Jak má vypadat správná hospoda s tím nejlepším pivem? Plzeňský Prazdroj na to šel vědecky a vytvořil osm pivních přikázání. Začínaly ve sklepě a končily u správně bodrého hospodského. „Sudy nebo tanky by měly být skladovány při teplotě od pěti do osmi stupňů,“ doporučoval v lednu 2008 starší obchodní skládek plzeňského pivovaru Václav Berka. „Chladicí zařízení ve výčepu má sloužit jen k mírnému doladění teploty,“ dodával. Důležitá byla samozřejmě i teplota piva doneseného na stůl. „Sedm stupňů, to je to pravé. Při vyšší teplotě neosvěží, při nižší z něj není takový požitek, nevoní,“ upozornil skládek. Na výslednou jakost pěnivého moku mělo vliv i tlak ve výčepním zařízení a používané médium. „Vzduch nedoporučujeme, nejlepší je směs dusíku a kysličníku uhličitého,“ konstatoval Berka. Samotný kysličník uhličitý sice zvyšuje říz, ale pivaři pak mohou mít pocit, že je jejich oblíbený nápoj nadýmá. „Sklenice musí být čistá a chladná, hospodský by ji měl při čepování držet nakloněnou pod úhlem čtyřiceti pěti stupňů. Pěna má být hustá a krémovitá. A důležitá je i obsluha. Je rozdíl, když vám někdo přinese pivo s úsměvem, nebo jen otráveně postává za pultem,“ mínil Berka. Kapitola sama pro sebe byla péče o čistotu pivních trubek. „Pokud se sanitace neprovádí pravidelně, nejlépe každý týden, zanáší se vedení škodlivými mikroorganismy, které mají negativní vliv na barvu, říz a především chuť piva,“ varoval Jiří Fiměra z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Podle Prazdroje čistilo trubky jednou týdně 17 % z dvaceti tisíc podniků v republice, do nichž dodával své pivo. „Čtyři pětiny z nich provádějí sanitaci dvakrát měsíčně, zbytek jsou sezónní provozy, kde se statistika dělá obtížně,“ uvedl Berka. Hospody, které do puntíku splnily všechna uvedená kritéria, dostávaly od plzeňského pivovaru certifikát kvality.
Do pivovaru směřovalo v únoru 2008 šest nových cylindro-kónických tanků (CKT) s celkovým objemem 28 800 hl a jeden nový přetlačný tank o objemu 2000 hl. Rozšíření kapacity o dosud největší tanky v Plzni mělo uspokojit rostoucí zájem o pivo Pilsner Urquell v zahraničí. Export prémiového ležáku Pilsner Urquell vzrostl v roce 2007 o 4,5 % a dosáhl 675 tisíc hl. Šest nových velkokapacitních tanků bylo instalováno v prostoru vedle historické varny Pilsner Urquell do připravené betonové „ementálové“ konstrukce, nový přetlačný tank do prostoru u centrální filtrace. Stavba byla zkolaudována a tanky uvedeny do provozu v květnu 2008. Každý tank měl objem 4800 hl, tedy ještě o 1800 hl více než u dosud největších plzeňských CKT. Hmotnost prázdného tanku byla 30 tun, výška byla téměř 24 metrů a vnitřní průměr 6 metrů. Na své cestě do Prazdroje z továrny ZIEMANN v německém Bürgstadtu musely urazit 370 km: 70 km po silnici do přístavu na Labi, poté 140 km po vodě do Lovosic a zbylých 160 km absolvovaly tanky po silnici přes Louny a Žatec. Díky rozšíření kapacity by pivovar schopen vyrábět až 140 000 hl piva týdně.
