Za rok vzniku pivovaru je udáván rok 1598, z kterého existuje první písemná
zmínka o provozu. Tento původní pivovar byl součástí
zámku, kde se pivo vařilo až do roku 1876. V roce 1711 získal
pivovar koupí rod Schwarzenbergů, v jehož vlastnictví zůstal
až do roku 1947. Vzhledem k tomu, že původní provoz přestal
postupně vyhovovat požadavkům doby, byl vystavěn v letech
1873-1876 nový pivovar s názvem Knížecí
schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín. Ve své době byl jedním z
nejmodernějších pivovarů na našem území. Měl vlastní
železniční vlečku,
laboratoř, byla zde zavedena propagační stanice na
pěstování čistých várečných kvasnic. O jeho rozmachu
svědčí i fakt, že již v roce 1893 se zde uvařilo 100 000 hl
piva. Protivinské pivo si tehdy dobylo svou jakostí trhy nejen
v Rakousku-Uhersku, ale i v Německu, Chicagu a New Yorku.
Zvláštní oblibě se těšil Protivinský granát, dle
tehdejší reklamy chuti i barvou dostihující nejlepší
mnichovská piva. Po první světové válce se již nepodařilo
dosáhnout předválečnou kapacitu výroby, neboť pivovar
ztratil odbytiště v bývalé monarchii.
Celý pivovar se rozkládá na
14-ti hektarovém pozemku typu lesoparku, který vytváří
historickým budovám nádhernou kulisu. Unikátní je platanová
alej lemující příjezd k pivovaru. V areálu je rovněž
krytý taneční parket se stoly pro hosty a pódiem pro kapelu.
Každou letní sezónu zde ve znamení hudby a piva probíhá
"Léto pod platanem".
Po privatizaci by pivovar
součástí a.s. Jihočeské pivovary. V
roce 1995 pivovar vystavil 350 000 hl, z
toho desítka byla 65 % a jedenáctka 25 %. Vrásky na čele vedení JčP způsobil v
létě 1997
protivínský pivovar. Sudové pivo vyrobené v tomto pivovaru
totiž odběratelé vraceli s tím, že se kazí.
"Technická závada na pastéru způsobila, že pivo
odcházelo částečně nepasterizované, a mělo tedy sníženou
trvanlivost. Porucha byla bohužel tak komplikovaná, že ji
nebylo možné najít. To se nám povedlo až v polovině srpna
1997 a přes víkend jsme porouchanou stáčecí linku
opravili," uvedl obchodní ředitel JčP Karel Dvořák, který dodal, že sudové
pivo měli poté opět s deklarovanou trvanlivost. "Stále
stahujeme z trhu i zdravé pivo, u kterého máme podezření na
sníženou trvanlivost způsobenou těmito problémy," řekl
koncem srpna 1997. V červnu 1997 vypravil pivovar kamión s
plechovkovým pivem do hlavního města africké Guineje Konakry.
V roce 1998 slavili
Protivínští kulaté výročí čtyři sta let od doby, kdy
Schwarzenbergové začali ve městě vařit pivo. Akcionáři
JčP se v únoru 1999 rozhodli zaměřit na budování značky Samson
a zbývající provozy včetně Platanu prodat.
Zadlužené JčP dne 1.3.2000 definitivně potvrdily úmysl zbavit se
Platanu, jednoho ze svých tří závodů. Téměř všichni
zaměstnanci ze 132 dostali tříměsíční výpověď s tím,
že během této doby se skupina pokusí Platan prodat. Pokud by
se to nepodařilo, výroba piva Platan by zůstala zachována,
ale přesune se do českobudějovického Samsonu. Podobný osud
jako protivínský pivovar čekal i Regent Třeboň. Vedení JčP
jednálo se zájemci o koupi
Platanu, přičemž přednostně jej nabídlo městu Protivín.
Kapacitu Platanu nepotřebovali a bylo pro JčP nákladově
výhodnější přesunout uvedenou produkci do Samsonu. Starosta
Protivína Jan Vojík řekl, že místní pivovar jim společnost
nabídla za 200 milionů Kč.
"To je pro město naprosto neúnosná částka, o celé
situaci teprve budeme jednat na zastupitelstvu příští
týden," řekl Vojík.
Nepřehlednou situací a obavami z budoucnosti byly nejvíce
znepokojeni kromě pracovníků Platanu i představitele města,
v němž pivovar
představoval významného zaměstnavatele. "Nečekali jsme
propouštění tak razantní. Nelíbí se nám ani jeho
načasování, vždyť tříměsíční výpovědi doběhnou
přesně před letní sezónou, kdy se prodává nejvíce
piva," reagoval odborový předák Platanu Karel Brabec. Přímo zaskočeno však razantní
vlnou bylo město. Pro propuštěné zbyly dvě šance - buď je
zpátky přijme příští vlastník Platanu, jinak musejí k
dojíždění za prací využít výhodné polohy na hlavním
tahu České Budějovice - Písek. Odborář Brabec uvedl, že vedení zdůvodnilo snižování počtu
zaměstnanců lepší vyjednávací pozicí při prodeji
pivovarů. V březnu 2000 se Protivinští obávali, zda
vůbec do třetího tisíciletí ještě vstoupí Protivín s
neodmyslitelným přívlastkem pivovarnické město. Vysoká hra
tajených majitelů, do níž místní lidé neviděli,
nekompromisní řeč ekonomických čísel, jimž nevěřili, jim
možná po čtyřech stoletích a dvou letech navrch zruší
největší chloubu města. Pivovar
- o němž místní patrioti nemluvili jinak než coby o
nejkrásnějším pivovaru v zemi - dostal od vlastníků
poslední šanci. Vždyť lidé v okolí nic jiného nepijí,
jsme úspěšní, takovému kapitalismu už opravdu nerozumíme, kroutili hlavou propuštění
zaměstnanci. K nádhernému pivovaru důvtipně umístěnému v
samém středu města vede cesta lesoparkem lemovaná alejí
stromů. Platan založený v roce 1598 je jednoznačně
dominantou města - už zdálky je vidět kouř z pivovarnického komína. Opravené historické budovy,
vysoký komín, uprostřed rozlehlý plac tak trochu to
připomíná filmový pivovar z Postřižin - chybí už jen
krásná paní správcová a hladová správní rada, která by
sem dojížděla. "Bez pivovaru si zkrátka vůbec
nedokážu naše město
představit," odmítl nejčernější myšlenky starosta
Protivína Jan Vojík, i když hned na to představu přece jen
nastínil: "Protivín by se stal městem nezaměstnaných a
důchodců." V místní hospodě u Strnadů se už stala
rozprava o osudu pivovaru hlavním tématem. "Tady lidé nic jiného
než Platan pít nebudou," pravil rezolutně muž za
výčepem. To potvrdil i jeho kolega z hostince U svatého
Václava - i přes současnou nejistotu kolem budoucnosti svého
dodavatele ho zatím ani nenapadlo poohlédnout se po jiné značce. "Vždyť štamgasti jsou
zvyklí čtyřicet let na Platan." Na bývalém sládkovi
Platanu Václavu Márovi, který zhruba před rokem odešel do
důchodu, je patrná nostalgie - zůstal řemeslu věrný celý
život, v pivovaru se vyučil a pracoval v něm čtyřicet let. Dvaašedesátiletý muž chodil i v
důchodu občas s bývalými kolegy poklábosit, v hektických
dnech roku 2000 byl vidět na vrátnici častěji. "Vždyť
tenhle pivovar přežil všechny války, fašisty i komunisty - a
nakonec nepřežije dvouleté působení pana Chvalovského," uvažoval Mára. "V
nejhezčím pivovaře vaříme nejchutnější dvanáctku,"
řekl větu jako vystřiženou z reklamního sloganu. Podobná
slova jsou slyšet na každém rohu. Úmysl prodat Platan - a
brzy zřejmě i třeboňský Regent - vysvětlili manažeři z
generálního ředitelství
nekompromisními ekonomickými výpočty. "Skupina JčP tuto
kapacitu nepotřebovala - je pro ni nákladově efektivnější
přesunout výrobu do pivovaru Samson, čímž by bylo dosaženo
lepších nákladů na jeden hektolitr," vysvětlil
generální ředitel Miroslav
Leština s finančním ředitelem Martinem Trešlem. Ještě
před touto krajní variantou se však chtěli pokusit Platan
prodat a hned nabízeli novému majiteli podnikatelský záměr:
"Měl by zůstat v regionu s cílem vydělat na nízkých
dopravních a nižších marketingových nákladech," radili. O prodej
obou lokálních pivovarů - Platanu i Regentu - se přitom
neúspěšně snažilo i předchozí vedení, ale jednání vždy
zkrachovala na výši kupní ceny. Firma nyní nabídla Platan za
dvě stě milionů korun i městu Protivín, přičemž tuto možnost vlastnictví označila za
běžný německý model. "V Německu je běžné, aby
města vlastnila svůj pivovar. To má mnoho předností -
zkušenosti například prokázaly, že to zvyšuje loajalitu
místního obyvatelstva ke značce. Pijí pivo, které sami
vlastní. Městské
zastupitelstvo o těchto úvahách jednalo, radní už se
záměrem vyjednávat o koupi souhlasili. "Ovšem dvě stě
milionů korun je pro nás naprosto neúnosná částka,"
řekl starosta Vojík. Upřesnil, že radnice si pravděpodobně
nechá zpracovat ekonomickou analýzu,
zda do toho má vůbec jít. "V žádném případě na
koupi pivovaru totiž nemůžeme použít peníze z našeho
třicetimilionového rozpočtu. Jde o to, jestli bychom stačili
splácet případný úvěr, nebo zda máme hledat nějakého
partnera," uvažoval Vojík. Podle propočtů píseckého pracovního úřadu
by v případě, že by se pro pivovar nenašel kupec, a výroba
se tak bude stěhovat do Českých Budějovic, vyskočila míra
nezaměstnanosti v mikroregionu Protivínsko z 9,3 na 12,3 %. V
samotném Protivíně by se z 9,5 vyšplhala na 13,6 %. Lidé, kteří před
hlavní branou vzrušeně diskutovali o nejčerstvějších
krocích, měli strach z budoucnosti. Děláme v pivovaře celý
život, nic jiného neumíme, říkali. "Proč se tohle
všechno děje? Pečovali jsme o pivovar jako o vlastní, co
bylo potřeba, to jsme vždy
opravili. A teď tohle," zlobil se Pavel Trtkovský se
zelenou kšiltovkou Platan na hlavě. Další muž, který se
uklidňoval v kantýně před branou, neměl pro majitele
slušné slovo. "Pracuji v Platanu čtyřicet let a vždy,
když bylo třeba, tak jsme přišli i o sobotách a nedělích -
jenom aby to jelo," lomil rukama. "Lidé jsou
naštvaní, nadávají, nebaví se teď pochopitelně o ničem
jiném," popisoval náladu v jídelně kuchařka Jitka
Hlinková. Také dostala výpověď, stejně jako její dvě
kolegyně. "Všichni
doufáme v jedinou věc - že Platan někdo koupí a zase nás
všechny vezme zpátky. Jinak nevíme co dál, protože v
Protivíně těžko najdete jiné místo," řekla další
kuchařka Jana Pozdílková. Starší muž ve firemní zelené
kombinéze měl o budoucím majiteli jasno. "Nejlepší by bylo, kdyby
to koupil Schwarzenberg, a jsme za vodou," mínil. Karel Schwarzenberg, mimo jiné také spolumajitel Karlovarské
Becherovky, už o dílo svých předků v Protivíně skutečně
zájem měl hned po pádu komunistického režimu, kdy chtěl Platan koupit. Tehdy však byl
odmítnut. Dnes by si všichni místní přáli, aby se vrátil v
roli bohatého zachránce. "Pravděpodobně ho také
oslovíme, zda by do toho s námi nešel," řekl starosta
Jan Vojík.
Léta se v Čechách traduje -
kdo zdraží pivo, padne. O osudu toho, kdo zavře pivovar,
zatím žádné úsloví není. I když v Protivíně už pár
štamgastů přicházelo s prvními návrhy. Zadlužené a
ztrátové JčP se již delší dobu snažily prodat Platan
Protivín a Regent Třeboň a ponechat si jen českobudějovický
Samson. Z ekonomického
hlediska to byl správný krok - když dlužím, na koho se
podívám, musím nějaký majetek prodat, abych mohl platit.
