V roce 1994 pivovar vystavil 80 000 hl piva.
Vítězem veřejné obchodní soutěže na přímý prodej
pivovaru, do které se v říjnu 1994 přihlásilo 9 zájemců,
se stala podnikatelka Jiřina Vašíčková z Prahy. Vítězka
musela do 15 dnů od vyhlášení výsledků soutěže Fondu
národního majetku ČR zaplatit 10 % z kupní ceny, poté s ní
měla být sepsána kupní smlouva. Celková prodejní cena
pivovaru byla 52 mil. Kč. K prodeji však nedošlo. Ani druhý
zájemce o přímý prodej pivovaru nezaplatil ve stanovené
15denní lhůtě desetinu z částky 50,5 mil. Kč. Právo na
odkoupení pivovaru tak přešlo na dalšího - již třetího v
pořadí veřejné soutěže. Tím byla fyzická osoba z Prahy,
která za pivovar nabídla 42,5 mil. Kč. V závěru roku 1995
byla vypsána opakovaná veřejná soutěž na prodej pivovaru,
který byl doposud součástí společnosti Pivovary Hradec
Králové s.p.. Výstav pivovaru v
roce 1995 činil 74 000 hl. Město Nová Paka se stalo majitelem
pivovaru, který získalo v opakované veřejné soutěži v
únoru roku 1996.
Město za podnik nabídlo 23 210 600 Kč, tedy o pouhých 30 Kč
více, než byla minimální cena, kterou požadoval Fond
národního majetku jako vyhlašovatel soutěže (minimální
cena se rovnala účetní hodnotě). Do soutěže se sice kromě
Nové Paky přihlásili ještě další tři zájemci, v jejich
nabídkách však byly legislativní nedostatky. Jeden ze
zájemců nabídl dokonce 65 mil.Kč, nepředložil však potřebné finanční záruky.
Soutěž tak vyhrál jediný řádný účastník soutěže. V
roce 1996 pivovar vyráběl piva: Brouček, Kumburák, Kryštof,
Granát, Bohém 8 %, Světozor, Pito a Diapivo. Město jako
vydražitel na sebe muselo převzít i závazky pivovaru ve
výši 34 milionů Kč, z nichž byl však 11,6 milionu dluh
pivovaru vůči městu za čističku odpadních vod. Obec poté
vytvořila z pivovaru akciovou společnost s majoritním podílem
města (Městský pivovar Nová Paka a.s., platilo od 9.7.1996).
V roce 1997 skončil
pivovar kvůli odpisu starých pohledávek ve ztrátě 300 000
Kč. V roce 1997 pivovar na zakázku časopisu NEI Report vyrobil
světlý ležák Jan Beer (alk.: 6,3 %) s fotografií majitele
časopisu. Rovněž na zakázku zoologické zahrady ve Dvoře
Králové pivovar vyrobil světlý ležák Bílý Nosorožec (alk.: 4,8 %).
S výrobou téměř 50 000 hl zakončil pivovar rok 1998, což bylo o 14 % méně než v roce
1997. Na export z pivovaru odešlo asi 2 500 hl, což byla
polovina skutečnosti roku 1997. Důvodem bylo zhroucení
ruských trhů. Základní jmění firmy zaměstnávající v
roce 1998 celkem 50 lidí činilo 11,7 mil.Kč. Majoritním
vlastníkem byl v roce 1998 se 75 % akcií pražský podnikatel Petr Ostrihoň,
čtvrtinovým město Nová Paka. O pivo stáčené do
1,5litrových PET láhví pivovaru byl na počátku roku 1999
takový zájem, že podnik nestačil pokrývat poptávku.
"Už léta jsem neměl před pivovarem frontu," říkal hrdě sládek Daniel
Váša. Když před Vánocemi 1998 začali svou desítku stáčet
do umělohmotných láhví, před bránou stálo šest
nákladních aut a čekalo na pivo v PET láhvích. "Je to 'petková' horečka," usmíval se
spokojeně Váša a mnul
si ruce, jaký obchodní
úspěch se mu podařil. Pivovar byl jediným pivovarem, který
výrobu piva v 1,5litrových PET láhvích rozjel ve velkém.
"Chápu, že z pohledu českého pivaře je to něco proti
přírodě," uznal sládek. "Ale je to jenom
otázka psychologie.
Já si také pamatuji ještě dřevěné sudy, pak přišel
hliník a teď se používá KEG." Daniel Váša si
uvědomoval, že umělá hmota nikdy nemůže vytlačit klasické
sklo. Umělou hmotu bral Váša jako doplněk svého sortimentu.
"Zjistili jsme, že pivo v 'petkách' kupují turisté,
kteří jedou na chalupu na hory. Dalšími zákazníky jsou
ženy, které ho kupují svým manželům, protože je to lehčí
než skleněné láhve. Třetí skupinou jsou dělníci na
stavbách," vyjmenoval Váša. V zahraničí se už pivo v
umělé hmotě prodávalo
delší dobu. Pivovar se inspiroval zkušenostmi v Kanadě a
Velké Británii. I tak trvalo několik měsíců, než se
sládek Daniel Váša odhodlal a umělou hmotu poprvé použil.
Nebyl si jist. Sbíral odvahu pro krok, který ho mohl v
pivovarském světě znemožnit.
Pralo se v něm i to, že jeho předci do pátého kolena byli
pivovarští. "Myslím ale, že doba už nazrála k tomu,
abychom takový výrobek zákazníkům nabídli," tvrdil
Váša. "Před lety také nikdo nechtěl dělat minerálky
do umělé hmoty a dnes je to
naprosto běžné. Stejné to bylo
také s krabicovým vínem." Pro pivovar měla umělá hmota
nezanedbatelnou výhodu: pivo v PET láhvích bylo dražší než
ve skle. A lidem to kupodivu nevadilo. "Jsou zvyklí, že
nápoje v 'petkách' jsou dražší," řekl sládek. Přes
všechny úspěchy si však
Daniel Váša uvědomoval jednu podstatnou nevýhodu. V PET
láhvi nevydrželo pivo moc dlouho, jeho chuť se měnila. V
budoucnu proto hodlal stáčet pivo do vhodnějších lahví.
