Za rok vzniku pivovaru je udáván rok 1598, z kterého existuje první písemná zmínka o provozu. Tento původní pivovar byl součástí zámku, kde se pivo vařilo až do roku 1876. V roce 1711 získal pivovar koupí rod Schwarzenbergů, v jehož vlastnictví zůstal až do roku 1947. Vzhledem k tomu, že původní provoz přestal postupně vyhovovat požadavkům doby, byl vystavěn v letech 1873-1876 nový pivovar s názvem Knížecí schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín. Ve své době byl jedním z nejmodernějších pivovarů na našem území. Měl vlastní železniční vlečku, laboratoř, byla zde zavedena propagační stanice na pěstování čistých várečných kvasnic. O jeho rozmachu svědčí i fakt, že již v roce 1893 se zde uvařilo 100 000 hl piva. Protivinské pivo si tehdy dobylo svou jakostí trhy nejen v Rakousku-Uhersku, ale i v Německu, Chicagu a New Yorku. Zvláštní oblibě se těšil Protivinský granát, dle tehdejší reklamy chuti i barvou dostihující nejlepší mnichovská piva. Po první světové válce se již nepodařilo dosáhnout předválečnou kapacitu výroby, neboť pivovar ztratil odbytiště v bývalé monarchii.

Po privatizaci by pivovar součástí a.s. Jihočeské pivovary. V roce 1995 pivovar vystavil 350 000 hl, z toho desítka byla 65 % a jedenáctka 25 %. Vrásky na čele vedení JčP způsobil v létě 1997 protivínský pivovar. Sudové pivo vyrobené v tomto pivovaru totiž odběratelé vraceli s tím, že se kazí. "Technická závada na pastéru způsobila, že pivo odcházelo částečně nepasterizované, a mělo tedy sníženou trvanlivost. Porucha byla bohužel tak komplikovaná, že ji nebylo možné najít. To se nám povedlo až v polovině srpna 1997 a přes víkend jsme porouchanou stáčecí linku opravili," uvedl obchodní ředitel JčP Karel Dvořák, který dodal, že sudové pivo měli poté opět s deklarovanou trvanlivost. "Stále stahujeme z trhu i zdravé pivo, u kterého máme podezření na sníženou trvanlivost způsobenou těmito problémy," řekl koncem srpna 1997. V červnu 1997 vypravil pivovar kamión s plechovkovým pivem do hlavního města africké Guineje Konakry. V roce 1998 slavili Protivínští kulaté výročí čtyři sta let od doby, kdy Schwarzenbergové začali ve městě vařit pivo. Akcionáři JčP se v únoru 1999 rozhodli zaměřit na budování značky Samson a zbývající provozy včetně Platanu prodat.
Zadlužené JčP dne 1.3.2000 definitivně potvrdily úmysl zbavit se Platanu, jednoho ze svých tří závodů. Téměř všichni zaměstnanci ze 132 dostali tříměsíční výpověď s tím, že během této doby se skupina pokusí Platan prodat. Pokud by se to nepodařilo, výroba piva Platan by zůstala zachována, ale přesune se do českobudějovického Samsonu. Podobný osud jako protivínský pivovar čekal i Regent Třeboň. Vedení JčP jednálo se zájemci o koupi Platanu, přičemž přednostně jej nabídlo městu Protivín. Kapacitu Platanu nepotřebovali a bylo pro JčP nákladově výhodnější přesunout uvedenou produkci do Samsonu. Starosta Protivína Jan Vojík řekl, že místní pivovar jim společnost nabídla za 200 milionů Kč. "To je pro město naprosto neúnosná částka, o celé situaci teprve budeme jednat na zastupitelstvu příští týden," řekl Vojík.
Nepřehlednou situací a obavami z budoucnosti byly nejvíce znepokojeni kromě pracovníků Platanu i představitele města, v němž pivovar představoval významného zaměstnavatele. "Nečekali jsme propouštění tak razantní. Nelíbí se nám ani jeho načasování, vždyť tříměsíční výpovědi doběhnou přesně před letní sezónou, kdy se prodává nejvíce piva," reagoval odborový předák Platanu Karel Brabec. Přímo zaskočeno však razantní vlnou bylo město. Pro propuštěné zbyly dvě šance - buď je zpátky přijme příští vlastník Platanu, jinak musejí k dojíždění za prací využít výhodné polohy na hlavním tahu České Budějovice - Písek. Odborář Brabec uvedl, že vedení zdůvodnilo snižování počtu zaměstnanců lepší vyjednávací pozicí při prodeji pivovarů. V březnu 2000 se Protivinští obávali, zda vůbec do třetího tisíciletí ještě vstoupí Protivín s neodmyslitelným přívlastkem pivovarnické město. Vysoká hra tajených majitelů, do níž místní lidé neviděli, nekompromisní řeč ekonomických čísel, jimž nevěřili, jim možná po čtyřech stoletích a dvou letech navrch zruší největší chloubu města. Pivovar - o němž místní patrioti nemluvili jinak než coby o nejkrásnějším pivovaru v zemi - dostal od vlastníků poslední šanci. Vždyť lidé v okolí nic jiného nepijí, jsme úspěšní, takovému kapitalismu už opravdu nerozumíme, kroutili hlavou propuštění zaměstnanci. K nádhernému pivovaru důvtipně umístěnému v samém středu města vede cesta lesoparkem lemovaná alejí stromů. Platan založený v roce 1598 je jednoznačně dominantou města - už zdálky je vidět kouř z pivovarnického komína. Opravené historické budovy, vysoký komín, uprostřed rozlehlý plac tak trochu to připomíná filmový pivovar