Historie pivovaru Klášter-Hradiště

 [ HOME ]          [ úvod ]   [ aktuality ]   [ produkce ]   [ lahve ]   [ hospodářské výsledky ]   [ foto ]   [ staré pohlednice ]   [ muzeum ]   [ tácky pivovaru ] 



Zakladatelem byl v roce 1570 Jiří Labounský z Labouně, přičemž původní sídlo se nacházelo v domě čp.38. Po roce 1830, za Kristiána z Valdštejna, se výroba piva přestěhovala do domu čp.32, k jejímu výraznějšímu rozšíření však došlo až po přesídlení do západního křídla zámku v roce 1864, kam byla instalována i moderní technologie. Původní budova byla nadále využívána jako sladovna, pivovar tedy nemusel dovážet základní surovinu z jiného zdroje.  Urychlení technického rozvoje podniku pak bylo paradoxně podníceno rozsáhlým požárem v roce 1869. Za sládků Matěje Brejchy, Emila Weisse a Theodora Sudy, mezi léty 1870-1910, pak pivovar prodělal zásadní modernizaci a zařadil se mezi špičkové podniky svého druhu v českých zemích. Výroba byla rozšířena do celého zámeckého areálu. V sezóně 1884 - 1885 zásobil klášterský pivovar své zákazníky více než 5700 hl piva a zaujal sedmé místo v rámci českých zemí. V intencích svého předchůdce pokračovali v rozvoji podniku také Emil Weiss (od roku 1896) a zejména jeho nástupce od roku 1903 Theodor Suda, který krátce po svém příchodu postoupil z funkce vrchního sládka na post výrobního ředitele. Jeho působení je spjato s další, nyní již zcela zásadní rekonstrukcí podniku, zahrnující kromě instalace nového výrobního zařízení také značné rozšíření sklepů pro umístění 180 mohutných kvasných kádí.  V roce 1909 dokázalo 70 dělníků (z toho 43 přímo v pivovaru a 27 ve sladovně) vyrobit ze 40000 q ječmene přes 12000 hl piva, přičemž část produkce byla vyvážena na německý trh. Zároveň byly instalovány linky na výrobu kvasnic, sodové vody a limonád. V roce 1914, krátce před vypuknutím 1. světové války, tak nabídka firmy obnášela 11° klášterské pivo, 12° ležák, 13° granát a stejně silný světlý ležák, zvaný Převor. Klášterský pivovar si po období určité stagnace za 1. světové války udržel vedoucí postavení v regionu i po roce 1918, kdy došlo k obnovení a postupně i neustálému navyšování produkce. Od roku 1926 navíc fungoval jako akciová společnost s významným majetkovým podílem Alexandra Thurn-Taxise, a to v podobě začlenění podniků v Dobrovici a ve Vlkavě do společnosti. Téměř současně do firmy vstoupil také Jindřich Šlik, jehož pivovar ve Vokšicích zrušil výrobu a nadále byl využíván jen jako skladovací prostor. Šlechtický triumvirát na čele pivovaru doplnil Karel Valdštejn, finančně však jejich společný podíl představoval jen necelou polovinu jmění, kterým ve firmě disponovaly finanční ústavy. Za této konstelace dosáhl pivovar v roce 1932 rekordního výstavu přes 75000 hl piva. Mimo běžných způsobů distribuce bylo v této době po blízkém okolí využito také poněkud kuriózního vozidla - automobilu na parní pohon pohybujícího se na plných pneumatikách. Ztráta odbytišť po Mnichovu a zejména v období nacistické okupace byla ještě znásobena nuceným vstupem podniku do Svazu pro chmel a pivo (což ostatně platilo pro všechny zde zmiňované pivovary). Ten určoval veškeré ceny, zrušil výhody stálých odběratelů, nařídil prodej výhradně za hotové peníze a zavedl nucené kontingenty. Nevydařily se naštěstí snahy o úplné zastavení produkce, datované k přelomu let 1944 - 1945. Proslulost a úspěšnost klášterského pivovaru jakoby zastínily činnost dalších vrchnostenských podniků, jejichž produkce byla ovšem výrazně nižší a z nichž mnohé ve 2. polovině 19. století v rostoucí konkurenci nestačily a zanikly. Patřily k nim malé a v podstatě potřebu obce nebo části panství zajišťující pivovary ve Skalsku, Dolním Slivně, Zámostí, Krnsku a Březně. Pouze několik z nich přežilo až do 20. století.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "Klášter, akciová společnost spojených pivovarů a vývozní sladovny", Klášter, Hradiště nad Jizerou (okr. Mnichovo Hradiště), se závody v Klášteře Hradišti n. J. a v Dobrovici (akciová společnost) (okr. Ml. Boleslav).

Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Severočeské pivovary n.p.
1953-1957 Pojizerské pivovary n.p.
1958-1960 Severočeské pivovary n.p.
1961-1990 Středočeské pivovary n.p.

Pivovar vyrábí stále tradiční pivo klasickou technologií, což znamená, že pivo po uvaření podstupuje proces kvašení ve spilce a dozrávání v ležáckých sklepích.Pivo se vaří a uzrává ve sklepích (18 m hluboké) vytesaných ve skále již od roku 1570. V roce 1997 poklesl výstav na polovinu předchozí produkce (1997 - 80 000 hl), v roce 1998 již bylo vykázáno zvýšení výstavu. Klášterští využili uzavření vratislavického pivovaru v roce 1998 a získali spoustu nových odběratelů na Liberecku, Jablonecku i Českolipsku. I díky tomu se výstav piva zvýšil v roce 1998 tak, jako v žádném jiném českém pivovaru. Pivovar zvýšil výstav piva v roce 1998 o čtyřicet tisíc hektolitrů (110 000 hl) v porovnání s předchozím rokem. Převážná část produkce byla určena pro domácí trh. Jen malá část produkce se vyvezla do Německa a Švédska. Pivovar neuspěl díky ruské ekonomické krizi roku 1998 ve snaze prosadit se na ruském trhu. V lednu 1999 pivovar zavedl opět vlastní autodopravu na základě zjištění, že je levnější pravidelné trasy zavážet z vlastních zdrojů a pouze na mimořádné akce si najímat další dopravce. Pivovar, ač neleží poblíž významných turistických atrakcí, hodlal do regionu přitáhnout zejména cizince. Ve sklepích, které kdysi vytesali pod pivovarem ve skále mniši, a které byly již po léta nevyužívané, otevřeli na jaře 1999 velkou jeskynní pivnici.

dřívější názvy klášterských piv

Klášterský Mnich 10 % (světlé výčepní)
Klášterská tmavá 10 % (tmavé výčepní)
Klášterský Opat 11 % (světlý ležák)
Klášterský Převor 12 % (světlý ležák)
Klášterský Ležák 12 % (světlý ležák)
Budovec 14 % (světlý ležák)
Hradišťan 11 % (světlý ležák)
Klášterská 11 % tmavá (tmavý ležák)
Klášterská Osma (světlé lehké)
Jubilant 12 % (světlý ležák; ke 400 letům od založení pivovaru v roce 1970 a v roce 1979 k 700 letům od založení města Mnichova Hradiště v roce 1279)
Šotek 12 % (světlý ležák; alk.: 5,8 %; vyrobeno na zakázku)

