Avar světlý ležák
alk.: 4,3 %
plněno do sudů a 0,5 l speciálních lahví Pivo je filtrováno,
ale nepasterováno. Od prosince 2001
plněno do 0,5 l speciálních lahví s keramickým uzávěrem a v květnu 2002
naplněno i do třetinkových lahví.
Dérer tmavý ležák
alk.: 4,3 %
plněno do sudů a 0,5 l speciálních lahví Pivo je
filtrováno, ale nepasterováno. Od května 2003
vyráběno pro export do Německa.
V Hlučíně, starobylém městě
nedaleko Ostravy, se pivo vařilo už v 16.století. Pivovar zde byl založen roku
1526. V roce 1904 se po téměř čtyřech stech letech přestalo pivo v Hlučíně
vařit. Na troskách původního pivovaru vybudovali nynější majitelé pivovar
současný a v roce 1993 tak obnovili tradici zdejší výroby piva. Minipivovar
Hlučínský starý pivovar byl otevřen 14.8.1993 a nabízel světlý
ležák
Leovar a tmavý ležák Radovar. Minipivovar byl vybaven novou
technologií v nerezovém provedení. Zařízení dodaly firmy Pacovské strojírny
a.s., Tenez Chotěboř a.s. a Destila Brno. Pivovar měl kapacitu 10 000 hl ročně. Stará budova
byla kompletně
zrekonstruována na moderní objekt, jehož interiér je stylově zařízen. V polovině
domku je pivovar a v druhé části restaurace. V přízemí se nachází restaurace
(kapacita 60 míst), v patře je jídelna (pro 45 osob). V letních měsících zve k
příjemnému posezení poklidná zahrada. Varna pivovaru je umístěna v patře a hosté kavárny
mohou
sledovat přípravu mladiny. Rovněž stěna varny směrem do ulice je prosklená,
takže varné kotle lákají kolemjdoucí. Původní kamenné sklepy s místy až
dvoumetrovou šířkou stěny snadno udržují žádoucí teplotu a jsou chloubou
minipivovaru. Zde vyráběné pivo se
od roku 1996 jmenovalo Bivoj (světlá i tmavá forma),
ale po sporu o
značku s opavskou řeznickou výrobnou byli nuceni majitelé dát svému pivu název
Slezský korbel. Budova pivovárku stojí pár kroků od
hlučínského náměstí. Pivo se za studena zbavuje mikrobů, a tak je jeho minimální
trvanlivost 6 měsíců a je méně prokysličené. Majitel pivovaru si sám rozvážel
pivo do blízkého okolí. Město Hlučín je snadno dostupné z Ostravy linkami MHD. Pivo bylo možno
v roce
2001 ochutnat také v Ostravě: v restauraci U zvonu v centru města a v restauraci
na petřkovickém náměstí. Do jara 2000 vařil minipivovar i tmavý ležák.
Zahájit výrobu lahvového piva se chystal pivovar na konci roku 2001.
V tomto roce dodával sudové pivo do 15 hospod. "Potřebujeme zvýšit výrobu,
pivovar stále nejede na plnou kapacitu, která dosahuje až 10 000 hl ročně,"
uvedl v listopadu 2001 pivovarník Leonard Plaček. Před časem
pivovar ohlásil záměr proniknout na polský trh, to se však nepodařilo. "Nabízela
se možnost vařit naše pivo v jednom z polských pivovarů, polskému partnerovi se
ale nepodařilo pivovar zprivatizovat," uvedl hlučínský pivovarník. Nyní jednalo
o dodávkách lahvového piva do domácích supermarketů a rýsoval se mu prý i slibný
kontrakt na prodej v Německu.
S novinkou na přeplněném českém pivním trhu se pokoušel pivovar prosadit v prosinci 2001.
Majitel pivovaru Leonard Plaček nabídl
obchodům pivo v lahvích zavíraných porcelánovým uzávěrem. Luxusní série byla
během několika dnů rozebrána a zdalo se, že nápad způsobí obrat v hospodaření
Plačkova podniku, který se držel nad vodou jen s vynaložením nemalého úsilí.
