vlastník:
Pivovar Hubertus, a.s. (V malých domech II 383/9, 14700 Praha-Braník)
sládek: David Hořejší, Dušan Krankus
Světlé
výčepní
světlé výčepní
alk.: 3,8 %
plněno do sudů
Pivo je ve filtrované i nefiltrované podobě.
Hubertus
světlý ležák
alk.: 5,0 %
plněno do sudů
První zmínka o
výrobě piva v Kácově je z roku 1457, tehdy městečko
vlastnili Košínové z Košíně. Svým založením je tak kácovský pivovar
jedním z nejstarších u nás, a to i proto, že jeho umístění na levém břehu
Sázavy je neměnné - tudíž objekt pivovaru se nachází na původní, ještě
středověké lokaci. V
roce 1628 byla spilka v nynější varně. Když byla v roce 1711 odhadována
cena pivovaru, byla jeho hodnota stanovena na 1200 kop českých grošů.
Roku 1726 získala
kácovské panství s pivovarem Anna Maria, velkovévodkyně Toskánská, čímž
se Kácov dostal do područí vládnoucí habsburské dynastie. Mezi nejvyšší
soukromý fond patřil Kácov až do rozpadu monarchie, roku 1918. V roce
1914 vrchnost pivovar přestavěla. Měděný kotel o objemu 32 hl byl nahrazen
nádobou na 48 hektolitrů, v celé budově byl instalován moderní elektrický
pohon a osvětlení. Stará měď byla podle pamětníků prodána velmi lacino.
V letech 1916 -1918 patřil rakouskému
císaři Karlu I., od roku 1922 byl státní. Už tenkráte se tu vařilo
pivo Hubertus. Poté
byl pivovar zestátněn a v roce 1948 znárodněn. Následně byl provoz součástí
podniků: 1948-1952
Středočeské pivovary n.p., 1953-1954 Benešovské pivovary
n.p., 1955-1957Středočeské pivovary n.p. Jako
výrobní podnik pivovar zanikl roku 1957, tudíž po rovných pětistech letech
nepřerušené činnosti.
Pivovar
funguje v objektu starého, zaniklého pivovaru. V
roce 1992 jej koupili pražští podnikatelé Jiří Kapinos a Václav Šindýlek a v
roce 1993 uvedli opět do provozu. Plný provoz
byl od roku 1995. V témže roce pivovar vyrobil 3 000 hl.
Šest sudů dvanáctky také dodali největšímu japonskému
pivovaru Kirin. Pivovar byl ukázkou citlivého přístupu k
historii. Krásná dvojnádobová varna ze strojíren Pacov byla
stylově ozvláštněna starodávným křížem a nezbytným
posezením - šalandou. Hostinec byl v bývalém sladovnickém
humně. Vyráběla se světlá desítka běžná i
kvasnicová, dvanáctkaa
tmavé pivo vše s označením Kácovské pivo. Pivo se vozilo do
několika posázavských hospod, ale i do vlastního pražského
hostince U Bergnerů na Vinohradech, kde se týdně vytočilo
kolem 25 hl. Majitelé měli v úmyslu vybudovat v areálu také
tzv. pivohotel až pro 60 hostů. Provoz ukončil činnost na
podzim roku 1996.
Šlechta, stát a soukromá společnost, které se příliš
nedařilo, patřily dříve mezi vlastníky středočeského
pivovaru Kácov. V roce 2002 se jeho zašlou
slávu snažil vzkřísit David Hořejší, podnikatel, jehož
koníčkem je obnova v minulosti zanedbávaných menších
pivovarů. "Působit v tomto oboru není žádný zlatý
důl, ale na slušné živobytí by to mělo stačit,"
řekl. Hořejší přišel se svým společníkem Alešem
Veselým do Kácova na podzim roku 2001 a po nezbytných
úpravách začal vařit pivo (20.12.2001). Kácovští se tak
piva ze svého pivovaru dočkali opět po sedmi letech.
Předchozí majitel vyráběl pivo necelé dva roky. "Tuto
šanci beru jako dlouhodobou záležitost. Do rozjezdu jsem
investoval několik miliónů korun a podle mých propočtů se
jen tak brzo nevrátí. Kromě toho se mi tady líbí a s
místními, které pokládám za patrioty, se snažím vycházet
co nejlépe," tvrdil Hořejší. Ten již například
zvelebil březnický pivovar, který před jeho příchodem
prodával 400 hl měsíčně, poté to bylo šestkrát více.
Nastartovat výrobu však podle něj nebylo vůbec jednoduché.