Majitelem provozu byla v roce 1999 společnost Pivovar Klášter a.s., Na slupi 2a, Praha 2. Pro švédského zákazníka vyráběl pivovar v roce 1999 sedmičku, kde objemová procenta alkoholu nesměla překročit hranici 2,8. K vaření piva používal pivovar tuzemský slad a chmelový extrakt tvořený ze čtyřiceti procent žateckým a z šedesáti procent německým chmelem. V roce 1999 dosáhl pivovar výstav téměř 130 000 hl, což bylo v porovnání s předchozím rokem vzrůst o 10 %. Do plného využití kapacitních možností zbývalo dvacet tisíc hektolitrů. Pivovar dodával lahvové pivo také do tuzemských obchodních řetězců. V Klášteře vařili v roce 1999 sedm druhů piv, včetně nealkoholického. V roce 1999 dokončili budování pivnice v historickém interiéru pivovaru, čtrnáctistupňovým světlým pivem obhájili titul nejlepšího piva roku v kategorii speciálních piv a klášterský sládek Ladislav Pelant získal titul sládek roku 1999. Společnost v roce 1999 vytvořila tržby 108 miliónů Kč, oproti předchozím 78 miliónům. Provozní hospodářský výsledek skončil ziskem. Až dvacet tisíc hektolitrů piva měl v roce 2000 pivovar vyvézt do USA. Uzavřený kontrakt přitom počítal s dalším prodloužením smlouvy. Celkový podíl exportu tak v roce 2000 v regionálním středočeském pivovaru měl dosáhnout pětinový podíl. Pivovar urychlil svou expanzi zvýšenými zahraničními aktivitami. Ty mu přinesly i rozsáhlou spolupráci s odběratelem ve Švédsku,kam každý měsíc dodával až osm kamiónů s lahvovým pivem. Před podpisem byl v březnu 2000 také kontrakt na pravidelné dodávky do Řecka. "Ještě v roce 1999 jsme exportovali zhruba 5 % produkce, v roce 2000 se dostaneme na dvacet procent. Vývoz nám částečně pomáhá řešit složitou domácí situaci v odbytu," řekl v březnu 2000 ředitel pivovaru Josef Svoboda. Za poslední čtyři roky (1996-2000) pivovar proinvestoval přes sto miliónů korun. Zmodernizoval varnu, chlazení ležáckých tanků, rozšířil kvasné sklepy a dokončil stáčecí linku. Vrátil se rovněž k systému vlastní dopravy. V roce 2000 chtěl vložit část investičních prostředků do nové etiketovací linky. Technologie výroby a odbytu umožnila zvyšovat výstav, ale současně snížila potřebu na pracovní síly. Pivovar měl za poslední čtyři roky dynamické přírůstky ve výstavu. Společnost v roce 2000 zcela naplnila současnou výrobní kapacitu a stála před rozhodnutím, zda investovat prostředky do nového zařízení umožňující zvýšit výrobu. Pivovar v roce 1999 zaměstnával asi 100 lidí.
Téměř čtyři tisíce lidí přišly dne 1.července 2000 na Klášterské pivní slavnosti. Účastníci akce při nich vypili 250 padesátilitrových sudů piva, které bylo k mání za lidové ceny - desetistupňové pivo za deset, dvanáctistupňový ležák za dvanáct korun. Pořadatelé 7. ročníku pivních slavností připravili i nabídku nealkoholického piva, ale toho se vypilo pouze několik desítek lahví. Chladnější léto 2000 zaznamenali i v pivovaru Klášter. "V porovnání s horkými měsíci květnem a červnem 2000 pozorujeme nyní stagnaci odbytu, protože na koupalištích a v rekreačních oblastech není klasická letní špička," uvedl v červenci 2000 Pavel Dvořák z obchodního oddělení pivovaru. Dvořák však dodal, že ekonomiku pivovaru to neovlivňovalo, neboť se neustále zvyšoval odbyt do zahraničí. Pivovar, jehož historie sahá až do šestnáctého století, dostal dne 6.prosince 2000 v pražské Baráčnické rychtě ocenění. "Naše jedenáctka byla ohodnocena Sdružením přátel piva jako nejlepší v ČR. U zákazníků sní máme největší úspěch na Jablonecku a Liberecku," sdělil ředitel pivovaru Josef Svoboda. "Na vánoční trh už máme vařenou tradiční čtrnáctku, kterou v příštích dnech začneme stáčet," dodal Svoboda. V posledních pěti letech patřil k trvalým obyvatelům pivovaru archeologové. "První zmínky o této lokalitě se datují k přelomu 12. a13. století. Tehdejší klášter vypálili roku 1420 husité. Teprve až v polovině devadesátých let jsme objevili původní románsko-gotické stavební prvky," řekl Luděk Beneš, ředitel Okresního muzea v Mladé Boleslavi. Bohatou historii využíval pivovar i k obchodním účelům. Ve velkých jeskyních hluboko ve skalním masivu pod pivovarem je vybudovaná klášterská pivnice, která je svými rozměry, tvarem a pojetím ojedinělá nejen u nás, ale i ve střední Evropě. "Pivnice je přístupná pouze pro skupiny na objednávku. Před koncem roku 2000 byl velký zájem. Minulé úterý se tu jen tak sešli například čtyři ministři práce a sociálních věcí, zemědělství, školství a zdravotnictví. O čem jednali nevím, ale pivo jim chutnalo, " uzavřel ředitel pivovaru, který do konce roku 2000 pivo nezdražil.

Svou podnikovou prodejnu otevřel pivovar na počátku roku 2001 v areálu uzavřeného pivovaru v Hradci Králové. V prodejně se prodávalo lahvové a sudové pivo, a bylo zde také k dispozici zařízení pro plnění vlastních pětilitrových soudku. O pivo bylo mezi Hradečáky značný zájem. Pivovar chystal na konec března 2001 první dodávky světlého i tmavého piva do USA. V rámci kontraktu, jehož příprava trvala přes rok, vyvezl v roce 2001 asi 10 000 hl piva americkým odběratelům. Ozvalo se o hodně více amerických odběratelů, než se předpokládalo. Zvýšení cen lahvového piva v průměru o 5 % postihl zákazníky pivovaru na jaře 2001. "Právě rozesíláme informaci odběratelům o zdražení," konstatoval obchodní ředitel pivovaru Pavel Dvořák. Od 1. května 2001 tak vzrostla cena hektolitru světlé i tmavé lahvové desítky z 1167 Kč na 1230 Kč a dvanáctky z 1569 na 1630 Kč. "Tím se vyrovnají ceny lahvového i sudového piva, které nyní nezdražujeme," dodal Dvořák. V praxi to znamenalo, že cena jedné lahvové desítky klášterského piva se zvýšila zhruba o 30 haléřů. "Třicet haléřů? No a co? Platíme za jiný věci daleko nehoráznější ceny. Pár haléřů na pivu nikoho nepoloží," uvedl v jedné z restaurací v centru Mladé Boleslavi pětatřicetiletý muž. Dne 30.června 2001 se uskutečnilo již 8.Pivobraní v areálu pivovaru. Klašterské pivo bylo v obchodních domů Mladé Boleslavi, což bylo pro listopadu 2001 v nabídce všech třech velkých zejména menší pivovary obtížný krok. Pivo vyráběné tradiční cestou zrání od roku 2001 putovalo v lahvích přes oceán i na americký kontinent, přesto však výstav díky chladnému jaru i létu poklesl. "Letos přepokládáme 100 tisíc hektolitrů, v loni to bylo 108 tisíc," řekl Josef Svoboda, ředitel pivovaru, který měl výrobní kapacitu 135 tisíc hl piva ročně. V roce 2001 pivovar na zakázku vyrobil pivo na export do Německa s názvem Cesar Bier (alk: 3,5 %). Existenční potíže z chladného léta roku 2001 a poklesu spotřeby pivovar neměl, ale po předchozích sezonách, kdy výstav rok od roku průběžně zvyšoval, to bylo nemilé překvapení. Nepovedené léto srazilo odbyt pivovaru poprvé po pěti letech pod hranici 100 tisíc hl. Největší propad byl v červenci a srpnu. Částečnou náplastí na pokles výstavu bylo pro pivovar opakované ocenění Sdružení přátel piva pro jedenáctistupňové pivo, které na Klášteře začali vyrábět především pro zákazníky ze severních Čech. V roce 2001 pivovar vyvezl své pivo do Švédska pod názvem Bohemia Gold (alk.: 3,5 %).

Klášterské pivo měl v roce 2001 na skladě Kaufland, Interspar i Hypernova. Výstav pivovaru v roce 2001 dost nečekaně poklesl pod magickou pivovárečnou hranici sto tisíc hektolitrů. V porovnání s předchozím rokem činil úbytek přibližně 10 % produkce a ta dosáhla hodnoty 95 tisíc hl. "Pokles ovlivnily dva faktory. V tuzemsku chladné léto a tím pádem menší žízeň zákazníků, v zahraničí nás konkurence z některých teritorií vytlačila (Švédsko)," uvedl podsládek Jiří Zikmund. Export tvořil v roce 2001 přibližně desetinu expedovaného množství piva. Tradičním odbytištěm piva bylo Mladoboleslavsko. Své příznivce mělo i na Kladensku, Chomutovsku, Děčínsku, v Praze a v některých moravských regionech. Sortiment byl klasický, bez chuťových výstředností a experimentů. Z pivovaru expedovali pět druhů světlého piva, tmavou desítku a nealkoholický nápoj.

Pivovar zdražil od 1. března 2002 ceny sudového piva asi o 5 %. Ceny lahvového piva šly nahoru až od května. Důvodem byly především zvýšené vstupní náklady. "Ceny pohonných hmot se sice snížily, ale hodně vyskočily ceny plynu a pomalu rostly i ceny surovin," řekl ředitel pivovaru Josef Svoboda. Pivovar tak prodával půllitr sudového i lahvového desetistupňového piva za 6,15 koruny a dvanáctistupňového za 8,15 koruny. Zdražení pivovaru navazovalo na podobný krok největších tuzemských pivovarnických skupin ze začátku února 2002. V prvních měsících roku 2002 vzrostl zájem zahraničních zákazníků. Pivo z Kláštera Hradiště nad Jizerou putovalo především do Švédska, Mongolska a USA. "Exportujeme zatím více než dvojnásobek piva v porovnání se stejným loňským obdobím," tvrdil v březnu 2002 podskládek Zikmund. Novinkou roku 2002 v cestě za zákazníkem bylo vybudování Klášterské pivnice v Kosmonosech. Tradiční pivní slavnost byla opět poslední sobotu v červnu (29.6.) na pivovarském dvoře.

V roce 2002 vyrobil pivovar pro export do Švédska pivo Alex (alk.: 2,8 % a 3,5 %).

