Prazdroj chystal investici 150 milionů korun do nové stáčecí linky na PET lahve v Plzni. Linka s maximálním hodinovým výkonem 18 tisíc lahví byla umístěna ve stávající stáčírně Plzeňského pivovaru. Projekt byl dokončen v průběhu roku 2011, kdy bude linka uvedena do provozu. Investice do stáčecí linky byla reakcí na měnící se požadavky českých pivařů v segmentu praktického balení piva prodávaného v obchodech. „Na prvním místě je pro nás přání spotřebitelů. Jejich preference se mění a roste poptávka po praktických baleních. Proto v rámci dlouhodobých investic do rozvoje našeho podnikání zprovozníme v Plzeňském pivovaru novou stáčecí linku na plastové lahve. Naši sládkové vaří tradiční česká piva a naším cílem je dlouhodobě nabízet spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu jak u našich tradičních produktů, tak u novinek v oblasti balení. Naši pivaři si zaslouží ten nejlepší pivní zážitek, a naším úkolem je jim ho dodat,“ řekl ředitel Prazdroje Doug Brodman. Prazdroj nabízel spotřebitelům v PET balení značky piv Primus a Klasik.
Ručně vyráběné řetězy z vyžíhané mědi, které míchají směs sladu a vody, v únoru 2011 vyměnili ve varně pivovaru plzeňského Prazdroje. Tyto unikátní technické prvky jsou dodnes zachovány jako součást původní technologie z 19. století. Výroba ležáku Pilsner Urquell je unikátní i proto, že ji doprovází složité několikanásobné mísení sladu a vody. Přitom se část této směsi odděleně zahřívá a míchá právě za pomoci měděných řetězů. Pak se vrací do základu pro vaření piva. Řetězy i nádoby, v nichž se slad a voda míchají, se kontrolují každé dva týdny. Každý řetěz se při kontrole zároveň o kousek pootočí. Řetěz se 62 články ze speciální vyžíhané mědi měří 5,2 metru a váží 35 kilogramů. Jednotlivé články řetězu se přitom v pivovaru zhotovují a spojují ručně. Řetěz se pak v peci plzeňské Škodovky "popustí" při přesně stanovené době a teplotě, aby získal správnou "měkkost".
Prazdroj od února 2011 zavedl v Německu a Rakousku upravené přepravky, které nebude vykupovat v Česku. Pokud se mu to podaří, výrazně klesne cenová výhoda dováženého piva. Na jediné „base“ zakoupené v Německu a následně i s prázdnými lahvemi vrácené v Česku obchodník ušetřil proti cenám v tuzemsku kolem 150 korun. Samotné pivo je v Německu levnější (i díky nižší spotřební dani), navíc se tam platí výrazně nižší záloha na sklo a přepravku (sklo + přepravka zhruba 76 Kč v SRN, v ČR 160 Kč). Zisk z německé přepravky vrácené v Česku byl dosud zhruba 64 korun. Pokud tento zisk zmizí, plzeň dovezená obchodníkem z Německa tím fakticky podraží v přepočtu o tři koruny na lahev. Přepravky se budou lišit jen vnějším potiskem. Namísto nápisu Pilsner Urquell má německá přepravka obrázek pěti lahví. Výkupní automaty mají být nově nastavené tak, že přepravky nepůjdou vrátit. Prázdné lahve půjde dál v Česku vracet bez ohledu na to, kde byly zakoupené.
Prazdroj začal od dubna 2011 ležák Pilsner Urquell do Polska vyvážet z Plzně. Pivovar skončil s licenční výrobou v polských Tychách, která začala v roce 2002 kvůli nedostatečné kapacitě plzeňského pivovaru a celním bariérám na dovoz piva. Ty pominuly vstupem Polska do EU. "Pro polský trh, stejně jako pro více než 50 exportních zemí a Česko, se pivo Pilsner Urquell bude vařit výhradně v Plzni," řekl Jiří Mareček, mluvčí Prazdroje, pro něhož je Polsko dlouhodobě třetím největším trhem. Prazdroj v průběhu let investoval stamiliony korun do zvýšení výrobních kapacit v Plzni, a také proto důvody pro licenční výrobu pominuly. Pivovar Tychy, v jehož jedné varně se do března 2011 vyráběl Pilsner Urquell výhradně pro polský trh, dále pokračoval s vařením jiných značek. "Zařízení bude zakonzervováno pro případné další využití," dodal mluvčí. Prazdroj vyráběl licenční Pilsner Urquell ještě v ruské Kaluze, další značky také na Slovensku a v Maďarsku.
Zlaté medaile pro piva Master 15˚ Zlatý a Birell z mezinárodní degustační soutěže piv Brewing Industry International Awards 2011, tzv. "pivní Oscary", přivezl v dubnu 2011 starší obchodní sládek Prazdroje Václav Berka. Obě zlaté medaile převzal při slavnostním ceremoniálu z rukou předsedy soutěže Billa Tailora. Soutěžní degustace piv probíhaly v devíti kategoriích: ležáky, tmavá piva, Portery, Stouty, piva typu „Ale“ dozrávající v sudech, nealkoholická a nízkoalkoholická piva, speciální a silná piva. Výsledky soutěže mělo v rukou 30 rozhodčích ze 14 zemí celého světa, mezi nimi také pět žen. Tým rozhodčích tvořili především sládci pivovarů. Šéfem celé soutěže byl zmíněný Bill Taylor z Austrálie, který ostatní rozhodčí vybíral tak, aby byly v porotě vyváženě zastoupeny velké, střední i malé pivovary. Tradiční pivní soutěž se poprvé konala už v roce 1886 a dnes je známá jako The Brewing Oscar, tedy „Pivní Oscar“. V devíti základních kategoriích letos soutěžilo celkem 796 piv ze 42 zemí. Všechna přihlášená piva musí být běžně dostupná v pivnicích nebo v obchodech. Soutěž se konala v Burton upon Trent, který je pokládán za místo, kde se zrodilo pivo typu „Ale“, stejně tak jako je Plzeň rodištěm piva typu Pilsener.
