Pivovarnictví ve městě vzniklo
již v 12.století. Pivovar byl založen roku 1897 jako protějšek zaběhlého staršího
Městského, později
Strassmannova pivovaru. Strassmanové byli zdejší
Němci, kteří své soukmenovce také všemožně podporovali.
Jejich obchodní politika se projevovala přednostními
dodávkami německým hostincům. Na
rozdíl od místního rivala (ryze německého charakteru), byl
tehdy nový pivovar pořízen z českého kapitálu. Však svůj
původ nesl i v hrdém znění firmy "Český akciový
pivovar v Moravské Ostravě.
Ustavující valná hromada
Českého akciového pivovaru se konala 24.října 1897. Dostavilo se 187
upisovatelů akcií, jejichž celková cena byla 1200 zlatých a byla rozdělena na
3000 akcií. Zároveň byly přijaty stanovy společnosti a zvoleni členové správní
rady. Ze známých jmen se mezi jejími členy objevuje významný ostravský advokát
dr. Edmund Palkovský, syn moravskoostravského starosty Konstantin Grünwald ml.,
předseda občanské záložny Vojtěch Fiala, stavitel František Jureček, vrchní horní
správce Václav Macourek, vrchní horní inženýr Josef Hýbner a další. Neprodleně
byl za 35 tisíc zlatých zakoupen pozemek při dnešní ulici Hornopolní a uzavřeny
smlouvy na stavební a řemeslnické práce. Moravskoostravská německá honorace se
pokusila vzniku českého pivovaru zabránit. Představenstvo města Moravské
Ostravy společně s důlním podnikatelem hrabětem Wilczkem, Severní drahou
Ferdinandovou a dalšími podalo proti založení pivovaru stížnost, kterou muselo
řešit v nejvyšší instanci až ministerstvo orby ve Vídni. V listopadu 1897 byli
stěžovatelé definitivně odmítnuti, naopak bylo vyhověno stížnosti pivovaru
proti omezování čerpání vody z vlastních studní s tím, že pivovar může brát
vodu dle vlastních potřeb. Tím byla stavba pivovaru definitivně povolena a
mohla se rozběhnout v plném tempu. A skutečně, pivovar byl 16. května 1898
dostavěn a ještě v témže měsíci se uskutečnila první várka piva. Do konce roku
ho bylo vystaveno 11,3 hl. Poprvé se pivo Českého akciového pivovaru čepovalo v
neděli 4.září 1898 v Národním domě v Moravské Ostravě (dnešní Divadlo J.Myrona)
za velké účasti obecenstva a vyhrávání hornické kapely.
Ještě v roce 1898 si Český akciový pivovar v Moravské Ostravě pronajal prostory na sladovnu v Petřvaldě, takže rolníci ze širokého okolí sem mohli dovážet sladovnický ječmen.
Za pivovarem, nedaleko Hornopolní ulice, byl vybudován rybník kvůli získávání levného ledu.
Do provozu byla dána stáčírna láhvového piva, které neslo jméno Královské. Slad byl nakupován na Hané. Černé pivo se jmenovalo Havíř a prodávalo se za 12 zlatých za hektolitr v sudech a 14 zlatých za hektolitr v láhvích.
Ležák byl levnější, hektolitr v láhvích stál 9,85 zlatého a 11,25 zlatého stál hektolitr piva značky Královské. V roce 1899 bylo vystaveno českým akciovým pivovarem 42 470 hektolitrů piva.
V srpnu 1899 byla
slavnostně otevřena pivovarská restaurace (Vystavěl ostravský stavitel Arnošt Mortek v letech 1898-1899.) na dnešní ul. Cihelní (dodnes je v
provozu). Specialitou pivovaru bylo černé pivo Ostravský havíř. Již po dvou
letech provozu Český akciový pivovar vyplácel dividendy a v roce 1902 měl již
výstav 60 tisíc hl piva. Jeho založením vstoupila do regionu pražská
Živnostenská banka, díky němu byla financována řada českých školských, spolkových
a kulturních aktivit.
Nový český
pivovar byl založen na výrobu 50 000 hl piva. K tomuto
množství se také výstav pivovaru až do začátku první
světové války blížil.
Pivovar se začal rozšiřovat a získával stále více rysy průmyslové velkovýroby. V roce 1905 bylo uvařeno celkem 52 895 tisíc hektolitrů piva. V roce 1907, tedy právě před sto lety, stal se tento podnik na Hornopolní ulici členem Spolku českých pivovarů a sladoven na Moravě; začala se budovat druhá varní garnitura. V roce 1911 vzrostly ceny sladovnického ječmene i chmelu, takže byla cena piva zvýšena o dvě koruny.
První světová válka byla příčinou snižování výroby piva, v roce 1916 bylo úředně nařízeno snížit výstav o 45 procent,
v dalších letech nastal ve výrobě značný pokles, v roce 1918 se téměř nevyrábělo, výstav činil pouhých
3700 hektolitrů. Po válce se ovšem situace zlepšovala jen pomalu, v roce 1928 činil výstav 30 tisíc hektolitrů, v
roce 1934 se zvedl na 59 tisíc hektolitrů, ale v roce 1939 již na 92 tisíc hektolitrů.
V roce 1940, za protektorátu, se zmocnily Moravsko-ostravského akciového pivovaru (dříve M. Strassmann) okupační orgány a dosadily vlastní správu. Byl přejmenován na Moravskoostravský městský pivovar AS a jeho německé vedení mělo značné výhody v přísunu surovin i v odbytu.
Při
náletu 23.8.1944 byla v Strassmannově pivovaru poškozena varna.
Z toho důvodu pak byla okamžitě zahájena výroba piva v Českém akciovém pivovaru, mladina odtud se pak převážela do pivovaru městského v kovových cisternách, kde výroba pokračovala až po expedici. Bylo to řešení provizorní, ale také velmi účinné.
Podle § 1, odst. 4 dekretu presidenta republiky ze dne 24.
října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků
průmyslu potravinářského, byl znárodněn pivovar firmy
Moravsko-Ostravský městský pivovar, akc. spol. v Ostravě,
včetně s ním sloučeného pivovaru býv. firmy Český
akciový pivovar, akc. spol. v Ostravě, provozovaný toho času
národní správou.
Po roce 1950 s ohledem na zastavení výroby z důvodu
poddolování a uzavření pivovaru v Karviné, bylo započato s
rekonstrukcí závodu s výhledem na výrobu 480 000 hl. Toto
množství bylo záhy překročeno. Vyrábělo se až 650 000 hl.
Nárůst výroby souvisel s celkovým rozvojem průmyslového
Ostravska. Bohužel překračováním kapacity trpěla kvalita
piva.
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Moravskoslezské pivovary n.p.
1953-1959 Ostravské pivovary n.p.
1960-1989 Severomoravské pivovary n.p.
1989-1990 Pivovary s.p. Přerov
V roce 1990 se pivovar
osamostatnil, od 25.6.1990 se jmenoval Ostravar,
státní podnik Ostrava. Společnost
Pivovar Ostravar a.s. vznikla 24.2.1993.
Rok 1994
skončil pivovar ztrátou 34,2 mil. Kč. Hlavní příčinou
ztráty byla nevyvážená obchodní politika, vytvoření
vlastního informačního systému a ochranářská opatření
okolních států. V roce 1994 pivovar zmodernizoval sladovnu,
která zajistila pivovaru soběstačnost. Dále byla dokončena
modernizace filtrace, obnova parku vysokozdvižných vozíků a
zajištěna provozuschopnost výrobních zařízení. Od ledna
1994 začal pivovar vařit v licenci pivo v polském Niemodlinie
u Opole. V témže roce podepsal Ostravar smlouvu s litevským
pivovarem Ragunis, na jejimž základě získal 38,5procentní
podíl majetku. V polovině roku 1995
přistoupila firma ke změně obchodní strategie. Zrušila
záměr kapitálově vstoupit do pivovarů v Jihoafrické
republice (v úmyslu bylo odkoupit podíl v pivovaru Viva v
Johannesbourgu nebo vařit pivo v J.A.R. licenčně), Litvě a
Polsku a hodlala vytvořit silnou regionální konkurenci
Nošovicím. Hospodaření pivovaru
v roce 1995 skončilo
ztrátou ve výši 117,4 mil.Kč při obratu 290 milionů.
Vykázanou ztrátu tvořily zejména rezervy a opravné položky
a částečně provozní ztráta, kterou způsobil růst cen
surovin a energií. Potíže Ostravaru ovlivňoval také
konkurenční tlak pivovaru Radegast a Moravskoslezských
pivovarů. Oproti roku 1994, kdy ztráta dosáhla 34 milionů Kč při obratu 295
milionů Kč, se v roce 1995 snížil výstav pivovaru z 395 na
372 tisíc hl. Mezi českými pivovary se Ostravar řadil v roce
1995 podle výstavu na jedenácté místo. Na domácím trhu měl podíl 2,2 % a kolem 13 %
na severomoravském trhu. Majoritním vlastníkem pivovaru se
základním jměním 411 milionů Kč se stala v říjnu 1995
britská pivovarnická společnost Bass, která získala 51 %
akcií. Na tuzemském trhu firma v roce 1995 prodala 208 tisíc hl lahvového piva a 150
tisíc hl piva v sudech a cisternách. Do zahraničí vyvezla 14
tisíc hl. Na počátku roku 1996 pivovar zaměstnával 255 lidí.
Rozhodnutím valné hromady z 27.6.1996 byla společnost zrušena
bez likvidace sloučením se společnosti Pražské pivovary a.s. (Nádražní 84; Praha 5; 150 54).
Pohyb
kursu akcií pivovaru Ostravar, který v červnu
1996 vzrostl o polovinu,
ovlivnil zájem investorů o Ostravar poté, co se začlenil do
skupiny Pražských pivovarů. Pražské pivovary zvýšily od
1.1.1998 ceny piv,
které se vařily v pivovaru Ostravar. Hlavním důvodem bylo
zvýšení spotřební daně, které vstoupilo v platnost
počátkem roku a také nárůst cen některého zboží, které
se dováželo ze zahraničí. Půllitr desetistupňového Koníka
začal pivovar prodávat svým odběratelům za 6 Kč v lahvích
a o padesát haléřů
dráže v sudech. Ondráš přišel na 8,25 Kč. Zvýšení cen
se týkalo všech značek, které společnost vyráběla, mimo
polotmavého ležáku Velvet.
Vlastník pivovaru, společnost Pražské pivovary, pokračoval v
roce 2000 v rozsáhlých investicích do výroby a
prosazení značky
ostravského piva na trhu. Po instalacích nových technologií a
zavedení výroby piv Velvet a Kelt v roce 2000 pivovar čekaly změny
tradičních názvů etiket deseti a dvanáctistupňového piva,
úpravy zevnějšku pivovaru a otevření degustační místnosti
s expozicí z historie pivovaru. "Chceme pivovar
přiblížit lidem. K tomu bude například sloužit naučná
stezka, která ukáže výrobu piva. Návštěvníci pak
prohlídku zakončí právě v nové degustační síni,"
řekl výrobní ředitel PP František Šámal. Sto tři let starý pivovar v roce
2000 zaměstnával 220 lidí. "V sedmdesátých a
osmdesátých letech ročně pivovar vyrobil i 750 000 hl piva,
ale nedbalo se na technologický postup, takže se často pivo
nedalo pít. To dosti poškodilo značku, které se v posledních letech snažíme
vrátit dobré jméno," řekl vrchní sládek Petr
Kovařík. Kromě změny názvu piva a etiket, se změnily i
přepravky, ve kterých je pivo rozváženo do obchodů.
