Roku 1582
se spojili trutnovští právovárečníci v měšťanský
pivovar. První počátky mechanizované výroby piva spadají do
roku 1882. V roce 1900 již vyrobilo 70 zaměstnanců 81 648 hl
piva. Další rozšíření proběhlo v roce 1920 a poté v
letech 1929-1935. V té době výroba stále rostla, ale do 2.
světové války 100 000 hl nedosáhla. Po válce se vařilo
okolo 50 000 hl a od roku 1951 opět alespoň 10o
pivo. Sta tisíc hektolitrů dosáhl závod poprvé v roce 1962,
kdy vypomáhal s dodávkami na Slovensko. V roce 1969 vyhořela
sladovna v Horské ulici, což přineslo nejen problémy se
zásobováním sladem. Spáleniště zůstalo 15 let nevyužito a
jelikož ani pivovar nebyl řádně opravován, fasády i
celkový vzhled byl žalostný, vznikla polemika o oprávněnosti
pivovaru ve středu města. V té době se objevily návrhy na
stavbu nového velkopivovaru v Horním Starém Městě. Tahanice
trvaly až do roku 1980, kdy se rozhodlo, že pivovar zůstane ve
středu města a přistoupí se k rekonstrukci a ke zvýšení
kapacity až na 225 000 hl. Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
Hradecké pivovary n.p., pivovar Trutnov
Východočeské pivovary n.p., k.p. Hradec Králové
Po privatizaci se stala majitelem
společnost Krakonoš spol. s r.o.. V roce 1990 vyvezl pivovar 7 200 hl
piva v cisternách do Polska. Pivovaru se podařilo ztrátu roku
1994 v roce 1995
dohnat a vykázat zisk. Zvýšil se i výstav na zhruba 173
tisíc hl. Nižší tržby i zisk proti předchozímu roku
vykázal v roce 1997.
Zisk dosáhl podle auditovaných výsledků 1,8 mil.Kč oproti
2,8 milionům v roce 1996. Tržby pivovaru poklesly ze 121 na 117
milionů. Prodej klesl o více než deset procent. Na trhu
severovýchodních Čech byla stále větší konkurence, navíc
na horách, kde měl pivovar solidní odbytiště, se nevydařila
ani letní, ani zimní sezóna. Do poklesu se promítl i vliv povodní. Čistý zisk
roku 1998 byl ve
výši 1,8 mil.Kč, tržby se pohybovaly kolem 120 mil.Kč.
Pivovar v roce 1999
zvýšil výstav o necelý tisíc hektolitrů na 125 782 hl, a
zastavil tak tři roky trvající pokles výroby. Tržby roku
1999 se pohybovaly kolem 121 milionů korun (nárůst o 1%),
čistý zisk byl 11 miliónů korun (6x více než v roce 1998).
Pivovar v roce 1999 dosáhl čistého zisku 11 miliónů Kč,
což bylo zhruba šestkrát více než 1,8 miliónu korun v roce
1998. Ještě v roce 1995
podnik uvařil 173 000 hl piva, pak mu však výroba postupně
klesala až k necelým 125 000 hl v roce 1998. Neustálý růst
cen pohonných hmot, energií, surovin a dalších vstupů
přinutil pivovar ke zdražení výrobků od 1.července 2000. Ekonom František Pechek
připomněl, že
jeho podnik prodával pivo již tři roky za stejné ceny. U půl
litru šlo zhruba o dvacetihaléřové zdražení. U desítky
činil růst ceny 4 %, u dvanáctky šlo ještě o menší
navýšení. Za první pololetí roku 2000 zaznamenal pivovar
zvýšení výstavu o 11 % na 65 000 hl piva. "Vyšší
odbyt je dán celkovým zlepšením hospodářské situace v ČR
a částečně i zvyšováním cen velkých pivovarů. Svůj vliv mělo i teplé
počasí v dubnu a květnu 2000," řekl ekonom společnosti
František Pechek. Zvýšení se týkalo všech druhů piva.
Pivovar v roce 2000 zvýšil výstav o necelá 2 % na 128 tisíc
hl a druhý rok po sobě vykázal růst. Hlavní část odbytu
pivovaru směřovala do okresu Trutnov a do Krkonoš. Necelé
jedno procento výstavu podnik v roce 2000 exportoval do
Německa. Tržby roku 2000 mírně překročily 121 milionů
korun roku 1999. Čistý zisk byl nižší než 11 milionů korun
v roce 1999. Zhruba 80 % produkce tvořil světlý
dvanáctistupňový ležák. Kromě piva dodával odběratelům
minerálky a limonády od jiných výrobců, v roce 2000 v
množství kolem 5 000 hl. Majiteli pivovaru zaměstnávajícího
kolem 70 lidí byli v roce 2000 tři fyzické osoby.