Čtyři tisíce lahví ležáku s názvem Avar (šlo o totožné pivo se Slezským
korbelem, upravené pouze dokonalejší filtrací z důvodu trvanlivosti, čímž je
dosažena vyšší hořkost) v ceně 29,90 Kč dodal pivovar, zřejmě vůbec nejmenší
dodavatelský pivovar u nás, do obchodní sítě Tesco. Zkušební série z marketů v
Praze, Plzni, Brně, Ostravě a Prostějově zmizela během několika dnů. "Byl to
jednoznačně obchodní úspěch," potvrdil nákupčí piva v řetězci Tesco Petr Hrtoň.
Plačkův pivovar přitom dosud vůbec lahvové pivo nevyráběl - svůj Slezský korbel
prodával jen patnácti hospodám v okolí. S tím však do budoucna nevystačil. Tesco
mělo o Avar dál zájem a jednalo s Plačkem o dodávkách do všech svých obchodních
domů na Moravě. "Zdá se, že se dohodneme. To by mi přineslo konečně slušný
zisk," řekl pivovarník. Pro Plačka přitom nebylo jednoduché splnit všechny
požadavky obchodního řetězce: ten chtěl po dodavatelích například, aby zajistili
dodávku zboží až na rampu každého hypermarketu. Jenže majitel pivovaru, který se
stará zároveň o technologii, účetnictví, obchody i pivovarskou hospodu, své pivo
zatím rozvážel sám. "Nám jde hlavně o to, abychom rozšířili sortiment podle
požadavků zákazníků. Dílčí problémy se dají řešit," řekl Petr Hrtoň. Obchodní
úspěch Avaru spočíval v porcelánovém uzávěru, jaký pamětníci znají ze stařičkých
sodovkových lahví. U nás jej nikdo jiný zatím nepoužíval. "Předváděli nám to
sice i v jiném malém pivovaru, výroba by u nich ale byla tak drahá, že by lahev
přišla skoro na 40 korun," tvrdil nákupčí Tesca. Jednání se podařilo dovést do
konce a Leonard Plaček si po osmi letech mohl vydechnout. Svůj pivovar totiž
někdejší technik v chemičce koupil jako ruinu, v níž se pivo nevařilo už od roku
1904. Chátrající budovy přestavěl, vybavil technologií, zřídil pivovarskou
restauraci a s pomocí profesionální sládkové podnik rozjel. Z cenové války na
českém pivním trhu před dvěma lety však nevyšel bez šrámů a dnes nenaplňoval ani
polovinu své roční kapacity deseti tisíc hektolitrů. "Bez zvýšení odbytu nemám
perspektivu," přiznal sám.
Na počátku roku 2002 podnik definitivně ustoupil
od původního názvu piva Slezský korbel a změnil jej na Avar.
Pivovar se chystal reagovat na zdražení, které
od začátku února 2002 oznámila skupina Prazdroje. Podle marketingového poradce
pivovaru Igora Palarčíka se firma přizpůsobila trendu, který určoval největší hráč
na domácím pivním trhu. "Úměrně celkovému trendu růstu ceny piva na trhu budeme
cenu zvyšovat. Neřeknu však, kdy k tomu dojde a o kolik," řekl. 24.ledna 2002.
V březnu 2002 dodal pivovar druhou várku piva
Avar do obchodní sítě Tesco. Tentokrát byla cena 14,90 Kč záloha 15 Kč na
originální láhev opět s keramickým uzávěrem. Navíc bylo pivo dodáno ve
speciálních dřevěných přepravkách.
Čerstvé pivo bez konzervačních látek, nepasterované, vyráběné technologií
mikrobiální filtrace zaručující až půlroční trvanlivost, se stalo na jaře 2002
pro pivovar nejnovějším nástrojem k posílení pozice na trhu. Pivovar nastoupil
cestu produkce Fresh Food. K čerstvým potravinám prý patří i čerstvé pivo.
Statisícové investice do výroby, podpory prodeje a tvorby nové značky Avar měly
zajistit postupný růst výstavu. "Prvním dílčím úspěchem je skutečnost, že v
obchodní síti Tesco prodáváme naše lahvové pivo s porcelánovým uzávěrem," řekl v
květnu 2002 marketingový poradce podniku Igor Palarčík.
"Dosavadní standardní značku Slezský korbel chceme v síti vlastních restaurací
opustit i u sudového piva. Cílem je přejít na Avar. Domníváme se, že v záplavě
piv z velkokapacitních pivovarů sáhnou konzumenti rádi i po něčem úplně jiném.
Dali jsme se vlastní cestou vývoje láhve, etikety i originálních,
stohovatelných, dřevěných přepravek. Chceme tak oslovit i jiné obchodní řetězce.