"Chci, aby bylo pivo ošetřeno stejně jako ve skle,"
dodal Váša. V roce 1998
měl pivovar ztrátu 450 000 Kč.
O 41 % vzrostl výstav pivovaru za tři čtvrtletí roku 1999
oproti stejnému období
předchozího roku a dosud vystavených 52 000 hl již
přesahovalo celoroční hodnotu roku 1998. Ředitel, sládek a
předseda představenstva pivovaru Daniel Váša přičítal
úspěch zejména zintenzivnění obchodní politiky. Jejím
důsledkem bylo například zvýšení exportu, který za devět
měsíců roku 1999 dosáhl 6 000 hl, když za celý rok 1998
pivovar vyvezl jen 1 600 hl piva. Tržby podniku
dosáhly za tři čtvrtletí roku 1999 výše 72 mi.Kč a byly o
41 % vyšší než jejich
celoroční hodnota v roce 1998. Pivovar zvýšil v roce 1999
výstav o 33 % na 65 500 ze 49 200 hl. Růst zajistil
především export, který stoupl pětinásobně asi na 8 000 hl. Největšími zahraničními odbytišti
pivovaru v roce 1999 bylo Polsko, Izrael a Německo. Ke
zvýšení prodeje přispělo i stáčení piva do plastových
PET lahví, které pivovar zavedl jako první v zemi. To se
na výrobě podílelo asi sedmi procenty. Pivovar podobně jako
několik dalších výrobců každoročně na Vánoce a Velikonoce vyráběl pivo Výroční. Do Německa pivovar vyvážel
pivo pod názvy Slavjanskoe
pivo Lager (alk.:
5,0 %) a Slavjanskoe pivo
Extra (alk.:
7,1 %), Slavjanskoe pivo Light (alk.: 4,0 %).
Pivovar se ocitl na jaře 2000 v úpadku. Podnik, kterému se v roce
1999 dařilo zvyšovat výrobu i prodej piva, dotlačila do
konkursu neschopnost splácet dluhy. (Pivovar dlužil svým 65
věřitelům přes 36 miliónů Kč. Největším věřitelem
byla se 14,4 milionu Kč ČSOB.) "Pro nás se nic nemění.
Pivo vaříme a prodáváme dál, lidé výplaty dostávají
pravidelně," uvedl bývalý ředitel pivovaru Daniel
Váša. Do konkursu, který
vyhlásil Krajský soud v Hradci Králové v březnu
2000, navrhly pivovar firmy
Quadra a Soňa Křížová, jimž podnik dlužil za dodávky
reklamních materiálů. "Naše celkové dluhy dosahují
přes padesát milionů korun, většina nám ale zůstala
ještě po státním podniku,"
poznamenal Váša. Základní jmění podniku je 11,7 milionu
korun. Pivovar, jehož 75 % vlastnil Petr Ostrihoň a 25 %
město, dosáhl v roce 1999 obratu asi 70 milionů korun. Firma
měla v roce 1999 podle neauditovaných výsledků ztrátu asi
sto tisíc korun. Konkursní
správce podniku byl Milan Jelínek. "V prohlášení po
příchodu do podniku uvedl, že nechce provoz nijak
omezit," uvedl Váša, kterého správce pověřil
řízením výroby v pivovaru. Pivovar zvýšil ceny piva od 1.května
2000. Koncem léta pořádal
pivovar tradičně Novopacké vodnické slavnosti. V těch dnech
vodník Pivílko, maskot pivovaru, opustil své domovské
stanoviště v Pivovarském rybníce, aby oslavil své
narozeniny. V roce 2000 (2.9.) navštívilo slavnosti přes 3800
lidí, na dvoře pivovaru se vytočilo 60 hl piva.
Štamgasti si navíc mohli pochutnat na Babiččinu staročeském domácím
čertovském pivu, které se poprvé vařilo v pivovaře v
roce 1999 na objednávku německého klienta. Na vodnických
slavnostech nesmělo toto hutné, černé pivo, lehce nasládlé,
chybět. Kdo ho ochutnal, musel potvrdit, že to byla vskutku
lahůdka. Navíc tento třináctistupňový mok byl na rozdíl od
ostatních druhů černých piv lehce nahořklý. V roce 2000
začal pivovar distribuovat pivo i na severní Moravu. Pro vývoz
do Itálie bylo vyrobeno v roce 2000 pivo pod značkou Robert Millenium Lager. V roce 2000
pivovar začal vyvážet
pivo v 1,5 l PET lahvích do Litvy pod názvem (podle jména
dovozní firmy) Lačplesis
Stiprais (alk.: 6,5
%) a Lačplesis Seviškais (alk.: 5,2 %) a Vecriga, do Německa
pivovar na zakázku vyvážel pivo pod názvem Dovgan.
Dne 5.ledna 2001 se uskutečnilo zvláštní přezkumné
jednání ve věci konkursního řízení na majetek úpadce
Městský pivovar Nová Paka. Pivovar dlužil 82 věřitelům
více než 50 miliónů korun. Největším věřitelem byl
Finanční úřad Nová Paka s pohledávkou téměř 22 mil. Kč.
Na zvláštním přezkumném jednání u Krajského soudu v
Hradci Králové to řekl správce konkursní podstaty Milan
Jelínek. Od července 2000, kdy bylo první přezkumné
jednání se zhruba 65 věřiteli požadujícími přes 36
miliónů korun, podalo přihlášky dalších 15 věřitelů.
Celková hodnota pivovaru tehdy činila přes 76 miliónů Kč.
Konkurs na pivovar vyhlásil soud již 8. března 2000. Podle
ředitele Daniela Váši se podnik dostal do úpadku zejména
kvůli převzetí dluhů bývalého s. p. Východočeské
pivovary Hradec Králové ve výši 36 miliónů Kč.
"Vyhlášení konkursu mělo také negativní vliv na naše
obchodní partnery. Během dvou měsíců se nám ale podařilo
jejich důvěru opět získat," poznamenal ředitel.
