Česká pivovarnická fúze aneb od IPB po SABMiller

Česká pivovarnická fúze aneb od IPB po SABMiller

V březnu 1998 odsouhlasila česká vláda vstup japonského peněžního ústavu Nomura Securities and Co. Ltd. do české Investiční a poštovní banky. Dceřinná společnost Nomura Europe plc tak získala od státu 51,36 % akcií české banky. Již dne 26.2.1998 na základě smlouvy o spolupráci se stala IPB a.s. (prostřednictvím dceřinné společnosti Bankovní holding, akciová společnost) jediným akcionářem společnosti České pivo, a.s., která vlastnila 87,86 % akcií společnost Plzeňský Prazdroj. Došlo k nepřímé kontrole Prazdroje společností Nomura. Další dceřinná společnost japonské banky, Nomura International plc, uzavřela dne 29.9.1997 smlouvu o koupi dluhopisů s holandskou společností IMP Finance, B.V.. Na základě této smlouvy získala společnost IPM majoritní podíl (59,22 % akcií) pivovaru Radegast. Tak se stal bankovní dům Nomura majitelem majoritních podílů v obou pivovarech.

V září 1997 oznámila Nomura poprvé záměr spojit Radegast a Prazdroj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v prosinci 1997 fúzi zamítá. V červnu 1998 předseda ÚOHS zamítá původní rozhodnutí z důvodů technických nejasností ohledně vlastnictví a žádá nové prostudování případu. Další prvostupňové rozhodnutí padlo v srpnu 1998, kdy ÚOHS opět fúzi zamítá a nařizuje Nomuře odprodat do 6 měsíců jeden z jejich podílů v pivovarech. Nomura se odvolává z procedurálních důvodů. V listopadu 1998 Nomura stahuje žádost o fúzi a oznamuje ochotu prodat svůj majoritní podíl v Pivovaru Radegast a.s.. Údajně zahájila jednání s nizozemským Heinekenem, belgickým Interbrew, jihoafrickým SAB, rakouskou BBAG a britským koncernem Bass, který vlastnila více než 33 % akcií Radegastu. Mimořádná valná hromada pivovar Radegast v lednu 1999 rozhoduje o prodeji strategického podílu. V témž měsíci ÚOHS pravomocným rozhodnutím správní řízení zastavil.

V březnu 1999 však úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyjádřil stanovisko, že právoplatnému spojení pivovarů již došlo v roce 1998 vstupem Nomury do IPB.

Negativní mezinárodní ohlas na povolení fúze dvou největších českých pivovarů byl podle ministra zahraničí Jana Kavana velmi silný. Proti uvedenému sloučení, povolenému úřadem pro hospodářskou soutěž, protestoval dne 19.3.1999 britský velvyslanec David Broucher, jenž poukázal na to, že by vzniklou situací mohla být zpochybněna i česko-britská dohoda o investicích. Podobný protest Kavan obdržel od poslanců Evropského parlamentu.

Stažení akcií Prazdroje z pražské burzy odsouhlasila v srpnu 1999 mimořádná valná hromada této plzeňské společnosti. Stažení akcií se uskutečnilo do šesti měsíců. Společnost byla nyní povinna nabídnout akcionářům odkup jejich akcií. Valná hromada plzeňské společnosti schválila rovněž záměr fúze Plzeňského Prazdroje s nošovickým Radegastem. Obě firmy bude od 1. září 1999 řídí jako jedinou společnost s několika detašovanými pracovišti společný management. Generálním ředitelem fúzujících společností se stal současný generální ředitel Plzeňského Prazdroje Vladimír Peřina. Ten tak bude řídit pivovary se 4 000 zaměstnanci a výrobou 8 milionů hektolitrů piva ročně. Díky odsouhlasené změně stanov společnosti poklesl počet členů představenstva Plzeňského Prazdroje ze šesti na tři. Novým předsedou představenstva se stal ředitel společnosti Nomura International Randall Dillard, staronovovými členy zůstali Arnošt Dobsa a Martin Mierswa, zástupci společnosti České pivo. V souvislosti s fúzí Plzeňského Prazdroje s Radegastem hodlají obě společnosti koordinovat obchodní a distribuční politiku, dosáhnout kompatibility počítačových systémů a společně postupovat při výběrových řízeních a získávání cizích zdrojů. Majoritním vlastníkem Plzeňského Prazdroje, největší tuzemské firmy v oboru, byla tedy na počátku září 1999 společnost České pivo a.s.. Ta ovládala 87,86 % akcií. Investiční a Poštovní banka vlastnila 3 %, Spolek plzeňských právovárečníků 0,15 % a město Cheb 0,31 % akcií. Zbývající právnické osoby pak 0,25 a fyzické osoby 8,43 % akcií. Podíl Plzeňského Prazdroje na domácím pivním trhu se v roce 1998 meziročně zvýšil na 28 %.

