[ HOME ]          [ úvod ]   [ aktuality ]   [ produkce ]   [ hospodářské výsledky ]   [ foto ]   [ tácky - Gambrinus ] 

Historie plzeňských pivovarů do roku 1993 >>> Plzeňský Prazdroj a.s. od roku 1994 do 2000 >>> Prazdroj v říjnu 2000 oznámil přípravu licenční výrobu piva Velkopopovický kozel ve slovenském pivovaru Velký Šariš, kde se již vařil Gambrinus. Velký Šariš patřil stejně jako Prazdroj a Velkopopovický Kozel do pivovarnické skupiny SAB. Dle Prazdroje byl Kozel na Slovensku stále žádanou značkou a přesunem výroby do pivovaru stejného majitele společnost ušetřila náklady především na dopravu. Skupina pivovarů Prazdroje zdražila od 20.listopadu 2000 půllitr piva v průměru o 55 haléřů. Vyšší ceny piva ve všech typech balení byly ve srovnání s nárůstem cen pohonných hmot, energie a vstupních surovin poměrně nízké. Vlivem špatné úrody ječmene v roce 2000 vzrostla cena sladu, který tvořil přibližně čtvrtinu nákladů na výrobu piva, o 30 %. Narůstající cena ropy pak zvýšila cenu pohonných hmot o 37 %. Nejvíce zdražil dvanáctistupňový Prazdroj. Za láhev začal chtít pivovar o korunu více. O padesát haléřů zdražil i doposud nejlevnější pivo z Nošovic - Radegast Klasik. Lahvové pivo, původní cena, nová cena: Gambrinus 10° 8,40 8,40 Gambrinus 12° 12,40 12,40 Prazdroj 12° 14,90 15,90 Radegast Klasik 5,90 6,40 Radegast 10° 7,80 8,20 Radegast 12° 10,90 10,90 Kozel 7,00 7,40 Naposledy zvyšoval Prazdroj ceny nejprodávanějšího čepovaného piva Gambrinus o 20 až 30 haléřů v květnu 2000. Lahvové pivo plzeňská společnost zdražovala naposledy v září 1999. Za půl roku 2000 vyrobil Prazdroj téměř dva a půl milionu hl piva, což bylo proti stejnému období roku 1999 o téměř 10 % více. Celá pivovarnická skupina včetně pivovarů Radegast a Velké Popovice vyrobila za půl roku 3,8 milionu hl piva. To bylo o necelých 76 tisíc hl více než v roce 1999. Na rozdíl od Prazdroje výroba v pivovaru Radegast proti pololetí 1999 v roce 2000 poklesla o 8 % na 1,03 milionu hl a produkce pivovaru Velké Popovice se propadla o 17 % na 274 tisíc hl. V roce 1999 vyrobila celá skupina přes 7,7 milionu hl piva. Prazdroj opustil koncem roku 2000 bývalý generální ředitel Vladimír Peřina, který stál v čele největší domácí pivovarnické společnosti od roku 1992. Odešel po dohodě s představiteli majoritního vlastníka společnosti SAB. "Mám rád nové životní výzvy a těším se na další činnost," uvedl Peřina. Za Peřinova působení se Prazdroj privatizoval a uskutečnila se v něm restrukturalizace, na jejímž konci byla fúze s pivovarem Radegast. "Jsem spokojen s tím, že pivovar získal silného strategického zahraničního partnera," bilancoval Vladimír Peřina. Jeho nástupcem na postu generálního ředitele byl Tony van Kralingen ze společnosti SAB. Tři plzeňští právovárečníci, nástupci prvorepublikových vlastníků Měšťanského pivovaru v Plzni, který tvořil zhruba dvě třetiny Prazdroje, dne 29.11.2000 u Okresního soudu Plzeň-město neuspěli. Ten zamítl jejich žalobu proti Prazdroji a Ministerstvu zemědělství ČR na uznání práva várečného, a tím pádem vlastnictví Měšťanského pivovaru v Plzni. Právovárečníci v odůvodnění žaloby tvrdili, že Měšťanský pivovar v Plzni byl v roce 1948 znárodněn protizákonným způsobem, protože protokol o znárodnění nebyl podepsán přímo ministrem výživy, ale pouze jeho náměstkem. Žaloba byla podle soudkyně Jany Šalamounové zamítnuta z procesních důvodů, přičemž věcné důvody, tedy ani vlastní akt znárodnění, soud nezkoumal. "Určitě se odvoláme, jsme ochotni jít se svým sporem až k mezinárodnímu soudu do Štrasburku," řekl Jaroslav Svoboda, jeden ze žalujících právovárečníků. Právovárečníci nezpochybňovali samotnou privatizaci svého bývalého pivovaru, ale znárodnění Měšťanského pivovaru. To prý nikdy nenastalo, a proto nemohly být naplněny další privatizační kroky, stejně jako následný prodej Prazdroje skupině SAB. Právovárečníci zároveň tvrdili, že nikdy nebyli Prazdrojem odškodněni, neboť nedostali bezúplatně nic a mohli si pouze koupit 50 tisíc kusů akcií Prazdroje za tržní cenu. Právní zástupkyně Prazdroje Jitka Kalistová uvedla, že se poškození mohli domáhat svých práv prostřednictvím restitučních zákonů. To však právovárečníci odmítli s tím, že nesplňují restituční podmínky. "Spor mezi právovárečníky a Prazdrojem nemá žádnou právní důležitost, ale je samozřejmě třeba, aby doběhl do konečného verdiktu. Není to ale nic, co by mě v noci budilo," řekl k celé záležitosti generální ředitel Tony van Kralingen. Proces právovárečníci versus Prazdroj se k soudu dostal po sedmileté přestávce. Právě před sedmi lety totiž všichni dědicové práv várečných své žaloby stáhli, neboť jim bylo vedením Prazdroje a Ministerstvem zemědělství vysvětleno, že je sporem vážně ohrožena ochranná známka Pilsner Urquell, která je vázána na místo výroby - tedy na Plzeň. Právovárečníci se ale obávali, že SAB, který nemá žádnou světově renomovanou značku, začne vařit pivo Pilsner Urquell také jinde po světě. To však van Kralingen odmítl. Prazdroj nabízel i v roce 2000 milovníkům této značky síť restaurací Pilsner Urquell Original Restaurant. "Doposud jich je v provozu sedm včetně ukrajinského Kyjeva. V roce 2001 uvedeme do provozu další dvě," uvedl mluvčí J. Pomp. Podle něj byla plzeňská firma prvním pivovarem, který s budováním sítě značkových hospod začal. "Participujeme i na síti restaurací U Švejka," sdělil. Originální restaurace, ani hospody U Švejka nejsou provozovny Prazdroje, jejich chod finančně i personálně zajišťují jejich majitelé. Pivovar pouze propůjčil jméno (v prvním případě), výčepní zařízení a know-how. Na úrovni roku 1999 se v roce 2000 pohyboval celkový prodej piva skupiny Prazdroj - tři české pivovary totiž celkově prodaly 7,725 milionu hl piva, což bylo jen o půl procenta více než v roce předchozím. Přestože v roce 2000 výrazně rostl prodej dražších značek a o čtvrtinu vzrostl i export, celkový prodej se zvýšil jen mírně. Důvodem byl nižší prodej nejlacinějších piv, tedy značek Primus a Klasik. Lacinější segment piv skupiny se na trhu potýkal s konkurencí těch nejlevnějších piv, která se například v supermarketech prodávali jen za tři nebo čtyři koruny. Na stagnaci celkového prodeje skupiny Prazdroj se navíc projevil i fakt, že spojené pivovary vyřadily ze svého výrobního portfolia některé druhy piv, které se vyráběly ve více závodech. Například černé pivo v únoru 2001 vyráběl už jen Velkopopovický Kozel. V roce 2000 si pozici nejprodávanějšího českého piva upevnila značka Gambrinus s prodejem 3,688 milionu hl - to bylo ve srovnání s minulým rokem o 6,8 % více. Největší meziroční nárůst o 13,5 % zaznamenala značka Pilsner Urquell, která posílila zejména na západoevropských a zámořských trzích. Export značky Pilsner Urquell v roce 2000 vzrostl o 26 %, na domácím trhu pak o 6,6 %. Pivovar Radegast v roce 2000 potřetí ve své historii přeskočil hranici dvou milionů prodaných hektolitrů, značky Velkopopovický Kozel se prodalo v roce 2000 celkem 560 tisíc hl. Skupina se v roce 2000 stala největším tuzemským exportérem piva, když vyvezla 562 tisíc hl piva. Dlouholetý největší tuzemský exportér, Budvar, vyvezl o 58 tisíc hl méně. Export Prazdroje se v roce 2000 meziročně zvýšil o 25,7 %. Také Prazdroj v roce 2000 začal hledět více na kvalitu. Pivovar rozdal svým dvorním hostinským knihu Umění čepovat a dal příčinu k neuvěřitelným dohadům. "U několika pivnic s vynikajícími výčepními se objevily fámy, že dostávají z pivovaru speciální pivo, které stále zraje v dubových sudech. Je to samozřejmě nesmysl, vynikající kvalita servírovaného piva je dána výhradně mimořádnou péčí," tvrdil vedoucí technického servisu Prazdroje Josef Krýsl. Kvůli tomu, aby se vyznavači piva mohli orientovat podle kvality, pivovary začaly vydávat certifikáty kvality výčepu. Tam, kde se o pivo přestali starat podle představ pivovaru, o něj přišli. V roce 2000 Prazdroj asi sedmi hospodám tuto pečeť kvality sebral. Zastavit dodávku piva takové hospodě si ovšem zatím žádný pivovar nedovolil. V roce 2000 v souvislosti s fúzí se v plzeňském provozu přestaly vyrábět tyto piva: Gambrinus Bílé (pšeničný kvasnicový, svrchně kvašený ležák s typickým zákalem; alk.: 5,1 %; plněno do 0,5 l lahví; obsahoval ječný slad i pšeničný slad, kvasnice. Výroba tohoto piva zahájena v Plzni po likvidaci domažlického pivovaru, kde se tento druh piva produkoval pod značkou Prior), Gambrinus Osma (světlé výčepní; alk.: 3,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů), Gambrinus Desítka černé (tmavé výčepní; alk.: 3,6 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; jemná karamelová, hořkosladká chuť, kombinace různých sladů. Výroba tohoto piva zahájena v Plzni po likvidaci domažlického pivovaru, kde se tento druh piva produkoval pod značkou Purkmistr), Gambrinus Premium černé (tmavý ležák; alk.: 4,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; jemná karamelová, hořkosladká chuť, kombinace různých sladů. Výroba tohoto piva zahájena v Plzni po likvidaci domažlického pivovaru, kde se tento druh piva produkoval pod značkou Purkmistr), Gambrinus Master (nealkoholické světlé; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahví) Skupina Prazdroje zdražila od začátku dubna 2001 některé své výrobky v rozmezí od 40 do 70 haléřů za půllitr. To představovalo zdražení od 3,2 do 6,2 %. O 70 haléřů na 11,90 koruny se zdražil půllitr točeného prémiového piva Pilsner Urquell dodávaného v cisternách. To bylo navýšení o 6,2 %. Cena sudového Prazdroje vzrostla o 40 haléřů na 12,90 Kč za půllitr, tedy o 3,2 %. U značky Gambrinus podražila lahvové desetistupňové a dvanáctistupňové pivo o 50 haléřů. Dvanáctka po zdražení stála 8,90 Kč, tedy o 6 % více, desítka 12,90 Kč, což bylo navýšení o 3,2 %. Podražilo rovněž pivo z Radegastu a Popovic. Cena lahvové dvanáctky piva Radegast Premium stoupla o 60 haléřů na 11,50 Kč za půllitr, což představovalo posun o 5,5 %, u Kozla postihlo zvýšení cen všechny druhy balení o 30 haléřů až jednu korunu za půllitr kromě tmavého piva, jehož cena zůstala nezměněna. Zvýšením cen pivovary reagovaly na růst energií, vstupních surovin a nákladů na dopravu. Skupině vzrostl v roce 2000 čistý zisk o 46 % na celkových 509 miliónů Kč. Prazdroj měl v roce 2000 zisk 150 milionů Kč. To byl výrazně horší výsledek než v roce 1999, kdy vydělal 494 milionů. Vedení to vysvětlovalo například zaplacením odložených daní. Tržby však v roce 2000 meziročně vzrostly o 1,261 miliardy Kč na 7,458 miliardy. Vyplynulo to z výsledků, které firma zveřejnila v obchodním věstníku, ale odmítla je jakkoli komentovat. Ziskové byly v roce 2000 všechny české pivovary patřící pod křídla skupiny SAB. Velkopopovický kozel i Radegast však na rozdíl od Prazdroje zisk oproti roku 1999 zlepšily. Kozel v roce 2000 zvýšil meziročně zisk o 40 milionů (30 %) na 130,5 milionu Kč a Radegast se dostal ze ztráty roku 1999 ve výši 105 milionů, když vykázal zisk 209 milionů Kč. Radegastu se tržby snížily o 8 % na 2,5 miliardy a Pivovaru Velké Popovice vzrostly o 9 % na 591 mil. Kč. SAB měl v roce 2000 v Prazdroji 97,5 % podíl prostřednictvím firmy Pilsner Urquell Investment. Prazdroj ovládal 95,8 % akcií pivovaru Radegast, k němuž patřil i velkopopovický podnik. Dubnové zdražení představovalo druhou část úpravy cen u produktů, které podzimní zvýšení cen nepostihlo. Modernizovat výrobu pivovaru a rozšířit kapacitu podniku plánoval Prazdroj na rok 2001. Firma hodlala v období mezi dubnem 2001 a březnem 2002 investovat 1,2 miliardy Kč - finance byly určeny nejen pro plzeňský pivovar, ale i další členy skupiny. Cílem bylo zvýšit kapacitu a vytvořit podmínky pro další růst exportu piva celé plzeňské pivovarnické skupiny. Jednou z hlavních investičních akcí byla výstavba nového skladu v Plzni kvůli narůstajícím požadavkům na export piva."Skupina Prazdroje odmítá politiku dumpingových cen a chce se prosazovat zejména v kategorii prémiových piv a středním cenovém segmentu," řekl v březnu 2001 technický ředitel společnosti Stanislav Fridrich. "Jisté je, že se nehodláme prosazovat v kategorii levných piv," dodal. Pokles výstavu pivovaru Radegast v roce 2000 na 2,077 miliónu z rekordních 2,307 miliónu hl v roce 1999 zdůvodnil zejména nižším zájmem o pivo Klasik. To v segmentu levných piv již cenově nemohl konkurovat privátním značkám, prodávaným v supermarketech za extrémně nízké ceny. Značka Pilsner Urquell v roce 2000 posílila prodej na zahraničních trzích o 26 %. Značky Radegast se v roce 2000 vyvezlo 29 085 hl, bez započtení 21 025 hl Radegastu licenčně vyrobeného v pivovaru Šariš a prodaného ve Slovenské republice. "Značka Radegast, která je v oblasti exportu ve skupině ve shodném postavení jako Gambrinus, má šanci se prosazovat hlavně v zemích střední a východní Evropy, kde už si vydobyla určité postavení," konstatoval Fridrich. Hlavní síla značky Radegast byla však na domácím trhu. Skupina Prazdroje vyvezla za první čtvrtletí 2001 celkem 150 045 hl piva, což představovalo meziroční růst o 58 %. Největší nárůst výroby zaznamenaly značky Velkopopovický kozel (38 %) a Pilsner Urquell (36 %). Exportní jedničky, jíž byla značka Pilsner Urquell, se na zahraničních trzích prodalo za první tři měsíce o 56 % více než v roce 2000, celkem 112 312 hl. Druhou nejsilnější vývozní značkou skupiny byl Velkopopovický kozel, kterého se prodalo 25 483 hl (meziroční zvýšení o 128 % !). Pivo putovalo do 33 zemí, nejvíce na Slovensko, do Německa, USA, Polska a Velké Británie. Od valné hromady Plzeňského Prazdroje, a. s., která v červenci 2000 schválila fúzi tří českých pivovarnických subjektů, uběhl rok a spojení stále nebylo zapsáno v obchodním rejstříku. Rozhodnutí o fúzi pivovaru Velké Popovice, Radegastu a Prazdroje, vlastněných skupinou SAB, které zaujímaly na českém trhu 45 % podíl, totiž napadli žalobou někteří drobní akcionáři a soud zatím konečný verdikt nevyřkl. Spojení, které bylo před zpečetěním neustále napadáno ze strany malých pivovarů bojících se o svou pozici na trhu, sice uznal jako pravoplatné Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v březnu 1999, ale panovaly kolem něho stále dohady. Firma Interbrew, která v roce 2001 ovládla Pražské pivovary, hodlala podat kvůli fúzi stížnost k Ústavnímu soudu. "Věřím, že fúze bude právně uzavřena co nejdříve," řekl však generální ředitel Prazdroje Tony van Kralingen. Ten připustil, že vliv má i liknavost českých soudů. Skupina SAB již celou tříčlennou pivovarnickou skupinu kompletně vlastnila, protože 25. března 2001 uplatnila opci a odkoupila od japonské společnosti Nomura, bývalého vlastníka Prazdroje, Velkých Popovic a Radegastu, zbývajících 49 % akcií pivovarů. Nákup pivovarů tak přišel SAB celkem na 629 miliónů dolarů, tedy zhruba 23 miliardy Kč. Podle Kralingena přineslo spojení pivovarům výrazné efekty hlavně ve formě snížení nákladů. Všechny tři firmy propustily téměř 600 lidí z 3600. Měly