Rampušák
světlý ležák
alk.: , %
plněno do sudů

Zlepšení skladovatelnosti a kvality piva přineslo v roce 1912 zřízení lednice. Během první světové války klesl roční výstav až na 725 hl (1916/17), proto právovárečníci ukončili pronájmy a sami převzali správu závodu. Ve 20.a 30.letech 20.stol. byl pivovar značně modernizován. Výstav se již pohyboval kolem 7 000 hl. Brány provozu v té době opouštěly světlé výčepní pivo, světlý ležák a tmavý ležák Granát. O kvalitě dobrušského piva svědčí fakt, že převahu měly ležáky. Válečná léta přinesla nedostatek surovin. Produkce klesla na 4 500 hl za rok a vařilo se jen nízkostupňové pivo. Poslední schůze správní rady Právovárečného měšťanstva se sešla 18.4.1948. Poté byla v podniku zavedena národní správa. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněno "Pravovárečné měšťanstvo v Dobrušce", Dobruška (majitel pravovárečné měšťanstvo).  Dne 20.7.1948 byl začleněn do n.p. Orlické pivovary, jež od ledna 1949 patřily do n.p. Hradecké pivovary. Výstav piva rostl, v roce 1950 již 11 703 hl. Pivovar přečkal díky dobrému technickému stavu snahu o rekonstrukci na ovocnářský podnik. V té době převzal odbytovou oblast uzavřeného provozu v Olešnici v Orlických horách. Výstav rapidně rostl, v 60.letech překonal hranici 40 000 hl. V roce 1970 podnik k oslavám 650 let dobrušského pivovarnictví uvařil speciální ležák Muderlant. Od roku 1969 dostal dobrušský světlý ležák název Rampušák. Modernizace provozu probíhala neustále, ačkoliv již ne tak rychle. Od roku 1953 se v Dobrušce začaly vyrábět i limonády. Dne 1.10.1977 se podnik stává pouhým provozem pivovaru v Náchodě, pivo Primátor zde bylo od 80.let i stáčeno. Pivovar tehdy produkoval pivo 8 %, 10 %, 11 % a 12 %. Následně došlo k útlumu výroby a vařila se jen jedenáctky až do roku 1985, kdy byl provoz uzavřen. Pivovar dále sloužil jen jako stáčírna náchodského piva. V dubnu 1990 se stal pivovar opět samostatným podnikem a v květnu 1991 se začalo znovu vařit. Produkovala se světlá 10 % a 12 % Rampušák a světlá 11 % Mutina. Nicméně znovuobnovení pivovarské výroby v Dobrušce netrvalo dlouho. Pivovar vlastnily Pivovary Hradec Králové s.p.. Již v roce 1991 byl na provoz vznesen restituční nárok. V říjnu 1995 byla pro ztrátovost výroba zastavena.

Dobrušský pivovar, v němž se pivo naposledy vařilo v roce 1995, měl opět ožít. Výrobu sladu a částečně také zlatavého moku v něm hodlala obnovit pivovarnická společnost IMEX Premium (prostřednictvím dceřiné společnosti Staročeský pivovárek Dobruška), která uzavřený závod koupila od státního podniku Pivovary Hradec Králové v konkursu, řekl jednatel hlinecké společnosti s ručením omezeným IMEX Premium Ladislav Valtr. Nový majitel, kterému v roce 2003 patřil pivovar v Hlinsku, do areálu hodlal postupně investovat přes 20 miliónů korun.

Závěrečné práce na první etapě rekonstrukce, po léta uzavřeného pivovaru, vrcholily na podzim 2003. V říjnu byly kolaudovány prostory nové sladovny s varnou. "Výrobu zahájíme již v příštím měsíci a dodavatelem sladovnického ječmene jsou výhradně okolní zemědělci," sdělil Ladislav Valtr, jeden z nových majitelů. Pivo bude opouštět znovuotevřený pivovar pod značkou firmy Staročeský pivovárek Dobruška. Ta je investorem i provozovatelem pivovaru a v příštím roce plánuje vybudovat ve starých sklepeních také stylovou pivovarskou restauraci.