Akciová společnost České pivo se dohodla den 22.9.1999 s britskou společností Bass International Brewers Overseas Hold. o nákupu 33,4 % akcií Pivovaru Radegast v jejím držení. České pivo a.s. tak bude vlastnit 94,1 % akcií Radegastu a 87,8 % základního jmění plzeňského Prazdroje. A.s. České pivo převzala počátkem srpna kontrolu nad 60,7 % podílem ve společnosti Pivovar Radegast. Převod akcií Radegastu na České pivo měl zjednodušit strukturu akciových vlastnictví v rámci skupiny Nomura a zlepšit koordinaci vedení Prazdroje a Radegastu. Tato transakce byla pokračováním fúze obou pivovarů pod kontrolou Nomury a měla přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti obou pivovarů především na mezinárodních trzích. Nový český pivovarnický gigant vzniklý fúzí Prazdroje a Radegastu byl 11. největším producentem piva v Evropě s podílem na českém trhu 44 % a ročním výstavem kolem 8 miliónů hektolitrů piva. Výhradním předmětem činnosti a.s. České pivo je správa akciových podílů vlastněných společností Nomura v českém pivovarnictví.

Dne 7.10.1999 bylo oznámeno uzavření smlouvy mezi japonskou společností Nomura a jihoafrickou společností South African Breweries o koupi pivovarů Radegast a Plzeňský Prazdroj zhruba za dvaadvacet miliard korun. Japonská Nomura si podle dohody s South African Breweries podrží ještě nejméně dva roky 49 % akcií, a bude tak druhým největším akcionářem.

Jakkoli není jihoafrická pivovarská skupina SAB, neboli, v tuzemsku známá, byla již před převzetím Plzeňského Prazdroje a Radegastu čtvrtým největším pivovarským seskupením na světě s výrobou piva ve dvaceti zemích světa a s roční produkcí okolo 48 milionů hektolitrů. Po transakci ze 7.10. 1999 si ve světovém žebříčku ještě o příčku polepší. Vylepšilo se vstupu firmy do Prazdroje a Radegastu i postavení akcií SAB, které se obchodují na burzách v Londýně a jihoafrickém Johannesburgu. Jihoafrické pivovary byly založeny v roce 1895 se základním kapitálem 350 tisíc liber. Od počátku procházely rychlým rozvojem, během prvních šesti let se jejich majetek ztrojnásobil a zisk se vyšplhal ke 100 tisíc liber. Na přelomu století se staly největší netěžební společností v Jižní Africe. V průběhu let SAB postupně expandovala za hranice do okolních států - Lesotha, Svazijska, Tanzánie, Mozambiku a dalších. SAB v současnosti naprosto zjevně dominuje na trhu subsaharských zemí. V Jihoafrické republice ovládá 98 % trhu. V roce 1993 vstoupila společnost SAB, v posledních letech trvale zisková, převzetím největšího maďarského pivovaru Kobanyai Sorgyar do střední Evropy. Postupně posílila svou přítomnost ve střední Evropě akvizicemi v Polsku, Rumunsku, na Slovensku a v Rusku. V Polsku patří SAB asi 20 % trhu. V Maďarsku má společnost podíl okolo 34 %, na Slovensku 15 %. V Rusku Jihoafričanům náleží pivovar Kaluga s kapacitou roční výroby téměř 500 tisíc hektolitrů. Kromě vaření piva podniká skupina SAB i ve výrobě a distribuci dalších nápojů, patří jí například největší stáčírna a distributor CocaColy a Schweppesu v Jižní Africe. Významné podíly drží SAB i ve dvou největších vinařských a lihovarnických jihoafrických firmách. Zároveň patří k největším hotelovým operátorům v Africe.