Pivovaru v prvním pololetí 2001 výroba klesla
o 7 % na 60 000 hl a vyvezl necelého půl procenta produkce.
Pivovar na konec roku 2001 připravil tradičně světlou
čtrnáctku.
Pivovaru v roce 2001 klesl výstav o 6 % na 121 tisíc hl.
Současně šlo o nejnižší výstav pivovaru v jeho novodobé
historii. Příčinou poklesu bylo zejména chladnější
počasí v první polovině roku a zostřené konkurenční
prostředí v restauracích, sdělil ekonom pivovaru František Pechek. Tržby pivovaru se pohybovaly
na úrovni
128 miliónů korun. Tržby firma při nižším výstavu
udržela kvůli květnovému zdražení piva v průměru o 30 až
40 haléřů na půllitr. Hospodaření pivovaru bylo podle
Pechka i v roce 2001 ziskové. Základní kapitál podniku činil
1,8 miliónu korun.
Pivovar dne 8.května
2002 uspořádal kvůli výročí 420 let
vaření piva v Trutnově den otevřených
dveří. Kdo chtěl, uviděl, jak se pivo vyrábí. Za
deset
korun mohl i ochutnat. Navíc se pobavil při dechovce a folkové
muzice. "Tolik lidí na jednom fleku jsem naposledy viděl
před lety při oslavách prvního máje," uvedl jeden z
účastníků oslav. A měl opravdu. Od desáté hodiny dopoledne
byl areál pivovaru doslova nacpaný milovníky lahodného moku.
Pro ty nejzvědavější byla připravena i exkurze po pivovaru.
"Jsem překvapený, jak se pivo v Trutnově vaří.
Přiznám se, že místní pivo mám rád a nedám na něj
dopustit. Ale teď ho mám ještě radši," uvedl Petr
Holomíček z Pardubic. Na Trutnovsku měl chalupu a zdejší pivo
si vozil domů i pro konzumaci ve všedních dnech. Na oslavě
navíc ochutnal sváteční čtrnáctistupňové pivo.
Pivovar již přes rok držel ceny svých výrobků na stejné
úrovni. Jak uvedl v červnu 2002 ředitel Karel
Janko, zdražovat nechtěl ani v roce 2002. "Ceny vstupů se
nezvyšovaly tak markantně, abychom zdražovali i my. Musíme
dobře hospodařit. Konkurence je velká, proto investujeme do
modernizace výroby, abychom zvyšovali kvalitu. Už pátý rok
máme stabilní odbyt," řekl.
Pivovaru v 1.pololetí 2002 výstav klesl o 4 %
na 58 000 hl, pivo nevyvážel.
Klidní mohli být
zákazníci pivovaru, který měl pevné ceny od května 2001.
"Pokud nedojde k většímu nárůstu cen vstupů,
zdražovat nebudeme přinejmenším do léta 2003,"
ubezpečil v prosinci 2002 ředitel Karel Janko.
Pivovar v roce 2002
snížil výstav o 3,5 % na 117 000 hl. To byl nejnižší
výstav v jeho novodobé historii. Klesající výkon podnik
přičetl sílícímu tlaku velkých pivovarů na obsazení
restaurací i v regionech, kde dříve měly silné postavení
místní pivovary.
"Myslíte si, že Krakonoš je starý chlap? Tak se podívejte na
etiketu trutnovského piva - je na ní muž v nejlepších letech, v plné síle.