Výstav necelých 90 tisíc hl v roce 2001 zcela naplnil představy vedení pivovaru. "Naším cílem není zvyšovat produkci za každou cenu, ale sázíme především na vysokou kvalitu. V současné době je pro pivovar ekonomicky nejvýhodnější udržovat výstav mezi devadesáti a sto tisíci hektolitry a maximálně se zaměřit na kvalitu výroby," naznačil hospodářskou strategii pro nejbližší období ředitel Josef Svoboda. Proto v roce 2002 investovali více než 2,5 milionu Kč do modernizace technologie. Kvasné kádě v historických sklepeních opatřili speciálním švýcarským nátěrem obrit, který má hygienické vlastnosti výrazně lepší než nerezový ocelový materiál, a z technologického procesu vyloučili pasterizaci, kterou od května 2002 nahradila nejmodernější biologická filtrace MMS německé výroby. Toto účinné zahraniční filtrovací zařízení dokáže hotové pivo dokonale sterilizovat při zachování jeho přirozených vlastností a chutí. Trvanlivost piva při této nové technologii je dokonce delší než při použití pasterizace. Sládek Vladimír Pelant zdůraznil, že vaří pivo plzeňského typu při zachování tradičních postupů. "Klasická technologie je naše přednost, kterou jsme se dokonce prosadili i na americký trh," říká. V žádném případě vedení klášterského pivovaru neuvažuje rozšiřovat sortiment o módní výstřelky ochucených piv, neboť respektuje konzervativnost tuzemských konzumentů, kteří tvoří rozhodující část spotřebitelů. Z produkce šlo více než 10 % na export. Pivovar si uchovával své zákazníky na Mladoboleslavsku i v okolních regionech, ze zahraničních trhů si držel zákazníky v Německu, Švédsku, Finsku, Mongolsku a také USA. Pivovar na jaře 2002 vařil světlé pivo sedmistupňové, osmistupňové (pouze pro švédského odběratele), desetistupňové, jedenáctistupňové, dvanáctistupňové, čtrnáctistupňové, ale také černé desetistupňové pivo a nealkoholické pivo.
Klášterské Pivobraní uskutečnilo 29.června 2002. Návštěvníky nepřivítaly žádné převratné novinky. "Není dobré dělat větší organizační změny. Pivobraní se opět uskutečnilo v areálu pivovaru," řekl Svoboda. První ročníky se konaly v místním sportovním areálu, ale při nepříznivém počasí se areál stal jedním velkým oraništěm, z čehož neměla radost ani jedna strana - obec provozující areál, ani pivovarští. A tak se v roce 2002 pošesté setkali příznivci piva na hradním nádvoří, celkově to byl už devátý ročník. Na pivovarských slavnostech v Klášteře se čepovalo sedm druhů piva včetně kvasnicového nefiltrovaného.

Milion korun v roce 2002 investovali v pivovaru do obměny kvasných kádí. Už v červnu byly dvě třetiny investic provedeny. "Kádě mají nové povrchy od švýcarského výrobce. Zbytek nás čeká v závěru roku," uvedl ředitel Josef Svoboda. Další investicí v pivovaru byl filtr MMS z Německa. "Je to další filtrace, která pivo dokonale vyleští, pivo tak dostane blýskavou jiskru," vysvětlil ředitel jednoduše princip filtru, který je umístěn v závěrečné fázi výroby piva. Filtr se používal při ošetření sudového piva. "Touto technologií je zaručen mizivý mikrobiologický výstup a tím je garantováno i prodloužení trvanlivosti," podotkl obchodní náměstek Pavel Dvořák. Za první měsíce roku 2002 tak v Klášteře investovali více jak 2,5 milionu korun, v létě připravovali výběrové řízení na dodávku nové kotelny. Pokud se o jakékoliv výrobky zajímá zahraniční trh, pak je to pro majitele signál, že výrobek je kvalitní. To mohou tvrdit i v klášterském pivovaru. V roce 2001 na export z jejich výstavu 90 000 hl směřovalo za hranice 10 %. "Exportní trh je vrtkavý, každý vzorek zaslaný ven ale může být do budoucna pro podnik velice zajímavý," řekl ředitel Josef Svoboda. Dva roky obchodní oddělení dojednával kontrakty v Americe. V závěru roku 2001 pak putoval první kontejner se 400 hl vzorků piva za moře. V New Yorku byl zájem o pivo v taškách z tvrzeného papíru a o sudové černé, Chicago hlásilo zájem o pivo v dárkovém balení. "Rozjednány jsou kontrakty v Illinois, na Floridě, v Chicagu i v New Yorku. V roce 2002 bychom do Ameriky rádi vyvezli 600 - 700 hl. Cílem pro Ameriku je ale 10 tisíc hl ročně," řekl ředitel Svoboda. Stabilním trhem se jevilo Německo, byť je to jeho východní část, zejména oblast Cottbusu a Berlína, kam putovalo kolem 150 - 200 hl měsíčně. "V Německu nám nejde ani tak o množství. Uchytit se na tamním trhu je známkou, že výrobek je kvalitní. Je to vlastně taková vstupní image pro Evropu. Je to takový prubířský kámen,"mínil ředitel. Zájem o pivo z Kláštera byl i v Mongolsku. "V Ullanbátáru je majitel jedné z tamních velkopivnic a zároveň lihovaru příznivcem našeho piva. V současnosti už do Mongolska pivo dodáváme. Věříme že to bude 15 až 20 kontejnerů ročně,"podotkl ředitel Svoboda. Nedílnou součástí exportní politiky klášterského pivovaru zůstává i Skandinávie, konkrétně Švédsko a Finsko, kde je o pivo zájem. "Jsou i další zájemci, postupně se všemi jednáme," dodal ředitel.

