr Samec. Po zveřejnění registrace standardně nastává fáze, kdy subjekty, jejichž práva mohou být registrací poškozena, mohou proti registraci podat námitky. Budvar, který měl v Polsku mimo jiné výhradní práva k ochranné známce Budweiser, tak učinil již 7.11. 2006 a námitky podal. Nyní tedy běží standardní námitkové řízení, které bude trvat 6-9 měsíců. Budvar měl v Polsku platně registrované ochranné známky „Budweiser“, „Budweiser Budvar“ a „Budweiser Budbräu“. Těchto ochranných známek se poslední rozhodnutí polského patentového úřadu nijak nedotýkalo. BMP rozpoutal proti Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své nároky přitom BMP opíral o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ má historická práva a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však dle Budvaru neexistovala. BMP vznikl až v roce 1992. V červnu 2006 Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru.
Budvar mohl od ledna 2007 s konečnou platností prodávat své pivo v Portugalsku pod svou značkou. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku totiž odmítl odvolání amerického pivovarského gigantu AB proti rozsudku tohoto tribunálu, který americké společnosti de facto zakazoval prodávat v Portugalsko její pivo pod značkou Budweiser. Velký senát dospěl poměrem hlasů 15:2 k závěru, že portugalský nejvyšší soud nepostupoval svévolně ani zjevně iracionálně, když v roce 2001 rozhodl, že právo na používání ochranné známky Budweiser Budvar má v Portugalsku česká společnost. Rozhodnutí nejvyššího soudu se opíralo o československo-portugalskou smlouvu o ochraně původu z roku 1986. Americká společnost si ještě v roce 2001 ve Štrasburku stěžovala na Portugalsko s odůvodněním, že rozhodnutí portugalských soudů odporovalo protokolu číslo 1 k Evropské úmluvě o lidských právech, který se týká ochrany vlastnictví včetně duševního. Američané poukazovali na to, že o zaregistrování ochranné známky Budweiser požádali v Portugalsku už v roce 1981, tedy šest let před uzavřením československo-portugalské smlouvy. Senát štrasburského soudu ale stížnost odmítl s poukazem na to, že právo amerického pivovaru na užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože ji v Portugalsku nikdy neměl zaregistrovanou. Američané se odvolali, ale velký senát odvolání zamítl. Uvedl, že štrasburskému soudu nepřísluší stavět se na místo národních soudů, ale zajistit, aby jejich rozsudky nebyly poznamenány svévolí nebo zjevnou iracionálností. To se podle něj v nynějším případě nestalo a příslušný článek protokolu evropské úmluvy nebyl porušen.
Americký pivovar AB v Itálii vyhrál v březnu 2007 soudní spor s Budvarem. Italové nařídili zrušit tři registrované známky, které Budvar v Itálii používal. Dvě známky se podle agentury AP týkaly názvu Budweiser Budbrau a jedna názvu Budweiser Budvar. Odvolací soud v Římě také rozhodl, že Budvar nemá právo v Itálii používat název Budweiser s odvoláním na označení geografického původu. "Odmítnutím dalších obchodních známek společnosti Budvar odvolací soud potvrdil naše exkluzivní práva ke známkám Bud a Budweiser," řekl prezident a výkonný ředitel Anheuseru Stephen J. Burrows.
Poslední rozhodnutí italského soudu, který nařídil zrušení ochranné známky Budweiser Budbrau a Budweiser Budvar, příliš neovlivnilo obchodní aktivity pivovaru v Itálii. Budvar do Itálie již od 1. ledna 2005 vyvážel pivo pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Pivovar měl totiž registrovanou tzv. komunitární ochrannou známku „Budějovický Budvar“, která platila ve všech zemích Evropské unie.