společný marketing, obchod i distribuci, jednotné účetnictví i vývoj. Distribuci všech značek začal provádět Prazdroj, kterému za to ostatní subjekty platily. Proto Prazdroj jako jediný mírně zvýšil počet pracovníků. Fúze přinesla výrazné synergické efekty tím, že skupina mohla snížit počet značek. Přestalo se vyrábět tmavé a nealkoholické pivo Gambrinus a nealkoholický Velkopopovický Kozel Free. Skupina se přiklonila k nealkoholickému Radegast Birell a tmavému pivu z Popovic. Levné pivo Primus se už nevařilo jen v Plzni, ale licenčně i v Popovicích, čímž byly ušetřeny dopravní náklady. Navíc skupina SAB vlastnila slovenský Pivovar Velký Šariš, kde se v roce 2000 začalo licenčně vařit pivo Gambrinus, Radegast a od jara 2001 i Kozel. Fúze se promítla i do zlepšení hospodářských výsledků. Pivo Pilsner Urquell zabodovalo v květnu 2001 u švédských novinářů. Zvítězilo totiž v konkurenci dalších 19 českých piv na tradiční ochutnávce, kterou již popáté pořádal Cech švédských odborných novinářů specializovaných na problematiku pivovarnictví a piva. Tato ochutnávka zahájila festival českých čepovaných piv, který se tradičně konal ve Stockholmu v české restauraci s typickým názvem "Soldaten Svejk". "Letos získaly tři značky piva nejvyšší ohodnocení pět bodů, ale Pilsner Urquell byl vybrán jako vítěz," přiblížil průběh festivalové ochutnávky předseda švédského Cechu odborných novinářů se zaměřením na pivovarnictví Eric Källgren. Švédsko bylo devátým nejvýznamnějším vývozním trhem skupiny Prazdroje. V roce 2000 exportovala skupina do Švédska 12 812 hl chmelového moku. Skupině Prazdroje se na Slovensku tak zalíbilo, že tam začal v květnu 2001 vařit třetí ze svých podporovaných značek - Kozla. Zkušební výrobu Kozla rozjela v sesterském pivovaru Šariš, který podobně jako plzeňskou skupinu vlastnila společnost SAB. Prazdroj již v Šariši vyráběl značky Gambrinus a Radegast. Licenční výroby piv v Šariši tvořila zhruba 3 % celkové výroby na Slovensku. Licenční výroba na Slovensku byla pro Prazdroj finančně výhodná - odpadly totiž náklady na přepravu piva a navíc se společnost vyhnula exportním bariérám, které na dovoz piva uvalila slovenská strana. Kvůli dovozním kvótám bylo totiž obtížné z ČR pivo na Slovensko vyvážet. V roce 2000 Prazdroj vyrobil na Slovensku 76,9 tisíc hl Gambrinu a 21 tisíc hl Radegastu. Prazdroj v květnu 2001 získal v 1. místo v 5. ročníku Ceny za firemní image Rhodos 2001, kategorie pivovarů. Člen skupiny, Radegast, obsadil v silné konkurenci ostatních českých pivovarů 3. místo. Prazdroj tak opět potvrdil své postavení na českém pivním trhu, když zopakoval své vítězství z roku 1998. Tehdy byla kategorie pivovarů rovněž zařazena mezi vyhlašované obory. Radegast své postavení mezi českými pivovary ještě vylepšil. Zatímco v roce 1998 skončil těsně čtvrtý, v 5. ročníku soutěže Rhodos obsadil v kategorii pivovarů již 3. místo. Cena za firemní image Rhodos byla vyhlašována každoročně od r. 1997. Jednalo se o ocenění, které spoluvytvářelo dobrou pověst a posilovalo prestiž firmy. Vybraných 500 vrcholových manažerů z celé ČR hodnotilo image společností podle předem vybraných parametrů. V kategorii pivovarů byla doposud cena udělována pouze dvakrát. Poprvé byla zařazena v roce 1998, podruhé v roce 2001. Vyhlašovateli soutěže byly vydavatelství Ekonomia, GfK Praha, Kairos a Ogilvy CID. V 5. ročníku bylo oceněno rekordních 57 nejvýznamnějších společností v celkem 19 kategoriích. Prazdroj uzavřel v květnu 2001 v Praze smlouvy, které ho na několik let spojovaly s českým sportem. Značka Pilsner Urquell se na čtyři další roky stala generálním partnerem Českého olympijského týmu. Prazdroj v roce 2001 používal při výrobě piva Pilsner Urquell granulovaný poloraný červeňák. "Proč používáme granule a ne hlávky? Granule umožňují přesnější dávkování, lépe se oddělují ve vířivé kádi a v neposlední řadě se lépe skladují," řekl mluvčí Jaroslav Pomp. Na jaře 2001 přistoupila celá skupina k obměně etiket. Pivovar Velký Šariš, který patřil SAB, od června 2001 vyráběl pivo Velkopopovický kozel místo dosud produkovaného Radegastu. Rozhodnutí bylo logické. Přepravní náklady při dovozu Radegastu z Nošovic jsou nižší než jeho výroba na Slovensku. Pivovar Prazdroj byl v červnu 2001 posledním v tuzemsku, který udržoval vlastní funkční bednářskou dílnu, která dokázala zhotovovat dřevěné pivní sudy. Prazdroj utratil za propagaci značek Gambrinus, Prazdroj, Radegast a Kozel v období od června 2000 do května 2001 zhruba 182 miliónů Kč. Vyplynulo to z údajů firmy ACNielsen. Tuzemská poptávka po produktech Prazdroje však přesto klesla. Jeho mluvčí Jaroslav Pomp ale názor, že šlo o zbytečné vyhazování peněz, odmítl. "Kampaně jsou pro pivovary skupiny přínosem, který ovšem nelze měřit pouze hektolitry, ale také růstem povědomí značky či posílením image," řekl. "Konkrétním příkladem přímé úměry mezi kvalitní reklamou a prodejem jsou loňské i letošní vysoké nárůsty prodeje prémiové značky Pilsner Urquell na domácím trhu i v zahraničí," dodal. O kvalitě televizních spotů propagujícící značku Gambrinus odborník soudil: "Toto plzeňské "béčko" se už několik let ve své komunikaci pohybuje v lehce humorné oblasti obydlené psy nosícími otvírák, žíznivými cyklisty a podobně. Koncept roku 2001 "S chutí spolu" používal motiv party kamarádů, která vždy jednoho svého člena vytrhne z nudné či nepříjemné situace a odvleče ho na pivo. Koncepce byla ucelená a na spotřebitele působila pozitivně." Ve své poslední kampani se Prazdroj pokusil oslovit sofistikovanější část spotřebitelů prostřednictvím rádoby hlubokomyslnějších aforismů (Kdybych nebyl, čím jsem, netoužil bych, po čem toužím atd.). Kampaň bohužel velmi připomínala nedávnou billboardovou i tiskovou reklamu na Johnie Walker, která využívala podobné citáty známých osobností jako Livingston či Čapek. Značka se tak snažila přiblížit konzumentům, ale originální pozici Prazdroji rozhodně nevytvářela. Šéfové exportu Prazdroje v letech 2000 a 2001 stále častěji skloňovali jméno jedné země, která až donedávna nehrála ve vývozu plzeňského piva velkou roli - Polska. Vývoj v letech 2000 - 2001 však udělal z našeho severního souseda pro Prazdroj zemi zaslíbenou. Zatímco ještě před dvěma lety vyvážel pivovar do Polska 20 000 hl piva, v roce 2000 to bylo už více než třikrát tolik. V roce 2001 počítala firma s exportem 135 000 hl piva. Příčin masivního vpádu plzeňského piva na polský trh bylo několik. Tou hlavní byla skutečnost, že vlastník firmy, skupina SAB, ovládala v Polsku dva významné pivovary spojené pod hlavičkou Kompania Piwowarska, Prazdroj se tak mohl dostat do distribuční sítě sesterské společností. "Do Polska dovážíme prémiovou značku Pilsner Urquell. Završujeme jí šíři sortimentu, který na trhu Kompania Piwowarska nabízí," vysvětlil manažer polské pivovarnické společnosti Bartlomiej Szmaj. Kompania Piwowarska byla v Polsku druhou největší pivovarnickou skupinou se zhruba třicetiprocentním podílem na trhu. Polsko se díky nárůstu exportu stalo jedním ze čtyř klíčových odbytišť Prazdroje. "Díky velikosti trhu a rostoucí oblibě piva u konzumentů například na úkor vodky je Polsko nesmírně perspektivním odbytištěm," uvedl mluvčí Jaroslav Pomp. Jeho slova potvrdil i specialista sesterské polské společnosti. "Expanzi pivovarů nahrává situace na trhu. Spotřeba tradičního polského nápoje - vodky - klesá. Je znát zřetelný příklon spotřebitelů k lehčím typům alkoholických nápojů," konstatoval Bartlomiej Szmaj. Prazdroj získal v létě 2001 úvěr v hodnotě šesti miliard korun. Společnost podepsala smlouvu na pětiletý syndikovaný úvěr s konsorciem sedmnácti bank v čele se Citibank, ČSOB a HSBC Investment Bank. Jednalo se o jednu z největších půjček poskytnutých firmě se sídlem v ČR. "Tento zastřešující úvěr nahradí dlouhodobé úvěry všech tří pivovarů," prohlásil finanční ředitel skupiny Prazdroje Garth Saunders. "Úvěr bude také použit na podporu kapitálových rozvojových projektů," dodal. Exkurze v pivovaru navštívilo od ledna do srpna 2001 celkem 61 377 turistů, o 2535 více než ve srovnatelném období předchozího roku. Pivovar, který je vnímám milovníky piva z celého světa jako rodiště zlatého ležáku, byl po loveckém zámku Kozel druhou nejnavštěvovanější turistickou destinací v západočeském regionu. Největší podíl na vysoké návštěvnosti exkurzí měli Němci, Češi, Rusové, Francouzi a překvapivě také turisté ze vzdáleného Tchaj-wanu. Pracovníci turistického centra Plzeňského Prazdroje, a. s., se snažili neustále kultivovat turistickou trasu. V roce 2001 například prohlídku obohatila originální bednářská dílna s voskovými figurínami bednářů při práci. Komplex turistických služeb, jehož součástí bylo také Pivovarské muzeum v centru Plzně, doplnila pivnice Na Spilce a stále populárnější prodejna suvenýrů. Pivovar se připravoval na velký nápor turistů, které přilákal svým bohatým programem Pilsner Fest, určený ve dnech 3. - 4. října 2001 pro zahraniční návštěvníky a 5. – 7. října pro tuzemské milovníky piva. Pilsner Fest se pořádal jako oslava 5. října 1842, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského piva, které zná celý svět pod jménem Pilsner Urquell. Rekordní návštěvnost přes 20 000 lidí mělo podle pořadatelů na svědomí především pěkné počasí. V pátek prošlo branou pivovaru jen 3000 návštěvníků, ale v sobotu to bylo kolem 16 000 lidí. Do nedělního poledne se na pivovarském nádvoří vypilo 125 hl piva. Při exkurzích v pivovaru čekaly návštěvníky dvě novinky. První byla expozice ve sklepích, která autenticky ilustrovala práci horníků a sklepních mistrů. Kromě toho šlo ochutnat pivo vyráběné starými postupy. Druhou novinkou byla expozice bednářské dílny z počátku minulého století. V souladu s jednotným systémem zaměstnaneckých výhod v pivovarech společnosti SAB otevřeli na počátku října 2001 představitelé Prazdroje přímo v areálu pivovaru zrekonstruovanou pivnici pro zaměstnance společnosti. Pivnice Formanka, v níž se čepovalo pivo zdarma, se stála místem neformálních setkávání zaměstnanců s vedením společnosti. "Naší snahou je stát se jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů v ČR, a tomu odpovídá i naše politika. Letos se nám již podařilo sjednotit stravování, které má špičkovou podobu ve všech třech našich pivovarech, tedy v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Zavedli jsme rovněž příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců," upozornil ředitel lidských zdrojů Prazdroje Petr Švrček. Podle jeho slov byla zaměstnanecká restaurace v historii společnosti zcela novým prvkem zaměstnaneckých výhod. "Pivo se bude čepovat ve finančním objemu, jehož výše za kalendářní rok nepřesáhne zákonem stanovenou částku osvobozenou od zdanění," řekl dále. V zaměstnanecké restauraci s kapacitou 70 míst se zdarma čepoval Gambrinus, Pilsner Urquell a nealkoholický Radegast Birell. Otevřeno mělo být každý pracovní den v době od 16 do 20 hodin, vstup je pouze pro zaměstnance společnosti. V listopadu 2001 firma připravila soutěž s názvem IQ Olympiáda. V hlavních denících vycházely denně otázky, na které zájemci odpovídali na zvláštní telefonní linku. Zároveň s odpovědí museli uvést kód, vytištěný na víčku a zadní etiketě lahve piva Pilsner Urquell. Hlavní cenou byl zájezd na ZOH 2002 v Salt Lake City v USA. Plzeňský magistrát v listopadu 2001 obnovil Prazdroji povolení užívat na etiketách jeho produktů a propagačních materiálech městský znak. "V podstatě jde o formální, bezplatnou záležitost, protože radnice užívání městského znaku na našich produktech nikdy nezpochybňovala," uvedl 6.11.2001 tiskový mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Magistrát poprvé oficiálně povolil tehdejšímu Měšťanskému pivovaru užívat znak v roce 1900 s tím, že "šíří slávu města po celém světě". V žádosti o povolení užívat symbol Plzně uvedl generální ředitel společnosti Tony Van Kralingen mimo jiné to, že bez souhlasu města, kterému znak patří, se pivovaru v některých zemích velmi těžko prosazuje přihlášení ochranných známek. "Novou podobu etiket chceme ochránit a tedy zabránit případnému zneužití třetími osobami," psalo se v žádosti. Prémiový ležák Pilsner Urquell se v roce 2001 výrazně prosadil zejména na strategických trzích USA, SRN, Velké Británie a Austrálie. Tým technického servisu Prazdroje věnoval zvýšenou péči kontrole výčepních zařízení a způsobu čepování v hostincích, v nichž se čepovaly značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Provozovnám, které dbaly o správné ošetření piva, pak pivovar propůjčil certifikáty kvality. Do listopadu 2001 bylo propůjčeno 540 certifikátů, několika pivnicím však musel být certifikát odebrán. Plzeňská společnost už dokonce několika provozovnám, v nichž byla opakovaně negativně ovlivňována kvalita piva, zastavila dodávky svých produktů. Nové návštěvnické centrum začal budovat Prazdroj na konci listopadu 2001, který byl vůbec nejčastějším cílem turistů v kraji. Pivovar se chystal rozšířit nejen dosavadní kapacity pro návštěvníky, ale připravoval i zcela nové atrakce na prohlídkové trase. "Na hlavním nádvoří pivovaru zřizujeme novou návštěvnickou halu, která bude výchozím bodem pro prohlídku pivovaru. Lidé tak už nebudou muset čekat na zahájení exkurze například na nádvoří, tak jako tomu bylo dosud," vysvětlila manažerka Prazdroje pro cestovní ruch Monika Trčková. Podle jejích slov si modernizaci a rozšíření kapacit pro návštěvníky vyžádal i neustále se zvyšující zájem turistů o prohlídku pivovaru. "Loni jsme přivítali 87 tisíc hostů, letos očekáváme, že tento počet se zvýší o pět tisíc," mínila Monika Trčková. Součástí nové návštěvnické haly na nádvoří pivovaru bude stálé panorama zobrazující průřez pivovarnickým domem. Návštěvníci tak uvidí, jakým způsobem se vyrábí pivo. Výtvarná expozice bude doplněna figurínami historických postav i autentickým zařízením pivovarnického domu. "Další novinkou bude zcela zrekonstruované kino, kde promítáme návštěvníkům film o historii a současnosti plzeňského piva. Celý objekt budeme modernizovat a navíc zvýšíme počet míst ze současných osmdesáti na dvojnásobek," popisovala Trčková. Několik nových expozic chystal Prazdroj i v rámci prohlídkové trasy v pivovarské varně a sklepích. Rekonstrukce a úpravy návštěvnického zázemí pivovaru budou Prazdroj stát zhruba deset až patnáct milionů korun. Práce by měly skončit ještě před začátkem příští turistické sezóny, tedy zhruba v březnu roku 2002. Nejprodávanější zahraniční značkou na Slovensku se v roce 2001 stal Velkopopovický Kozel, kterého spolu s Gambrinusem Prazdroj licenčně vyráběl v Pivovaru Šariš. "Letos očekáváme stoprocentní nárůst prodeje kozla. Velkou poptávku si vysvětluji zejména tím, že spotřebitelé tuto značku znají ještě z dob společného státu," vysvětlil Tomáš Alföldi, obchodní ředitel Pivovaru Šariš. Na popularitu kozla měla jistě vliv i skutečnost, že půllitr desítky