Pivovar, jehož polovinu produkce pro Středočeský kraj vypijí v okrese Mladá Boleslav, uvedl v roce 2002 jako nejprodávanější pivo světlou desítku. A vládla zde spokojenost. "Letni sezóna byla hodně úspěšná, v září sice nastal mírný pokles, ale vypadá to, že taky bude docela dobré. Novinky chystáme jenom pro zahraniční trh, na českém trhu je těžké se prosadit s nějakou pivní novinkou," přiznal v říjnu 2002 ředitel Josef Svoboda.
Novým ředitelem pivovaru byl od poloviny června 2003 Josef Špryňar. Ve funkci vystřídal Josefa Svobodu poté, co do pivovaru vstoupila společnost Eco Holding. Ta podle nového generálního ředitele odkoupila pohledávky a stala se majoritním vlastníkem pivovaru. Změna vlastníka neznamenala změnu v orientování pivovaru. Pivovar v tuto chvíli nechystal zásadní změny ve spektru výrobků. "Pro trh je to vyhovující," podotkl ředitel. Výrobky z pivovaru by měly být nepřehlédnutelné v okolním regionu. Odběratele měly i nadále v USA a v Německu. "Nyní rozvíjíme spolupráci s Finskem a Polskem,"řekl Špryňar. V pivovaru pracovalo 100 zaměstnanců. Vedení nechystalo propouštění, ale ani přibírání."I při zvýšeném výstavu by k personálním změnám zatím nemělo dojít," podotkl ředitel. Výsledky pivovaru ředitel Špryňar neupřesnil. Přiznal, že společnost se dostala do ekonomické ztráty, více však neřekl. Vlastnictví pivovaru bylo dlouhodobým zájmem společnosti Eco Holding. Ta se věnovala obchodní společnosti se zaměřením na potraviny.
Čtyři stánkaři byli dne 28.června 2003 popáleni při požáru na pivních slavnostech pivovaru Klášter. Přibližně 200 lidí bylo evakuováno, škoda se odhaduje na 600 000 Kč. V jednom z prodejních stánků podle hasičů došlo k převrhnutí  nezajištěné lahve s propan-butanem, která byla spolu s další lahvi součásti grilovací soupravy. Pádem se poškodila příruba, plyn z obou lahví začal unikat a hořet. Oheň zachvátil další 4 stánky a administrativní budovu.
Pivovar v roce 2003 používal vodu z vlastního zdroje, slad dovážel ze Mšena a chmel z Žatce.
Dne 1. listopadu 2003 pivovar otevřel novou podnikovou prodejnu piva v Mnichově Hradišti.
Pivovar v roce 2003 rozvážel pivo v sudech a lahvích po celé ČR a v exportním lahvovém balení i do USA, Německa, Finska a Ruska. Přibližně polovina produkce se vypila v mladoboleslavském regionu, na čemž se výrazně podíleli štamgasti skoro padesáti hospod i zákazníci obchodních řetězců Kaufland, Spar, Ahold a Plus. Vedení pivovaru navíc zvažovalo zřizování sítě vlastních prodejen a případné investice do speciálních hospod.
Pivovar, který v roce 2003 získal nový majoritní vlastník, zvýšil v tomto roce vývoz piva zhruba o 10 % a pokračoval v průniku na zámořské trhy a trhy západní Evropy. V plánu je rovněž spolupráce se švédskou firmou na projektu podpory pivní turistiky, řekl to generální ředitel Josef Špryňar. Podnik vyvezl své výrobky v roce 2003 především do USA, Německa, Finska a Švédska. Celkový výstav pivovaru byl v roce 2003 asi 75 000 hl, tedy o 5 000 hl méně než v roce 2002.
Na konec roku 2003 pivovar uvařil Vánoční speciál 12 % (světlý ležák; alk.: 5,3 %¨).
V Klášteře nad Jizerou chystali průnik na americký trh přes pět let. Pomáhali přitom lidé, kteří odešli z mladoboleslavského regionu do USA. Příprava se vyplatila. Malý pivovar s ročním výstavem kolem 80 000 hl se zařadil po bok největších tuzemských pivovarů, jako je Plzeňský Prazdroj nebo Budvar, které se uchytily na vzdáleném trhu. Problém byl se schvalovacím řízením, které se provádí v každém státě USA zvlášť. Pivo z Kláštera se prodává v sedmi státech USA. Pivovar vyváží na severoamerický kontinent lahvové pivo, které stáčí do lahví o objemu 0,335 litru. Balení po šesti lahvích stojí v USA šest až sedm dolarů. Pivo má roční záruku. Expeduje se v kontejnerech po 130 hl. Za moře se vozí lodí, cesta trvá 12 dní, při větších vlnách až dva týdny. Donedávna expedoval pivovar dva kontejnery měsíčně. Nyní se zvýšila objednávka na tři kontejnery. Pivovar pro americké zákazníky nemění chuť piva, jde o stejný mok, jaký nabízí na českém trhu. Pouze pivo stáčí v ochranné zóně, aby se vyloučil negativní vliv kyslíku na trvanlivost. České pivo má podle představitelů pivovaru v USA dobrý zvuk. Je to značka kvality sama o sobě. Ve Spojených státech se pivo nepije v hospodách našeho stylu, ale v barech. Pivo se prodává hlavně v plechovkách. Pivovar Klášter chce podle svého generálního ředitele Josefa Špryňara zvýšit během několika let výstav na 100 tisíc hl piva. Současný počet zhruba 100 zaměstnanců by se neměl měnit.
Pivovar chystal v roce 2004 ve spolupráci se švédskou firmou projekt na podporu pivní turistiky. Ještě v únoru 2004 do pivovaru přijelo 40 autobusových zájezdů ze Švédska. Zájemci absolvují prohlídku pivovaru, ochutnávku piva ve sklepě, pohoštění v unikátní skalní restauraci, a především si budou moci objednat libovolné množství klášterského piva v rámci takzvaného distančního prodeje. Zprostředkovatelská firma jim podle jejich objednávek pivo připraví k expedici a zajistí dodávku až do švédských domovů. Podle generálního ředitele Josefa Špyňara se nové vedení pivovaru zatím zaměřilo především na zlepšení kvality piva, která byla v předchozích letech kolísavá. "Kvalitu se nám podařilo upevnit tak, že dnes nemáme žádné oprávněné reklamace," řekl Josef Špryňar. V roce 2004 se pivovar chystal dokončit opravy kotelny a rozvodů dusíku, kyslíku a kysličníku uhelnatého za několik desítek milionů korun.
Pivovar v roce 2004 produkoval sedm druhů piva, z nichž většinu stáčí do sudů a půllitrových lahví. Jedinou výjimkou je světlé nealkoholické pivo, které pivovar dodává na trh výhradně v půllitrových lahvích. Specialitou byly lahve o obsahu 0,35 litru využívané převážně pro exportní a dárkové balení. V nich byly k dostání tři druhy klášterského piva: světlý ležák (12%), speciální světlý ležák (14%) a tmavá desítka.
V letech 1996 až 2000 vlastníci pivovaru proinvestovali více než sto miliónů korun při modernizaci varny, chlazení ležáckých tanků, rozšíření kvasných sklepů, obnově stáčecí linky a zavedení systému vlastní dopravy pro expedici piva především k odběratelům v nejbližším okolí pivovaru. Na Mladoboleslavsku se totiž vypije více než polovina z ročního výstavu klášterského piva. V dalších letech část investičních prostředků pivovar vložil do nové etiketovací linky a více než 2,5 milionu Kč do další modernizace technologie. Kvasné kádě v historických sklepeních mají nyní speciální švýcarský nátěr obrit s hygienickými vlastnostmi lepšími než nerezový ocelový materiál. A od května 2002 se klášterské pivo už nepasterizovalo, neboť součástí technologického procesu byla nejmodernější biologická filtrace MMS německé výroby. "Toto účinné zahraniční filtrovací zařízení dokáže hotové pivo dokonale sterilizovat při zachování jeho přirozených vlastností a chutí. Trvanlivost piva při této nové technologii je dokonce delší než při použití tradiční pasterizace," zdůraznil v březnu 2004 sládek Josef Svoboda. V roce 2004 by chystané investice měly směřovat do rozšíření a zatraktivnění nabídky klášterského piva. Obchodním záměrem vedení pivovaru bylo podstatně výrazněji se prosadit v Praze a to nejen ve zdejších zavedených restauracích, ale také vybudováním nové reprezentativní Klášterské pivnice v české metropoli.c Klášterské pivo se v Praze na jaře 2004 točilo na čtyřiceti místech. Jedním z nich byla pivnice hotelu Olympik, kde se v posledním březnovém týdnu konala oficiální prezentace kompletní produkce pivovaru za přítomnosti mnoha vzácných hostů a známých společenských celebrit. V příjemném interiéru, který po povodni prošel kompletní rekonstrukcí si na klášterském pivu pochutnávali například Karel Vágner, Jan Čimický, Jiří Stědroň, Robert Bakalář, Standa Berkovec, Honza Vyčítal, kubánská velvyslankyně v ČR Aymeé Hernández Quezada a zástupci tuzemských médií. Především kvůli novinářům ředitel Josef Špryňar v přivítací řeči zdůraznil, že pivovar vaří klasické české pivo z kvalitních českých surovin. Obchodní ředitel Vladimír Jindřich z přítomných hostů upozornil na zvláštní poslání kreslíře a hudebníka Vyčítala, kterého označil za dokonalý indikátor kvality piva. "Jak ho znám, tak upřímně a bez obalu zhodnotil každý druh piva, které ochutnal. Honza je tady od toho, aby s chutí pil, my ho večer odnesli a druhý den ráno nám řekne, jaké to pivo opravdu je," prohlásil za všeobecného veselí Jindřich. Na slova uznání nemusel čekat až do druhého dne. Klášterské pivo v pivnici hotelu Olympik chutnalo Vyčítalovi i všem ostatním hostům.
Velikonoční ležák bylo světlé pivo (alk.: 5,2 %), které pivovar připravil pro své zákazníky jako dárek k velikonočním svátkům roku 2004. Podle sládka Svobody byl Velikonoční ležák trochu lepší dvanáctka. "Skoro třináctka, ovšem v ceně dvanáctky," prohlásil Svoboda. "Prostě větší kvalita za menší peníze," doplnil ho obchodní ředitel Jindřich.