Maďarský soud odmítl v dubnu 2007 odvolání Budvaru proti dřívějším rozhodnutím. Potvrdil tak, že Budějovičtí nemají na slovo "Bud" žádný geografický nárok, protože to není odkaz na město, kde Budvar sídlí a vaří pivo. Společnost Budvar již dříve uvedla, že po soudních sporech zůstává v Maďarsku výhradním vlastníkem ochranných známek "Budweiser" a "Budweiser Budvar". Verdikt maďarského soudu nijak neohrožoval obchodní aktivity Budvaru v této zemi, řekl mluvčí pivovaru Petr Samec. Budvaru tam i nadále patřily známky Budweiser a Budweiser Budvar i označení původu Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. "Pivo sem tedy budeme i nadále vyvážet pod značkou Budweiser Budvar," uvedl Samec.
V květnu 2007 řecký Nejvyšší soud zamítl dovolání Budvaru ve věci užívání označení „Budweiser Bürgerbräu“ na etiketách piva vyráběného společností BMP a prodávaného v Řecku. Chování BMP považoval Budvar za nekalou soutěž a pokoušel se mu zabránit. Rozhodnutí bylo konečné.
Evropský soud první instance v Lucemburku začal v březnu 2008 projednávat stížnost státního pivovaru Budvar na evropský Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM). Ten přijal žádost amerického Anheuser-Busch o registraci ochranné známky Bud . U druhého nejvyššího soudu v Evropské unii tak pokračoval dlouholetý spor, který si vysloužil nálepku pivní válka . Rival budějovického pivovaru chtěl značku Bud používat v Unii pro celou škálu výrobků, včetně piv. Budvar tvrdil, že ochranná známka Bud je označením původu, které je mimo jiné registrované ve Francii a Rakousku. Podle OHIM to ovšem není pravda, a pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to porušení práva, kterým se v EU registrace ochranných známek řídí. Soud první instance uvedl, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu rozhodl správně, když odmítl námitky Budvaru proti registraci známky Budweiser a Bud například pro cukrovinky nebo oděvy. Soud první instance řeší všechna podání od lidí i firem proti rozhodnutím institucí EU. Proti jeho rozhodnutí se lze odvolat k Evropskému soudnímu dvoru. V případě, že pivovar u soudu uspěje, dostane případný kupec světoznámý pivovar doslova na stříbrném podnose.
BMP neuspěl v listopadu 2008 s dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR. Brojil proti uložení povinnosti zaplatit 350 000 korun Budvaru za neoprávněné užívání známky Budweiser Bürgerbräu. Budvar se v řízení domáhal ochrany proti neoprávněnému zásahu „měšťanů“ do svých práv k ochranným známkám a proti nekalé soutěži konkurenta na trhu. Žalovanému měla být uložena povinnost zdržet se prodeje piva pod značkou „Budweiser Bürgerbräu“, distribuce a užívání takto označených reklamních předmětů, povinnost zničit takové výrobky a zaplatit žalobci zadostiučinění jeden milion. Krajský soud v Českých Budějovicích v roce 2004 zakázal BMP užívat označení Budweiser Bürgerbräu jako dominantního na hlavní břišní a krčkové etiketě láhví, v reklamě a v marketingu. Ostatní návrhy zamítl. Vrchní soud v Praze zrušil jeho rozhodnutí co do zamítnutí poskytnutí zadostiučinění. Krajský soud pak v říjnu 2006 uložil BMP nahradit Budvaru nemajetkovou újmu ve „výchovné“ výši 100 000 korun. Vrchní soud v červnu 2007 tento výrok doplnil o povinnost BMP zaplatit poškozenému dalších čtvrt milionu korun. Ztotožnil se s tím, že jednání BMP bylo klamavým označením zboží a parazitováním na pověsti. Užíváním zmíněného označení žalovaný jednoznačně navozoval mylnou domněnku, že jde o pivo Budějovického Budvaru. Žalovaný využil pověsti svého konkurenta a jeho produkce. Způsobená újma byla podstatně rozsáhlejší, než jak s ní uvažoval soud prvního stupně. Uvedením údaje, jež je zapsaným označením původu výrobku, na etiketě a dalších předmětech jako značky piva jednal BMP v rozporu s dobrými mravy soutěže, obchodními zvyklostmi a své právo v konkurenčním boji zneužil, řekl Vrchní soud. Budějovický měšťanský pivovar podal dovolání k Nejvyšší soudu ČR. Budvar prý v řízení neprokázal, že mu byla jednáním žalovaného způsobena újma. Přiznaný „nárok“ pak prý má fakticky formu „sankce“ za porušení tvrzených práv žalobce, což ale český právní řád nezná. Nadto prý nebylo zkoumáno, zda zadostiučinění může být poskytnuto jinou formu, například omluvou. NS ale konstatoval, že oba soudy shodně zcela správně uzavřely, že jednáním BMP došlo k zásahu do práv žalobce z ochranné známky a k nekalé soutěži. Dovolání žalobkyně proti měnícímu výroku Vrchního soudu proto NS zamítl.