Klasické staré hnědočervené přepravky bez nápisu nahradily
nové světle červené s
logem pivovaru. Na dvoře pivovaru se pak nashromáždily tisíce
původních přepravek, které byly sešrotovány. "Z
umělohmotné drti budou vyrobeny přepravky nové," řekl
manažer pivovaru Roman Jelínek. Ačkoli si pivaři ještě
nějakou dobu objednávali v
restauracích desetistupňový Koník nebo
dvanáctku Ondráš, tyto
názvy piv pivovaru již od května 2000 neplatily. Tým
manažerů zhruba třičtvrtě roku hledal nové názvy a
připravoval nový vzhled etiket. Místo Koníku se tak začala
prodávat Desítka, Ondráše nahradilo pivo Premium. "Změnám předcházel průzkum, ve
kterém Ostravané říkali své názory na nové názvy a
etikety," řekl Roman Jelínek. Při průzkumu vyšlo
najevo, že Ostravané jsou na původní názvy zvyklí.
"Mnohé jsme ale přesvědčili, že změna je nutná,"
řekl manažer Jelínek. Název Koník podle něj coby
zdrobnělina připomíná slabší pivo a Ondráš nepatří
tolik k Ostravě, jako spíše k Valašsku. "Symbol podkovy
však na etiketě zůstává, ten jsme si změnit
netroufli," řekl Roman Jelínek.
Soutěž o největší pivní
pupek byla nejlákavější atrakcí druhého ročníku
slavností, které dne 17.6.2000 Ostravar pořádal ve svém areálu.
Pořadatelé naměřili vítězi Karlu Síkorovi objem břicha
čítající 154 cm. Všichni přítomní shodně označili toto
číslo za úctyhodné. Jak dlouho na něm pracoval a kolik piv
vypil, vítěz ani organizátoři neupřesnili. Pivařský šampion překonal i rekordní pupek z roku 1999,
kterým se honosil Josef Kozák s parametrem 146 cm. Akci
odstartoval přípitek vrchního sládka pivovaru Petra
Kovaříka s ostravským primátorem Evženem Tošenovským.
Organizátoři však nechtěli návštěvníky jen pobavit a opít, ale snažili se je i trochu
poučit. Více než sedm tisíc lidí, kteří nakonec do
pivovaru přišli, se tak mohlo dozvědět i více o tom, jak se
pivo vyrábí. Průvodci je provedli po jednotlivých částech
pivovaru a ukázali jim i zcela novou degustační místnost s expozicí pivovarského
muzea. Tu obhospodařovali členové Klubu sběratelů pivních
suvenýrů.
V pivovaru vzbuzovala úctu
měděná varna s dvojitou varní garniturou na 600 hl horké
mladiny, jedno z posledních děl královéhradeckých ještě
ZVÚ z konce 80.let.
Milovníci pěnivého moku
rozhodli v říjnu 2000 o tom, jak mělo vypadat pivo,
které jim Ostravar uvařil jako dárek pod vánoční stromek.
Nové pivo mělo takové vlastnosti, o jaké projevilo zájem
nejvíc z téměř osmi tisíc účastníků soutěžní ankety
nazvané "Uvařte si vánoční pivo". Anketa ukázala,
že Ostravané preferovali dvanáctistupňové, světlé a
středně hořké pivo. Vánoční pivo proto mělo vyšší
obsah alkoholu, jemnější hořkost, mírně tmavší barvou a
výraznější aroma než Ostravar Premium. Název piva zůstal
překvapením. Lidé navrhovali: Adamův sen, Evino blaho, Ranní
vyprošťovák či Pěna Vánoc. V polovině listopadu 2000
pak pivovar dodal na trh první lahve Svátečního ležáku (světlý ležák; alk.: 5,3 %; plněno
do 0,5 l lahví a sudů).
Pivovar se v
březnu 2001 připravoval
na veletrh nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM,
který se konal ve francouzském městě Cannes. Festival, který
se uskutečnil ve dnech 14.až 17.března 2001, proběhl opět za
účasti evropských metropolí a regionů. Nechyběla
samozřejmě ani Ostrava. Pivovar se v Cannes představil již
v roce 2000. V roce 2001 hodlá prezentovat svůj světlý
ležák. Také v roce 2001 se pivovaru dařilo. Rok zahájil
druhým místem pro nealkoholické pivo a čtvrtým místem pro
světlý ležák na lednových pivních slavnostech v
jihočeském Táboře. I pro rok 2001 chystal pivovar několik
akcí, zejména 3. ročník naučně-zábavné akce "Jak se
pivo vaří", které se zúčastňuje tradičně řada
ostravských občanů, ale i mnozí cizinci. Pivovar zavedl před
časem akce pro veřejnost, exkurze »Poznej, jak se pivo
vaří«. Od ledna do dubna 2001 se na obhlídku pivovaru vypravilo už
více než čtyři a půl tisíce návštěvníků. Akce se
zalíbila i jisté pražské cestovce. Nabízela ji klientům ve
svých pobočkách v Polsku. Trasa prohlídky začínala ve
varně, jejíž vizitkou byla zejména obří nádoby na vaření
zlatavého moku. Jejich měděný povrch byl nejmladší v
republice. Návštěvníci se pak vydali do ležáckého
sklepa či stáčírny láhví a sudů. Exkurze končila v
pivovarském muzeu, kde kromě vystavených exponátů zaujala i
ochutnávka domácí produkce. Polští turisté nebyli navíc
ochuzeni ani o výklad. Dostalo se jim ho totiž v jejich
mateřštině. V květnu 2001 se stal
vrchním sládkem Ostravaru Robert Kužela. Dne 9.června 2001
proběhla v areálu pivovaru akce "Jak se pivo vaří
III.". K ochutnání byl mj. světlý kvasnicový ležák
(10 Kč) a dokonce i nealkoholické Rallye (5 Kč). Cenu
českých sládků získal v září 2001 v
soutěži měsíčníku Pivní kurýr světlý ležák Ostravar
Premium. Anonymní degustaci piva a jeho následné hodnocení
provádělo 28 sládků a podsládků z českých a moravských
pivovarů. Soutěžilo se v kategorii výčepních a ležáckých
piv. Celkem se zúčastnilo 32 pivních značek. Světlé
výčepní desetistupňové pivo z Ostravy pak skončilo ještě
na čtvrtém místě. V kategorii speciálních piv, v níž bylo
zastoupeno osm tuzemských značek, získal druhé místo
polotmavý ležák Velvet, vařený rovněž v pivovaru Ostravar.
Pečeti kvality výčepu udělil pivovar na konci roku 2001
sedmnácti restauracím a pivnicím. Hodnoceno bylo skladování
piva ve sklepech, kvalita zlatého moku ve sklenici, péče o
výčepní zařízení i vzhled a čistota provozovny. Svou roli
hrála také vhodná propagace značky. Pečeti jim byly
postupně předávány do poloviny prosince 2001.
Pivovar v roce 2001 vystavil 474 629 hl
piva, což bylo více než v předchozím roce. Ostravar patřil mezi 13 výrobců piva z celkem 54 tuzemských pivovarů, které
v roce 2001 dokázaly zvýšit výstav.
Společně s městem lákal investory do Ostravy
a Moravskoslezského kraje na veletrhu investičních
příležitostí, který se uskutečnil od 12. do 15. března
2002 ve francouzském Cannes, opět také Ostravar. Cílem
firmy bylo dvanáctistupňovým ležákem zpříjemnit atmosféru
v ostravské části výstaviště.
Pražské pivovary začaly měnit obchodní
strategii svého pivovaru Ostravar. Ten na jaře 2002 zahájil
cílené tažení za novými zákazníky. Ostravar býval po
léta poněkud opomíjenou pivní značkou Pražských pivovarů,
jež žila ve stínu renomovanějších pražských značek
skupiny. Vlajkovou lodí Pražských pivovarů byl Staropramen,
do skupiny patřil také pivovar Braník. Manažeři PP ale
zřejmě usoudili, že investovat do posilování image
ostravského piva se vyplatí. Nedávno najali pro Ostravar
takzvaného „brand managera“ - obchodníka, jehož úkolem je
péče o obchodní značku a posilování jejího prodeje.
Ostravar měl zůstat i do budoucna pivem, jehož prodej stojí a
padá s ostravským regionem, neaspiroval na nová odbytová
teritoria. Pivovar ale změnil logo, zavedl nové reklamní
materiály a nově vybavil své odběratelské hospody. „Nový
image značky by měl být sjednocen během následujících
tří měsíců,“ informoval nový brand manager Pavel Barvík.
Zatím jen v areálu
pivovaru se příležitostně čepoval kvasnicový ležák, tedy
pivo nefiltrované, které má prvotřídní chuť. Měl však
podle vrchního sládka Roberta Kužely krátkou dobu
trvanlivosti, proto jej zatím nebylo možné prodávat na trhu.
" Musí se zkonzumovat za jeden den a na to naše hospody
nejsou přizpůsobeny," řekl Kužela. Přesto zatím
Ostravar nevzdal tuto myšlenku realizovat. Podle sládka
například v Japonsku jsou pivovary schopny rozvézt pivo do 48
hodin. Zmíněné pivo mohli ochutnat v pivovaru návštěvníci
pivních slavností, které se konaly 8.6.2002. Kromě tohoto
speciálu se zde čepovaly i další 4 druhy piva vařené v
Ostravaru. Cena byla 10 Kč za půllitr piva.
Mezi ohodnocenými v degustační
soutěži Pivo České republiky 2002 získal Ostravar za své
pivo Desítka třetí místo v kategorii desítka. Potvrdil to
Pavel Sobol, zastupující skupinu Pražské pivovary, do nichž
patřil také Ostravar.
Rozsáhlé daňové úniky
mezi hostinskými začaly v létě 2002 prověřovat finanční
úřady v Ostravě, Praze a zřejmě i v některých dalších
městech. Pražské pivovary se totiž přibližně před dvěma
lety rozhodly motivovat hostinské tím, že jim umožnily
odebírat pivo načerno. Majitelé restaurací od nich dostávali
na fakturu jen část odebraného piva, přičemž z větší
části dodávek si doklady do účetnictví s vědomím
pivovarů nedávali. Nemuseli tak vykazovat zisky a platit daně z příjmu a DPH. Tuto nekalou praxi by nikdo
neměl šanci dokázat, kdyby si pivovar nevedl podrobnou
evidenci hostinských, kterým pivo bez dokladů dodával.
