[ HOME ]          [ úvod ]   [ aktuality ]   [ produkce ]   [ hospodářské výsledky ]   [ lahve ]   [ foto ]   [ tácky - Gambrinus ]   [ tácky - Prazdroj ] 

Historie plzeňských pivovarů do roku 1993 >>> Plzeňský Prazdroj a.s. od roku 1994 do 2000 >>> Prazdroj v říjnu 2000 oznámil přípravu licenční výrobu piva Velkopopovický kozel ve slovenském pivovaru Velký Šariš, kde se již vařil Gambrinus. Velký Šariš patřil stejně jako Prazdroj a Velkopopovický Kozel do pivovarnické skupiny SAB. Dle Prazdroje byl Kozel na Slovensku stále žádanou značkou a přesunem výroby do pivovaru stejného majitele společnost ušetřila náklady především na dopravu. Skupina pivovarů Prazdroje zdražila od 20.listopadu 2000 půllitr piva v průměru o 55 haléřů. Vyšší ceny piva ve všech typech balení byly ve srovnání s nárůstem cen pohonných hmot, energie a vstupních surovin poměrně nízké. Vlivem špatné úrody ječmene v roce 2000 vzrostla cena sladu, který tvořil přibližně čtvrtinu nákladů na výrobu piva, o 30 %. Narůstající cena ropy pak zvýšila cenu pohonných hmot o 37 %. Nejvíce zdražil dvanáctistupňový Prazdroj. Za láhev začal chtít pivovar o korunu více. O padesát haléřů zdražil i doposud nejlevnější pivo z Nošovic - Radegast Klasik. Lahvové pivo, původní cena, nová cena: Gambrinus 10° 8,40 8,40 Gambrinus 12° 12,40 12,40 Prazdroj 12° 14,90 15,90 Radegast Klasik 5,90 6,40 Radegast 10° 7,80 8,20 Radegast 12° 10,90 10,90 Kozel 7,00 7,40 Naposledy zvyšoval Prazdroj ceny nejprodávanějšího čepovaného piva Gambrinus o 20 až 30 haléřů v květnu 2000. Lahvové pivo plzeňská společnost zdražovala naposledy v září 1999. Za půl roku 2000 vyrobil Prazdroj téměř dva a půl milionu hl piva, což bylo proti stejnému období roku 1999 o téměř 10 % více. Celá pivovarnická skupina včetně pivovarů Radegast a Velké Popovice vyrobila za půl roku 3,8 milionu hl piva. To bylo o necelých 76 tisíc hl více než v roce 1999. Na rozdíl od Prazdroje výroba v pivovaru Radegast proti pololetí 1999 v roce 2000 poklesla o 8 % na 1,03 milionu hl a produkce pivovaru Velké Popovice se propadla o 17 % na 274 tisíc hl. V roce 1999 vyrobila celá skupina přes 7,7 milionu hl piva. Prazdroj opustil koncem roku 2000 bývalý generální ředitel Vladimír Peřina, který stál v čele největší domácí pivovarnické společnosti od roku 1992. Odešel po dohodě s představiteli majoritního vlastníka společnosti SAB. "Mám rád nové životní výzvy a těším se na další činnost," uvedl Peřina. Za Peřinova působení se Prazdroj privatizoval a uskutečnila se v něm restrukturalizace, na jejímž konci byla fúze s pivovarem Radegast. "Jsem spokojen s tím, že pivovar získal silného strategického zahraničního partnera," bilancoval Vladimír Peřina. Jeho nástupcem na postu generálního ředitele byl Tony van Kralingen ze společnosti SAB. Tři plzeňští právovárečníci, nástupci prvorepublikových vlastníků Měšťanského pivovaru v Plzni, který tvořil zhruba dvě třetiny Prazdroje, dne 29.11.2000 u Okresního soudu Plzeň-město neuspěli. Ten zamítl jejich žalobu proti Prazdroji a Ministerstvu zemědělství ČR na uznání práva várečného, a tím pádem vlastnictví Měšťanského pivovaru v Plzni. Právovárečníci v odůvodnění žaloby tvrdili, že Měšťanský pivovar v Plzni byl v roce 1948 znárodněn protizákonným způsobem, protože protokol o znárodnění nebyl podepsán přímo ministrem výživy, ale pouze jeho náměstkem. Žaloba byla podle soudkyně Jany Šalamounové zamítnuta z procesních důvodů, přičemž věcné důvody, tedy ani vlastní akt znárodnění, soud nezkoumal. "Určitě se odvoláme, jsme ochotni jít se svým sporem až k mezinárodnímu soudu do Štrasburku," řekl Jaroslav Svoboda, jeden ze žalujících právovárečníků. Právovárečníci nezpochybňovali samotnou privatizaci svého bývalého pivovaru, ale znárodnění Měšťanského pivovaru. To prý nikdy nenastalo, a proto nemohly být naplněny další privatizační kroky, stejně jako následný prodej Prazdroje skupině SAB. Právovárečníci zároveň tvrdili, že nikdy nebyli Prazdrojem odškodněni, neboť nedostali bezúplatně nic a mohli si pouze koupit 50 tisíc kusů akcií Prazdroje za tržní cenu. Právní zástupkyně Prazdroje Jitka Kalistová uvedla, že se poškození mohli domáhat svých práv prostřednictvím restitučních zákonů. To však právovárečníci odmítli s tím, že nesplňují restituční podmínky. "Spor mezi právovárečníky a Prazdrojem nemá žádnou právní důležitost, ale je samozřejmě třeba, aby doběhl do konečného verdiktu. Není to ale nic, co by mě v noci budilo," řekl k celé záležitosti generální ředitel Tony van Kralingen. Proces právovárečníci versus Prazdroj se k soudu dostal po sedmileté přestávce. Právě před sedmi lety totiž všichni