Majoritním vlastníkem pivovaru byl na počátku ledna 2001 se
75 % akcií podnikatel Petr Ostrihoň, majitelem zbývajících
akcií bylo město Nová Paka. Konkursní správce Milan Jelínek
5.1.2001 potvrdil, že chtěl pivovar udržet v chodu až do
prodeje, k jehož podmínkám patřilo i zachování výroby po
dobu nejméně deseti let. Podle správce s podmínkami
výběrového řízení souhlasil jeden ze zájemců. Pokud by
nenastaly komplikace, mohl věřitelský výbor rozhodnout o
novém majiteli ještě v lednu 2001. Orientační kupní cena
za pivovar činila 23 miliónů Kč. Konečná cena se však očekávala
zřejmě nižší, neboť v pivovaru došlo v poslední době k
haváriím na několika klíčových technologických
zařízeních, což pro nového vlastníka znamenalo
investice za několik miliónů korun. Pivovar v roce 2000
vyrobil 66 000 hl piva (z toho 18 % na export) a zaměstnával 70
lidí. U správce konkursní podstaty společnosti Milana
Jelínka se 19.1.2001 sešel veřitelský výbor, který
schválil prodej pivovaru. Jeho novým majitelem se na základě
výběrového řízení stala akciová společnost ISO
BUILDING Praha, která jako
jediná z osmi potenciálních zájemců složila základní
jistinu 3 mil. Kč a 43 tisíc Kč poplatek za informační
memorandum. V nejbližší době měl majitel uhradit doplatek
14 miliónů korun a rozdíly na majetkových účtech. Firma
převzala pivovar k 1.únoru 2001, účetnictví v polovině
února. Isobuilding jako jediný z osmi potenciálních zájemců
akceptoval a přistoupil na podmínky výběrového řízení na
prodej pivovaru. Jednou z nich bylo zachovat v pivovaru výrobu
nejméně deset let. Valná hromada akcionářů
Městského pivovaru se sladovnou Nová Paka dne 22.února
2001 rozhodla o změně názvu společnosti na Pivovar
Nová Paka a. s.. Valná hromada rozhodla o navýšení
základního jmění pivovaru na 18 mil.Kč. Ve svých
dosavadních manažerských funkcích zůstali Daniel Váša a
Jaromír Bulko. Sídlo společnosti zústalo v Nové Pace.
Obchodní politika pivovaru nedoznala zásadních změn, důraz
měl být i nadále kladen na posilování pozic v regionu a na
zintenzivnění dosavadních úspěšných exportních akvizic.
Pivovar se snažil posílit svůj vliv i v oblasti jižní
Moravy. První investice do provozu byla určena na opravy a
nákup zařízení, které zásadním způsobem sníží
dosavadní náklady. Šlo o stabilizační filtr, jehož
zprovozněním došlo k prodloužení trvanlivosti piva. Byl to
jeden z požadavků nového vlastníka, který přinášel do
pivovaru další kontakty pro rozšíření exportu,
směřovaného na prodej košer piva. Ze čtyř pivovarů v
Královéhradeckém kraji vykázal v pololetí růst výstavu jen
pivovar v Nové Pace, a to o 30 % na 45 300 hl. Export se na jeho
produkci podílel plnými 46 %. Největším odběratelem piva
bylo Německo. Oslava výročí přestěhování vodníka
Pivílka z rybníka v Pecce do pivovarského rybníka v Nové
Pace se uskutečnila během Novopackých vodnických slavnostech
8.září 2001. Účastníci 9. ročníku
oslavili také vodníkovy 738. narozeniny. Vodník Pivílek a
jeho pobočník blázen přijeli parním vlakem dopoledne na
novopacké nádraží. Poté se na náměstí začala točit
bláznivá voda, vodníkův společník rozdával sladkosti a
následovala přehlídka hasičstva. Začátek školního roku
pivovarům nepřál. "K počasí se ještě přidává, že
lidé mají hluboko do kapsy. To se projevuje samozřejmě na
spotřebě," minil Daniel Váša. Pivovar prodal zhruba o 10
% piva méně.V roce 2001 pivovar vyvážel do Polska světlý
ležák s názvem Český Bohém
(alk.: 5,1 %; plněno do 1,5 l PET lahví). V souvislosti se
změnou majitele došlo v roce 2001 i k úpravě etiket.
Dominující se stal nápis "Novopacké pivo". Na
etiketách byl změněn název pivovaru (vypuštěno slovo
"městský") a upraven byl i tvar (tvar vypovídal o
nákupu etiketovacího zařízení ze zaniklého prostějovského
pivovaru). "Malé pivovary nemají šanci" Tento názor
prezentoval ředitel pivovaru Daniel Váša. "Když se
chceme se svým pivem dostat do nějaké restaurace, musíme ji
vlastními náklady vybavit výčepní technikou, sklem a
podílet se i na reklamě a opravách. Ročně tak každá
restaurace přijde pivovar na několik set tisíc korun navíc.
Hlavně v Praze a jiných velkých městech malé pivovary
prakticky nemají šanci," uvedl v listopadu 2001 Váša.
Pivovar v roce 2001 zvedl výstav o 32 % na 87 000 hl a dostal se
tak na horní hranici výrobních kapacit. Zvýšení zajistil
vývoz, který stoupl třiapůlkrát na asi 41 000 hl, tedy 47 %
celkové produkce. Růstu pivovar dosáhl rok poté, co na něj
byl prohlášen konkurs. Pivo Kumburák
Exklusive bylo plněno od začátku roku
2001 i do
1,5 l PET lahví zejména
pro vývoz do Polska.
Pivovar na počátku roku 2002 žádné
zvýšení cen piva nepřipravoval. "Počkáme, co udělá
krok Prazdroje s trhem a jak na něj zareagují další velcí
výrobci piva," řekl v lednu 2002 sládek
Daniel Váša. Pivovar zdražil od 1. března 2002
půllitr sudové desítky asi o 60 haléřů, tedy zhruba o 8 %.