Pivovar Šariš prodával za 9,90 Sk, tedy o 2,50 koruny méně než u Gambrinusu. S licenční výrobou značky Radegast, která rovněž do skupiny Prazdroje spadala, v Šariši nepočítali. "Radegast se vyrábí blízko slovenských hranic, tudíž například náklady na jeho dopravu jsou mnohem nižší," uvedl Alföldi. Myslíte si, že poznáte, která určitá značka piva je vyrobená v zahraničí a v tuzemsku? Konkrétněji tedy, zda existuje rozdíl mezi gambrinusem z Plzně či Pivovaru Šariš? Tak to tedy musíte být skutečným pivním sommeliérem. Budete totiž lepší než sládci z Prazdroje, jimž již odlišnost mezi pravým a licenčním pivem splynula v jednu chuť. "Při licenční výrobě je prvořadým úkolem udržení specifického charakteru a chuti značky. Ani při pravidelných degustačních testech plzeňští sládci nepoznají, který gambrinus pochází z Plzně a který z Velkého Šariše. To platí i u Velkopopovického Kozla," tvrdil v prosinci 2001 specialista na výrobu licenčního piva Prazdroje Jaroslav Malkovský. Výroba českých piv v cizině sice přinášela rozšiřování značky dalšímu okruhu spotřebitelů či vývoz know-how, na druhé straně ale pro zahraniční pivovar znamenala značné nároky na použití naprosto shodných surovin i technologií, a z toho vyplývající další náklady. Například voda. Pokud chcete vyrábět určitou značku piva kdekoli na světě, potřebujete v porovnání s originálem její naprosto stejné složení. "Pivovar Šariš třeba zakoupil zařízení, které je schopné upravit složení vody přesně na takové hodnoty, které se dokonale shodují s tou používanou v Plzni. Samozřejmě, že to stálo docela dost peněz," řekl Malkovský. Podle něj slovenský pivovar musel také dbát na specifickou kvalitu sladu, chmelu i kvasnic. Český sládek na Slovensku se však musel potýkat i s jinými problémy. "Zhruba každý týden musím přes hranice v kufru auta převézt několik balení gambrinusu či kozla určených na testy do Plzně. Celníci se pak diví, proč české pivo dovážím právě do Čech," postěžoval si Malkovský. Skupina Prazdroje již v roce 2001 s několika restauracemi smluvní vztah zrušila. "Nechceme, aby někteří hostinští kazili naši image," uvedl mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Potvrdil, že v poslední době se politika pivovarů od dalšího získávání odběratelů za každou cenu převrátila ve větší důraz na kontrolu kvality v restauračních zařízeních. "Vyškolení kontroloři pravidelně navštěvují odběratele. Ti, pokud opakovaně nedodržují doporučený postup jak s pivem zacházet, mohou počítat i s tím, že se s nimi rozloučíme," řekl Pomp. Například Prazdroj využíval při testech senzorických vlastností piva zařízení za sto tisíc korun, které okamžitě dokáže výčepního usvědčit ze špatného postupu. Bez jakýchkoliv potíží se podařilo v prosinci 2001 dvojici pachatelů vyvézt z areálu pivovaru Prazdroj kamión plně naložený kradeným pivem v hodnotě přes milión korun. Pracovníci pivovaru na krádež přišli až následující den během inventury, když ve skladě zjistili vysoké manko Prazdroj v roce 2001 vyvinul v rámci zvyšování pivní kultury svých značek výčepní kohout s názvem "Nostalgie", který vycházel ze způsobu čepování piva v Čechách na počátku minulého století. Hlavním rozdílem proti obvyklým pákovým kohoutům je plynulá regulace průtoku a sítko v hubici, jejichž účelem je zejména podávat pivo s jemnou, krémovitou pěnou. Kohout umožnil výčepnímu díky plynulé regulaci pracovat s tzv. střižními silami, tedy rozdílem tlaku v nápoji před a za uzávěrou. Sítko v hubici pak pěnu dále zjemňuje. Celý projekt vycházel podle Josefa Kýsla z technického servisu pivovaru z toho, že konzumentovu přízeň a požitek z pití ovlivňuje výhledem k hmatovým čidlům v ústech i konzistence nápoje. Vývoj pivního kohoutu Prazdroj označil za součást firemní péče o kulturu čepování piva, která byla založena na certifikaci kvality restaurací. Hodnocení vychází mimo jiné z úrovně skladování, čepování, mytí skla a péče o zařízení, tzv. sanitace. Pivovar v roce 2001 chystal i investice do rozšíření výroby. Firma pracovala na projektu nové filtrace. "Ta bude garantovat další zvýšení kavlity piva," uvedl manažer plzeňského závodu a sládek Václav Berka. Nová technologie navíc bude splňovat standardy platné ve skupině South African Breweries, do které plzeňský pivovar patřil. Výstav Prazdroje dosáhl v roce 2001 rekordních 5,122 miliónu hl piva. Odbyt se proti předcházejícímu roku 2000 zvýšil o 4,2 %. V roce 2001 se tak pivovaru podařilo překonat rekord z roku 1998, kdy prodej piva přesáhl poprvé v historii hranici pěti miliónů hektolitrů, a to o více než 61 tisíc hl. Výstav celé skupiny včetně pivovarů Radegast a Velké Popovice v roce 2001 meziročně vzrostl o 3,1 % na 7,966 miliónu hl, zatímco celkový výstav všech pivovarů v ČR podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven meziročně poklesl o 0,6 % na 17,817 miliónu hl. V roce 2000 činil celkový prodej skupiny Prazdroje bez započtení licenční výroby 7,725 miliónu hl. Samotný Plzeňský Prazdroj tehdy prodal přes 4,9 miliónu hl piva. Ze všech tří pivovarů skupiny zaznamenal v roce 2001 historicky rekordní prodej piva přes 943,5 tisíce hl také Velkopopovický Kozel. Jeho výstav se proti roku 2000 zvýšil o 26 %, což představuje nárůst téměř 200 tisíc hl. Meziroční pokles prodeje o 8,4 % v roce 2001 naopak zaznamenal pivovar Radegast. Jeho výstav se propadl z předloňských 2,76 miliónu na loňských 1,902 miliónu hl. Největší nárůst prodeje v roce 2001 zaznamenalo prémiové pivo Pilsner Urquell, jehož odbyt na domácím trhu vzrostl o 26,6 % a v zahraničí dokonce o 37,1 %. Prodej piva v zahraničí, kam skupina v roce 2001 vyvezla přímým exportem přes 687 tisíc hl piva, zaznamenal nárůst 22,2 %. Celkový export včetně licenční výroby piva Velkopopovický Kozel a Gambrinus ve slovenském pivovaru Šariš činil 928,837 tisíce hl. Prodej piva na domácím trhu meziročně vzrostl o 1,6 % na 7,280 miliónu hl. Do plzeňské pivovarské skupiny, jejímž majitelem je jihoafrická společnost South African Breweries, byl v roce 2001 zařazen i slovenský pivovar Šariš. Celá česko-slovenská skupina je největším pivovarnickým subjektem ve střední Evropě. Jejími hlavními pivními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Velkopopovický Kozel, Šariš a Smädný mních. Skupina PP v roce 2001 prodala téměř 70 000 hl nealkoholického piva, což znamenal meziroční nárůst o 28,5 %. Jediným producentem piva obsahujícího maximálně 0,5 % alkoholu byl ve skupině nošovický pivovar. Zvýšení prodeje bylo důsledkem začlenění Radegastu do nejsilnější pivovarnické skupiny ve střední Evropě a využití její distribuční a prodejní sítě. Společnost Prazdroj se rozhodla na počátku roku 2002 pro radikální změnu designu svého vozového parku. Vedle grafika Jiřího Petáka se na projektu podílela také společnost 3M Česko, která je mimo jiné dodavatelem technologií a materiálů pro výrobu komerčních grafik. Zadání pro grafický návrh bylo formulováno tak, aby branding byl co možná nejviditelnější, okamžitě asocioval kvality piva a vyvolával na něj chuť. Zadní část auta (kamionu) musí být přitom dobře viditelná i za tmy. Aplikace pomocí grafických fólií 3M je realizována na zadní straně kamionu. Tisk a instalaci zajistila společnost Athis Imaging. Od začátku února 2002 si konzumenti všech značek skupiny kolem Prazdroje museli připlatit. Firma totiž zdražila například půllitr sudového Prazdroje o jednu korunu na 13,90, lahvový stál 16,90. Za desítku Gambrinus hospodští zaplatili o 50 haléřů více, lahvový firma zdražila o 60 haléřů na 9,50 koruny. Nový velkokapacitní sklad vyrůstal v únoru 2002 v areálu pivovaru. Stavba nového expedičního centra si vyžádala investici mnoha desítek milionů korun. "Plzeňský Prazdroj staví nový sklad proto, že potřebuje zvýšit kapacitu pro expedici piva Pilsner Urquel do zahraničí. Zájem zahraničních odběratelů o prémiovou značku totiž výrazně roste, je nejprodávanější českou značkou v zahraničí," uvedl mluvčí pivovaru Jaroslav Pomp. Skupina Prazdroje začala v únoru 2002 testovat výrobu sudového piva Gambrinus v pivovaru Radegast. "Na rok 2002 je plánována v Nošovicích výroba 400 tisíc hl sudového gambrinu deset a 12 procent, který je určen pro Moravu," řekl mluvčí skupiny Jaroslav Pomp. Pomp dodal, že výroba gambrinu v Nošovicích přispěje k optimálnímu využívání výrobního zařízení pivovarů ve skupině a ke snižování dopravních nákladů. Výrobní postup, parametry a kvalita vody, sladu, chmele a kvasnic u nejprodávanějšího českého piva budou přitom podle Pompa naprosto stejné jako v plzeňském pivovaru. "Výroba gambrinu nebude na úkor značek Radegast či Klasik. Radegast je na severní Moravě dominantní značkou a naším přáním je, aby si tuto pozici uchoval," ujistil Pomp. Ekologickým pozitivem výroby gambrinu v Nošovicích je podle Pompa výrazný úbytek kamiónů převážejících pivo z Moravy do Čech a opačným směrem. "Například 400 tisíc hl gambrinu vyrobeného v Nošovicích ušetří jízdu 2020 plně naložených kamiónů z Plzně na Moravu," uvedl. Podle Pompa skupina využívá v plné míře efektů, které plynou ze sloučení v roce 2000. "Již loni se vyráběla v Plzni a Velkých Popovicích značka Klasik pro trh v českých regionech," připomněl. S výrobou gambrinu ve Velkých Popovicích se podle něj ale v současné době nepočítá. "Naše tři české pivovary v Plzni, Velkých Popovicích i Nošovicích mají velmi dobré strategické rozmístění a licenční výroba je naprosto logickým krokem," doplnil plzeňský sládek Jaroslav Malkovský, který stojí v čele nového útvaru pro řízení a kontrolu licenční výroby v tuzemsku i v zahraničí. Vyvalování sudů. Rarita, kterou už jen jako jedni z mála zachovávali v plzeňském pivovaru. Tradici tam má už téměř stoletou. "V současné době už tento proces nepoužívá téměř žádný pivovar na světě. Je to škoda. Jsem rád, že alespoň v Plzni vyvalování sudů zůstalo zachováno," těšilo mistra bednáře Ladislava Bešťáka, který v pivovaru pracuje už od svých čtrnácti let. Čtyřicet dřevěných pivních sudů právě 6.března 2002 za velkého zájmu přihlížejících opustilo pivovarské sklepy a začalo podstupovat pravidelnou proceduru. "Umyjeme je, vysmolíme a potom je vrátíme zpátky. Je to sice moje práce, ale hlavně koníček," řekl bednářský mistr a pustil se do vysvětlování principu vyvalování sudů. "Musíme do nich nahnat vařící vzduch. Stará smola se tak uvolní. Potom do nich nalejeme čtyřicet litrů nové smoly, 220 stupňů Celsia teplé. Zavřeme dvířka a sud převalíme," uvedl Bešťák. Tomu bylo líto, že většina podniků vařících pivo už dřevěné sudy nahradila nerezovými. "Tyhle novinky jako starý bednář nerad vidím. Dřevo je dřevo, pivo do něj prostě patří," zdůraznil. Pěnivý mok prý pak má jedinečnou chuť, kterou mohou návštěvníci pivovaru při exkurzi okusit. S tvrzením mistra bednářského souhlasí i vedení plzeňského pivovaru. "Jsme prakticky jediný podnik, který takové tradice udržuje a hodláme i nadále pokračovat. Je to rarita a pro návštěvníky zajímavé poznání," tvrdil vedoucí odboru služeb návštěvníků pivovaru Jindřiška Eliášková. Nová stáčecí linka, která byla v březnu 2002 uvedena do provozu v pivovaru, naplnila během hodiny na 36 tisíc půllitrových a třetinkových lahví. To bylo zhruba 112 až 198 hl piva. Do nové linky, která je umístěna v objektu staré lahvovny, investoval plzeňský pivovar 150 miliónů korun. Právě s nalezením prostoru pro tuto investici měla společnost dlouhou dobu potíže. S plnicím zařízením se původně počítalo v nové budově, kde měly být kromě skladu, laboratoří a kanceláří rovněž dvě stáčírny. Zůstala pouze jediná. Provoz druhé linky by mohl narušit statiku stavby, proto polovina obří haly zeje prázdnotou. Pivovar zde počítá se stáčírnou plechovek, které jsou mnohem lehčí než sklo a nepotřebují myčku. Vše ale závisí na nákupu pasterizačního zařízení, které nesmí příliš vibrovat. Společnost PP, majitel pivovaru Radegast, začala v Nošovicích vařit své nejprodávanější pivo Gambrinus. Skalní pivaři byli šokováni, znalci světového trhu však krčili rameny: „Je to logická cesta.“ „V únoru jsme zahájili testování výroby gambrinusu v Nošovicích a výsledky jsou velmi úspěšné. Běžný pivař nošovický gambrinus od plzeňského nerozezná, i pro odborníky to je těžké,“ řekl mluvčí PP Jaroslav Pomp. Jeho slova potvrdil ostravský novinář Michal Kubíček: „Na nošovickém gambrinusu mne na první pohled zaujala rozdílná pěna - více sycená, více jakoby roztřepaná. Rozdíl ve vůni nebyl velký.“ Když dne 14.3.2002 pivovar poprvé představil nošovický gambrinus novinářům, z dvacetičlenné skupiny laických degustátorů jej od plzeňského dokázala odlišit jen pětice mužů. Výrobní postup nošovického gambrinusu, parametry a kvalita vody, sladu, chmele a kvasnic jsou v Nošovicích stejné jako v Plzni. Na výrobu v nošovickém pivovaru také dohlíží plzeňský sládek. Ten podobně rozjížděl výrobu licenčního gambrinusu v litevském Kaunasu a ve slovenských pivovarech Hurbanovo a Velký Šariš. Pro domácí pivaře to všechno byly ale těžko stravitelné argumenty. „Cizinci zavádějí do našeho tradičního odvětví nepřirozené postupy. Gambrinus patří do Plzně a v Nošovicích ať vaří Radegast, jinak nám za chvíli budou světové firmy nutit univerzální europivo, u kterého se smažou všechny chuťové nuance, které našim značkám dává tradice,“ zlobil se dvaačtyřicetiletý ostravský obchodník Milan Chovančík. Jaroslav Pomp ale vysvětlil, že vařit pivo zavedené značky lincenčně v jiných pivovarech je ve světě běžné: „Plzeňský Prazdroj je v tomto směru u nás průkopníkem. Čeští spotřebitelé jsou trochu konzervativní, ale jistě si zvyknou. V zahraničí je to běžný jev, jak jinak by se mohl rozšířit třeba slavný Guinness do celého světa, kdyby se nevyráběl licenčně v mnoha různých zemích,“ řekl. I když plzeňští přišli do Nošovic s gambrinusem, zdejší radegast nejprodávanější firemní značce Prazdroje rozhodně neustoupí: společnost s ním počítala i v budoucnu a chtěla, aby se stal „nejpopulárnější a nejznámější pivní značkou na Moravě. Radegast byl v celorepublikovém srovnání hned po gambrinusu druhým nejrozšířenějším pivem na domácím trhu (drží si tu jedenáctiprocentní podíl) a na severní Moravě v prodejích dlouhodobě vedl. Pivovary Prazdroj a Radegast, porušily podle Úřadu na ochranu hospodářské soutěže zákon. Oba pivovary totiž uzavíraly výhradní smlouvy o dodávkách svých výrobků do restaurací, kde se pak nesměla prodávat jiná piva. Na počínání velkých pivovarů si u antimonopolního úřadu stěžovali zástupci Českého svazu malých nezávislých pivovarů. "Výhradní smlouvy ze strany těchto dvou pivovarů velmi podstatně omezovaly konkurenci. Podobné praktiky zužují zákazníkům možnost výběru druhů piv a nevedou ke spravedlivé ceně," uvedl v dubnu 2002 předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář. Zatím však odmítl sdělit výši pokuty, kterou úřad pivovarům vyměřil, neboť postižení se mohou odvolat. Spojení pivovarů Prazdroj, Radegast a Velkopopovický kozel stále ještě v