Jenže když chci prodat třeba auto, předtím ho pořádně
vyšlechtím, abych vytěžil co nejvíce. Ne tak manažeři
firmy - hlavně ti bývalí,
kteří pivovar viděli sotva zpoza kouřových skel svých
nablýskaných vozů. Na jihu Čech, kde se patrioti ze dvou
vedlejších vesnic dokážou poprat o to své nejlepší pivo,
chtěli naivně vytlačit z hospod Regent i Platan Samsonem. Byl
to asi vychytralý úmysl
skrytého majitele, za něhož tuto černou práci odvádějí
jiní. Ale co víc - pak ještě distribuci svěřili do rukou
konkurenčního Plzeňského Prazdroje, který pak vystrnadil i
ten Samson! Nad takhle vysokou hrou už zůstal rozum stát. Za
takto poškozené podniky pak
chtěli nesmyslných dvě stě milionů korun. Pochopitelně
nikdo neměl zájem. Ale je tu finta. Dáme lidem výpovědi a
nabídneme pivovar městu. To ho koupí, bude se přece bát
nezaměstnanosti, uvažují. Město podnikatelem? Nesmysl. O
Platan se zajištěným odbytem
"kolem komína" by jistě bylo skutečných zájemců
dost, prodělečný podnik to není. To by ale nejdříve musely
jít Jihočeské pivovary pořádně dolů s požadovanou cenou.
Protivín se rozhodl koupit
místní pivovar, aby tak zabránil zániku této největší
chlouby města a zároveň zastavil růst nezaměstnanosti.
Ovšem do podnikání se pětitisícové město nechtělo pustit
samo, ale hodlalo oslovit další větší města ve svém
okolí. Dne 7.3.2000
večer o tom jednomyslně rozhodli zastupitelé. "Vytvořili
jsme komisi, která bude vyjednávat o odkoupení pivovaru,"
sdělil starosta Protivína Jan Vojík. "Naším úmyslem je
přizvat do projektu další města, zřejmě Písek a Vodňany,
s cílem založit společnost Městské pivovary." Ostatním
uvedeným městům se však do koupě pivovaru, kvůli níž by jim hrozilo zadlužení,
příliš nechtělo. Starosta Písku Luboš Průša uvedl, že
případný souhlas je na zastupitelstvu, ale přímý finanční
vstup do Platanu spíše vyloučil. "Je to moc riskantní,
šli bychom do toho jedině při prodeji za symbolickou cenu.
Přitom ale nevylučuji určitou
poradenskou pomoc Protivínským, maximálně jim můžeme ručit
za případný úvěr," řekl Průša. Podobně to vidí i
první muž Vodňan Václav Heřman. "Jsme příliš
zadlužené město, zřejmě by nám žádná banka na podobnou
akci ani nepůjčila
peníze," uvedl starosta Heřman. Obě města, na něž se
protivínská radnice obrátila, však přislíbila, že o
návrhu budou jednat jak finanční komise, tak i radní. Ovšem
jejich základním požadavkem zůstalo vypracování analýzy o
budoucí perspektivě pivovaru Platan. Analytik Československé obchodní
banky Jan Tesař, který se zabýval rozbory pivního trhu, vidí
úkol města spíše v hledání skutečného zkušeného kupce.
"V tom by mohla radnice sehrát úlohu třeba tím, že by
případného investora nalákala na určité pobídky či
úlevy," soudil. Podle něho totiž vládla na domácím
trhu příliš velká konkurence, kde uspějí jen silní.
"Města by se mohla nákupem Platanu vyčerpat, zatímco
hned po převzetí pivovaru musí následovat další významné
investice do dříve chuzeného marketingu a obchodu," tvrdil Tesař.
Kupte s námi pivovar! S touto
výzvou se radnice v Protivíně obrátila v březnu 2000
na své kolegy ve třech dalších městech. Nejdále byla
jednání s radnicí v Praze 4. Doslova za každou cenu chtěli
radní v Protivíně zachránit místní pivovar, který hodlal
jeho majitel buď do tří měsíců jako ztrátový prodat, nebo
prostě uzavřít a výrobu přesunout do Českých Budějovic.
Jedinou možnost záchrany 130 pracovních míst viděla přitom
protivínská radnice v tom, že Platan koupí sama společně se
strategickým partnerem. Mezi jinými oslovili radní své kolegy
ve Vodňanech, Písku a v městské části Prahy 4, která už v
Protivíně vlastnila zámek. "Kvůli Platanu budeme mít 6.
až 7. 4. v Protivíně výjezdní zasedání městské
rady," řekla starostka Prahy 4 Miroslava Studenovská. I když podle
ní muselo o případné pomoci protivínským kolegům
rozhodnout nakonec zastupitelstvo, ona sama byla velmi nakloněna
myšlence městského pivovaru, vlastněného hned několika
radnicemi zároveň. "V případě úspěchu by to byl možná návod i pro ostatní města, jak
řešit rostoucí nezaměstnanost," uvedla Studenovská.
Starosta Protivína Jan Vojík byl však zatím po prvních
jednáních k původnímu projektu jakéhosi
"čtyřměstského pivovaru" skeptický. Zároveň ale
tvrdil, že protivínská radnice
postupem času evidovala už čtrnáct dalších nabídek na
partnerství při koupi Platanu z řad podnikatelů a firem,
jejichž jména chtěli radní zatím udržet v tajnosti.
Nabídky vyhodnocovala komise ustanovená zastupitelstvem. Vojík
pouze potvrdil, že radnice
rozhodně nehodlá respektovat cenu 200 milionů korun, původně
navrženou Jihočeskými pivovary. "Taková hodnota pivovaru
v likvidaci je samozřejmě nesmyslná," řekl Vojík. Jinak
se ale neobával, že by radnice nedokázala spolu se
strategickým partnerem dovést
Platan k lepším výsledkům než dosavadní majitel.
"Vůbec se toho nebojíme," dodal starosta. Generální
ředitel Miroslav Leština rozeslal novinářům fax, v němž
paradoxně popisoval výhodnou polohu Protivína nedaleko hranic
s Německem a Rakouskem a vypočítával hned několik možností, jak by mohl
Platan vydělávat. Mimo jiné doporučoval právě takzvaný
německý model, kdy menší pivovary spoluvlastní města.
Zastupitelstvo Protivína
vyjádřilo souhlas s tím, aby se město stalo vlastníkem
pivovaru Platan. Starosta Protivína Jan Vojík dne 12.4.2000 řekl, že kupní cena za pivovar by
měla činit 80 milionů Kč. "Předpokládám, že smlouva
bude podepsána příští týden," dodal Vojík. Přestože
zastupitelstvo Protivína už 11. 4. 2000 souhlasilo s tím, aby
se město stalo vlastníkem pivovaru Platan, vše se ještě
opozdilo. Starosta přitom doufal, že kupní smlouva s JčP bude
podepsána již v týdnu před velikonocemi. "Město nechalo
posoudit návrh kupní smlouvy a rozhodlo se, že vypracuje
vlastní, který 25.4.2000 předložím vedení pivovarnické společnosti," řekl 17.4.2000 Vojík. Podle jeho slov byla konstrukce
smlouvy o koupi pivovaru správná, ale chyběly v ní některé
důležité údaje.
Přestože se mimořádné
zasedání zastupitelstva města Protivín konalo v neděli 21.5.
2000 večer, zúčastnilo se jej
tentokrát několik desítek občanů. Šlo především o
zaměstnance Platanu, kterým k 31. květnu končila výpovědní
lhůta. Právě koupě obchodního podílu pivovaru do majetku
města byla jediným bodem programu jednání zastupitelů. Proto
také zastupitelstvo rozhodlo
o koupi obchodního podílu společnosti Platan, s. r.
o., která měla ve svém
vlastnictví pivovar Platan. "Přestože je neděle večer,
zastupitelé souhlasili s mimořádným zasedáním. Situace je
vážná. Více než stovce lidí hrozí, že zůstanou bez
práce. V některých případech dělají v pivovaru oba
manželé a zastavení výroby by pro takové rodiny byla doslova
katastrofa," zdůraznil starosta Jan Vojík. Ještě před
tím, než zastupitelé začali jednat o návrhu kupní smlouvy,
seznámili se s aktivitou pivovarnické skupiny z Německa,
která měla zájem Platan koupit a okamžitě investovat do jeho
provozu desítky miliónů korun. Jihočeské pivovary však při
jednáních upřednostňovaly město vzhledem k deklarovanému
zájmu zastupitelstva Platan odkoupit. Dne 22.5.2000 to potvrdil i generální ředitel JčP Miroslav
Leština. K návrhu kupní smlouvy zazněla řada připomínek
především ze strany zastupitelů za ODS. Miroslav Bísek a
Vojmír Němeček sice podpořili snahu města pivovar koupit,
požadovali však konkrétnější informace o zajištění úvěru i budoucím fungování pivovaru.
Jiří Pudík (KDU-ČSL) navrhl, aby město zvážilo možnost
koupi celého obchodního podílu i přesto, že by zaplatilo
daň z převodu nemovitostí. Návrh kupní smlouvy dne 21.5.2000
schválen nebyl a zastupitelé se k této problematice znovu vrátili 24.5.2000. Ze strany
některých zastupitelů i zaměstnanců pivovaru zazněly obavy,
že vaření piva bude zastaveno již v tomto týdnu. Tyto obavy
dne 22.5.2000 vyvrátil generální ředitel JčP.
"Rozhodnutí představenstva naší akciové společnosti je jasné. Pokud se do 31. května
nepodaří Platan prodat, bude výroba zastavena. Vyčkáme tedy
na výsledky středečního jednání protivínského
zastupitelstva a teprve potom rozhodneme o dalším postupu.
Zastupitelstvo má od nás k dispozici všechna potřebná data, která ke svému rozhodnutí
potřebuje," řekl Miroslav Leština.
S návrhem na prodej stoprocentního obchodního podílu pivovaru
Platan místo dosud nabízených 99 % přišel na jednání
zastupitelstva Protivína dne 24.5.2000 ředitel JčP ing. Miroslav Leština.
Těsnou většinu hlasů pak získal návrh starosty Jana
Vojíka, aby město koupilo pivovar Platan jako nemovitost za 80
miliónů korun. Návrh nepodpořil ani jeden zastupitel za ODS a
proti byli také dva zastupitelé za KDU-ČSL. "Dá se
snadno spočítat, že předložený návrh úvěru je na hraně ekonomických
možností, dnes se navíc dovídáme, že úroková sazba je
ještě vyšší. Jsme přesvědčeni, že na tento obchod město
doplatí," uvedl Jaromír Hlaváč. Jeho kolegyně z ODS
Jitka Škrnová ho ještě doplnila: "80 miliónů
považujeme za naprostý
hazard, přijatelná by byla cena poloviční. Je škoda, že si
občané neuvědomují, že nejde jen o stovku zaměstnanců
pivovaru, ale o krach celého města."
Pivovarští, přítomní na jednání, rozhodnutí
zastupitelstva zatleskali a odešli spokojeně domů. Jenže
definitivně rozhodnuto ještě nebylo. Pověření starostovi,
aby jednal o úvěru 100 miliónů korun, sice těsně prošlo,
ale pověření podepsat směnku na 80 miliónů ve prospěch
JčP splatnou k 30. 11. 2000 bylo schváleno až při druhém
hlasování. Podle slov
Miroslava Leštiny, začaly JčP připravovat vše potřebné,
aby Platan předaly městu už k 1. 6. 2000.
"Peněžní ústav, který nám slíbil úvěr na koupi
pivovaru Platan, požadoval nejpozději do pátku (2.6.2000)
složit jistinu ve výši 1,5 miliónu korun. To jsme nemohli splnit a společnost SDK Bohemia
Chrudim od předběžné smlouvy odstoupila," uvedl dne 28.5.2000 večer na mimořádném jednání
zastupitelstva starosta Jan Vojík. Jaromír Hlaváč tlumočil
stanovisko i dalších zastupitelů za ODS: "Již dříve
jsme upozorňovali na to, že návrh smlouvy s chrudimským
peněžním ústavem je nevěrohodný. I když se podaří
získat úvěr jinde, podnikatelský záměr to prodraží o pět
až osm miliónů. Zastupitelé revokovali usnesení ze 24. 5.
týkající se úvěru od SDK Bohemia a pověřili starostu jednáním s jiným peněžním ústavem.
Dne 30.5.2000 v noci
podepsal po dvou měsících vyjednávání starosta města Jan
Vojík kupní smlouvu s JčP, dne 1.6.2000 pak radní převzali veškerý majetek.
