Hostinští ze Semil, Železného Brodu a později i okolí se rozhodli založit svůj vlastní pivovar, který by jim dodával levnější pivo než ostatní pivovary. Ty byly součástí kartelu, který prakticky určoval ceny piva. Zpočátku chtěli postavit vlastní nový pivovar, nakonec se jim však naskytla šance zakoupit pivovar již fungující, a to od šlechtice Karla Ungra. Hostinští zaplatili 2/3 pivovaru, zbytek ponechal dosavadní majitel jako podíl na společnosti. Pivovar Korbel vznikl v roce 1850 s roční kapacitou 14 500 hl piva. Výstav piva se v začátcích pohyboval mezi 25-35 tisíci hl ročně. Během první republiky se pivovar dvakrát ocitl v nesnázích a musel se i zadlužit.

V roce 1999 pivovar vyrobil na zakázku firmy ZEKI (Velkoobchod s pivem a nápoji) pivo Zekina 8^o (světlé; alk.: 3,0 %) a Zeki - Beer 10 % (světlé; alk.: 3,5 %).
Kulaté výročí svého založení oslavil pivovar dne 29.7.2000 Velký úbytek zaměstnanců a také snížení výstavu piva měl pivovar za sebou v roce 2000. Teprve v roce 2000 po pěti letech vyrobil více piva, než v předcházejícím roce. Přesto fungoval jen na jednu desetinu své kapacity. "V roce 2000 vyrobíme asi 9 500 hl piva, o pět set hektolitrů víc, než v roce 1999. Je to však desetkrát méně než za komunistů a pětkrát od chvíle, kdy ho koupili v roce 1994 manželé Korbelovi. Snad jsme se už odrazili ode dna," doufal v prosinci 2000 ředitel pivovaru Josef Mikan. V roce 1995 vyšlo z pivovaru 40 000 hl piva a pracovalo tu 66 lidí. V roce 2000 jich podnik zaměstnávál třetinu. "Malé pivovary v minulých letech hodně zanikaly. Ničí je hlavně konkurence velkých nadnárodních společností. Takové giganty potom nasazují ceny, kterým se my nemůžeme rovnat," mínil Mikan. "Velké pivovary také nabízí drahé vybavení hospodským, kteří budou čepovat jejich pivo. Takhle jsme i my přišli o dost hostinců." Zákazníky Korbelu ubíraly i okolní pivovary. "V naší oblasti je snad nejvíc pivovarů na tak malém prostoru," vysvětlil Mikan. V Rohozci se vaří pivo už 150 let. "Chceme zůstat tradičním malým pivovarem, který pivo nevaří na velkých strojových linkách. Nebudeme se proto ani honit za množstvím," poznamenal Mikan. "Stále také používáme při výrobě piva český slad i chmel a nepřidáváme žádné chemikálie." Pivovar prodával své pivo v Turnově a okolí. "Nevyplatí se nám vozit pivo sto kilometrů daleko. Chceme zůstat na Turnovsku, kde máme také dnes své odběratele," řekl Mikan. Kvůli zvyšení cen sladu a chmele počítal pivovar i s tím, že od roku 2001 pivo zdraží. "Bude to ale jen o pár desetníků," dodal Mikan. Korbel také připravoval výrobu dalšího druhu piva. "Nyní máme světlou desítku a jedenáctku, rádi bychom vyráběli i třináctku," přiznal Mikan. Rohozecké pivo si odneslo i několik ocenění ze soutěží. "Desítka v roce 2000 získala na Radničních dnech v Brně Zlatou korunku za první místo v soutěži Českého svazu malých a nezávislých pivovarů a druhé místo v Žatecké Dočesné 2000," upřesnil Mikan. "Jedenáctka skončila na Dočesné 2000 na třetím místě a stala se tak nejlepším jedenáctistupňovým pivem z Libereckého kraje."