Od června 2008 se v českých restauracích a hospodách začaly objevovat nové pivní sklenice Pilsner Urquell. Speciálně pro Prazdroj je navrhl designér Rony Plesl. Nový vzhled získaly půllitrové i třetinkové sklenice, největší změnou bylo snížení hmotnosti sklenice téměř na polovinu. Původní typy sklenic byly v provozovnách nahrazovány postupně, přibližně během následujících dvou let. Celkem Pilsner Urquell na trh uvedl řádově 1 180 000 kusů nových sklenic. „Nový design sklenice vychází ze základních charakteristických rysů předchozích typů, je však téměř o polovinu lehčí než její předchůdkyně. Kromě snížení hmotnosti sklenice bylo hlavním záměrem sjednocení designu s ostatními prvky portfolia značky, jako je například džbánek nebo pohár s nožkou. Proto jsou sklenice vyráběny technikou lisofoukání, která umožňuje dosáhnout tenkostěnného provedení. Velkou výhodou je, že se nám podařilo najít výrobce, který dokázal realizovat tento parametr a zároveň zachovat maximální detail a ostrost hran výbrusů, které běžně umožňuje pouze technika lisování,“ uvedl Vladimír Přibil, manažer marketingových služeb Prazdroje. „Sklenice jsou designovány především s ohledem na maximální praktičnost pro uživatele, a to jak pro obsluhu restaurací, tak především pro konečného zákazníka. Spolu s odborníky z Prazdroje se nám podařilo vytvořit sklenici, která splňuje všechny požadavky moderní gastronomie ve spojení se současným designem. Výrobcem je sklárna z italského Borgonova, která opět posunula hranice automatické pevně foukané technologie. Tvar sklenice je vysoce ergonomický, velmi dobře se drží při konzumaci, ale i následně při mytí. Paprskovité výbrusy, velice úspěšné na džbáncích, podporují příjemnou haptiku a dávají pivu světlo a jiskru, zavřený tvar směrem k hornímu okraji dobře drží pěnu a je příjemný na rtu,“ řekl designér Rony Plesl, autor nové podoby pivní sklenice Pilsner Urquell.
V mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards uspělo v březnu 2008 hned několik značek Prazdroje. Gambrinus Premium bodoval bronzovou medailí v kategorii piv plzeňského typu. Radegast Birell si odnesl bronzové ocenění v kategorii nealkoholických piv. Loňská novinka, speciál Master, dosáhl na bronz v kategorii speciálních piv. Velkopopovický Kozel tmavý získal stříbro v kategorii černých piv, Česká piva uspěla v australském Melbourne v konkurenci 1084 přihlášených pivních vzorků ze 412 pivovarů a 42 zemí světa. V roce 2008 se soutěže zúčastnilo deset českých značek, šest z nich patřilo do portfolia Plzeňského Prazdroje (Gambrinus Premium, Radegast Birell, Velkopopovický Kozel tmavý a Kozel Premium, Radegast Premium, Master). „Těší nás zejména bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní představují 70 % celkové světové pivní produkce a 99 % produkce piva v ČR. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou a australská soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Prazdroje. Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Václav Berka, starší obchodní sládek Prazdroje v dubnu 2008 řekl:
„Obrazně řečeno - pivo se vaří pořád stejně, jen sládkovi vedle jeho zraku a chuti pomáhají sondy a počítače. Základem kvality piva je podle mě standardnost a konzistence, což znamená, že každá z našich značek si stabilně udržuje po léta svoji chuť. Modernizace techniky má hlavní pozitivní efekt právě v tom, že každé pivo bude lépe dodržovat stanovené parametry a méně často se bude stávat, že se bude měnit chuť značek. Piva se tak nebudou zaměňovat a jednou se blížit tomu a podruhé jinému pivu. To je důvod, proč si myslím, že se každá značka bude stále lépe a lépe profilovat a povede to k větší pestrosti na trhu. Dnes pokročila technika v pivovarství tak daleko, že dokážeme prakticky kdekoliv připravit podmínky pro výrobu jedné značky tak, aby výsledná chuť odpovídala originálu. Přesto známe mýtus, že exportní třetinky Pilsner