dědicové práv várečných své žaloby stáhli, neboť jim bylo vedením Prazdroje a Ministerstvem zemědělství vysvětleno, že je sporem vážně ohrožena ochranná známka Pilsner Urquell, která je vázána na místo výroby - tedy na Plzeň. Právovárečníci se ale obávali, že SAB, který nemá žádnou světově renomovanou značku, začne vařit pivo Pilsner Urquell také jinde po světě. To však van Kralingen odmítl. Prazdroj nabízel i v roce 2000 milovníkům této značky síť restaurací Pilsner Urquell Original Restaurant. "Doposud jich je v provozu sedm včetně ukrajinského Kyjeva. V roce 2001 uvedeme do provozu další dvě," uvedl mluvčí J. Pomp. Podle něj byla plzeňská firma prvním pivovarem, který s budováním sítě značkových hospod začal. "Participujeme i na síti restaurací U Švejka," sdělil. Originální restaurace, ani hospody U Švejka nejsou provozovny Prazdroje, jejich chod finančně i personálně zajišťují jejich majitelé. Pivovar pouze propůjčil jméno (v prvním případě), výčepní zařízení a know-how. Na úrovni roku 1999 se v roce 2000 pohyboval celkový prodej piva skupiny Prazdroj - tři české pivovary totiž celkově prodaly 7,725 milionu hl piva, což bylo jen o půl procenta více než v roce předchozím. Přestože v roce 2000 výrazně rostl prodej dražších značek a o čtvrtinu vzrostl i export, celkový prodej se zvýšil jen mírně. Důvodem byl nižší prodej nejlacinějších piv, tedy značek Primus a Klasik. Lacinější segment piv skupiny se na trhu potýkal s konkurencí těch nejlevnějších piv, která se například v supermarketech prodávali jen za tři nebo čtyři koruny. Na stagnaci celkového prodeje skupiny Prazdroj se navíc projevil i fakt, že spojené pivovary vyřadily ze svého výrobního portfolia některé druhy piv, které se vyráběly ve více závodech. Například černé pivo v únoru 2001 vyráběl už jen Velkopopovický Kozel. V roce 2000 si pozici nejprodávanějšího českého piva upevnila značka Gambrinus s prodejem 3,688 milionu hl - to bylo ve srovnání s minulým rokem o 6,8 % více. Největší meziroční nárůst o 13,5 % zaznamenala značka Pilsner Urquell, která posílila zejména na západoevropských a zámořských trzích. Export značky Pilsner Urquell v roce 2000 vzrostl o 26 %, na domácím trhu pak o 6,6 %. Pivovar Radegast v roce 2000 potřetí ve své historii přeskočil hranici dvou milionů prodaných hektolitrů, značky Velkopopovický Kozel se prodalo v roce 2000 celkem 560 tisíc hl. Skupina se v roce 2000 stala největším tuzemským exportérem piva, když vyvezla 562 tisíc hl piva. Dlouholetý největší tuzemský exportér, Budvar, vyvezl o 58 tisíc hl méně. Export Prazdroje se v roce 2000 meziročně zvýšil o 25,7 %. Také Prazdroj v roce 2000 začal hledět více na kvalitu. Pivovar rozdal svým dvorním hostinským knihu Umění čepovat a dal příčinu k neuvěřitelným dohadům. "U několika pivnic s vynikajícími výčepními se objevily fámy, že dostávají z pivovaru speciální pivo, které stále zraje v dubových sudech. Je to samozřejmě nesmysl, vynikající kvalita servírovaného piva je dána výhradně mimořádnou péčí," tvrdil vedoucí technického servisu Prazdroje Josef Krýsl. Kvůli tomu, aby se vyznavači piva mohli orientovat podle kvality, pivovary začaly vydávat certifikáty kvality výčepu. Tam, kde se o pivo přestali starat podle představ pivovaru, o něj přišli. V roce 2000 Prazdroj asi sedmi hospodám tuto pečeť kvality sebral. Zastavit dodávku piva takové hospodě si ovšem zatím žádný pivovar nedovolil. V roce 2000 v souvislosti s fúzí se v plzeňském provozu přestaly vyrábět tyto piva: Gambrinus Bílé (pšeničný kvasnicový, svrchně kvašený ležák s typickým zákalem; alk.: 5,1 %; plněno do 0,5 l lahví; obsahoval ječný slad i pšeničný slad, kvasnice. Výroba tohoto piva zahájena v Plzni po likvidaci domažlického pivovaru, kde se tento druh piva produkoval pod značkou Prior), Gambrinus Osma (světlé výčepní; alk.: 3,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů), Gambrinus Desítka černé (tmavé výčepní; alk.: 3,6 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; jemná karamelová, hořkosladká chuť, kombinace různých sladů. Výroba tohoto piva zahájena v Plzni po likvidaci domažlického pivovaru, kde se tento druh piva produkoval pod značkou Purkmistr), Gambrinus Premium černé (tmavý ležák; alk.: 4,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; jemná karamelová, hořkosladká chuť, kombinace různých sladů. Výroba tohoto piva zahájena v Plzni po likvidaci domažlického pivovaru, kde se tento druh piva produkoval pod značkou Purkmistr), Gambrinus Master (nealkoholické světlé; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahví) Skupina Prazdroje zdražila od začátku dubna 2001 některé