Výrobci českého piva se nebáli, že by případný vstup do EU ztížil jejich pozici na trhu. Spoléhali se na věrnost svých konzumentů a odběratelů, kteří budou podle jejich slov i nadále stále vyhledávat tradiční české pivo. "Konkurence se neobáváme. Osobně si myslím, že český pivař bude nadále pít především české pivo," uvedl Pavel Regner. V současné době se pivovar zaměřuje především na domácí trh. "Exportu se však rozhodně nevyhýbáme. Do budoucna o něm uvažujeme, i když to pravděpodobně nebude v brzké době," dodal Pavel Regner. Po případném vstupu do EU se podle jeho názoru neměly podstatně měnit ani ceny piva.

Kolem pivovaru se v létě 2003 točilo mnoho zájemců. Společnost zkrachovala a správkyně konkursní podstaty připravovala její prodej. „O pivovar je značný zájem“ uvedla v červenci 2003 správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková. Neuvedla sice konkrétní uchazeče, naznačila však, že převážná část investorů je z oboru. Krajský soud v Hradci Králové vyhověl věřitelům, kteří vymáhali od dlužníka Pavla Korbela z Vrchlabí nejméně sto miliónů korun. Mezi největšími věřiteli byl Fond národního majetku, který sice už v roce 1994 prodal provozovnu bývalého státního podniku Pivovary Hradce Králové za 27 miliónů korun, ale peníze nikdy nedostal. Nejméně sto miliónů korun dlužil Pavel Korbel Finančnímu úřadu ve Vrchlabí, kterému neplatil spotřební daň, DPH ani daň z příjmů. Pivovar si od správkyně konkursní podstaty pronajala společnost Mivo Bohemia, která je mezi vážnými zájemci o koupi objektu.
Pivovar měl v říjnu 2003 pěkně zařízenou restauraci, jídlo dobré, pití také (pochopitelně je k dispozici celý sortiment). Otevřeno 10-22hod. Před pivovarem je stánek, místní si jezdí pro pivo.
Nejméně deset investorů mělo na počátku roku 2004 zájem koupit zkrachovalý pivovar. Kromě současného provozovatele, společnosti Mivo Bohemia Ohrazenice, chtěla pivovar získat například společnost Sladovna Jablonec nad Nisou. "Je to strategická investice, která by umožnila zvýšit produkci sladu," reagoval v březnu 2004 spolumajitel firmy Jiří Tůma. Podnik ročně prodal 3 000 tun sladu do pivovarů Svijany, Klášter a Havlíčkův Brod. Tůma ale odmítl hovořit o částce, kterou nabídnou správkyni konkursní podstaty. Stejně zdrženlivý byl i ředitel Pivovaru Svijany František Horák. Správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková prodala majetek mimosoudní cestou a dala přednost nejvyšší nabídce. Očekávala, že za provozuschopný pivovar dostane dvanáct miliónů korun. Malý Rohozec měl vysokou výrobní kapacitu, která se blížila k ročnímu výstavu 100 000 hl. Řadu let ale prodával jen 10 000 hl ročně. Horák uvedl, že případný kupec musí počítat s další investicí ve výši nejméně 10 miliónů korun. Pivovaru chybělo strojní vybavení a měl značně opotřebovanou technologii. "Přesto tvrdím, že za jistých podmínek to je vysoce zajímavá investice," řekl Horák. Pivovar, který v roce 2003 vypustil z názvu Korbel, ještě před 16 lety uvařil 100 000 hl piva.
Malý Rohozec se držel v roce 2004 na Turnovsku, kde vozil pivo zhruba do dvaceti hospod. Budoucnost pivovaru byla alee otázkou. Pivovar byl v konkurzu a bojoval o svou záchranu.