Urquell chutnají lépe než produkt balený pro domácí trh. Přitom rozdíl je jen ve tvaru lahve, která se dá na pás plniče. Ale taková už je česká nátura – o pivu ví každý sváteční piják více než ten, kdo ho třicet let denně vaří. K technologii HGB: (nařeďování silnějšího piva vodou na potřebnou stupňovitost, pozn. red.) ta je používána již dlouhé roky a rozhodně se nejedná o převratnou novinku. Vždyť pivo obsahuje více než 90 procent vody a jen podle toho, jak je více, nebo méně dokonalé výrobní zařízení anebo nastavený výrobní postup, tak se v různých výrobních fázích voda do piva dostává. Použití techniky HGB ale neznamená nějaké umělé dosycování piva CO2, jak se všeobecně mylně rozšiřuje.“
Jméno vrchního sládka Jana Hlaváčka, který zodpovídá za suroviny i stabilní kvalitu výroby piva v Plzni, Radegastu i Velkých Popovicích, se od dubna 2008 začalo objevovat na etiketách lahvového piva Gambrinus. Nejprodávanějšího českého piva se ročně se prodalo v lahvích přes 257 milionů, tedy téměř 1,3 milionu hl. Žádný jiný pivovar v Evropě údajně podobnou garanci kvality nevyužíval. Hlaváček byl dnes nejznámější osobností Prazdroje. "Odmalička jsem vnímal atmosféru plzeňského pivovaru velmi zblízka. Můj dědeček bydlel ve stejné pivovarské budově, kde mám dnes svou kancelář. Za každé generace, kdy tu někdo z naší rodiny sládkoval, se podařilo výstav gambrinusu zečtyřnásobit," řekl Hlaváček. Jeho dědeček vařil asi 250 000 hl piva, otec už jeden milion a dnes se vařilo gambrinusu přes čtyři miliony hl za rok. "Etikety i obsah každé čtvrté láhve s pivem, zakoupené v ČR, tak odedneška ponesou rukopis zkušeného pivovarníka, jenž patří ke třetí generaci sládků z pivovarské rodiny Hlaváčků, kteří v Plzni vaří pivo Gambrinus od 20. let minulého století," řekl Jurina. Podpisy sládků na pivních etiketách gambrinusu zahájil Prazdroj jako první pivovar v ČR v roce 1995. Po Pavlu Zítkovi následovali sládci Václav Berka a do dubna 2008 Jaroslav Gubiš, který v roce 2007 přešel po třech letech z Plzně na post manažera pivovaru Velké Popovice. To byl také jeden z důvodů, proč se jméno na plzeňském pivu změnilo. Za jeden pracovní den nalepil pivovar etikety na více než jeden milion lahví gambrinusu. V teplých měsících, jako byl například květen 2007, dosahovala denní produkce až 1,2 milionu lahví. Jan Hlaváček nastoupil v Plzni hned po absolutoriu pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Postupně zastával funkce podsládka, sládka a dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů, ředitel Prazdroje a Gambrinusu. Nyní byl vrchním sládkem celé skupiny. Objevil se v aktuálním televizním spotu značky Gambrinus.
Nejoblíbenější české pivo Gambrinus vybojovalo prestižní ocenění. Na nejvýznamnější světové soutěží pivních značek World Beer Cup 2008 byl Gambrinus vyhodnocen na třetí pozici v kategorii piv plzeňského typu, kterých se celosvětově prodává více než 70%. Slavnostní večer s vyhlašováním cen proběhl 19. dubna 2008 v San Diegu v USA. Soutěž pořádá již od roku 1996 svaz pivovarníků Brewers Association. Do letošního ročníku World Beer Cup přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z ČR. Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel. „Velmi nás těší bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní s převahou kralují světové pivní produkci a v Čechách zaujímají na trhu 99 %. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou. Tato nejvýznamnější světová soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ řekl Jan Hlaváček, vrchní sládek Prazdroje. The World Beer Cup je nejprestižnější světovou soutěží, kterou pivovarští odborníci přirovnávají k Olympijským hrám pivních značek. Hodnocení piv z celého světa probíhá každé dva roky pod záštitou 54 pivovarských svazů celého světa. V odborné porotě zasedlo v roce 2008 129 hodnotitelů z 21 zemí. The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.