To je jasné. Protože po pivu se mládne," vysvětlil v březnu
2003 s přehledem Jan Špalek, jeden ze spolumajitelů
pivovaru. Přestože české pivo je fenomén a vypije se ho v tuzemsku snad
nejvíc "na hlavu" na světě, stále víc pivovarů se dostávalo buď
do rukou zahraničního kapitálu, nebo zaniklo. Trutnovský byl jedním z těch,
který odolával. Svou tradici udržoval již od roku 1582 (obrázek Krakonoše
je ovšem mladší, pochází z roku 1895). Vaření piva v Trutnově má kořeny
ještě starší. Podle historických záznamů mělo město "právo várečné"
již v roce 1260, o osmdesát let později je potvrdil český král Jan
Lucemburský. Tohle právo znamenalo, že pivo směly vařit vybrané měšťanské
domy, které se střídaly podle předem stanoveného pořadí. Vypráví se, že
Trutnovští si je ochraňovali stejně jako "právo mílové", které
hájilo měšťany před konkurencí šlechty. Jakmile bylo za branami města
objeveno jiné než místní pivo, dali konšelé sudy rozbít - stalo se tak
například Janu Zilvarovi z Vlčič, který do Trutnova propašoval tři sudy
svého moku. Pro pivovarníky to byly zlaté časy. Dnes si v trutnovských
hospodách můžete objednat kdekteré pivo, a nejen z Čech. Ale Krakonoš, to
je něco, na co jsou horalé hrdí. Se stejnou hrdostí vás Jan Špalek provede
pivovarem. Vyučil se tu tak trochu nedobrovolně, za minulého režimu nesměl
studovat. Ale od té doby prošel všemi provozy. Dalo by se říct, že umí všechno,
kdekoli může dnes, pár let před důchodem, něco zkontrolovat nebo v něčem
pomoci. Přestože už dávno nevypadají pivovary jako ve filmu Postřižiny, s
historií vaření piva se v trutnovském setkáváte na každém kroku. Tak například
pro pivovar, předchůdce toho dnešního, který vznikl v roce 1582 spojením všech
právovárečníků, se dokonce tady na horách pěstoval i chmel. Jedno z
trutnovských návrší se proto jmenuje Chmelnice. Dnes se chmel dováží -
stejně jako slad. Sladovna vyhořela v roce 1962 a nebyla už obnovena. Historickým kouskem je
samotná varna, kde výroba
piva začíná. Obrovské měděné kotle dodala do Trutnova První brněnská
strojírna při rekonstrukci ve třicátých letech minulého století a vaří
se v nich dodnes. Zajímavé je, že tehdy byla varna stavěna na kapacitu 500
000 hl piva za rok. Nikdy tedy nebyla plně využita. Současná roční produkce,
nejvyšší za poslední dobu, byla přibližně 130 000 hl. Z varny teče pivo do
spilky. To jsou nádrže, v nichž po přidání pivovarských kvasnic pivo
deset až dvanáct dnů kvasí, cukry z varny se mění na alkohol. Pak pivo
zraje - dnes už ne v dřevěných sudech jako kdysi, ale ve velkých nerezových
tancích. Leží tu čtyřicet až padesát dnů, stane se z něj tedy ležák.
Kdysi ležely sudy s pivem v bočních křídlech sklepení a "hlavní loď"
se pěchovala ledem. Vydržel od zimy do podzimu. Z ležáckých tanků pak stačí
jen pivo přefiltrovat a plnit - do sudů či lahví. Do plastových lahví se v
Trutnově plnit pivo nechystali. Jednak je to prý špatná míra (půl litru
člověk vypije, větší dávka zvětrává) a jednak je používání skla
ekologické, neboť jde o vratný obal. Jan Špalek navíc tvrdil zajímavou věc
- dnes už si jen minimálně chodí lidé do hospody se džbánem pro pivo. Buď
jdou "na pivo", nebo si koupí lahvové. "Vidíme to na produkci.
Nikdy v minulosti nebyl takový zájem o lahvové pivo, jako je dnes,"
konstatoval. Jan Špalek jako zkušený pivař tvrdil, že skoro každé pivo je
dobré. Záleží na náladě zákazníka, na jeho momentální chuti a samozřejmě
na tom, jak s pivem nakládá hostinský. Pivovar byl jeden z mála u nás,
který stále pro vaření piva používal hlávkový chmel, zatímco jiné
podniky už přešly na chmelové granule. "Vaříme klasicky a máme za
to, že pro přírodní pivo jsou nejlepší přírodní, základní
suroviny," vysvětlil Jan Špalek. Voda z pivovarské studny stačí zásobovat
výrobu celoročně, dovážený slad se vybírá velice pečlivě. Pivo nebylo
ani pasterizováno, ani chemicky stabilizováno. Nejmodernější vymožeností
tu byl nový "dolešťovací a dočišťovací" filtr. Dobře filtrované
pivo vydrží bez dalších úprav (při dodržení skladovacích podmínek - významně
dodává Jan Špalek) minimálně padesát dní. A lidé, kteří tu pracují,
se nemění. I to je pro kvalitu piva důležité. Jsou svému pivovaru věrní.