Daňovým úředníkům se tak stačilo dostat k počítačům ve
Staropramenu a Ostravaru. " Je to pravda, berňák už u mě
byl. Přesně věděli, kolik zboží jsem za minulý rok takto
odebral," řekl jeden z ostravských hospodských. Podle
zdroje blízkého vedení Finančního ředitelství v Ostravě
prozradil jména restaurací speciální kód, k němuž se lidé
z " berňáku" dostali. Každý podnik měl své
legální sedmimístné číslo, ale ve chvíli, kdy se
odehrávala transakce, o níž se vědělo, že neprojde
účetnictvím restauratéra, zadal se do počítače kód
6680000. " Když kontroloři zadali do počítače v
pivovaru tento kód, vyjely jim všechny podniky, které braly
pivo bez dodacích listů. Jednalo se o velkou většinu
restaurací, které Ostravar prodávaly," řekl nejmenovaný
zdroj. Finanční úřad nabídl hostinským, ať si udělají
dodatečné daňové přiznání a věc nebude postoupena
orgánům činným v trestním řízení. " Největší
průšvih ale měli ti, kdo se díky uměle sníženému obratu
dostali pod hranici, kdy musí platit daň z přidané hodnoty.
Teď musejí předělávat celé účetnictví," uvedl
zdroj. Rozsáhlou kontrolní akci finančních úřadů potvrdilo
všech osm náhodně oslovených hostinských. " V Ostravaru
mi to před necelými dvěma lety nabízeli, ale nešel jsem do
toho. Znám ale několik kolegů, kteří jsou teď nuceni daně
doplatit. Od pivovaru je to neskutečné, že se data dostala do
rukou finančáku. Dostali své obchodní partnery do prekérní
situace," řekl jeden z hostinských, který ale pivo
odebíral legálně. PP se k celé záležitosti odmítlo
vyjadřit. Tajemník firmy Ivan Šíma nicméně důrazně
upozornil, že firma rozhodně neporušila žádný zákon a ani
nenabádala hostinské k daňovým únikům." Veškeré
naše prodeje se odehrávají v souladu se zákonem. Pokud
hospodští neplatili daně, je to jejich problém," řekl
Šíma. Také vedoucí činitelé Finančního ředitelství v
Ostravě se nechtějí o celé věci bavit. " Máme
povinnost mlčenlivosti," řekl šéf oddělení
nepřímých daní Hynek Holý a na všechny další otázky
odpovídal slovy " Bez komentáře". Podle
důvěryhodných informací PP umožnily
odebírat pivo načerno řádově stovkám restaurací. Jeden z
hostinských dokonce řekl, že obchodní zástupci PP se teď
všem za způsobené problémy omlouvali a slibili, že jim
budou pokuty nějak kompenzovat, aby zůstaly nadále jejich
zákazníky. " Naštěstí jsem odebral minimum, takže
pokuta uložená finančním úřadem nebyla velká. Ale chci ji
dostat od pivovaru," řekl jeden z nich.
Ostravar byl v roce 2002 v pořadí druhým
nejsilnějším pivovarem v Moravskoslezském kraji. V
posledních letech se snažilo jeho pivo útočit na patrioty v
Ostravě a ti také pociťovali jeho znatelné zlepšení. Pivo
se prodávalo především v Ostravě a okolí. Výroba piva v
posledních letech stoupla a na Ostravsku se pila nejvíce
„dvanáctka“. „Naše pivo je oproti někdejšímu Ostravaru
lepší a populárnější. Vylepšili jsme jeho chuť a
kvalitu,“ řekl v říjnu 2002 obchodní
manažer Ostravaru. Dodal, že Ostravar klade velký důraz na
patriotismus. „Proto se snažíme našim příznivcům
otevřít například tím, že pořádáme stále
navštěvovanější návštěvní dny přímo v pivovaru.
Snažíme se být lidem blíž a bereme je jako partnery,“
řekla mluvčí PP, kam Ostravar patřil,
Simona Krautová.
Od podzimu 2002 začal pivovar zkušebně stáčet speciály
Velvet a Kelt i do 0,5 l lahví.
Neopakovatelnou várkou Výročního ležáku (alk.: 5,1 %)
oslavil
dne 24.10.2002 pivovar 105. výročí založení firmy.
"Uvařili jsme asi 400 hl piva, které je sice hodně
podobné ostravarskému ležáku, ale má poněkud tmavší
barvu, jeho hořkost je mírně zjemněna a je
aromatičtější," pochlubil se vrchní sládek Ostravaru
Robert Kužela. Zakladatelé pivovaru již tenkrát zaměřili
výrobu tohoto hořkého piva na širokou masu konzumentů.
"Již tehdy se v českých zemích a na Moravě vypilo kolem
sta litrů piva na osobu ročně," poznamenal sládek,
přičemž receptura se v základních parametrech od
tehdejších dob nezměnila. Součástí oslav byly křtiny
Výročního ležáku. Ty proběhly v areálu Pivní pohotovosti
pivovaru v Ostravě mimo jiné za účasti členů skupiny Buty.
Milovníci piva zde mohli zdarma ochutnat první litry
mimořádně uvařeného ležáku. Oslavy pokračovaly ještě i
v dne 25.10.2002 v hale Tatran. Pivo bylo k ochutnání
dne 23.října 2002 ve všech hospůdkách Ostravaru. Každá
restaurace obdržela jeden sud piva tohoto speciálu, který
čepovala zájemcům zdarma.
Do muzea, které bylo přímo v areálu pivovaru,
přibyl v listopadu 2002 nový exponát:
historický výčep, starý přes šedesát let, z něhož se
kdysi čepovalo právě zdejší pivo. „Jde zřejmě o jediný
kus, který má souvislost s Ostravarem a zachoval se do
současnosti. Přitom nechybělo mnoho a cenný exponát mohl
být nenávratně zničen,“ podotkl mediální zástupce
pivovaru Pavel Sobol. Předválečnou výčepní stolici našel
na půdě mezi starým harampádím Radim Bulínský z
Valašského Meziříčí a rozhodl se, že ji opraví. Když ale
našel na výčepu štítek s nápisem „Český akciový
pivovar“ - což je právě dnešní Ostravar - rozhodl se jej
vrátit do míst, odkud kdysi vyšel. Pivovar pak zajistil
odborné zrestaurování památky, která byla poté dokonce opět
plně funkční.
Populární skupina Čechomor vystoupila v rámci již pátého
ročníku Pivních slavností, které zorganizoval Ostravar dne 14.června
2003. Návštěvníci si mohli zasoutěžit, prohlédnout pivovar a jeho
muzeum. Připraven byl i speciální kvasnicový ležák.
Vedra v červnu 2003 naplnily také restaurace, letní
zahrádky a hospůdky. Někteří lidé totiž považovali půllitr dobře
vychlazeného piva za nejlepší zbraň proti žízni v horku. A tak pivovary
vyprazdňovaly v tomto období a v létě mnohem více tanky piva do pojízdných
cisteren, do sudů a lahví. Protože však uvaření piva přeci jen pár dnů
trvá, musely počítat s podobným vzrůstajícím zájmem o lidový mok už
dopředu. "Například výroba dvanáctistupňového ležáku trvá asi 30
dnů, musíme plánovat větší výstav piva třeba už v květnu," řekl
obchodní sládek pivovaru Zdeněk Nohel. Pivovary tradičně počítají
s tím, že víc piva uvaří v létě. "A tak začínáme vařit v neděli
večer a končíme v pátek. Naopak v zimě vaříme někdy jen tři dny,"
řekl obchodní sládek. Sedm varných kotlů dokázalo v tomto pivovaru uvařit
denně 3 600 hl piva. "V tomto vedru však si pracovníci varny užijí
horka, protože je ve varně více stupňů než venku," řekl obchodní sládek,
zatímco některým návštěvníkům této části výroby mokvaly košile
potem. Naopak při kvašení piva v hale s velkými káděmi zvané spilka si
pracovníci mohli užít příjemného chládku. Teplota se tam totiž musí
udržovat na sedmi stupních. A odtud po prokvašení putuje pivo do dvě stě
padesáti tanků ve sklepích, kde leží "desítka" patnáct dnů,
dvanáctka více, aby oba ležáky dokvasily. A získaly alkohol a nahořklý říz.
"Tady je práce přes horké léto příjemná. V zimě si zase naopak
libují pracovníci vyhřáté varny," řekl sládek Zdeněk Nohel, když
procházel mezi potrubími ženoucí ještě zakalené pivo na filtraci, odkud už
teče jako zlatě čirá tekutina. "Filtraci piva zajišťuje křemelina,
což jsou zbytky křemičitých schránek jednobuněčných řas a rostlin, které
se těží v českých Borovanech a ve Francii a Americe," řekl obchodní
sládek.
Na jaře 2003 se majitel pivovaru společnost Pražské
pivovary a.s. přejmenovala na Pivovary Straropramen a.s.
Odnepaměti platí, že sládek pivo vaří, hospodský ho dělá.
Třiatřicetiletý Robert Kužela nastoupil do Ostravaru jako vrchní sládek před
dvěma lety. Právě pod jeho vedením sbíral Ostravar v poslední době jedno
ocenění za druhým.
Myslíte, že klasických pivařů bude ubývat?
* Nosnou značkou pivovaru je ležák Ostravar Premium. Mladí lidé dnes mají
větší snahu zkoušet a experimentovat. Nová "pivní"generace roste
a chce něco nového. Právě jí by se měly nabízet nejrůznější pivní
speciality. V tom je šance především pro malé pivovary.
Roční spotřeba piva v tuzemsku na obyvatele se drží na 160 litrech, což je
nejvíce na světě. Počítáte, že bude v budoucnu klesat?
* Již dnes tuto spotřebu pomáhají držet turisté, kteří naši republiku
navštíví. Životní styl Čechů se pomalu mění a domácí spotřeba
neporoste. Pivovary proto musejí vsadit na export, nebo právě na již zmíněné
speciály.
Nemáte obavy z toho, že až vstoupíme do EU, začnou vám více konkurovat
zahraniční piva a domácí spotřeba klesne?
* Již dnes se k nám dovážejí desítky nejrůznějších zahraničních značek,
zájem o ně však není velký. Český pivař je velmi konzervativní.
Domníváte se tedy, že se vstup ČR do EU českého trhu s pivem příliš
nedotkne? Nestoupne ani jeho cena, která dnes patří k absolutně nejnižším
v Evropě?
* Žádný dramatický růst cen neočekáváme. Přestože již mnoho pivovarů
zaniklo, zbývá jich u nás stále dost. Právě velká konkurence tlačí
kvalitu piva nahoru a ceny dolů.
Jaké pivo se nejvíce pije v Ostravě?
* Trh je v podstatě rozdělen. Čtyřicet procent patří Radegastu, čtyřicet
procent Ostravaru a o zbytek se dělí všechny ostatní značky. Ostravar je
pivo typické pro Ostravu a okolí. Vaří se zde od roku 1898 a dodnes mu
klienti zůstali věrní. I když pocházím z jižní Moravy a v Ostravě žiji
teprve dva roky, mou snahou je, aby měl Ostravar stejnou duši, jakou mají lidé,
kteří ho pijí.
Vaříte více dvanáctky, nebo desítky? Proč je v poslední době desítka
tak málo v restauracích?
* Ostravsko je dvanáctkový kraj. Je to dáno tradicí, která je tady zažitá
z minulosti a zákazníci jsou dodnes věrní vysokostupňovým pivům. Pivní
mapa se u nás mění jen velmi pomalu.
Práce sládka se v pivovarech většinou dědí z otce na syna. Bylo tomu tak i
u vás?