Dne 27.3.2008 vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh. V první zásilce do švédského Orebro putoval lahvový Gambrinus a Pilsner Urquell v 0,5l plechovkách a třetinkových láhvích, další vlaky měly brzy následovat. Export po kolejích do Švédska měl ročně nahradit jízdu více než dvou set kamionů. Jednalo se o pilotní projekt, po jehož vyhodnocení Prazdroj zvážil možné rozšíření železniční dopravy na další vzdálené země. „Rychlostí je železniční přeprava víceméně srovnatelná. V případě Skandinávie je sice oproti silnici cca o dva dni pomalejší kvůli vyššímu počtu překládek, zato se pivo doveze na 1380 kilometrů vzdálené místo určení v lepší kvalitě, aniž by se během přepravy rozbila jediná láhev. Pozitivní vliv na životní prostředí není třeba připomínat,“ řekl Luboš Kastner, manažer marketingu pro export. V roce 2007 vyvezl Prazdroj do Švédska 32 000 hl piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Kozel. Doprava tohoto množství představovala jízdu cca 235 kamiónů, které ujely 325 000 kilometrů. „Švédský pivní vlak“ tyto kamiony nahradil. Doprava piv Prazdroje do distribučního skladu ve švédském Orebro byla v rukou společnosti Scandfibre Logistice AB. Obliba piv Prazdroje ve skandinávských zemí rostla, jen v roce 2007 se jejich vývoz zvýšil o 22,1 %. Následná distribuce piva na severu Evropy přitom vyžadovala speciální opatření, jako například automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby pivo při transportu nezmrzlo.
Rodiště piva Pilsner Urquell otevíralo v roce 2008 nové lákadlo pro návštěvníky. Prazdroj koncem dubna 2008 představil novou expozici surovin. Expozice rozšířila návštěvnickou trasu pivovaru. Mimořádný zájem podpořilo také čerstvé zařazení pivovaru Plzeňského Prazdroje mezi nejzajímavější místa Evropské cesty průmyslového dědictví (ERIH – European Route of Industrial Heritage). Nová expozice, která představila výrobní proces a suroviny, používané pro vaření piva Pilsner Urquell, byla zasazena do budovy historické varny, restaurované do původní podoby z první poloviny 20. století. Celá expozice byla pojata tak, aby návštěvníci mohli "tajemství" výroby Pilsner Urquell vnímat všemi smysly. První raritou nové expozice byl největší osobní výtah v ČR s přepravní kapacitou 72 osob. Ten vyvezl návštěvníky na panoramatickou projekci s otočným hledištěm. Díky efektní střihačské práci a vícenásobné projekci sleduje divák paralelně záběry z výrobních částí pivovaru, které se prolínají s jednotlivými fázemi varního a výrobního procesu prémiového ležáku Pilsner Urquell. Následuje samotná expozice, která je postavena nejen na vizuálních efektech, ale také osloví sluch, hmat, čich a chuť. Návštěvníci se důkladně seznámí s vodou, kterou Prazdroj přivádí do pivovaru z hlubinných vrtů z kilometr vzdálené Roudné. Nezapomíná se ani na speciální kvasinky, které se tradičně používají pro výrobu Pilsner Urquell a díky nimž má tento prémiový ležák svoji charakteristickou chuť. Kvasinka je proto také uložena ve speciálním chlazeném trezoru v expozici. Mimo plzeňského pivovaru je tento speciální kmen kvasinek uložen v bankách v Praze a v Londýně.
Za posledních dvanáct měsíců (do dubna 2008) vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Kanadě v řádu desítek procent – v provincii Quebec o 28 %, v provincii Ontario dokonce o 39 %. Celkově export dlouhodobě vzrůstal přibližně o 10 % ročně, za uplynulých 12 měsíců se do Kanady vyvezlo 21 000 hl.