Jedenáctku a dvanáctku zdražil v průměru o 20 až 25
haléřů, tedy asi o 3 %. Ceny lahvového piva podnik neměnil.
Zdražení umožnil podniku krok lídrů trhu,
Prazdroje a Pražských pivovarů, kteří ceny piva zvedli již
začátkem února 2002. "Pokud bychom při růstu cen
vstupů ceny piva také nezvýšili, mohli bychom se dostat do
finančních problémů," řekl sládek pivovaru Daniel
Váša. V roce 2002 pivovar vyrobil pro vývoz na Litvu pivo Lačplesís Medus alus (ležák
s přídavkem medu; alk.: 5,2 %; plněno do 2 l PET lahví)
Od roku 1998 stáčel pivovar pivo do 1,5litrových PET
lahví. Mnoho odborníků i klasických pivařů tento počin
odsuzovalo. Podle nich pivo do plastické nádoby nepatřilo.
"V zahraničí je tento obal poměrně častý, proto jsme
ho zkusili i na našem trhu. Po jeho uvedení do distribuce jsme
v PET lahvích prodávali až 25 % z celkové produkce, ovšem
prodej stále klesá," přiznal v květnu 2002
ředitel a sládek pivovaru Daniel Váša. Podle jeho slov v roce
2002 pivovar prodal v PET lahvích kolem 9 % z výstavu.
"Očekáváme, že tento podíl se už stabilizuje, a
další pokles už nepředpokládáme. Pivo v PET lahvích si
lidé kupují na chalupy a chaty, na koupaliště, jedna PET
láhev je skladnější a lehčí než tři piva ve skle,"
poznamenal ředitel. Pivovar byl zajímavý i tím, že přes
polovinu piva exportoval, především do Německa, Anglie, USA,
Izraele i na Slovensko a v menší míře také do některých
východoevropských zemí. Výrobky z Nové Paky mířily
například do takových exotických zemích, jako byly
Kyrgyzstán či Turkmenistán. Třebaže kurs koruny z
posledních měsíců negativně ovlivňoval celkové výnosy,
nemínil je podnik vylepšovat zdražováním piva na tuzemském
trhu. "Máme i několik restaurací v okolí, ale jsme v
nevýhodě pro svoji polohou na trase z Prahy do Krkonoš.
Většina cizinců, ale i českých návštěvníků hor
vyžaduje značková piva Prazdroj, Budvar a tomu se
přizpůsobují rovněž hospody," dodal Váša.
Velká horka jara a léta 2002
neovlivnila výrobu piva v pivovaru. Sdělil to v červenci
2002 sládek Daniel Váša. Společnost však musela
snížit kvůli nepříznivému kursu koruny výrobu piva o více
než desetinu na asi 80 000 hl a propustit téměř třetinu
zaměstnanců. "Jako exportně orientovaný pivovar nejsme
schopni tak rychlému posilování kursu koruny čelit,"
řekl obchodní ředitel podniku Jaromír Bulko. Pivovar se před
půldruhým rokem zaměřil na export, který se mu v roce 2001
podařilo zvýšit třiapůlkrát na 41 000 hl. "Realitě
neodpovídající posílení koruny nás však nutí ztrátový
export snížit nejméně o 10 000 hl," uvedl Bulko. Pivovar
výrazně omezil výdaje na investice a opravy. V rámci úspory
nákladů již společnost rozhodla o snížení stavu
zaměstnanců ze současných 97 na 86 a do konce roku 2002
chtěla jejich počet snížit na sedmdesát. Bulko nevyloučil,
že v případě pokračování negativního vývoje kursu koruny
by se podnik mohl dostat do ztráty. V prvním polletí 2002
zaznamenal pivovar výrazný propad výstavu o 16 % na 38 000 hl.
"Ztrátový export budeme muset letos
snížit nejméně o 10 000 hl," řekl obchodní ředitel
podniku Jaromír Bulko. V 1. pololetí export pivovaru klesl o
více než čtvrtinu na 15 000 hl.
Podle slov obchodního ředitele
pivovaru Jaromíra Bulka v srpnu 2002 byla
situace v podniku stabilizována, tuzemský prodej v zásadě
kopíroval křivky předchozího roku. "Co se týká exportu,
propady na devizových trzích jsou ve vztahu k české koruně
tak velké, že jsme nebyli schopni dodržet nasmlouvané
kontrakty. Pokud bychom je totiž respektovali, nutně bychom
zhoršili hospodářský výsledek pivovaru. Hovořit o výši
ztrát je myslím zavádějící," řekl J. Bulko.
Předpokládaný pokles vývozu se odhadoval na 30 %, což by
nemělo mít zásadní vliv na fungování podniku, který se
snažil navýšit tuzemský odbyt. V zahraničí si ponechal
klienty, kteří jsou z pohledu výstupních cenových relací
jako odběratelé zajímaví. Do konce roku měla zůstat cena
novopackého piva nezměněna, k zdražení přistoupil pivovar
již v březnu, kdy došlo k zvýšení cen sudového piva a
piva, stáčeného do PET lahví. Z původního kádru
devadesáti zaměstnanců však došlo ke snížení na
sedmdesát.
Dne 7. září 2002 se
uskutečnily na Masarykově náměstí a v areálu pivovaru
tradiční 10.Vodnické slavnosti. Připraveny byly vodní
hrátky, dětské vodnické odpoledne, mistrovství Nové Paky ve
vypití tupláku, plavecké závody, soutěž Miss Vodnice 2002 a
klání O největší novopacký břich. Novinku - dražbu dvou
třicetilitrových soudků třináctky, řídil sám sládek
Daniel Váša. Šlo o speciální pivo, které bylo uvařeno
původní klasickou metodou na Vánoce 2001 a Velikonoce 2002.
"Z těchto várek jsme odebrali několik soudků, které
jsme uložili v lednicích. Jde o kvasnicové pivo, které nikam
nespěchá. Rozhodli jsme se, že umožníme některým
návštěvníkům slavností ochutnat tento vzácný mok s tím,
že z každé várky vydražíme po jednom soudku. Vyvolávací
cena byla 1000 Kč. Výtěžek dražby - 5500 korun byl
společně s financemi od města Nové Paky věnován na konto
pro občany postižené povodněmi. Dražba
by měla připomenout, že pivovar letos oslaví 130. výročí
svého založení," řekl Váša.