Ubývá jich však. Když Jan Špalek začínal v ležáckém sklepě, pracovalo
tam jedenáct lidí. Dnes stačí tři. "Jak se provoz automatizuje, potřebujeme
méně lidí. Ale přece nepřipravíme lidi o práci, kterou dělají řadu
let," zjednodušil Jan Špalek personální filozofii firmy. "Počkáme,
až jdou do penze, a nebereme nikoho nového. I penzisté sem pak chodí na dva
či tři dny v týdnu na brigádu a mohou si něco přivydělat. Je to dobře a
lidé už si dneska práce váží, jsou ochotni všechno se naučit, kdokoli tu
může za jiného všude zaskočit," dodal. Možná právě proto, že sám
prošel celou výrobou, je podle něj nesmírně důležité dodržovat veškeré
bezpečnostní předpisy: "Spousta lidí to považuje za vyhazování peněz.
Ale na tom se nedá šetřit." Když přešel Krakonoš do soukromých
rukou několika podnikatelů (všichni v pivovaru pracovali a znali ho jako své
boty), málokdo jim dával šanci přežít. "Smáli se nám, že vozíme
pivo v otlučených autech. Přežili jsme dvanáct let, dnes máme mercedesy.
Jen se musí umět všude šetřit, držet kvalitu," vysvětlil Jan Špalek.
Majitelé pivovaru netoužili po tom, rozvážet pivo do velké dálky, ale nebránili
se tomu. Pivovar zásoboval hospůdky, restaurace a horské boudy od Trutnova až
k Bydžovu, Červenému Kostelci, na Rýchory, dodával lahvové pivo do obchodní
sítě, ale neodmítal zákazníky z větší dálky. Před časem se trutnovské
pivo zabydlelo až v hospodách na jižní Moravě v okolí Znojma.
„Ve výstavu piva jsme letos zhruba na stejné úrovni jako loni.
Dokazují to i čísla. Ke konci srpna jsme v roce 2002 uvařili přibližně
jen o 100 hl piva méně než za stejné období letos. Náš pivovar tedy
nějaké enormní zlepšení kvůli teplému letnímu počasí
nezaznamenal,“ uvedl v září 2003 ředitel Karel Janko.
Pivovaru teplé počasí roku 2003 nepomohlo a výstav mu třetí rok po
sobě klesl, tentokrát asi o 2 % na 115 000 hl. Současně to byl nejnižší
výstav v novodobé historii podniku. Klesající výstav firma přičetla
stále silnějšímu tlaku velkých pivovarů. "Ve vedrech mají lidé
největší zájem o desítku, zatímco náš pivovar vyrábí z 80 % světlý
dvanáctistupňový ležák,"řekl ekonom pivovaru František Pechek.
Desítka tvořila asi 17 % produkce, zbytek připadl na jedenáctku a dvě
speciální piva. Přes nižší prodej by měl pivovar vykázat zisk,
jeho výši ale Pechek neupřesnil. Tržby by se měly pohybovat kolem 115
milionů korun, když v roce 2002 byly asi o milion korun vyšší. I
po snížení výstavu zůstal Krakonoš po Pivovaru Náchod druhým největším
pivovarem v Královéhradeckém kraji. Hlavní část odbytu pivovaru směřovalo
do okresu Trutnov, do Podkrkonoší a na Hradecko, celkem měl přes 1000
zákazníků. Kromě piva podnik dodával odběratelům minerálky a limonády
od jiných výrobců, v roce 2003 to byly necelé 3 000 hl.
"Zatím všechno ekonomicky utáhneme sami.
Nereagujeme na kroky velkých pivovarů," poznamenal v únoru 2004
k vlně zdražování ředitel pivovaru Karel Janko.
Prodej piva během léta 2004 pivovaru stoupl. "Výstav se nyní zlepšil, přesná čísla zatím nemáme
k dispozici, ale mám obavu, že pokles prodeje z letošního května a chladného začátku léta již
nedoženeme," řekl v srpnu 2004 ekonom společnosti František Pechek s tím, že v květnu
prodal pivovar o zhruba 15 % méně než v roce 2003.
Pivovaru v roce 2004 klesl prodej piva o 6 % na 107 900 hl. Hlavním důvodem snížení prodeje
byl výpadek dodávek
cisternového piva, kterého pivovar ročně prodával od 3 000 do 6 000 hl. „Odbyt lahvového a
sudového piva zůstal v roce 2004
téměř stejný,“ řekl jednatel pivovaru Karel Janko. Přes nižší prodej pivovar vykázal zisk.