Dolly Buster, vysloužilá pornohvězda a začínající politička v jedné osobě, při svém předvolebním putování po Česku, které chtěla od června zastupovat v Evropském parlamentu, navštívila 26.dubna 2004 pivovar. Doprovázel ji Richard Knot, předseda Nezávislé erotické iniciativy, na jejíž volební kandidátce je Buster nepřehlédnutelnou jedničkou. Při exkurzi ve výrobních prostorech pivovaru se Dolly Buster zajímala o pivovárečný proces natolik upřímně, jako by se chystala v této podnikatelské oblasti angažovat. Vzápětí však potvrdila, že svůj erotický byznys, v němž se jí náramně daří, nehodlá za žádný jiný vyměnit. Ve varně pivovaru odmítla přičichnout k otevřenému pytli s chmelovým extraktem s vysvětlením, že trpí sennou rýmou a nerada by si zadělala na nějakou nečekanou alergickou reakci. V podzemních prostorách spilky ji trochu zaskočil chlad. Zapomněla však na něj hned, jakmile ji fotografové požádali, aby se co nejvíce předklonila nad káď s mladinou. " Stačí takhle, nebo ještě víc?" nabízela objektivům poprsí vzdouvající se v černém prádle nad bílou pěnou kvasícího mladého piva a požitkářsky si užívala pozornosti přítomných mužů. " To by asi mniši žasli," pronesl jeden ze zaměstnanců pivovaru, který v 16. století založili příslušníci cisteriánského mnišského řádu. S prohlídkou pivovaru souvisela i nezbytná ochutnávka zdejšího produktu. " Na alkohol nejsem zvyklá, protože ho nepiji, ale pivo mě snad nepoloží," uculovala se do kamer a fotoaparátů, než si s chutí, ale s ohledem na výrazně namalované rty, přihnula s ředitelem Josefem Špryňarem. Kam extravagantní kandidátka do Evropského parlamentu v pivovarském areálu vstoupila, tam ochromila pracovní aktivitu přítomných dělníků. Práci přerušili i řemeslníci pracující na zabezpečení pozůstatků historického mnišského chrámu v sousedství pivovaru.
Pivní slavnost přímo v areálu pivovaru začaly 26. června 2004 ve 12 hodin a trvaly až do následujícího nedělního rána. Účastníci této tradiční akce se mohli těšit na přírodní nepasterované pivo ve všech variantách vyráběných v místním pivovaře. Točilo se i kvasnicové nefiltrované pivo. V doprovodném hudebním programu se na pódiu vystřídali Mirek Hoffmann a skupina Zelenáči, dámská kapela Viktorky, regionální skupiny KTP a Seven. Samozřejmě nechyběly soutěže a prodeje pivních suvenýrů. Novinkou byl stánek specializovaný na prodej replik historických kuriozit s pivní tématikou. K nejžádanější sběratelské zajímavosti patřila zdařilá napodobenina historické kovové cedule s logem klášterského pivovaru, jejíž originál z roku 1904 pracovníci pivovaru objevili na jedné z klášterských králikáren. Firma v rámci pivních slavností připravila křest nového oficiálního loga Pivovaru Klášter, které mělo symbolizovat novou éru klášterského piva.
Během srpna 2004 vrcholily přípravy na obměnu etiket klášterského piva. Pivovar nabízel sedm druhů piva.
V hodnocení Sdružení přátel piva vyhlášeném v listopadu 2004 se stalo Ležákem roku tentokrát pivo Klášter.
Pivovar začal na jaře 2005 vyvážet do Číny, Libanonu, Sýrie a Indie. Vedení podniku na rok 2005 plánovalo díky posílení exportu i prodeje na domácím trhu zvýšení výstavu o třetinu z 75 tisíc roku 2004 na 100 000 hl. Řekl to 3.března 2005 generální ředitel pivovaru Josef Špryňar. Dosažením výstavu 100 tisíc hl mělo splnit vedení pivovaru svůj střednědobý cíl, který si dalo při svém nástupu v roce 2003.
Pivovar připravil v roce 2005 již tradičně světlý Velikonoční ležák. Nejnovější výrobek jara 2005 byl Fitness Bier. Pivo pro sportovce.
Generální ředitel pivovaru Josef Špryňar přišel vést oblíbený pivovar před necelými dvěma lety. Od té doby se mnohé změnilo. Jeho marketingové a manažerské nápady byly však velice zajímavé a přinášely pozitivní výsledky. V poslední době šlo třeba jmenovat dokončení náročných jednání o dodávkách klášterského piva do několika asijských zemí, ale především zajímavé kontrakty v Německu, a pak také i v jiných zemích. Rozjednané byly další lukrativní zakázky, o kterých se zatím nahlas nehovořilo. Do sféry Špryňarových aktivit šlo bezesporu zařadit nový výrobek - nízkostupňové pivo Fitness Bier určené jako vhodný doplněk při cvičení fitness. Tváří tohoto piva se stal oblíbený herec Jiří Krampol. Pivovar se svým chutným pivem prorážel i do pražských hospůdek a restaurací. Záměrem pivovaru však bylo udržet a doslova hýčkat i příznivce klášterského piva takzvaně kolem komína, tedy v nejbližším okolí pivovaru. A tady přišel další, doslova geniální nápad ředitele. Do party zkušených obchodních zástupců se mu podařilo zařadit známého místního zpěváka Luboše Odháněla. Právě jeho postava mohla přinést zajímavé kontakty, vždyť Odhánělova kapela Nastarýkolena, která vydala už čtyři cédéčka, plnila sály na Semilsku, Jičínsku, Mladoboleslavsku, začínala prorážet i do dalších regionů. Obchodníní zástupci tráví mnoho času péčí o stálé klienty i jednáním o nových odběratelích. Přesně to bylo i náplní práce Luboše Odháněla. Včetně vysvětlování, proč by měli ve své provozovně nabízet právě pivo z Kláštera. "Konkurence v této branži je obrovská. Já jsem ale v pohodě. Tohle pivo je dobré, kvalitní a chutná mi. Já nenabízím něco, čemu bych nevěřil. Je ale pravda, že není lehké prorazit. Na druhou stranu to, že jsem určitým způsobem známý, může někde otevřít vrátka trochu rychleji," dodal v dubnu 2005 Luboš Odháněl. O neutuchajících marketingových nápadech generálního ředitele Špryňara hovořila i poslední aktivita pivovaru, která se pojila s dlouhodobým seriálem ve sjezdovém lyžování Česká pojišťovna Cup.
Dvanáctý ročník pivních slavností pivovaru se konal dne 2.července 20005 na pivovarském nádvoří v Klášteře Hradišti . Kulturní program začal hodinu po poledni a na pódiu se vystřídali Luboš Odháněl s kapelou Nastarýkolena, rocková legenda Aleš Brichta a kapela s příznačným názvem Alkehol. V průběhu pivní slavnosti v Klášteře došlo i na křest knihy Sex a chlast. Pivem ji pokřtil herec Jiří Krampol a sexuolog Radim Uzel. "Jsem absolutně spokojen a děkuji návštěvníkům a všem pořadatelům, kteří odvedli obrovský kus práce. Smekám přede všemi. Tohle pivobraní bylo mimořádně úspěšné, je vidět, že vyrábíme kvalitní pivo. Jinak by lidé nepřišli," uvedl ředitel pivovaru Josef Špryňar.
Před vedením pivovaru stálo v roce 2005 historické a životně důležité rozhodnutí. Měsíce intenzivních jednání na mnoha světových trzích ukázaly, že o klášterské pivo je veliký zájem. To s sebou ale přineslo pro pivovar nutnost přemýšlet o rozvoji výroby. Současná kapacita výstavu už totiž přestala stačit. Bezesporu tím hlavním kritériem pro další vývoj byla dvanáctiletá smlouva s německým odběratelem. "V současné době je zájem z Německa takový, že jsme na hranici našich kapacitních možností. Musíme uvažovat dále. To znamená, jednáme o rozšíření výroby v našem areálu a také o možnosti zajistit kooperaci s jiným výrobcem piva v jiné provozovně než u nás," naznačil v srpnu 2005 pouze stručně varianty budoucnosti ředitel pivovaru Josef Špryňar. V Německu se v létě 2005 klášterské pivo prodávalo na zhruba 900 prodejních místech. Do Německá mířilo týdně 10 kamionů světlého desetistupňového a speciálně pro německý trh vařeného tmavého dvanáctistupňového piva. "Jeden kamion znamená 250 hl piva," upřesnil Špryňar. Ve stádiu rozpracovanosti byla i řada dalších projektů. "Velký zájem je o dodávky piva do severních provincií Číny. Generální manažerka distribuční firmy nás navštíví na podzim. Jednáme s dalším německým distributorem o dodávkách sudového piva, další odbytiště se rýsují na jihu Číny a v Indii. Míříme také do skandinávských zemí," podotkl ředitel Špryňar. Ředitel i přes rozsáhlé aktivity v zahraničí tvrdil, že prioritním trhem pro pivovar zůstával tuzemský trh. "Právě po zkušenostech z německého trhu jsme se rozhodli, že uvedeme na český trh nový výrobek. Rozhodli jsme se, že současnou tmavou desítku nahradí brzy tmavá jedenáctka," dodal Špryňar.
Po mládežnických fotbalových týmech Jiskry Mimoň, SK Ralsko a SKP Mladá Boleslav se rozhodli v pivovaru podpořit i fotbal dospělých v sousedním Mnichově Hradišti. Smlouvu s tamním Mnichovohradišťským sportovním klubem podepsali v srpnu 2005 ředitel pivovaru Josef Špryňar a prezident klubu Tomáš Ježek. "Smlouva byla podepsána na dobu neurčitou. Klub dostane od nás peníze a po dobu sportovních utkání dospělého A týmu je garantováno, že se v areálu bude prodávat klášterské pivo za devět korun,"uvedl ředitel pivovaru Josef Špryňar. "Hlavní tým dospělých bude nastupovat ke svým utkáním v černobílých dresech s logem pivovaru na prsou. Rovněž B tým bude mít na dresech pivovarské logo. Dále naproti hlavní tribuně bude umístěn velký bilboard a za brankou, která odděluje hlavní hřiště od vedlejšího se objeví plachta dlouhá deset metrů, rovněž s logem pivovaru,"uvedl prezident klubu Tomáš Ježek. Pivovar financoval také opravu budovy, kde původně byla časomíra. "Počítám s dlouhodobou perspektivou, "podotkl ředitel Josef Špryňar.