Vysoká cena se stala nepřekonatelnou překážkou, na níž ztroskotala jednání o prodeji pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast mezi Nomurou a nizozemským Heinekenem. Nomura proto nakonec pivovary za více než 600 milionů dolarů prodala společnosti SAB. "S Nomurou jsme jednali. Mezi cenou, kterou jsme byli ochotni zaplatit a hodnotou, kterou za svou nabídku požadovala Nomura, však byla velká propast. Proto jsme se nedohodli," řekl LN Albert C. Holtzappel, z tiskového oddělení Heinekenu. Jak velkou částku byl druhý největší pivovar světa ochoten za Prazdroj s Radegastem nabídnout, však Holtzappel neprozradil: "Nikdy nezveřejňujeme částky, o nichž jednáme." Obavy z dalšího rozpínání SAB v Evropě Heineken rozhodně nemá. "Milujeme konkurenci, protože nás udržuje v bdělosti," tvrdí Holtzappel. Heineken podle něj nezůstal spát na vavřínech a pokračuje v upevňování pozice v Evropě, kterou považuje za svůj domácí trh. "V roce 1998 jsme koupili lídra polského trhu, před tím jsme expandovali v Itálii a ve Francii." Nejnovějším přírůstkem Heinekenu se stane lídr španělského trhu (pravděpodobně Grupo Cruzcampo). "Dohoda byla uzavřena v roce 1999," potvrdil Holtzappel.

Významný krok směřující k fúzi dvou největších domácích pivovarů - Plzeňského Prazdroje a nošovického Radegastu - odsouhlasila dne 10.11. 1999 mimořádná valná hromada Prazdroje. Akcionáři schválili nákup 94,06 % akcií společnosti Radegast. Za podíl v Radegastu zaplatí plzeňská společnost 100 milionů dolarů, tedy zhruba 3,5 miliardy korun. Mimořádná valná hromada rovněž schválila rozšíření počtu členů představenstva z dosavadních tří na čtyři, nově přibyl zástupce firmy South African Breweries Mark Luce. Ostatními členy představenstva jsou šéf tuzemské pobočky Nomury Randall Dillard a společnost České pivo zastupují Martin Mierswa a Arnošt Dobsa. Akcionáři Plzeňského Prazdroje včera zrušili usnesení lednové valné hromady, která rozhodla o navýšení základního jmění novou emisí kmenových, veřejně obchodovatelných akcií. Původnímu záměru zabránilo nedávné zrušení obchodovatelnosti akcií Plzeňského Prazdroje. Plzeňský Prazdroj byl proto povinen nabídnout akcionářům odkup jejich akcií. Cena jedné byla stanovena na 2 085,30 koruny. Odkupy probíhaly až do 21. 11. 1999. Majoritní balík akcií - 87,86 % - v listopadu 1999 ovládala společnost České pivo. Dalších 8,58 % pak vlastnila IPB, fyzické osoby měly 2,88 %, město Cheb 0,31 %, právnické osoby 0,27 % a Spolek plzeňských právovárečníků 0,1 % akcií. Podle údajů z Burzy cenných papírů dosáhl Plzeňský Prazdroj za první tři čtvrtletí 1999 tržeb ve výši 4,151 miliardy korun.

Nejrychlejší cesta k fúzi pivovarů, která přinese úsporu nákladů, zjednoduší řízeníí společnosti a zlepší možnost kontroly - takové jsou údajně důvody, proč akcionáři Plzeňského Prazdroje rozhodli o koupi majoritního balíku akcií pivovaru Radegast za 3,5 miliardy korun. A to i přesto, že nošovickou firmu již nyní ovládá stejný vlastník jako Prazdroj - jihoafrická pivovarnická skupina South African Breweries. "I když mají oba pivovary jediného vlastníka, stále existují jako dva subjekty," řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jaroslav Pomp. Ten předpokládá, že fúze pivovarů by mohla být dokončena v polovině roku 1999, kdy vznikne jediná pivovarnická společnost. Analytici upozorňují, že nákupem podílu v Radegastu získá Prazdroj kvalitní akcie. "Prazdroj si sice na koupi Radegastu bude muset půjčit velkou částku, ale do jeho aktiv se dostane velmi zajímavý majetek," tvrdí analytik ČSOB Jan Tesař. "Nejpodstatnější je, že řídit pivovary jako jediný nedělený majetek je výhodnější než je vést jako dva subjekty ze společnosti České pivo, přes které nový vlastník firmy ovládá," míní Tesař. Sami zástupci South African Breweries se zatím k transakci nechtějí vyjadřovat. Zmíněná částka, kterou Prazdroj za Radegast zaplatí, má být uhrazena z podmíněného desetiletého úvěru čerpaného i spláceného v korunách. Peníze za Radegast by však mohla podle zdroje blízkého vedení firmy jihoafrická společnost použít ve prospěch Prazdroje."Například na rozvoj exportních možností společnosti," řekl zdroj. O koupi Radegastu rozhodli akcionáři Prazdroje tuto středu, zhruba měsíc poté, co oba pivovary ovládla jihoafrická společnost South African Breweries. Ke konci roku 1998 přesahovala celková zadluženost Plzeňského Prazdroje tři miliardy korun a podle Tomáše Sokola, předsedy valné hromady, která transakci schválila, by tento úvěr neměl ohrozit finanční stabilitu společnosti. Spojením firem se zřejmě z Radegastu stane výrobní závod plzeňské společnosti, která stále ponese tradiční název Plzeňský Prazdroj. "Značka Plzeňský Prazdroj byla hlavní perlou při koupi pivovarů společností South African Breweries," poznamenal analytik Patria Finance Daniel Martinů. Právě spojení obou pivovarů má podle některých ekonomických analýz přinést značnou úsporu nákladů. "Plzeňský Prazdroj by tak mohl ušetřit až pět set milionů korun ročně," říká Martinů. Jde podle něho zejména o úspory v oblastech distribuce, marketingu a vstupů. "Pro Prazdroj je výhodné i to, že bude úvěr splácet v korunách, neboť i příjmy jsou převážně v české měně - omezí se tak kursová rizika," dodal Tesař.