Zkrachovalý Pivovar Malý Rohozec našel nového majitele. Stal se jím sousední Pivovar Svijany, který tak posílil svou pozici na trhu v Libereckém kraji. Konkurentem mu zůstával jen Pivovar Vratislavice. Alespoň tedy z ekonomického hlediska; podle chuti vařeného piva museli posoudit zákazníci. Rohozecký pivovar prodala mimosoudní cestou správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková. "O koupi se zajímalo asi deset investorů, přednost jsem dala nejvyšší nabídce," řekla Velíšková. Svijany zaplatily za rohozecký pivovar 12,3 milionu korun, což naplnilo očekávání správkyně konkurzní podstaty. Svijany podle ředitele Františka Horáka v dubnu 2004 teprve chystaly rozhodovat, jak s nově nabytým provozem naloží. "Zatím ještě úplně nevíme, sejdeme se kvůli tomu zítra," uvedl. Možností je několik. Logická je úvaha, že Svijany by mohly rohozecký pivovar zlikvidovat, a zbavit se tak konkurence. Výrobní kapacita na Rohozci byla asi 100 000 hl ročně, po léta ale výstav činil jen zhruba deset tisíc hektolitrů. Pivovar měl opotřebovanou technologii, do které je třeba dál investovat. Minimálně deset milionů. Malorohozecký pivovar ročně prodal 3 000 tun sladu pivovarům Svijany, Klášter Mnichovo Hradiště a také do Havlíčkova Brodu. Ekonomické problémy malorohozeckého pivovaru, založeného roku 1850, se táhly celá devadesátá léta. Do konkurzu se dostal v říjnu 2001 na návrh Fondu národního majetku. "Prodej se táhl dlouho, protože byl vázaný na vypořádání společného jmění předchozích majitelů pivovaru, manželů Korbelových," vysvětlila správkyně Velíšková. Posledním provozovatelem malorohozeckého pivovaru byla od roku 2002 společnost Mivo Bohemia Ohrazenice. V roce 2003 pivovar vypustil z názvu Korbel. Podle ředitele svijanského pivovaru Františka Horáka nebylo zatím na jaře 2004 o budoucnosti pivovaru rozhodnuto. "Zatím zachováme výrobu i značku piva, nikdo z 25 tamních zaměstnanců se nemusí bát, že přijde o práci," řekl 19.4.2004 Horák.
Nejrůznější soutěže, stánky se suvenýry, country i rock a hlavně spousta piva - tak to dne 29.května 2004 vypadalo v pivovaru. Konal se zde sedmý ročník slavností piva Rohozec. "Jsou to vůbec první letošní pivovarské slavnosti, které se v Libereckém kraji konají," uvedl za pořadatele Michal Draškovič. Jako na správných slavnostech piva, ani na Malém Rohozci nechyběly rozličné soutěže s pivním námětem. Mužské diváky tak čekal například klasický úkol - pití tupláku neboli litrové sklenice piva na čas. "Ženy budou místo tupláku pít jen půllitr," ubezpečil pořadatel. Pivaři mezi sebou zápasili i v držení plné sklenice předpaženou rukou a dalších disciplínách. "K těm netradičním soutěžím lze zařadit pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík," doplnil Draškovič. Organizátoři slavností nezapomněli ani na děti. "Protože sem se svými rodiči jistě přijdou i ony, připravili jsme pro ně podobné zápasy, jako pro dospělé. Jenom místo piva budou pít limonádu," ujistil Draškovič. "Mimoto se budou moci vydovádět ještě na dalších atrakcích. Celý program podbarvovala muzika. "Zazněla tu živá hudba různých žánrů - od dechovky přes country po hity z šedesátých let minulého století," podotkl pořadatel. "Pro sběratele pivních suvenýrů zde byl stánek s předměty, které souvisejí s malorohozeckým pivovarem například sklenice, tácky a trička." Na konci slavností, které začínaly v jednu odpoledne a potrvají až do setmění, se nebe nad Malým Rohozcem rozzářilo ohňostrojem. Vstupné bylo zdarma.
