„Nejsem si však jist, zda byla někdy výroba přerušena na delší dobu, možná v průběhu války,“ řekl ekonom pivovaru Krakonoš František Pechek. Pivovar měl na jaře 2008 55 zaměstnanců, na výrobě piva se podílelo okolo čtyřiceti lidí. „Existuje pivovarská škola, kde se učí technologie a základy výroby. Není to jednoduché, protože se často mění výrobní postupy a záleží na tom, jakou technologii pivovar zrovna používá. My vyrábíme pivo klasicky – varna, spilka a sklep,“ vysvětlil v dubnu 2008 Pechek. Ve výrobě bylo 5 druhů piv: Krakonoš výčepní desítka, jedenáctka, dvanáctka, tmavé pivo desítka a speciál čtrnáctka. Speciální pivo se vyrábělo na Velikonoce a Vánoce, u zákazníků se těšilo velké oblibě. Krakonoš bylo nepasterované a nestabilizované pivo. „Nepoužíváme žádné konzervační látky, je to přírodní živé pivo. Záleží, zda se jedná o pivo výčepní, ležák nebo speciál. Rozdíl je v koncentraci a době zrání piva. Výčepní pivo zraje ve sklepě 3 týdny, ležák okolo 60 dnů a speciál okolo 70 dnů,“ podotkl Pechek. Pivovar neměl sladovnu, takže slad dovážel. Naopak vodu měl vlastní a čerpal ji z vlastní 80 metrů hluboké studny. Chmel měli Trutnovští z úštěcké oblasti. „Zásobujeme okolí Trutnova zhruba v okruhu 100 kilometrů. S pivem ale jezdíme i na Moravu,“ konstatoval ekonom a pokračoval: „Začali jsme také s vývozem piva do zahraničí – do Polska. Je s tím ale problém. Protože nepasterujeme a chemicky nekonzervujeme, tak má pivo trvanlivost 50 dnů. V zahraničí jsou zvyklí, že jsou piva stabilizována a vydrží třeba rok. To u nás nepřichází v úvahu, proto je možnost exportu snížena.“ Trutnovský pivovar spolupracuje s pivovarem v Náchodě. „Nakupujeme od nich diapivo a pito, protože nemáme technologii k výrobě,“ dodal Pechek.