Kupní cena zůstala prozatím obchodním tajemstvím, ovšem
podle dřívějších údajů se zřejmě bude pohybovat okolo
osmdesáti milionů korun. Důvodem byla skutečnost, že město
ještě tuto částku nezaplatilo. "Dohodli jsme se na
odkladu platby. Jako město máme několik nabídek od bank na
poskytnutí úvěru. Je to nadějně rozjednané, takže brzy zaplatíme," sdělil
starosta Vojík. Ten již dříve dostal souhlas od
zastupitelstva vyjednávat o úvěru v maximální výši sto
milionů korun. Tato suma však nemusela zahrnovat jen
prostředky nutné na pořízení Platanu, ale i potřebné
peníze na financování
výroby a nezbytný marketing. Nová společnost Městský
pivovar Platan s.r.o. (sídlo: Protivín, Pivovar 168, 398 11,
založena 31.5.2000, jediný společník Město Protivín)
zároveň převzala všech zhruba sto zaměstnanců, jimž
31.5.2000 vypršely výpovědní lhůty u JčP. "Už jsem se
bála, aby pivovar nezavřeli. Nakonec to dobře dopadlo, snad se
městu podaří a výroba a odbyt zase pojedou," uvedla
jedna se zaměstnankyň Jana Uhlířová. Dvěma jednateli
městské společnosti, kteří v podstatě začali Platan
řídit, byli lidé z
bývalého vedení JčP - někdejší technický ředitel Milan
Průša a hlavní účetní Ladislav Rosmüller. Průša se
zároveň stal šéfem nové firmy. Rozhodující strategické
kroky však budou muset projít schválením v zastupitelstvu.
"Nejde nám o žádný velký rozmach, ale spíše se pokusíme udržet
stávající pozice v regionu," naplánoval Vojík vizi
pivovaru, který vařil zhruba 25 tisíc hl piva měsíčně.
Prodejem Platanu se kompletně obměněnému vedení
Jihočeských pivovarů podařilo splnit první bod z úkolů,
které mu v březnu 2000 na
valné hromadě zadali akcionáři.
Město Protivín, které se stalo novým vlastníkem místního
pivovaru Platan, čekalo strategické rozhodnutí, kam vlastně
402 roky starý pivovar dál nasměrovat. První krok už
přišel: piva podražila od léta 2000 o několik
desetihaléřů. Zvýšení cen označovali noví majitelé jako
nevyhnutelné kvůli tomu, aby byl Platan vůbec ziskový, a
město tak mohlo splácet úvěr na jeho pořízení. Hodnota
značky Platan utrpěla dřívější profilací v rámci skupiny
JčP coby levnějšího piva, v případě osmistupňového
Trendu dokonce dotovaného mateřskou společností. "Chceme
opět Platan vrátit do střední kategorie," plánoval
jednatel a šéf společnosti Milan Průša. Město převzalo od
Jihočeských pivovarů Platan s nevýhodou značně narušené
distribuční sítě, ale i s výhodou velmi dobrého
technického stavu díky nedávným masivním investicím do
modernizace výrobních technologií. Vlastníci tak museli investovat výhradně do obchodu a
podpory prodeje. "Základem je udržet stávající
odběratele, pak se pokusit sehnat nové a přijít se
strategií, která zajistí efektivitu výroby,"
předpovídal další vývoj analytik ČSOB Jan Tesař. Vůbec nejtěžší rozhodnutí čekalo
Protivínské v souvislosti s objemem výroby. Modernizovaný
provoz měl roční kapacitu 450 tisíc hl, zatímco například
v roce 1999 pivovar uvařil jen 225 tisíc. Existovaly tudíž
dvě základní cesty kudy dál, z nichž každá měla své výhody i nevýhody. Tou první bylo
udržet stávající stav, neboli prodávat dál především
'kolem komína'. Výhodou této varianty byly hlavně nízké
náklady na distribuci a reklamu. Jednak totiž dvě stě tisíc
hektolitrů bylo možné prodat v regionu, takže firma nepotřebovala rozsáhlou obchodní síť
či distribuční střediska, protože zboží rozvážela z
jednoho místa - přímo z pivovaru. Jednak pivovar mohl těžit
z lokálního patriotismu - štamgasti vždy chtějí pít to
své místní pivo. Naopak potíží bylo vytížení výrobních
kapacit zhruba z poloviny,
což pochopitelně představovalo vysoké fixní náklady a malou
efektivitu nebo dokonce ztrátovost produkce. Opačnou cestou
byla právě sázka na co nejnižší výrobní náklady díky
využití kapacity nejlépe na sto procent. V případě této
volby by se však Platan s
roční výrobou nad 400 tisíc hl dostal do takzvané kategorie
středních pivovarů, které měly na tuzemském trhu
nejtěžší pozici. Takový objem produkce totiž již nebylo
možné prodat v nejbližším okolí a pivovar musel vyrazit za hranice regionu. To
znamenalo značné náklady na distribuční síť i nezbytnou
marketingovou podporu prodeje. Kterou cestu si protivínští
zastupitelé vyberou? "V žádném případě se nechceme
stavět do role pivovarnických odborníků, nebudeme mluvit do výroby ani personálních věcí,"
zdůraznil starosta Jan Vojík, "kvůli tomu jsme si najali
odborníky do vedení Platanu, kteří za jeho chod nesou
odpovědnost. Úloha města jako majitele byla především
kontrolní, zajištěná účastí zastupitelů v dozorčí
radě." Milan Průša tvrdil, že rozhodnutí o další vizi
a podobě Platanu padne během několika měsíců. "Nyní
nově vytvořený tým obchodních zástupců mapuje stav
distribuční sítě, již musíme v první řadě opět
rozběhnout a zjistit své reálné šance na trhu. Mile nás
překvapilo, že už nás oslovila
řada bývalých distributorů JčP i některé obchodní
řetězce," uvedl Průša. Platan se 2.6.2000 definitivně odstřihl od bývalé matky
JčP, když s ní přerušil počítačové propojení a během
víkendu si vytvořil nezbytnou vlastní databázi odběratelů.
Se stovkou zaměstnanců nová společnost ihned uzavřela
pracovní smlouvy a to bez zkušební doby. "Lidé jsou
spokojeni, vždyť z dřívější nejistoty, co bude dále, už
byli nervózní," chválil vstřícnost města odborový
předák v Platanu Karel Brabec.
Platan zvýšil ceny o několik desetihaléřů už od 12.6.2000 (světlé výčepní piva o 60 haléřů,
zvýšila se také cena sudové dvanáctky).
"Dát dohromady obchodní oddělení a urychleně zmapovat
distribuční síť, to byl také jeden z prvních úkolů po
převzetí pivovaru," uvedl v polovině června 2000
ředitel obchodu a marketingu pivovaru ing. Josef Kolář.
"Především nám jde o to udržet nynější odběratele a
postupně distribuční síť rozšiřovat. S obchodem
začínáme téměř od nuly. V žádném případě však
nechceme vybudovat nějaké mamutí
obchodní středisko, ale síť zhruba deseti obchodních
zástupců v republice. Stejně jako to je u větších
pivovarů, budou mít rozdělenou republiku na oblasti a budou je
ošetřovat. Vzhledem k vysokým nákladům na dopravu, těžiště odběratelů předpokládáme v
jižních Čechách a nejbližším okolí. Jsme rádi, že se
nám hlásí i některé velké obchodní řetězce,"
doplnil ing. Kolář.
Problém, kde město získá 65 milionů korun, které mají od
Protivína dostat Jihočeské pivovary, nevyřešilo ani
dne 17.7.2000 zastupitelstvo,
jež nakonec rozhodlo, že nabídku rakouské banky
Kommunalkredit Austria AG na poskytnutí
pětačtyřicetimilionového úvěru posoudí pravděpodobně až
další týden. "Abychom mohli kvalifikovaně rozhodnout,
musíme mít o podmínkách úvěru co nejvíc informací,"
zdůvodnila lidovecká zastupitelka Naďa Urbánková, proč je v
této záležitosti důležitý časový odklad. Radikálnější
postoj zastával Jaromír Hlaváč (ODS). Upozornil, že je
zřejmé, že banky chtějí Protivínu půjčit peníze jen se
zárukou příjmové stránky
městského rozpočtu, nikoli na majetek pivovaru. "Město,
jehož roční daňové příjmy dosahují asi 20 milionů korun,
však na takovou záruku nemůže přistoupit, když dosud není
jasné, jak bude pivovar hospodařit," zdůraznil Hlaváč.
Rozčarování po schůzce
samosprávy neskrýval starosta Protivína Jan Vojík (KDU-ČSL),
který prosazoval co nejrychlejší schválení úvěru od
Kommunalkredit Austria AG. "Jsem zklamaný. Pro město bylo
velkým vítězstvím, když pivovar koupilo. Někteří
zastupitelé však zahořkli,
když zjistili, že městská rada zároveň ze zákona tvoří
valnou hromadu Městského pivovaru Platan. Nezajímá je už,
že Platan si jako městská společnost vede dobře a že
exportuje pivo třeba i do Německa nebo Švédska," řekl
Vojík. Podle kupní smlouvy,
kterou na konci května 2000 podepsal starosta Vojík se
zástupci Jihočeských pivovarů, mělo město 65 milionů korun
zaplatit nejpozději do 25. listopadu 2000, jinak by o pivovar
přišlo. Ovšem pokud by neuhradilo celý obnos už do konce
července 2000, od začátku srpna by se zmíněná částka bude
navyšovala o roční úrok deseti procent. Jednou z možností,
jak šlo tomuto nebezpečí předejít, byl vstup strategického
partnera do pivovaru, který by Protivínu dodal chybějící
peníze. "Myslím, že by to bylo nejlepší řešení. Jinak mám
vážné obavy, že samotné město provoz pivovaru
neutáhne," uvedl místostarosta Zdeněk Růžička
(KDU-ČSL). Potvrdil, že zájem o majetkový vstup do Platanu
projevil například pivovar Svijany. "Máme však za sebou
teprve první schůzku,"
dodal v červenci 2000 Růžička. Zastupitelé Protivína
nakonec na jednání dne 27.7.2000 odsouhlasili, že město přijme nabídku
rakouské banky Kommunalkredit Austria AG na poskytnutí
pětačtyřicetimilionového úvěru. Cena za Platan však podle
kupní smlouvy činila 65 milionů, takže zástupci města
požádali vedení JčP, aby prodejní částku o dvacet milionů
korun dodatečně snížilo. Společnost byla náhlým
požadavkem o zhruba třetinový pokles původně dohodnuté ceny
zaskočena. Vedení pivovarů se totiž dlouho vůbec nechtělo vyjadřovat, jak se k
této otázce postaví. Protivínští zastupitelé o úvěru
banky Kommunalkredit Austria AG jednali necelé dvě hodiny. S
podmínkami půjčky nakonec souhlasilo patnáct přítomných
členů samosprávy, zbylí čtyři se hlasování zdrželi. "Jsem velmi spokojený. Většina
zastupitelů pochopila, že JčP peníze potřebují rychle.
Přitom my jim teď už do deseti dnů můžeme v plné výši
vyplatit dvě směnky a část třetí. Mezitím budeme dál
jednat o snížení kupní ceny," uvedl starosta Vojík.
Zástupce Kommunalkredit
Austria AG Pavol Zajac na schůzce protivínským zastupitelům
podrobně vysvětlil podmínky půjčky. "Je to úvěr na
patnáct roků s možností až pětiletého odkladu splátek
při ročním úroku pod osm procent. Přitom půjčka nebude
zaručena rozpočtem, ale
směnkami. Kdyby se tedy město dostalo do problémů se
splácením, městský rozpočet to neohrozí. Více než 45
milionů však naše banka Protivínu poskytnout nemůže.
Myslíme si totiž, že maximálně tato nákupní cena pivovaru
je pro město ještě akceptovatelná," uvedl Zajac, který dodal, že
Kommunalkredit Austria AG v Rakousku financuje 2400 měst a
obcí. Jedním ze zastupitelů, kteří se hlasování zdrželi,
byla Jitka Škrnová (ODS). "Myslím, že tento úvěr je
pro město docela výhodný. Ale zatím není jasné, kde město
sežene zbylých dvacet milionů,
pokud JčP nesníží cenu za Platan," zdůvodnila svůj
postoj Škrnová, která se rovněž obávala, že
následujících patnáct let město nebude moci získat
jakýkoliv jiný úvěr pro své další potřeby. Naopak
místostarosta Protivína Zdeněk Růžička (KDU-ČSL) řekl,
že brzká úhrada dvou třetin kupní ceny pivovaru bude pro
město znamenat lepší pozici při jednání s JčP o
dvacetimilionové slevě.
O dalším osudu čtyři století starého pivovaru v létě roku
2000 vzrušeně debatovalo 21 zastupitelů města, každý si představoval další
vývoj trochu jinak, a tak se politikařilo. Ovšem otázka
Platanu byla pochopitelně hlavním tématem i v místních
hospodách. Byly přitom znát typické poměry na malém
městě: Štamgasti věděli o pivovaře až neskutečné
podrobnosti - kolik zrovna
vaří, do které nové hospody značka pronikla, co kdo řekl na
zastupitelstvu. "Město, které nemá pivovar, není
město," opakoval svou oblíbenou nadsázku starosta
Protivína Jan Vojík. JčP stále striktně odmítaly
20-miliónovou slevu na nákup pivovaru a trvaly na zaplacení původně
dohodnutých 65 milionů. Město zároveň hledalo strategického
partnera, jemuž by prodalo část svého podílu, protože samo
nebylo schopno financovat náklady na další rozvoj Platanu.