své výrobky v rozmezí od 40 do 70 haléřů za půllitr. To představovalo zdražení od 3,2 do 6,2 %. O 70 haléřů na 11,90 koruny se zdražil půllitr točeného prémiového piva Pilsner Urquell dodávaného v cisternách. To bylo navýšení o 6,2 %. Cena sudového Prazdroje vzrostla o 40 haléřů na 12,90 Kč za půllitr, tedy o 3,2 %. U značky Gambrinus podražila lahvové desetistupňové a dvanáctistupňové pivo o 50 haléřů. Dvanáctka po zdražení stála 8,90 Kč, tedy o 6 % více, desítka 12,90 Kč, což bylo navýšení o 3,2 %. Podražilo rovněž pivo z Radegastu a Popovic. Cena lahvové dvanáctky piva Radegast Premium stoupla o 60 haléřů na 11,50 Kč za půllitr, což představovalo posun o 5,5 %, u Kozla postihlo zvýšení cen všechny druhy balení o 30 haléřů až jednu korunu za půllitr kromě tmavého piva, jehož cena zůstala nezměněna. Zvýšením cen pivovary reagovaly na růst energií, vstupních surovin a nákladů na dopravu. Skupině vzrostl v roce 2000 čistý zisk o 46 % na celkových 509 miliónů Kč. Prazdroj měl v roce 2000 zisk 150 milionů Kč. To byl výrazně horší výsledek než v roce 1999, kdy vydělal 494 milionů. Vedení to vysvětlovalo například zaplacením odložených daní. Tržby však v roce 2000 meziročně vzrostly o 1,261 miliardy Kč na 7,458 miliardy. Vyplynulo to z výsledků, které firma zveřejnila v obchodním věstníku, ale odmítla je jakkoli komentovat. Ziskové byly v roce 2000 všechny české pivovary patřící pod křídla skupiny SAB. Velkopopovický kozel i Radegast však na rozdíl od Prazdroje zisk oproti roku 1999 zlepšily. Kozel v roce 2000 zvýšil meziročně zisk o 40 milionů (30 %) na 130,5 milionu Kč a Radegast se dostal ze ztráty roku 1999 ve výši 105 milionů, když vykázal zisk 209 milionů Kč. Radegastu se tržby snížily o 8 % na 2,5 miliardy a Pivovaru Velké Popovice vzrostly o 9 % na 591 mil. Kč. SAB měl v roce 2000 v Prazdroji 97,5 % podíl prostřednictvím firmy Pilsner Urquell Investment. Prazdroj ovládal 95,8 % akcií pivovaru Radegast, k němuž patřil i velkopopovický podnik. Dubnové zdražení představovalo druhou část úpravy cen u produktů, které podzimní zvýšení cen nepostihlo. Modernizovat výrobu pivovaru a rozšířit kapacitu podniku plánoval Prazdroj na rok 2001. Firma hodlala v období mezi dubnem 2001 a březnem 2002 investovat 1,2 miliardy Kč - finance byly určeny nejen pro plzeňský pivovar, ale i další členy skupiny. Cílem bylo zvýšit kapacitu a vytvořit podmínky pro další růst exportu piva celé plzeňské pivovarnické skupiny. Jednou z hlavních investičních akcí byla výstavba nového skladu v Plzni kvůli narůstajícím požadavkům na export piva."Skupina Prazdroje odmítá politiku dumpingových cen a chce se prosazovat zejména v kategorii prémiových piv a středním cenovém segmentu," řekl v březnu 2001 technický ředitel společnosti Stanislav Fridrich. "Jisté je, že se nehodláme prosazovat v kategorii levných piv," dodal. Pokles výstavu pivovaru Radegast v roce 2000 na 2,077 miliónu z rekordních 2,307 miliónu hl v roce 1999 zdůvodnil zejména nižším zájmem o pivo Klasik. To v segmentu levných piv již cenově nemohl konkurovat privátním značkám, prodávaným v supermarketech za extrémně nízké ceny. Značka Pilsner Urquell v roce 2000 posílila prodej na zahraničních trzích o 26 %. Značky Radegast se v roce 2000 vyvezlo 29 085 hl, bez započtení 21 025 hl Radegastu licenčně vyrobeného v pivovaru Šariš a prodaného ve Slovenské republice. "Značka Radegast, která je v oblasti exportu ve skupině ve shodném postavení jako Gambrinus, má šanci se prosazovat hlavně v zemích střední a východní Evropy, kde už si vydobyla určité postavení," konstatoval Fridrich. Hlavní síla značky Radegast byla však na domácím trhu. Skupina Prazdroje vyvezla za první čtvrtletí 2001 celkem 150 045 hl piva, což představovalo meziroční růst o 58 %. Největší nárůst výroby zaznamenaly značky Velkopopovický kozel (38 %) a Pilsner Urquell (36 %). Exportní jedničky, jíž byla značka Pilsner Urquell, se na zahraničních trzích prodalo za první tři měsíce o 56 % více než v roce 2000, celkem 112 312 hl. Druhou nejsilnější vývozní značkou skupiny byl Velkopopovický kozel, kterého se prodalo 25 483 hl (meziroční zvýšení o 128 % !). Pivo putovalo do 33 zemí, nejvíce na Slovensko, do Německa, USA, Polska a Velké Británie. Od valné hromady Plzeňského Prazdroje, a. s., která v červenci 2000 schválila fúzi tří českých pivovarnických subjektů, uběhl rok a spojení stále nebylo zapsáno v obchodním rejstříku. Rozhodnutí o fúzi pivovaru Velké Popovice, Radegastu a Prazdroje, vlastněných skupinou SAB, které zaujímaly na českém trhu 45 % podíl, totiž napadli žalobou někteří drobní akcionáři a soud zatím konečný verdikt