Jihoafrická společnost South African Breweries oznámila v listopadu 1999, že má v úmyslu nakoupit v Evropě další pivovary, k čemuž jako hlavní zbraň hodlá použít značku Pilsner Urquell. Tu vyrábí pivovar Plzeňský Prazdroj, jehož se firma nedávno stala majitelem. Firma SAB hospodařila v pololetí 1999 s provozním ziskem 372 milionů dolarů, což je další zlepšení proti srovnatelnému období loni,kdy provozní zisk činil 361 milionů dolarů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže schválil na konci prosince 1999 spojení nizozemské společnosti South African Breweries International (SAB) a Plzeňského Prazdroje. Stanovil však čtyři nezbytné závazky. Nový vlastník musí pět let zachovat dostupnost značek spojených pivovarů Plzeňský Prazdroj, Radegast, Gambrinus a Velkopopovický kozel na tuzemském trhu. Antimonopolní úřad musí rovněž schválit záměr případného prodeje všech nebo podstatné části akcií Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského mimo skupinu SAB. Ta musí dále úřadu předložit i každou novou distribuční smlouvu uzavřenou Plzeňským Prazdrojem v tuzemsku. Po dobu pěti let od právní moci rozhodnutí úřadu obdrží výroční zprávu Plzeňského Prazdroje do 15 dnů po jejím vyhotovení.
Dne 10.5.2000 předložily představenstva společností Plzeňský Prazdroj a.s., Pivovar Radegast a.s. a Pivovar Velké Popovice a.s. Projekt sloučení společnosti.
Základní údaje o zanikajících společnostech:
Pivovar Radegast as. (Nošovice, 736 51; základní jmění 794 320 000 Kč; vznik 25.3.1991)
Plzeňský Prazdroj a.s. (Plzeň, U Prazdroje 7; základní jmění 1 939 020 000 Kč; vznik 1.5.1992)
Pivovar Velké Popovice a.s. (Velké Popovice, Ringhofferova 1, 251 69; základní jmění 125 140 200 Kč; vznik 4.5.1992)

Na základě auditory ověřené výroční účetní závěrky sestavené ke dni 31.12.1999 bylo podle obchodního zákoníku provedeno ocenění majetku a závazků zúčastněných společností,k které je doloženo posudky dvou znalců: znalecký ústav Audit&Consulting Experts a soudní znalec ing.Prokop Pavel. Pro účely výpočtů v tomto projektu byly vzaty z důvodu opatrnosti v úvahu nižší hodnoty majetku a závazků, tedy posudek první společnosti.

	PP	PR	PVP
Hodnota majetku	30 294 439	7 517 091	1 091 320
Hodnota závazků	7 650 505	2 086 947	459 822
ČOJ	22 643 934	5 430 144	631 498
Počet akcií před sloučením	1 939 020 (po 1 000 Kč)	794 320 (po 1 000 Kč)	1 251 402 (po 100 Kč)
Počet akcií k výměně	0	32 691	102 082
Počet akcií po sloučení	1 939 020 (po 1 000 Kč)	1 89 078 (po 10 Kč)	408 328 (po 10 Kč)

Pro provedení sloučení budou následující údaje o nástupnické společnosti zapsány v obchodním rejstříku:
Plzeňský Prazdroj a.s. (základní jmění 1 962 064 060 Kč)