* Nebylo. Na rozdíl od mnoha jiných rodin, kde byl sládkem otec, děda a
mnohdy i několik předcházejících generací, v naší rodině tato tradice
není. Jsem první a jediný, kdo se pustil do pivovarnictví, a nelituji, protože
to je obor s velkou perspektivou.
Ostravar, nejmenší a jediný regionální pivovar ze skupiny PP, v roce
2002 uvařil 540 000 hl piva, což bylo nejvíce za posledních deset let. Na
produkci druhé největší domácí pivovarnické skupiny v zemi se podílel
jednou pětinou. Ostravar Premium získal první místo v degustační soutěži
Pivo České republiky 2003 v Českých Budějovicích kategorii světlých
ležáků. Bodoval zároveň i Ostravar Originál, ten obsadil druhé místo v
kategorii desetistupňových piv. Ostravar už v roce 2003 uspěl na Pivexu,
kde získal certifikát kvality.
"Dovolenou v létě si u nás nemůžeme dovolit, jedeme
na maximální výkon. Zažíváme to každý rok, letos je to ale ještě umocněno
tím, že počasí je výrazně teplejší a horké dny začaly dřív než bývá
obvyklé. Sezona se letos natáhne o několik týdnů," pochvalovala si v červenci
2003 si hlavní sládek Robert Kužela. Pivovar v plné sezoně uvařil
dvakrát tolik piva, než kolik prodával například v únoru - v měsíci,
který je pro pivovarníky u nás tradičně nejslabší v roce. "Poptávka
v létě roste stejně u sudového piva jako u lahví, u desítky stejně jako u
dvanáctky. Lidé sice přes den zahánějí žízeň spíš desítkou a třeba
na některých koupalištích se dvanáctka ani nesmí prodávat, ale na druhou
stranu večer si zase dají spíš dvanáctku, zájem je o obojí stejný,"
řekl sládek Kužela.
Vrchní sládek pivovaru Ostravar v srpnu 2003 řekl:
* Jak se projevuje parné léto na spotřebě piva?
Oproti zimním měsícům jsme zvedli výrobu o 50 %. Jedeme na maximální výkon.
Ale zájem nás nepřekvapil.
* Ostravaru se v konkurenci daří. Dokonce jste získali prestižní ocenění.
Náš ležák získal na hodnocení v Českých Budějovicích mezi desítkami
značek první místo. Významné na tomto ocenění je především to, že je
to odborné ohodnocení, protože pivo zde degustovali sládkové z pivovarů.
Naše desítka obsadila místo druhé.
* Nedá se na toto ocenění navázat v určité expanzi? Stále tvrdíte, že
jste regionální pivovar?
Ano, pivovar Ostravar je regionální a tento charakter bude mít i nadále.
Neznamená to však, že nedodáváme pivo i mimo region. V červenci jsme třeba
začali stáčet do lahví Velvet a Kelt, který je distribuován do velkých
obchodních řetězců, do specializovaných barů apod. Pravidelně třeba naše
pivo odebírá jeden zákazník v Anglii.
* Proč Velvet a Kelt do lahví, když doposud bylo běžné je pouze čepovat,
maximálně byl Velvet v plechovkách.
Oproti plechovce má láhev nesporné výhody. U českých konzumentů má
tradici i lepší image. Navíc plechu patří na trhu jen asi 2,5 %. Výhodou
je i to, že jde o půllitr piva, zatímco v plechovce to bylo 0,44 litru.
* Je vůbec vhodné pít pivo v parných dnech?
Samozřejmě že výhodou piva je, že se jedná o nízkoalkoholový nápoj,
který významně osvěží. Navíc také podporuje výrazně chuť k jídlu.
Pivo vás zklidní. Já si ho dávám třeba před spaním, zejména pak v době,
kdy se nedá pořádně spát ani při otevřeném okně.
* Vy tedy nesdílíte názor, že z piva roste břicho?
Určitě ne, protože pivo obsahuje lehké cukry, které jsou dobře odbouratelné.
Problém je spíše v tom, že pivo podporuje chuť k jídlu. V pivu jsou
chmelové hořké látky, které napomáhají trávení.
* Ve středověku se pilo pivo teplé. Myslíte si, že by český konzument
takové pivo pil?
Ze středověku skutečně tato tradice pochází a krajově se i dnes ve světě
teplé pivo pije. U nás však měly pivovary vždy dostatek ledu, a tak pivo
chladily. V Anglii takové zimy nebyly. Mohu říci, že my sládkové teplejší
pivo degustujeme. Lépe se tak rozpoznají chuťové vlastnosti, lépe se uvolňují
aromatické látky.
Pivovar začal 15. září 2003 do obchodů dodávat svá
lahvová piva Originál a Premium s novými etiketami ve stříbrné a zlaté
barvě. Premium mělo navíc do "košilky" zabalené hrdlo lahve.
Etikety připomínaly úspěch v posledním ročníku soutěže Pivo České
republiky, v níž Ostravar získal první a druhé místo. Kvůli změně
etiket koupil Ostravar za několik milionů nový stroj z Německa.
Ostravar Strong byl název
podzimní novinky z varny ostravského pivovaru. Světlá čtrnáctka s 6
% alkoholu měla plnou chuť s výrazným hořkým charakterem přecházejícím
v doznění v až drsnou chmelovou suchost.
V druhém největším pivovaru Moravskoslezského kraje
vařil i v roce 2003 pivo sládek Robert Kužela:
* Jak hodně pijete pivo?
Dávám přednost pití piva ve společnosti přátel a je jedno, zda je to v
hospodě, nebo jinde. Většinou končím stejnou značkou piva, se kterým jsem
začal. Během jednoho večera značky nestřídám.
*V čem se dnes liší práce sládka od sládků před sto lety?
V Ostravaru byli oproti dnešku také bednáři, truhláři, kočí a spousta
jiných profesí, které souvisely s charakterem práce na začátku dvacátého
století. Sládek byl dříve více oddán řemeslu, dnes je více manažerem.
Pracoval více s tužkou, pivovarskými tabulkami a empirickými zkušenostmi.
Na rozdíl ode dneška, kdy používá jako pomůcky počítač, odbornou
literaturu a vědecké poznatky. Jedno však zůstalo, a to je vaření piva,
které musí obstát v konkurenci, jak před sto lety, tak nyní.
* Jsme opravdu v pití piva na světě nejlepší?
Přestože spotřeba piva mírně klesá, stále jsme na prvním místě na světě
ve spotřebě na hlavu.
* Čím je pivo Ostravar odlišné od jiných piv a podle čeho ho odborník a
na druhé straně laik může rozeznat?
Ostravar je pivo vyrobené klasickou technologií. Vyznačuje se především výraznou,
charakteristickou hořkostí, plností chuti a vyšším řízem.
Na oblibu vícestupňových piv vsadil Ostravar když začal dodávat i do
hospod čtrnáctku Strong. "Severomoravský region je opravdu výjimečný,
spotřeba ležáků je výrazně vyšší než celostátní průměr," řekl
sládek pivovaru Robert Kužela. "Projevuje se to hlavně u sudového piva,
u lahvového piva to není tolik. Toto pivo navazuje na tradici pivovaru ve vaření
speciálních vícestupňových piv. A jak se zdá podle prvních ohlasů jeho
konzumentů, pivo se opravdu povedlo," pochvaloval si Robert Kužela.
Pivovar testoval na jaře 2004 už více než tři měsíce
nové pivo Strong. Je to speciální silnější pivo, "čtrnáctka",
které vlastně nemá novou recepturu. "Pouze jsme zvýšili podíl
surovin pro výrobu klasické dvanáctky na úkor vody. Snažíme se
reagovat na fakt, že v tomto kraji se pije mnohem více dvanáctky oproti
desítce než v jiných částech republiky," řekl v březnu
2004 sládek Robert Kužela. Dodal, že nové pivo na jaře testovalo
15 vybraných ostravských restaurací. "Protože jsme s výsledky
velmi spokojeni, bude jich brzy mnohem více," řekl sládek s tím,
že si lidé v Ostravaru hráli s vývojem nového piva celé léto 2003.
"V těchto dnech jsme mu navíc pro prodej v lahvích dali novou
honosnější etiketu," řekl muž, který stál například u zdroje
piva Velvet.
O tom, že fanoušci zahraničních hokejových týmů při mistrovství světa měli alkohol v
oblibě, svědčila i slova představitelů pivovaru. Každý den
prošlo v dubnových a květnových dnech roku 2004 během dvouhodinovou exkursní trasou pivovaru několik skupin
návštěvníků, zejména Seveřanů. "Jsou uchváceni úplně vším -
výrobními
provozy i pivovarským muzeem ve staré varně. A samozřejmě tou konečnou
třešničkou je ochutnávka všech našich značek," řekla
asistentka vrchního sládka Ostravanu Iva Havlíčková.
Unikátní promotion k uvedení nového piva Osto6 odstartovaly
Pivovary Staropramen na jaře 2004 ve spolupráci s agenturou Linkman
. Světlý a méně hořký ležák s vyšším obsahem alkoholu 5,2 %, který
"tě pošle do další akce", byl určen konzumentům ve
věku 18 až 24 let a distribuován pouze v oblasti on trade. Nebyl
tedy k mání v klasických prodejnách. Akce spojené s
různými hrami trvaly do konce května ve vybraných hudebních klubech,
music barech a diskotékách po celé České
republice. Pivo se podávalo v čirých lahvích objemu 0,33l s praktickým twist-off uzávěrem, který lze otevřít pouhým
otočením v ruce. Spousta hudby, zábavy a soutěží proto souvisí právě s vyzkoušením nového uzávěru piva Osto6,
které bylo novinkou na českém trhu. "Nové pivo jsme vyvinuli speciálně pro tuto cílovou skupinu s
ohledem na její aktivity a příležitostné konzumace," řekl v dubnu 2004 Zbyněk Kovář z marketingu Staropramenu.
Doporučená cena byla 35 až 40 korun. Pivo bylo vyráběno v pivovaru Ostravar.
Pro návštěvníky Slavností pivovaru Ostravar 2004 bylo připraveno
kvasnicové pivo. Toto nefiltrované pivo se opět stalo tahákem akce, kterou v roce 2003 navštívilo 11 000 lidí. Slavnosti byly dnem, kdy se jednou ročně dostala ostravská dvanáctka ke konzumentům v této podobě. Kvasnicovému pivu přezdívají sládci "živé" pivo, neboť v něm zůstávají pivovarské kvasinky, které jinak filtrace z piva odstraní. Pivo tím obsahuje více vitaminů, je na pohled tmavší a mírně zakalené. "Takové pivo se pilo běžně do začátku dvacátého století. Filtrace nastoupila proto, že zákazníci začali požadovat pivo s delší záruční dobou, k čemuž také filtrace, tedy zbavení kvasinek, slouží. Jsou lidé, kteří kvasnicové pivo považují za lahůdku, jiným toto pivo naopak nejede," řekl sládek Robert Kužela. Návštěvníkům slavností Ostravaru však zřejmě toto pivo chutná. Jen v roce 2003 každý z jedenácti tisíců návštěvníků vypil v průměru čtyři piva a pípy ve stáncích v celém pivovaru ho vyčepovali 217 hektolitrů. Konzumaci návštěvníkům slavností pivovaru dne 5. června 2004 zpříjemnily kapely jako například Kryštof, Mňága a Žďorp či slovenští No Name.