Soud prvního stupně v Lucemburku v prosinci 2008 zrušil rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), kterým byly zaregistrovány komunitární ochranné známky „BUD“ pro společnost Anheuser-Busch. Proti přihláškám těchto známek podal Budvar již v minulosti námitky, které ale OHIM zamítl. Následovala žaloba Budějovického Budvaru proti OHIM. V žalobě se Budějovický Budvar domáhal zrušení rozhodnutí OHIM o registraci komunitárních ochranných známek „BUD“. Soud prvního stupně argumenty Budějovického Budvaru uznal a dnes rozhodnutí OHIM o registraci ochranných známek zrušil. Na základě podobných argumentů byla před časem zamítnuta i registrace komunitární ochranné známky „Budweiser“, o kterou žádala společnost Anheuser-Busch ve třídě 32 (pivo). V období 2000/2007 bylo ukončeno celkem 111 soudních sporů a správních řízení, které vedl Budvar v oblasti ochranných známek. Budějovický Budvar byl úspěšný v 80 případech a v 5 případech skončil spor remízou.
Evropský soudní dvůr v Lucemburku zpochybnil nárok v září 2009 pivovaru Budvar na výhradní používání značky "Bud", o niž se dlouhodobě přel s americkým pivovarem Anheuser-Busch. Podle rozsudku značka "Bud" nemůže být v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazené unijní právo. Budějovický Budvar však tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá.
Druhý nejvyšší soud Evropské Unie v Lucemburku v srpnu 2010 definitivně potvrdil své dřívější rozhodnutí, které firmě Anheuser-Bush InBev brání v registraci obchodní značky „Budweiser“ (tzv. komunitární ochranné známky) v Evropské unii. „Rozhodnutí soudu v Lucemburku rozhodně vítáme. Považujeme jej za logickou reakci na stav, kdy má Budějovický Budvar registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser ve většině členských zemí EU,“ řekl Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru. Budvar měl nyní registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser v celkem 19 členských státech Evropské unie. „Toto rozhodnutí výrazně stabilizuje naši známkoprávní pozici v EU. Pokud by totiž byla komunitární známka registrována pro našeho konkurenta, vedlo by to k souběžnému užívání známek v některých členských zemích, což by mohlo vyvolat novou vlnu soudních sporů,“ dodala Mgr. Helena Lejtnarová, právnička o Budvaru Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.