Prvním a nejdůležitějším krokem, který na nové majitele po převzetí Platanu
čekal, byla obnova absolutně zhroucené vlastní distribuce.
Obchod totiž dříve výrazně utrpěl na dvou frontách - v
jihočeském regionu se o odbyt Platanu starali obchodní
zástupci Samsonu, za hranicemi regionu zase zástupci Prazdroje. "Když jsme prvního
června 2000 nastoupili, byly tyhle tři místnosti prázdné,
nebyl tu ani žádný nábytek," rozhlížel se ředitel
obchodu a marketingu Platanu Josef Kolář po patře, kde už
opět sídlilo obchodní oddělení. To představovalo šest
lidí - vedoucí, jedna
zaměstnankyně měla na starosti výhradně supermarkety a
čtyři obchodní zástupci vyjednávali s hospodami v celé
zemi, kterou si rozdělili na rajony. Během roku 1999 firma
nejenže finančně nevypomáhala hostinským s nákladným
vybavením, ale neměla pro
ně ani obyčejné tácky, skleněné půllitry či nové ubrusy.
"Ta doba je už pryč. Pomalu opět zásobujeme stávající
zákazníky propagačními materiály, obnovujeme staré smlouvy,
hledáme nové odběratele," popisoval denní práci jeden z
obchodních zástupců, Vladimír
Matějka. "Tradičních restaurací si mimořádně
vážíme, protože i za těch dřívějších špatných
podmínek značku neopustili." Nájezdům 'ostrých hochů'
konkurenčních pivovarů, kteří využívali nečinnosti
Platanu, odolávali především hostinští v nejbližším okolí Protivína. Jedním z nich byl
Vladimír Stoklasa, majitel restaurace Platanka v Písku.
"Byli tady obchodní zástupci snad od všech pivovarů -
Plzeň, Kozel, Starobrno, Bernard. Slibovali mi hory doly, pokud
začnu čepovat jejich pivo. Jeden mi dokonce nabídl takové peníze, že bych mohl jet
dvakrát třikrát na dovolenou do Ameriky. Ale vydržel
jsem," řekl hrdě Stoklasa. O pivu věděl úplně
všechno, zákazníky si zhýčkal - na chladicím boxu má
nastavenu teplotu mezi 5,8 - 6 stupně Celsia, zatímco
doporučená pro čepování
je o stupeň až dva vyšší. "Pánové, tady to máte,
jako obvykle přesně šest stupňů," pokládal
štamgastům půllitry na stůl.
Zhruba stovka zaměstnanců mluvilo o Platanu jako o svém
pivovaru, a to s patřičnou hrdostí. Na JčP, do jejichž
područí dříve patřili,
neřekl nikdo ze zaměstnanců v provoze dobré slovo.
"Odpoutali jsme se od JčP, takže jsme spokojeni,"
stručně vystihl náladu mezi pracovníky Ladislav Matoušek ve
varně. Mistrová stáčírny Marie Janošová se zamýšlela nad
stavem podniku: "Jsme
rádi, že se konečně situace uklidnila. I když děláme
méně piva, alespoň jsme samostatní. Pomalu znova budujeme
obchod a brzy se vše zlepší." Více, než coby jen
pouhého zaměstnavatele, brali Platan nejen dělníci v
zelených kombinézách, ale i 'bílé límečky'. Třeba ještě před odchodem z práce
si sedli s kolegy z výroby v pivovarském parku na pivo a
chvíli poklábosili. Zavzpomínali i na dobu, kdy přijímali
před rokem propuštěné lidi zpět do obchodního oddělení.
"Celý měsíc jsme jim nedokázali říct, za kolik budou dělat, protože jsme nevěděli, jak
na tom firma bude. Přestože neznali výši své mzdy, klidně
začali ihned intenzivně pracovat," uvedl Josef Kolář.
"Přestože jsem měla jiné místo v Písku, šla jsem
raději do Platanu. Mám to tady ráda a práce mě baví. Proto jsme do toho šla i bez smlouvy, i
když dneska se na city moc nehraje," řekla vedoucí
obchodního oddělení Helena Vlachová. Obchoďáci, jak se v
branži přezdívá obchodním zástupcům, už za dva měsíce
svého působení získali třináct nových restaurací.
"To je slušný
výsledek, protože dostat dnes pivo do hospody je nesmírně
těžké," chválil je obchodní ředitel Kolář. Kromě
hostinců, kde zcela nahradil Platan konkurenční značky, šlo
především o takzvanou přítoč. To znamená, že Platan
nevytlačil z pípy jiné pivo, ale čepoval se tam společně s ním.
"Přítoče jsou pro nás levnějším způsobem, jako
proniknout k novým zákazníkům, protože nemáme takové
náklady na výčepní vybavení. Když totiž přetáhneme
konkurenci celou hospodu, tak musíme majiteli dodat kompletní
pult," vysvětlila
Vlachová. V květnu 2000, poslední měsíc před převzetím
městem, vyrobil Platan. 19 000 hl piva a z toho tvořilo 12 000
desetistupňové. Proto noví majitelé udělali nejdříve dva
kroky - jednak o šedesát haléřů zdražili jeden půllitr,
jednak omezili produkci
desítky a naopak zvedli dvanáctku. "Hlavním
marketingovým úkolem je opět vrátit pojetí naší značky
tam, kam patří, tedy do střední kategorie piv. Vždy v
pivovarnictví je to nejzákladnější tradice, tedy
nevymýšlet nějaké novinky, pokud jde o chuť, ale držet se ověřených receptů.
Bohužel předchozí vlastníci zkoušeli různé experimenty a
to se v oboru nevyplácí," vysvětlil sládek Miloslav
Tomšovic při inspekci v písecké restauraci Platanka. "S
panem Stoklasou jsme spokojeni, pivo má dobře vychlazené,
takže nezteplá ani těm, kdo pijí pomalu. Trubky
vyčištěné, vše v pořádku," chválil majitele hospody,
který za týden vytočí až padesát sudů. Platanu nyní v
meziročním srovnání klesla výroba, protože už nechrlil
hektolitry nízkostupňových piv pro celou skupinu JčP. "Zato dnes ale
máme pivo kvalitnější. Protože ho neděláme tolik, máme
více času na několik výstupních kontrol," chlubil se
sládek. "Zfiltrované pivo necháme jeden den stát, teprve
pak odebereme vzorky a uděláme analýzu v laboratoři. Až pak stáčíme do lahví či sudů."
Jdeme na Plátno, říkávají Protivínští. Když měli
charakterizovat jeho chuť, povídali: Protivín leží mezi
Českými Budějovicemi a Plzní, takže Platan je něco mezi
Budvarem a Prazdrojem. "To znamená spíše hořké, ale
hluboko prokvašené,"
vysvětlil sládek Tomšovic. Plzeňští vaří tradičně velmi
hořké pivo, zatímco Budvarští sladší, ovšem hluboko
prokvašené.
V říjnu 2000 se zastupitelstvo města Protivína
rozhodlo opět prodat 99procentní podíl v pivovarské
společnosti. Zájem o pivovar byl dost velký, jelikož se
managementu podařilo solidně rozjet obchod a výstav byl i po
změně vlastnických vztahů na úrovni roku 1999. Z 12
zájemců jich již osm předložilo na počátku října
konkrétní nabídky, tři pak i plné finanční krytí. Mezi
nimi byla vedle 3 českých
fyzických osob i německá pivovarská skupina Oettinger Bier a
britská North Ernlight Ltd. Město odůvodňovalo prodej Platanu
tím, že zachránilo pivovar před zavřením, ale už chyběly
prostředky na podporu prodeje a tím i vytvoření prostoru pro
další zvýšení výstavu.
Přestože pivovar opět pronikl díky ceně do většiny
řetězců, jeho pozice v hospodách byla složitá, protože na
průnik mimo jižní Čechy chyběly zdroje a v kraji je tvrdá
konkurence. Platanu rovněž začaly chybět finance na další
investice.
Na večerním zasedání dne 12.10.2000 zastupitelé Protivína nejprve rozhodli
o tom prodat pivovar jakoukoliv formou, která uhradí veškeré
náklady, spojené s jeho koupí. Zastupitelé pak většinou
jednoho hlasu odsouhlasili prodej pivovaru třem českým
fyzickým osobám, kterými byli Michalis Dzikos, JUDr.
Jaroslav Kašpar a ing. Ivan Hurník. Toto nepodpořili zastupitelé za ODS a
ČSSD. Opozice požadovala bližší podrobnosti o nových
majitelích, ale nikdo nebyl schopen je podat. "Splnili jsme
historický úkol - zachránili pivovar ve městě, aniž nás to
bude stát jedinou korunu," prohlásil spokojený starosta
Protivína Jan Vojík. Symbolické procento v pivovarské
společnosti si ponechalo město: Zůstal totiž obchodní název
Městský pivovar Platan. Liberečtí podnikatelé - Jaroslav Kašpar, Ivan Hurník a Michalis
Dzikos - zaplatili všechny náklady, které městu s převzetím
Platanu vznikly. Zaplatili tudíž kromě kupní ceny 65 milionů
Kč ještě některé poplatky a především úroky z prodlení
platby, protože město dosud Jihočeským pivovarům nic neuhradilo. Noví vlastníci
si zastupitele získali zkušenostmi z oboru - Kašpar je
spolumajitelem Pivovaru Svijany. Spokojeno bylo i vedení
Platanu. "Při předběžných jednáních se všemi
zájemci na nás vybraní podnikatelé působili velmi seriozně,
v oboru se vyznají,"
řekl ředitel pivovaru Milan Průša. Za vítězi z Liberce se
na druhém místě umístil bavorský pivovar Oettinger Bier,
třetí skončil britský North Ernlight. Prodej největšího
majetku města, které sledovalo na veřejném zasedání
zastupitelstva několik
desítek obyvatel, byl hotov během neuvěřitelných deseti
minut - bez jakékoliv diskuse. Totiž ještě než se začalo
jednat o Platanu, navrhl lidovecký místostarosta Jan Rejda:
"Ať zůstane pivovar v českých rukou!" Tento
požadavek zastupitelstvo podpořilo,
když pro něj zvedlo ruku jedenáct z celkem jedenadvaceti
členů. Tím v podstatě rozhodli i o budoucím majiteli -
zbývající dva solventní zájemci byli ze zahraničí. Sálem
to v ten moment jen zahučelo. Rychlost, s jakou lidovečtí
zastupitelé rozhodli, překvapila
opoziční členy ODS a ČSSD. "Můžete nám o té firmě,
kterou jste právě vybrali, alespoň něco říci?" ptal se
Jaromír Hlaváč. Opoziční klika totiž chtěla prodej
pivovaru odložit a vytvořit odbornou komisi, která by nového
vlastníka pro Platan vybrala.
Radní však tlačil fakt, že do 25. listopadu 2000 museli
Jihočeským pivovarům zaplatit. "Přesto jsme otřeseni,
že bez podrobných informací tak rychle rozhodli," divila
se Irena Mašková, jedna z obyvatel Protivína přítomných
veřejnému zasedání. A proč vlastně dalo lidovecké vedení radnice
líbivě přednost českým majitelům? "Existovaly
signály, že zahraniční firmy jsou pouze zprostředkovateli,
takže jsme měli obavy, aby pivovar pak nezavřeli," řekl
Vojík. Proč však o budoucím vlastníku nerozpoutali v zastupitelstvu demokratickou rozpravu?
"Opozice vůbec nechodila na pracovní jednání o Platanu,
neměla snahu situaci řešit, ale jen konečné řešení
neustále oddalovat. Vím, že to rychlé rozhodnutí nebylo
úplně košer, ale museli jsme udělat opozici léčbu
šokem," vysvětlil
Vojík.
Noví majitelé pivovaru se rozhodli zvýšit výrobu a odbyt
piva exportem do Velké Británie. Uzavřeli kvůli tomu zhruba
desetiletou distribuční smlouvu s anglickou společností North Ernlight. Tato firma obchodovala s pivem a alkoholem, přičemž
na ostrovy už importovala
pivo Velkopopovický kozel. Sami Britové měli zájem o koupi
Platanu, ale ve výběrovém řízení města neuspěli.
"Přesto mají i nadále zájem s námi spolupracovat,
konkrétně jde o import dvanáctistupňového piva," řekl
ředitel Milan Průša.