Na slavnosti díky deštivému počasí dorazilo do pivovaru "jen" sedm
a půl tisíce lidí.
Novou etiketu piva Ostravar Strong vytvořil na jaře 2004 pro Pivovary
Staropramen design shop Unity GDG. Podle tiskové zprávy Unity "bylo
logo upraveno speciálně pro posílení komunikace funkčních atributů
piva. Původní kůň z loga Ostravaru byl redesignován do postoje,
barev a stylu vyjadřující sílu". Pražské studio bylo rovněž autorem
designu nového piva Staropramenu Osto6 a novinky Staropramen Q-pack.
Pivovar chystal průnik k severním sousedům po prázdninách 2004.
"Vytváříme speciální obchodní tým, který bude v Polsku
řídit distribuci a prodej našich piv," řekl v červenci 2004
vrchní sládek Robert Kužela. Pivovary Staropramen působily na polském
trhu již pět let se značkami Staropramen a Braník, například v polské
metropoli měly 10 restaurací, ale stále šlo o minimum. Od září 2004
se podle Kužely v Polsku představil také Ostravar, kterému patřil
40 % moravskoslezského trhu. "Pivovar Ostravar musí navázat obchodní
vztahy. V Polsku máme zájem o tři oblasti - Varšavu a okolí, Slezskou
pánev a region Poznaňska," uvedl sládek bez dalších podrobností. "
V roce 2004 začal pivovar opět vyvážet své pivo do Polska pod názvy
Moravar Premium (světlý ležák; alk.: 5,1 %) a
Moravar b (světlý speciální ležák; alk.: 6,0 %).
Hned několik speciálních piv vařil pivovar v roce 2004 a jejich
nabídku dál rozšiřoval. Začínali tu s Velvetem, pak přibyl
Kelt, Strong, na jaře 2004 zavedli zatím poslední novinku: lehké
světlé pivo O106, méně hořké a aromatické než běžné ležáky.
Bylo určeno pro mladé lidi do hudebních a tanečních klubů. Speciální
piva z Ostravaru se až na čtrnáctistupňový Strong
prodávaly na celém území republiky. Přesto tvořily jen zlomek
celkového výstavu pivovaru a nemohly konkurovat tradiční
desítce a dvanáctce. "Podíl pivních speciálů na domácím trhu činí
asi 2 %, u naší pivovarnické skupiny je to podobné,"
řekla v září 2004 Simona Krautová, mluvčí Pivovarů Staropramen,
jimž Ostravar patřil. "Češi se řadí, co se týká piva, k
nejkonzervativnějším národům na světě," dodala.
Ostravar koncem listopadu 2004 stočil svůj půlmiliontý
hektolitr piva. "Měli jsme dobrý rok a chystáme se zaútočit
na rekordní výrobu piva z roku 2002," řekl vrchní sládek Robert Kužela. Na výsledcích se podle něj podepsal zejména rostoucí zájem spotřebitelů o klíčovou značku Ostravar, která si podle sládka na severní Moravě svou pozici rok od roku vylepšuje.
Ostravar spojil své jméno s dalším známým ostravským sportovním
klubem. Po fotbalovém Baníku Ostrava se jeho jméno začalo
objevovat i v souvislosti s hokejovými Vítkovicemi. "Chceme být u
hokeje i u dalších akcí v ČEZ Aréně," uvedl v prosinci
2004 manažer značky Ostravar Pavel Barvík.
Ne zrovna příjemný dárek na vánoce 2004 dostali pivaři v
restauracích, kde se čepovalo pivo pivovaru
Ostravar. Od prosince
stoupla v některých hospodách cena všech piv vyráběných v Ostravě až
o korunu. Například ve stejnojmenné restauraci v
Ostravě-Fifejdách. "Všechny piva jsou dražší o korunu. Lidi si zatím
spíše zvykají," řekl jeden z hospodských, když v
pondělí a v úterý přišlo do restaurace o poznání méně lidí než jindy.
"Dají si třeba dvě a jdou domů," řekl hospodský.
Návštěvníci restaurace Ostravar už však ve středu přistoupili na
novou cenu a do lokálu se opět vrátili v hojném počtu.
Někteří číšníci v Ostravě si dokonce posteskli, že nová cena piva jim
trochu kazí spropitné. "Když si lidi dají pět piv za
osmnáct korun, nemám z toho ani orla," řekl jeden z číšníků v
restauraci v centru města. Mluvčí Pivovarů Staropramen, pod
který Ostravar patřil, řekla, že pivovar zdražil cenu piva o tři
procenta.
Čtrnáctistuňové pivo Strong z pivovaru ocenili odborníci jako nejlepší
pivní speciál roku 2004: Strong dostal v soutěži Cena
českých sládků ve své kategorii první místo. Když v roce 2003 začali
v Ostravaru vařit novou světlou čtrnáctku, počítali
původně s tím, že to bude jen mimořádná jednorázová nabídka pro
vánoční trh. Jenomže silnější mok s šesti procenty alkoholu
měl u zákazníků takový úspěch, že ho tu nakonec zařadili do výroby
nastálo. Strong se od běžného Ostravaru lišil nejen
vyšším obsahem alkoholu, ale také výraznější chutí. "Vaříme ho podle
lety prověřené ostravarské receptury s použitím
většího množství chmele a sladu," vysvětlil v prosinci 2004 vrchní
sládek pivovaru Robert Kužela, podle něhož právě větší
podíl uvedených surovin dodalo Strongu silnější chuť a specifickou
barvu. Pivovar už měl se speciálními pivy zkušenosti:
Před lety tu začali vařit první speciál - pivo Velvet, o něco
později přibyl Kelt, v roce 2003 Strong a nakonec na jaře
2004 lehké světlé pivo O106. Další speciál - kvasnicové pivo -
připravoval Ostravar každoročně na své pivní slavnosti.
Speciální piva - i když se prodávala na celém území republiky -
ale pořád tvořily jen zlomek z celkové produkce pivovaru.
Jeho prodej stojí a padá s klasickým pivem Ostravar - a to i přesto,
že ten je k dostání jen v Ostravě a okolí. Ve
speciálech se však v tuzemsku moc nevedlo ani jiným pivovarům,
většina pokusů o zavedení novinky končila neúspěchem.
Ostravské speciály, které si našly místo na trhu a prodávaly se,
tak znamenaly pro pivovar slušný úspěch.
Ostravar, který v roce 2005 oslavil již své 108. výročí založení, připravil ve spolupráci s Magistrátem města Ostravy
v únoru 2005 výstavu s názvem „Jedno město, jeden tým.” Výstava se konala ve vestibulu ostravské radnice a proběhla
až do 4. března. Na 12 velkoformátových panelech se návštěvníci mohli seznámit s historií a současností ostravského
pivovaru, aktuální produkcí pivovaru, s řadou ocenění, které Ostravar v posledních letech získal, s pivovarským muzeem,
které bylo jednou z turistických atrakcí města, nebo s postupem výroby piva. „Ostravar se stal díky své více než stoleté
tradici nedílnou součástí města. Touto výstavou, umístěnou přímo v prostorách Magistrátu města Ostravy, chceme
veřejnosti tuto skutečnost připomenout,” přibližil záměr výstavy manažer značky Ostravar Pavel Barvík.
Světlé výčepní pivo Ostravar Originál, vařené v ostravském pivovaru, obsadilo v Brně v soutěži Zlatý pohár PIVEX 2005 ve své kategorii v konkurenci dalších 17 značek bronzovou příčku.
Přestože se Ostravar zaměřoval především na ostravské pivaře, na počátku roku 2005 vozily kamiony stále více piva vařeného
v Ostravě do Velké Británie. Angličané totiž vyzkoušeli ostravskou dvanáctku a začali si objednávat další pivo této značky.
Stáčecí linky pivovaru proto 24. a 25.března 2005 plnily z velké části půllitrové láhve pro anglické pivaře.
"Vozili jsme už pivo do Anglie dávno, ale před Vánocemi jsme tam poslali do obchodní sítě několik kamionů piva. Zaprášilo
se po něm a angličtí distributoři k
našemu překvapení chtějí další," řekl vrchní sládek Robert Kužela. Ostravské pivo se
nemuselo ani moc přizpůsobovat novému trhu. Mělo v podstatě stejné etikety, jen je výrobce sladil s anglickou legislativou.
"Těší nás to, zvláště když jsme se dozvěděli, že anglický distributor sondoval v mnoha evropských pivovarech a nakonec si
vybral nás," řekl Kužela. "Anglie má dlouhou tradici výroby piva a to se například způsobem kvašení výrazně liší od
evropského piva plzeňského typu. Jejich tradiční piva jsou tmavší barvy a při konzumaci snesou i pokojovou teplotu.
Na druhé straně mají i charakterističtější aroma a pěna je v mnohem menším poměru než například u piv plzeňského typu,"
řekl Robert Kužela. Dodal však, že tato piva vyrábějí spíše střední pivovary, které udržovaly tradiční výrobu.
"Na druhé straně existují v Anglii velké pivovary, které vaří pivo podobné našemu," mínil. Úspěch na anglickém trhu
přikládal vrchní sládek Ostravaru jak přijatelné ceně piva pro anglické zákazníky, tak i tomu, že Angličané se v poslední
době poohlíželi po rozšíření sortimentu pro své pivaře. "Anglický zákazník platí za půllitr piva nesrovnatelně více než
český pivař, a tak se tamní distributoři snaží hledat piva, která mohou nabídnout za atraktivnější cenu," řekl.
Spojit fotbal a pivo? Ve světě už to nebylo nic neobvyklého a v Ostravě se taková spolupráce rozjížděla také.
Oficiálním pivem ostravského Baníku byl Ostravar. Proto 14.dubna 2005 současní hráči ostravského celku Radek Slončík,
Martin Čížek, Peter Drozd a Martin Raška společně s vrchním sládkem Ostravaru Robertem Kuželou oficiálně vyslali do světa
nové balení piva. To zdobilo portréty fotbalistů a jeho součástí byla také fotbalová soutěž pro spotřebitele. „Moc nás
nefoťte. My pivo nemůžeme,“ usmívali se fotbalisté na křtu a popíjeli přitom nealkoholické pivo. „Pivo bychom neměli pít
ani po zápase, ale to už záleží na každém z nás...“ poznamenal Radek Slončík.