Rozšíření výroby připravoval na rok 2005 nový vlastník Pivovaru Malý Rohozec. "V nejbližších měsících dostane pivovar novou plnicí linku na lahve, jen ta přijde na 12 milionů," řekl v prosinci 2004 Miroslav Kučera, spolumajitel Pivovaru Svijany, který rohozecký podnik koupil, a rozšiřil tak svou kapacitu. Podnik se 40 zaměstnanci uvařil v roce 2003 13 tisíc hl piva, v roce 2004 asi 30 tisíc a v roce 2005 by to měl být dvojnásobek.
Dvanáct milionů korun hodlal investovat v roce 2005 Pivovar Svijany do pivovaru v Malém Rohozci. „Počítáme, že se v něm bude vyrábět stále pod stejnou značkou jako dosud,“ nastínil v březnu 2005 ředitel František Horák. Peníze šly hlavně do stáčírny lahvového piva.
Osmé slavnosti piva Rohozec připravil pivovar na sobotu 25.června 2005. „Cílem slavností je pozvat příznivce nejen malorohozeckého piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru,“ uvedl za pivovar Pavel Regner. Aby se jen nepilo pivo, bylo připraveno občerstvení a zábava pro celou rodinu: ať už aktivní ve formě pivních soutěží nebo jen pasivní poslech živé hudby různých žánrů, od dechovky po hity z 60. let. Pro děti byla připravena cukrová vata a nafukovací maxiskluzavka. Pivní soutěže měly tradiční disciplíny - pití tupláku na čas či držení plné sklenice předpaženou rukou. Podle Pavla Regnera ale nechyběly ani méně obvyklé soutěže jako jsou pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík. Pivovar návštěvníkům slavností nabídl všechny čtyři v současnosti vyráběné druhy světlých piv: Rohozec 10°, 11°, 12° a 13° za jednotnou cenu 10,- Kč za 0,5l piva včetně kelímku. Již tradičně se nebylo vybíráno vstupné.
Ke staré značce Skalák a Podskalák se vraceli noví majitelé pivovaru v roce 2005. "V osmdesátých letech to byla velmi populární značka. Když jsme si dělali marketingový průzkum, více jak polovina dotazovaných nad 35 let ji ještě znala," vysvětlil v srpnu 2005 jednatel pivovaru Tomáš Kučera. "Chceme navázat na místní tradici," dodal. "Chceme dosáhnout stejně kvality, jako ve Svijanech. Díky nižším nákladům ale můžeme nabízet pivo levněji," dodal ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar už měl například novou moderní stáčírnu. Právě do lahví totiž směřovalo nejvíce v Rohozci uvařeného piva - devadesát procent. S ním se dostali například už do Hypernovy, plánovali expanzi do dalších řetězců i do zahraničí. "Nechceme jít ale cestou příliš levných piv," podotkl Kučera. "Náš cíl je sto tisíc hektolitrů, možnosti expanze tu na rozdíl od Svijan stále jsou," dodal Kučera, který nevyloučil, že se tu jednou bude vařit i právě svijanské pivo. "Není to ale náš cíl, možná se tomu nevyhneme," dodal. Obě značky si neměly konkurovat, ale naopak doplňovat. "Skalák a Podskalák budou levnější alternativou, která by se měla objevit tam, kde se točí už Svijany," nastínil Kučera.
V září 2005 se již objevilo pivo s novými etiketami - Skalák 12 % (světlý ležák; alk.: 5,3 %), Skalák 11 % (světlý ležák; alk.: 5,0 %), Podskalák (světlé výčepní; alk.: 4,2 %).
Pivovar prošel v roce 2005 velkými změnami, které odstartoval nový majitel - nedaleký Pivovar Svijany. „Vrátili jsme na trh značku Skalák a Podskalák, čekáme její růst,“ dodal Maurer. Pivovar se zaměřil na kvalitu, aby rohozecké pivo znovu získalo lepší pověst. Pivovar uvařil stejné množství piva jako v roce 2004, zhruba třicet tisíc hektolitrů.