Největší překážkou nebyl nedostatek elánu či nepřízeň
místní radnice, ale přístup největších českých
peněžních ústavů. "Jako vlastník malého pivovaru,
který potřebuje na rozjezd několik málo miliónů, nemáte u
bank téměř žádnou šanci. Ty pokládají pivovarnictví v
tomto rozsahu za rizikový obor," uvedl Hořejší.
Překážkou také podle něj bylo stáří technologie, na
jejíž nákup si potřeboval půjčit. "Zařízení je osm
let staré, což bylo pro banky příliš. Přitom naprostá
většina českých pivovarů má technologii mnohem
starší," dodal. Ambicióznímu podnikateli nakonec nezbylo
nic jiného, než se obrátit na nejmenovanou leasingovou
společnost, která mu úvěr poskytla s ročním úrokem 25 %. I
přes tyto problémy Hořejší pivo vařil a poměrně
úspěšně. Do dubna 2002 získal 12 hospod nejen v
nejbližším okolí, ale dokonce i dvě v hlavním městě. Jen
malou část produkce prodal Hořejší ve své vlastní
hospůdce v areálu pivovaru. "Hospoda slouží především
jako propagace našeho piva. Zatím se to daří, protože si pro
něj jezdí lidé ze širokého okolí," prohlásil
Hořejší. Popularitu si restaurace získala nejen kvalitním
pivem, ale i cenou, která je oproti zavedeným značkám
čepovaným ve městečku podstatně nižší. Majitelé hodlali
využít i strategickou polohu pivovaru, který se nachází
přímo u řeky Sázavy v blízkosti jezu a hlavně vodáckého
tábora. Právě vodáci mají významnou částkou přispět do
pokladny podniku. "Spoléháme na to, že lidé se po
celodenní jízdě po řece rádi posilní, a proto pro ně
vybudujeme před areálem zahrádku," řekl Hořejší.
"Rozmýšlel jsem se mezi Dobruškou a Kácovem. V tuzemsku
existuje mnoho pivovarů, jejichž provoz lze obnovit,"
uvedl ještě ředitel kácovského podniku David Hořejší.
Zvýšená hladina Sázavy v srpnu 2002
zatopila sklepy a stáčírny pivovaru do výše 2 metrů. Pivo z
Kácova v té době mířilo do 15 hospod v okolí a na Slapech.
Na vánoce 2002 chystali v Kácově speciál - tmavý ležák
stupňovitost 13 nebo 14.
Křest ohněm prodělal pivovar v roce 2002. Do pivovaru přišla
totiž opakovaně velká voda. "První rok byl pro nás částečně úspěšný
až do doby, kdy přišla v srpnu povodeň. Ve sklepích jsme měli přes dva
metry vody. Veškerá technologie nám plavala, všechno byla taková docela
velká apokalypsa," uvedl David Hořejší, sládek pivovaru a zároveň
jednatel společnosti DAVEP. Nespoutaná Sázava činnost pivovaru v druhé
polovině roku 2002 výrazně zbrzdila. "Výroba byla omezená, zhruba měsíc
jsme nemohli zásobovat. Tanky, které byly pod vodou, jsme museli vylít,"
dodal Hořejší. Zhruba do konce roku dávala společnost pivovar dohromady
tak, aby byl připraven na další sezónu. "Od ledna jsme najeli na normální
režim," dodal Hořejší. Voda se však vrátila. "V zimě se vrátilo
asi čtyřicet čísel, nebylo to tak drastické a situace byla zpacifikovaná
asi během týdne," dodal Hořejší s tím, že pivovarnickou studnu ani
jedna z povodní neohrozila. Výstav pivovaru činil za uplynulý rok okolo 2
500 hl. "Nejvíc na odbyt šla desítka, té se prodává kolem 80
%,"dodal sládek. Pravidelným sortimentem byla rovněž dvanáctka, jejíž
prodejnost tvoří zbývajících 20 %. Na Velikonoce a Vánoce vaří v
pivovaru třináctistupňový tmavý ležák. "Je to opravdu výjimečně
pro tyto dvě sváteční události," dodal Hořejší. Od doby, kdy
pivovar odstartoval svou obnovenou činnost, majitelé provedli za účelem
vylepšení kvality zlatavého moku několik úprav. "Přestěhovali jsme
například výrobník ledu přímo do pivovaru, instalovali jsme nové chlazení
do prostor ležáckého sklepa, takže ve sklepě budeme mít celoročně okolo
dvou stupňů Celsia, což je pro zrání piva jedna z nejdůležitějších věcí,"vyjmenoval
Hořejší. Další investice plynuly do otevřených kvasných kádí nebo do
raritní dřevěné kádě, v níž probíhá hlavní kvašení. Ta podle Hořejšího
sloužila jako ukázka pro exkurze, jak se pivo dělalo ve starých podmínkách.