Generální advokátka Soudního dvora Evropských Společenství paní Verica Trstenjak v únoru 2011 zveřejnila stanovisko ve věci C-482/09 (předběžná otázka Court of Appeal, UK - otázka "strpění" v právu EU a použitelnost práva EU ve vnitrostátním řízení ve Velké Británii). Kauza byla do jisté míry precedentní. O jejím významu svědčilo i to, že generální advokátka brala v úvahu i vyjádření, která jí k případu zaslaly vláda Spojeného království, česká, italská, slovenská a portugalská vláda, jakož i Evropská komise. Stanovisko bylo pro Budvar velmi příznivé a zvyšilo jeho šance v dalším pokračování sporu. Generální advokátka totiž podpořila právní názor Budvaru, že soudní spor o ochrannou známku Budweiser na území Spojeného království by měl pokračovat bez využití předpisů Evropské unie (konkrétně užití čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 89/104), o které se opírala žaloba společnosti Anheuser-Busch InBev (dále jen ABI). „Pokud bude Soudní dvůr Evropských Společenství při rozhodování o předběžné otázce vycházet ze stanoviska generální advokátky Verici Trstenjak, může žaloba našeho konkurenta ztratit hlavní právní argument, na kterém byla postavena,“ řekl Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru. Spor v Británii začal v roce 2005, kdy společnost ABI podala žalobu na vymazání ochranné známky Budweiser, kterou měl registrovánu Budvar. Známku „Budweiser“ přitom měly v Británii registrovanou obě společnosti a řadu let ji také používaly při prodeji piva. Britští zákazníci byli však schopni oba konkurenční produkty jasně rozlišovat.
Evropský soudní dvůr vyhověl v březnu 2011 kasační stížnosti pivovaru Anheuser-Busch proti rozsudku, jenž nahrával českému Budvaru ve sporu o ochrannou známku Bud. V předchozím verdiktu totiž tribunál konstatoval, že se Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu dopustil nesprávných právních posouzení, když zamítl námitky Budvaru proti registraci známky Bud americkým konkurentem. AB požádal o zápis obrazového a slovního označení Bud jako ochranné známky pro několik druhů výrobků včetně piva v letech 1996 až 2000. Budvar podal proti zápisu námitky, v nichž argumentoval, že má označení Bud chráněno na základě Lisabonské smlouvy ve Francii, Itálii a Portugalsku, a v Rakousku pak na základě dvoustranných smluv uzavřených mezi Rakouskem a bývalou ČSSR. „Soudní dvůr částečně zrušuje rozsudek tribunálu týkající se zápisu označení Bud jako ochranné známky Společenství (EU) a žádá jej o nové rozhodnutí. Zeměpisné označení chráněné v členském státě může být překážkou zápisu ochranné známky Společenství pouze tehdy, když je skutečně užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku v podstatné části tohoto státu,“ zdůvodnil soud v rozsudku. Rozsudek původně znemožnil americkému konkurentovi registrovat značku v celé EU. Soudní dvůr nalezl na základě kasační stížnosti dohromady tři právní pochybení předchozího rozsudku a částečně jej zrušil. „Vzhledem k tomu, že stav sporu nedovoluje, aby Soudní dvůr vydal sám konečné rozhodnutí, vrací věc zpět tribunálu k novému rozhodnutí,“ zněl verdikt.
Italský odvolací soud v Miláně ve svém rozhodnutí v červnu 2011 podpořil italské importéry značky Budweiser Budvar – společnosti Italsug Trade S.R.L. (dále Italsug) a K. Kiem S.R.L. (dále Kiem). Spor byl vyvolán v roce 2001 žalobou společnosti Anheuser-Busch Inbev (dále ABI) a jejího italského partnera Birra Peroni Industriale S.P.A. (dále Peroni) na údajnou nekalou soutěž a porušení práv k jejich ochranným známkám „Budweiser“, „Bud“ a jim podobných tím, že do Itálie dováželi a tam prodávali pivo značky „Budweiser Budvar“. Žalobci původně požadovali zabavení a zničení veškerého takto označeného zboží, náhradu škody a pokutu ve výši 21 mil. Euro a úhradu nákladů řízení. V roce 2008 přiznal soud 1. instance žalobcům nárok na náhradu škody ve výši 5 950 271,58 Euro + úroky. Odvolací soud