Postupně bychom chtěli zvyšovat podíl lahvového piva až na polovinu celkové
produkce," připojil Palarčík. Hlučínský region zůstal hlavním odbytištěm.
Nejnovější marketingové kroky napovídaly, že pivovar dospěl po létech boje o
místo na trhu k určité stabilitě.
Pivovar rozšířil na konci května 2002 nabídku lahvového piva o
třetinskové lahve. K dostání byly např. v Tescu za 11,50 Kč.
Dodávky Avara do sítě supermarketů Tesco pokračovaly. „Tento tah mi
vychází, začínají mne kontaktovat i další supermarkety,“ řekl Plaček. Dodal, že na
pivní patriotismus moc nevěří. „Lidé mají raději pivo z reklamy a až poté, co
jsem začal být trochu úspěšný s Avarem v supermarketech, přicházejí místní do
hospody,“ řekl v říjnu 2002 Leonard Plaček. „Ale chtěl bych
letos dosáhnout deseti tisíc hektolitrů. Jsem rád, že díky Avaru už znají mé
pivo v celé republice,“ řekl.
Pivovar vyráběl v prosinci 2002 na plné
obrátky, aby mohl výrazně zvýšit vánoční prodej piva v lahvích zavíraných
porcelánovým uzávěrem, které uvedl na domácí trh před rokem."Chtěl bych prodat
sto tisíc lahví za měsíc, pokud budu stíhat vyrábět,"řekl majitel Leonard
Plaček. Zatím se měsíční prodej světlého ležáku Avar s porcelánovým uzávěrem
pohyboval kolem deseti tisíc lahví. Výjimkou bylo letní období, kdy se odbyt
zdvojnásobil.
Jediný z moravskoslezských minipivovarů, který
na vaření piva na jaře 2003 vydělával, byl hlučínský. Ten ale přežíval
jen díky tomu, že se mu podařilo prorazit do obchodní sítě Tesca. Pivo
Avar bylo k dostání po celé republice. "Zájem je o něj i v Polsku, i
tam by se v Tescu asi slušně prodávalo, potíž je v tom, že polský trh je
tak chráněný celními bariérami, že se tam vyvážet prakticky nedá. Doufám, že se to změní, až se
dostaneme do EU,"
řekl v dubnu 2003 majitel pivovaru Leonard Plaček. A doufal, že jej do
té doby nezničí konkurence: jeho nápad s lahvemi s porcelánovým uzávěrem
totiž už začali napodobovat jiní výrobci, podobné balení piva zavedl koncem roku 2002 i
humpolecký pivovar.
Pivovar
na počátku léta 2003 o 12 % zlevnil své pivo. "V hypermarketu
jsme tento týden snížili cenu o dvě koruny na 15,90 za náš ležák s
porcelánovým uzávěrem. Raději chci prodat více, i když za menší
zisk," řekl 5.června
2003 ředitel Leonard Plaček.
Pivovar uvařil první várku černého piva, kterou vypili návštěvníci
červnových pivních slavností v Berlíně. Řekl to ředitel pivovaru
Leonard Plaček s tím, že kamión černého ležáku by chtěl posílat
do zahraničí každý měsíc. Německo bylo prvním cizím státem, kam
pivovar pronikl.
Německý
zákazník si mě našel sám, že mám dobré pivo. Koupil si naše světlé
pivo v hypermarketu, ale objednal si i tmavé,"uvedl Plaček. Černý
ležák pivovar vyráběl podle vlastní receptury ještě před pěti
lety, ale jeho výrobu zastavil, protože klesal jeho odbyt.
Zvlášť
napilno měl v letních vedrech roku 2003 majitel pivovaru Leonard Plaček.
Čtyřiašedesátiletý pivovarník sám rozvážel pivo zákazníkům a
za volantem na rozpálených silnicích trávil denně několik hodin.