nevyřkl. Spojení, které bylo před zpečetěním neustále napadáno ze strany malých pivovarů bojících se o svou pozici na trhu, sice uznal jako pravoplatné Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v březnu 1999, ale panovaly kolem něho stále dohady. Firma Interbrew, která v roce 2001 ovládla Pražské pivovary, hodlala podat kvůli fúzi stížnost k Ústavnímu soudu. "Věřím, že fúze bude právně uzavřena co nejdříve," řekl však generální ředitel Prazdroje Tony van Kralingen. Ten připustil, že vliv má i liknavost českých soudů. Skupina SAB již celou tříčlennou pivovarnickou skupinu kompletně vlastnila, protože 25. března 2001 uplatnila opci a odkoupila od japonské společnosti Nomura, bývalého vlastníka Prazdroje, Velkých Popovic a Radegastu, zbývajících 49 % akcií pivovarů. Nákup pivovarů tak přišel SAB celkem na 629 miliónů dolarů, tedy zhruba 23 miliardy Kč. Podle Kralingena přineslo spojení pivovarům výrazné efekty hlavně ve formě snížení nákladů. Všechny tři firmy propustily téměř 600 lidí z 3600. Měly společný marketing, obchod i distribuci, jednotné účetnictví i vývoj. Distribuci všech značek začal provádět Prazdroj, kterému za to ostatní subjekty platily. Proto Prazdroj jako jediný mírně zvýšil počet pracovníků. Fúze přinesla výrazné synergické efekty tím, že skupina mohla snížit počet značek. Přestalo se vyrábět tmavé a nealkoholické pivo Gambrinus a nealkoholický Velkopopovický Kozel Free. Skupina se přiklonila k nealkoholickému Radegast Birell a tmavému pivu z Popovic. Levné pivo Primus se už nevařilo jen v Plzni, ale licenčně i v Popovicích, čímž byly ušetřeny dopravní náklady. Navíc skupina SAB vlastnila slovenský Pivovar Velký Šariš, kde se v roce 2000 začalo licenčně vařit pivo Gambrinus, Radegast a od jara 2001 i Kozel. Fúze se promítla i do zlepšení hospodářských výsledků. Pivo Pilsner Urquell zabodovalo v květnu 2001 u švédských novinářů. Zvítězilo totiž v konkurenci dalších 19 českých piv na tradiční ochutnávce, kterou již popáté pořádal Cech švédských odborných novinářů specializovaných na problematiku pivovarnictví a piva. Tato ochutnávka zahájila festival českých čepovaných piv, který se tradičně konal ve Stockholmu v české restauraci s typickým názvem "Soldaten Svejk". "Letos získaly tři značky piva nejvyšší ohodnocení pět bodů, ale Pilsner Urquell byl vybrán jako vítěz," přiblížil průběh festivalové ochutnávky předseda švédského Cechu odborných novinářů se zaměřením na pivovarnictví Eric Källgren. Švédsko bylo devátým nejvýznamnějším vývozním trhem skupiny Prazdroje. V roce 2000 exportovala skupina do Švédska 12 812 hl chmelového moku. Skupině Prazdroje se na Slovensku tak zalíbilo, že tam začal v květnu 2001 vařit třetí ze svých podporovaných značek - Kozla. Zkušební výrobu Kozla rozjela v sesterském pivovaru Šariš, který podobně jako plzeňskou skupinu vlastnila společnost SAB. Prazdroj již v Šariši vyráběl značky Gambrinus a Radegast. Licenční výroby piv v Šariši tvořila zhruba 3 % celkové výroby na Slovensku. Licenční výroba na Slovensku byla pro Prazdroj finančně výhodná - odpadly totiž náklady na přepravu piva a navíc se společnost vyhnula exportním bariérám, které na dovoz piva uvalila slovenská strana. Kvůli dovozním kvótám bylo totiž obtížné z ČR pivo na Slovensko vyvážet. V roce 2000 Prazdroj vyrobil na Slovensku 76,9 tisíc hl Gambrinu a 21 tisíc hl Radegastu. Prazdroj v květnu 2001 získal v 1. místo v 5. ročníku Ceny za firemní image Rhodos 2001, kategorie pivovarů. Člen skupiny, Radegast, obsadil v silné konkurenci ostatních českých pivovarů 3. místo. Prazdroj tak opět potvrdil své postavení na českém pivním trhu, když zopakoval své vítězství z roku 1998. Tehdy byla kategorie pivovarů rovněž zařazena mezi vyhlašované obory. Radegast své postavení mezi českými pivovary ještě vylepšil. Zatímco v roce 1998 skončil těsně čtvrtý, v 5. ročníku soutěže Rhodos obsadil v kategorii pivovarů již 3. místo. Cena za firemní image Rhodos byla vyhlašována každoročně od r. 1997. Jednalo se o ocenění, které spoluvytvářelo dobrou pověst a posilovalo prestiž firmy. Vybraných 500 vrcholových manažerů z celé ČR hodnotilo image společností podle předem vybraných parametrů. V kategorii pivovarů byla doposud cena udělována pouze dvakrát. Poprvé byla zařazena v roce 1998, podruhé v roce 2001. Vyhlašovateli soutěže byly vydavatelství Ekonomia, GfK Praha, Kairos a Ogilvy CID. V 5. ročníku bylo oceněno rekordních 57 nejvýznamnějších společností v celkem 19 kategoriích. Prazdroj uzavřel v květnu 2001 v Praze smlouvy, které ho na několik let spojovaly s českým sportem. Značka Pilsner Urquell se na čtyři další