Na konci roku 2003 pivovar zásoboval svými produkty i nově
vznikající minipivovar v Oslavanech. V prosinci 2003 se tam dala ochutnat i
speciální tmavá čtrnáctka.
V kácovské pivovarské hospodě "Šalanda" v květnu 2004 točili vynikající kvasnicovou světlou desítku za 10 Kč a dvanáctku za 12 Kč. Pivo zde bylo rovněž prodáváno v 1,5 l PET lahvích (s příplatkem 3 Kč) stočené přímo z tanku.
Velmi kvalitní podmínky pro výrobu chmelového nápoje začali mít majitelé pivovaru
od jara 2004. Do vlastnictví totiž získali budovy, v nichž byli v pronájmu,
a tak se na konci května 2004 mohli pustit do technologických úprav. "Všemu
předcházela veřejná dražba, do které se zapojilo sedm zájemců," připomněl
ředitel a jeden ze spolumajitelů pivovaru David Hořejší. Do výčtu změn
patří zvětšení kapacity a přesun spilky do prostor, kde už byla za císaře
Josefa, vytvoření nové filtrace se špičkovým zařízením společnosti
Destila či dvojnásobné navýšení kapacity ležáckého sklepa. "V
intenzivních přípravách je stáčírna. Po jejím zprovoznění bychom mohli
produkovat i lahvové pivo. Dodavatelé technologie jsou už vybraní, zatím však
čekáme na uvolnění peněz z bankovního sektoru," uvedl Hořejší a na
závěr se pochlubil: "Se zástupci Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského
v Praze jsme se dohodli, že pro ně začneme od třetího čtvrtletí letošního
roku vyrábět pivovarské kvasnice."
Společnost vlastnící pivovar byla od května 2004 přejmenovaná na Pivovar Kácov s.r.o.
Cena čepovaného piva v Pivovarské restauraci v dubnu 2002:
0,5 l 10 % za 10 Kč, 0,5 l 12 % za 12 Kč.
V létě 2003 zde plnili pivo do 1,5l PET lahví bez etiket - desítka za 30,- Kč/1,5l
a dvanáctka za 33,- Kč.
Otevírací doba pivovarské restaurace: Po-Čt 16-22, Pa 15-23,
So 11-23, Ne 11-22.
V hostinci pivovaru v listopadu 2004 čepovali světlé výčepní pivo za 10 Kč a světlý ležák za 12 Kč. Zhruba od poloviny
prosince pivovar nabízel již tradiční tmavou speciální třináctku za 13 Kč. Pivovar postupně získával novou podobu. Jeho majitelé na podzim 2004 ukončili první část rekonstrukce, která zahrnovala
rozšíření ležáckého sklepa, vznik nové spilky a stanice na výrobu kvasnic či obehnání dvora zdí. "Ve druhé etapě chceme
vyměnit střechu nad spilkou a esteticky vylepšit budovu," naznačil další plány v prosinci 2004 ředitel a spolumajitel
pivovaru David Hořejší. Do seznamu jeho podřízených patřil i sladovník Ondřej Cibulka, jehož úkolem například bylo
sacharometrem měřit stupeň prokvašení mladiny.
Na velikonoční svátky roku 2005 pivovar pět uvařil tmavou čtrnáctku.
Zvýšená hladina řeky Sázavy nadělala v březnu 2005 starosti pivovaru, kde do výše jeden a půl metru zaplnila
sklepy, stáčírnu piva a přilehlé sklady. "Voda byla asi o dvacet až dvacet pět centimetrů níže než v roce 2002," uvedl
majitel pivovaru David Hořejší. Poté, co voda odtekla, začali zaměstnanci vyhrnovat bahno a umývat postižené prostory.
"Předpokládáme, že úklidové práce skončí asi do neděle. Pak bychom mohli začít s dezinfekcí provozu,"zmínil Hořejší.
S výrobou, která nemohla být obnovena, pomáhaly okolní pivovary. V jejich provozech se přemývají sudy a následně plnily
dovezeným kácovským pivem. "Dokážeme zásobování pokrýt," upřesnil Hořejší. Budovu pivovaru a případná poškození vyhodnotili
statik a znalec. Později byly také vyčísleny škody. V roce 2004 byla dokončena první etapa rekonstrukce pivovaru, při které
se rozšířil ležácký sklep, vystavěla nová spilka, stanice pro výrobu kvasnic a zeď kolem dvora.