Pivovar v roce 2005 zaměstnával zhruba 30 lidí a jeho tržby v roce 2005 dosáhly 28 milionů korun. Zatímco v roce 2005 na trh dodal 29 000 hl piva, v dalším roce by se měl výstav přiblížit 40 000 hl. Zhruba sedmina produkce byla určena na export.
„Začali jsme s dodávkami piva do Polska. Věříme, že budou pravidelné,“ uvedl v lednu 2006 Jan Maurer z pivovaru. Právě polský trh považovali odborníci za jeden z nejperspektivnějších, spotřeba piva tam ještě zdaleka nedosahovala takové úrovně jako v Čechách „Pro letošní rok ale počítáme s růstem produkce na čtyřicet tisíc hektolitrů, přičemž kolem 17 % bychom chtěli vyvézt do zahraničí,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann.
Pivovar na počátku roku 2006 zatím podle ředitele Františka Jungmanna zvyšovat ceny piva nechtěl.
Zatímco jiné české pivovary kvůli zvyšujícím se nákladům zdražovaly, Pivovar Rohozec naopak v únoru 2006 až o osm procent zlevnil. Sudovou desítku a jedenáctku prodával o 50 haléřů levněji - za 5,90, respektive 6,90 Kč. Zlevnění mělo pivovaru pomoci proniknout do hostinců a restaurací v sousedním Ústeckém kraji, řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar se musel v regionu vyrovnávat se silnou konkurencí mateřské společnosti Pivovar Svijany, která malý pivovar před dvěma roky koupila, a také s Pivovarem Hols. I proto se rozhodl zaměřit na dobývání trhů i mimo Liberecký kraj, a to nejen na území Česka. Na rozdíl od Svijanského pivovaru mířil i do zahraničí. "Máme podepsané kontrakty na dodávky do Německa a Polska, jednáme i s Finskem a Gruzií," řekl Jungmann. Export by měl podle Jungmanna pivovaru pomoci zvýšit produkci. Vývozu podle Jungmanna v minulosti bránila malá trvanlivost piva. Díky investicím do nové stáčecí linky a vylepšení receptury se ale v průběhu roku podařilo prodloužit trvanlivost ze tří měsíců na půl roku. Do modernizace stáčecí linky investoval v roce 2005 pivovar 13,5 milionu korun. Investice přinesla vyšší výkon a kvalitu a také snížila provozní náklady. Podnik podle Jungmanna také investoval do úpravy kotelny. "Původně jsme uvažovali o tom, že kotle na uhlí vyměníme za plynové, nakonec ale kotle jen modernizujeme a zůstaneme u tuhých paliv," řekl Jungmann. Vysoké náklady na vybudování plynové kotelny a drahé palivo by totiž podle něho firmu donutily zdražit pivo.
Pivovar připravil na Velikonoce novinku. Na trh uvedl tmavou třináctku (alk.: 5,9 %), která rozšířila sortiment pivovaru, jenž zatím vyráběl jen piva světlá, řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar zatím ve své nabídce tmavé pivo neměl. "Rozhodli jsme se pro něj na základě poptávky ze zahraničí," řekl v březnu 2006 Jungmann. Tmavé pivo chtěl pivovar vařit jen v omezené míře hlavně na export. Rohozečtí vyváželi hlavně do Polska a Německa, jednali také s Finskem a Gruzií.