dubnu 2002 nebylo dotaženo do konce. Ačkoli valné hromady Prazdroje a Radegastu rozhodly o fúzi již v roce 2000, spojení ještě nebylo zapsáno u rejstříkového soudu. Podle mluvčího Prazdroje Jaroslava Pompa dokončení fúze blokují tři žaloby minoritních akcionářů. "Komplikuje nám to situaci. Ačkoliv jsme jedna firma s jedním vedením, musíme vést trojí účetnictví," uvedl Pomp. Zatím nedokáže odhadnout, kdy budou spory dokončeny. Rejstříkový soud totiž může spojení posvětit až ve chvíli, kdy budou spory dokončeny. Jedním z akcionářů, který u soudu napadl způsob ocenění majetku Prazdroje před sloučením, je Aleš Hodina. "V nejbližších dnech bych měl dostat písemné stanovisko vrchního soudu. Připravuji dovolání," řekl Hodina. Důvodem k žalobě byl podle něj fakt, že při oceňování majetku Prazdroje nebylo zohledněno úvěrové zatížení, které mělo vzniknout převzetím Radegastu, čímž byli poškozeni minoritní akcionáři. "Další žaloby se týkají rovněž oceňování majetku," uvedl Pomp. Antimonopolní úřad fúzi pivovarů schválil. Nedávno však úřad zasáhl proti Prazdroji a Radegastu, když s ním zahájil řízení kvůli poškozování konkurence. Pivovary totiž podle úřadu uzavíraly výhradní smlouvy o dodávkách do restaurací, které pak nemohly prodávat jiné výrobky. Předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář tehdy prohlásil, že pivovary tak velmi podstatně omezovaly konkurenci, přičemž podobné praktiky podle něj poškozují i zákazníky. "Nesouhlasíme se závěry šetření a podali jsme proti rozhodnutí rozklad. Nezávisle na prohlášeních, které ÚOHS učinil pro tisk ještě před uzavřením řízení, rádi bychom věřili, že náš rozklad bude spravedlivě projednán," zareagoval 18.4.2002 na postup antimonopolního úřadu Pomp. Uskupení kolem Prazdroje je největší pivovarnickou skupinou ve střední Evropě. Kromě Radegastu a Velkopopovického Kozla tam patří ještě mj. slovenský Šariš. Pivovary ovládá South African Breweries. Ta je získala za 22 miliard korun od japonské Nomury, která v rámci transakce "České pivo" akcie pivovarů převzala od IPB. Tam však peníze za pivo z Nomury nedorazily, pohledávky skončily ve firmách Torkmain a Levitan. Naopak závazek Nomury byl převeden na její dceřinou firmu, společnost Pembridge. Ta však má na základě dřívějších smluv zaplatit akciemi IPB, jejichž hodnota na to nestačí. Kvůli "Českému pivu" stíhá manažery z bývalé IPB policie, ČSOB jako nástupce IPB na konci února Nomuru kvůli transakci zažalovala u soudu. Záležitost "Českého piva" je nyní navíc i před arbitrážním soudem v Londýně. Zvýšení mzdových prostředků ve skupině Prazdroje, tedy i v pivovaru v Nošovicích, o 6 % proti minulému období garantovala zaměstnancům nová kolektivní smlouva. Firma ji podepsala s odborovými organizacemi pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Průměrná měsíční mzda v roce 2001 stoupla na 22 556 korun, zatímco v roce 2000 činil průměr 20 717 korun. Už v roce 2001 společnost sjednotila různé mzdové soustavy skupiny všech tří pivovarů. Největší rozdíly byly v Radegastu, kde za stejnou práci brali zaměstnanci pouze 80 % mzdy pracovníků v Plzni. V rámci zaměstnaneckých výhod měli ve skupině o týden delší dovolenou, než stanovuje zákon, příspěvky na penzijní připojištění, závodní stravování a dětskou rekreaci. Prazdroj představil v dunu 2002 v Londýně světovou reklamní kampaň za deset milionů dolarů, kterou chtěl plzeňské pivo dostat mezi první desítku nejlépe prodávaných pivních značek na světě. Do roku 2010 hodlal zvýšit prodané objemy téměř pětkrát. Pivovar rozjel kampaň od května v Polsku a držel se v ní staré marketingové linie, že Prazdroj je "První plzeňské pivo na Zemi". Kampaň vysvětlovala, že před plzeňským pivem byla všechna piva tmavá nebo zakalená. Ve zkušebním provozu bylo od května 2002 nové návštěvnické centrum plzeňského pivovaru. To bylo výchozím bodem celé návštěvnické trasy, která je vůbec nejčastějším cílem turistů v kraji. Slavnostní otevření centra naplánovali pivovarníci na červen 2002. "Součástí návštěvnické haly na nádvoří pivovaru je nyní stálé panorama, zobrazující průřez pivovarnickým domem. Návštěvníci tak uvidí, jakým způsobem se vyrábí pivo. Výtvarná expozice je doplněna figurami historických postav i autentickým zařízením pivovarnického domu," vysvětlil mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Podoba centra oproti minulosti doznala i změn, co se týče velikosti. "Kvůli špatné statice museli stavebníci část budovy strhnout. Na uvolněném místě však budujeme venkovní odpočinkové prostory se zelení a lavičkami. Rozšíříme ovšem i plochu parkoviště, kde stojí například zájezdové autobusy," uvedl mluvčí. Novinkou v centru bylo i zrekonstruované kino, kde mohou návštěvníci zhlédnout film o historii a současnosti plzeňského piva. "Připravili jsme jiný film, než na jaký byli návštěvníci z minulosti zvklí," sdělil další novinku Pomp. Několik nových expozic chystal Prazdroj i v rámci prohlídkové trasy v pivovarské varně a sklepích. Rekonstrukce a úpravy návštěvnického zázemí pivovaru stály zhruba deset až patnáct milionů korun. Podle Tonyho van Kralingera, který zastupuje SAB v čele plzeňských pivovarů, Jihoafričané na jaře 2002 zvažovali dříve nepředstavitelné: vařit nejslavnější plzeňský nápoj Pilsner Urquell mimo město, nebo dokonce mimo republiku. "Bereme v úvahu všechny způsoby jak dále expandovat. Nynější prioritou je práce na zvýšení výroby v místě nynější produkce, tedy v Plzni. Uvažujeme ovšem i o dalších variantách a jednou z nich je i možnost výroby v teritoriu, kam bychom se značkou Pilsner Urguell chtěli expandovat," tvrdil v květnu 2002 Tony van Kralingen. Velký zájem o pivo Pilsner Urquell je důvodem, proč plzeňský pivovar uvažoval na jaře 2002 o rozšíření výroby své prémiové značky. Pro Plzeňany to ale neznamenalo, že by firma ve velkém přijímala nové zaměstnance - jednak totiž uvažoval o licenční výrobě Prazdroje v zahraničí, jednak by nové technologie v plzeňském areálu nepotřebovaly příliš lidí k obsluze. Vzhledem k tomu, že areál pivovaru má rozlohu více než 50 ha, nebylo by podle slov finančního ředitele Prazdroje Gartha Saunderse rozšíření podniku žádným problémem. "Z finančního hlediska je ale stavba nových kapacit nákladná záležitost. Veškeré další kroky proto teprve zvažujeme," uvedl Garth Saunders. Nárůst prodeje značky Pilsner Urquell na zahraničních trzích vyvolal v Prazdroji také úvahy o možné licenční výrobě v zahraničí. Toto téma bylo v minulosti nepřijatelnou variantou, nyní manažeři produkci vlajkové značky pivovaru připouštějí. "Posuzujeme všechny klady a zápory, které by výroba piva Pilsner Urquell v zahraničí mohla mít," sdělil generální ředitel plzeňského pivovaru Tony van Kralingen. Podle jeho slov má prémiová plzeňská značka za hranicemi obrovský potenciál. "Vždyť jen za loňský rok export piva Pilsner Urquell vzrostl meziročně o 37 %," doplnil Kralingen. V Německu se plzeňské pivo stalo jedinou importovanou prémiovou značkou, jejíž prodej zaznamenal růst. Generální manažer Prazdroje tvrdí, že otázka výroby vlajkové značky plzeňského pivovaru mimo krajskou metropoli je velmi citlivá. "Je třeba zjistit, jak by na skutečnost, že by Prazdroj mohl pocházet i odjinud než z Plzně, reagovali zahraniční konzumenti," vysvětlil Tony van Kralingen. Podle jeho sdělení pivovary při jakékoliv licenční výrobě musí zajistit shodu produktu s originálem. "V našem případě je podmínek několik: český sládek, který prošel výrobou v Plzni. Totožná technologie, původní suroviny. To vše a mnohé další by bylo třeba, aby byl zachován chuťový profil originálu. Licenční výroba je nesmírně náročná záležitost, proto je vše zatím ve stádiu úvah," konstatoval Tony van Kralingen. Pro Prazdroj by byla licenční výroba prémiové značky finančně výhodná. Export společnosti totiž prodražují celní či daňové poplatky a náklady na dopravu. Například při vývozu tohoto piva do Polska, které je v současné době pro firmu jedním z významných exportních trhů, platí Prazdroj poplatky pětadvacet eur na hektolitr. Plány Prazdroje na zvýšení kapacity výroby piva Pilsner Urquell navazují na dosavadní investice, které firma vynaložila. V roce 2001 pivovar zaplatil za modernizaci a rozšíření výroby zhruba dvě stě milionů korun. Již příští týden firma otevře ve svém plzeňském areálu nový velkokapacitní exportní sklad za zhruba 85 milionů korun. "Prazdroj buduje nový sklad právě proto, že potřebuje zvýšit kapacitu pro expedici piva Pilsner Urquell do ciziny. Tato značka se totiž stala nejprodávanějším českým pivem v zahraničí," připomněl mluvčí pivovaru Jaroslav Pomp. Skupina plzeňských pravovárečníků se snažila na jaře 2002 soudními žalobami dokázat, že Plzeňský Prazdroj nikdy nebyl znárodněn. Jejich případná soudní výhra by mohla zpochybnit privatizaci Prazdroje i jeho následné vlastnické změny. Na žalující straně jsou pokračovatelé Pravovárečného měšťanstva, které vlastnilo plzeňský pivovar do roku 1945. O něj je připravily Benešovy dekrety. "Nesnažíme se zpochybnit jejich platnost. Snažíme se prokázat, že při znárodnění určité kategorie potravinářských podniků došlo k závažné právní chybě, která anuluje znárodňovací akt. Znárodňovací výměr totiž nepodepsal ministr výživy, ale úředník. V kauzách obdobných té naší Ústavní soud potvrdil neplatnost znárodnění. Je to obdobné, jako kdyby člověk prodával svůj dům a smlouvu za něj podepsal domovník," řekl šéf sdružení Plzeňského pravovárečného měšťanstva Karel Svoboda. Pravovárečníci mají v rukou ještě další soudní verdikt, který potvrzuje, že původní Pravovárečné měšťanstvo jako právnická osoba nikdy nezaniklo, jen mu vymřely statutární orgány. "Proto musíme obnovit činnost. Současné sdružení pravovárečníků není jeho právním pokračovatelem, tudíž nemá šanci uspět v soudních sporech, stejně jako jednotliví pravovárečníci," vysvětlil Svoboda. Právo várečné je vázáno ke dvěma stům padesáti historickým domům v Plzni. Pravovárečníky jsou majitelé těchto nemovitostí. K nevýznamnějším patří město Plzeň. To však zatím váhá, zda se přidá k soudnímu tažení kvůli dobrým vztahům s majiteli Prazdroje. "Zatím jsme pověřili právníky, aby situaci analyzovali," připustil plzeňský primátor Jiří Šneberger Rostoucí spotřeba piva v Polsku inspirovala největšího Prazdroj zaměřit se ještě více než dosud na tento trh. Zatímco v roce 1990 se v Polsku vypilo 11,4 miliónů hl pěnivého moku, v roce 2001 už to bylo 24 miliónů. Roční spotřeba piva na hlavu tak vzrostla z 30 na 62 litrů. Prazdroj má v Polsku úspěch s prémiovou značkou Pilsner Urquell, které se tam v roce 2001 dovezlo šestkrát více než v roce 1990, a to 108 tisíc hl. Přitom generální ředitel PP Tony van Kralingen tvrdil, že tato značka má v této zemi velké perspektivy. Kralingen také nedávno zveřejnil, že se Pilsner Urquell nebude vyrábět jen v Česku, ale i v jiných zemích. "Když má SAB v Polsku pivovary, dá se očekávat, že se tam Prazdroj bude vyrábět," uvedl zdroj, který je podrobně obeznámen s děním v Prazdroji. "Plzeňská firma z toho bude profitovat účtováním licenčních poplatků. Když chce SAB vytvořit z Pilsner Urquell globální značku, nedá se vyrábět na jednom místě, protože by nebyla konkurenceschopná," uvedl zdroj a dodal, že tak to dělají všichni světoví konkurenti. Už brzy by mělo být dokončeno spojení tří českých pivovarů, které patří od října 1999 do skupiny SAB. "Všechny tři rejstříkové soudy, které mají zapsat fúzi Plzeňského Prazdroje, Pivovaru Radegast a Pivovaru Velké Popovice, čekají na pravomocné ukončení dvou posledních soudních sporů," uvedl v červenci 2002 právník Tomáš Sokol, který zastupuje skupinu Prazdroje. Zatím poslední stání se konalo 13.6.2002 u Krajského soudu v Ostravě. Společnost DAY s. r. o. a Milan Behro, kteří zažalovali Pivovar Radegast, požadovali zrušit usnesení valné hromady ze 30.6. 2000, která rozhodla o spojení tří českých pivovarů v jeden subjekt. Sokol uvedl, že 27.6.2002 obdržel rozhodnutí soudu vyznívající ve prospěch fúze. "Proti tomuto verdiktu se může protistrana do 30 dnů odvolat," vysvětlil Sokol. Valné hromady tří pivovarů byly napadeny 5 žalobami drobných akcionářů, z nich tři už soudy zamítly. Valná hromada Prazdroje dne 28.6.2002 rozhodla o tom, že historicky nejvyšší zisk 838,5 miliónu Kč společnost akcionářům nerozdělí a použije jej na další rozvoj. Po přídělech do fondů tak 793,3 mil. Kč zůstane jako nerozdělený zisk. Jeho celkový objem se zvýšil na 2,05 miliardy, uvedl předseda představenstva Tony van Kralingen. Do šestičlenného představenstva akcionáři zvolili obchodního ředitele Otakara Bindera a technického ředitele Stanislava Fridricha. FNM navrhl do tříčlenné dozorčí rady místo Augustina Sachra Jana Žateckého a akcionáři to schválili. Prazdroj vlastní z 97,55 % nizozemská Pilsner Urquell Investment, B.V., která je dceřinou firmou jihoafrických pivovarů SAB. Pivovar Tychy, Polsko - tak s největší pravděpodobností bude znít adresa, na které se bude poprvé v historii licenčně vyrábět prémiová značka Pilsner Urquell. Specialisté plzeňského pivovaru již v polském podniku, který stejně jako Prazdroj patří do skupiny SAB, začali v létě 2002 se zkušebními várkami. "Produkce však nejprve musí splnit všechny podmínky licenční výroby, především pak musí být vyráběné pivo shodné s plzeňským originálem," uvedl v červenci 2002 ředitel zahraniční výroby Prazdroje Jan Hlaváček Polsko je v posledních letech pro Prazdroj jedním z nejrychleji rostoucích trhů. "Expanzi pivovarů nahrává situace na trhu. Spotřeba tradičního polského nápoje - vodky - klesá. Je znát zřetelný příklon spotřebitelů k lehčím typům alkoholických nápojů, třeba právě piva," objasnil situaci manažer polské pivovarnické společnosti Kompania Piwowarska Bartlomiej Szmaj. Posledním zářijovým dnem roku 2002 ukončí činnost distribuční středisko Prazdroje v Domažlicích. Vedení firmy rozhodlo, že po pěti letech se jeho brány uzavřou. Zákazníků by se změna neměla nijak dotknout."Pět lidí z obchodního oddělení přejde do Plzně. Část lidí ale o práci přijde. Pokud nedostanou nabídku, je ohroženo čtrnáct zaměstnanců," potvrdil Miroslav Martínek, vedoucí distribučního centra v Domažlicích. Například on sám zasvětil práci v pivovaru třicet let svého života. Také on patří mezi ty, kterým hrozí propuštění. "Ze čtrnácti podobných středisek jsme se celou dobu naší existence drželi mezi těmi nejlepšími. I přesto, že jsme patřili mezi ty menší distribuční centra, nikdy jsme nebyli nejhorší. Ročně od nás mířilo k zákazníkům asi 120 000 hl piva," uvedl Martínek. O osudu domažlického centra rozhodli manažeři společnosti, která se nedávnou fůzí s jednou z amerických pivovarnických společností stala druhou největší na světě. "V Plzni postavili nový centrální sklad. Když se z Plzně zaváží i Železná Ruda nebo Mariánské Lázně, do Domažlic to zvládnou také," dodal vedoucí domažlického centra. Rozlehlý areál byl nabídnut ke koupi. Nevídaná a