roky stala generálním partnerem Českého olympijského týmu. Prazdroj v roce 2001 používal při výrobě piva Pilsner Urquell granulovaný poloraný červeňák. "Proč používáme granule a ne hlávky? Granule umožňují přesnější dávkování, lépe se oddělují ve vířivé kádi a v neposlední řadě se lépe skladují," řekl mluvčí Jaroslav Pomp. Na jaře 2001 přistoupila celá skupina k obměně etiket. Pivovar Velký Šariš, který patřil SAB, od června 2001 vyráběl pivo Velkopopovický kozel místo dosud produkovaného Radegastu. Rozhodnutí bylo logické. Přepravní náklady při dovozu Radegastu z Nošovic jsou nižší než jeho výroba na Slovensku. Pivovar Prazdroj byl v červnu 2001 posledním v tuzemsku, který udržoval vlastní funkční bednářskou dílnu, která dokázala zhotovovat dřevěné pivní sudy. Prazdroj utratil za propagaci značek Gambrinus, Prazdroj, Radegast a Kozel v období od června 2000 do května 2001 zhruba 182 miliónů Kč. Vyplynulo to z údajů firmy ACNielsen. Tuzemská poptávka po produktech Prazdroje však přesto klesla. Jeho mluvčí Jaroslav Pomp ale názor, že šlo o zbytečné vyhazování peněz, odmítl. "Kampaně jsou pro pivovary skupiny přínosem, který ovšem nelze měřit pouze hektolitry, ale také růstem povědomí značky či posílením image," řekl. "Konkrétním příkladem přímé úměry mezi kvalitní reklamou a prodejem jsou loňské i letošní vysoké nárůsty prodeje prémiové značky Pilsner Urquell na domácím trhu i v zahraničí," dodal. O kvalitě televizních spotů propagujícící značku Gambrinus odborník soudil: "Toto plzeňské "béčko" se už několik let ve své komunikaci pohybuje v lehce humorné oblasti obydlené psy nosícími otvírák, žíznivými cyklisty a podobně. Koncept roku 2001 "S chutí spolu" používal motiv party kamarádů, která vždy jednoho svého člena vytrhne z nudné či nepříjemné situace a odvleče ho na pivo. Koncepce byla ucelená a na spotřebitele působila pozitivně." Ve své poslední kampani se Prazdroj pokusil oslovit sofistikovanější část spotřebitelů prostřednictvím rádoby hlubokomyslnějších aforismů (Kdybych nebyl, čím jsem, netoužil bych, po čem toužím atd.). Kampaň bohužel velmi připomínala nedávnou billboardovou i tiskovou reklamu na Johnie Walker, která využívala podobné citáty známých osobností jako Livingston či Čapek. Značka se tak snažila přiblížit konzumentům, ale originální pozici Prazdroji rozhodně nevytvářela. Šéfové exportu Prazdroje v letech 2000 a 2001 stále častěji skloňovali jméno jedné země, která až donedávna nehrála ve vývozu plzeňského piva velkou roli - Polska. Vývoj v letech 2000 - 2001 však udělal z našeho severního souseda pro Prazdroj zemi zaslíbenou. Zatímco ještě před dvěma lety vyvážel pivovar do Polska 20 000 hl piva, v roce 2000 to bylo už více než třikrát tolik. V roce 2001 počítala firma s exportem 135 000 hl piva. Příčin masivního vpádu plzeňského piva na polský trh bylo několik. Tou hlavní byla skutečnost, že vlastník firmy, skupina SAB, ovládala v Polsku dva významné pivovary spojené pod hlavičkou Kompania Piwowarska, Prazdroj se tak mohl dostat do distribuční sítě sesterské společností. "Do Polska dovážíme prémiovou značku Pilsner Urquell. Završujeme jí šíři sortimentu, který na trhu Kompania Piwowarska nabízí," vysvětlil manažer polské pivovarnické společnosti Bartlomiej Szmaj. Kompania Piwowarska byla v Polsku druhou největší pivovarnickou skupinou se zhruba třicetiprocentním podílem na trhu. Polsko se díky nárůstu exportu stalo jedním ze čtyř klíčových odbytišť Prazdroje. "Díky velikosti trhu a rostoucí oblibě piva u konzumentů například na úkor vodky je Polsko nesmírně perspektivním odbytištěm," uvedl mluvčí Jaroslav Pomp. Jeho slova potvrdil i specialista sesterské polské společnosti. "Expanzi pivovarů nahrává situace na trhu. Spotřeba tradičního polského nápoje - vodky - klesá. Je znát zřetelný příklon spotřebitelů k lehčím typům alkoholických nápojů," konstatoval Bartlomiej Szmaj. Prazdroj získal v létě 2001 úvěr v hodnotě šesti miliard korun. Společnost podepsala smlouvu na pětiletý syndikovaný úvěr s konsorciem sedmnácti bank v čele se Citibank, ČSOB a HSBC Investment Bank. Jednalo se o jednu z největších půjček poskytnutých firmě se sídlem v ČR. "Tento zastřešující úvěr nahradí dlouhodobé úvěry všech tří pivovarů," prohlásil finanční ředitel skupiny Prazdroje Garth Saunders. "Úvěr bude také použit na podporu kapitálových rozvojových projektů," dodal. Exkurze v pivovaru navštívilo od ledna do srpna 2001 celkem 61 377 turistů, o 2535 více než ve srovnatelném období předchozího roku. Pivovar, který je vnímám milovníky piva z celého světa jako rodiště zlatého ležáku, byl po loveckém zámku Kozel druhou