Exkluzivní dlouhodobá smlouva na vývoz dvanáctistupňového
piva do Velké Británie a zcela nový výrobek
čtrnáctistupňová Prácheňská perla - to měly být dvě esa, kterými
hodlali noví majitelé povznést pivovar. Na obou strategických
záměrech pracovali
společně se stávajícím vedením Platanu, které i pod
novými majiteli nadále zůstalo v čele firmy. "V první
řadě chceme zkvalitnit technologii výroby, prodloužit
trvanlivost piva, opravit nevyhovující kotelnu, postarat se o
zaměstnance a proměnit firmu
v akciovou společnost," prohlásil jeden z trojice nových
majitelů Ivan Hurník. S těmito záměry dne 16.10.2000 seznámil i sto dvacet zaměstnanců
Platanu. "Samozřejmě jsou to hezké vize, ale teprve
uvidíme. Musíme doufat, že změna povede k lepšímu,"
reagoval odborový předák Karel Brabec. Definitivní kupní
smlouvu měla být uzavřena do konce října. Druhou věcí, na
niž Platan pod křídly nových vlastníků sázel, bylo obnovení tradice výroby čtrnáctistupňové Prácheňské
perly. Silné pivo, které v Protivíně přestali vařit před více než čtyřiceti
lety, chtěli uvést na předvánoční trhy na přelomu
listopadu a prosince. "Původní receptury se už
nezachovaly, takže jsme je museli částečně vymyslet,"
prozradil sládek Miloslav Tomšovic. Nejdřív však
potřebovali majitelé investovat
asi šestnáct milionů korun do přestavby zastaralé kotelny,
protože jinak kvůli vypouštěným škodlivým emisím hrozila
pivovaru pokuta až deset milionů korun. "Přežít zimu se
stávající kotelnou by bylo velmi riskantní," zdůraznil
potřeby rekonstrukce Průša.
Platan plnil pivo především do lahví, a byl tudíž pevně
usazen v několika obchodních řetězcích. Naopak jeho bolestí
zůstal příliš malý podíl sudového piva na celkové
produkci. Díky mírnému zdražení byla firma zisková - za
devět měsíců roku 2000 vydělala půldruhého milionu korun. Manažeři
proto tvrdili, že Platan je zdravým podnikem. "Nemáme
žádné závazky po lhůtě splatnosti, a naopak jen minimum
pohledávek po splatnosti," řekl finanční ředitel
Ladislav Rosmüller. Potíží Platanu, který produkoval 12 až
14 000 hl měsíčně,
zůstalo vytížení výrobní kapacity ani ne z poloviny. To
znamenalo příliš vysoké fixní náklady, které mohly pivovar
hnát do ztráty. A kdože byli liberečtí vlastníci ? Jaroslav
Kašpar je jedním z největších podnikatelů na Liberecku.
Držel například podíl v
úspěšném Pivovaru Svijany. Ivan Hurník pracoval jako
ředitel pro strategii v pražské stavební společnosti VSB.
Michalis Dzikos spoluvlastnil soukromou dětskou polikliniku
Medicentrum v Liberci.
Dne 20.11.2000, deset dní před vypršením ultimáta, do
kdy museli zaplatit Jihočeským pivovarům kupní cenu 65
milionů, uhradili noví majitelé pivovaru první část z
celkové sumy. JčP totiž pohrozily, že pokud by celá částka
nedorazila do 30.11.2000 na jejich účet, jsou připraveny
závod Platan definitivně zavřít. "První část jsme už
odeslali, zbytek během pár dnů doplatíme," slíbil
ředitel Platanu Milan Průša. Upřesnil, že proplacení kupní
ceny pozdrželo vyjednávání nových majitelů Platanu s
městem Protivín o přesné podobě smlouvy. "Dne
20.11.2000 obě strany definitivně uzavřely smlouvy, takže
nyní už odeslání peněz nic nebrání. Nyní se konečně
můžeme plně soustředit na vzpružení obchodu," řekl
Průša. V Protivíně poté všichni věřili, že pivovar má
snad nejhorší za sebou. Platan na podzim 20000 vyráběl 10 až
12 tisíc hl piva měsíčně, po letním zdražení se
hospodaření opět vrátilo do kladných čísel. Noví
majitelé uhradili v první fázi nemovitosti. Část z nich, ty,
které se nacházely mimo areál závodu, zůstala v majetku
města. Celá kupní cena ve výši zhruba 65 miliónu korun byla
městu a posléze JčP do konce měsíce listopadu uhrazena. Z
hlediska obchodní strategie chtěl pivovar více proniknout na
trh v severních Čechách, zejména na Liberecko a Jablonecko. V
severních Cechách chtěli noví vlastníci vybudovat sít
značkových restaurací Platan. Noví majitelé museli vyřešit
i nevyhovující stav současné kotelny. "Požádali jsme
Státní fond životního prostředí o změnu schválené dotace
městu na novou kotelnu na úvěr soukromému subjektu ve výši
padesáti procent předpokládaných nákladu," informoval
ředitel pivovaru Pruša. Jak doplnil, podle nabídek několika
firem se cena nové kotelny pohybovala okolo 12 miliónu korun.
Pujčka od fondu by měla být s dobou splatnosti osm let a
dvouprocentní úrokovou mírou. Za prvních pět měsíců roku
2000 byl Platan stále součástí JčP, vyrobil 79 tisíc hl a v
následných sedmi měsících, pod vlastnictvím města a
posléze nového majitele, 76 tisíc hl, celkem tedy 155 tisíc hl. Celkem 65 % vyrobeného piva
opustilo v pivovar v lahvích.
"Naším záměrem je tento poměr otočit ve prospěch
sudového piva a návrat ke spotřebitelům takzvaně v okolí
komína," uvedl Rosmüller. Připomněl, že Platan si znovu
našel pevné místo i v obchodních řetězcích, například v
Jednotě, Bille, Kauflandu, Aholdu či Delvitě. V prosinci roku
2000 uvedl Platan na trh čtrnáctistupňový ležák pod
značkou Prácheňská perla, které do února 2001 vyrobil něco
přes 500 hektolitrů. "Speciální piva sice nejsou v
tuzemsku příliš rozšířená, ale své konzumenty také
mají. V soutěži O pivní pečeť, která se za účasti 40
pivovarů z celé republiky konala v lednu v Táboře, získala
protivínská čtrnáctka stříbro. Stejné ocenění si
Protivínští odvezli za jedenáctku. Za dvanáctku získali
zlato. Majitelé na počátku roku 2001 naordinovali pivovaru
ozdravnou kůru, jejíž součástí bylo i snižování počtu
zaměstnanců. "Dnes u nás pracuje 119 lidí.
Restrukturalizace sice snižování stavů přinese,
propouštění ale rozhodně nebude nijak dramatické,"
konstatoval Rosmüller
Pivovar na počátku roku 2001 definitivně dorazil do cíle
spletité cesty, během níž několikrát změnil majitele. Jeho
nynější vlastníci, tři podnikatelé z Liberecka, totiž
konečně první týden v lednu 2001 uhradili
Jihočeským pivovarům poslední splátku kupní ceny. Tím
smazali značnou pochybnost, která na Platanu dosud ležela a
komplikovala jeho některé obchodní aktivity. "Konečně
máme čistý stůl, jsme plně vyrovnáni s bývalými majiteli.
Můžeme se plně soustředit na novou obchodní strategii a
odbyt," těšil se ředitel Milan Průša. Liberečtí
podnikatelé - Jaroslav Kašpar, Ivan Hurník a Michalis Dzikos -
platili kupní cenu 65 mil. Kč za Platan ve třech splátkách.
Nejprve v listopadu 2000 uhradili 25 mil.Kč za nemovitosti a
pozemky, v prosinci 2000 pak pět milionů za ochrannou známku a
v lednu 2001 zaplatili zbylých 35 milionů za výrobní
technologie. Starosta Protivína Jan Vojík byl spokojen, že se
mu podařilo udržet ve městě výrobu piva, ovšem zároveň v
sobě nosil nepříjemné poznání z horkých měsíců, kdy se
o osudu pivovaru rozhodovalo. "Nechal jsem na tom kus
zdraví, riskoval jsem, opozice mě napadala, mnozí mě od toho
odrazovali. Ale to vše stálo za to, jsem nesmírně rád, že
Platan zůstává," přemítal starosta. "Všechny
závazky jsou vyrovnány a noví majitelé rozhodli vkladem
nemovitostí v hodnotě zhruba 20 miliónů korun do společnosti
o navýšení základního jmění," informoval v lednu
2001 finanční ředitel Ladislav Rosmüller.
Noví majitelé Platanu se po čtyřech měsících od zakoupení
pivovaru osmělili v dubnu 2001 k prvním
výraznějším změnám. Jednak vyměnili hlavního i
obchodního ředitele, jednak propustili 26 lidí, čímž
snížili počet zaměstnanců na rovných sto. "Dále už
propouštět nebudeme, sto lidí je nezbytný počet pro obsluhu
zařízení," řekl nový ředitel Jaroslav Kovaříček,
který v březnu 2001 vystřídal na postu šéfa Milana Průšu.
Obchodní oddělení převzala po odvolaném Josefu Kolářovi
jeho zástupkyně Helena Vlachová. Platan se teprve
vzpamatovával z otřesů v roce 2000, kdy několikrát měnil
majitele. I v důsledku toho se v roce 2000 výroba meziročně
propadla o 30 % na 154 tisíc hl piva. Za ně podnik utržil 150
mil. Kč a hospodařil se ziskem 5,2 milionu. Kromě zastavení
propadu výroby hodlal v roce 2001 Platan změnit poměry v
sortimentu. Jednak chtěl zvýšit podíl vícestupňových, a
tudíž dražších piv, na polovinu z celkové výroby.
Zároveň měl v úmyslu obrátit poměr plnění ve prospěch
sudového piva, zatímco v roce 2000 tvořilo 60 % odbytu pivo
lahvové. "Hospody jsou totiž pevnějším klientem,"
vysvětlil ředitel. Pivovar zdražil své pivo od června
2001 asi o 0,30 Kč. "My se kloníme k pojetí, že
logičtější je to před sezónou, a toho se každoročně
držíme. Před sezónou možná vyšší ceny zbrzdí nárůst
odbytu, ale před zimou mohou prodej úplně zmrazit,"
argumentoval šéf Platanu Jaroslav Kovaříček. V roce 2001
podnik začal vyrábět tmavou jedenáctku Platan Granát.
Produkce roku 2001 necelých 150 tisíc hl piva představovala v
meziročním srovnání pokles o šest tisíc hektolitrů. Naopak
tržby díky vyšším cenám a prodeji dražších výrobků
pivovar zvedl o 5 % na rovných sto milionů korun. Pivovar
zaměstnávající zhruba stovku lidí vykázal v roce 2000
ztrátu téměř šest milionů korun, jeho hospodaření roku
2001 bylo ziskové. Pivovar v roce 2001 investoval osm milionů
korun, které vložil především do rekonstrukce chlazení,
kotelny a sklepů.
"Silné mrazy nám vadí stejně jako v
jiných výrobních odvětvích, ale zatím žádné škody
nezpůsobily," řekl v lednu 2002 vedoucí
laboratoře a reklamačního oddělení pivovaru ing. Jiří
Bodlák. Jak uvedl, z tohoto pohledu hrozí nebezpečí zmrznutí
a zhoršení kvality piva zvláště při přepravě. To v
pivovaru eliminovali nakládkou ve skladech, kde je udržována
teplota nad 15o C a přeprava se realizuje pouze v
krytých a zateplených vozech. Pokud by u takového vozu došlo
k poruše na trase, je neustále v záloze jiný nákladní
automobil, na který by bylo zboží přeloženo. Pokud by se
přesto objevil například u lahvového piva takzvaný chladový
zákal, nejedná se o vadu, protože ten se opět při normální
teplotě rozpustí. Do současné doby však žádnou reklamaci
tohoto druhu v Protivíně neobdrželi.
Na Itálii, jednu z mála evropských zemí, kde
každoročně rostla spotřeba piva, v roce 2002 logicky
soustředily pivovary z Jihočeského kraje své síly. Platan
mohl mluvit o úspěchu, protože se chystal poslat na Apeninský
poloostrov první zkušební zásilku - plně vytížený kamion
s 450 sudy. "Je to na dobré cestě, ale neradi bychom to
zakřikli. Na obzoru je exkluzivní smlouva," uvedl v březnu
2002 finanční ředitel Ladislav Rosmüller. Itálie se
tak pro Protivínské stala nejdůležitějším exportním
trhem. Doposud totiž skoro všechnu produkci prodávají doma,
na export putovalo jen zhruba 4 % - do Švédska, USA a Německa.
V Itálii, tak typické vinařské zemi, si stále větší
oblibu získávalo pivo především u mladých lidí. Na ty
také mířily své marketingové strategie tamní pivovary. Pro
cizí pivovary je přitom výhodné, že více než čtvrtina
spotřeby byla z dovozu, což Itálii řadilo mezi
nejotevřenější trhy. Zakázku pomohla Platanu získat
státní agentura na podporu exportu Czechtrade. Kontakt firma
získala na nedávno skončeném veletrhu Pianeta Birra v
přímořském Rimini. Podle zástupců Czechtrade stojí Platan
před podpisem smlouvy s italským importérem DFC. V prvním
roce měla dodávka představovat zhruba 3 500 až 4 000 hl.