Pro výpočty v tomto projektu byla vzata v úvahu akcionářská struktura zúčastněných společnosti ke dni 1.5.2000. Poměr výměny akcií zanikajících společností za akcie nástupnické společnosti byl určen v souladu s poměry ČOJ jednotlivých společností.
Dnem zrušení zanikajících společnosti bude den rozhodnutí jejich valných hromad o zrušení bez likvidace sloučením s nástupnickou společností, tj. den 30.6.2000. Majetek a závazky zanikajících společností budou do účetnictví nástupnické společnosti převzaty v účetních hodnotách a struktuře ke dni zániku. Výmaz zanikajících společností z obchodního rejstříku a změny u nástupnické společnosti budou provedeny ke dni 30.8.2000.
Podle plánu, který spojené pivovary dne 22.5.2000 odevzdaly na pražskou burzu, obdrželi akcionáři nové cenné papíry. Za akcii zanikajícího Pivovaru Radegast o jmenovité hodnotě 1000 Kč obdrží akcionáři 58 akcií nástupnické společnosti o jmenovité hodnotě deset korun a doplatek 63 korun. Za stokorunovou akcii Velkých Popovic obdrží akcionáři čtyři desetikorunové akcie nástupnické společnosti a doplatek 37,50 koruny. Společnost SAB, v rámci fúze a v rámci konsolidace zrušila zhruba 10 % pracovních míst z celkového počtu 3200 ve všech třech pivovarech. Propuštění zaměstnanci dostali odstupné ve výši pětiměsíčního průměrného platu a navíc obdrželi částku odpovídající týdennímu platu za každý odpracovaný rok nad pět let práce u firmy.
Projekt sloučení akciových společností Plzeňský Prazdroj, Pivovar Radegast a Pivovar Velké Popovice schválily dne 30.6.2000 ve Velkých Popovicích valné hromady jejich akcionářů. Vznikl tím pivovarský gigant, jehož roční výstav v roce 1999 přesáhl 7,7 miliónu hl a jenž na českém pivním trhu zaujímá podíl 45 %. Jelikož ve všech pivovarech drží majoritní podíl jihoafrická skupina SAB, třetí největší výrobce piva na světě, proběhlo schvalování fúze hladce. Valné hromady rozhodly o zrušení dvou menších společností bez likvidace ke 30.červnu 2000. Za den zápisu změn u nástupnické společnosti, kterou je Plzeňský Prazdroj, bude rejstříkovému soudu navržen 30. srpen 2000. Každá akcie Radegastu v hodnotě 1000 Kč bude vyměněna za 58 akcií Prazdroje v hodnotě 10 Kč. Akcii pivovaru Velké Popovice o jmenovité hodnotě 100 Kč nahradí čtyři desetikorunové akcie nástupnické společnosti. K tomu akcionáři získají určitý finanční doplatek. Všechny hlavní pivní značky, tedy Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast i Velkopopovický kozel, mají být zachovány. První z nich by se podle slov šéfů SAB měla dokonce stát jedním z exportních trumfů celé skupiny. Novým členem představenstva Plzeňského Prazdroje byl zvolen generální ředitel, jímž byl nedávno jmenován Jihoafričan Tony van Kralingen. V představenstvu s ním zasednou i bývalý šéf Prazdroje Vladimír Peřina či ředitel Nomury International Randall Dillard. Prazdroj za rok 1999 nevyplatí dividendy ani tantiémy. Většinu z čistého zisku 494 miliónů korun použije na další rozvoj firmy.
ČSOB zahájila proti japonské investiční bance Nomura Securities a jejím spřízněným společnostem právní kroky ve věci okolností získání pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast od Investiční a Poštovní banky (IPB). Dne 8.9.2000 to řekl generální ředitel ČSOB Jan Kavánek. Nomura získala kontrolu nad pivovary jejich koupí od IPB a jejích firem za zhruba devět miliard korun a v roce 1999 je prodala jihoafrické South African Breweries za 22 miliard. ČSOB však tvrdila, že Nomura nezaplatila IPB za pivovary v hotovosti, nýbrž prostřednictvím transakcí, krytých akciemi IPB, které jsou nyní bezcenné. ČSOB připravovala další žaloby v České republice a dalších zemích s cílem získat zpět majetek IPB. Podání proti Nomuře bylo podle Kavánka předáno úřadům dne 7.9.2000. Nomura kategoricky popřela, že by jednala v rozporu se zákony, a trvá na tom, že za akcie pivovarů zaplatila, i když ke způsobu platby se vyjádřit odmítá. Dne 8.9.2000 uvedla, že o žádné žalobě neví, britskému listu předtím řekla, že proti všem útokům vyvine silnou obranu.
K ČSOB, jež zahájila proti japonské investiční bance Nomura Securities právní kroky ve věci okolností získání pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast od Investiční a Poštovní banky (IPB), se přidal s dalším podnětem k prošetření v září 2000 i nucený správce IPB. K podání trestního oznámení se chystala i Česká národní banka.