z Postřižin - chybí už jen krásná paní správcová a hladová správní rada, která by sem dojížděla. "Bez pivovaru si zkrátka vůbec nedokážu naše město představit," odmítl nejčernější myšlenky starosta Protivína Jan Vojík, i když hned na to představu přece jen nastínil: "Protivín by se stal městem nezaměstnaných a důchodců." V místní hospodě u Strnadů se už stala rozprava o osudu pivovaru hlavním tématem. "Tady lidé nic jiného než Platan pít nebudou," pravil rezolutně muž za výčepem. To potvrdil i jeho kolega z hostince U svatého Václava - i přes současnou nejistotu kolem budoucnosti svého dodavatele ho zatím ani nenapadlo poohlédnout se po jiné značce. "Vždyť štamgasti jsou zvyklí čtyřicet let na Platan." Na bývalém sládkovi Platanu Václavu Márovi, který zhruba před rokem odešel do důchodu, je patrná nostalgie - zůstal řemeslu věrný celý život, v pivovaru se vyučil a pracoval v něm čtyřicet let. Dvaašedesátiletý muž chodil i v důchodu občas s bývalými kolegy poklábosit, v hektických dnech roku 2000 byl vidět na vrátnici častěji. "Vždyť tenhle pivovar přežil všechny války, fašisty i komunisty - a nakonec nepřežije dvouleté působení pana Chvalovského," uvažoval Mára. "V nejhezčím pivovaře vaříme nejchutnější dvanáctku," řekl větu jako vystřiženou z reklamního sloganu. Podobná slova jsou slyšet na každém rohu. Úmysl prodat Platan - a brzy zřejmě i třeboňský Regent - vysvětlili manažeři z generálního ředitelství nekompromisními ekonomickými výpočty. "Skupina JčP tuto kapacitu nepotřebovala - je pro ni nákladově efektivnější přesunout výrobu do pivovaru Samson, čímž by bylo dosaženo lepších nákladů na jeden hektolitr," vysvětlil generální ředitel Miroslav Leština s finančním ředitelem Martinem Trešlem. Ještě před touto krajní variantou se však chtěli pokusit Platan prodat a hned nabízeli novému majiteli podnikatelský záměr: "Měl by zůstat v regionu s cílem vydělat na nízkých dopravních a nižších marketingových nákladech," radili. O prodej obou lokálních pivovarů - Platanu i Regentu - se přitom neúspěšně snažilo i předchozí vedení, ale jednání vždy zkrachovala na výši kupní ceny. Firma nyní nabídla Platan za dvě stě milionů korun i městu Protivín, přičemž tuto možnost vlastnictví označila za běžný německý model. "V Německu je běžné, aby města vlastnila svůj pivovar. To má mnoho předností - zkušenosti například prokázaly, že to zvyšuje loajalitu místního obyvatelstva ke značce. Pijí pivo, které sami vlastní. Městské zastupitelstvo o těchto úvahách jednalo, radní už se záměrem vyjednávat o koupi souhlasili. "Ovšem dvě stě milionů korun je pro nás naprosto neúnosná částka," řekl starosta Vojík. Upřesnil, že radnice si pravděpodobně nechá zpracovat ekonomickou analýzu, zda do toho má vůbec jít. "V žádném případě na koupi pivovaru totiž nemůžeme použít peníze z našeho třicetimilionového rozpočtu. Jde o to, jestli bychom stačili splácet případný úvěr, nebo zda máme hledat nějakého partnera," uvažoval Vojík. Podle propočtů píseckého pracovního úřadu by v případě, že by se pro pivovar nenašel kupec, a výroba se tak bude stěhovat do Českých Budějovic, vyskočila míra nezaměstnanosti v mikroregionu Protivínsko z 9,3 na 12,3 %. V samotném Protivíně by se z 9,5 vyšplhala na 13,6 %. Lidé, kteří před hlavní branou vzrušeně diskutovali o nejčerstvějších krocích, měli strach z budoucnosti. Děláme v pivovaře celý život, nic jiného neumíme, říkali. "Proč se tohle všechno děje? Pečovali jsme o pivovar jako o vlastní, co bylo potřeba, to jsme vždy opravili. A teď tohle," zlobil se Pavel Trtkovský se zelenou kšiltovkou Platan na hlavě. Další muž, který se uklidňoval v kantýně před branou, neměl pro majitele slušné slovo. "Pracuji v Platanu čtyřicet let a vždy, když bylo třeba, tak jsme přišli i o sobotách a nedělích - jenom aby to jelo," lomil rukama. "Lidé jsou naštvaní, nadávají, nebaví se teď pochopitelně o ničem jiném," popisoval náladu v jídelně kuchařka Jitka Hlinková. Také dostala výpověď, stejně jako její dvě kolegyně. "Všichni doufáme v jedinou věc - že Platan někdo koupí a zase nás všechny vezme zpátky. Jinak nevíme co dál, protože v Protivíně těžko najdete jiné místo," řekla další kuchařka Jana Pozdílková. Starší muž ve firemní zelené kombinéze měl o budoucím majiteli jasno. "Nejlepší by bylo, kdyby to koupil Schwarzenberg, a jsme za vodou," mínil. Karel Schwarzenberg, mimo jiné také spolumajitel Karlovarské Becherovky, už o dílo svých předků v Protivíně skutečně zájem měl hned po pádu komunistického režimu, kdy chtěl Platan koupit. Tehdy však byl odmítnut. Dnes by si všichni místní přáli, aby se vrátil v roli bohatého zachránce. "Pravděpodobně ho také oslovíme, zda by do toho s námi nešel," řekl starosta Jan Vojík.

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.