O tisíc hektolitrů piva
víc vystavili v pivovaru za květen a červen roku 2002 ve
srovnání s stejným obdobím předchozího roku . "Už v
květnu se v odbytu projevilo, že léto přišlo dříve,
zvýšený prodej pokračoval v červnu a díky tropickým
vedrům to platí i pro první červencovou dekádu. Dalo by se
předpokládat, že ve velkém horku bude spíše zájem o
nízkostupňová piva, ale zákazníci vyžadují stejný
sortiment jako v jiných obdobích, tedy hlavně
jedenáctistuňové sudové pivo, uvedla 10.července
2002 ředitelka obchodu pivovaru Helena Vlachová. Pro
mimořádně horké dny doporučila dále řidičům, kteří
tráví dlouhé hodiny za volantem, novinku pivovaru roku 2002,
kterou bylo bezalkoholické pivo Platan Free. V Platanu se na
zvýšenou letní spotřebu zlatavého moku dobře připravili a
byli schopni okamžitě reagovat na zvýšenou poptávku, ať
již přímou zavážkou na Písecku, nebo prostřednictvím
distribučních skladů na Českokrumlovsku a Příbramsku.
"Odběratele nenecháme na holičkách ani v případě, že
jim pivo dojde v sobotu nebo v neděli. Po oba volné dny
dopoledne je v pivovaru služba a mohou si hned odvézt
požadované množství," dodala Helena Vlachová.
Během povodní v srpnu 2002 bylo
pivo ze zatopeného Samsonu stáčeno do lahví v Platanu. „Na
chvíli jsme hodili za hlavu vzájemné hašteření,“ řekl
šéf Platanu Jaroslav Kovaříček. A hned upozornil: „Nebyla
to humanitární pomoc, ale normálně stáčení za peníze,
řádný smluvní vztah.“
Výstav pivovaru v roce 2002 vzrostl zhruba o 7 %
na 135 000 hl. Jeho ředitel Jaroslav Kovaříček viděl důvody
růstu hlavně ve zlepšení pozice na trhu a v aktivní
obchodní politice. Počet restaurací, v nichž se točilo
protivínské pivo, za poslední rok vzrostl o 100 na 320. Cílem
pivovaru bylo zvyšování prodeje sudového piva a podílu
vícestupňových piv na celkovém výstavu. Pivovar v roce 2002
vlastnilo několik fyzických osob. Největší podíl měl
Michalis Dzikos, jedním ze společníků byl i šéf fotbalové
Sparty Praha Vlastimil Košťál. Předpokládané tržby za rok 2002 by měly
dosáhnout 160 milionů korun.
Z 13. ročníku
Reprezentačních slavností piva, kterých se zúčastnilo 47
pivovarů, si pivovar odvezl významná ocenění. Zlatou pivní
pečeť získaly světlý ležák 11 % a Prácheňská perla 14
%, stříbrnou pivní pečeť tmavý ležák Granát a bronz
získal Platan Alcohol Free. "Z výsledků této
degustační soutěže máme velkou radost. Mohlo by se zdát,
že jde o soutěž regionálního významu, ale není tomu tak.
Soutěž má obrovské renomé mezi pivovary, o čemž svědčí
účast. Samotné výsledky hodnotíme ze dvou pohledů. Jednak
se ukazuje, že nastoupená cesta důrazného dodržování
technologické kázně ve výrobě všech druhů piv, nese
výsledky a dosažená kvalita a standardnost jsou nutností i
pro dosažení komerčních výsledků. Za druhé: Výborných
výsledků dosáhly naše tradiční druhy piv, které ve svých
kategoriích vyhrály soutěž. Neméně potěšující však je,
že nově vyráběné druhy jsou kvalitou srovnatelné, což
potvrdili degustátoři tím, že Platan Granát umístili na
druhé místo a Platan Alcohol Free na třetí," uvedl 3.února
2003 ředitel pivovaru ing. Jaroslav Kovaříček. K
úspěchům Protivínských na soutěži v Táboře patří také
čtvrté místo "desítky" a páté piva Platan Linie.
"Pouze Platan Prémium zůstal před branou finále.
Protože jsem trochu pověrčivý a nechci neskromností urazit
pivního boha, i výsledek tohoto piva je velmi dobrý,"
dodal ředitel Kovaříček.
Novým vlastníkem
bývalého píseckého měsťanského pivovaru se za dva milióny
korun stal v únoru 2003 Platan. Šlo o poměrně rozsáhlý
areál bývalého pivovaru právovárečného měšťanstva,
který byl postaven na počátku osmdesátých let 19. století a
kde se naposledy pivo vařilo v roce 1952. Výhodná kupní cena
byla podmíněna tím, že areál bude do pěti let
rekonstruován, jinak nový majitel zaplatí smluvní pokutu ve
výši 3,7 mil. Kč. "Pro náš záměr je areál bývalého
měšťanského pivovaru výhodný svou polohou blízko centra
města, jehož obyvatelé jsou dlouhodobě našimi hlavními
zákazníky. Pivovarské ležácké sklepy přímo vybízejí k
rekonstrukci v dobovém stylu a k provozování jako historická
pivnice," informoval ředitel pivovaru Jaroslav
Kovaříček.
Pivovar od března
2003 začal vařit pro Prazdroj pivo Klasik. Dohodu mezi
oběma pivovary, která předpokládala produkci zhruba 100.000 hl
piva ročně, už svým rozhodnutím stvrdil také Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže. Pivo Klasik patřilo k tzv.
ekonomickým značkám v portfoliu Prazdroje a bylo určeno pro
prodej v maloobchodní síti. Poptávka po pivu Klasik, které se
dosud vyrábělo ve Velkých Popovicích a v Nošovicích, se
neustále zvyšovala. Výrobně technický ředitel Prazdroje
Stanislav Fridrich uvedl, že metoda tzv. contract brewing je ve
světě běžná a umožňuje pivovarům efektivně rozložit výrobní
kapacity. Používají ji v řadě zemí také pivovary mateřské
skupiny Prazdroje SABMiller. Prazdroj při plnění této smlouvy
dodal nezbytnou výrobní dokumentaci a kontroloval standardy
surovin a dodržování stanovených výrobních postupů tak,
aby byla zachována kvalita a všechny parametry piva Klasik.
"Po pečlivém prozkoumání jsme našli v pivovaru Platan
spolehlivého partnera pro smluvní výrobu," řekl
Fridrich. "Smluvní výroba pro Prazdroj nám umožní účinně
využít existující kapacity a podniknout řadu dalších
plánovaných kroků pro rozvoj naší firmy jako významného
regionálního pivovaru," poznamenal ředitel pivovaru
Jaroslav Kovaříček. Podle něho nehrozilo žádné omezení
výroby dosavadního sortimentu. "Nedílnou součástí
rozvojové strategie pivovaru i nadále zůstává samostatná
obchodní politika, pokud jde o naše značky," uzavřel
Kovaříček. Smlouva zahrnovala pouze výrobu a expedici piva
značky Klasik do dodaných obalů a nepředpokládala žádné
samostatné marketingové, prodejní a distribuční aktivity.
Nejen v severomoravských Nošovicích, ale i v Protivíně se
od května 2003 stáčelo pivo značky Radegast. Na zakázku jej pivovar
vyráběl pro Prazdroj. Ten ale přitom v plné míře zachoval svou dosavadní
produkci. "Chceme využít volné výrobní kapacity," zdůvodnil záměr
vyrábět na zakázku pro jiný pivovar ředitel Platanu Jaroslav Kovaříček.
Platan tak chtěl získat další finanční zdroje na rozvoj některých
aktivit, zejména v marketingu. V roce 2003 chtěli v Protivíně vyrobit nejméně
100 000 hl Radegastu, ale jak uvedl Kovaříček, nemuselo to být konečné číslo.
Horní hranice zakázky může dosahovat až 200 000 hl. Platan nebude s
Radegastem obchodovat. "Nemáme právo na samostatnou obchodní činnost,"
připomněl dohodu s Prazdrojem Kovaříček. V ČR se jednalo o první případ
výroby piva na zakázku. Na jaře 2003 pivovar zaměstnával 102 lidi, pro
novou výrobu přijal až 30 dalších zaměstnanců. Platan po jižních Čechách
nejvíce prodával v Praze. Z ostatních regionů odsunul většinou své
aktivity, sklady mu zůstaly v Hodoníně, Sokolově, Liberci a Jablonci nad
Nisou. Pivo takřka neexportoval, na vývoz šlo pouze 0,5 % výstavu, a to do
Švédska a Itálie. Platan na jaře 2003 smluvně zásoboval 350 hospod, před
dvěma roky to bylo jen 220. Deset hospod měl pivovar v nájmu a čtyři
vlastnil. Pivovaru se v poslední době podařilo zvýšit podíl cenově výhodnějšího
sudového piva, na úkor lahvového, které představovalo 52 % prodeje.
V
létě 2000 se nad pivovarem stahovala pomyslná mračna, podnik propouštěl a
městu hrozil definitivní konec vaření tradiční značky Platan. V roce
2003 všemu bylo jinak: pivovaru se dokonce dařilo takovým způsobem, že
musel přijmout dalších 25 zaměstnanců. Firma tak v červenci 2003
dohromady zaměstnávala 130 lidí. "Rozšíření počtu pracovníků
souvisí s licenční výrobou piva klasik pro Plzeňský Prazdroj," uvedl
šéf Platanu Jaroslav Kovaříček. Protože lidé získali práci, zapomnělo
se i na tradiční pivní patriotismus. Nikomu ve městě tak již příliš ani
nevadí, že už čtyři měsíce se v místním pivovaru kromě platanu vaří
také konkurenční klasik. "Zkrátka se na to musíme dívat globálně a
opustit od vnímání světa, který končí za naším pivovarským komínem,"
řekl protivínský místostarosta Václav Meloun.
O
61 % na 104 800 hl vzrostl v 1.pololetí 2003 výstav pivovaru. To byl největší
skok z 53 tuzemských pivovarů. Zásluhu na tom měla především výroba piva
Klasik pro a.s. Plzeňský Prazdroj, která v Platanu začala na jaře 2003. Zatímco
pivo vlastní značky posílilo o 10,5 %, Klasik výstav pivovaru vytáhl o dalších
více než 50 %. "Umožňuje nám to mnohem efektivněji využívat
vybudované kapacity," řekl v září 2003 ředitel Jaroslav Kovaříček.
Ten nečekal, že by firma na této výrobě formou contract brewing vydělala
velké sumy. Umožní jí to ale investovat do oprav a obnovy zařízení.
Výstav pivovaru v roce 2003 zřejmě dosáhl 145 000 hl piva, což
znamenalo meziroční růst o 10 000 hl. Pivovar v roce 2003 navíc uvařil také
112 000 hl piva Klasik, jež patřilo k takzvaným ekonomickým značkám v
portfoliu Plzeňského Prazdroje. "Příští rok by měla spolupráce s
Plzeňským Prazdrojem pokračovat," informoval v prosinci 2003
ředitel Jaroslav Kovaříček. Z výstavu roku 2003 pivovar vyvezl kolem 1000
hl, což bylo ale pětkrát více než v roce 2002. "Vyvážíme do Německa,
Itálie, Nizozemska a Velké Británie. Předpokládám, že v budoucnu by
Platan mohl na evropské trhy ročně vyvážet 5000 až 10 000 hl piva,"
odhadl Kovaříček.
Pivovaru, nad kterým ještě před čtyřmi lety visela hrozba zániku, se dařilo.
Za rok 2003 zvýšil oproti roku předchozímu objem výroby o 7,5 %, a prodal
tak 258 000 hl piva. Vedení pivovaru ale nezapíralo, že velký podíl na výsledcích
má smlouva z Prazdrojem, pro který vařil levné pivo Klasik."Je to pro nás
dobrý výsledek, ačkoliv ho ovlivnilo také horké léto,"uvedl šéf
Platanu Jaroslav Kovaříček. Platan podle něho přesto uvažoval o doplňkové
výrobě, stáčení limonád, jako to dělají další menší pivovary, ale
odmítal. "Stálo by to hodně peněz na stavební úpravy a hygienu. Uvažujeme
o jiném typu sortimentu,"řekl Kovaříček, aniž by záměr rozšíření
produkce nějak blíže konkretizoval. Platan menší část produkce vyvážel
do evropských zemí. Nová celní opatření mu ale přidělala starosti. U
celního úřadu například musel složit vývozní jistinu ve výši sedmi
milionů korun. Náklady na výrobu Platanu byly v roce 2004 podle Kovaříčka
větší také o vyšší daně za vodu z vlastních vrtů a o spotřební daň.
V 10. ročníku soutěže o nejhezčí pivní etiketu, tácek, korunku a sérii etiket
za rok 2003 získal pivovar prvenství za etiketu se znakem města na výčepním světlém pivu.
Ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček v květnu 2004 řekl: "Náš pivovar se stal partnerem postiženého malého Michala Pixy. Rodině jsme poskytli finanční dar, který synovi zajistí investiční životní pojištění a zároveň tolik potřebné prostředky, které po letech může použít na nákup nadstandardního vozíku nebo počítače, či dalších pomůcek, bez kterých se pro své postižení nemůže obejít." Pivovar v létě 2004 začal vyrábět v lahvích pro maloobchodní síť Lidl světlé výčepní pivo s názvem Pivo (alk.: 4,0 %).
Ředitel pivovaru Jaroslava Kováříčka v červenci 2004 řekl:
* Na výrobce poživatin se vztahují přísná hygienická pravidla a ekologické normy. Vyhovět předpisům znamená pro firmy investovat vysoké částky do požadovaných zařízení. Jak je na tom pivovar Platan?
Jelikož nespadáme pod veterinární kontrolu, ale rostlinářskou, nebyl pro nás přechod na evropské normy tak razantní a striktní jako například pro masokombináty. Na ně jsou kladeny mnohem tvrdší požadavky. Nám se navíc podařilo pivovar kompletně rekonstruovat před deseti lety, aniž bychom tušili, že tak obrovské úpravy budou potřeba. Generální opravy se tehdy dělaly z prostého důvodu. Chtěli jsme se po devětaosmdesátém, kdy se otevřely hranice, vyrovnat konkurenci Němců a Rakušanů.
* Současné apely na důkladnou hygienu prostředí poněkud shazují výrobu v socialismu. Má si laik snad myslet, že pivo se tenkrát vyrábělo v šílených podmínkách a nebylo tudíž kvalitní?
Hygiena se skutečně v komunistické éře zanedbávala, ale kupodivu tehdejší stav pivovarů nijak neubližoval kvalitě piva. Jen měl samotný výrobek trvanlivost maximálně čtrnáct dní, v sudech jedenadvacet, pasterované pivo vydrželo měsíc. To byl důsledek toho, že jsme byli izolováni a vývoj technologií byl brzděn. Po otevření hranic jsme pochopili, že nám začne šlapat na paty konkurence. Museli jsme reagovat. Během rekonstrukce například pivovar kompletně přezbrojil na nerezový program. Nerezové sudy? Do té doby něco nemyslitelného.
* Změny dokázaly nemožné. Pivo má dnes trvanlivost i rok . . .
Trvanlivost výrobku plníme podle přání zákazníka, tedy odběratele. Pivo může mít půlroční až roční trvanlivost. Pro český trh stačí půlroční trvanlivost, tudíž pivo pociťuje minimální výrobní zásahy. Roční trvanlivost si přejí naši odběratelé ze zahraničí.
* Kam nejdál vlastně Platan putuje? Asi do Ameriky. Momentálně posíláme vzorek Platanu do Austrálie. Běžně ale zásobujeme Skandinávii, Německo, Itálii, Anglii, Holandsko.
* Kolik lahví piva denně vyexpedujete?
Lahvovna denně ve třech směnách stočí zhruba 2200 hektolitrů, což je 440 000 lahví. Denně taktéž naplníme až osm set sudů.
* Pivní fajnšmekři na Písecku by jistě druhy protivínského piva vyjmenovali i ze spánku. Přesto pro neznalé: Čím zásobujete trh?
Je to pivo s nízkým obsahem cukru Platan Linie, pivo s nízkým obsahem alkoholu (bývalé Pito) Platan Alkohol Free, Platan výčepní, postaru "desítka", Platan jedenáctistupňové světlé a tmavé, kterému říkáme Granát. Platan Premium je dvanáctistupňový, Platan Prácheňská perla je čtrnáctistupňový.
* Ovšem máte v záloze novinku. Právě dne 31.7.2004 pokřtíte pivní miminko . . .
Ano. Představíme jedenadvacetistupňové pivo s názvem Schwarzenberské knížecí.
* Jak vlastně vzniká nová receptura na výrobu piva?
Každý pivovar má svůj mustr. Třeba v případě Prácheňské perly jsme jen oprášili recepturu, podle níž se takové pivo vyrábělo již před čtyřiceti lety. Aktualizují se jen suroviny. V takovém případě jsme během týdne připraveni spustit výrobu. Pokud se ovšem jedná o úplně nové pivo, trvá příprava i několik měsíců.
* Je normální, že si člověk zvykne na jeden druh piva a jiný mu pak nechutná? Ti, co pijí Platan, tvrdí, že ostatní piva nic moc . . .
Normální to je. Říká se tomu patriotismus a je to určitý návyk na charakter piva. Ovšem nebude-li mi chutnat pivo z jižní Moravy, ještě to neznamená, že pivo je špatné. Dám příklad. Napiji se piva, nechutná mi. Totéž udělám za měsíc, za půl roku, za rok. Stále mi nechutná. Ale svědčí to o tom, že dotyčné pivo je standardně stejné, tudíž kvalitní.
* Na stěnách visí spousta ocenění. Kterého si nejvíce vážíte?
To nelze takhle říct. To je jako určit, které dítě mám z rodiny nejraději. Ale fakt je, že ta, co jsme získali v nezávislých degustačních soutěžích, mají pro mě větší váhu. Tyto soutěže jsou anonymní a piva hodnotí profesionální degustátoři.
* Chcete snad naznačit, že v ostatních soutěžích nejsou zrovna rovnocenné podmínky pro všechny aktéry hry?
No, jsou soutěže, kde se ocenění nezískávají ani tak za kvalitu piva, jako spíše za to, že si někdo to umístění zaplatí, zajistí.
Kulturně-společenské centrum vznikne do roku 2008 z objektu ležáckých sklepů bývalého měšťanského pivovaru v Písku - Hradišti. Protivínská s.r.o. Městský pivovar Platan, která nemovitost v roce 2003 za dva miliony korun od města koupila, zde chce nákladem asi 50 milionů korun zřídit exkluzivní restauraci a pivnici s celkem 220 místy u stolu, pivovarnické muzeum, sál pro exkurze a expediční sklad Platanu. Podle ředitele pivovaru Jaroslava Kovaříčka by první část, včetně restaurace, měla být v provozu na jaře 2005. "V době koupě bylo v objektu několik nájemců a my jsme ho získali celý s tím, že ho budeme rekonstruovat. Prodělali jsme 'papírovou válku' s příslušnými schvalovacími orgány a nyní jsou již první výsledky rekonstrukce patrné na fasádě a vnějším obalu pivovaru. Máme již i stavební povolení na úpravu interiérů," řekl Kovaříček. Součástí píseckého areálu s parkovištěm budou i tři byty pro personál. Platan celou investici, která by měla skončit do roku 2008, hradí z vlastních zdrojů. Pivovar již vlastní dvě restaurace v Liberci a další čtyři v Jihočeském kraji má v nájmu.
Pivovar se hodlal prosadit na severu Čech a za jeden z možných objektů svých služeb v Libereckém kraji si vybral
polorozpadlý objekt Starý dvůr v Hrádku nad Nisou. Město sice nesouhlasilo s jeho prodejem, ale nebyla vyloučena finanční
angažovanost výrobce piva při obnově stavby a její částečné využívání. Připravovaný projekt proto počítal s možností
umístění malé muzejní galerie pivovarnictví. Nápadu na vybudování základny protivínského piva právě v Hrádku, zřejmě
přispěl i úspěch s prodejem Platanu v jedné obnovené hrádecké hospůdce.
V hodnocení Sdružení přátel piva vyhlášeném v listopadu 2004 se stal Jedenáctkou roku Platan z pivovaru Protivín.
První várka 60 hl extra silného piva Knížecí 21, které pivovar vyráběl, byla v prosinci 2004 prodaná. Nejsilnější světlé
pivo v ČR s obsahem alkoholu 10,5 % uvařil Platan poprvé v březnu 2004, stáčet a prodávat ho začal v srpnu 2004. Mířil
především do barů a malých obchodů, v řetězcích nebyl k dostání. V březnu 2005 pivovar uvařil druhou várku.
Pivovar v roce 2004 výrazně zvýšil výstav piva. Zatímco v roce 2003 vyrobil 255 000 hl, za rok 2004 to bylo už 371 tisíc. Pivovaru se ho podařilo zvýšit díky výrobě piv Klasik a Primus pro Plzeňský Prazdroj, která se zdvojnásobila na 230 000 hl. V roce 2004 pivovar také začal vyrábět pivo pro obchodní řetězec Lidl - vystavil ho 23 000 hl. Výroba samotné značky Platan naopak poklesla ze 141 na 119 000 hl. Příliš se také nedaří novému pivu, které na podzim 2004 začal vařit - extra silné Knížecí 21. Jedenadvacítky s 10,5 % alkoholu se ještě neprodala první várka necelých tří set hektolitrů. "Je to atypické pivo, neprodává se tak, jak jsme si představovali," uvedl finanční manažer pivovaru Ladislav Rosmuller.
Pivovar obdržel stříbrnou Pivní pečeť za pivo se sníženým obsahem cukru na XV ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře v únoru 2005.
Pivovar investoval velké částky do výměny technologických zařízení. Ředitel Jaroslav Kováříček k tomu
v březnu 2005 řekl: "Jednou z těch největších a pro pivovar zásadních je výměna myčky na láhve. Staré zařízení na
mytí pivních lahví již dosluhovalo. Šlo o zastaralou technologii s vysokou spotřebou vody a energie, a to nás vedlo k
nutnosti změnit celé zařízení. Ve výběrovém řízení byli kromě dvou českých firem zastoupeni i zahraniční výrobci, protože
tato technologie je specifická a výrobců je málo. Nakonec zvítězila česká firma NATE Chotěboř. Nejdříve jsme rozřezali a
demontovali starou linku a nyní již pracovníci chotěbořských strojíren instalují nové zařízení. Na celou rekonstrukci
máme jen velmi málo času, v řádu zhruba deseti dní, protože nemůžeme posunovat stáčení piva. Nová myčka umýje dvacet
4 000 pivních lahví za hodinu. Jedná se o elektronicky řízené velice moderní zařízení, které splňuje i ty nejnáročnější
požadavky a velmi zrychlí a usnadní celou výrobu a stáčení piva. Myčka podobného charakteru běží v současné době v naší
republice ve společnosti vyrábějící nealkoholické nápoje. Pro náš pivovar to znamená investici deset milionů korun. A jak
se daří obnova bývalého Měšťanského pivovaru v Písku v Hradišťské ulici? Měli bychom tam v květnu 2005 otevřít pro
veřejnost novou restauraci. To bude dokončení první etapy rekonstrukce tohoto objektu a ta bude ještě pokračovat.
V současné době tam práce finišují, dokončuje se výstavba příček, sociálního zařízení a další dokončovací stavební
práce.
"V těchto případech se samozřejmě čeká, co udělají velké pivovary, jako je Budvar nebo Prazdroj," vysvětlil v březnu 2005 ke zvyšování cen piva finanční manažer pivovaru Platan Ladislav Rosmuller, jak se menší výrobci přizpůsobují větším. Samotný Platan se zdražením počítal a už rozeslal dopisy zákazníkům - bude s nimi tento krok konzultovat. "Zdražujeme na jaře už několik let po sobě vždy o několik haléřů - cenu spíše přizpůsobujeme inflaci," doplnil Rosmuller.
V roce 2005 pivovar vyráběl pro maďarský potravinový řetězec světlé výčepní pivo Hektor. Jubilejní Platan byl světlý ležák (alk.: 5,1 %) vyrobený v roce 2005 k 65.výročí vzniku legendárního jeppu.
Platan počítal s tím, že svůj nynější podíl 85 % piva prodaného na jihu Čech (101 000 hl) sníží. "Silně začínáme prodávat
na Moravě a v Praze," poznamenal v červenci 2005 obchodní ředitel pivovaru Vladimír Jindřich. Oblibu jednotlivých
značek piva často posiluje místní patriotismus. Například v malé obci Nákří na Českobudějovicku se v místní jediné
hospodě pokoušel prosadit prazdroj - ale zdejší lidé se drží právě platanu. "Pili ho naši dědové, tak my ho budeme pít
také," prohlásil starosta Nákří Pavel Božovský.
Antimonopolní úřad v srpnu 2005 bez jakýchkoli podmínek schválil smlouvy mezi Prazdrojem a Městským pivovarem Platan o výrobě piva Klasik. I tady úřad změnil své zamítavé stanovisko. Platan zajišťoval pro Prazdroj celou výrobu piva.
U příležitosti 120 let od založení lesnické školy v Písku označil v roce 2005 pivovar svůj světlý ležák speciální etiketou s názvem Platan jubilejní lesnický ležák.
„Pro nápoje obecně bylo toto léto velice špatné. Počasí se projevilo nejen na odbytu, ale i na provozu restaurací a náladě
hostinských, kteří rušili různé zvláštní akce,“ potvrdil v říjnu 2005 obchodní manažer pivovaru Vladimír Jindřich, že se léto roku 2005 vzhledem k odbytu piva nevydařilo.