Soudně napadené červencové valné hromady roku 2000, které rozhodly o spojení Prazdroje, Radegastu a Pivovaru Velké Popovice, ještě v červenci 2001 znemožňovaly právoplatné zpečetění fúze tří výrobců piva zápisem do obchodního rejstříku. Podle šéfa skupiny Tonyho Kralingena to ale neomezilo rozvoj pivovarů, které měly na českém pivním trhu 45procentní podíl a vlastnila je téměř stoprocentně Jihoafrické pivovary SAB. Uvedl ale, že soudy by mohly pracovat rychleji. Přesto doufal, že pře budou uzavřeny do konce roku. Spojení tří pivovarů, které v březnu 1999 zlegalizoval úřad pro ochranu hospodářské soutěže, provázely neustálé dohady. Na valné hromadě dokonce prohlásil zástupce svazu malých výrobců piva, že proti fúzi vystoupí stížností k ústavnímu soudu také nizozemský koncern Interbrew, který nedávno ovládl Pražské pivovary. Rovněž zaznělo, že SAB už pivovary zcela ovládá, protože 25. března 2001 odkoupil od jejich bývalého vlastníka (japonské banky Nomura) zbývajících 49 % akcií celé skupiny. Nákup pivovarů tak vyšel Jihoafričanům celkem na 23 miliard korun. Jejich spojení už přineslo podle Kralingena snížení nákladů. Firmy v čele s Prazdrojem mají společné účetnictví, obchod, distribuci, marketing i vývoj a propustily 600 z celkových 3600 lidí. Speciální značky se vyrábějí vždy pouze v jednom závodě. Přestože celá skupina Plzeňský Prazdroj, která v roce 2000 prodala 7,74 milionu hl piva, zvýšila v roce 2000 čistý zisk o 46 % na 509 milionů korun, akcionáři nedostanou ani korunu dividend. Veškerý zisk půjde na úhrady dlouhodobých úvěrů a rozvoj.

Zápisem do obchodního rejstříku v Plzni, Praze a Ostravě byl v říjnu 2002 ukončen proces sloučení pivovarů Radegast, Velké Popovice a Plzeňský Prazdroj, a. s. Fúzi více než dva roky blokovaly čtyři soudní spory s minoritními akcionáři. Všechny spory byly postupně rozhodnuty ve prospěch sloučení. Oznámil to 1.10.2002 mluvčí Prazdroje Michal Kačena. Podle něj přecházejí práva a povinnosti obou dosavadních samostatných pivovarů na společnost Plzeňský Prazdroj. Fúzi tří českých pivovarů, které patří od října 1999 do skupiny Jihoafrických pivovarů SAB, s roční výrobou téměř osmi miliónů hektolitrů piva, schválili akcionáři všech tří firem na valných hromadách v červnu 2000. Podle dřívějšího vyjádření místopředsedy představenstva Plzeňského Prazdroje Gartha Saunderse skupinu časová prodleva nijak nepoškodila. Nová společnost se jmenuje Plzeňský Prazdroj, a. s., a původní firmy byly zrušeny bez likvidace. Za akcii společnosti Pivovar Radegast o jmenovité hodnotě 1000 korun získají akcionáři v nástupnické organizaci 58 akcií o jmenovité hodnotě deset korun. V případě Pivovaru Velké Popovice bude jedna akcie jmenovité hodnoty 100 Kč nahrazena čtyřmi akciemi o jmenovité hodnotě deset korun. "Naším záměrem je učinit ze superprémiové značky Pilsner Urquell jednu z největších v celosvětovém měřítku," řekl předseda představenstva Plzeňský Prazdroj Tony van Kralingen. Na českém pivním trhu je skupina s hlavními značkami Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel na prvním místě v objemu výroby piva i v exportu do 50 zemí světa. S celkovým ročním výstavem téměř osm miliónů hektolitrů piva je jedním z nejvýznamnějších subjektů pivovarnického průmyslu ve střední a východní Evropě. Fúzí vzniklá společnost má základní jmění 1,962 miliardy korun, rozdělených na 239.407 akcií na jméno s nominální hodnotou 1000 Kč, dále 1 699 064 akcií na jméno s nominální hodnotou 100 Kč, 2 304 406 akcií na majitele s nominální hodnotou deset korun a jednu akcii se zvláštními právy Fondu národního majetku, takzvanou zlatou akcii s nominální hodnotou 1000 Kč.