Na počátku listopadu 2003 začalo v Dobrušce sladování.
Pivo Rampušák mělo být již v prosinci 2004 k ochutnání.
Ve městě se v létě 2005 znovu pilo dvanáctistupňové pivo, které se zde podle originální receptury začalo po mnohaleté přestávce vařit. V červenci 2005 bylo k dispozici pouze v pivovaru, do budoucna se počítalo s oficiální distribucí. V obnoveném pivovaře šlo posedět nad půllitrem ve stylové hospůdce, prohlédnout si pivovarský klenot - starou sladovnu, ale také si jít zahrát bowling. Malým návštěvníkům slouží dětský koutek a hřiště. Přestavba pivovaru na zábavní centrum pokračovala podle plánu. "Ještě letos hodláme v areálu otevřít další velkou restauraci s více než sto padesáti místy. Ta již funguje, ale pouze na vybrané akce. Pracujeme také na projektu pivovarského muzea, shromažďujeme materiály," uvedla provozní zařízení Radka Svobodová. Sladovat se přestalo v polovině června 2005. "Máme dezinfekční pauzu, nová výroba bude zahájena v září," sdělila provozní. Hlinecká firma, která pivovar rekonstruovala, pro zájemce pořádala také celodenní exkurze. "Program zahrnuje prohlídku starých sklepů, tradičního vybavení a samozřejmě nechybí ochutnávka piva," dodala Svobodová.
"Pivo z Dobrušky máme na čepu od července. Začalo se vařit zhruba od května. Pivo je ale k dostání zatím pouze v místních restauracích. Zatím nepočítáme, že by se stáčelo do lahví," řekla v červenci 2005 vedoucí výroby pivovaru Radka Svobodová.
Přestože historie pivovaru v Dobrušce sahá do 14. století, byl jedním z nejmladších v zemi. Jeho šéfové přiznávali, že jsou patrioty. Tradiční ležák Rampušák opouštěl pivovar zřídka, lidé za ním museli do Dobrušky. Pivovar sázel hlavně na místní milovníky piva a na pivní turisty. Namísto obchodní expanze jeho vedení chtělo sloužit především návštěvníkům Dobrušky. "V současné době se chceme věnovat především pivní turistice a vytvořit centrum pro milovníky piva. Návštěvníci našeho zájezdního pivovarského restaurantu mohou ochutnat nejen našeho Rampušáka, ale také některé druhy piv z jiných menších pivovarů,“ řekl v září 2005 spolumajitel společnosti Staročeský pivovárek Ladislav Valtr. "Rampušáka budeme točit kromě pivovaru na různých akcích v Dobrušce a okolí, v budoucnosti budeme v případě zájmu místních patriotů zásobovat kvasnicovým pivem i Orlické hory, ale větší expanzi nechystáme," uvedl Valtr. "Pořádáme také exkurze, ochutnávky piva, ukázky ruční řemeslné výroby, prohlídky starých pivovarských sklepů či ukázku výroby sladu,“ řekl Valter.
Dvanáct jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů likvidovalo od večera 27.2.2006 požár sladovny pivovaru. Požár zasáhl halu a střechu sladovny nově zrekonstruovaného pivovaru. Celý objekt byl silně zakouřen, proto hasiči museli zasahovat v dýchacích přístrojích. Střešní konstrukce sladovny byla natolik poškozena, že nevydržela a zřítila se. Zničeno bylo i 100 tun pivovarnického sladu. Hasičům se podařilo zabránit rozšíření požáru i na další prostory pivovaru. Požár se hasičům podařilo lokalizovat ve 22:02 hodin, likvidace probíhala celou noc a ještě během dalšího rána dvě jednotky hasičů dohašovaly doutnající ohniska požáru. Hala a střecha sladovny byla požárem zcela zničena, poškozeno bylo i technologické vybavení. Majitel pivovaru vyčíslil škodu na 10 milionů korun. Při požáru nebyl nikdo zraněn.