Ve sklepích pivovaru ležela už na konci května 2005 třetí týden speciální várka piva, kterou pivovar připravil pro
nadcházející Slavnosti pivovaru. Jednalo se o kvasnicový ležák, jejž vrchní sládek pivovaru Robert Kužela vařil speciálně
jednou ročně právě jen pro tuto příležitost. Na čepu byl při sedmém ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se uskutečnily
11. června od 14 hodin v areálu pivovaru na Hornopolní ulici v Ostravě. Z původního dne otevřených dveří se slavnosti
postupně staly skutečným svátkem piva a dobré zábavy a každoročně se jich zúčastnilo několik tisíc návštěvníků. "
Přestože čepujeme všechny naše značky - to znamená Ostravar Premium, Ostravar Original, čtrnáctistupňový Strong, speciály
Velvet i Kelt, po kvasničáku se každoročně jenom zapráší," tvrdil Kužela. " Letos jsme jej uvařili už v prvním květnovém
týdnu. Aby měl správnou chuť a říz, musí se čtyři týdny uležet," řekl sládek. Kvasničák byl stejně hořký a aromatický jako
Ostravar. Tmavší barva a jemný zákal byly způsobeny přítomností pivovarských kvasinek, které nebyly odfiltrovány, jako v
případě normálního piva. " Živé pivo", jak mu říkají pivovarníci, bylo dříve v řadě hospod. Dnes již se však pro svou
krátkou trvanlivost vaří jen pro slavnostní příležitosti. " Právě toto pivo je vhodné na podobné akce, jako jsou slavnosti,
kdy se během odpoledne vypije téměř vše, co uvařím," doplnil vrchní sládek. Návštěvníci se však mohli těšit nejen na
výborné pivo, ale i bohatý kulturní program, skvělou muziku a řadu soutěží pro celé rodiny.
Sosáci, sosačky a sosáčata, bavte se na účet jednoho z nejoblíbenějších pivovarů. Tak by mohl znít reklamní slogan na pivní
slavnosti, které už se staly tradicí pivovaru Ostravar. Dne 11.června 2005 v něm byla hlava na hlavě a všemi směry v něm korzovaly proudy lačných hrdel a příznivců kapel jako Banana, Ready Kirken, 05 & Radeček, Rock & Roll Band Marcela Woodmana a především hlavní hvězdy slavností - kapely Divoký Bill. Přestože počasí otestovalo příchozí zataženou oblohou a jedním pořádným lijákem, nakonec se dostavilo do Ostravaru téměř deset tisíc návštěvníků. Ti vypili sto šedesát hektolitrů piva, tedy průměrně tři piva na člověka včetně kojenců a žen. Během osmi hodin, kdy slavnosti trvaly, se ukázalo i slunce, ale nestačilo vysušit kaluže. A tak si mnozí kromě dobré nálady odnášeli později domů na oblečení i tlustou vrstvu bláta. Toto „rochnění“ však stálo za to, jinak by jistě mnozí z nich nevydrželi až do finálního hopsání s Divokým Billem. Ten rozhoupal nabitý prostor před pódiem, z něhož někteří lidé prchali na střechu místního hangáru, ač je ochranka zase posílala zpět dolů. Pro mnohé návštěvníky se staly slavnosti také velkou příležitostí zastřílet si na bránu například s Antonínem Panenkou či Romanem Skamene. Ač ten někdy své družstvo oslabil kopem, který neproměnil v gól. O blok dál si fanoušci Baníku Ostrava mohli potěžkat letošní Českomoravský pohár třeba s Radkem Slončíkem či Peterem Drozdem, kteří se na jeho získání podíleli. S přibývajícími pivy a blížícím se večerem se prostranství pivovaru zaplňovalo prázdnými kelímky a močícími muži, kteří často rezignovali na chemická WC a odcházeli po vyhraném slovním boji s ochrankou například k plotem chráněnému pivovarskému rybníku. Divoký Bill dokázal zaujmout na vrcholu večera drtivou většinu pivařů tak, že sládek mohl bez následků vypnout ve tři čtvrtě na deset pípy a ukončit slavnosti úderem policejní hodiny.
Vrchní sládek Ostravaru Robert Kužela řekl v červnu 2005 v rozhovoru pro Právo:
* Příští týden budete mít valnou hromadu, která se m. j. bude zabývat loňskými hospodářskými výsledky a schvalovat uzávěrku. Jaký byl minulý rok pro Ostravar?
Loňský rok byl úspěšný, překonali jsme rekordní výrobu z roku 2002. Tehdy výstav piva dosáhl 554 tisíc hektolitrů, loni jsme ale tento rekord pokořili a výstav překročil 575 tisíc hektolitrů. Ambiciózní cíl máme i pro letošní rok, opět bychom chtěli překonat loňský výstav.
* Pokud jde o roční spotřebu piva na hlavu, se 162 litry suverénně vedeme světový žebříček. Mají ještě vůbec naše pivovary prostor pro zvyšování výroby?
Domácí trh je opravdu nasycený. Zhruba 160 litrů na osobu ročně se drží už několik let, jedinou odchylku ve spotřebě, plus minus litr či dva, způsobuje počasí. Prostor pro uplatnění vyšší produkce je ale na zahraničních trzích. Buď cestou budování vlastních obchodních vztahů v zahraničí, takto si hledají obchodní cesty samostatné, malé a střední pivovary, anebo využitím synergie. Část pivovarů vlastní zahraniční majitelé, tak jako v našem případě, takže pro export využíváme distribuční sítě v rámci skupiny InBrev. Například loni na podzim jsme začali s exportem lahvového piva pro dva řetězce v Anglii, funguje to velmi dobře a k našemu milému překvapení Britům Ostravar chutná, takže dodávky zvyšujeme.
* Speciály Velvet a Kelt sice dodáváte do celé republiky, ale značka Ostravar je spíše regionální. Neuvažujete s rozšířením jejího prodeje do celé země?
Rozhodující část značky Ostravar má své spotřebitele zhruba do padesáti kilometrů od Ostravy. Také já osobně dávám přednost
místnímu pivu. I v době globalizace je pivo nápojem spíše lokálním. Je čerstvé, nejlepší je, když necestuje na žádné velké
vzdálenosti. Kromě toho je však pivo i svým charakterem, svými chuťovými vlastnostmi uzpůsobeno místním zvyklostem,
mentalitě a kultuře. Jeho hořkost, plnost, říz, barva - to vše odpovídá i charakteru regionu.
* Jaké místo patří speciálům na českém pivním trhu?
Speciální piva se dělají v malém množství. Jsme konzervativní pivaři, nejraději máme ležák, tedy dvanáctku, nebo desítku, tedy pivo výčepní. Speciály nekopírují ani sezónní křivku, jimi se nezahání letní žízeň. Vyšší poptávka po speciálních pivech je před Vánocemi, protože o svátcích si lidé dopřávají něco lepšího. Také ve výstavu Pivovaru Ostravar tvoří speciály menší část.
* Velvet jste uvedli na trh v roce 1997, Kelt o dva roky později, před Vánocemi v roce 2003 jste spotřebitelům poprvé nabídli Strong. Chystá Ostravar nějakou další novinku?
Prostor pro novinky už velký není, tam by měly hrát svou roli právě malé pivovary. Do podzimu určitě s žádnou novinkou nepřijdeme.
* A do konce roku ano?
Nezkoušejte to, nezlomíte mě. Nic konkrétního neprozradím.
* Má vrchní sládek pivovaru chuť zajít si na pivo večer do hospody?
Určitě patřím k lidem, kteří vypijí ročně více než zmíněných 160 litrů piva, vždyť ten průměr musíme držet i za kojence a ty, kteří pivo nepijí. Ale že bych průměr překračoval nějak výrazně, to ne. Samozřejmě, pivo si dám rád.
Společnost Pivovary Staropramen podpořila letní prodej svého Pivovaru Ostravar například tím, že v červenci 2005
spustila billboardovou kampaň. Svou pozornost zaměřila i na podporu letních zahrádek, vybrané hypermarkety byly zásobeny
multibalením svých deseti piv.
Ostravar investoval v létě 2005 bezmála deset milionů korun do modernizace své stáčecí linky. Šlo o investici, která souvisela s přípravou pivovaru na hlavní sezónu a rostoucí poptávkou po značce Ostravar. Před prázdninami v pivovaru na 14 dní přerušili provoz ve stáčírně lahví a nainstalovali supermoderní novou prohlížečku prázdných lahví. Zařízení bylo vyrobeno v Německu a kontrolovalo láhve před jejich naplněním. Kromě investic do modernizace výrobních zařízení se Ostravar připravil na vrchol hlavní sezóny tím, že se snažil o rozšíření letních zahrádek v Ostravě a začátkem července 2005 zahájil novou billboardovou kampaň.
Ostravar Premium se stal vítězem v soutěži České pivo roku 2005 mezi světlými ležáky, Ostravar Originál získal prvenství v kategorii světlých výčepních piv. Soutěž České pivo roku vyhlašoval Český svaz pivovarů a sladoven společně s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Hodnotiteli byli pivovarští odborníci. Výsledky byly oznámeny 20.září 2005 při Svatováclavské slavnosti českého piva. Přihlášené vzorky, které si sám vybíral organizátor soutěže přímo ze skladů nebo z výrobní linky jednotlivých pivovarů, byly testovány pomocí analytických rozborů. Ty zkoumaly původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého. Dalšími posuzovanými kritérii byly pěnivost piva a výše pH- koncentrace vodíkových iontů, tedy měřítko kyselosti.
Zájem o pivovarskou historii, ale především světoznámé české pivo lákal ročně k návštěvě Česka tisíce zahraničních turistů. Velký zájem byl o prohlídku Ostravaru. Denně provedli varnou a muzeem tři až čtyři skupiny turistů. Zájem o exkurze měli především Skandinávci. " Zejména loni, když se v Ostravě hrálo mistrovství světa v hokeji, navštívily pivovar tisíce fanoušků," vzpomínal vrchní sládek Robert Kužela.
Sto osm let ode dne, kdy byl pivovar založen, oslavili dne 24.října 2005 zaměstnanci pivovaru. "Tak dlouhou tradicí se v
Ostravě může pochlubit jen málokdo," radoval se vrchní sládek pivovaru Robert Kužela.
Ostravar, nejmenší pivovar společnosti Pivovary Staropramen, pronikl v roce 2005 za hranice ostravského regionu a prodával své pivo i ve Velké Británii. První várku piva vyvezl Ostravar na britské ostrovy na konci roku 2004. „Dnes má pivovar dva britské certifikáty a jeho prémiový ležák je k dostání ve více než tisícovce britských supermarketů. Ostravar tam letos prodá nejméně dva miliony piv,“ řekl v prosinci 2005 vrchní sládek pivovaru Robert Kužela. Oba certifikáty získal pivovar během letních prázdnin 2005, což podle Kužely posílilo jeho pozici na britských ostrovech. „Certifikace podle britských standardů pomohla usnadnit proces uzavírání smluv s velkými mezinárodními řetězci v zahraničí,“ uvedl sládek. Po řetězci Somerfield, se kterým před Vánocemi 2004 začal ostravský producent spolupracovat, zařadil v srpnu 2005 Ostravar do svého sortimentu i řetězec Morrisons se čtyřmi sty prodejnami a na podzim 2005 pak londýnský řetězec Imperial Cash&Carry. V britských supermarketech se ostravský prémiový ležák prodávalá pod původním názvem Ostravar. „Stejné pivo, které si mohou koupit lidé například v ostravských čtvrtích Mariánské Hory či Poruba, je nyní k dostání i ve Velké Británii. Jen nápisy na etiketě jsou v angličtině,“ dodal sládek. Pivovar značku Ostravar vyráběl ve 3 variantách, a to Premium, Originál a Strong. Dále pivovar vařil pivní speciály Velvet a černý Kelt.
Už přes čtyři roky šéfoval výrobě Ostravaru sládek Robert Kužela. Ten pracoval kdysi v Praze na vývoji speciálu Velvet a v Ostravě přivedl na svět silnější podobu dvanáctky, pivo Strong.