ojedinělá situace nastala 13.srpna 2002 v plzeňském pivovaru - Prazdroj totiž v odpoledních hodinách pozastavil výrobu piva. Důvod? Stejný, jako u mnoha dalších nečekaných situací, které v oněch dnech v západočeské metropoli nastaly. Záplavy. Management pivovaru se totiž rozhodl obával možného zatopení podnikové elektrocentrály a tím i výpadků proudu. Ty by totiž mohly narušit vaření piva. „Aby nedošlo ke škodám při případném výpadku elektrické energie, rozhodl se podnik dopoledne dokončit rozpracované várky a další výrobu pozastavit. Pivovar následně přerušil i stáčení piva do lahví a později i do sudů,“ uvedl zástupce pivovaru Michal Kačena. Podle něj se opět výroba v podniku rozeběhne poté, co pomine nebezpeční záplav. Z výrobních linek Prazdroje dne 15.8.2002 začaly opět sjíždět sudy a lahve s pěnivým mokem. Největší tuzemský pivovar musel zastavit stáčírny 13.8.2002 ráno poté, co rozbouřená Radbuza zaplavila v podniku sklepy, suterény v budově ředitelství i některých provozních objektech a také hlavní přívod energie. "Od středy odčerpáváme vodu a stejný den se nám podařilo obnovit dodávky elektřiny," řekl 15.8.2002 tiskový mluvčí společnosti Michal Kačena. Pro sladovnu, která musí běžet nepřetržitě, zajistil pivovar již 13.8. náhradní zdroj. O škodách nechtěl Kačena zatím spekulovat. "Nakonec to zřejmě nebude nijak dramatické, první dojem byl daleko horší," uvedl pouze. Prazdroj čerpal vodu z městského vodovodu a z části i z vlastních vrtů. Ty zatím prověřoval a nepoužíval. Licenční výroba značky Pilsner Urquell bude do konce roku 2002 zahájena v polském pivovaru Tychy. Odborné testy již potvrdily, že kvalita v licenci vyráběného piva je shodná s originálem. Stejné budou jak suroviny, tak výrobní postupy. Navíc za kvalitu piva bude ručit sládek z Plzně. Pivovar Tychy je součástí společnosti Kompania Piwowarska, která stejně jako Prazdroj patří do skupiny SABMiler, druhé nejsilnější pivovarnické skupiny na světě. V roce 2001 dosáhl prodej piva značky Pilsner Urquell v Polsku 108 000 hl s meziročním nárůstem 58 %. Podle absolutní spotřeby piva dnes patří Polsko na páté místo v Evropě. "V případě této značky byly přípravy výroby značně složitější," říká ředitel zahraniční výroby Prazdroje Jan Hlaváček. * Proč jste nezačali s licenční výrobou Prazdroje dříve? O tomto kroku firma uvažovala již dlouho a hlavně díky technickým možnostem, které před deseti či dvaceti lety nebyly, jsme dospěli k rozhodnutí, že licencovat Prazdroj je možné. Určili jsme několik zásadních věcí, které jsou pro Prazdroj nejdůležitější a které by měly být neměnné. Jedná se o základní suroviny, jako jsou slad, chmel či kvasnice, a také složení vody, jež musí být identické jako v Plzni. Další záležitostí bylo naprosté dodržení technologie výroby Prazdroje, protože ta se kromě západočeské metropole nikde na světě nepoužívá. * Dokážou ti nejlepší odborníci poznat rozdíl mezi originálním a licencovaným nápojem? Při konečné degustaci se prokázalo, že pivo vyrobené v Polsku je od originálu nerozlišitelné. Zkoušky se zúčastnilo dvacet odborníků, včetně vrchního sládka Václava Berky, a po dvoukolovém testu výsledky neprokázaly odlišnost. * Nebude Polákům vadit, že pivo nepochází přímo z Plzně? Marketingové průzkumy to nepotvrdily. Ten produkt je tak identický, že konzument nic nepostřehne. Máme například zkušenosti ze Slovenska, kde vaříme Gambrinus a Kozla, že zákazník je orientován na značku a ne na místo produkce. * Vlastník Prazdroje, firma SABMiller, má v Polsku i pivovar Lech. Proč jste si nevybrali právě ten? Hlavní roli sehrála technická zařízení. Pivovar Tychy je pro výrobu Prazdroje vhodnější, je tam malá varna, kterou před lety dodalo ZVU Hradec Králové a dokonale vyhovuje našim kapacitním požadavkům. Mohli jsme tam provádět značné množství testů a nastavit technologický proces přesně tak, jak potřebujeme. Velmi podstatné je také to, že se na této varně bude vařit pouze Prazdroj. * Když vaše firma připravovala výrobu piva Gambrinus či Kozel ve slovenském Pivovaru Šariš, trvaly přípravy pouze několik týdnů. Proč je to v Polsku složitější? Gambrinus či Kozel jsou značky, které je možné vyrobit při dodržení určitých technologických parametrů v každém moderním pivovaru bez jakéhokoli investičního zákroku. Jde o technologické postupy, jež se liší v detailech. U Prazdroje je to složitější, bylo nutné investovat do zařízení, a také suroviny musíme dovážet. Proto celá akce trvala zhruba rok, než jsme si byli jisti, že to pivo je stejné. * Polský Prazdroj je určen jen pro tamní trh. Proč ho nechcete prodávat třeba i v Pobaltí či jinde? Je to marketingové rozhodnutí, nemohu to potvrdit, ani vyloučit, záleží na dalším vývoji. Zaručujeme ale, že Prazdroj prodávaný v Čechách bude pocházet jen z Plzně. Třetí ročník Pilsner Fest ve dnech 4.-6.října 2002 oslavil zároveň 160 let od založení firmy a uvaření první várky piva. Už 2.10. se sešlo na nádvoří Prazdroje asi tisíc pozvaných profesionálních a dobrovolných záchranářů. Pivovar i město jim akcí "Poslední guláš pro záchranáře" poděkovalo za nasazení při povodních. Během odpoledne zahráli účastníkům například Greenhorns Honzy Vyčítala a Yo Yo Band. Na srpnové události zavzpomínají při střihovém dokumentu o povodních v Plzni. Pro veřejnost se brána pivovaru otevřela 4.10. odpoledne. Kromě rockových koncertů si mohli návštěvníci prohlédnout prostory podniku nebo se občerstvit pivem či grilovanými uzeninami. Další program byl připraven na celý víkend. Pro případ špatného počasí postavili organizátoři velký stan. V roce 2002 obnovili tradici žehnání piva. Obřad proběhl 5.10. za účasti plzeňského biskupa. Prazdroj, pak dlouho dlouho nic a teprve potom ostatní pivovary. Tak nějak vypadal v roce 2002 pivní trh v Karlovarském kraji. Plzeňské značky Prazdroj a Gambrinus byly v kraji nejprodávanější. Když se k tomu přičetly další dvě značky z pivovarů patřící do plzeňského impéria Velkopopovický Kozel a Radegast neměl co do prodaných hektolitrů Prazdroj v kraji konkurenci. "V Karlovarském kraji jsme na tom velmi dobře. Například v Karlových Varech téměř polovinu prodaného piva tvoří Pilsner Urquell a Gambrinus 12," řekl tiskový mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Pilsner Urquell se točil hlavně v dražších restauracích a v Karlových Varech. Přímo v jejich centru plzeňskou dvanáctku jako svoji hlavní značku nabízí polovina restaurací. Gambrinus se pije spíše v menších městech a levnějších podnicích. Důvodů, proč se v kraji hodně čepuje Prazdroj, je několik. "Preferují ho zvláště zahraniční hosté," tvrdil jeden z majitelů restaurace. V Česku je to Prazdroj všech piv, značka, která má "uctivé" reklamní kampaně a na jejíž propagaci je plzeňský pivovar velmi citlivý. Co platí doma, venku ne. Ve Velké Británii rozjeli majitelé Prazdroje marketingovou kampaň, při níž dívky oblečené v přiléhavých zlatých kombinézách obcházejí hosty nočních podniků a zvesela nabízejí to pravé plzeňské. A ještě o notný kus dál zašel maďarský distributor plzeňského piva. Ten rozesílá prostřednictvím elektronické pošty hru, kterou lze bez nadsázky nazvat "striptýz s Prazdrojem". Kdo na počítači nachytá do basy dostatek lahví piva, může vysvléknout jednu ze tří zvolených dívek: blondýnu, brunetku nebo černovlásku. Hra se již ve velkém rozšířila i do Čech. Reklamní odborníci zahraniční metody propagace plzeňského piva hodnotí velmi záporně. "Prazdroj a striptýz? To je naprosto neadekvátní způsob propagace tohoto jedinečného piva. Tak se dá dělat reklamní kampaň na ty nejlacinější značky, ale jméno prémiového českého piva to poškozuje," soudí Jiří Mikeš z Asociace reklamních agentur. Že Maďaři šlápli vedle, přiznává i vedení Prazdroje. "Hra nevznikla ve společnosti Plzeňský Prazdroj, ale jako ojedinělá akce marketingového oddělení naší sesterské společnosti v Budapešti. Ačkoli pro někoho může znamenat dobrou zábavu, prezentuje značku Pilsner Urquell způsobem, který neodpovídá jejímu postavení a renomé," přiznává mluvčí Prazdroje Michal Kačena. Pokud jde o britskou marketingovou kampaň, tu mají podle zdrojů z vedení Prazdroje na svědomí přímo lidé z londýnského vedení jejich mateřské společnosti SABMiller. "My na to nemáme vliv," říká člen vedení Prazdroje. "Tuzemská reklamní kampaň ve stylu národního obrození, kde Josef Jungmann odhaluje krásy češtiny prostřednictvím piva, je mnohem adekvátnější," doplňuje Mikeš. Přes devět milionů hektolitrů piva prodala v roce 2002 akciová společnost Plzeňský Prazdroj, největší producent piva na českém trhu. Díky třináctiprocentnímu meziročnímu nárůstu firma dosáhla rekordních výsledků ve své historii, informoval mluvčí Alexej Bechtin. Skupina, která zahrnovala kromě plzeňských závodů Gambrinus a Prazdroj také pivovary Radegast Nošovice, Velké Popovice a slovenský Šariš, prodala v roce 2002 v ČR přes 7,74 milionu hl piva, což bylo o 6,4 % více než v předchozím roce. Vedení Prazdroje to považovalo za velký úspěch s ohledem na stagnující domácí trh a na těžkosti způsobené povodněmi. Prazdroj potvrdil svou vedoucí pozici i mezi českými exportéry piva. Celkový vývoz, včetně licenční výroby, vzrostl o 36 % na 1,26 miliónu hl. "Toto číslo ovlivnil především pokračující úspěch značky Pilsner Urquell na klíčových zahraničních trzích a obrovský nárůst poptávky po značce Velkopopovický Kozel na Slovensku, kde se toto pivo licenčně vyrábí v pivovaru Šariš," uvedl Bechtin. Mezi klíčové události roku patřilo podle něj zejména potvrzení fúze Prazdroje, Radegastu a Velkých Popovic v jednu společnost od 1. října 2002. Podnik rovněž zahájil licenční výrobu prémiového ležáku Pilsner Urquell v Polsku a v Rusku nedávno odstartoval produkci Velkopopovického Kozla. U prodeje piva Gambrinus firma poprvé překročila hranici čtyř miliónů hektolitrů. "Každé čtvrté pivo vypité v ČR je Gambrinus," dodal Bechtin. K výčtu rekordů se řadilo i to, že pivovar Velké Popovice poprvé ve své historii vystavil více než jeden milión hektolitrů. Prazdroj zaměstnával ve svých pivovarech a ve 13 obchodně distribučních centrech 2750 lidí. Byl nejvýznamnějším subjektem pivovarnického průmyslu ve střední a východní Evropě. Patřil do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller, která je druhou největší na světě. "Prazdroj vytvořil v účetním období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 zisk 2,42 miliardy korun před zdaněním. Hospodářský výsledek po zdanění je 1,64 miliardy korun při tržbách 10,35 miliard," oznámil Woodward. Vedle auditovaného výsledku představil ale ředitel ještě jiný výsledek. Výše uvedená čísla totiž nejsou srovnatelná s ukazateli hospodaření v minulých obdobích. Společnost totiž prošla v roce 2002 dvěma významnými změnami. "Za prvé došlo k fúzi třech do té doby samostatných českých pivovarů a za druhé jsme změnili účetní období z kalednářního roku (od ledna do prosince) na účetní období, které používá mateřská společnost SABMiler, tedy od dubna do března," vysvětlil finanční ředitel Prazdroje Gavin Brockett. Prazdroj od Nového roku zvýšil ceny svých značek v průměru o 4 %, tedy v podstatě o desetihaléře. Podle zkušeností z minulých let se dalo čekat, že ke zdražení sáhnou po Prazdroji i některé další pivovary. Prazdroj od ledna 2003 zvýšil ceny piva podle druhu balení. "Nejméně naroste cena lahvového piva, v průměru o 1,5 %. Naopak sudové pivo a pivo v cisternách, které kupují především restaurace, podraží o 6 %," uvedl Alexej Bechtin z Prazdroje. Prazdroj, prodává v Kanadě značku Pilsner Urquell již zhruba sto let. "V době komunismu to bylo ročně tak 1500 hl ročně, ale v roce 1990 již třikrát více. Se vstupem firmy SAB do Prazdroje se odbyt v Kanadě zvýšil až na současných přibližně 13 tisíc hl. Ročně zaznamenáváme asi desetiprocentní nárůst," informoval v lednu 2003 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Vlastník Plzeňského Prazdroje, skupina SABMiller, se poprvé od svého vstupu do největšího tuzemského pivovaru rozhodl vyplatit dividendu. Ta může dosáhnout i 600 korun na akcii o jmenovité hodnotě tisíc korun. Stane se tak ale jen v případě, že se SABMiller na březnové mimořádné valné hromadě rozhodne prosadit výplatu celého nerozděleného zisku z minulých let. Ten činí 1,2 miliardy korun. "Zatím nevíme, kolik bude dividenda přesně činit," řekl v únoru 2003 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle Bechtina by výplata dividend neměla nijak ovlivnit investiční činnost. "Stále to budou ročně stovky miliónů korun. Například letos začne výstavba nové varny, která by měla od roku 2005 dvojnásobně zvýšit kapacitu výroby piva Pilsner Urquell," uvedl Bechtin. Pivovar od března 2003 začal vařit pro Prazdroj pivo Klasik. Dohodu mezi oběma pivovary, která předpokládala produkci zhruba 100.000 hl piva ročně, už svým rozhodnutím stvrdil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pivo Klasik patřilo k tzv. ekonomickým značkám v portfoliu Prazdroje a bylo určeno pro prodej v maloobchodní síti. Poptávka po pivu Klasik, které se dosud vyrábělo ve Velkých Popovicích a v Nošovicích, se neustále zvyšovala. Výrobně technický ředitel Prazdroje Stanislav Fridrich uvedl, že metoda tzv. contract brewing je ve světě běžná a umožňuje pivovarům efektivně rozložit výrobní kapacity. Používají ji v řadě zemí také pivovary mateřské skupiny Prazdroje SABMiller. Prazdroj při plnění této smlouvy dodal nezbytnou výrobní dokumentaci a kontroloval standardy surovin a dodržování stanovených výrobních postupů tak, aby byla zachována kvalita a všechny parametry piva Klasik. "Po pečlivém prozkoumání jsme našli v pivovaru Platan spolehlivého partnera pro smluvní výrobu," řekl Fridrich. "Smluvní výroba pro Prazdroj nám umožní účinně využít existující kapacity a podniknout řadu dalších plánovaných kroků pro rozvoj naší firmy jako významného regionálního pivovaru," poznamenal ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček. Podle něho nehrozilo žádné omezení výroby dosavadního sortimentu. "Nedílnou součástí rozvojové strategie pivovaru i nadále zůstává samostatná obchodní politika, pokud jde o naše značky," uzavřel Kovaříček. Smlouva zahrnovala pouze výrobu a expedici piva značky Klasik do dodaných obalů a nepředpokládala žádné samostatné marketingové, prodejní a distribuční aktivity. V dubnu 2003 vešel v život nový projekt Plzeňské teplárenské, kterým byla dodávka chladu pro Prazdroj. Teplárenská společnost totiž jako jedna z prvních v tuzemsku začala zákazníkům nabízet odběry chladu produkovaného absorpčními jednotkami. Prvním podnikem, kam "průmyslová zima" zamířila, byl právě Prazdroj. V pivovaru nové jednotky nahradily činnost kompresorů. Pokud venkovní teplota překročí čtrnáct stupňů Celsia, zahájí teplárna dodávky chladu o teplotě pět až šest stupňů do sladovny pivovaru. Firma představila na jaře 2003 nového šéfa, který převzal žezlo nad plzeňským pivovarem po Tonym van Kralingenovi, jenž