Od vyšetřování kauzy krachu IPB uplynuly v listopadu 2004 čtyři roky. Policie za tu dobu obvinila osm bývalých manažerů banky a představitelů spřízněných firem z podílu na sedmimiliardovém úvěrovém podvodu. A vyšetřuje několik dalších dílčích kauz. Vyšetřování se však stále vleče a konec je v nedohlednu. Už dva roky se totiž čeká na právní pomoc z Velké Británie a Kajmanských ostrovů, kde měla IPB důležité aktivity. Československá obchodní banka, která IPB v červnu roku 2000 převzala, ale nyní přišla s daleko těžším obviněním. Problém podle ní není jen v sedmimiliardovém úvěru. ČSOB tvrdí, že "v zahraničních archivech" našla dokumenty, které usvědčují manažery londýnské pobočky Nomury z podvodu za téměř 24 miliard korun. O tolik peněz měla podle těchto materiálů přijít IPB za odprodej dvou lukrativních českých pivovarů z portfolia IPB - Plzeňského Prazdroje a Radegastu. Podle ČSOB dostala policie tyto nové dokumenty už v průběhu roku 2003, ale dosud je nedokázala využít. Banka se proto rozhodla podat před necelými dvěma měsíci samostatné trestní oznámení přímo na tehdejšího klíčového muže Nomury pro záležitosti IPB Randalla Dillarda a jeho spolupracovníky Davida Thirska a Eduarda Onderku a také na exnáměstka IPB Libora Procházku, který jim údajně pomáhal. A přidala do spisu další důkazy. "Nové důkazy jsme získali v průběhu posledního roku. Jsou to dokumenty, z nichž plyne, že to byla právě Nomura, která vymyslela celou komplikovanou transakci s pivovary a Českým pivem a ze které nakonec IPB nic nezískala. Z toho, co se našlo v archivech IPB v dřívější době, to nebylo tak jednoznačně patrné. Bylo to sice naše nejvnitřnější přesvědčení, ale chyběly pro to důkazy. Teď je tedy jasné, že to vymyslela Nomura," řekl MF DNES šéf právního odboru ČSOB Ján Lučan. "Materiály jsme obdrželi. Ale budeme chytřejší, až to celé nastudujeme. Zatím je to syrové," řekla vyšetřovatelka Alena Holečková. Nomura považuje obvinění ČSOB za účelové. "Jsou to bajky. Je to další pokus kriminalizovat obchodní spor. Pan Lučan lže," řekl mediální zástupce Nomury Jiří Hrabovský. Pokud by se nakonec prokázalo to, co nyní ČSOB tvrdí, šlo by o jeden z největších bankovních podvodů v Česku. ČSOB tvrdí, že Nomura vstoupila do IPB v roce 1998 už s podmínkou výhodného převzetí toho nejcennějšího, co v ní bylo - akcie Plzeňského Prazdroje a Radegastu - a pak je výhodně prodat. To se jí také povedlo a po prodeji jihoafrickému SAB utržila 24 miliard korun. Z těchto peněz IPB prakticky nic neviděla a navíc musel ztrátu po pádu banky zaplatit stát. Pro představu: roční rozpočet ministerstva zdravotnictví se blíží k deseti miliardám korun. V případě prokázání podvodu by se tedy dalo říct, že stát přišel o sumu peněz, která by stačila pokrýt celé české zdravotnictví na dva a půl roku dopředu. Nomura se začala zajímat o podniky českého pivovarnického průmyslu už začátkem devadesátých let. Dnes už se ani příliš neví, že Nomura zastupovala v roce 1991 ministerstvo zemědělství ve všem, co se týkalo obchodní značky "Pilsner Urquell". Tato značka pak byla převedena na společnost Plzeňské Pivovary, která od roku 1994 nesla název Plzeňský Prazdroj. Už tehdy začal v celé kauze figurovat Libor Procházka, tehdy "pouhý" zaměstnanec IPB. Procházka, který se později stal klíčovým mužem celé aféry a který to dotáhl na funkci náměstka ředitele IPB, působil v roce 1992 v dozorčí radě Plzeňských Pivovarů. IPB se postupně stala přes některé své společnosti většinovým majitelem akcií Plzeňského Prazdroje a Pivovaru Radegast. Společnost Nomura se proto zaměřila na IPB. Na podzim roku 1995 se stala poradcem IPB a o rok později 4. října 1996 už navrhla vytvořit s IPB "strategický obchodní partnerský vztah". Nezůstalo jen u vzájemného