"Výroba nám stoupla proti normálnímu počasí asi o třetinu. Před
časem jsme pro pivovar koupili druhé auto, takže s pivem nejezdím sám,
ale i tak mám teď o poznání víc práce. Přes den poletuji, k
administrativní práci se dostanu až večer," řekl v červenci
2003 majitel jednoho z nejmenších pivovarů u nás. Horké počasí
si ale chválil. Hlučínské pivo teď v létě nemířilo jen do obchodů
a do čtyř hospod, které Plaček pravidelně zásoboval, ale proniklo i
do Německa. "Poslal jsem kamion - tedy celkem osm tun zboží v lahvích
i sudech - na pivní slavnosti do Berlína a hned se Němci ozvali, že
chtějí ještě jeden. Zájem mají jak o naše světlé pivo, tak o černé,
které zatím pro domácí trh nedělám. Začnu s tím ale, pokud budu mít
dost zakázek, aby se to vyplatilo," podotkl Plaček. Pivovar
se specializoval pouze na dvanáctku a luxusnější zboží - pivo Avar v
dárkových lahvích s keramickými zátkami. "I o taková piva je v
létě znatelně větší zájem. Na druhou stranu v hypermarketech mi
odbyt před časem o něco snížila konkurence humpoleckého pivovaru
Bernard, který také začal vyrábět pivo v lahvích s patentním uzávěrem,"
řekl Plaček. Sám majitel pivovaru ani při horkém počasí moc piva
nevypil. "Když jezdím, zaháním žízeň minerálkami, čajem, občas
džusem, na nealkoholické pivo nejsem vůbec. Piva nevypiju víc než tak
půllitr za dva dny, a to ještě jenom proto, že musím naši produkci
zdegustovat."
Se
svým lahvovým pivem s patentním uzávěrem uspěl pivovar především
v síti hypermarketů. Pivovar patřil rovněž k těm malým, které se
snažily najít skulinu na trhu, který ovládaly mamutí pivovary.
"Ale necítím žádný velký tlak. Velké pivovary totiž potřebují
říkat, že nejsou žádný monopol a že umožňují malým pivovarům
žít," řekl v únoru 2004 s nadsázkou Leonard Plaček,
který uvařil ročně do deseti tisíc hektolitrů piva. V roce 2003 se
hlučínský pivovarník dokonce prodral se svým černým pivem také na
německý trh, kde se čepovalo především na německých pivních
slavnostech. "Ale nedodávám ho po troškách. Mám tam výhradního
zástupce, který odveze ročně tři kamiony piva a pak ho menším firmám
rozprodá," řekl podnikatel, který na Ostravsku v roce 2003 zásoboval
sudovým pivem několik restaurací a začal dodávat své pivo také do
jedné restaurace v Přerově. Průlom však pro jeho pivovar znamenal právě
úspěch lahvového piva Avar v síti hypermarketů Tesco. Leonard Plaček
řekl, že začal své pivo jako první v zemi opatřovat plastovým uzávěrem.
"A také jsem jako první v zemi začal zvyšovat trvanlivost piva
jiným způsobem než pasterizací," řekl majitel malého pivovaru.
"Pasterizace bakterie zničí, ale já je z piva odfiltruju. Němci
stejně jiné pivo ani neberou," řekl pivovarník a dodal, že tato
filtrace ponechává pivu jeho kvality. "Pivo zůstává přírodní,
voňavé a ponechává si chuťové vlastnosti, které má po výrobě,"
řekl Leonard Plaček.
"I když se někteří Poláci snažili nás kontaktovat, většinou to skončilo na jiných problémech než
na pivu," uvedl v červenci 2004 Leonard Plaček. Podle něj šlo například o garanci na
zapůjčení pivních obalů. "Sud stojí 2500 korun a já jim to nemohu dát na zálohu šest set korun
jako u nás. Já žádám garanci v plné výši, kdyby se obaly třeba ztratily, a oni nemají
představu, jak půjčení garantovat," řekl majitel pivovaru, který už dvakrát vyvezl pivo do
Německa, celkem dvacet hektolitrů.
Cena piva v pivovarské
restauraci byla v srpnu, říjnu 2000 za 0,5 l = 12,00 Kč, v prosinci 2000, dubnu,
srpnu 2001, říjnu 2002 13,00 Kč.
Sortiment minipivovaru v listopadu 2004 stále tvořil světlý ležák Avar a tmavý ležák,
jež byl výhradně exportován
do Německa pod názvem Dérer. V restauraci v areálu minipivovaru (majitel minipivovaru ji
neprovozoval, ale pronajímal) byl
čepován světlý Avar (0,5 l) za 15 Kč a tmavý ležák (0,5 l) za 17 Kč. Jako přítoč světlý ležák
Ostravar.
V restauraci jste koupili i lahvového Avara a nepravidelně i
tmavého Dérera. Pro sběratele byli k dispozici tácky a sklenice s logem Avara.