nejnavštěvovanější turistickou destinací v západočeském regionu. Největší podíl na vysoké návštěvnosti exkurzí měli Němci, Češi, Rusové, Francouzi a překvapivě také turisté ze vzdáleného Tchaj-wanu. Pracovníci turistického centra Plzeňského Prazdroje, a. s., se snažili neustále kultivovat turistickou trasu. V roce 2001 například prohlídku obohatila originální bednářská dílna s voskovými figurínami bednářů při práci. Komplex turistických služeb, jehož součástí bylo také Pivovarské muzeum v centru Plzně, doplnila pivnice Na Spilce a stále populárnější prodejna suvenýrů. Pivovar se připravoval na velký nápor turistů, které přilákal svým bohatým programem Pilsner Fest, určený ve dnech 3. - 4. října 2001 pro zahraniční návštěvníky a 5. – 7. října pro tuzemské milovníky piva. Pilsner Fest se pořádal jako oslava 5. října 1842, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského piva, které zná celý svět pod jménem Pilsner Urquell. Rekordní návštěvnost přes 20 000 lidí mělo podle pořadatelů na svědomí především pěkné počasí. V pátek prošlo branou pivovaru jen 3000 návštěvníků, ale v sobotu to bylo kolem 16 000 lidí. Do nedělního poledne se na pivovarském nádvoří vypilo 125 hl piva. Při exkurzích v pivovaru čekaly návštěvníky dvě novinky. První byla expozice ve sklepích, která autenticky ilustrovala práci horníků a sklepních mistrů. Kromě toho šlo ochutnat pivo vyráběné starými postupy. Druhou novinkou byla expozice bednářské dílny z počátku minulého století. V souladu s jednotným systémem zaměstnaneckých výhod v pivovarech společnosti SAB otevřeli na počátku října 2001 představitelé Prazdroje přímo v areálu pivovaru zrekonstruovanou pivnici pro zaměstnance společnosti. Pivnice Formanka, v níž se čepovalo pivo zdarma, se stála místem neformálních setkávání zaměstnanců s vedením společnosti. "Naší snahou je stát se jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů v ČR, a tomu odpovídá i naše politika. Letos se nám již podařilo sjednotit stravování, které má špičkovou podobu ve všech třech našich pivovarech, tedy v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Zavedli jsme rovněž příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců," upozornil ředitel lidských zdrojů Prazdroje Petr Švrček. Podle jeho slov byla zaměstnanecká restaurace v historii společnosti zcela novým prvkem zaměstnaneckých výhod. "Pivo se bude čepovat ve finančním objemu, jehož výše za kalendářní rok nepřesáhne zákonem stanovenou částku osvobozenou od zdanění," řekl dále. V zaměstnanecké restauraci s kapacitou 70 míst se zdarma čepoval Gambrinus, Pilsner Urquell a nealkoholický Radegast Birell. Otevřeno mělo být každý pracovní den v době od 16 do 20 hodin, vstup je pouze pro zaměstnance společnosti. V listopadu 2001 firma připravila soutěž s názvem IQ Olympiáda. V hlavních denících vycházely denně otázky, na které zájemci odpovídali na zvláštní telefonní linku. Zároveň s odpovědí museli uvést kód, vytištěný na víčku a zadní etiketě lahve piva Pilsner Urquell. Hlavní cenou byl zájezd na ZOH 2002 v Salt Lake City v USA. Plzeňský magistrát v listopadu 2001 obnovil Prazdroji povolení užívat na etiketách jeho produktů a propagačních materiálech městský znak. "V podstatě jde o formální, bezplatnou záležitost, protože radnice užívání městského znaku na našich produktech nikdy nezpochybňovala," uvedl 6.11.2001 tiskový mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Magistrát poprvé oficiálně povolil tehdejšímu Měšťanskému pivovaru užívat znak v roce 1900 s tím, že "šíří slávu města po celém světě". V žádosti o povolení užívat symbol Plzně uvedl generální ředitel společnosti Tony Van Kralingen mimo jiné to, že bez souhlasu města, kterému znak patří, se pivovaru v některých zemích velmi těžko prosazuje přihlášení ochranných známek. "Novou podobu etiket chceme ochránit a tedy zabránit případnému zneužití třetími osobami," psalo se v žádosti. Prémiový ležák Pilsner Urquell se v roce 2001 výrazně prosadil zejména na strategických trzích USA, SRN, Velké Británie a Austrálie. Tým technického servisu Prazdroje věnoval zvýšenou péči kontrole výčepních zařízení a způsobu čepování v hostincích, v nichž se čepovaly značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Provozovnám, které dbaly o správné ošetření piva, pak pivovar propůjčil certifikáty kvality. Do listopadu 2001 bylo propůjčeno 540 certifikátů, několika pivnicím však musel být certifikát odebrán. Plzeňská společnost už dokonce několika provozovnám, v nichž byla opakovaně negativně ovlivňována kvalita piva, zastavila dodávky svých produktů. Nové návštěvnické centrum začal budovat