Na konci roku 2007 se dokončovala technologie. Svým pojetím se částečně vymykal zavedeným představám a praktikám. Jednak se jednalo o "obživení" zavřeného minipivovaru, který byl zakoupen v Maďarsku, za druhé to nebyl restaurační minipivovar. Většinový vlastník pivovaru sice jednu restauraci provozoval, ale pivovar s ní nesousedil. Pivovar navíc není vyveden v mědi, je celý v nerezu.
Svojí velikostí pivovar jinak ale zapadal do kategorie stávajících minipivovarů. Varna má velikost 6,5 hl, kvasné a ležácké tanky pak 13hl. V prosinci 2007 zde byly 2 kvasné kádě a 6 ležáckých tanků.
"O fous lepší pivo", jak tvrdil slogan, od půli ledna 2008 vařila Nikol Krmenčíková v novém minipivovaru
Kocour ve Varnsdorfu. Nikol, absolventka pražské Střední průmyslové školy potravinářských technologií, byla ve svých 19 letech nejmladší sládkovou v Česku. Také její nové pracoviště drželo jeden primát. Varnsdorfský Kocour rušil poslední bílé místo na správní mapě republiky - byl totiž prvním minipivovarem v Ústeckém kraji. Mladičká sládková Nikol směla podle zákona ochutnávat alkoholické nápoje teprve rok. Rozšíření spektra oblíbených piv mohlo být Nikol v její profesi jedině k užitku. Pivovar Kocour totiž kromě klasického světlého a tmavého ležáku do budoucna sliboval labužníkům i speciality v podobě svrchně kvašených piv a piv vařených z jiných než ječných sladů. Ani těch se Nikol nebála, i když její prioritou a sládkovskou metou bylo zachování tradice českého piva: "Nechci, aby se všude čepovalo jediné pivo od jediného obřího koncernu a to pili všichni. Přála bych pivu, aby si uchovalo rozmanitost a pestrou škálu chutí a vůní. A pivařům bych chtěla ukázat, že není důležité piva vypít hodně, ale vychutnat si ho." Varnsdorfský Kocour vám nenatočil sklenice přímo pod svou varnou, jak už je běžné v mnoha dalších restauračních pivovarech. Sudové pivo se pílo jinde, než se uvaří. "Ve Varnsdorfu ho budou čepovat v nedaleké restauraci," uvedl jeden z provozovatelů Jan Kočka. Lahvové pivo z Kocoura mělo být navíc k mání ve specializovaných obchodech. Sládková Nikol Krmečníková dobře věděla, že nebude jedinou paní nad pánvemi a káděmi varnsdorfského minipivovaru. Kocour chtěl příležitostně zvát také přespolní pivovarníky, aby ve zdejší varně "zhmotnili" své, pro české pivaře často nezvyklé receptury.
Povolení vařit pivo a prodávat jej získal pivovar v dubnu 2008. Zkušebně jej tu chystali už od Nového roku. Ochutnat ho mohli lidé ve Varnsdorfu, Praze a Liberci. Na jaře 2008 zde vyráběli čtyři druhy piv - klasický dvanáctistupňový ležák plzeňského typu, weizen -pšeničné pivo lehké svěží ovocné chuti, rauch weizen - pšeničné pivo speciál, stout - černé pivo irského typu, má kávovou chuť. Piva ještě neměla jména, uvažovalo se o tom, že by pocházely z „kočičího“ světa. Pivovar byl schopen vyrobit za rok maximálně 10 tisíc hektolitrů piva
V létě 2008 se dal z produkce minipivovaru ochutnat světlý speciál Sezón nebo Kocour Weizen 11° (pšeničné kvasnicové).
Pivo Kocour jste v červenci 2008 mohli ochutnat ve Varnsdorfu v Noprosu Restaurant (Strakonická 3242). Kocour světlý ležák se zde točil 0,5 l za 22 Kč, prodávají ho i v PET lahvi 1 l za 40 Kč. V restauraci mají vlastní tácky a prodávali trička s logem kocoura.
V září 2008 minipivovar vařil Kocour pale ale, IPA, stout, V3 Rauch a scotch ale, a samozřejmé též Kocour světlý ležák s oficiálním názvem Kocour Lužický ležák.
Na konci roku 2008 pivovar uvařil 14° světlý speciál American India Pale Ale .
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.
Minipivovar Kocour Varnsdorf
Kocour ve Varnsdorfu. Nikol, absolventka pražské Střední průmyslové školy potravinářských technologií, byla ve svých 19 letech nejmladší sládkovou v Česku. Také její nové pracoviště drželo jeden primát. Varnsdorfský Kocour rušil poslední bílé místo na správní mapě republiky - byl totiž prvním minipivovarem v Ústeckém kraji. Mladičká sládková Nikol směla podle zákona ochutnávat alkoholické nápoje teprve rok. Rozšíření spektra oblíbených piv mohlo být Nikol v její profesi jedině k užitku. Pivovar Kocour totiž kromě klasického světlého a tmavého ležáku do budoucna sliboval labužníkům i speciality v podobě svrchně kvašených piv a piv vařených z jiných než ječných sladů. Ani těch se Nikol nebála, i když její prioritou a sládkovskou metou bylo zachování tradice českého piva: "Nechci, aby se všude čepovalo jediné pivo od jediného obřího koncernu a to pili všichni. Přála bych pivu, aby si uchovalo rozmanitost a pestrou škálu chutí a vůní. A pivařům bych chtěla ukázat, že není důležité piva vypít hodně, ale vychutnat si ho." Varnsdorfský Kocour vám nenatočil sklenice přímo pod svou varnou, jak už je běžné v mnoha dalších restauračních pivovarech. Sudové pivo se pílo jinde, než se uvaří. "Ve Varnsdorfu ho budou čepovat v nedaleké restauraci," uvedl jeden z provozovatelů Jan Kočka. Lahvové pivo z Kocoura mělo být navíc k mání ve specializovaných obchodech. Sládková Nikol Krmečníková dobře věděla, že nebude jedinou paní nad pánvemi a káděmi varnsdorfského minipivovaru. Kocour chtěl příležitostně zvát také přespolní pivovarníky, aby ve zdejší varně "zhmotnili" své, pro české pivaře často nezvyklé receptury.