“* Co pro vás cena České pivo znamená?
Především je to ocenění lidí, kteří to pivo vyrábí. Zároveň je to jakási pomoc našim pracovníkům obchodu, kteří dnes při nabízení zákazníkům mohou k pivu říci i více než jen to, kolik sud nebo přepravka piva stojí. Mohou říci, že prodávají výrobek, který je skvěle hodnocený odborníky. A že dokáže uspět v tvrdé konkurenci na českém dvorku, kde je dnes na osm set dvacet značek piv.
* Některé soutěže piva jsou diskutabilní. Čím to je, že si ceny českých sládků váží všechny pivovary?
Za prvé: Tuto cenu zaštiťuje Svaz pivovarů a sladoven, tedy respektovaná profesní organizace. Za druhé, soutěž má dvě kola, takže se neposuzuje jen jedna várka piva. A za třetí, při soutěži se dělá analytický rozbor piva, takže pivo musí složením odpovídat tradicím a charakteru českého piva.
* Je české pivo něčím specifické oproti jiným?
Hlavně svou technologií, která dává českému pivu větší hořkost díky chmelení piva. Má také oproti jiným pivům sytější barvu a větší plnost. Tu si ponechává díky procesu vaření piva a zrání, při němž nedojde k úplnému prokvašení.
* Drží se toho všechny české pivovary?
Ty tradiční určitě. Horší je to už u těch rádoby pivovarů, které dodávají levné pivo do řetězců za diskontní ceny. Ty často podřizují kvalitu tomu, aby pivo prodaly za co nejnižší cenu. Něco jiného jsou speciály, kdy se některé pivovary, mezi nimi i Ostravar, snaží dodat do určitého typu zařízení pivo, které neodpovídá charakteru českého piva, ale třeba pivu z Anglie.
* U vás je to značka Kelt.
Ano. Kelt není pivo českého typu a nikdy jsme ho tak nepředstavovali. Přesto jsme ho názvem, který jsme vybírali ze tří navrhovaných, chtěli lidem u nás přiblížit. Keltové žili kdysi tady i v Irsku a patří k dávné historii českých území.
* Zástupci některých pivovarů míní, že úspěch pivovaru je možná zásluha jednoho muže, tedy vás. A že pokud byste z Ostravy někdy odešel, může to mít vliv na kvalitu ostravského piva.
To v žádném případě. Pivovar pracuje v nepřetržitém provozu, varna vaří od pondělí do pátku a každý pracovník musí být vytrénován, aby pivo uvařil stejně kvalitně. A já nemohu dohlížet na každou várku. Pivovar musí pracovat jako dobře namazaný stroj. Navíc ostravské pivo je receptura, s kterou se nedá hýbat, a neprojde, kdyby někdo řekl, že zítra budeme vařit pivo jinak. Dnes už ji navíc hlídá nadnárodní společnost. A může se stát, že mne zítra přejede auto, a pivovar nemůže spoléhat na jednoho člověka, na kterém by to vše stálo.
* Mnoho obyvatel Ostravy říká, že ostravské pivo se hodně v devadesátých letech zlepšilo.
Ostravar ale neměnil charakter piva. Pouze jsme se soustředili na to, abychom veškeré výkyvy, které s sebou nese výroba piva, vychytali, a zároveň jsme se zaměřili na restaurace a hospody, aby dodržovaly pravidla pro dobré čepování piva.
* Přestože se charakterizujete jako pivo pro Ostravu, vyvážíte stále více lahvového piva do Anglie. Je to změna?
Snažíme se být hlavně silnou regionální značkou a nikdy jsme neměli ambice být nadnárodní značkou, kterou lze najít od Portugalska po Novosibirsk. Ale proč nevyužít příležitosti ukázat se i trochu venku, když na českém pivním trhu už jsou víceméně karty rozdány? Dnes už uvažujeme i o dalších zemích, ale to bychom předbíhali.
* Žijete už několik let i s rodinou v Ostravě. Jak ji vnímáte?
Před čtyřmi lety jsem měl týden na rozmyšlenou, zda se z Prahy i s rodinou přestěhuji do Ostravy, a teď vím, že to bylo dobré rozhodnutí. Co oceňuji na Ostravě, jsou především lidé. Není rozhodující, jestli je tady pět nebo padesát divadel či dvacet nebo padesát muzikálů. Je rozhodující, že je to město, kde žijí féroví a zároveň tvrdí lidé. Kteří nechodí kolem horké kaše a nesnaží se přetvařovat jako jinde. Tady platí: Řekneme si to z očí do očí, a když se na tom dohodneme, tak se to udělá a můžeme to třeba i pořádně oslavit.
* Vadí vám na Ostravě něco?
Především kilometry, které musím mezi Ostravou a Prahou, kde máme vedení, strávit za volantem.
* Do Ostravy konečně míří velcí investoři. Znamená to i něco pro pivovar?
Lidé na Ostravsku pijí oproti Čechům více dvanáctku a ta je pochopitelně dražší. Velcí investoři tu vytvoří více pracovních příležitostí a zvednou životní úroveň místních lidí. Ti nebudou odsud odcházet za vyššími penězi jinam a peníze utratí tady. Mimochodem i za pivo. A na to my se těšíme."
V
roce 2005 pivovar přestal vyrábět nealkoholické pivo Rallye (světlé nealkoholické;
plněno jen do 0,5 l lahví; ). V rámci společnosti Pivovary Staropramen byl
tento segment nahrazen pivem Staropramen nealkoholický.
Točené pivo z pivovaru v roce 2006 mělo podražit. Ostravar podle mluvčí firmy Michaely Trýznové jako jediný ze skupiny Pivovarů Staropramen nezdražil v listopadu 2005.
Kdy se cena ostravského čepovaného piva zvýší a o kolik, nebylo ještě v únoru 2006 rozhodnuto.
Pivovary Staropramen zvýšily v březnu 2006 cenu točeného piva Ostravar. Důvodem zdražení byl růst cen vstupů do výroby a distribuce. Nárůst ceny činil 6,3 %, což u půllitru výčepního piva Ostravar Premium představovalo navýšení zhruba o 0,70 koruny, sdělil Martin Procházka ze zastupující mediální agentury. Ostravar je severomoravská značka, která je silně spjata s regionem Ostravy a okolí, ročně se uvaří asi půl milionu hektolitrů tohoto pěnivého moku. "Zvýšení ceny se do konečné ceny v restauracích nepromítne okamžitě. Předpokládáme, že majitelé restaurací upraví cenu v časovém horizontu dvou až tří měsíců," uvedl obchodní ředitel společnosti PS Petr Kovařík. Ostravské restaurace ale už na vyšší cenu reagovaly hned. "Zvyšujeme cenu piva Ostravar Premium od zítřka z 22 na 23 korun," řekla zástupkyně vedoucího restaurace Kartáč v Mariánských Horách Jiřina Jurášková. Zvýšení cen piv skupiny PS v listopadu 2005 se jako jediné nedotklo značky Ostravar, jejíž cena se naposledy zvyšovala v roce 2004.
Pivovar získal ocenění na Pivexu 2006. Světlému ležáku Ostravar Premium udělila odborná porota Certifikát kvality. „Certifikát kvality je výjimečný tím, že posuzuje pivo komplexně a hlavně dlouhodobě. Právě proto je tato cena mezi sládky tolik ceněna,“ řekl vrchní sládek pivovaru Robert Kužela.
Netradiční odměna čekala na střelce vítězného gólu týmu Vítkovic v zápasech hokejové play-off v březnu 2006. Ostravar jim slíbil padesátilitrový sud piva. „S vedením klubu jsme se ale dohodli, že střelce vítězných gólů odměníme až po skončení celé sezony, abychom nenarušovali soustředění hráčů na další utkání,“ usmál se manažer značky Ostravar Pavel Barvík. Pivovar měl připravených 12 sudů. Tedy přesně tolik, kolik by musel rozdat v tom případě, že by Vítkovice čtyřikrát vyhrály ve čtvrtfinále, semifinále i finále a vybojovaly mistrovský titul. „Je to naše přání, abychom na závěrečném ceremoniálu mohli odměnit celkem dvanáct střelců vítězných vítkovických branek,“ podotkl Barvík. Za vítězný gól se přitom považoval ten, který byl v konečném výsledku rozhodující. Pivovar a klub ovšem v play-off neodměňoval pouze hráče. Stejně jako v minulé sezoně chystal atrakce pro diváky, kteří v ČEZ Aréně vítkovickým hokejistům vydatně pomáhali. „Také letos jsme pro hokejové fanoušky připravili zpestření přestávkového programu v podobě střelby na branku,“ poznamenal Pavel Barvík.
K tomu, aby člověk ochutnal život prvoligového fotbalisty, už nebylo třeba od dětství podstupovat dennodenní tvrdou tréninkovou dřinu. Fanoušci Baníku na jaře 2006 měli jedinečnou příležitost, jak ochutnat zevnitř chod ve svém oblíbeném týmu. „Opravdu, fanoušci mají šanci vyzkoušet si, jaké to je být hráčem Baníku,“ potvrdil v dubnu 2006 manažer pivovaru Pavel Barvík. Pivovar totiž připravil pro fotbalové fanoušky soutěž, jejíž hlavní cenou byl denní pobyt s týmem Baníku. „Ale aby to výhercům nebylo líto, my je provedeme po pivovaru a dáme jim okoštovat naše pivo,“ podotkl Barvík. A co museli fanoušci Baníku udělat pro to, aby se mohli zúčastnit soutěže nazvané Staň se hráčem Baníku? „Musí koupit pět piv a poslat esemesku s pěti kódy z víček a také dostatečně rychle a přesně odpovědět na soutěžní otázku. Pak už den může být jejich,“ vypočítával Barvík. Pivovar vydal pro tuto příležitost speciální edici fotbalového balení piva. Fotbalové multipacky zdobil snímek radujících se hráčů Baníku Radka Slončíka, Martina Čížka a Pavla Besty. A fotbalový multipack mohl udělat radost nejen fanouškům Baníku, ale i sběratelům pivních etiket. „Je to docela rarita. Vyloženě fotbalových pivních multipacků není mnoho,“ přitakal Barvík.
Pořádná nadílka piva, zábavy a hudby. Tak vypadalo sobotní odpoledne a večer dne 10.6.2006 v areálu pivovaru, kde se konal již sedmý ročník pivních slavností. Pořadatelé si účast, na rozdíl od minulého roku, kdy pršelo, pochvalovali. " Na slavnosti přišlo deset a půl tisíce lidí. Vytočilo se 180 hl piva, což je asi 36 tisíc piv," uvedl Metoděj Novák z pořádající agentury. Návštěvníci měli na čepu několik druhů piva. Speciálně pro tuto akci pivovar připravil kvasnicovou dvanáctku. Vedle piva lákal návštěvníky hudební program, během kterého se představila tradičně kapela Mňága a Žďorp, dále zpěvačka Lenka Dusilová, skupiny Kuličky štěstí, Děda Mládek Illegal Band či Peha. "
Měsíc červen 2006 z hlediska prodejů značky Ostravar byl nejlepším měsícem za posledních deset let. Ve srovnání s
červnem 2005 narostly její prodeje o 14 %, oznámil pivovar, který rovněž přičítal výsledek hlavně tropickým teplotám a
fotbalovému šampionátu. Podobný vývoj očekávala společnost i v červenci 2006, tvrdil vrchní sládek Robert Kužela. Ve
výrobním provozu se pracovalo naplno na tři směny. " Zvýšenou poptávku našich zákazníků v letních dnech jsme díky dostatku
piva schopni okamžitě uspokojit. Nejvíce se pije tradičně Ostravar Premium," dodal.