Na vánoce roku 2004 minipivovar opět nechystal žádný pivní speciál.
Majitel Leonard Plaček v prosinci 2004 řekl v reakci na řetězové zvyšování cen piv, že
své pivo nezdražil. "Teď v zimě? To se nedělá," říká s tím, že v zimě
jde obecně pivo méně na odbyt než například v létě. "Navíc já takové dárky k Vánocům nedávám,"
dodal Leonard Plaček s tím,
že nezdražil přesto, že pro něj se rovněž vstupy na výrobu zvýšily jako u ostatních pivovarů a
možná ještě více než u
velkých výrobců.
Nejzkušenějším malým pivovarníkem v Moravskoslezském kraji byl Leonard Plaček z Hlučína, který v bývalém
městském pivovaru vařil pivo už
dvanáctým rokem. Tomu se v roce 2003 podařil husarský kousek, když se svým pivem Avar prorazil
do prodejní sítě
hypermarketu Tesco. „Letos na jaře jsem ale spolupráci s Teskem skončil, poté, co snížili
zálohu na lahev, už to nebylo
únosné,“ řekl v červnu 2005 ředitel hlučínského pivovaru. Dnes dodával své pivo
prostřednictvím velkoskladu do
několika restaurací hlavně na Opavsku a Ostravsku, malé množství vozil do Německa.
Přestože ani hlučínský pivovar nevykazoval ohromující zisky, Plaček si nestěžoval. „Důležité je,
že nám výstav pořád pomalu
roste. Když jsem v Hlučíně začínal, vařili jsme nějakých padesát hektolitrů měsíčně, dneska
jsme tak na čtyřech stovkách a
jsem přesvědčen, že pivovar má šanci dostat se až na nějakých pět tisíc hektolitrů ročně,“
řekl Leonard Plaček, podle
něhož pivovary, nezávislé na velkých pivovarnických skupinách, i v regionu určitě budoucnost
měly.
V restauraci minipivovaru v Hlučíně jste v červenci 2005 ochutnali světlý ležák Avar a tmavý
ležák Dérer za 15,50 Kč.
Pro ty, kteří nedávali přednost pivu od menších výrobců, tu nabízeli Ostravar Premium -
za 0,5 l jste zaplatili 17 Kč.
Dvanáctistupňový ležák Avar šlo na podzim 2005 koupit v některých restauracích v Opavě, Ostravě a měl na Hlučínsku dvě
vlastní restaurace, kde toto pivo teklo. Pivo Avar je nepasterované pivo, ač firma garantovala až půlroční trvanlivost.
"Takové pivo si oproti jiným pivům zachovává mnohem více původních látek a má větší říz a chuť," řekl v říjnu 2005 Leonard Plaček a věřil, že podobné malé pivovary budou v brzké budoucnosti mezi pivaři stále více populárnější.
Na téměř dvojnásobek výstavu piva předchozího roku zřejmě uvařil v roce 2005 hlučínský pivovar, který měl nového majitele, ostravskou firmu Avar Plus (dosud byla majitelem společnost HSP v.o.s.
, jejichž společníci byli Leonard Plaček a Pavel Chalupa). Ta se jmenovala podle piva, s kterým hlučínský pivovar prorazil do sítě hypermarketů. Z ní ovšem v roce 2005 zmizel, neboť majitel se nedohodl o dalších dodávkách piva kvůli ceně lahve. „Avar byl první české pivo, které se točilo do lahví se speciálním uzávěrem. Neboť obchodní řetězec chtěl cenu výkupu lahve snížit z patnácti korun na sedm, odstoupili jsme od dodávek pro hypermarkety,“ řekl dřívější majitel, dnes ředitel pivovaru Leonard Plaček. Firma Avar plus se nyní soustředila na dodávání svého piva do velkoskladů, většinou v sudech. „Velkosklady ho pak prodávají dál. Lahvové tmavé pivo pod názvem Dérer však dál dodáváme do Německa, kde si našlo své konzumenty,“ řekl Plaček.
