Pivo světlé Dětěnické 12,5 %
světlý ležák
alk.: , %; láhev
plněno pouze do sudů
Pivo je v nefiltrované podobě.
Pivo černé Dětenické 13 %
tmavý ležák
alk.: , %; láhev
plněno pouze do sudů
Pivo je v nefiltrované podobě.
V roce 1948, v období znárodnění, se stal zámek majetkem státu. Ale ještě předtím z něho zmizela, byla rozkradena, většina
sbírek a inventáře. Později byla v areálu zámku zřízena dívčí zahradnická škola a posléze
zvláštní internátní škola.
V roce 1998 zámek koupili manželé Ondráčkovi a po rozsáhlé a velice šetrné rekonstrukci na
prahu třetího tisíciletí zámek
Dětenice zpřístupnili veřejnosti. Jisté ovšem je, že v roce 1790 byla hrabětem
Clam-Gallasem postavena vedle Starého sklepa budova varny s ležáckými sklepy, spilkou a
ledárnou. Poslední stavební úpravy převážně na sladovně proběhly koncem 19. století za
maltézských rytířů. Pivo ze zámeckého pivovaru se těšilo velmi dobré pověsti. Kníže Othénio
Lichnovský z Werdenbergu a Voštic pivo dodával na stůl císaři Františku Josefovi I. a jeho
nástupce, hrabě s Hardeka, posílal pivo do Španělska pro španělskou královnu Sofii. Mezi
sběrateli pivních lahví je za jednu z nejcennějších považována láhev s maltézským křížem
z dětenického pivovaru. V roce 1903 koupili pivovar velkoprůmyslníci, majitelé cukrovaru,
bratři Blochové. V roce 1927 koupil pivovar stavitel a podnikatel Řehák, který ho pronajal
sládkovi Čeňkovi Petákovi. Spotřeba piva se však rok od roku zmenšovala. V dětenickém pivovaru
se vařila černá dvanáctka a světlá dětenická desítka. Dětenický pivovar měl zastoupení
Prvního plzeňského akciového pivovaru v Plzni na výrobu piva Gambrinus, kterého se zde vařilo
asi dva tisíce hektolitrů ročně. Rokem 1948 začalo znárodňování a později masové rušení mnoha
malých a neefektivních pivovarů. Tento osud potkal i dětenický pivovar v roce 1955. Zchátralý
a zpustlý pivovar zrestaurovali a dali do původního stavu noví majitelé, kteří ho v roce 2000
koupili. Obnovili zde tradiční výrobu piva podle prastarého a zázračného receptu loupeživého
rytíře Artura. Návštěvníci dětenického pivovaru tak mohli obdivovat nádherné historické
sklepy, včetně památného starého sklepa, kde byla zřízena středověká knajpa. Na vlastní oči
bylo možné vidět výrobu pohádkového piva lásky, tak jak probíhala v dávných dobách. To bylo
vaření na otevřeném ohni, scezování přes slámu, kvašení a ležení v dubových kádích a sudech,
tedy pivo takové, jaké pili naši praotcové. Návštěvníci si mohli prohlédnout také originální
pivovarnické muzeum.
Pivovar byl opět
v zprovozněn v polovině dubna 2003. Kvasnicové pivo bylo v něm vyráběno středověkou
metodou/ležácké sudy, scezování přes slámu/. V budově pivovaru bylo i
muzeum pivovarnictví. Součástí prohlídky pivovaru byla samozřejmě také
ochutnávka piva.
Pivo měli v květnu 2003 12,5% světlé a silnější
tmavá 13, obě za cenu 25,- Kč/0,5l.
Hosté se po prohlídce mohli usadit u dřevěných
stolů na lavicích pokrytých kožešinami a čerpat ryze středověkou atmosféru.
Šenkýřka vás obsloužila dobovou břitkou mluvou, pečínky se jedli samozřejmě
rukama, jenom kosti házet pod stůl bylo zakázáno. V klecích a ohrádce se usídlilo
zvířectvo, o almužnu žádal žebrák. V létě přijeli rytíři a
kejklíři. Pivo bylo vařeno středověkou technologií podle původní receptury
a v minulosti dávalo sílu nadlidské chuti na sex. Interiér pivovaru včetně obsluhy evokoval dobu
dávných časů králů a rytířů. První místnost měla na kamenné dlažbě
dokonce i slámu. Druhá místnost byla upravena do podoby rytířského sálu.
Obsluha návštěvníka přivítala slovy " Zdravím Tě, co tě k nám přivádí".
Ani minulost zámeckého pivovaru nebyla právě poklidná. Místnímu červenému ležáku se říkavalo
Pivo lásky, ale jeho historie je krvavá.
Jako první si toto pivo, údajně zvyšující chuť na sex, nechával vařit loupeživý rytíř Artur
mladými pannami, které měl
za otrokyně. Aby nemohly prozradit recept, nechal jim vždy vyřiznout jazyk. Dnešní pivo nevaří
panny, ale recept
a účinky jsou prý stále stejné.
Ve středověkých místnostech restaurace dětenického pivovaru byl v červenci 2004 světlý
a tmavý nefiltrovaný ležák podáván za cenu 29 Kč.
Adekvátní byly i ceny jídel zde nabízených.
Vše v pivovaru i hospůdce bylo ve dřevě a v mědi, veškerá technologie, z
moderních věcí tu byly prakticky jen KEGy ze zaniklého pivovaru v
Olomouci a klimatizace + chlazení na spilce a v ležáckém sklepě.
Ve středověké krčmě v Dětenicích měli v říjnu 2004 Dětenické pivo světlé a tmavé za 29 Kč
(0,5 l).
"Naše pivo si mohou dát pouze návštěvníci dětenického zámku, nikam ho nevyvážíme. Slouží k
místní konzumaci. Je to unikát
vyráběný původní metodou. Vaření piva probíhá na otevřeném ohni, scezuje se přes slámu, kvasí
v dubových kádích a leží v
dobových ležáckých sudech. Dětenické pivo si zachovalo prastarou chuť, tak jak chutnalo našim
předkům," řekl v červenci 2005
ředitel dětenického zámku Petr Jindrák. V létě 2005 pivovar produkoval světlou 11° a
černá 13°.
"Máme neustále plno. Hosté vypijí všechno pivo, které uvaříme. Výstav přitom neustále zvyšujeme," tvrdil v lednu 2007 ředitel minipivovaru Petr Jindrák. "Zájem je jak o světlé jedenáctistupňové pivo, tak i o černou třináctku."
V zámeckém pivovaru byla na podzim 2007 nabízena světlá 12° za 35 Kč, tmavá 13° za 38. V suvenýrech vedle pivovaru šel koupit tácek za 12 Kč, skleněnou třetinku za 95 Kč a půllitr za 145 Kč.
Výstav piva:
rok 2004: 600 hl
rok 2005: 1 200 hl
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.