Investicí 240 milionů korun zdvojnásobil Plzeňský Prazdroj kapacitu stáčecí linky na 120.000 lahví za hodinu. Zařízení tak nyní může plnit na jedné lince pivo do vratných lahví na český trh a na druhé nové lince do nevratných exportních obalů. Jde o druhou etapu budování nové stáčírny, kterou pivovar dokončil za jednu miliardu korun v listopadu 2006. ČTK to řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Nová linka stáčí pivo do pěti druhů lahví a 225 druhů balení. "Například Pilsner Urquell, vyvážený do 55 zemí, dodáváme ve 140 druzích balení se stejným množstvím etiket v různých jazycích a variantách," řekl manažer plzeňského závodu Pavel Šemík. Oproti stáčírnám většiny českých pivovarů využívá linka novou průtokovou pasterizaci, která je k pivu maximálně šetrná a umožňuje export do zámoří, dodal Mareček. Řadu lahví od pivovaru v Plzni až k soše sv. Václava v Praze, což je vzdálenost 103 km, by nyní podle něj obě plzeňské linky vyrobily za 13 hodin. Technologie také šetří vodu. Na čištění a mytí 100 vratných lahví se ušetří až polovina vody, tedy 80 litrů. Ve fiskálním roce od loňského dubna do března 2008 investoval pivovar 2,77 miliardy Kč, což je druhá nejvyšší suma od převzetí Prazdroje koncernem SABMiller v roce 1999. Jihoafricko-americká skupina dosud vložila do rozvoje českých pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích více než 14 miliard korun. (zdroj: www.plzensko24.cz)
Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 mil. Kč téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přineslo roční úspory 2,4 mil. Kč. „Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 000 hl stočeného piva pod střechou," řekl Pavel Šemík, manažer závodu. Rozšířený sklad nyní pokrýval plochu 13 400 m2 a měl kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahovala výšky 9,8 metru a umožnila skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Pivo se ve skladu „neohřálo" déle než čtyři dny. Výjimku tvořilo jen balení určená na export, která byla vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Součástí skladovacích prostor byly i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.
Plzeňské náměstí Republiky se 30.srpna 2008 proměnilo v Gambrinus pláž s celou řadou zábavných aktivit. Stalo se tak v rámci 1. ročníku svátku nejoblíbenějšího českého piva - Gambrinus dne. Pro všechny příchozí "gratulanty" přichystal Gambrinus bohatý program, v kterém si každý našel to své. Na dvou scénách odehrají koncerty oblíbené české kapely, pro hravější budou připraveny doprovodné zábavné atrakce, divadlo a ochutnávka pivní speciality - piva Gambrinus 13°.
Pivo Pilsner Urquell mělo podle měření renomovaných laboratoří stejné charakteristické vlastnosti jako v roce 1897. Potvrdilo se tak to, co sládci v pivovaru tvrdili již dlouho. Výsledky přinesly laboratoře Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a švýcarská Labor Veritas z Curychu, poté co porovnaly aktuální měření s výsledky z roku 1897. V archivu Plzeňského Prazdroje se nedávno našly výsledky měření Lučebního výzkumného ústavu v Plzni a chemické laboratoře ve švýcarském St. Gallen z roku 1897. Stejná měření prováděly již 15 let Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a měření udělala i chemická laboratoř Labor Veritas ve švýcarském Curychu. Výsledky ukázaly, že Pilsner Urquell v letech 1897 a 2008 má prakticky stejné hodnoty a tedy stejnou kvalitu.
Prazdroj zdražil od listopadu 2008 pivo v průměru o čtyři procenta. Důvodem zdražení byly výrazné nárůsty cen sladu a chmelu i dalších nákladů, řekl generální ředitel Mike Short. Zdražení bylo podle něj "výsledkem pravidelné roční revize cen".
O sedmdesát haléřů půllitr desítky Gambrinus, o korunu půllitr dvanáctky Prazdroje. O tolik zvedl Prazdroj od 1. listopadu ceny točených piv pro pivnice a restaurace. „Podraží také i některá naše lahvová piva. Cena nejprodávanější lahvové desítky Gambrinus a dvanáctky Pilsner Urquell ale zůstane stejná,“ uvedl mluvčí pivovaru Jiří Mareček.
Využít rostoucí obliby vícestupňových piv, konkrétně jedenáctky, se rozhodl Prazdroj, který 6.11.2008 uvedl na trh novou značku - jedenáctistupňový Gambrinus Excelent. Snažil se tak nejen trefit do rostoucí části trhu, kterému dominoval jedenáctistupňový Zlatopramen, ale i oživit v Česku nejprodávanější značku Gambrinus jako takovou. Prodej její výčepní desítky v roce 2008 totiž klesal. "Vycházíme nyní vstříc dalším konzumentům, kteří stále více vyhledávají plnější česká piva," řekl na adresu novinky z Prazdroje brand manažer značky Gambrinus Jiří Rákosník. Excelent by podle představ manažerů Prazdroje mohl stát na pultech kolem 11 korun a v produkci postupně dotáhnout konkurenční Zlatopramen.

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.