"Počet menších pivovarů ve
východních Čechách se v posledních letech ustálil a
vzájemná konkurence v rámci regionu prakticky neexistuje. Ta
je pouze mezi pivovary naší velikosti na jedné straně a
velkými pivovary typu Plzeňského, Krušovického či
Staropramenu na straně druhé. Velké pivovary masírují trh a
snaží se získat odbyt s podporou peněz, které my nemáme a
nikdy mít nebudeme. Přesto bojujeme o své místo na slunci a
podle mého názoru je velmi pravděpodobné, že se dnešním
menším pivovarům ve východních Čechách podaří i v
budoucnu udržet na mapě pivovarského světa," řekl v říjnu
2002 sládek Daniel Váša.
* Na čem bude záviset, zda se váš předpoklad skutečně
naplní?
Především na dalším vývoji ceny piva na trhu, na pohybu cen
vstupních surovin a energií a na tom, jak se nám podaří
vyrovnat se se směrnicemi EU, které nyní postupně nabíhají.
Abychom s původním objektem z roku 1872 plně vyhověli všem
požadavkům, museli bychom vedle postavit úplně nový pivovar.
To samozřejmě udělat nemůžeme, takže budeme muset
využívat různých výjimek, které lze dostat. I když
slaďování s přepdisy Unie není jednoduché, vstup do Evropy
by neměl regionální pivovary ohrozit.
* Jak se vyrovnáváte s konkurencí velkých pivovarů?
Ekonomickému tlaku velkých pivovarů nedokážeme vzdorovat a
musíme kopírovat jejich ceny. U nás to, bohužel, zatím není
jako v zahraničí, kde velké pivovary prodávají průmyslový
výrobek za nějakou cenu a malé pivovary dodávají na trh
podstatně dražší krajové speciality. Vyrábět kvalitní
pivo v malém množství je totiž podstatně finančně
náročnější než vyrábět pivo ve velkém. Jestliže velký
pivovar dělá totálně standardizovaný výrobek, tak my se
snažíme využívat klasické technologie a dělat pivo s
duší. Velkým pivovarům můžeme konkurovat jen kvalitou,
větší pružností v zásobování a schopností navázat
bližší vztah s hospodskými i spotřebiteli.
* Jaký je typický český pivař? Mění nějak své zvyky?
Stárne populace intenzivních konzumentů, kteří pijí hodně
a mají hlavní zásluhu na tom, že u nás podle statistických
údajů každý obyvatel ročně vypije 160 litrů piva. Mládež
si dá pivo spíš jen jako zpestření k ostatním nápojům,
které zná z reklamy. Lidé se musí také víc ohánět v
práci, takže si už nedají ve středu deset piv, aby je druhý
den bolela hlava a oni nemohli v zaměstnání podávat sto
procentní výkon. To vše vyvolává nebezpečí, že
klasických pivařů bude stále méně. Ale určitě nevymřou,
protože pivo mají Češi v genech. Je to součást našich
stravovacích návyků i naší kultury.
* Patříte k největším tuzemským exportérům. Loni jste
byli v množství vyvezeného piva šestí v republice, a dokonce
jste předstihli i Radegast. Proč se tolik zaměřujete na
vývoz?
Hýčkáme si samozřejmě domácí trh, ale ten je přesycen,
takže musíme prodávat i ven, abychom využili naši kapacitu.
Vyvážíme hlavně do Německa, do Polska, do Ameriky, do
Izraele, na Slovensko a do Velké Británie. Když se všechno
povede, tak to pro nás je i ekonomicky zajímavé. Loni byl
vývoz s dodávkami na domácí trh v rovnováze. Letos bude
export kvůli silné koruně o něco slabší.
* Jako první v republice jste začali stáčet pivo do
plastových láhví. Je o ně mezi pivaři zájem?
Inspiraci jsme našli ve USA, kde je distribuce piva v plastech
poměrně běžná. Pustili jsme se do toho v letech, kdy nám
klesal odbyt a plastové láhve nám pomohly přežít. Typický
konzument piva v plastu neexistuje kupují si jej bezdomovci,
chalupáři, turisté i manažeři bank. Plasty jsou výhodné z
hlediska zdravotní nezávadnosti i distribce. Jejich jedinou
nevýhodou je, že v nich pivo nevydrží tak dlouho kvalitní
jako ve skle. Je to pivo na rychlou spotřebu. Snažíme se proto
najít řešení, jak zvýšit trvanlivost piva v plastu, o což
už řadu let usiluje celý pivní svět. Komu se to podaří
nejdříve, ten bude velmi slavný."
Pivovar Nová Paka a.s., jehož
majitelem byla firma Isobuilding Praha, měl od 1.10.2002
nového ředitele a sládka. Ředitelskou funkci zastával
bývalý obchodní šéf Jaromír Bulko, na post sládka byl
jmenován Novopačák Ladislav Klazar. Daniel Váša, který vedl
pivovar 14 let, ze své funkce odešel a v roce 2003 byl sládkem pivovaru v Nižnevartovsku v
Rusku.
Bývalému sládkovi Danielu Vášovi v souvislosti s jeho
odchodem z pivovaru položil
redaktor Novin Jičínska několik otázek:.
* Po Nové Pace kolují zvěsti, že jste byl své vedoucí
funkce v pivovaře zbaven. Jaká je skutečnost?
Po čtrnácti letech působení jsem se rozhodl svou práci jako
sládek v Nové Pace ukončit a dále se věnovat svému oboru
jinde. Mé rozhodnutí má několik důvodů. Svou roli sehrála
i skutečnost, že po tolika letech na jednom místě člověk
řeší stále stejné problémy a ustrne. A já si myslím, že
je potřeba se dále vzdělávat a rozšiřovat svůj obzor.
* Prozradíte nám své nové uplatnění?
Zatím ne.