Každej je nějakej. To byl název prvního samostatného cédéčka písničkáře Miroslava Palečka. Cédéčko se v srpnu 2005 křtilo ve zcela netradičních prostorech. Zhruba dvě stovky návštěvníků přijaly pozvání do restaurace umístěné v areálu benediktinského arciopatství v Břevnově. Pivovar se stal nejen tím, kdo finančně přispěl na vydání cédéčka, ale zajistil i netradiční prostory a byl součástí programu. V losování navštívenek pak každý vyhrávající získal lahodný klášterský mok. "Je tu nádherné prostředí, atmosféra je uvolněná, je to tu zkrátka příjemné. Mám z křtu velice dobrý pocit. Navíc klášterské pivo je velice dobré a chutná mi. Tohle spojení se vyvedlo,"přiznal po křtu svého cédéčka Miroslav Paleček. Historii i současnost pivovaru připomněl jeho ředitel Josef Špryňar. "Všechny ohlasy na tuto akci byly pozitivní. Mám z toho velice dobrý dojem a řeknu na rovinu, že i velkou radost,"uvedl ředitel Josef Špryňar. A proč právě pivovar podpořil Palečkovo cédéčko? "Tahle hudba a texty jsou strašně příjemné. Navíc já už pětatřicet let jezdím do přírody na Pecku u Nové Paky. A tam s kamarády zpíváme snad všechny Palečkovy písně. Byl jsem osloven agenturou, se kterou na některých projektech spolupracuji, zda bychom nenašli vhodný projekt pro křest. A právě restaurace v břevnovském klášteře vznikla za naší pomoci. Tak proto tohle místo,"podotkl Josef Špryňar. Klášterské pivo při křtu sklidilo velký ohlas. "Jak to, že tohle pivo neznám,"brumlal si jeden z pozvaných novinářů. "Dobré je to,"přiznal zpěvák Wabi Daněk. Klášter chutnal i ženám. "Tak tohle nemá chybu, klidně to tam napište,"řekla a labužnicky se napila tmavého klášterského piva dáma středních let.
V říjnu 2005 pivovar vystavil 8 400 hl piva, z toho byl export 4 000 hl.
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, dne 10.listopadu 2005 vyhlásilo jedenáctkou roku ležák z pivovaru Klášter.
Vánoční speciální světlou třináctku připravil pivovar na konec roku 2005.
Sortiment pivovaru na podzim 2005: 7° světlá, 10° světlá, 11° tmavá, 11° světlá, 12° světlá. Pivovar tudíž již nevařil pivo Klášter Tmavé (tmavé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,35 a 0,5 l lahví a sudů) , Klášter Speciál 14 % (speciální světlý ležák; alk.: 5,8 %; plněno do 0,35 a 0,5 l lahví a sudů. Pivo zrálo 60 dní, do vánoc 1997 se připravovalo pouze v omezeném množství před vánočními svátky, poté se začalo vařit trvale po celý rok. Pivo získalo od Sdružení přátel piva titul nejlepší české vícestupňové pivo za rok 1998 a 1999.) a Klášter nealkoholické (světlé; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahví). Nízkoalkoholické pivo Klášter Fitness Beer (lehké světlé; alk.: 2,6 %; nápoj určený pro sportovce vyráběn od jara 2005. Na etiketě byl herec Jiří Krampol.) se na trhu neuchytilo a jeho výroba už na podzim 2005 nepokračovala.
Když se objevili zástupci pivovaru v nově zrekonstruované a slavnostně vyzdobené přístavbě náchodského pivovaru, mezi lidmi to jen zašumělo. Místností totiž procházeli zástupci pivovaru, o němž všichni věděli, že za jeho zdi poputuje vysoce prestižní ocenění Pivo roku v kategorii jedenáctistupňových ležáků. Ing. Josef Špryňar mohl být navýsost spokojený. A když se k tomu přidá fakt, že stánek, kde ředitel spolu s dalšími dvěma kolegy z Kláštera působil, byl neustále obležen zájemci o degustaci i vzorky, byla spokojenost ještě umocněna. Management pivovaru a stovka zaměstnanců vyráběli takové pivo, které snese ta nejpřísnější měřítka hodnocení. A když ho Sdružení přátel piva, které v Náchodě 10. listopadu 2005 slavnostní vyhlášení v deseti kategoriích pořádalo, vyhodnotilo jako jedničku mezi jedenáctkami, bylo to nejvyšší měřítko kvality."Díky za tohle ocenění patří ke všem zaměstnancům pivovaru, k našim obchodním přátelům a vlastně i ke každému konzumentovi, který je našemu pivu věrný," uvedl ředitel Josef Špryňar. O vítězství v pivovaru už věděli zhruba dva týdny před vyhlášením, nebylo to tedy přímo v Náchodě překvapení, o to si ho více Klášterští užívali. "I když je to přátelské setkání zástupců všech pivovarů, konec konců, jde tu o velikou prestiž. Každý přece chceme vyhrát. A na vrcholu jsme byli tentokrát my. A když víte, že to není naše prvenství premiérové, jsme nadmíru spokojeni," podotkl Josef Špryňar. Kromě zástupců pivovarů se vyhlášení, které proběhlo na vysoké společenské úrovni,zúčastnilo i celé představenstvo Sdružení přátel piva, vše moderovali profesionálové z Rádia Metuje."Ocenění je pro nás zadostiučiněním - jak pro vedení pivovaru, tak pro zaměstnance. Právě jedenáctce jsme se poměrně intenzivně věnovali a je to pro nás nyní takřka nosný program. Tohle pivo je stále více oblíbenější na německém trhu, kam expandujeme. Jeho obliba vzrůstá ale i na domácím trhu," dodal ředitel Josef Špryňar.
Jen se objevila v areálu pivovaru Číňanka Liu feng hua, už obchodní ředitel společnosti Eco holding, která klášterský pivovar vlastní, Josef Špryňar začal tušit problémy. Je třeba po dotknout, že ale příjemné. Vypadalo to, že by se čínský trh mohl stát významným odbytištěm klášterského piva. Bezmála celý rok trvalo, než mohl Josef Špryňar přivítat v pivovarském areálu manažerku významné čínské distribuční společnosti, půvabnou Liu feng hua. Když se tak 13.prosince 2005 stalo, jeho překvapená tvář dávala tušit, že je zaskočen. Mile. "Zaprvé z toho, že se o pivo zajímá tak krásná žena, za druhé, že paní Liu je perfektně na jednání připravena, a za třetí že se jí naše pivo tak zamlouvá a že s ním má velké plány," uvedl spokojeně Špryňar. Liu feng hua prochodila pivovar doslova křížem krážem. Do Kláštera se dostala díky čínskému obchodnímu radovi, se kterým ředitel Špryňar začal jednat před rokem. Hlavní důraz její návštěvy, která skončila 26. prosince, byl kladen právě na kontakty s klášterským pivovarem. "Naši začínající spolupráci vidím velice optimisticky. Věřím, že už brzy dojde ke konkrétním krokům a v Číně budeme distribuovat toto pivo. Tenhle mok je podle mne kvalitní a velice mi chutná," podotkla Liu feng hua. Zároveň přiznala, že pivo jako nápoj má velice ráda. Do Číny by chtěla distribuovat jedenáctistupňový ležák, který se těšil velké oblibě v Německu.
Pivovar v roce 2005 dosáhl největšího podílu exportu na vlastní produkci v ČR. Z celkového objemu uvařeného piva okolo 100 tisíc hektolitrů šla na vývoz plná polovina. V roce 2004 to přitom bylo jen pět procent. Podle Josefa Špryňara, ředitele firmy Ecoholding, která pivovar vlastnila, bylo hlavním důvodem smlouva, uzavřená v roce 2005 s německým partnerem na dvanáct let. Firma navíc chystala významnější dodávky do Číny.
Pivovar v roce 2005 vystavil 98 tisíc hektolitrů piva. Na tuto velice pozitivní statistiku měl vliv především podpis desetiletého kontraktu s německým odběratelem.
Na rok 2006 se počítalo v pivovaru s tím, že díky smlouvě s čínskou obchodní společností se výstav dostane až na samotnou hranici kapacity pivovaru, což bylo zhruba 115 tisíc hektolitrů piva za rok.
"Je naším cílem nezdražovat, pokud to není nezbytně nutné," řekl v únoru 2006 Josef Špryňar, obchodní ředitel firmy Ecoholding, která pivovar vlastnila.
Pivovar s vývozem svého piva do Číny chtěl začít v polovině roku 2006. Původně počítal, že jej zahájí začátkem března, jeho plány ale zbrzdilo schvalování potřebných povolení pro čínský trh. Firma přesto počítala s tím, že by v roce 2006 mohla výrazně zvýšit výstav, a atakovat tak svoji výrobní kapacitu 140 000 hl piva. Řekl to Josef Špryňar, obchodní ředitel firmy Ecoholding, která pivovar vlastnila. Pivovar v roce 2005 zvýšil výstav zhruba o polovinu na 98 000 hl. Podstatně k tomu pomohl vývoz do Německa, který se podle Špryňara i v roce 2006 vyvíjel slibně. Pokud se nyní podařilo firmě spolu s dalšími tuzemskými i exportními plány prosadit také na čínském trhu, dosáhla by k hranici výrobní kapacity a musela by zvažovat investice do rozšíření výroby. Zatímco ještě v roce 2003 export představoval asi 5 % produkce pivovaru, v roce 2005 dodávky do zahraničí dosáhly zhruba 50 %. V prosinci 2005 firma podepsala smlouvu s významnou čínskou distribuční firmou, a ta se od té doby snažila vyjednat potřebná povolení. Bylo to ale složitější, než obě strany předpokládaly. "Nyní odhaduji, že první dodávky by mohly být v červnu. Jak my, tak naši čínští partneři velmi o tuto zakázku stojíme," řekl v dubnu 2006 Špryňar. Vedení pivovaru na jaře 2006 jednalo také o dalších zakázkách, například do Itálie a Švédska, šlo by ale o menší objem než plánovaný export do Číny. Čínský trh byl však podle Špryňara zatím neprobádaný. Na domácím trhu se klášterské pivo prodralo do významných restaurací na Mladoboleslavsku, ale také v Praze, v lyžařských střediscích v Krkonoších i do řetězce supermarketů Norma.