Pivovar v roce 2005 ztrojnásobil výstav na necelých 4 000 hl piva. Je to nejvyšší výstav za 13 let existence minipivovaru, což se podle ředitele pivovaru Leonarda Plačka podařilo díky lepšímu marketingu. Hlučínský producent měl podle něj šanci zvýšit dodávky do Německa a uplatnit se v Polsku. Díky tomu by už v roce 2006 měl dosáhnout výstavu 5 000 hl. "Nyní dodáváme pivo hlavně do velkoskladů v Opavě a Ostravě, odkud si ho hospodští nakupují," dodal v květnu 2006. Pivovar vařil světlý ležák značky Avar, 95 % výroby bylo v sudech. Pivovar se snažil pronikat i do zemí EU, kde bylo podle Plačka lepší prostředí. Evropští milovníci piva nebyli tak věrní určitým značkám jako Češi, ale pili pivo, které jim zachutnalo. Podle Plačka si hlučínský ležák našel příznivce v Německu, kde ho čtvrtletně vypili okolo 40 hektolitrů. "Naše pivo bylo před nedávnem v Německu vyhodnoceno mezi první stovkou nejlepších piv na světě. Vyšlo to už i knižně. Hned mi přišlo trojnásobné množství objednávek z Německa," dodal Plaček. Nadějně vypadaly podle Plačka nové trhy ve Varšavě a Berlíně, které ale zatím nebyly smluvně podchyceny. "Pokud se to podaří dotáhnout do konce, do Varšavy by v letošním roce mělo směřovat sto sudů týdně a stejně tolik by mělo jít i do Berlína," dodal. O hlučínské pivo měli podle něj zájem v irském Dublinu a ve Vietnamu. Pivovaru se podařilo třikrát meziročně zvýšit výstav navzdory tomu, že v roce 2005 musel kvůli konkurenčnímu tlaku vyklidit regály v Tescu. Hlučínský výrobce v tomto řetězci několik let slavil úspěch, když jako první tuzemský pivovar nasadil do řetězce světlý ležák Avar v láhvích s porcelánovým uzávěrem. "Konkurence, byť byla druhá, ale zálohovala láhve sedmi korunami, já jsem ji zálohoval 15 korunami, protože nákupní cena je 12,50 koruny. Za sedm korun zálohy jsme nemohli uzavřít smlouvu," zdůvodnil Plaček odchod z Tesca. Hlučínský starý pivovar vyrábí od léta 1993, kdy obnovil výrobu zdejšího piva po 89 letech.
V restauraci minipivovaru v červenci 2006 točili pivo Avar ve světlé a tmavé formě. Cena půllitru světlého piva byla 16 Kč, cena tmavého ležáku byla 18 Kč. Nepravidelně mohl návštěvník restaurace ochutnat i nefiltrované pivo. Hlučínský chmelový mok byl podáván ve sklenicích s logem, sběratelé mohli svou sbírku obohatit o tácky či účtenky.
Restaurace Avar byla 8.ledna 2007 otevřena po delší rekonstrukci.
Pivo tu nabízeli světlé (nefiltrované i filtrované) za 15 Kč a tmavé za 16 Kč.
Selský styl, po dřevěné podlaze poházené skořápky od burských ořechů. Ty si mohl návštěvník nabrat u vchodu z větší díže, postupně je konzumovat a odpadu se zbavit tím nejjednodušším způsobem.
Na dřevěných stěnách koňské chomouty, staré keramické nádoby, demižóny, cepy, starodávná váha, staré lahve od piva nebo limonád, mlýnky na kávu pily, staré pendlovky.
Restaurace evokovala atmosféru venkovského hostince 19.století, je to snad směs českého a německého stylu. Dřevěné lavice, malá dělená okna. Servírka v selském kroji. Pípa byla zabudovaná do stěny za výčepem, ze které pouze vystupovaly profily dřevěných sudů s ventily. Dojem, že pivo je točeno ze starých nádob byl dokonalý.
V hlučínské restauraci Avar jste v listopadu 2007 pořídili světlé filtrované a kvasnicové pivo značky Avar za 17 Kč, tmavé pivo za 18 Kč.
V hlučínské Pivovarské restauraci jste v dubnu 2008 ochutnali světlého (nefiltrovaného i filtrovaného) Avara za 17 Kč a tmavé místní pivo za 18 Kč.
V roce 2008 se v pivovaru dělalo licenčně i světlé pivo Trubač pro minipivovar Štramberk.
Výstav piva:
rok 1997: 5 000 hl
rok 1998: 5 000 hl
rok 2001: 1 500 hl
rok 2002: 1 500 hl
rok 2004: 1 200 hl
rok 2005: 4 100 hl
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.