Již deváté slavnosti piva Skalák připravil pivovar na sobotu 17. června 2006. Cílem slavností bylo pozvat příznivce nejen malorohozeckého piva do prostředí, kde pivo vznikalo a nabídnout jim ho přímo v pivovaru. Aby se jen nepilo pivo, bylo připraveno občerstvení a spousta zábavy pro celou rodinu: ať už aktivní ve formě pivních soutěží nebo jen pasivní poslech živé hudby různých žánrů (od dechovky po hity z 60. let). Součásti programu bylo i představení nejnovějších rohozeckých úspěchů z degustační soutěže v Českých Budějovicích Pivo ČR 2006: Skalák 11° bylo druhé nejlepší mezi „jedenáctkami“ a Skalák 13° byl čtvrtý mezi světlými speciálními pivy. Obe se zde točily. Pivní soutěže měly tradiční disciplíny (pití tupláku na čas v kategorii mužů, resp. 0,5l u žen, držení plné sklenice předpaženou rukou apod.). K méně častým soutěžím šlo zařadit pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík. Pro sběratele pivních suvenýrů byl připraven stánek s předměty podpory prodeje související s pivovarem, jako byly sklenice, tácky, trička apod. Pivovar návštěvníkům slavností nabídl všechny tradiční druhy piv řady Skalák/Podskalák: 10°, 11°, 12° a 13° za jednotnou cenu 13,- Kč za 0,5l piva včetně kelímku. Již tradičně se nevybíralo vstupné. Pochopitelně byla nabízena i novinka roku 2006: Tmavý Skalák 13% - tmavé speciální pivo 13° s obsahem alkoholu 5,9%. Pro Tmavý Skalák byla charakteristická dokonale vyvážená hořká i sladká chuť dokreslená jemným karamelovým aroma typickým pro tmavá piva. Na závěr slavností nebe nad pivovarem opět rozzářil velký ohňostroj.
Pivovar měl za sebou úspěšný rok 2006. Pivo z Českého ráje se vracelo na před lety vyklizené pozice. "Ještě není účetně uzavřen celý rok, ale už nyní lze říci, že oproti roku 2005 jsme produkci zvýšili o deset procent," řekl v prosinci 2006 František Jungmann, ředitel pivovaru. Podle Františka Jungmanna pivovaru pomohlo i druhé místo v prestižní soutěži Pivo roku. Oceněno bylo jedenáctistupňové pivo.
Pivovar v roce 2006 zaznamenal rekordní dvanáctiprocentní nárůst výroby zlatavého moku. "Letos jsme vyprodukovali více jak 32 tisíc hektolitrů, což je v novodobé historii našeho pivovaru nejvyšší číslo," řekl v prosinci 2006 ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar začal s exportem do Německa, Polska a Švédska. "Prodej chceme rozšiřovat, ale podobně jako Svijany se soustředíme především na domácí trh," dodal František Jungmann.
Zhruba třicet dva tisíc hektolitrů piva, což bylo o 12 % více než v předchozím roce, vyrobil v roce 2006 v pivovaru. „Zvýšení produkce pomohlo získání nových odběratelů v Česku, ale postupně se daří prodávat i do zahraničí,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Do modernizace už musela firma investovat dalších zhruba osmnáct milionů korun a další investice se chystaly. „V roce 2006 jsme se zaměřovali především na investice, které pomáhají zajistit kvalitu piva,“ řekl Jungmann. Pivovar v roce 2006 zaměstnával 29 lidí a jeho tržby dosáhly 28 milionů korun.
Hasiči dne 17.ledna 2007 v pivovaru likvidovali čpavek, který zde unikl. Několik kilogramů chemikálie se  rozptýlilo ve výrobní hale, jeden pracovník se jí nadýchal. Lidem mimo areál nebezpečí nehrozilo. Příčinou havárie byla podle hasičů netěsnost ventilu u potrubí se čpavkem. "Při manipulaci s ventilem došlo k jeho poškození a tím došlo k drobnému výronu čpavku. Zařízení se nám podařilo odstavit a vedlejší ventil zavřít, samozřejmě nějaký čpavek se dostal do ovzduší, protože kapalný čpavek kápnul na podlahu a odpařil se," popsal nehodu ředitel pivovaru František Jungmann. Hasiči v protichemických oblecích výrobní halu odvětrávali a skrápěli vodou, aby se čpavek nemohl rozšířit do okolí. Podle oddělení krizového řízení turnovské radnice koncentrace látky mimo areál nepřekročila povolené hodnoty.
Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, jsou prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green.