Rok a několik měsíců trvala jednání, než se podařilo dojednat všechny potřebné administrativní povinnosti předpokládaného kontraktu pivovaru s Čínou. Během června 2006 už vyrazila do Číny první várka s 23 tisíci třetinkových lahví klášterské jedenáctky. A k tomu Klášterští poslali do Číny 240 kartonů se vzorky z celé produkce pivovaru, o které měl čínský trh rovněž zájem. Hovořilo se i o pětilitrových "párty" soudkách. Za úspěšnými obchody často stojí náhoda. Bylo tomu tak i v případě pivovaru a kontraktu do Číny. Ten mohl znamenat pro pivovar zásadní zlom v jeho existenci. Čínský trh byl obrovský a tamní úspěch byl pro českou firmu nezanedbatelný. Za vším stojí setkání. "Zhruba přede dvěma lety se našeho slavnostního setkání s obchodními partnery zúčastnil i čínský obchodní rada v ČR. On je velkým znalcem obou trhů. Když jsem se dozvěděl, že za svého šestiletého působení v ČR dokázal asi stošedesátkrát zvýšit import čínského zboží do naší republiky, napadlo mne, že se musejí prázdné kontejnery vozit zase zpět do Číny. A tak jsem naznačil, co je takhle naplnit klášterským pivem," popsal myšlenku, která byla nakonec rozhodujícím impulsem pro zrod obchodního případu, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která provozovala pivovar, Josef Špryňar. Čínský rada naznačil, že to není zásadní problém. A začala intenzivní jednání obou stran s potencionálními odběrateli. "Za podstatné považuji, že jsme se od začátku rozhodli postupovat zcela korektně, v souladu se všemi možnými zákony a předpisy. Nic jsme nechtěli uspěchat za cenu, že se nám to vymstí," tvrdil ředitel Špryňar. Jedno z nejdůležitějších jednání se uskutečnilo v závěru roku 2005, kdy do Kláštera přijela na návštěvu Liu Fen Gua, generální manažerka distribuční firmy z provincie Harbin na severu Číny. "Tam je pro zajímavost spotřeba piva na osobu vyšší než v ČR," naznačil možnosti čínského trhu Špryňar. A dodávky klášterského piva směřovaly do města Habin, kde žilo bezmála pět milionů obyvatel. "Paní Liu se u nás detailně seznámila s výrobou, firmou, českým trhem i s českým pivem a výsledkem byl podpis kontraktu," podotkl Špryňar.
Stovky lidí zaplnily dne 1.července 2006 víkendu areál pivovaru. Pivovar nabízel šest druhů piv. Na pivobraní nechyběla výrazná skupina trampů ve stejnokrojích Medvědi z Liberce. „Jsme tu pravidelně už po dvanácté. Trička s logem pivobraní a rokem si necháváme tisknout každý rok speciálně pro tuto akci. Přijeli jsme vlakem a po pivobraní vyrazíme do okolních chvostů,“ řekl jeden z medvědů, tramp Jan Bitman. Hudební maraton odstartovala na pivobraní mladoboleslavská country kapela K. T. P., následovalWalda Band, Yo Yo Band, Aleš Brichta, Jakub Smolík, Luboš Odháněl a další. Na malé scéně pobavilo děti i dospělé loutkové divadlo Martínek a plno soutěží.
Den otevřených dveří uspořádal pivovar dne 30.září 2006. Připravena byla prohlídka pivovaru i ochutnávka piva ve sklepních prostorách. Každý příchozí získal zdarma cédéčko s hudebními hity. Hrály kapely Tuplák a Seven. V rámci ochutnávky veškerého sortimentu pivovaru byla připravena i novinka Svatováclavská čtrnáctka.
Den otevřených dveří v pivovaru přilákal na tři tisícovky lidí. Tak velký zájem překvapil i vedení pivovaru, které očekávalo jen několik stovek lidí. Na exkurzi však museli lidé vystát i několik desítek minut dlouhé fronty. Těm, kteří vydrželi, se následně naskytla možnost podívat se do tajů výroby klášterského piva. Od průvodců se návštěvníci nejprve dozvěděli něco málo z historie pivovaru a výroby piva a následně měli možnost zhlédnout pivovarskou varnu. Největší zájem však projevili lidé při návštěvě spilky, neboli kvasírny. Ti, kteří si s sebou přinesli prázdné kelímky, ihned ochutnávali pivo přímo z kádí. "Zajímavě to chutná," prohlásila po první ochutnávce jedna z návštěvnic. Všichni návštěvníci pak mohli ochutnat kvasnicové pivo v ležáckém sklepě, kde probíhá fáze dozrávání. "Je to nejlepší pivo - nefiltrované, s velkým obsahem kvasinek, které má blahodárný účinek," informoval návštěvníky průvodce a bývalý pivovarský sládek Zdeněk Čermák.
Podruhé v krátké době potěšil pivovar sběratele pivních etiket. A nebylo to naposledy. Pivaři jásali z nového přírůstku do sbírky. V prvním případě se nemuseli obávat, že etiketu neseženou, ve druhém a ve třetím museli být ostražití a museli zvolit rychlý postup. Oco šlo? Před pár týdny vyrazila do Číny první várka klášterského piva. A tamní trh potřeboval mít na pivu etiketu v čínštině. Protože byl kontrakt s čínským distributorem v rozjezdu a zájemohla vyšplhat na vysokou částku. Klášterské pivo totiž ve zcela unikátním balení s novou etiketou okořenilo filmový festival evropských úsměvů, který proběhl v září 2006 v Mladé Boleslavi. Festivalový ležák se neprodával, ale byl součástí dárkového balení ve třetinových lahvích.
Pivovar tradičně připravil spolu s Boleslavským deníkem dlouhodobou čtenářskou soutěž Pivo na rok. Již od 6.listopadu 2006 měli čtenáři možnost si ověřit své znalosti z pivovarnictví. A ceny, které v pivovaru s Deníku připravili, byly určitě velice zajímavé Od 10. listopadu 2006 každý pátek až do 12. ledna 2007 byl na stránkách Boleslavského deníku otištěn soutěžní kupon, na kterém mimo soutěžní otázky byl pro milovníky klášterského piva připraven i vtipný slogan. Soutěžící museli vždy zaškrtnout správnou odpověď a soutěžní kupon doručit do redakce Boleslavského deníku. Z každého kola bylo vylosováno vždy deset výherců, kteří obdrželi pozvánku pro dvě osoby na slavnostní vyhodnocení (včetně pohoštění). Na slavnostním večeru se uskutečnilo i slosování o tři hlavní ceny: pivo na rok (365 lahví klášterského piva), pivo na půl roku a pivo na čtvrt roku.
Pivo Klášter na podzim 2006 opět bodovalo. Získalo totiž další dvě cenné trofeje. V Humpolci bylo na setkání Sdružení přátel piva vyhodnoceno jako špičkové pivo hned ve dvou kategoriích. Mezi nominovanými jedenáctistupňovými ležáky nenašlo konkurenta a dvanáctka skončila třetí. "V kategorii jedenáctistupňových piv jsme zopakovali loňské prvenství," podotkl v listopadu 2006 Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozovala. V další prestižní kategorii, dvanáctistupňových piv, pak Klášter získal třetí místo. Klášterské pivo v posledních letech sbíralo vavříny na různých soutěžích doslova jako na běžícím pásu. Jen od roku 2000 se jedenáctka stala pivem roku třikrát, v roce 2004 tento primát získala dvanáctka, navíc v roce 2002 Spolek přátel piva ocenil pivo z Kláštera jako Tmavým výčepním pivem roku, rok poté kralovalo Světlé výčepní pivo. Rok 2004 byl velice úspěšný zejména na amerických soutěžích. V Chicagu zvítězil speciální čtrnáctistupňový ležák, stříbrnou medaili získala dvanáctka a bronzovou Tmavé výčepní pivo. Navíc na pivní soutěži v Kalifornii obsadila dvanáctka stříbrnou příčku.
„Nejvíce piva vozíme do Německa, se kterým máme dohodu na dvanáct let, klášterské pivo se prodává na více než tisícovce míst v Německu. Pivo vozíme také do severní Číny, do města o velikosti 4,8 milionu obyvatel. Číňanům pivo chutná a mají zájem i o další dodávky. V poslední době jsme rozšířili vývoz také do Itálie, kde odběratel přišel se zajímavým nápadem - pivo na telefonu. Je to stejné jako například s pizzou. Italové si zavolají a pivo dostanou až do domu. Tento náš odběratel uvažuje o rozšíření této služby po celé Itálii. Pivo vyvážíme také do USA, a to už sedm let“, řekl v listopadu 2006 obchodní ředitel společnosti provozující pivovar Josef Špyňar.
V pivovaru byli v roce 2006 spokojeni. V roce 2006 totiž dokázali vyrobit 115 tisíc hektolitrů piva. Přitom rok předtím zaznamenali výrobu 98 tisíc hektolitrů. Magickou hranici 100 tisíc hektolitrů piva se podařilo dosáhnout i díky několika zajímavým zahraničním kontraktům, ale i díky udržení pozice na domácím trhu.
Vedení pivovaru i v roce 2007 spoléhalo na stále se výborně rozvíjející se německý trh. „Očekáváme i zajímavé výsledky na čínském a italském trhu, kde jsme vloni podepsali smlouvy a vše nasvědčuje tomu, že o naše pivo je velký zájem. Distributoři v obou zemích dokonce podnikají kroky k získání exkluzivity pro svá území,“ uvedl Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozovala. Na italském trhu se klášterské pivo usadilo prostřednictvím zvláštní služby. V okolí města Bari tam místní firma zajišťovala rozvoz piva na telefonickou objednávku. „Chceme se dostat na samou hranici technologických možností. Tedy k výrobě 140 tisíc hektolitrů piva,“ podotkl Špryňar. V roce 2007 proto vedení pivovaru investovalo další peníze do rekonstrukce či úprav všech technologií. „Jde například o dokončení prací či renovaci technologie stáčecích linek lahví i sudů,“ řekl Josef Špryňar.
Na Velikonoce 2007 připravil pivovar Velikonoční Speciál, který byl v prodeji již 19. března 2007.
V roce 2007 vše nasvědčovalo tomu, že se v pivovaru podaří dosáhnout k horní hranici technologických možností, což představovalo 130 až 140 tisíc vyrobených hektolitrů piva. Potvrzovaly to výsledky dosavadního prodeje. „Do měsíce dubna překračujeme každý měsíc loňské statistiky zhruba o 17 %,“ uvedl v červnu 2007 Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozovala. Šlo říci, že intenzivní aktivita pivovaru zaměřená zejména na oblast sudového piva přináší pozitivní výsledky. „Dlouhodobá snaha v oblasti sudového piva se projevuje právě v tomto období,“ podotkl Špryňar. Intenzivními akvizicemi s efektem navýšení odbytu se podařilo prosadit ve všech oblastech, kde pivovar působil. „Novými trhy se stalo několik kvalitních restaurací na Plzeňsku, Klatovsku a Nýrsku. Prorazit na trhu, kde je na „domácí“ půdě velký místní pivovar, nebylo jednoduché. „Já bych řekl, že jsme úspěchu docílili tím, že se držíme velice striktně tří základních ukazatelů: kvality, ceny a servisu, což jsou tři základní atributy naší obchodní politiky,“ pochlubil se Josef Špryňar.