koketování. Ještě v roce 1996 si IPB najala Nomuru na zpracování právního a ekonomického auditu. "Tímto auditem musela Nomura zjistit, že IPB je ve špatném finančním stavu, a zároveň získala detailní přehled o stavu a majetku banky včetně toho, kolik akcií Plzeňského Prazdroje vlastní," uvedla ČSOB ve zprávě, kterou předala Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. IPB tehdy zčásti kontroloval stát prostřednictvím Fondu národního majetku, ale rozhodující vliv ztratil v letech 1994 až 1995. Aby se Nomura přiblížila k IPB ještě více, skoupila na trhu téměř 10 procent akcií banky. A s některými dalšími akcionáři IPB pak Nomura v dubnu 1997 uzavřela "akcionářskou smlouvu", díky které získala oproti jiným případným uchazečům o ovládnutí IPB exkluzivní pozici. "IPB v té době potřebovala navázat styky s mezinárodním bankovním partnerem, který by odkoupil akcie IPB od FNM a pomohl IPB s jejím obchodním rozvojem. Ale záměrem a důsledkem akcionářské smlouvy bylo odradit potenciální kupce a dosadit tímto společnost Nomura na extrémně vlivnou pozici v IPB," napsala ČSOB policii. V červenci 1997 pak spolu Nomura a IPB uzavřely smlouvu, v níž se dohodly, že vytvoří společný pivovarnický podnik, který "budou rozvíjet a dosahovat společného zisku". IPB a Nomura podnik skutečně vytvořily šlo o společnost České pivo, na nějž postupně převedly akcie podniků Plzeňský Prazdroj a Radegast. (Akcie Plzeňského Prazdroje navíc společnost České pivo získala tak, že si vzala od IPB skrytý sedmimiliardový úvěr - přes prostředníky. Ten se později stal zatím jediným trestně stíhaným činem v kauze). Jenže jak ukázal další vývoj, "dosahování společného zisku" nebylo žádnou prioritou. IPB ztratila několika nepřehlednými transakcemi v Českém pivu vliv a pivovary se staly jen majetkem Nomury. Ta je koncem roku 1999 prodala jihoafrickému koncernu SAB v přepočtu za 24 miliard korun. "Nomura podvedla IPB, neboť pod záminkou vytvoření společného pivovarnického podniku, z něhož by měly zisk obě společnosti, dosáhla vyvedení pivovarů z majetku IPB bez příslušné protihodnoty, aby pak Nomura realizovala zisk z prodeje pivovarů ve výši 24 miliard korun sama," uvedla ČSOB. Z nově získaných materiálů ze zahraničí podle ČSOB plyne, že Nomura podvedla i český stát. Nomura totiž v březnu 1998 vstoupila jako strategický partner do IPB pod "tajnou podmínkou", že budou z IPB vyvedeny pivovary. "Teprve poté, kdy byly akcie Plzeňského Prazdroje převedeny do majetku společnosti České pivo a kdy její akcionáři neodvolatelně nabídli své akcie Nomuře, uzavřela Nomura s FNM smlouvu o koupi akcií IPB," píše se v dokumentech, které analyzuje policie. "Kdyby český stát zastupovaný FNM věděl, že z prodeje pivovarů se chce Nomura obohatit na úkor IPB, s prodejem akcií IPB Nomuře by nesouhlasil. Nomura tedy podvedla i Českou republiku," uvedli právníci ČSOB. Tento obchod podle nich přispěl k finanční nestabilitě IPB, která pak v roce 2000 skončila krachem a nucenou správou. Vrchní státní zástupkyně Darja Dunajová, která vyšetřování kauzy dozoruje, řekla, že s verzí o dlouhodobě připravovaném podvodu policie pracuje. "Mohu ujistit, že se pracuje se všemi verzemi včetně té, kde existuje podezření na Nomuru," řekla Dunajová. Přímé důkazy pro obvinění manažerů Nomury podle ní zatím nebyly k dispozici. Ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze a policejního prezidia se začíná uvažovat o tom, že pro došetření celé kauzy se nyní bude muset vytvořit speciální tým. "Jedna vyšetřovatelka na to stačit nemůže. Jde o tak rozsáhlou a závažnou kauzu, že to ani není v silách jednoho člověka," řekl zdroj ze státního zastupitelství.

Plzeňský Prazdroj a.s. po spojení tří pivovarů >>>

Czech Beer Report & www.pivovary.info