Exportní čísla výrazně zvýšil pivovar v roce 2005, kdy zvýšil vývoz z dvou tisíc hektolitrů v roce 2004 na zhruba 40 tisíc v roce 2005, tedy na desetinu celkového výstavu. "Buďme realisté. Pro stabilitu bývá klíčový vždy místní trh a pozice dané značky. Počítám proto, že ještě minimálně pět pivovarů skončí," nedělal si v listopadu 2005 iluze Jaroslav Kovaříček, ředitel Platanu. Argumentoval především stagnující spotřebou piva v Česku. Přitom Platanu se v roce 2005 dařilo. Do zahraničí, hlavně na Slovensko a do Maďarska, se dostal přes velké nadnárodní obchodní řetězce hlavně kvůli ceně. To s sebou neslo i rizika. "Za rok nás tady může nahradit pivo z Polska, Rumunska nebo Bulharska," nedělal si iluze Kovaříček. V těchto destinacích podle něj běžným spotřebitelům příliš nezáleželo na značce či balení.
Pivovar v roce 2005 měl vystavit zhruba 380 až 400 tisíc hektolitrů piva. Na již pátém setkání pivovarských se zástupci dodavatelů a odběratelů dne 16.listopadu 2005 to uvedl výrobní ředitel Platanu Jaroslav Kovaříček. "Podařilo se nám výrazně zvýšit export zejména na Slovensko a do Maďarska, kde zásobujeme především obchodní řetězce. Dále vyvážíme pivo hlavně do Německa, Holandska a Ruska. Zatímco Rusům chutnají jedenáctka až čtrnáctka, v západní Evropě dávají přednost lehčím pivům. Platí to i o Maďarech, kam dovážíme šest a půlku," řekl Kovaříček. Na domácím trhu musel Platan o místo na slunci tvrdě bojovat, ale podle slov výrobního ředitele zatím úspěšně odolával nátlaku velkých obchodních společností. I když do vánočních svátků chyběl ještě více než měsíc, v Platanu již byli připraveni. "Stejně jako v předcházejících letech děláme všechno proto, aby naši odběratelé byli dobře zásobeni. Pokud by některá provozovna potřebovala dozásobit, bude i o svátcích služba v prodejně vedle pivovaru," informovala asistentka ředitele Platanu Helena Vlachová. Zvláštní "vánoční" pivo v Protivíně nenachystali. Na trhu byl celoroční sortiment, lahve měly vánoční etikety a korunky.
Pivovar v roce 2005 vyvážel pivo do Maďarska s označením Donauer gold a Bonvar, do Itálie se jménem Gold Pils.
Na konci roku 2005 pivovar lepil na svá piva speciální vánoční etiketu.
Ladislav Rosmüller, ředitel Městského pivovaru Platan v prosinci 2005 řekl:
"V objektu Měšťanského pivovaru v Písku intenzívně pokračuje rozsáhlá rekonstrukce
a předpokládáme, že pivovarské služby budou otevřeny v březnu nebo dubnu příštího roku. Očekáváme, že tam bude asi dvě
stě míst k sezení, ve vnitřních i venkovních prostorách. Začali jsme hledat i nájemce, aby vyslovil své požadavky ke
konečné fázi budování restaurace. Hledáme spíše silného partnera, který dokáže restauraci naplnit, protože bude svým
způsobem jedinečná. Měl by to být takový partner, který by dokázal přilákat nejen klientelu píseckou, ale i venkovní.
Aby dokázal spojit příjemné s užitečným. V Protivíně na náměstí jsme zakoupili restauraci Blanice se záměrem vybudovat
zde pivovarskou restauraci. V současné době se připravují projekty, takže je to v počáteční fázi. Zatím se ještě vyjednává
o nájemci v přízemí, takže přesný datum otevření ještě neznám. Myslíme si, že v Protivíně chybí restaurace takovéhoto
většího rozsahu. S tím záměrem jsme to vlastně i kupovali."
Pivovar si ze svého piva nechal vyrobit pivní pálenku jako prezentační dárek v v poněšickém lihovaru na Českobudějovicku.
V roce 2005 pivovar vývoz zvýšil z 8 500 na 37 500 hl piva, což byl jeden z největších exportních nárůstů v ČR.
Dlouhotrvajícímu mrazu v lednu 2006 se musely přizpůsobit i jihočeské pivovary. Teploty hluboko pod nulou totiž ohrožovaly kvalitu piva. Pivovary byly ale připravené. V pivovaru s pivem nejezdila otevřená auta, jen zateplená skříňová. „Museli jsme také udělat opatření ve výrobě, není to ale nic drastického,“ přiblížil ředitel Jaroslav Kovaříček. Platan se zateploval, aby nikde nebyl průvan, do sklepů umístil ohřívače, aby nenamrzaly podlahy a nepraskalo potrubí. „Naopak, pivo při ležení a zrání potřebuje, když se teplota blíží nule,“ doplnil Kovaříček.
Platan na počátku roku 2006 chtěl zdražit paušálně všechny výrobky. Hlavním důvodem byly rostoucí ceny energií a nafty. "Mírně zdražujeme každý rok, počítáme s tím i letos. V současné době zpracováváme výsledky za minulý rok," potvrdil v únoru 2006 ředitel pivovaru Ladislav Rosmuller. Platan plánoval zdražit od dubna nebo května.
Vlastní láhve, které na trh na podzim uvedl Budvar a které začaly používat i Staropramen nebo Starobrno, dělaly starosti malým pivovarům. Právě v řetězcích viděl ředitel Platanu Ladislav Rosmüller velký problém. „Hlavně u nich se setkáváme s tím, že láhve nechodí vytříděné,“ vysvětlil v březnu 2006 Rosmüller. Ten by viděl jako jedno z řešení směnu láhví mezi jednotlivými pivovary.
Pivovar koupil zdevastovaný objekt Starého dvora ve Hrádek nad Nisou a chtěl tam zřídit výkladní skříň svých produktů a pomocí restaurace a distribučního centra expandovat na severu Čech a dál do Německa.
Problémy s originálními lahvemi, které na trh uvedly velké pivovary, menší jihočeské výrobce piva sice trápily, ale žalobu na velké pivovary jako jejich souputníci ze svazu malých pivovarů nepodaly. „Každopádně s tím problémy jsou a je to čím dál horší. Zatím to vytřiďujeme, teď toho máme asi dvacet palet po čtyřiceti bednách,“ přiblížil v dubnu 2006 ředitel pivovaru Ladislav Rosmüller.
Pivo Kůrovcovou patnáctku "Kalamity" si nechal vyrobit Národní park Šumava u příležitosti patnáctého výročí svého vzniku. Speciální várku tohoto moku s recesistickou značkou mu na zakázku dodal pivovar Platan. Jako první mohly pivo, které bude park nabízet během akcí spojených s oslavami jeho výročí, ochutnat české celebrity, které se 27.4.2006 staly prvními kmotry Šumavy.
Pivovar získal od Evropské unie a státu tři miliony korun na modernizaci výroby piva. Dotaci pivovar použil na nákup nové centrální sanitační stanice a filtrace za celkem 11 milionů korun. Pivovar na jaře 2006 usiloval o další příspěvek z EU na rozvoj a vzdělávání svých pracovníků. "Účelem nové technologie je především snížení energetické náročnosti výroby a další zvýšení kvality piva," uvedl v květnu 2006 výrobní ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček. Pivovar dotaci získal z Operačního programu Průmysl a podnikání.
Pivovar prodával během teplého června 2006 více piva lahvového. „U nás jde nahoru hlavně prodej piva, které vyrábíme pro Plzeňský Prazdroj a řetězec Lidl,“ vysvětlil ředitel Ladislav Rosmüller. Z vlastních piv Platanu, které vyráběl pod svou značkou, šla nejvíce na odbyt nejoblíbenější jedenáctka, a to sudová.
Pivovar dostal v červnu 2006 kuriózní pokutu: za nabádání k nestřídmému pití piva. Potrestal ho krajský živnostenský úřad za reklamní kampaň, v níž v restauracích soutěžila čtyřčlenná družstva, kolik vypijí piva za půl hodiny. Podobných soutěží byly na jihu Čech přitom ročně stovky.
Pivovar dostal téměř pětitisícikorunovou pokutu poté, co na akci upozornil krajské úředníky Milan Berka ze sdružení Kontext. Ti udělali v restauracích kontrolu a zjistili, že soutěž Propij se do pivovaru porušovala zákon o reklamě. "Jeden z paragrafů zakazuje nabádání k nestřídmému požívání alkoholu. Toto reklamní soutěž porušovala, proto jsme udělili pivovaru pokutu téměř maximálně možnou," řekl vedoucí kontroly krajského živnostenského úřadu Jaroslav Příhoda. Pivovar svou chybu uznal, ale tvrdil, že podobných přestupků se za rok dopustí stovky organizátorů nejrůznějších soutěží. "Na příští akce se už raději budeme radit s právníkem. Bohužel je to přestupek, který se děje běžně na většině pivovarských akcí," uvedl ředitel pivovaru Ladislav Rosmüller.
Výstavem 401 000 hl piva překročil pivovar v roce 2006 poprvé za dobu svojí existence magickou hranici čtyř set
tisíc hektolitrů. Pokořil tak i historické maximum 390 000 hl z roku 1993. Jak známo, tehdy se jednalo o velmi
teplý a suchý rok, což se v odbytu projevilo. „Důvodů nárůstu je hned několik, ale za všemi je jednoznačně vidět
vysoká odbornost a kvalita práce našich lidí na všech stupních. U spotřebitelů stoupla obliba našich piv a o
kvalitě hovoří i to, že si náš pivovar vybral Prazdroj, pro který v licenci dva druhy piva vyrábíme. Tím rovněž
narostl kredit Platanu,“ řekl výrobní ředitel Jaroslav Kovaříček. K rekordnímu výstavu přispělo i zapojení do
prodejního řetězce Lidl. Je všeobecně známo, že nemalou roli hraje při prodeji produktu rovněž jeho propagace.
„Reklama je samozřejmě důležitá, ale aby splnila svůj účel, musí jít ruku v ruce s kvalitou. Jinak by neměla
valnou cenu, nebo by byl její účinek jen krátkodobý a ve své podstatě vlastně kontraproduktivní,“ dodal Jaroslav
Kovaříček.
Pivovar v březnu 2007 posbíral všechny vítězné trofeje mezi sběrateli pivních etiket, tácků a korunek za rok 2006.
Cena sudového jedenáctistupňového piva Platan vzrostla od 11.června 2007
o 40 haléřů, uvedl ředitel Ladislav Rosmüller.
Až o čtyřicet procent vyšší prodej zaznamenal v létě 2007 pivovar Platan. „Turistická sezona začala opravdu hodně brzy proti jiným rokům. To má samozřejmě vliv i na konzumaci nápojů. Prodej piva v těchto měsících od května do září tvoří rozhodující podíl celoročního prodeje,“ řekla v červenci 2007 obchodní ředitelka pivovaru Helena Vlachová. I rekreanti si už zvykli, že podniková prodejna hned vedle pivovaru byla otevřena také o víkendech. Výrobce nezapomínal ani na motoristy, kteří se nechtěli spoléhat jen na minerálky a limonády. Pro ně bylo v sortimentu připraveno i pivo Platan Alcohol Free, balené do lahví o obsahu 0,5 a 0,3 litru, o které byl v parnech opravdu velký zájem.
„Čekali jsme na krok našeho největšího konkurenta. Předpokládáme mírné zdražení, ale až v novém roce,“ potvrdil v říjnu 2007 ředitel Platanu Ladislav Rosmuller v reakci na vlnu zdražování piva.
Pivovar skončil na podzim 2007 s výrobou 21° piva. Nadále zůstal sortiment 10, 11, 11tm, 12 a 14°
Pivovar uvařil v roce 341 tisíc hektolitrů piva. Nepřekonal tak historicky rekordní výstav z roku 2006, kdy se výroba zastavila na 401 tisíci hektolitrech. Za poklesem odbytu v pivovaru, který v licenci vyráběl pro Plzeňský Prazdroj, stály menší dodávky pro největší odběratele i úbytek vlastní výroby.
„Vaříme pivo pro Plzeňský Prazdroj, privátní značku pro řetězec Lidl a pokles, ne tak razantní, byl i u nás. Jsme závislí, kolik si naši odběratelé objednají. Negativně ale rok 2007 nehodnotím. Je to jeden z lepších výstavů za poslední dobu,“ uvedl ředitel.
Pivovar vyráběl pro plzeňskou skupinu pivo značky Klasik. Společnosti Lidlu od července roku 2004 dodával výčepní osmistupňové a nealkoholické pivo. Výstav tradiční značky Platan v roce 2007 tvořil asi jen jednu čtvrtinu celkové produkce pivovaru.
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.