* Můžeme se ohlédnout za vaším zdejším působením?
Nastoupil jsem v roce 1988. Přišel jsem po tříleté praxi v
trutnovském pivovaře. V Nové Pace jsem zažil několik
zajímavých přeměn. Nejdříve chod koncernového podniku,
revoluční rok 1989, přechod z koncernu na státní podnik a
pak akciovou společnost, poté dobu ročního konkursu a v
závěru nového majitele akciové společnosti Isobuilding
Praha.
* Které časové údobí bylo nejhorší?
Když se řešila privatizace, a pak konkurs. Nicméně to byla
tak obrovská zkušenost, že není čeho litovat. Tím, čím
jsme si museli projít, prošel asi málokdo v republice.
* V čem jste byl za ta léta úspěšný?
Za spolupráce s kolektivem se nám na
jaře 1989 podařilo o rok oddálit uzavření pivovaru, když v
rámci koncentrace výroby se některé závody rušily.
Na seznamu hradeckého koncernu, pod který jsme patřily, byl i
náš podnik. Rok 1990 byl porevolučním,
a to se již řešily úplně jiné záležitosti než likvidace
našeho závodu. Nakonec se pivovar udržel v chodu za
všech problémů, které přinášela doba, až do současnosti.
Dalším úspěchem bylo zahájení stáčení piva do materiálu PET. Byli jsme první v republice, kteří se pustili do projektu
ve velkých objemech. Nyní stáčíme do plastu asi 10 %
produkce, ale jedná se o prodané pivo, které bychom jinak
těžko nabízeli.
* Vždycky člověk nemá na růžích ustláno. Přišly i
nezdary?
Nepovedlo se mi, a to je také jeden z důvodů, které mě
motivovaly k odchodu, stabilizovat kádr zaměstnanců ve
výrobě, z čehož vznikly problémy hlavně s kvalitou
některých exportních dodávek a s tím související i
finanční ztráty pro společnost. A objektivní odpovědnost za
všech okolností leží vždy na sládkovi.
* Hovořili jsme o výrobě, jak je na tom podnik s renovací
technologie?
Na začátku mého působení jsme staticky zajistili budovy,
opravili střechy, omítky. Modernizace technologie je vždycky
závislá na množství finančních prostředků, které může
podnik investovat. To jsme si mohli dovolit až v posledních
dvou letech. Předtím nebyla situace v pivovaře nikdy
stabilizována. Nyní se snažíme především obstát svými
produkty při současné náročné konkurenci, neboť i pivo se
vyvíjí, mění se jeho chutě, jsou nové moderní trendy, na
které musíme reagovat. Nicméně naší obrovskou výhodou je
fakt, že pivo vyrábíme stále klasickou technologií, což
nemíníme v žádném případě měnit.
* Původně se produkce soustředila na čtyři značky -
desetistupňové, jedenáctistupňové světlé i tmavé a
dvanáctistupňové pivo. Doznal sortiment nějaké změny?
Došlo k jeho navýšení. V roce 1992, při liberalizaci cen,
jsme řešili nejen nabídku sortimentu, ale i označení.
Vznikly nové etikety a z původních druhů jsme skončili na
osmi značkách, přičemž pivo Brouček je naším stěžejním
produktem nejen na tuzemském, ale i zahraničním trhu.
* Zúčastňovali jste se řady prezentačních akcí i
odborných přehlídek, kde jste získali ocenění. Kterého si
vážíte nejvíce?
Zlatého poháru Pivex. Získali jsme ho v roce 1997 na
brněnském veletrhu za desetistupňové pivo Brouček. Podle
mého názoru to byla jedna z nejobjektivnějších soutěží.
* K otázce budoucnosti packého závodu. Myslíte si, že v
těžkém boji s velkými koncerny obstojí?
Loď se nepotápí a my máme šanci se v
konkurenci udržet a obstát. Není možné, aby zanikly všechny
malé pivovary, i když samozřejmě ubývají.
Nepředpokládám, že se tento trend dotkne packé firmy. Chtěl
bych využít této možnosti a poděkovat
všem spolupracovníkům v pivovaru, ale i mimo něj, za
spolupráci v uplynulém období, které nebylo vždy jednoduché.
Zároveň přeji svému nástupci, který má plnou důvěru
nejen moji, ale také vedení společnosti, mnoho sil a zdaru
při jeho působení v tak odpovědné funkci."
Pivovar snížil v roce 2002 kvůli nepříznivému kursu
koruny výrobu piva téměř o pětinu na úroveň kolem 75 000
hl z rekordních 91 000 hl v roce 2001. „Snížení jde na vrub
exportu, na českém trhu zůstaneme přibližně na 50 000 hl," řekl v prosinci 2002
ředitel podniku
Jaromír Bulko.
Od října 2002 zastával funkci
ředitele Jaromír Bulko. "Navazujeme na strategický
záměr podniku, který byl dán od prvopočátku: prioritně
posílit pozice regionu a proexportní zaměření," řekl v
prosinci 2002. Na otázku, jak se cítil na vedoucím postu,
uvedl, že by tuto situaci nerad komentoval. Nakonec přece jen
dodal: "Kdybych měl funkci obsadit před třemi lety, kdy
jsem zde nastoupil, určitě bych ji nepřijal. Jde totiž o
velkou zodpovědnost, je nutné mít praxi, zkušenosti a
znalosti. V pivovarnictví pracuji přes deset let, ale někdy
mám pocit, že i to je příliš krátká doba. Řízení
podniku je však týmová práce a já mám schopný tým k
dispozici, takže zatím je všechno v pořádku. Pivo vařit
opravdu neumím, spíše mě láká obchod a ekonomika,"
přiznal J. Bulko. Sortiment byl dostatečně široký, takže
zůstal nezměněn, tak jako obaly. Novinky čekaly v roce 2003
zákazníky, kteří konzumovali točené pivo, dále byly
připraveny různé soutěže i nové etikety. Pracovní kádr
byl ustálen na počtu 70 zaměstnanců. Co se týkalo ceny piva,
zatím měla zůstat stabilizována. "Víme, že
některé velké pivovarské skupiny navýšily ceny svých
produktů. Uvidíme, jak zareaguje trh, a podle toho se
zachováme," konstatoval ředitel. Upozornil na nedávný
úspěch podniku, kdy v trutnovské soutěži Pivtest o
nejchutnější pivo získal Kumburák prvé místo. Úspěch byl
o to významnější, že zde byly prezentovány značky jako
Gambrinus, Budvar, Platan - celkem od 17 producentů. Ředitel
rovněž uvedl, že poptávka po košer pivu (Valdštejn Czech Beer Kosher, BrouCzech
Kosher - pivo košer jediné v ČR, pro export;
plněno do 0,33 l lahví) byl
minimální, proto pivovar v roce 2002 ani nepožádal o
obnovení výrobního certifikátu. Jistá nebyla ani další
existence tradičních vodnických slavností. "Měl jsem
určité výhrady k této akci. Je otázkou, zda vodnické
slavnosti zůstanou nebo je pojmeme jinak. Každopádně region
je pro nás prioritní, takže s organizací obdobné akce
počítáme," řekl ředitel Bulko.