řídil firmu tři roky. Nový generální ředitel, čtyřiačtyřicetiletý Steven James Woodward, je původem z Keni a má jihoafrické občanství. Dosud řídil aktivitity SABMiller v Rumunsku. Woodward 4.3.2003 nechtěl veřejně vystoupit a omezil se prostřednictvím mluvčího Prazdroje Alexeje Bechtina na jediné sdělení: "Pilsner Urquell je podle mě nejlepší pivo." Firma také vyplatila odměny akcionářům Celkem Prazdroj na dividendách pošle akcionářům 1,96 miliardy korun, což byla jedna z největších výplat v Česku. Největší díl připadne majoritnímu vlastníkovi, jímž je světová pivovarnická dvojka SABMiller. Ta vlastnila 97,5 % akcií Prazdroje. Skupině, do níž patřily pivovary Prazdroj, Radegast a Velké Popovice, i po výplatě zůstala ještě zhruba miliarda korun nerozděleného zisku. Peníze se použily na rozvoj společnosti. Odcházející ředitel Tony van Kralingen uvedl, že výplata dividend nijak nepostihne plánovanou modernizaci a rozšiřování pivovarnické skupiny. "Budeme pokračovat v dlouhodobém investičním programu, jehož cílem je zvýšení našich výrobních kapacit," řekl van Kralingen. Kromě nového ředitele obměnili akcionáři i tři ze šesti členů představenstva, kteří do firmy nastupoupili už od března. Nový šéf začal až v dubnu 2003. "Tříprocentní růst prodeje v letošním roce je reálný i přesto, že za první čtvrtletí poklesl celý český trh o 150 000 hl," uvedl v květnu 2003 obchodní ředitel Prazdroje Otakar Binder. Podle něj rostl výrazně po celé republice počet nových restaurací. Naopak klesal prodej lahvového piva, zejména v menších obchodech. "Dnes prodáváme 54 % sudového piva. Jeho podíl se za tři roky zvýšil o 10 %," vysvětlil Binder. Na exportním trhu má Prazdroj podle Bindera šanci výrazně posílit prodej zejména v Polsku, na Slovensku a také v Rumunsku, kde lidé přecházejí od pití tvrdého alkoholu k pivu. "Největší potenciál ale máme v USA, kde je náš partnerský pivovar Miller s desítkami tisíc zákazníků," řekl Binder. V blízkosti brány pivovaru Gambrinus, kterou více než sto let vyjížděly nejrůznější vozy s plzeňským pivem, byla od léta 2003 na patnácti nových billboardech stručně shrnuta historie dopravy plzeňského piva. "Použili jsme zvětšené fotografie z archívu Plzeňského Prazdroje. Historie začíná obdobím okolo roku 1900, kdy pivo rozváželo na koňských povozech a na větší vzdálenost formanskými vozy. V roce 1913 si pivovar pořídil první osobní i nákladní auto a v roce 1932 už vlastnil vozový park čítající 52 automobilů a 4 garnitury silničních vlaků - aut s přívěsy," řekla ředitelka Pivovarského muzea Markéta Formanová. Na billboardech bylo například i auto, které rozváželo pivo Pilsner Urquell v Americe a Citroën, který rozvážel pivo ve Francii. "Posledním vozidlem je současný kamión," dodala Formanová. Billboardy byly až tři metry dlouhé. Prazdroj dne 16.9.2003 zahájil pravidelné každoroční smolení poslední stovky dřevěných sudů, které potrvá čtrnáct dnů. Firma je jediný český pivovar, který tyto čtyřicetihektolitrové sudy stále používá jako atrakci pro turisty. Řekl to šéf party posledních deseti bednářů Ladislav Bešťák, který už sudy vyrábí 48 let. Ještě v osmdesátých letech používal Prazdroj 5500 ležáckých sudů, dnes je to pouhá setina. Další padesátku má největší český pivovar jako rezervu. Od roku 1991 používá firma k výrobě piva výhradně cylindrokónické tanky a dřevěné sudy má už pouze ve skanzenu. S dřevěnými sudy skončily západoevropské pivovary ještě dříve než české. Dnes ale stále dojíždějí do Plzně majitelé německých a belgických minipivovarů a nechávají si vyrobit dřevěné ležácké a transportní sudy a kvasné kádě. Sto let staré osmimetrákové sudy, které jsou vyrobené z dubů ze Slovenska a Sýrie, používá pivovar pouze v turistickém skanzenu. Nové už Prazdroj nevyrábí. "Měníme pouze shnilé dřevěné dužiny," uvedl Bešťák. Posledních 13 kvasných dřevěných kádí využívá podnik k výrobě piva také už jen v turistickém skanzenu. Smolu, jejíž složení je výrobním tajemstvím, firma vyrábí z čínské a americké pryskyřice. "Vaříme ji šest hodin," uvedl vedoucí bednářů. Do každého sudu nalijí 50 litrů smoly o teplotě 200 až 220 stupňů Celsia. Vysmolení jednoho sudu trvá i s válením 20 až 25 minut. Zašpuntovaný se válí 10 až 15 minut, aby se smola rozlila, poté se odšpuntuje a vystřelí z něj smolná pára. "Už za týden do něj může pivo," dodal Bešťák. Podle něj není mezi pivem z dřevěných sudů a nerezových tanků žádný rozdíl. Výuka bednařiny skončila v Prazdroji v roce 1980. Nejmladšímu plzeňskému bednáři, který je ale vyučeným truhlářem, je 35 let. "Naše hlavní práce je údržba sudů ve skanzenu, dále vyrábíme pro turisty vykládané korbelíky a malé soudky," dodal Bešťák. Společnost vyplatila v roce 2003 téměř čtyři miliardy korun na dividendách. Akcionáři Prazdroje dne 30.9.2003 odsouhlasili vyplacení dividend 1,961 miliardy korun za rok 2002. Stejnou odměnu akcionářům schválila již v březnu valná hromada, a to ze zisku roku 2001 a předchozích let.Vzhledem k tomu, že roční zisk Prazdroje přesahuje 1,5 miliardy korun, neměla dozorčí rada žádné výhrady k vysoké dividendě a nijak to neohrozí finanční stabilitu firmy. Akcionáři dále schválili jako nového člověka do šestičlenného představenstva Andyho Waltera, současného technického ředitele SABMiller Europe. Dosavadní člen Marc Luce se vzdal funkce na vlastní žádost. Nemít ještě hotové zdi kuchyně a už do ní stěhovat lednici nebo fritézu - to zní přinejmenším podivně. Něco podobného se ale 26.9.2003 odehrávalo v areálu plzeňského pivovaru. Kuchyní byla přistavovaná budova rekonstruované varny, kuchyňským vybavením pak dvě obrovské scezovací kádě. Nádoby se musely do přistavované budovy dát ještě před zastřešením a dalšími pracemi, které ze současného skeletu udělají skutečnou budovu. Po jejím dokončení by totiž zhotovitel jen těžko hledal deset metrů širokou díru, kterou by se kádě prostrčily. Ano deset metrů - takový je průměr nádob, v nichž se už začátkem února 2003 bude připravovat nejslavnější ležák světa Pilsner Urquell. Ten se dosud scezoval v šestnácti kádích o průměru čtyři metry. "Scezovací kádě jsou uprostřed varného procesu. Odděluje se v nich sladina od odpadového mláta. Je to v podstatě filtrační proces," popsal něco z kuchyně plzeňské dvanáctky technolog pivovaru Štěpán Kovanda. Jedná se o nerezové ocelové kulaté nádoby, jak je lidé mohou znát v měděné podobě například z turistického okruhu pivovarem. "Jen ty instalované jsou mnohem větší," poznamenal mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Alexej Bechtin. Než se ale do nových kádí pustí první várka, musí se ledaco změnit i ve staré budově varny. I tam se pilně přestavuje. V srpnu 2003 byly odstraněny dvě varné soupravy. Na jejich místo se budou instalovat nová zařízení - rmutovací káď, dva rmutovací kotle a mladinová pánev. Rekonstrukce prazdrojské varny začala v květnu 2003. Zapojeno je do ní asi 60 montérů a stavebníků. Postupné nahrazování starého zařízení je rozložené do tří let. Přístavba nové budovy a výměna dvou souprav, které v roce 2003 oslavily kulaté sté narozeniny, mají být definitivně dokončeny v květnu 2004 a měly by stát zhruba 300 milionů korun. Inovace mají umožnit zvýšení ročního výstavu piva až na tři miliony hektolitrů ročně. Cílem je v neposlední řadě také zefektivnit výrobu úsporou energií - plynu, elektřiny i vody. Protože nová varná zařízení budou plně automatická, nebude se počet pracovníků zvyšovat. Sládek Pavel Zítek v pivovaru ve městě Tychy dohlížel už jeden rok  na vůbec první výrobu prémiové značky Pilsner Urquell v zahraničí. "Že licenční výroba plzeňské dvanáctky přijde, to se po vstupu pivovaru do velké skupiny SAB dalo očekávat. I velké světové pivovary tímhle směrem jdou - Guinness se nedělá jen v Irsku, Heineken jen v Holandsku. Když jsem se tedy dozvěděl, že padlo rozhodnutí o zkouškách výroby Prazdroje v Polsku, velké překvapení to pro mě nebylo,"řekl v říjnu 2003 Pavel Zítek. Ten se díky výrobě v Polsku vrátil ke svému původnímu povolání. Dlouhá léta sládkoval v Plzni, podílel se i na zavádění výroby piva Gambrinus v Litvě, ale v posledních letech se praxi trochu vzdálil. Asistoval totiž výrobnímu řediteli Prazdroje. "Díky Polsku jsem se opět dostal k té nejmilejší práci,"přiznal nynější sládek, který žije v novém domově v centru dění - byt totiž dostal přímo v areálu pivovaru. Také pivo ve městě Tychy je jako doma. V několika restauracích by tak mohl sládek zajít i na polské plzeňské. V Polsku začínal Pavel Zítek pracovat na licenční výrobě hned od začátku. "Výhodou bylo, že polský pivovar, který samozřejmě patří do naší mateřské skupiny SAB Müller, byl moderně vybaven. Ale my museli začít od základu. Bylo složité vytvořit takové podmínky, abychom byli schopni uvařit Prazdroj tak, aby byl stejný jako plzeňský originál,"vysvětluje Zítek. " Naštěstí jsme měli k dispozici místní měkkou vodu, která byl hodně podobná té plzeňské. Ale stejně, museli jsme upravit třeba obsah solí. To byla jedna z klíčových podmínek. Používáme identické suroviny jako v Plzni, stejná je i technologie, ohřev plynem a další náležitosti," konstatoval Plzeňan a ukazoval na naleštěné zařízení, které je zasazeno do secesní výzdoby interiéru. Nad kvalitou piva bdí v Polsku nejen plzeňský sládek a analytická technika. Pavel Zítek totiž každý týden vozí domů vzorky, a ty pak testují plzeňští sládci a další odborníci. " Při zaváděcím testu třeba kontrolovalo Prazdroj 22 lidí. Jen tři dokázali odlišit, který je z Polska a který z Čech. To je skvělé vysvědčení," prohlásil Pavel Zítek. Téměř 600 kilometrů do polského Tychy jezdil plzeňský sládek jezdit ještě nějaký čas. " A až mi zde skončí smlouva, nepochybuji o tom, že mě někdo z Plzně nahradí. Dohlížet na výrobu Prazdroje v Polsku budeme totiž neustále," vysvětlil Pavel Zítek. Když se sládek vydává zpět do Čech, v kufru automobilu má vždy " nálož" plzeňského z Polska. Při celní kontrole právě tahle část nákladu budí občas pozornost. " Je asi skutečně zvláštní vozit Prazdroj do Plzně. Ale kdo jiný než Plzeňáci z pivovaru by měli naše dílo posuzovat," prohlásil Pavel Zítek. Prazdroji v roce 2003 trvale rostl prodej levných a nealkoholických piv. Meziroční nárůst dosáhl v roce 2003 shodně nejméně deseti procent. Takzvaných ekonomických značek Primus a Klasik v roce 2003 podnik prodal přes jeden milion hektolitrů, což byla téměř osmina roční produkce pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Piva Klasik, které se prodávalo v supermarketech přibližně za cenu 5,90 za půllitrovou láhev, prodal pivovar zhruba 700 000 hl, přičemž v předchozím roce to bylo o sedminu méně.  "Tato piva se prodávají v souladu s očekáváními. Prodej hodně závisí na sezónnosti, nejlepší výsledky máme v létě," řekl v listopadu 2003 mluvčí Alexej Bechtin. Také prodej nealkoholického Birellu stabilně rostl. V průměru se jednalo o 15 % každý měsíc. Na výroční konferenci Národní federace hotelů a restaurací (NFHR), nejreprezentativnější profesní asociace restauratérů a hoteliérů v České republice, podepsali zástupci NFHR a Plzeňského Prazdroje memorandum o vzájemné spolupráci. Společné aktivity jsou plánovány v oblasti školení personálu, seminářů, konferencí a poskytnutí odborné pomoci zákazníkům ze strany technického servisu Plzeňského Prazdroje. Prazdroj patřil v roce 2003 k těm firmám v ČR, které informují veřejnost o své činnosti vysoce profesionálním a kreativním způsobem. V soutěži O nejlepší výroční zprávu, pořádané sdružením Czech Top 100, se výroční zpráva Prazdroje za fiskální rok 2002/2003 umístila na 11. příčce, těsně za 10. Českým Telecomem a před 12. Škoda Auto. Ve své odvětvové kategorii Lehký průmysl získal Prazdroj za výroční zprávu první místo. Publikace Plzeňského Prazdroje patří také mezi tři výroční zprávy oceněné za kvalitní zpracování kapitoly o společenské odpovědnosti firmy. Po loňském umístění  ve druhé polovině stočlenného pelotonu jde o výrazný postup, který je v souladu s celkovou strategií firmy: Být ve svém oboru nejlepší, poskytovat všem zákazníkům a partnerům v nejrůznějších oblastech firemních aktivit tu nejvyšší kvalitu, posilovat nejvyšší pověst a reputaci jako dobrého souseda a odpovědného výrobce. Den 8.12.2003 byl v Prazdroji trochu ve znamení nostalgie. Svou činnost totiž ukončily varní soupravy č. 15 a 16 na varně Prazdroj plzeňského pivovaru. Patřily k nejstarším - byly postaveny na místě historické varny z roku 1842. Původní otevřené varní soupravy se na přelomu 19. a 20. století nahradily uzavřenými tak, jak je známe dnes. Další velké rekonstrukce proběhly v letech 1934 - 36 - firmou Roučka a v roce 1955 firmou Škoda Hradec Králové. Nádoby jsou od té doby prakticky v nezměněné podobě. Další změny byly již pouze ve způsobu tradičního přímého otopu. Začátkem 70. let byl původní otop uhlím změněn na svítiplyn a později v polovině 80. let na zemní plyn. Kapacita varní soupravy byla po celou dobu nezměněna a činila 200 hl horké mladiny. Obsluha zůstala zachována do současnosti pouze ruční a vyžadovala proto dostatek zručnosti vařiče. Poslední várku obsluhoval vařič Marek Fekete, mistrem směny byl Josef Kalina. V 7.45 dne 8. 12. 2003 dali tedy pokyn k čerpání várky mladiny na chlazení ze soupravy č. 16 za dohledu celého vedení výroby plzeňského pivovaru - manažera pivovaru Václava Berky, manažera výroby Jaroslava Gubiše, sládka Pavla Šemíka a dalších. Patnáctka čerpala naposledy už 7. 