Prazdroj na konci listopadu 2001, který byl vůbec nejčastějším cílem turistů v kraji. Pivovar se chystal rozšířit nejen dosavadní kapacity pro návštěvníky, ale připravoval i zcela nové atrakce na prohlídkové trase. "Na hlavním nádvoří pivovaru zřizujeme novou návštěvnickou halu, která bude výchozím bodem pro prohlídku pivovaru. Lidé tak už nebudou muset čekat na zahájení exkurze například na nádvoří, tak jako tomu bylo dosud," vysvětlila manažerka Prazdroje pro cestovní ruch Monika Trčková. Podle jejích slov si modernizaci a rozšíření kapacit pro návštěvníky vyžádal i neustále se zvyšující zájem turistů o prohlídku pivovaru. "Loni jsme přivítali 87 tisíc hostů, letos očekáváme, že tento počet se zvýší o pět tisíc," mínila Monika Trčková. Součástí nové návštěvnické haly na nádvoří pivovaru bude stálé panorama zobrazující průřez pivovarnickým domem. Návštěvníci tak uvidí, jakým způsobem se vyrábí pivo. Výtvarná expozice bude doplněna figurínami historických postav i autentickým zařízením pivovarnického domu. "Další novinkou bude zcela zrekonstruované kino, kde promítáme návštěvníkům film o historii a současnosti plzeňského piva. Celý objekt budeme modernizovat a navíc zvýšíme počet míst ze současných osmdesáti na dvojnásobek," popisovala Trčková. Několik nových expozic chystal Prazdroj i v rámci prohlídkové trasy v pivovarské varně a sklepích. Rekonstrukce a úpravy návštěvnického zázemí pivovaru budou Prazdroj stát zhruba deset až patnáct milionů korun. Práce by měly skončit ještě před začátkem příští turistické sezóny, tedy zhruba v březnu roku 2002. Nejprodávanější zahraniční značkou na Slovensku se v roce 2001 stal Velkopopovický Kozel, kterého spolu s Gambrinusem Prazdroj licenčně vyráběl v Pivovaru Šariš. "Letos očekáváme stoprocentní nárůst prodeje kozla. Velkou poptávku si vysvětluji zejména tím, že spotřebitelé tuto značku znají ještě z dob společného státu," vysvětlil Tomáš Alföldi, obchodní ředitel Pivovaru Šariš. Na popularitu kozla měla jistě vliv i skutečnost, že půllitr desítky Pivovar Šariš prodával za 9,90 Sk, tedy o 2,50 koruny méně než u Gambrinusu. S licenční výrobou značky Radegast, která rovněž do skupiny Prazdroje spadala, v Šariši nepočítali. "Radegast se vyrábí blízko slovenských hranic, tudíž například náklady na jeho dopravu jsou mnohem nižší," uvedl Alföldi. Myslíte si, že poznáte, která určitá značka piva je vyrobená v zahraničí a v tuzemsku? Konkrétněji tedy, zda existuje rozdíl mezi gambrinusem z Plzně či Pivovaru Šariš? Tak to tedy musíte být skutečným pivním sommeliérem. Budete totiž lepší než sládci z Prazdroje, jimž již odlišnost mezi pravým a licenčním pivem splynula v jednu chuť. "Při licenční výrobě je prvořadým úkolem udržení specifického charakteru a chuti značky. Ani při pravidelných degustačních testech plzeňští sládci nepoznají, který gambrinus pochází z Plzně a který z Velkého Šariše. To platí i u Velkopopovického Kozla," tvrdil v prosinci 2001 specialista na výrobu licenčního piva Prazdroje Jaroslav Malkovský. Výroba českých piv v cizině sice přinášela rozšiřování značky dalšímu okruhu spotřebitelů či vývoz know-how, na druhé straně ale pro zahraniční pivovar znamenala značné nároky na použití naprosto shodných surovin i technologií, a z toho vyplývající další náklady. Například voda. Pokud chcete vyrábět určitou značku piva kdekoli na světě, potřebujete v porovnání s originálem její naprosto stejné složení. "Pivovar Šariš třeba zakoupil zařízení, které je schopné upravit složení vody přesně na takové hodnoty, které se dokonale shodují s tou používanou v Plzni. Samozřejmě, že to stálo docela dost peněz," řekl Malkovský. Podle něj slovenský pivovar musel také dbát na specifickou kvalitu sladu, chmelu i kvasnic. Český sládek na Slovensku se však musel potýkat i s jinými problémy. "Zhruba každý týden musím přes hranice v kufru auta převézt několik balení gambrinusu či kozla určených na testy do Plzně. Celníci se pak diví, proč české pivo dovážím právě do Čech," postěžoval si Malkovský. Skupina Prazdroje již v roce 2001 s několika restauracemi smluvní vztah zrušila. "Nechceme, aby někteří hostinští kazili naši image," uvedl mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Potvrdil, že v poslední době se politika pivovarů od dalšího získávání odběratelů za každou cenu převrátila ve větší důraz na kontrolu kvality v restauračních zařízeních. "Vyškolení kontroloři pravidelně navštěvují odběratele. Ti, pokud opakovaně nedodržují doporučený postup jak s pivem zacházet, mohou počítat i s tím, že se s nimi rozloučíme," řekl Pomp. Například Prazdroj využíval při testech senzorických