Pivo Brouček, plněné
do 1,5 l PET lahví, bylo distribuováno i jako Valdštejn, do USA pod názvem
BrouCzech. Pivo
Valdštejn bylo
pro vývoz do Polska plněno i do 1,5 l PET lahví.
Podle šéfa pivovaru Jaromíra Bulka nebyl plast vhodným obalem.
"Postupem času dochází k oxidaci nápoje, což snižuje jeho kvalitu a tím
i trvanlivost. Objem prodeje v této oblasti stagnuje a v podstatě ani
neusilujeme o to, aby rostl," sdělil v dubnu 2003 Bulko. V roce 2003 dělali
pro exportní zakázku pivo "Medovoje". Konopné pivo Hemp Halley Beer,
jež vyráběl svitavský pivovar poté produkoval pro
švýcarský trh
výrobce
z Nové Paky: www.hempvalleybeer.com
Město požádalo na jaře pivovar o zapůjčení prostor v
amfiteátru pivovaru pro konání jedenáctého ročníku Vodnických slavností.
Pivovar se však od zářijových radovánek distancoval s tím, že Vodnické
slavnosti a další názvy byly opatřena ochrannou známkou. Pokud by chtěli
pořadatelé názvy využít, museli by pivovaru zaplatit čtvrt milionu korun.
"Pracujeme pro společnost i nad rámec svých povinností, ale připravovat
akci v takovémto rozsahu s tím, že je zde riziko soudního napadení, je pro
nás neúnosné," řekl jeden z organizátorů akce Ladislav Jiřička.
Novopacké pivní slavnosti tak v roce 2003 neproběhly.
V pivovaru v prvním pololetí 2003 poklesla produkce zlatavého moku o 34
% na 25 256 hl. Byl to nejhorší výsledek ze všech českých producentů
piva.
Pivovaru v roce 2003 klesl výstav téměř o třetinu na 48 000 hl z 71
000 hl v roce 2002. Jedním z hlavních důvodů poklesu bylo ukončení
dodávek do Lotyšska, kde pivovaru skončila tříletá obchodní smlouva. Řekl
to ředitel podniku Jaromír Bulko. Objem exportu se tím pivovaru v roce
2003 snížil o více než 40 % na 14 000 hl. Zhruba o 11 000 hl se pivovaru
propadl i odbyt v ČR, což firma přičetla zejména ukončení
dodávek piva na severní Moravu. "Nenašli jsme tam vhodného obchodního
partnera," uvedl Bulko.
V
roce 2003 pivovar exportoval své pivo mimo jiné názvy Šatlava
Kosher, Paka Pramen, Zlaté české pivo, Léčplesis
Medus alus. Některé značky plnil i do 2,0 l PET lahví.
V únoru 2004 při vlně zdražování piva se ředitel pivovaru Jaromír
Bulko svěřil, že nemá žádnou informaci o tom, že by některý pivovar v
regionu chtěl v blízké době zvyšovat ceny. "Náš pivovar zhruba 45 %
z celkové produkce piva vyváží do zahraničí. Proto máme zcela jiné podmínky
než ty pivovary, které buď nemají export, nebo vyvážejí jen minimálně,"
uzavřel Bulko.
Na jaře 2004 se objevilo v maloobchodních sítích pivo Valdštejn v 1,5 l PET lahvích s obsahem
alkoholu 4,3 %.
V květnu 2004 pivovar stále vyráběl konopné pivo.
Pivovar i v roce 2004 spoléhal na vývoz. "Export tvoří 40 až 45 % našeho odbytu, a nynější
chladna nás proto tolik
neovlivňují," řekl v červnu 2004 ředitel Jaromír Bulko.
"Proexportní pivovary letní výkyvy teplot příliš neřeší, my polovinu produkce vyvážíme a to
jsou obchody méně závislé
na teplotách v tuzemsku," řekl v srpnu 2004 ředitel společnosti Jaromír Bulko. Podle
něj mají pivovary již tradiční odběratele, kteří pivo pijí i v zimě. "Samozřejmě, že je ale
možné říci, že když jsou teploty kolem 30 stupňů, tak si pivo dá na zahrádce i člověk, který
jej normálně nepije, takže výstav roste," uvedl Bulko. Podle něj by pivovar měl zvýšit
celkový výstav v roce 2004 na zhruba 55 000 hl.
V roce 2004 pivovar nadále vyráběl pivo Hemp Valley Beer. Bylo vyráběno na základě licenční
smlouvy se stejnojmennou firmou.
Jednalo se o jedenáctistupňové pivo s obsahem alkoholu 4,5 %, které bylo ochucené výtažkem z
konopných květů. Pivní
speciál byl stočen do nevratných lahví o objemu 0,33 l (byl balen i do kartonu o 24 třetinkách).
Na konec roku 2004 uvařil pivovar světlou třináctku Sládkův Vánoční ležák (alk.: 5,5 %).
Pivo bylo plněno do klasických 0,5 l lahví a dokonce i 1,5 l PET lahví.