Požárem zničenou sladovnu pivovaru by chtěl jeho vlastník, firma Staročeský pivovárek, obnovit. Dne 1.3.2006 to uvedl Ladislav Valtr z vedení Staročeského pivovárku. "Nemovitost dáme do pořádku. Obnovení výroby sladu však bude záležet na finanční náročnosti opravy a plnění od pojišťovny. Budeme se o to chtít pokusit," řekl Valtr. Slad z dobrušské sladovny odebíraly zejména malé pivovary ve východních Čechách. "Výrobu piva to u nich neohrozí, sladu je na trhu dostatek," dodal Valtr.
V areálu pivovaru, ve kterém požár sladovny na konci února 2006 způsobil škodu za přibližně deset milionů korun, v noci 22.3.2006 opět hořelo. Požár půdních prostor likvidovalo několik jednotek hasičů, způsobená škoda byla odhadnutá na 100 000 korun. Příčinu požáru, který se hasičům podařilo dostat pod kontrolu po šesté hodině ranní vyšetřovali specialisté.
Pražský vrchní soud potvrdil v červnu 2007 osmiletý trest pro Radka Mecnera, který v roce 2006 dvakrát zapálil pivovar v Dobrušce. Majiteli podle soudu poničil i zařízení a odběratelům rozesílal dopisy s nepravdivým tvrzením, že výrobky pivovaru obsahují jed. Škodu soud vyčíslil na více než sedm milionů korun. Mecner chtěl podle soudu svými činy zabránit výrobě sladu a obnově výroby piva v pivovaru. "Je to odstrašující případ řešení sporů nebo vlastních cílů a zájmů," uvedl při vynesení rozsudku předseda senátu vrchního soudu Rudolf Tomašovič. Poprvé Mecner pivovar zapálil v únoru 2006, když na půdě budovy položil na matraci hořící svíčku. Oheň zasáhl především střechu sladovny, která se zřítila. Poničil také přibližně sto tun pivovarnického sladu a technologické vybavení sladovny. V březnu 2006 za pomoci svíčky a benzinu zapálil varnu a poničil zařízení na výrobu sladovnického ječmene. V dubnu 2006 pak poslal dopisy, například firmám Opavia a Nestlé, v nichž lživě tvrdil, že sladový výtažek z pivovaru obsahuje obtížně rozpoznatelný jed. Soudce poukázal i na to, že při požáru vznikla také škoda na historickém zařízení, kterou nelze odstranit a jejíž hodnota je nevyčíslitelná.
V Dobrušce byla od poloviny ledna 2008 v provozu sladovna, předpoklad zprovoznění pivovaru byl však nejdříve v průběhu června 2008.
V dubnu 2008 se v Dobrušce připravovali k tomu, aby se zde opět vařilo pivo. Celá budova prošla rekonstrukcí za téměř 12 milionů korun. „I když už nejsme v památkové zóně, tak jsme se při opravách snažili přiblížit původnímu vzhledu pivovaru,“ uvedl ředitel. Sladovna byla už v provozu.
Ve zdejším pivovaru se od 29.8.2008, po třinácti letech a několika požárech, opět vařilo pivo. Dme 29.8.2008 tady uvařili první várku dvanáctistupňového Rampušáka. Poprvé ho veřejnosti plánovali představit na Svatováclavských slavnostech v Dobrušce na konci září 2008. Jednalo se o kvasnicové, nefiltrované pivo, uvařené dle původní receptury. Stáčet je budeme vedle sudů i do PET lahví o objemu jeden a 1,5 litru,“ uvedl jednatel společnosti Staročeský pivovárek Milan Vedra. Rampušák měl být od října 2008 k dostání v prodejně v areálu pivovaru, časem se v Dobrušce chystali rozjet i výrobu dalších druhů piv včetně speciálů.