Gambrinus poprvé ve své historii zahájil na jaře 2011 distribuci nefiltrovaného ležáku do širší sítě restaurací a pivnic. Časově omezená nabídka nefiltrovaného ležáku Gambrinus byla na čepu ve více než 250 restauracích po celé ČR, a to pouze do 20. června 2011. Slavnostní zahájení čepování nefiltrovaného ležáku Gambrinus proběhlo v Hostinci Na staré Kovárně v pražských Holešovicích, kde první půllitry načepovali členové skupiny Tři sestry, kteří byli se značkou Gambrinus dlouhodobě spojeni. „Jsme rádi, že díky pokroku v technologiích můžeme nyní našim zákazníkům nabídnout nefiltrovaný ležák Gambrinus přímo v jejich hospodě. Věříme, že tato nabídka konzumenty nadchne,“ komentoval výjimečnou nabídku Martin Rosička, Senior Brand Manager značky Gambrinus.
Ve finančním roce končícím 31. března 2011 dosáhl Prazdroj tržeb z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb ve výši 14,559 mld. Kč. Zisk před zdaněním činil 4,180 mld. Kč. Hospodářské výsledky společnosti ovlivnilo zvýšení spotřební daně z piva, které vstoupilo v platnost v lednu 2010, a také pokračující nepříznivé ekonomické podmínky. I přesto Prazdroj nadále významně přispíval českému hospodářství a za dvanáct měsíců odvedl na daních 4,7 mld. Kč a investoval do rozvoje regionů celkem 53,8 mil. Kč.
Prazdroj vydal u příležitosti červnového Dne otců limitovanou edici 34 tisíc litrových retro lahví klasiky mezi českými ležáky značky Pilsner Urquell. Zájemci tak mohli zakoupit sběratelsky hodnotnou láhev v dárkovém balení jako poděkování svým otcům. Limitovaná série jednolitrových lahví světlého ležáku Pilsner Urquell svým designem odkazoval k první polovině 20. století. Lahev označená pečetí a etiketou inspirovanou rokem 1931 byla uzavřena tradičním uzávěrem a bude samostatně zabalena ve speciální dárkové krabičce s nápisem Den otců. Na 30 tisíc retro lahví z limitované edice poputovalo do hypermarketů Globus, Albert, Interspar a Tesco, doporučená cena byla 109,90 Kč.
Ve varně pivovaru Prazdroje proběhla koncem června 2011 revize vnější strany dna měděných rmutovacích pánví a zároveň i hořáků, které přímým plamenem dna ohřívají. Přímý ohřev a používání řetězů z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut), otírají se o vypouklé měděné dno pánve a brání tak vzniku nápeků, jsou unikátní technické prvky, které jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie. „Většina pivovarů používá elektrický nebo parní ohřev, my ale při vaření piva Pilsner Urquell pracujeme s ohřevem přímým ohněm, který pomáhá rozvinutí zlaté barvy, dává pivu vůni sladových zrn a vyváženou karamelovou chuť. Tento energeticky náročnější způsob ohřevu je spojen s pivem Pilsner Urquell již od roku 1842 a my jej dodržujeme dodnes,“ řekl starší obchodní sládek Václav Berka. Na plzeňské varně Pilsner Urquell bylo v roce 2011 šest rmutovacích pánví, každá se dvěma plynovými hořáky, které ročně spotřebovaly přes 1 milion m3 zemního plynu. Pravidelnou údržbu provedla certifikovaná firma Stromgas a celá revize všech 12 hořáků zabrala jejím zkušeným technikům 8 pracovních hodin. Až do roku 1960 používal Prazdroj pro přímý ohřev rmutovacích pánví jen uhlí, až potom se začal postupně zavádět plyn. (tisková zpráva pivovaru)
Prazdroj vyvezl v roce 2011 celkem 889 tisíc hl piva. Historický rekord byl zároveň o šest procent lepší výsledek než v roce 2010. Do Austrálie se ležáku Pilsner Urquell vyvezlo o 40 % více, o desítky procent se zvedl také export do Izraele, Vietnamu nebo Koreje. Na trzích, které byly pro pivovar nejdůležitější, jako byla Velká Británie, Slovensko, Německo nebo Maďarsko, si největší exportér českého piva polepšil řádově o jednotky procent. Z 889 tisíc hektolitrů piva, které Prazdroj vyvezl, připadlo 685 tisíc hektolitrů na ležák Pilsner Urquell. I jeho vývoz byl rekordní. Nově se ležák objevil v Brazílii, Makedonii, Nizozemských Antilách a na Tchaj-wanu. V zahraničí se v roce 2011 dařilo i ostatním značkám Plzeňského Prazdroje, tvrdil mluvčí pivovaru Jiří Mareček. V Jižní Koreji zaznamenal nárůst nejen Pilsner Urquell, ale i Gambrinus. "Zcela nově se podařilo proniknout značce Gambrinus do Ázerbájdžánu, Velkopopovickému Kozlu na Kypr, speciál Master se dostal do Norska, na Ukrajinu a sousední Slovensko," uvedl Mareček. (zdroj: ekonomika.idnes.cz)

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.