O čtyři procenta na 46 000 hl klesl v roce 2004 výstav pivovaru. Pokles firma přičetla sílícímu
tlaku velkých pivovarů na
regionálním trhu. Naopak se pivovaru dařilo v exportu, který zvedl o 3 % na 14 750 hl.
Právě v dalším posilování exportu
viděl pivovar perspektivu svého růstu. "V roce 2005 bychom se chtěli ve vývozu dostat na
úroveň 16 000 hl," uvedl ředitel
pivovaru Jaromír Bulko.
"Určitě bychom nyní, k 1. dubnu, nezdražovali, aby to nevypadalo jako apríl. Nevylučuji však možnost zvýšení cen, řádově
o desetihaléře,
během letošního roku. Rozhodne aktuální situace na trhu," vysvětlil 1.dubna 2005 ředitel pivovaru
Jaromír Bulko. Poznamenal, že v malém pivovaru je výroba pracnější a finančně náročnější než ve velkých firmách.
"I tak máme proti nim ceny nízké. Možnosti jejich zvýšení jsou u nás vzhledem k velké konkurenci dost omezené," dodal Bulko.
V roce 2005 začal pivovar vařit pivo Podkrkonošský speciál (světlý ležák;
alk.: 6,3 %) a nahradil tak dříve vyráběné pivo Výroční.
Ke zhruba pětadvacetihaléřovému zdražení přistoupil pivovar v květnu 2005. "Nechceme se podbízet na trhu nízkými
cenami, spoléháme na kvalitu. V prvním čtvrtletí jsme oproti loňsku zvýšili výrobu o 32 %," vysvětlil ředitel Jaromír
Bulko.
V roce 2005 pivovar pro export vyrobil piva s názvy: Bockbier Slavjanskoe, Pils Slavjanskoe, Lagerbier Slavjanskoe.
V roce
2005 již pivovar nevyráběl piva Světozor (světlý ležák; alk.: 5,5 %;
plněno do 0,5 l lahví a sudů; šlo o sladové, speciální bylinkové pivo, vyráběné
podle receptury objevené mezi archiváliemi pivovaru) a Bohém (světlé
lehké; alk.: 3,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; název piva je inspirovaný
lehkým "bohémským" životem).
Stylovou novou restauraci pro ctitele piva pivovar vybudoval v roce 2005. „Vznikla dvoupatrová stylová restaurace asi pro
50 lidí. Ale pivovar jsme dosud opravovali, nedávno jsme dodělali venkovní omítky, takže tam nebylo příliš vhodné prostředí
pro návštěvy. Ale od příští sezóny počítáme s větší aktivitou. Pivovar bude jako nový,“ řekla v říjnu 2005 asistentka ředitele Pavlína Krejčová. Na svých internetových stránkách nabízel pivovar prohlídky závodu dopoledne od pondělí do pátku a posezení v restauraci k pořádání různých druhů oslav, firemních a soukromých rautů. V říjnu 2005 pivovar vystavil 3 800 hl piva, z toho byl export 1 600 hl.
Na konec roku 2005 pivovar uvařil tmavý Podkrkonošský speciál (alk.: 6,3
%).
Pivovar v roce 2005 zvýšil export o 86 % na 27 500 hl piva a v zahraničí prodal takřka polovinu výstavu. Celková produkce pivovaru díky vývozu vzrostla o čtvrtinu na 57 160 hl. Řekl to ředitel podniku Jaromír Bulko. "Podařilo se nám otevřít trh ve Švédsku, na který připadla přibližně polovina nárůstu," řekl Bulko. Úspěch měl pivovar také v Polsku a v největších odbytištích v Německu a pobaltských státech. Novopacké pivo také směřovalo do USA, Finska, Koreje, Izraele, Španělsko a Švýcarska. Na export šly hlavně světlý ležák a speciální piva. Celkem sortiment pivovaru, který se na vývoz zaměřil v roce 2001, čítal osm druhů piv. Hospodaření pivovaru s asi 60 zaměstnanci skončilo za rok 2005 v zisku v řádu stovek tisíc korun, tedy podobně jako v minulých letech. Obrat činil asi 80 milionů korun.
Cílem pivovaru pro rok 2006 bylo zvýšení produkce na úroveň 60 000 hektolitrů. "Růstu bychom chtěli dosáhnout hlavně na českém trhu v našem regionu," řekl v únoru 2006 Bulko. Více turistů chtěl
pivovar také přilákat do pivovarské restaurace na varně, kterou otevřel v červnu 2005.
Zatímco se mnozí exportéři obávali situace na Blízkém východě, pivovar chtěl zdvojnásobit export piva do Izraele. Ředitel
pivovaru Jaromír Bulko v září 2006 uvedl, že skončený konflikt mezi izraelskou armádou a bojovníky Hizballáhu v
Libanonu dodávky zatím nijak neohrozil. "Na jaře jsme od od izraelského rabína získali pro naše světlé pivo košer
certifikát, což nám umožnilo dostat se do tamních obchodních řetězců orientovaných na košer potraviny," řekl Bulko. Dosud
pivovar do Izraele exportoval klasické pivo, po získání certifikátu tam vyvážel jen košer produkci. Bulko přiznal, že
podnik měl z konfliktu v Libanonu obavy. "Kontrakt to však neohrožuje, právě nakládáme další dodávku. Pouze doprava piva
byla přesměrována z přístavu Haifa do jižněji položeného přístavu Ashdod," řekl Bulko.
Pivovar v roce 2006 vyvezl opět téměř polovinu výstavu 57 400 hl, do zahraničí. Produkce pivovaru vzrostla o půl procenta, export se na ní podílel 27 tisíci hektolitry piva. Hospodaření za rok 2006 očekává podnik ziskové.
Pivovar dodával v roce 2006 na trh 8 druhů piva, z nichž byly čtyři speciály. Zhruba 40 % produkce společnosti směřovalo do zahraničí, tradičním trhem pro novopacké pivo bylo USA, pobaltské státy, Německo, Polsko, Izrael, Jižní Korea a Finsko.
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.