V restauraci pivovaru jste v září 2005 koupili půllitr nefiltrované desítky za 10 Kč
a nefiltrovaného světlého ležáku za 12 Kč. Pro zájemce bylo připraveno místní pivo naplněné do PET lahví.
Speciální vánoční pivo - černá 14 byla na čepu v restauracích od 16 prosince 2005.
Pivovar byl opět během povodní v březnu 2006 zaplaven. Tentokrát voda dosáhla ve sklepích 4-5 metrů a voda zalila i podvarní,spilku,filtraci,restauraci a dvůr. Škody na pivu a technologii byly značné.
Sortiment piv v prosinci 2006: 10° kvasnicové, 10° filtrované,
12° kvasnicové. K dispozici měli i pšeničný Hefeweizen uvařený pro Světpiva.
Speciální vánoční chmelový nápoj pro pivní fajnšmekry tradičně s koncem kalendářního roku připravil pivovar i v roce 2006. „Od pátku 15.12.2006 jsme začali čepovat třináctistupňový tmavý speciál. Letos jsme navařili sto hektolitrů. Nabízíme ho v naší restauraci v Kácově nebo u dalších odběratelů v regionu i mimo něj,“ upřesnil majitel pivovaru David Hořejší. Pivovar připravil do dalšího období několik novinek. „Máme před sebou rozsáhlou rekonstrukci varných nádob a co nejdříve chceme konečně rozjet avizovaný prodej našeho piva v lahvích. Stáčírna je v tuto chvíli těsně před zahájením provozu,“ podotkl David Hořejší.
Pivovar od roku 2001 zvedl výstav dvacetkrát na 7 000 hl ročně. Hlavními zákazníky jsou hospody v okolí, ale i v Praze, řekl šéf představenstva pivovaru David Hořejší. "Teď připravujeme lahvové pivo, čímž se zase výstav navýší a chtěli bychom se dostat na 12 až 15 tisíc hektolitrů," uvedl v lednu 2007.
V pivovarském hostinci v Kácově jste na velikonoce 2007 mohli ochutnat světlou desítku (0,5 l za 10 Kč), světlou dvanátku (0,5 l za 12 Kč) a tmavou třináctku (0,5 l za 16 Kč). Vše bylo k dispozici i v PET lahvích plněných přímo z tanků za přirážku 3 Kč.
V pivovaru se na podzim 2007 provedla výměna stávající 30 hl varny za varnu novou celoměděnou, dvounádobovou s varem 90 hl. Varna byla v provozu okolo 10.prosince 2007.
Pivovar připravil tradiční 13 - 14 % tmavý speciální ležák, který se začal prodávat před vánočními svátky.
V roce 2007 zde bylo vařeno pivo Jihoměšťan 11.
V nové varně dne 11.12.2007 začali vařit pivo pracovníci pivovaru. "Z důvodu navýšení kapacity spojené s plánovaným spuštěním linky na stáčení zlatavého moku do lahví jsme varnu kompletně zrekonstruovali. Nyní jsme schopni vyrobit z jedné várky osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. Dvě varné nádoby jsme přivezli ze Švýcarska,“ uvedl majitel pivovaru David Hořejší. Na rozjetí moderní technologie dohlíželi přední čeští odborníci v čele se sládkem Dušanem Krankusem, který dříve působil v pivovaru Bernard.
„Vánočního tmavého ležáku jsme navařili dost, aby zbylo na všechny. A pokud by to stejně nestačilo, mohou se naši zákazníci v hospodách těšit na velikonoční svátky, kdy si vše zopakujeme,“ řekl David Hořejší.
„Loňský, výhradně tuzemský výstav byl 11 tisíc hektolitrů sudového piva Hubertus. V současné době dodáváme sedmdesáti regionálním odběratelům včetně sítě našich restaurací,“ uvedl v dubnu 2008 ředitel David Hořejší. Všechny vyráběné druhy piva se prodávaly jako nepasterované, ošetřené pouze mikrobiologickou filtrací a nebyla v něm žádné stabilizační, ani jiné chemické látky. Jako vstupní suroviny se používaly pitná voda z vlastní studny, český slad vyráběný na humnové sladovně a české odrůdy chmele.
V pivovaru došlo na jaře 2008 k rekonstrukci spilky a instalaci nových kvasných kádí, kompletní rekonstrukci dopravy sladu a chystala se výstavba nového oddělení ležáckého sklepa.
Výstav:
rok 2002: 2 620 hl
rok 2003: 4 050 hl
rok 2004: 4 619 hl
rok 2005: 5 135 hl
rok 2006: 7 000 hl
rok 2007: 11 000 hl
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.