Pivo Skalák a Podskalák získaly ocenění za třetí nejhezčí pivní etiketu roku 2006. Shodla se na tom Generální rada sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví ČR. "V kategorii "Nejhezčí serie pivní etiket" sběratelé vyhodnotili, že v pořadí třetí nejhezčí etikety mají piva Skalák a Podskalák," uvedl vedoucí výroby Pavel Regner. Tyto etikety začal pivovar používat v létě 2005. Kvalitu a chuť piva Skalák 11° ocenili již v roce 2006 odborníci druhým místem na degustační soutěži o titul Pivo České republiky. "Že se nejednalo o žádnou náhodu svědčí i šesté místo v soutěži Pivní pečeť 2007," dodal Pavel Regner.
Od dubna 2007 zdražil pivovar své produkty. Pivo přitom v kraji patřilo k nejlevnějším. Ještě na začátku roku 2007 prodávala firma půllitr desetistupňového piva za šest korun, jedenáctku za 7,50 Kč a dvanáctku za osm korun. V dubnu zdražila o 50 haléřů půllitr sudového a o 70 haléřů pivo lahvové. Důvodem byl růst nákladů na výrobu.
Na konci března 2007 připravili v pivovaru pro spotřebitele novinku na tuzemském pivním trhu: Skalák 11 % - řezaný ležák. Nové pivo bylo namícháno přímo v pivovaru pod dozorem sládka v optimálním poměru tak, aby byla zajištěna dokonalá harmonie chuti a barvy. Netradiční lahvové pivo si ovšem zasloužilo i netradiční etikety, podle kterých ho jednoznačně a okamžitě rozpoznali mezi ostatními řadovými „lahváči“. Etikety totiž zdobily obnažené dívky – světlovláska a tmavovláska. Tak jako rohozečtí namíchali řezané pivo ze světlého a tmavého piva, tak k němu namíchali i různé etikety s blondýnou a brunetou. Dívky na etiketách spotřebitele provázely po celý rok a obměňovaly podle aktuálního ročního období.
Pivovar za pět měsíců roku 2007 dodal odběratelům zhruba o pětinu piva více než před rokem. "Letos zřejmě překročíme 40 000 hl," řekl v červnu 2007 Jungmann. O růst odbytu se podle něj zasloužila zřejmě i jarní novinka - řezaný jedenáctistupňový ležák. "Jde na odbyt lépe, než jsme čekali," poznamenal.
Sortiment pivovaru byl v červnu 2007: 10° světlá, 11° světlá, 11° řezaná, 12° světlá, 13° světlá a 13° tmavá. Na pivní slavnostech bylo také čepováno pivo malinové.
Export pomáhal zvyšovat výrobu v pivovaru Rohozec. Firma chtěla v roce 2007 vyrobit kolem 40 tisíc hl, což představovalo nárůst o čtvrtinu. „Roste nám zhruba stejnou měrou odbyt v tuzemsku jako export,“ uvedl ředitel František Jungmann. O růst odbytu se podle něj zaslouží zřejmě i jarní novinka - řezaný jedenáctistupňový ležák, který se prodával lépe, než firma čekala.
Pivovar začal dodávat pivo krajanům do Austrálie. První kontejner lahví se světlým dvanáctistupňovým ležákem odeslala firma v říjnu 2007 do Hamburku, odkud šest týdnů poputovalo po moři do Mitchamu nedaleko Melbourne. Zatímco v Česku rohozecké pivo patřilo k těm levnějším a pivovar lahev dvanáctky prodával za devět korun, Australané si museli dost připlatit. "Tam bude mezi pivy patřit k těm drahým," řekl ředitel František Jungmann. Dodal, že zatím nešlo odhadnout, jak budou dodávky pokračovat. Žádný z dalších dvou pivovarů v Libereckém kraji tak daleko pivo nedodával. Pivovar vyvážel zhruba 12 % své produkce, Austrálie byla co do vzdálenosti rekordem. "Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska," řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili i ve Švédsku a v říjnu 2007 odjel první kamion do Ruska. I tam ale bylo rohozecké pivo vzhledem k nákladům na dopravu patřit k těm drahým.