Klidní zatím mohli být v roce 2005 ti, kteří si oblíbili pěnivý mok z Trutnova. Ředitel pivovaru Karel Janko 1.dubna 2005
ujistil, že jeho podnik žádné zvyšování cen, které držel nezměněné již několik let, v tomto roce nechystal.
"Stalo by se tak pouze v případě, že by výrobní vstupy výrazně vzrostly," podotkl ředitel.
"Tropické teploty vždy zvyšují odbyt piva, kterého jsme pro nadcházející letní sezonu navařili dost," potvrdil v
červnu 2005 ředitel pivovaru Karel Janko.
Na konec roku 2005 uvařil pivovar již tradičně světlou čtrnáctku.
Pivovar v roce 2005 zopakoval prodej 108 000 hl piva z roku 2004. Podařilo se mu tak zastavit pokles odbytu trvající od roku 2001. Pivovar byl druhým největším v Královéhradeckém kraji. Zhruba 60 % odbytu pivovaru našlo kupce v regionu Krkonoš a Podkrkonoší. Na rozdíl od jiných menších pivovarů trutnovský podnik žádné pivo nevyvážel. Asi 80 % výstavu pivovaru v roce 2005 připadlo na světlý ležák. Zbytek tvořila světlá a tmavá desítka, světlá jedenáctka a speciální čtrnáctistupňový ležák. V červenci 2005 pivovar rozšířil své podnikání o hotelnictví, když nákladem přibližně 30 milionů korun přestavěl na hotel a restauraci objekt bývalé pivovarské hospody. Počet zaměstnanců díky tomu pivovar zvýšil o 24 na nynějších více než 80 lidí. Základní kapitál podniku byl 1,8 milionu korun. Jeho majiteli byly tři fyzické osoby.
"Přes velkou konkurenci se snažíme držet pozice v regionu a posilovat je. Letos bychom chtěli zopakovat loňský výsledek," řekl v únoru 2006 jednatel firmy Karel Janko.
Ceny piva podnik držel stejné od května 2001. "Snažíme se šetřit, ale růst cen energií je obrovský. Případné zdražení tak po rozboru situace v prvním čtvrtletí nemůžeme vyloučit," řekl Janko.
Od 28.března 2006 byla v prodeji sezónní specialita pivovaru, 14% světlé pivo Krakonoš. Velikonočního speciálu bylo uvařeno 187 hl a k mání byl v lahvích i sudech.
Od 4.prosince 2006 expedoval pivovar svou tradiční vánoční světlou čtrnáctku.
Trutnovskému pivovaru se v roce 2006 snížil výstav piva přibližně o osm procent na 99 000 hl. Pokles podnik přičetl především špatnému počasí, které negativně ovlivnilo odbyt v turistických střediscích Krkonoš v srpnu a na konci roku. Krkonoše a Podkrkonoší byly hlavním odbytištěm pivovaru. Podnik, jehož roční tržby činí přes 100 milionů korun, v tomto regionu prodával kolem 60 % produkce. Na rozdíl od jiných menších pivovarů trutnovský pivovar žádné pivo nevyvážel. Asi 80 % výstavu pivovaru v roce 2006 připadlo na světlý ležák. Zbytek tvořila světlá a tmavá desítka, světlá jedenáctka a speciální čtrnáctistupňový ležák.
Pivovar vyráběl pivo na přírodní bázi, které mělo kratší trvanlivost. Proto v létě 2007 nikam nevyvážel.
„V letních měsících se piva prodá o třetinu více než v zimě, 65 % tvoří točené pivo, o které je větší zájem,“
konstatoval v srpnu 2007 podílník společnosti František Pechek. Pivovar se soustřeďoval především na výrobu dvanáctky. Právě po ní poptávka v letních měsících stoupala.
Pivovaru v roce 2007 klesla produkce piva o sedm procent na 92 360 hl. „Pokles podnik přičítá sílící konkurenci ze strany velkých pivovarů a loňské slabé zimní sezoně na horách. Právě do Krkonoš a Podkrkonoší směřuje významná část produkce pivovaru,“ řekl ekonom pivovaru František Pechek.
Pivovar byl druhým největším v Hradeckém kraji. Přes nižší prodej pivovar podle Pechka i za rok 2007 čekal zisk. V roce 2006 firma vykázala zisk sedm milionů korun a tržby 122 milionů korun. Přes 80 % výstavu piva v pivovaru v roce 2007 připadlo na světlý ležák.
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.