Nárůst exportu o desítky procent v roce 2006 očekával pivovar, když začal vyvážet své pivo do Itálie. Po Velké Británii šlo
už o druhou zemi EU, kde se ostravské pivo prosadilo. Z portfolia pivovaru si Italové vybrali prémiovou značku Ostravar
Premium.
Spolupráce pivovaru a fotbalistů Baníku Ostrava měla pokračovat také v další sezoně. Obě strany v srpnu 2006 uzavřely
nový kontrakt, jehož délka ani finanční podmínky však nebyly zveřejněny. Na tiskové konferenci to oznámil manažer značky
Ostravar Pavel Barvík. Barvík jen prozradil, že finanční podpora fotbalového klubu by měla být trvalejšího charakteru.
"Vždy jsme deklarovali, že náš vstup do Baníku považujeme za dlouhodobou záležitost," uvedl Barvík. Společnost se slezským
klubem kooperovala už v sezoně 2005/2006, ale v létě to vypadalo, že na jeho místě by se mohlo objevit logo konkurenční
značky. Nakonec však oba stávající partneři dojednali prodloužení smlouvy. Podle neoficiálních zpráv se sponzorský příspěvek
pivovaru pohyboval ročně v řádech milionů korun s bonusem za umístění v konečné tabulce nejvyšší soutěže. "Podpis smlouvy
je pro klub dobrá zpráva. Spojení s Ostravarem znamená spojení se silným regionálním partnerem," řekl předseda
představenstva Baníku Jakub Kahoun.
Sládek Robert Kužela potvrdil, že vánoční svátky jsou pro pivovary druhou největší špičkou po létě. "Pivovar je v plném provozu, protože naše pivo zraje 25 až 30 dní ve sklepě, takže to, co půjde na vánoční trh, to se teď vaří ve varně a kvasí tak, aby mohlo odležet na vánoční svátky," řekl v listopadu 2006. Pracovalo se také delší dobu než standardně.
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, vyhlásilo dvanáctkou roku 2006 Ostravar Premium. "Přestože z ostravský pivovar Ostravar pochází z velké pivovarnické skupiny, je zatím ještě stále vyráběn tradičním postupem," zhodnotil předseda sdružení Tomáš Erlich.
Ležák Ostravar Premium vyhlásilo dne 15.listopadu 2006 Sdružení přátel piva vítězem kategorie dvanáctistupňových piv. Tímto vítězstvím pivovar Ostravar zaokrouhlil počet prvenství v pivních soutěžích v České republice od roku 2001, kdy jej čeští sládci poprvé vyhodnotili jako nejlepší, na deset. „Toto ocenění je zvláštní v tom, že vyjadřuje jak názor laické veřejnosti, tak veřejnosti odborné,“ řekl po převzetí ceny vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.
Ostravar podpořil regeneraci parku Kpt. Jaroše v Ostravě-Bartovicích částkou ve výši více než 250 tisíc korun. Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru, předal symbolický šek starostovi Městského obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice Vojtěchu Mynářovi.
PS zdražily od začátku prosince 2006 sudové pivo Ostravar, od 1. ledna 2007 podražilo také lahvové pivo z produkce ostravského pivovaru. Cena točeného půllitru Ostravar Premium vzrostla o 6,7 %, což představovalo navýšení o 0,84 koruny. Lahvové pivo podražilo o 0,25 koruny za půllitr, tedy o 2,7 %. Uvedla to Michaela Trýznová, mluvčí PS, jejichž součástí pivovar Ostravar byl. Točený Ostravar v roce 2006 zdražoval již podruhé. "K úpravě ceny, jež se týká také točeného piva Ostravar Strong a lahvového piva Ostravar Originál, dochází v souvislosti se zvýšením cen vstupů do výroby a distribuce," dodala Trýznová. Stejným způsobem společnost vysvětlovala i poslední zdražení točeného Ostravaru na začátku března 2006. Půllitr výčepního piva Ostravar Premium, tzv. dvanáctky, tehdy podražil o 6,3 %, zhruba o 0,70 koruny. Ostravar je severomoravská značka, která se vyrábí přes 100 let, je silně spjata s regionem Ostravy a okolí. Ostravský pivovar byl součástí společnosti PS (dříve Pražské pivovary) od roku 2000. Vedle Staropramenu a Ostravaru tam patřil také Braník.
Pivní speciál Ostravar Strong se stal podle českých sládků v anketě časopisu Pivní kurýr v
roce 2006 nejlepším tuzemským pivem v kategorii speciálních piv. „Tohoto ocenění si velmi
vážíme proto, že jej udělují sami sládci,“ řekl v prosinci 2006 vrchní sládek pivovaru Robert Kužela a dodal, že přísnější porotu si těžko dokáže představit. Soutěž probíhala formou anonymní degustace a Ostravar Strong v ní zopakoval vítězství z roku 2004.
Pivovar v roce 2006 zvýšil produkci o 15 % a uvařil 584 tisíc hektolitrů. „Nárůst nezpůsobilo jen příznivé počasí, ale především dobrá kvalita piva,“ tvrdil vrchní sládek. Přestože měl své příznivce především na Ostravsku, každoročně se zvyšoval i jeho export. Ochutnat jej mohli například i ve Velké Británii, kde byl k dostání především ve velkých obchodních řetězcích. S novým designem svých lahví přišel pivovar v únoru 2007. Jako první velká severomoravská značka opoustil Ostravar unifikované NRW láhve a začala své pivo stáčet do moderního obalu. Pivovar načasoval obměnu svých lahví do roku, ve kterém slavil 110. výročí založení, čímž se řadil k nejstarším pivovarům u nás. Poprvé začal Ostravar své pivo stáčet do lahví ve čtyřicátých letech minulého století. „NRW lahve nám neumožňovaly žádné odlišení naší značky od konkurence, proto jsme se nyní rozhodli vybrat pro Ostravar zcela nový tvar láhve,” řekl Pavel Barvík, manažer značky Ostravar. Hlavní novinkou na nových lahvích byl jejich tvar – odlišily se od NRW lahví užším a delším hrdlem. Tento tvar byl inspirován nejnovějšími trendy v designu pivního skla. Ostravar při změně láhve spolupracoval s českými skláři z firmy Avirunion. Vedle uvedení nových lahví prošly drobnou úpravou také etikety. Celkem bylo provedeno 15 úprav včetně nového zpracování pivovarských koní, kteří nyní působily výraznějším a sebevědomějším dojmem. Ostravar chtěl tímto krokem zdůraznit sílu své značky, která díky růstu popularity a prodaných objemů neustále posilovala svou pozici na trhu, a také zdůraznit příslušnost k Ostravě, která má symbol koně rovněž ve svém logu. Ostravar začal do nových lahví stáčet postupně všechny své druhy – Originál, Premium a Strong. Uvedení nových lahví na trh bylo podpořeno lokální mediální kampaní, jejímž ústředním motivem byl slogan Léty prověřená chuť v novém. Nosnými médii byly print a outdoor. Kampaň kromě uvedení nové lahve zdůraznila také dlouhodobé propojení značky Ostravar s ostravským regionem.
Nové láhve, které uvedl pivovar na trh v polovině ledna, zvedly prodej ostravského piva.
„Prodej lahvového piva Ostravar narostl v únoru meziročně o 14 %,“ uvedl manažer značky Pavel Barvík.
Teplé počasí pomáhalo na jaře 2007 v prodeji pivovaru Ostravar, který však vsadil také na nový typ pivních láhví. "Dobré počasí zvedá prodeje všem pivovarům. Daří se nám nad celorepublikovým průměrem," řekl sládek Ostravaru.
Prodej piva Ostravar rostl do konce června na 2007 domácím trhu rychleji než celý český pivní trh. Zatímco produkce českých pivovarníků pro tuzemsko vzrostla za první pololetí o 3,8 %, domácí prodej značky Ostravar vykázal meziroční nárůst o 6,3 %, řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. Prodej piva ale zároveň rostl pomaleji než odbyt celé společnosti. Na domácím trhu firma v pololetí zvýšila prodej o 7,8 % na 1,26 milionu hl. Na růst Ostravaru mělo podle Kužely vliv zejména teplé léto a nové láhve. "Nový design našich lahví významným způsobem přispěl k našim současným výsledkům," tvrdil Kužela s tím, že v segmentu lahvového piva dosáhl Ostravar dvouciferného nárůstu. Například obchodní řetězec Tesco zmiňoval Ostravar jako nejprodávanější pivo na severní Moravě. V pivovaru se ale situace s poptávkou podle Kužely nezměnila ani na konci léta. "Stále vaříme pivo ve čtyřsměnném provozu, abychom mohli uspokojit zájem našich spotřebitelů. Týdně opouští brány pivovaru stovka plně naložených kamionů," řekl Kužela.
Pivovar vyměnil na podzim 2007 vrchního sládka. Dosavadní šéf ostravského pivovaru, osmatřicetiletý Robert Kužela, se totiž stal novým manažerem logistiky společnosti PS. Kužela působil ve společnosti PS na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality od roku 1993. Pozici vrchního sládka Ostravaru zastával od roku 2001. Nyní již řídil veškeré logistické operace společnosti a vedl celý tým oddělení logistiky v Praze. "V Ostravaru jsem strávil šest let a musím přiznat, že mi za tu dobu pivovar i místní kraj přirostly k srdci," přiznal v říjnu 2007 Kužela, který nabídku šéfovat oddělení logistiky přijal v době, kdy Ostravar prožíval velmi úspěšné období. "Pivovar splňuje ty nejvyšší standardy společnosti InBev, což potvrzuje mimo jiné i udělení zvláštní certifikace VPO, kterou Ostravar nedávno získal," uvedl bývalý vrchní sládek.
Kužela jako vrchní sládek pivovaru Ostravar uvařil více než tři miliony hektolitrů piva.
Stejné množství půllitrů piva jako je na zeměkouli lidí uvařil pivovar za 110 let své existence. Od svého založení v roce 1897 totiž pivovar vyrobil přibližně 6,4 miliardy půllitrů, řekl Martin Procházka ze zastupující mediální agentury.
Své 110. narozeniny oslavil pivovar ve středu 24.10.2007. "Ostravar se stále vaří jako za starých časů metodou spodního kvašení v otevřených kádích. Zatímco ale na začátku jeho vzniku vařil pivovar střídavě světlé nebo černé pivo, dnes vyrábí hned několik značek. Výstav pivovaru se zdesetinásobil," uvedl.
Pivovar překročil hranice regionu. "Zatímco na konci 19. století byl k dostání pouze v několika hospodách v Ostravě, dnes je k dostání třeba pár kroků od stadionu Chelsea v Londýně," uvedl Procházka.
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.