Pivovar se kvůli rostoucím cenám vstupních surovin a energií rozhodl od listopadu 2007 zdražit pivo zhruba o pět až šest procent. Ceny sladu v roce 2007 kvůli nižší úrodě vzrostly zhruba o 50 až 60 %, o třetinu zdražil slad. Pivovar zdražoval už v dubnu 2007, na podzim 2007 zvyšoval ceny podruhé. Přesto patřil v kraji k nejlevnějším. Nejprodávanější sudové jedenáctistupňové pivo zdražilo od listopadu ze 7,70 Kč o padesátihaléř na 8,20 Kč. Podobně se zvýšila cena i u ostatních piv. „Při rostoucích cenách elektřiny a hlavně sladu a chmele je současná cena našeho piva neudržitelná a my nechceme snižovat náklady na úkor kvality,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann.
Jedno ocenění za druhým. Tak to na podzim 5007 vypadalo v pivovaru Rohozec, jehož řezaný jedenáctistupňový ležák získal titul Pivo roku 2007 v kategorii polotmavých piv. Turnovský pivovar tak po hubených létech, kdy jeho pivo takřka zmizelo z trhu, znovu nabral nový dech. „Je pro nás čest, že jsme uspěli v soutěži, která není anonymní. Naše pivo degustovali spotřebitelé a upřednostnili ho před velmi silnou konkurencí,“ pochválil svoji práci ředitel pivovaru František Jungmann. Soutěž vyhlašovalo Sdružení přátel piva a celá akce probíhala ve Zvíkovském podhradí 6.listopadu 2007. Podle Jungmannových slov pomohla rohozeckému pivu k vítězství nejen chuť, ale i netradiční etiketa, na níž byla vyobrazena spoře oděná dívka. Etiketa navíc existovala již ve dvanácti podobách, v letní nebo zimní verzi. „Nepopírám, že holky na etiketách budí pozornost. Použít je byl dobrý tah,“ přiznal ředitel. František Jungmann měl strategii dobře promyšlenou. Věděl, že pravý pivař se nerad nechá šálit. „Naše pivo jsme odmítli nazvat polotmavým. My ho totiž nevyrábíme rovnou, my ho na závěr mícháme. Proto jsme použili název řezané. A pivaři to oceňují,“ dodal ředitel. Teď ještě zbývalo vymyslet rohozeckému pivu etiketu, která by k němu přilákala také pozornost žen.
Rekordně, o 28 %, vzrostla v roce 2007 výroba pivovaru. Podnik, který před čtyřmi lety koupil na pokraji krachu právě konkurenční svijanský pivovar, byl na tom rok od roku lépe. Zatímco ještě v roce 2004 vyrobili v Rohozci pouhých 10 tisíc hektolitrů piva, v roce 2006 už to bylo 32 tisíc hektolitrů a v roce 2007 už 41 tisíc. Odbytu rohozeckého piva pomáhal podle Jungmanna zájem ze zahraničí. Pivovar vyvážel zhruba 12 % své produkce. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili ve Švédsku a Rusku a první kontejner piva putoval i do Austrálie. „Jak se zlepšuje kvalita, vracejí se k našemu pivu postupně i místní hospody a restaurace, a to nás těší,“ dodal.
Firma K Brewery Group od roku 2007 majetkově vstupovala do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Nová investiční skupina měla již majetkový podíl i v pivovaru Rohozec.
Pivovaru se v roce 2008 podařilo výrazně zvýšit výrobu. Zatímco v roce 2007 firma uvařila 41 000 hl, v roce 2008 její výstav vzrostl zhruba o 29 % na 53 000 hl piva. Kolem 11 % produkce mířilo do zahraničí. "Růst poptávky potvrzuje výrazné zlepšení kvality našeho piva," poznamenal ředitel František Jungmann.

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.