12. po deváté hodině večerní. Podle velmi přibližného odhadu můžeme říci, že tyto varní soupravy za dobu své existence vydaly kolem 5 milionů hektolitrů piva. Odstavení souprav č. 15 a 16 je součástí projektu rekonstrukce varny a výstavby nového zařízení. Ten dnes pokročil natolik, že bylo možno přijmout zásadní rozhodnutí o demontáži nejstarších varních souprav v Plzni, aniž by se ohrozila výroba piva. Některé jejich nejcennější části budou použity pro účely připravované expozice historie vaření piva v plzeňském pivovaru. Nová rekonstruovaná varna podle slov manažera pivovaru Václava Berky bude vařit světoznámé pivo Pilsner Urquell se zachováním všech tradičních postupů tak, aby chuť tohoto výjimečného ležáku zůstala naprosto nezměněná. Pivo v zaměstnaneckých klubech, které zřídil výhradně pro své lidi Prazdroj v areálech pivovarů v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, už nebude zdarma. Ti, kdo si po práci rádi zašli do klubu na sklenici zlatavého moku, za něj nyní zaplatí - sice velmi málo, ale přece jen něco. Příčinou změny je stanovisko plzeňského finančního úřadu. Ten po kontrole zpochybnil postup, kdy pivovar zaměstnancům daroval pivo, aniž to bylo zahrnuto do daně z příjmů fyzických osob. Podle finančního úřadu podléhá dani a odvodům. I toto poskytnutí piva by se mělo zdanit jako další součást mzdy. Zaměstnanecké kluby své dveře sice zavřít nemusí, ale lidé z Prazdroje útratu pocítí na svých výplatních páskách. Dát si pivo však bude v hospůdce v areálu pivovarů stále velmi výhodné. Pokud by třeba vypil některý z pracovníků s průměrnou mzdou 10 tisíc korun za měsíc 20 dvanáctek prazdroje, zaplatí za jednu kolem čtyř korun. Vypité pivo se bude zaměstnancům v klubech evidovat. Na konci měsíce se spotřeba piva sečte, připočte k daňovému základu a daň z příjmu a povinné odvody budou zaměstnanci ze mzdy strženy automaticky. Prazdroj má tři zaměstnanecké kluby - v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. Nové opatření platí pro celou trojici. Plán vybudovat zaměstnanecký klub vychází z tradice, která platí ve všech pivovarech jihoafrické skupiny SAB, jež je i vlastníkem Prazdroje. Jihoafrický koncern SAB koupil druhý největší americký pivovar Miller Brewing. Prazdroj tak může využívat jeho distribuci. Povědomí o českém pivu je však v Americe nedostatečné. Změna bude vyžadovat značné výdaje do reklamy. Pilsner Urquell se stal vlajkovou lodí koncernu SABMiller při jeho expanzi. V USA je už tato značka prodávána ve všech 50 státech. Plzeňské se řadí do skupiny prémiových piv, cena je o 5 % vyšší než v případě Heinekenu. Kampaně se zaměřily na úspěšné a vzdělané lidi od 25 do 40 let. Prostřednictvím letní reklamní kampaně v roce 2003 se Američané dozvěděli, že Pilsner Urquell bylo první pivo typu Pilsner (jediný originál). "Cílem je přivést konzumenty k závěru, že pít originál je lepší," řekl v prosinci 2003 Tony van Kralingen, generální ředitel SAB. Jiná akce v USA se nesla pod heslem Picture yourself in Prague, neboli Vyfoťte se v Praze. Autoři nejlepších snímků nafocených při zábavě s přáteli a pivem Pilsner Urquell vyhrávali možnost udělat podobné v Praze. Ve dvou lokalitách (Boston a Chicago) zároveň probíhala silnější kampaň, která byla doplněna nabídkou zaměřenou na barmany, majitele restaurací atd. Někteří tito lidé, pro další úspěch důležití partneři, měli možnost zúčastnit se výletu do ČR. Po návratu jim byla poskytnuta podpora při organizaci vlastní Pilsner Urquell party. Výsledkem těchto akcí je ztrojnásobení prodeje Pilsner Urquell za poslední tři roky; v roce 1999 se prodalo 56 000 hl, v roce 2002 asi 150 tisíc. Dvacet betlémů z různých zemí mohli lidé spatřit v prosinci 2003 v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje. Na výstavě byly zastoupeny výrobky z různých materiálů. Prazdroj zvýšil v roce 2003 celkový prodej piva o 6 % v porovnání s předchozím rokem: množství piva z portfolia značek Plzeňského Prazdroje, prodaného v ČR i v zahraničí, dosáhlo 9,5 milionu hl. Prodej na českém trhu vzrostl v souladu s očekáváním meziročně o 3,6 % a poprvé v historii společnosti překročil  8 milionů hl. Značky Prazdroje také potvrdily své prvenství mezi českými pivy prodávanými na zahraničních trzích, a to jak v přímém exportu, tak i v licenční výrobě. Zvýšení těchto prodejů meziročně o 20 % na 1,5 milionu hl dosáhla společnost především díky značkám Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel. Prazdroj tak výrazně přispívá k vynikajícím prodejním výsledkům mateřské společnosti SABMiller v Evropě. Tyto události roku 2003 byly pro Prazdroj nejvýznamnější: * Zahájení projektu rekonstrukce a rozšíření varny Pilsner Urquell v plzeňském pivovaru s cílem pokrýt rostoucí poptávku po tomto prémiovém pivu v ČR i v zahraničí * Investice do výstavby cylindro-kónických tanků v pivovaru Velké Popovice, která umožní zvýšit kapacitu pivovaru o 50 % * Stabilní růst prodeje značky Pilsner Urquell – vlajkové lodi firmy, který jen v ČR zaznamenal meziroční zvýšení o 10 % díky pokračujícímu příklonu spotřebitelů k prémiovým značkám * Velkopopovický Kozel se stal značkou s nejdynamičtějším růstem v portfoliu Plzeňského Prazdroje: prodeje rostly nadprůměrně jak na českém, tak i na zahraničních trzích * Významně se zvýšil prodej nealkoholického piva Radegast Birell, zejména díky jeho vysoké kvalitě a skutečnosti, že velmi přesně reaguje na poptávku spotřebitelů. * Prazdroj byl lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa byl zároveň největším exportérem českého piva. Hlavními značkami Plzeňského Prazdroje v ČR byly Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. * Prazdroj zaměstnával 2 754 lidí ve svých pivovarech v Plzni, Nošovicích, Velkých Popovicích a ve 13 obchodně distribučních centrech v celé ČR. * Prazdroj řídil také slovenský Pivovar Šariš, číslo 2 na slovenském pivním trhu. Společně tak představovaly nejvýznamnější subjekt pivovarnického průmyslu ve střední a východní Evropě. * Prazdroj patřil do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě, přítomné ve 40 zemích čtyř kontinentů. Vlajkovou lodí SABMiller byla značka Pilsner Urquell. SAB Miller povolal na počátku ledna 2004 na nově vytvořenou pozici mezinárodního brand directora Tima Deweyho. Společnost totiž chce věnovat více pozornosti a marketingové podpory pro svou značku Pilsner Urquell. Tim Dewey, který působil jako mezinárodní marketingový ředitel u William Grant & Son (jeden z nejvýznamnějších výrobců alkoholických nápojů, např. whisky Glenfiddich), by se měl postarat o zvýšení povědomí o této značce a rozvíjení konceptu "jedinečný originál" a "první zlaté pivo na světě". "Tim Dewey bude mít na starosti především globální marketing značky Pilsner Urquell, a to s výjimkou ČR. Na českém trhu měla platit i nadále samostatná marketingová strategie, vycházející z unikátního postavení této značky a ze specifik ČR," řekl Alexej Bechtin z tiskového odboru společnosti. Komerční komunikace této značky jako taková se neměla změnit, jen se i nadále bude posilovat postavení Pilsner Urquell mezi mezinárodními značkami. Do reklamních rozpočtů a jejich struktury tento krok zatím nezasáhne. V ČR se tak stále bude o prémiový ležák starat agentura Leo Burnett a mediální agenturou na českém trhu i nadále zůstane UniversalMcCann.  Nová globální značka. Koncern SAB Miller se chystá vybudovat novou světovou značku piva. I z toho důvodu jmenoval speciálního brand managera pro Pilsner Urquell Tima Deweyho.  Prazdroj vyhlásil ve svém podnikovém dvouměsíčníku Za branou soutěž o nejlepší venkovní reklamu pivních značek ze svého portfolia a ze slovenského Pivovaru Šariš. Zaměstnanci těchto společností tak mohou vybírat z dvaceti motivů, které pro značky Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Šariš připravilo celkem sedm reklamních agentur: Leo Burnett Advertising, Rust2, Ark Thompson, Ogilvy & Mather, Trilabit, Young & Rubicam Praha a slovenská Soria & Grey. Výběr probíhal do 15.ledna 2004. Měsíčník Za branou vychází druhým rokem. Společnost obdržela v lednu certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Oba certifikáty vlastnila jako jediná pivovarnická společnost v ČR. Dokumenty potvrzují, že ve firmě je úspěšně zaveden společný systém řízení kvality a ochrany životního prostředí podle mezinárodních norem ISO. Pro to, aby tyto certifikáty získala, podstoupila společnost velmi přísný certifikační audit renomované firmy DNV. Audit byl proveden současně ve všech českých pivovarech. Petr Holeček, manažer životního prostředí akciové společnosti, se domníval, že přísná certifikace podle ISO může znamenat pro firmu zisk určité konkurenční výhody. „Dnes naše zákazníky a partnery stále více zajímá nejen kvalita výrobku, ale i dopady do životního prostředí způsobené výrobcem“, řekl P. Holeček. „Velmi důkladná kontrola, kterou u nás v pivovarech prováděli na konci loňského roku auditoři z DNV, prokázala, že splňujeme ty nejnáročnější normy a že kvalitu i ochranu životního prostředí umíme jako odpovědní výrobci řídit a hlídat na úrovni mezinárodních standardů.“ DNV (Det Norske Veritas) je mezinárodní společnost zabývající se certifikací systémů řízení (kvality, životního prostředí, bezpečnosti práce, bezpečnosti informací atd.). Mezi obory činnosti DNV dále patří výrobková certifikace, technické a manažerské poradenství v oblasti řízení rizik a také například klasifikace lodí. Má 140letou tradici a své služby nabízí řadě světových firem z různých oborů podnikání včetně potravinářství. DNV je akreditovaná Radou pro akreditaci RVA – jednou z nejstarších na světě, která požívá nejvyššího celosvětového uznání. Platnost certifikátů je stanovena na dobu tří let. Jednou za rok ověřují auditoři funkčnost systémů řízení a, jak doslova stojí na certifikátu, nesplnění certifikačních podmínek může vést k jeho odebrání. Prazdroj, a především Pivovar Radegast, jsou v českém pivovarnictví průkopníky nejvyšších standardů kvality i ochrany životního prostředí reprezentovaných právě certifikací podle norem ISO. Investice do zvyšování kvality produkce a do ochrany životního prostředí dosahují každoročně řádově stovek milionů korun. Vedení Prazdroje věřilo, že náročná práce v této oblasti se brzy a úspěšně zúročí. Prazdroj přišel v lednu 2004 s novým modelem exkluzivního zařízení pro čepování svého piva. Po nových sklenicích pro prémiovou značku Pilsner Urquell, které se na počátku roku 2004 začaly dodávat do restaurací, je to další krok ke zvýšení úrovně českého pohostinství a k podpoře tradiční české pivní kultury. "Důvodem pro zahájení vývoje nového zařízení byla snaha o další zlepšení technických parametrů," uvedl Vladimír Přibil, manažer marketingových služeb Prazdroje. "Nový výčep navíc umožňuje výrazným a  důstojným způsobem prezentovat naše značky na tak důležitém místě hospody, jakým je výčep," dodal Přibil. Nové výčepní hlavy se vyznačují nezaměnitelným vzhledem, solidním a robustním provedením. Povrch zařízení je upraven titanováním, což při správném používání zaručuje neměnný vzhled minimálně na 20 let. Vyměnitelné plakety s logem čepované značky umožňují univerzální použití pro všechny značky Prazdroje, vnitřní nasvícení plakety zvýrazňuje jejich viditelnost. Pozitivní efekt na kvalitu čepovaného piva má zejména technická novinka - dochlazení pivního vedení až k samotnému kohoutu. Kromě kvality produktů, správné obchodní a marketingové strategie je důležitým faktorem pro úspěch na českém pivním trhu také postoj pivovaru k technologické úrovni čepování piva. Typickými prvky v interiérech značkových restaurací Plzeňka jsou dřevěné podlahy a obložení, dubové stoly a židle, dobové fotografie a historické náčiní. Charakteristický je kruhový výčepní pult, nad nímž je zavěšena měděná replika varné nádoby, ukrývající osvětlení. Na čepu je vždy pivo Pilsner Urquell servírované v originálních sklenicích. Základem je také jednotný styl interiéru a tradiční česká kuchyně obohacená o místní speciality. Mezi nejznámější "plzeňské restaurace" patřil v roce 2004 hotel Kolonáda v Karlových Varech, Grand Hotel Zvon v Českých Budějovicích nebo Celnice v Praze. Pivovar pomohl dokonce vybavit stylovou pivnici na Puškinově ulici v ukrajinském Kyjevě. Do sítě byla zařazena také pražská restaurace U Vejvodů, což však starousedlíci a studenti dlouho těžce nesli, protože kultovní hospoda nedaleko Betlémského náměstí byla ještě před několika lety špeluňkou, kde se v centru hlavního města dalo velmi levně popít a nasytit se. Sudová piva z produkce Prazdroje zdražila od března 2004 v průměru o 5 %, přičemž nejvíce, o celou korunu vzroste cena piva Pilsner Urquell. Lahvová piva podražila v průměru jen o 2 %, protože kromě prémiové dvanáctky Pilsner Urquell a desítky Kozla zůstaly ceny ostatních lahvových piv stejné. Prazdroj vysvětlil zdražení růstem nákladů. "Reagujeme na pohyb cen surovin a vstupů. Zdražení odráží i fakt, že značně investujeme do nového zařízení. Abychom třeba zvýšili kapacitu výroby, stavíme novou varnu," řekl mluvčí podniku Alexej Bechtin. V souladu s plánovaným harmonogramem výstavby a rekonstrukce historické varny Pilsner Urquell zahájil Prazdroj na přelomu února a března 2004 zkušební provoz. Mladina uvařená v rekonstruovaných varních nádobách už byla, řečeno pivovarskou terminologií, "sespílána" na fermentaci v cylindro-kónických tancích. Do konce března pivo bylo distribuováno na trh. Kapacita výroby se tak blížila 49 000 hl mladiny týdně, z čehož 50 % se vařilo v novém zařízení. První dvě etapy projektu proběhly současně a do začátku hlavní pivovarské sezóny roku 2004 ještě uskutečnily dostavba nové budovy, instalace nového zařízení a rekonstrukce části stávajícího provozu, s minimálním omezením výroby. Výsledkem bylo vaření mladiny v novém zařízení dohromady s existujícím o celkové kapacitě 67 000 hl týdně. Nové jsou i scezovací kádě z nerez oceli o průměru 10 metrů: Jejich instalace v prosklené budově nové části varny byla snad nejviditelnější událostí přelomu roků 2003 a 2004. Většinou se ale stavba odehrála mimo zraky návštěvníků pivovaru, často v prostorách pod úrovní podlahy varny - při rekonstrukci měděných kotlů (s přímým plynovým otopem) nebo systému potrubí. Rekonstrukcí vlastně prošlo téměř veškeré zařízení varny. Takové prvky jako ekologický kondenzátor brýdových pár, zásobník horké vody s akumulací tepla pro ekologický ohřev a automatické sanitační zařízení znamenaly značnou úsporu nákladů na energie a efektivní využívání tepla, páry a horké vody vznikající v procesu vaření mladiny. Všichni zaměstnanci Plzeňského Prazdroje a.s. ze závodů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích si v roce 2004 před Vánocemi odnesli domů 40 dvanáctistupňových piv. Prémii ve formě deputátu po devíti letech vybojovali odboráři v kolektivní smlouvě, platné od dubna. "Další výhodou oproti minulému roku je mimořádná odměna, kterou zaměstnanci získají už v dubnové mzdě," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. "Jedná se o moderní systém doplňkových odměn, které zavádí řada pivovarů po světě," dodal Bechtin. Podle předsedy odborů Bohumíra Matase byly vánoční, velikonoční a jubilejní deputáty piva zrušeny kvůli daňovým problémům v roce 1995. O hodnotu piva byla zaměstnancům zvýšena mzda. "Nový pivní bonus nemá vliv na výši mzdy," uvedl mluvčí. Prazdroj na jaře 2004 dokázal, že umí profesionálně a excelentně vyrábět nejen pivo. V celostátní soutěži firemních publikací Zlatý středník se dostala do naprosté špičky a obsadil přední místa v největším počtu kategorií: výroční zpráva, časopis pro zákazníky, časopis pro zaměstnance, profil firmy. Časopis pro významné zákazníky Klub Plzeňského Prazdroje, který vznikal na úseku externí komunikace obchodu, získal první místo ve své kategorii. Stejným umístěním se mohlo pochlubit oddělení vnějších vztahů s výroční zprávou - mimochodem, první sjednocenou zprávou po fúzi Prazdroje s Radegastu a Velkých Popovic. Časopis Za branou skončil ve své kategorii na stupni vítězů - 3. místo a firemní profil získal ocenění nejvyšší kvality. Historicky první dodávky prémiového piva Pilsner Urquell na slovinský trh zahájil v dubnu 2004 Prazdroj. V roce 2004 šlo o jednotky tisíc hektolitrů, ze 70 % čepovaného piva do lublaňských pivnic, celkem na 15 prodejních míst. Na oslavu vstupu Česka do Evropské unie nabídnul v belgickém tisku o víkendu 8.