Potřetí za sebou se radovali v pivovaru. Jejich chlouba, světlá jedenáctka, opět kralovala. Pomyslnou „ligu jedenáctek“ tak ovládala už třetím rokem! Jedenáctka roku se stala vlajkovou lodí produkce pivovaru. Odborníci se Sdružení přátel piva ji v září 2007 ocenili titulem pivo roku v kategorii Jedenáctistupňové ležáky. A to se stalo už potřetí za sebou. Tři roky neměla klášterská jedenáctka konkurenci. A to navíc klášterská desítka obsadila v soutěži čtvrtou příčku. Ze produkce klášterského piva byla právě jedenáctka nejsilnějším motorem. Podle informace obchodního ředitele společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozovala, Josefa Špryňara, se srpnový výsledek roku 2007 v oblasti výroby sudového piva v porovnání se srpnem 2006 podařilo navýšit o více než 22 %. „Právě jedenáctka se na tom podílí více než osmdesáti procenty, což je úspěch, ze kterého mám velkou radost,“ uvedl Josef Špryňar. Podle něho si tak stále více zákazníků nacházelo cestu k „jedenáctkám“, které jsou mezi tzv. „slabou“ desítkou a „silnou“ dvanáctkou. Zástupci pivovaru si pro ocenění zajeli na hrad Zvíkov. Tam se 9.listopadu 2007 uskutečnilo slavnostní vyhlášení soutěže Pivo roku.
V roce 2007 dosáhly v pivovaru výstav 113 tisíc hektolitrů piva. Jak byli ale spokojeni s celkovou situací v pivovaru? Jaké plány měli na další rok? A co rozkrádání piva, které vyšlo najevo? O tom všem hovořil v lednu 2008 Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozovala.
Tak jaký byl ten loňský rok?
Jednoznačně úspěšný.
Dále…
V první řadě jsme splnili ekonomické parametry, které jsme si před rokem 2007 stanovili. Za klíčový výsledek považuji nárůst v obchodní bilanci sudového piva, která se nám podařilo navýšit o více než 17 %. V konkurenci pivovarů na českém trhu to považujeme za velmi slušný výsledek. Dařilo se ale i v dalších oblastech včetně exportu, který je významnou součástí celkové bilance. Těchto výsledků bylo dosaženo i přesto, že se podstatně změnily ceny rozhodujících surovin pro výrobu piva. Historie nepamatuje, že by meziroční nárůst cen sladu, který byl způsoben především neúrodou v loňském roce, byl 60 až 70 procent. Pro každého výrobce našeho typu tohle znamená velkou změnu. Jak v kalkulacích, tak v technologických postupech.
Nevzpomínám si, že byste ale zdražovali.
My jsme opravdu nezdražovali. Naše obchodní strategie je postavená na získání množstevních rabatů.
Kolik piva jste vloni vyrobili?
Výstav byl 113 tisíc hektolitrů piva.
Kam jste převážně dodávali pivo? Do ciziny, nebo do Čech?
63 tisíc hektolitrů zůstalo „doma“, 50 tisíc hektolitrů putovalo do zahraničí. Když se podíváme do ciziny, kde se dařilo?
Rozhodně se úspěšně rozvíjí spolupráce s odběratelem v Německu, které je naším největším zahraničním trhem. Vše nasvědčuje tomu, že současný kontrakt budeme navyšovat. Rozhodně úspěšná je spolupráce s odběratelem v Moskvě. Tam bychom měli postupně nahrazovat poměrně velké kvóty, které dodával na ruský trh krušovický pivovar. Dále pokračuje export do Ameriky, je tu ale řada dalších zajímavých kontraktů. Za všechny bych jmenoval africký Benin.
Velké naděje jste vkládali do vývozu piva do Číny.
To je pravda. Bohužel, tam nebyla splněna očekávání, která jsme si představovali.
Proč?
Uplatnění exportního piva na trhu v současné Číně je daleko složitější, než jsme si představovali a než to vypadalo.
Co vás čeká letos? Jaké jsou plány?
S našimi loňskými výsledky se blížíme na hranici technologického maxima našich zařízení.
A ta je?
Mezi 130 až 140 tisíci hektolitry piva za rok.
Co s tím?
Zvažujeme nákup zařízení, které by mohlo podstatně zvednout výstav pivovaru.
Vám nestačí současné výsledky?
V tomhle oboru stagnace znamená do budoucna velké problémy. Takže nestačí.
A jakého výstavu byste chtěli letos dosáhnout?
Své představy máme. Ale ono vždy není nejdůležitější sledovat pouze výstav. Produkt musí být kvalitní, musíme investovat, mít dokonalý servis. Jinak řečeno. Navyšování výstavu za každou cenu ještě neznamená, že pivovar je úspěšný. Důležitější je konečná obchodní a ekonomická bilance. A někdy méně může znamenat více. Především nelze podcenit hledisko kvality piva.
Budete letos nějak výrazně investovat do obnovy zařízení?
Zlepšit lze vždy všechno. My potřebujeme investovat do stáčecí linky a zkvalitnit předmytí a mytí sudů.
Před pár dny pivovar „přepadla“ policie. Přišlo se na rozkrádání zboží, tedy piva. Jak to vše dopadlo?
Bohužel, k této události opravdu došlo. Šlo o dva zaměstnance, kteří požívali naprosté důvěry managementu i spoluzaměstnanců. Bylo to jejich individuální rozhodnutí. Prostě klasické rozkrádání asi tak chytré, jako když pokladní krade vlastní tržbu. Ve spolupráci s policií byla tato činnost prokázána.
Jak veliká škoda vznikla?
250 tisíc korun.
Co zaměstnanci?
Byli okamžitě propuštěni.
Poučení pro vás?
Daleko tvrdší vnitřní opatření. Taková, aby se něco podobného neopakovalo.
Mohlo tohle rozkrádání ohrozit chod pivovaru?
Samozřejmě nemohlo. Vnitřní opatření jsou natolik kvalitní, že k něčemu podobnému masově dojít nemůže. Byla tu ale určitá skulina, postavená na důvěře k zaměstnanci, která bohužel nedopadla dobře.
Afrika na jaře 2008 zaznamenávala reklamní kampaň na klášterské pivo. Pivovar totiž expandoval do Beninu. Klášterští tak stáli před prvními dodávkami, do Afriky mířilo jedenáctistupňové pivo jak tmavé, tak světlé. Bezesporu zajímavostí byly pro české fajnšmekry pivní etikety, které se staly sběratelským tahákem. „Na etiketě jsou samozřejmě Amazonky, ženy, které jsou v Beninu takovým symbolem, jakým je v Čechách Švejk. Specifikou beninských králů bylo, že ochranku a osobní stráž jim tvořily právě speciálně vycvičené Amazonky,“ uvedl Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozovala.
V roce 2007 pivovar vyrobil 113 610 hl piva a jeho Ležák 11% byl Sdružením přátel piva oceněn jako Jedenáctka roku. V roce 2008 se příznivci mohli těšit na nové balení dvanáctiprocentního piva v malých kartonech po osmi lahvích.
Tajemní investoři ze společnosti K Brewery Group zaznamenali další přírůstek do skupiny pivovarů, které ovládali. Podle několika nezávislých zdrojů skupina podepsala na konci května 2008 smlouvu na koupi Pivovaru Klášter. Respektive společnosti Ecoholding, která úspěšný středočeský pivovar s roční výrobou 120 tisíc hektolitrů piva, dvousetmilionovým obratem a širokou prodejní sítí vlastnila. Klášter se tak stal po moravské Černé Hoře, Svijanech a Rohozci, Janáčku, Ježku a jihočeském Platanu dalším z menších pivovarů, které K Brewery v Česku plně nebo zčásti ovládala. Uskupení financovala skupina tuzemských investorů. Investoři ani představitelé Kláštera se zatím nechtěli konkrétně vyjadřovat.
Společnost Přátel piva v listopadu 2008 již po osmnácté vyhlásila nejlepší piva a pivovary roku. Své prvenství již potřetí v kategorii Jedenáctka roku obhájil Pivovar Klášter se stejnojmenným pivem.
Pokles, ale jen nepatrný, zaznamenal pivovar na jaře 2009. „Některé měsíce jsou lepší než loni, jindy se piva vyrobí méně. Celkově se domnívám, že pokles zřejmě bude,“ řekl v červnu 2009 marketingový manažer pivovaru Petr Božoň. Domníval se, že na poklesu se mohla odrazit i ekonomická krize. „Lidé mají hlouběji do kapes, proto méně chodí do hospod,“ podotkl Božoň.
Novou tvář svých piv, ale také zdražení o 60 až 90 haléřů za půllitr, nachystal pivovar od roku 2010. Byly zavedeny názvy jednotlivých druhů piv, výrazně se změní i vzhled etiket. Informoval o tom obchodní ředitel Ctirad Kábrt. Pivovar zdražil od 1. Ledna 2010. "Důvodem, proč po dvou letech upravujeme naše výrobky, je zvýšení spotřební daně a DPH," řekl Kábrt. Firma také zavedla názvy jednotlivých druhů piv. Dvanáctistupňový světlý ležák se jmenoval Premium, jedenáctistupňový světlý ležák byl pojmenován Ležák a světlé desetistupňové výčepní pivo bylo Světlé. Pivovar zároveň vyráběl i jedenáctistupňový tmavý ležák a kvasnicové pivo. Výrazná změna se chystala v grafickém provedení etiket, kterých design byl proveden ve tvaru oblouku vstupní brány bývalého kláštera cisterciáků, založeného roku 1177. Brána stála v pivovaru dodnes. Nový stroj na etiketování lahví, který byl instalován v pivovaru, umožnily lepit na lahve i stanioly, které byly na českém trhu typické převážně pro prémiová piva. Na etiketu se po desetiletích vrátila také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve 30. letech minulého století. Pivovar v roce 2009 uvařil zhruba 50 000 hl piva, což bylo výrazně méně než v předchozích letech. "Souvisí to s probíhající restrukturalizací firmy po změně vlastníka a s výrazným omezením exportů, které nebyly pro pivovar finančně výhodné," řekl Kábrt. Pivovar v roce 2008 koupila ryze česká pivovarnická skupina K Brewery. "Budeme usilovat o návrat na staré pozice v regionu. Pozitivní údaje z posledních měsíců se týkají i exportu, kde se podařilo uzavřít kontrakty v zemích, do kterých v poslední době pivovar příliš nevyvážel - do Finska, Chorvatska a Ruska," dodal Kábrt.
Po osmi letech se vrátil Lukančo Trifončovski zpátky do své rodné země a k českému pivu. Před několika měsíci se stal sládkem a výrobním ředitelem pivovaru. „Klášterské hořké pivo mi vždycky chutnalo. V posledních dvou letech se zhoršila jeho kvalita, ale vedení se vyměnilo a myslím, že jsme kvalitu opět pozvedli a ještě pozvedneme,“ dodal v prosinci 2009.

 

 

 

 


 
 
Pivovary.Info