nyní prakticky všechny požadavky ABI a Peroni zamítl. Žalobci navíc museli uhradit veškeré náklady řízení vzniklé italským importérům v obou stupních řízení ve výši téměř 150 000 Euro. Právě tento spor byl součástí „války“, která o značku Budweiser v Itálii probíhala již od roku 1985. V roce 2001 po dlouhých soudních sporech dosáhl ABI zneplatnění některých ochranných známek Budvaru s prvkem „Budweiser“ v Itálii. Následně začal ABI v Itálii používat svou ochrannou známku „Budweiser“, snažil se zakázat užívání dalších, stále platných, známek „Budweiser Budvar“ importéry Budvaru a pokusil se je zastrašit požadavkem náhrady škody v nehorázné výši. (tisková zpráva pivovaru)
Budvar zaznamenal výrazný posun při obhajobě své značky BUD na území Bulharské republiky. V červenci 2011 byla rozhodnuta celkem tři správní řízení před bulharskými soudy, která skončila ve prospěch Budvaru. V nejdůležitějším z nich Budvar znovu uhájil svá práva k označení původu BUD před žalobou konkurenčního Anheuser-Busch Inbev (dále jen ABI). ABI toto označení původu napadl v roce 2011 na jaře již podruhé (první pokus skončil neúspěchem ABI v roce 2006) a požadoval zrušení ochrany označení původu BUD. Městský soud v Sofii však žalobu vrátil jako nepřípustnou s odůvodněním, že bulharský soud není oprávněn rozhodovat o osudu označení původu pocházejícího z jiné země. To může udělat pouze soud příslušný podle místa původu takového označení, tedy český soud. Zachování ochrany pro označení původu BUD bylo klíčové pro vývoj dalších dvou sporů, které řešil bulharský Nejvyšší správní soud. V těchto sporech požadoval Budvar vymazání ochranných známek BUD a AMERICAN BUD, které vlastnil ABI. Vzhledem k vývoji situace ve sporu o označení původu (viz výše) a také díky neužívání těchto ochranných známek na území Bulharska vzal ABI zpět svá dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Tím nabyla právní moci předchozí rozhodnutí soudu nižší instance a obě tyto známky byly vymazány. Spory o značku BUD v Bulharsku však stále nebyly ukončené. Budvar usiloval u Nejvyššího správního soudu ještě o vymazání ochranných známek AMERICAN BUD a ANHEUSER-BUSCH BUD. Bulharsko je tradiční exportní destinací Budvaru a zvláště po vstupu Bulharska do Evropské unie v roce 2007 jeho potenciál vzrůstal. Přestože spotřeba piva na hlavu byla tam relativně nízká (v roce 2010 to bylo 65 litrů na osobu a rok). Budvar vyvezl v roce 2010 do Bulharska asi 1200 hl světlého ležáku Budweiser Budvar. ABI ovládal v Bulharsku řadu lokálních pivovarů, které dohromady vyráběly asi čtvrtinu bulharské produkce piva (např. značky Kamenitza, Astika a Burgasko). (tisková zpráva pivovaru)
AB již směla na rakouském trhu prodávat své pivo pod značkami Bud a American Bud. Rozhodl o tom dne 3.11.2011 rakouský nejvyšší soud, čímž ukončil 12letý spor mezi AB a českou firmou Budvar. Ten si chtěl vymoci zákaz prodeje amerického piva pod značkou Bud s odvoláním na rakousko-českou dohodu o ochraně značek z roku 1976. Podle rakouského deníku Kurier byl spor v Rakousku definitivně ukončen. Český pivovar si už v roce 1999 u obchodního soudu ve Vídni vymohl prozatímní nařízení o zákazu užívání značky Bud u amerického piva, což později potvrdily soudy vyšší instance. Po následujících dlouholetých soudních sporech nyní rakouský nejvyšší soud stížnost Budvaru pravomocně odmítl. Soud se přitom odvolával na rozhodnutí soudního dvora EU, jenž konstatoval, že nad bilaterální dohodou z roku 1976 stojí evropské právo. V příslušném evropském registru chráněných značek odvozených od místa původu Bud nefiguroval. Jsou v něm zapsány jen názvy jako Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. I podle rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2003 se přitom v Rakousku nemohlo prodávat pivo společnosti AB pod značkou American Bud. (zdroj: byznys.lidovky.cz)

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.