-9.5.2004 český pivovar Plzeňský Prazdroj "Rundu pro celou Belgii". Kdo si vystřihnul kupon, dostal v samoobsluze třetinku plzeňského piva zadarmo. V reklamním textu bylo psáno, že Pilsner Urquell je "jediný pravý pils", který oplývá "jedinečnou chutí" a "rafinovanou nahořklostí". Zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili v kategorii "Pilsner českého typu" si z finále Světového pivního poháru (World Beer Cup), jehož evropská část se konala začátkem května 2004 v německém Höhr-Grenzhausenu, odvezli zástupci Prazdroje. Vítězi kategorie se staly značky Velkopopovický Kozel Premium, Velkopopovický Kozel výčepní světlý a Radegast Original. Tyto značky navázaly na historický úspěch Radegastu z roku 2002, kdy obsadil dvě první místa v této kategorii a navíc získal stříbro mezi nealkoholickými pivy. Soutěž World Beer Cup je pořádána každý druhý rok pravidelně od roku 1996. Organizátorem soutěže je Association of Brewers (Pivovarnická asociace), nezisková organizace, která byla založena v roce 1978 v Coloradu, USA. Zaměřuje se především na celosvětovou podporu kvality piva a pivovarnictví. "World Beer Cup je považován za olympiádu mezi pivními soutěžemi. Klade důraz na pivní kulturu a na transparentní soutěžení Produkty přihlášené do World Beer Cup byly hodnoceny metodou slepé degustační soutěže. Panel porotců tvořilo 93 odborníků z 80 pivovarů, reprezentujících 15 nejvyspělejších "pivních" zemí celého světa, včetně České republiky. Letos se soutěže zúčastnilo rekordních 1 566 druhů piv z 393 pivovarů a ze 40 zemí, rozdělených do 80 kategorii. Do kategorie "Pilsner českého typu" bylo přihlášeno celkem 24 značek piva. Sesterská společnost Plzeňského Prazdroje, Miller Brewing Company, získala celkové vítězství v kategorii velkých pivovarů s celkem 7 medailemi. Pod názvem Frisco uvedl v květnu 2004 Prazdroj na český nápojový trh osvěžující, nízkoalkoholický sladový nápoj s jemnou, citronovo-jablečnou chutí. Frisco se v ČR prodávalo od začátku května 2004 - byl v nabídce klubů, především ve větších městech. Postupně se distribuce rozšířila i do běžných restaurací. Frisco bylo určeno i pro konzumaci doma, bude proto možné ho koupit také v sítích hlavních obchodních řetězců. Jedna láhev Frisca obsahovala 4,5 % alkoholu, tedy podobně jako pivo. Frisco bylo distribuováno v lahvích o objemu 0,33 l, doporučená cena je 22 - 25 Kč v obchodních řetězcích a přibližně 35 - 39 Kč v klubech či restauracích. Vzhledem k obsahu alkoholu byl výrobek určen dospělým od 18 let. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nepovolil v květnu 2004 Prazdroji veřejnou podporu formou úlev na dani z příjmů. Největší středoevropský pivovar o ni požádal ministerstvo průmyslu v souvislosti s dokončovanou výstavbou nové varny za více než 300 milionů korun, která od června 2004 zdvojnásobila kapacitu na výrobu prémiového piva Pilsner Urquell. Mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin rozhodnutí ÚOHS odmítl komentovat, ale akceptoval ho. ÚOHS dospěl k závěru, že narušení soutěže při udělení pobídky převáží nad výhodami vyplývajícími z uvedené investice, která nesplňovala předpoklady žádné z výjimek ze zákazu veřejné podpory. Investice měla podle ÚOHS zvýšit kapacitu plzeňského závodu o 18,5 %, ale neměla zajistit nová pracovní místa. Po několikaleté rekonstrukci otevřel v květnu 2004 Prazdroj pro obyvatele Plzně a pro návštěvníky hlavního města piva šenk Na Parkánu jako součást svého Pivovarského muzea. Hosté tak budou moci vychutnat atmosféru pivnice 19. a začátku 20. století nejen v expozici, jako dosud, ale také živě, v prostředí pravé hospody. Ta sice bude cílovou stanicí prohlídky Pivovarského muzea a získá i některé exponáty - třeba model historické varny, bude však přístupná i široké veřejnosti. Šenk Na Parkánu nabídne Pilsner Urquell načepovaný mistry výčepními z restaurace Na Spilce, tmavé, řezané i nealkoholické pivo z portfolia Plzeňského Prazdroje a také raritu - nefiltrovaný a nepasterizovaný kvasnicový ležák. Známá dominanta Plzně, vodárenská věž Prazdroje, přestala v květnu 2004 po sto letech plnit funkci vodojemu. Do dvou let ji měly nahradit dva nové zemní vodojemy s objemem 2000 metrů krychlových, což bylo téměř trojnásobek současné kapacity. Vedení pivovaru zatím o budoucnosti symbolu podniku nerozhodlo. Sedmačtyřicetimetrová věž, do níž se přestala čerpat voda, na místě zůstala. Uvažovalo se o zřízení muzejní expozici. Prazdroj začal na jaře 2004 upozorňovat konzumenty, že pití alkoholu je povoleno až od 18 let. Formulka se objevila na reklamách na nové pivo Frisco, kterým chtěla firma podchytit mladé konzumenty v klubech. Rozhodnutí Prazdroje bylo dobrovolné, k připojení "varování" k reklamě na alkoholické nápoje výrobce žádný zákon nenutil. Samoregulační aktivita Prazdroje sledovala celosvětový trend, kdy se výrobci alkoholu snažily dát najevo dobrou vůli při prosazování prevence v oblasti nadměrné konzumace alkoholu a pití mladistvých. Primus a Klasik, tzv. ekonomické značky z portfolia Prazdroje, se v létě 2004 představily na trhu s novými etiketami. Etikety prošly podstatnými změnami a byly výrazně vylepšeny jak o nové grafické prvky, tak pokud jde o kvalitu papíru a tisku. "Ačkoli tyto značky nezískávají výraznou marketingovou podporu, mají své nezastupitelné místo ve správně vyváženém portfoliu Plzeňského Prazdroje," vysvětlil v srpnu 2004 důvod inovace Vladimír Přibil, manažer marketingových služeb. Nová etiketa značky Primus upoutala na první pohled úpravou barevného provedení. Významné bylo jeho obohacení o zlatou barvu, stejně jako přidání nových dekorativních prvků na etiketu, z nichž nejdůležitější bylo ztvárnění Jana Primuse jako rytíře. Nový symbol značky byl tak dynamičtější a výraznější. Tuto dynamičnost umocnil i půllitr, který rytíř držel v ruce. Také logo prošlo podstatnou změnou - nově byl použit modernější typ písma, barvy byly inverzní: ze zeleného písma na bílém pozadí se mění na bílé písmo na zeleném pozadí. Kontinuitu s původním designem podtrhla typická linka pod logem. Etiketa značky Klasik také viditelně nesla nové prvky. Díky vylepšené kvalitě papíru a tisku vynikla nápadná červená a zlatá barva etikety. Stejně výrazné bylo i moderní písmo loga.. Dominantou etikety byl ovál, ve kterém byl zakomponovaný původní text. Novou ikonou značky Klasik byla zlatá chmelová šiška s korunkou, která symbolizovala jeden z národních pokladů. Původní sladovnický znak zůstal ve spodní části s podpisem sládka ručícího za kvalitu a klasickou chuť piva. Plzeňský Prazdroj, a. s. oznámil dne 17.8.2004 své hospodářské výsledky za finanční rok končící 31. března 2004. Tržby za prodej piva a služeb se zvýšily meziročně o 10 % a dosáhly 12 571 mil. Korun. Společnost dosáhla provozního zisku ve výši 3 639 mil. korun, o 9 % více než v předcházejícím roce. Čistý zisk za sledované období dosáhl 2 826 mil. Korun. Finanční rok končící 31. března 2004 znamenal pro společnost zvýšení prodeje a přinesl výborné hospodářské výsledky. Toto období bylo rovněž příznivé pro celé odvětví pivovarnictví v ČR, které dosáhlo jako celek dvouprocentního růstu. Výkony společnosti v prodeji piva byly podpořeny úsporami při nákupu surovin a služeb. Odrazilo se to v 18% růstu přidané hodnoty - ve sledovaném období dosáhla částky 6 483 mil. korun. Prazdroj v srpnu 2004 zabodoval se svým nápojem Frisco v národní soutěži o nejlepší obal. Soutěž Obal roku 2004 vyhlásila profesní asociace SYBA. Frisco získalo první významné ocenění od externích odborníků. Frisco, na první pohled upoutalo svým elegantním tvarem. Čiré sklo, ze kterého je láhev vyrobena, dalo vyniknout jiskřivě zlatavé barvě nápoje. Její elegantní tvar s dlouhým hrdlem spolu s jedinečným twist-off uzávěrem podtrhuje maximální orientaci na zákazníka a pohodlí při konzumaci. Propracovaný design jednotlivých částí etiket, který byl speciálně vyvinut společností Cocoon, tvoří jednotný celek, který svými výraznými barvami dokonale doplňuje estetický dojem. Zvláštností těchto etiket je samotné slovo Frisco, pro jehož tisk byla použita UV barva: způsobuje jeho světélkování při konzumaci v prostředí s UV osvětlením, například v barech a na diskotékách, kam je nápoj především dodáván. Unikátní sklepní systém Prazdroje by už neměla knokautovat ani stoletá povodeň. Ta minulá, která přišla v roce 2002, zatopila nejen 9 km podzemních chodeb, ale vyřadila i zdejší telefonní ústřednu, elektrorozvodnu a některé provozy. Linky pivovaru se zastavily na tři dny. "Nic takového by se už nemělo opakovat," ujistil v srpnu 2004 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin, podle něhož podnik investoval do protipovodňových opatření desítky miliónů korun. "Ústředna i elektrorozvodna jsou přemístěné na bezpečnější místa, třeba rozvodna je tři a půl metru nad terénem," uvedl Bechtin a připomněl smůlu, kterou měl pivovar právě před dvěma lety. "Zeď, která vede kolem řeky Radbuzy, byla v té době zrovna rozestavěná a i kvůli tomu bylo parkoviště uvnitř pivovaru 70 cm pod vodou. Teď zeď svojí výškou o patnáct centimetrů přesahuje hranici povodně z roku 2002," podotkl Bechtin. Zatímco na povrchu se už znovu pracovalo, stav pivovarských sklepů, které nemají svým rozsahem u nás obdoby, vháněl místním fachmanům slzy do očí. "Chtělo se mi umřít," zavzpomínal sklepmistr Jan Bláha, "už jsem nemohl, nevěřili jsme, že se nám to tady ještě někdy podaří obnovit." V místech, která jsou mimo jiné hlavní atrakcí místního turistického okruhu, bylo i šest metrů vody. Pýchu pivovaru, staré dřevěné sudy, voda roznesla po sklepení. "Jeden obří sedmdesátihektolitrový odnesl proud asi o sto metrů," poznamenal Bechtin, podle něhož se nakonec sklepy podařilo zprovoznit po třech týdnech. Povodeň se do pivovarského podzemí vedrala jednak přes spodní kanalizaci a také přes vyplavené podzemní garáže. "Obě tyto cesty jsou již tak zabezpečené, aby jimi voda nemohla znovu proniknout," ubezpečil Bechtin. Poslední Achillovou patou Prazdroje, která však nemá vliv na bezpečnost sklepů, zůstalo napojení na městskou kanalizaci. "Jde o čtyři body, kterými by voda mohla proniknout do našeho kanalizačního systému," připomněl mluvčí. "Teď připravujeme projektovou dokumentaci na opatření, která by odstranila i toto riziko," uzavřel Bechtin, podle něhož se bude jednat o investici opět v řádu desítek miliónů. Prazdroj otevřel 9. září 2004 rekonstruovanou varnu. V blízkosti stávajícího provozu vyrostla další prosklená budova nové části varny. Společnost se rozhodla do rekonstrukce a výstavby investovat 300 milionů korun, protože hodlala zvýšit výrobu piva pro zahraniční trhy. První dvě etapy projektu zahrnovaly stavbu nové budovy, instalaci nového zařízení a rekonstrukci části existujícího. Nové zařízení z větší části nahradilo původní systém dvounádobových souprav používaných na varně Pilsner Urquell. Rozšíření varny umožňilo výrobu dvou milionů hektolitrů piva ročně. Realizace celého projektu si do roku 2009 vyžádá dalších více než 200 milionů korun investic a přinese zvýšení kapacity varny Pilsner Urquell až na čtyři miliony hektolitrů ročně. Pilsner Urquell se vařil v létě 2004 již ve třech pivovarech - ruský Kaluga, polský Tychy a plzeňský pivovar. Kaluga je vzdálená asi 120 kilometrů na jih od Moskvy. Výroba se zde rozběhla teprve před létem 2004. Prazdroj licenční výrobou boural někdejší mýtus originálu Pilsner Urquell spojeného výhradně s Plzní. Třeba ruský pivní trh totiž v poslední době velmi silně přitahoval mnohé silné české výrobce. Ti na Východě cítily šanci využít stále rostoucí zájem spotřebitelů o náš národní nápoj. A česká jednička, plzeňská skupina, nebyla výjimkou. Po sérii zkoušek tak Prazdroj začal s výrobou své prémiové značky. Licenční výroba měla výhody i finanční - dovozy do Ruska podléhal velkým poplatkům. V Kaluze bylo totiž možné vyrábět až 40 000 hl ročně, zatímco například v roce 2003 Prazdroj vyvezl na tamní trh asi deset tisíc hektolitrů. K výrobě chuťově shodného moku, jaký produkovali v Plzni, bylo potřeba udělat několik věcí: zachovat postup, upravit vodu, aby měla podobné parametry jako ta původní, dovézt český slad, chmel, základ kvasnic a měděnou varnu. Na řádné valné hromadě akciové společnosti Plzeňský Prazdroj dne 17.9.2004 schválili akcionáři účetní závěrku za finanční rok končící 31. března 2004. Rovněž schválili rozdělení výsledků hospodaření za finanční rok, které obsahuje mimo jiné výplatu dividend ve výši 100 procent nominální hodnoty akcií. Valná hromada projednala a schválila změny ve Stanovách společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. v souladu s moderní praxí podnikového práva. Akcionáři také rozhodli o snížení základního kapitálu společnosti z částky 1 962 064 060 korun na 1 960 847 680 korun zrušením 121 638 zaknihovaných akcií - tzv. vlastních akcií společnosti v nominální hodnotě 10 korun. Tyto akcie jsou akciemi na majitele, nejsou registrované a nejsou veřejně obchodovatelné. Částka dividend k vyplacení akcionářům ve výši 1 962 064 tis. Kč je vypočítána následovně: a) Ve výši 1000 Kč na jednu akcii společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., o jmenovité hodnotě 1000 Kč b) Ve výši 10 Kč na jednu akcii společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., o jmenovité hodnotě 10 Kč. Podle ustanovení § 161 písm. d) odst. 1 zákona 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ve znění pozdějších změn a předpisů, příslušné dividendy připadající na vlastní akcie v držení společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. (vlastní akcie) zůstanou na účtu nerozděleného zisku minulých let. V souladu s platnými předpisy je datum vyplacení dividend stanoveno na 17. prosince 2004; rozhodným dnem pro výplatu dividend je 17. 9. 2004. Pivu Pilsner Urquell se podle vlastnické skupiny SABMiller vydařil vstup na trh v Jihoafrické republice. Právě tato země, kde je centrála pivovaru SAB, signalizovala největší růst odbytu v roce 2004. Prémiové pivo, které SABMiller označuje jako svoji vlajkovou loď, se podle mluvčího Prazdroje Alexeje Bechtina prodávalo v JAR zejména v dražších barech a restauracích. Největší exportní potenciál prodeje Pilsneru Urquell vidí vlastnická skupina také v USA, Německu a Velké Británii. "S největší expanzí prodeje, kvůli níž jsme výrazně rozšířili varnu Pilsner Urquell v Plzni, počítáme právě v JAR a USA," řekl generální ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark. "Vaše pivo už je v JAR populární," potvrdil jihoafrický velvyslanec v ČR Noel Lehoko. Podle něj je to jediné české pivo, které se zatím v Jižní Africe prosadilo. Dodávka více než stovky vysokozdvižných vozíků značky Jungheinrich v létě roku 2004 prakticky obnovila flotilu těchto strojů v distribučních skladech Prazdroje. Rozsáhlý projekt výměny vysokozdvižných vozíků, na kterém intenzivně pracovali zástupci ob