vlastností piva zařízení za sto tisíc korun, které okamžitě dokáže výčepního usvědčit ze špatného postupu. Bez jakýchkoliv potíží se podařilo v prosinci 2001 dvojici pachatelů vyvézt z areálu pivovaru Prazdroj kamión plně naložený kradeným pivem v hodnotě přes milión korun. Pracovníci pivovaru na krádež přišli až následující den během inventury, když ve skladě zjistili vysoké manko Prazdroj v roce 2001 vyvinul v rámci zvyšování pivní kultury svých značek výčepní kohout s názvem "Nostalgie", který vycházel ze způsobu čepování piva v Čechách na počátku minulého století. Hlavním rozdílem proti obvyklým pákovým kohoutům je plynulá regulace průtoku a sítko v hubici, jejichž účelem je zejména podávat pivo s jemnou, krémovitou pěnou. Kohout umožnil výčepnímu díky plynulé regulaci pracovat s tzv. střižními silami, tedy rozdílem tlaku v nápoji před a za uzávěrou. Sítko v hubici pak pěnu dále zjemňuje. Celý projekt vycházel podle Josefa Kýsla z technického servisu pivovaru z toho, že konzumentovu přízeň a požitek z pití ovlivňuje výhledem k hmatovým čidlům v ústech i konzistence nápoje. Vývoj pivního kohoutu Prazdroj označil za součást firemní péče o kulturu čepování piva, která byla založena na certifikaci kvality restaurací. Hodnocení vychází mimo jiné z úrovně skladování, čepování, mytí skla a péče o zařízení, tzv. sanitace. Pivovar v roce 2001 chystal i investice do rozšíření výroby. Firma pracovala na projektu nové filtrace. "Ta bude garantovat další zvýšení kavlity piva," uvedl manažer plzeňského závodu a sládek Václav Berka. Nová technologie navíc bude splňovat standardy platné ve skupině South African Breweries, do které plzeňský pivovar patřil. Výstav Prazdroje dosáhl v roce 2001 rekordních 5,122 miliónu hl piva. Odbyt se proti předcházejícímu roku 2000 zvýšil o 4,2 %. V roce 2001 se tak pivovaru podařilo překonat rekord z roku 1998, kdy prodej piva přesáhl poprvé v historii hranici pěti miliónů hektolitrů, a to o více než 61 tisíc hl. Výstav celé skupiny včetně pivovarů Radegast a Velké Popovice v roce 2001 meziročně vzrostl o 3,1 % na 7,966 miliónu hl, zatímco celkový výstav všech pivovarů v ČR podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven meziročně poklesl o 0,6 % na 17,817 miliónu hl. V roce 2000 činil celkový prodej skupiny Prazdroje bez započtení licenční výroby 7,725 miliónu hl. Samotný Plzeňský Prazdroj tehdy prodal přes 4,9 miliónu hl piva. Ze všech tří pivovarů skupiny zaznamenal v roce 2001 historicky rekordní prodej piva přes 943,5 tisíce hl také Velkopopovický Kozel. Jeho výstav se proti roku 2000 zvýšil o 26 %, což představuje nárůst téměř 200 tisíc hl. Meziroční pokles prodeje o 8,4 % v roce 2001 naopak zaznamenal pivovar Radegast. Jeho výstav se propadl z předloňských 2,76 miliónu na loňských 1,902 miliónu hl. Největší nárůst prodeje v roce 2001 zaznamenalo prémiové pivo Pilsner Urquell, jehož odbyt na domácím trhu vzrostl o 26,6 % a v zahraničí dokonce o 37,1 %. Prodej piva v zahraničí, kam skupina v roce 2001 vyvezla přímým exportem přes 687 tisíc hl piva, zaznamenal nárůst 22,2 %. Celkový export včetně licenční výroby piva Velkopopovický Kozel a Gambrinus ve slovenském pivovaru Šariš činil 928,837 tisíce hl. Prodej piva na domácím trhu meziročně vzrostl o 1,6 % na 7,280 miliónu hl. Do plzeňské pivovarské skupiny, jejímž majitelem je jihoafrická společnost South African Breweries, byl v roce 2001 zařazen i slovenský pivovar Šariš. Celá česko-slovenská skupina je největším pivovarnickým subjektem ve střední Evropě. Jejími hlavními pivními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Velkopopovický Kozel, Šariš a Smädný mních. Skupina PP v roce 2001 prodala téměř 70 000 hl nealkoholického piva, což znamenal meziroční nárůst o 28,5 %. Jediným producentem piva obsahujícího maximálně 0,5 % alkoholu byl ve skupině nošovický pivovar. Zvýšení prodeje bylo důsledkem začlenění Radegastu do nejsilnější pivovarnické skupiny ve střední Evropě a využití její distribuční a prodejní sítě. Společnost Prazdroj se rozhodla na počátku roku 2002 pro radikální změnu designu svého vozového parku. Vedle grafika Jiřího Petáka se na projektu podílela také společnost 3M Česko, která je mimo jiné dodavatelem technologií a materiálů pro výrobu komerčních grafik. Zadání pro grafický návrh bylo formulováno tak, aby branding byl co možná nejviditelnější, okamžitě asocioval kvality piva a vyvolával na něj chuť. Zadní část auta (kamionu) musí být přitom dobře viditelná i za tmy. Aplikace pomocí grafických fólií 3M je realizována na zadní straně kamionu. Tisk a instalaci zajistila společnost Athis Imaging. Od začátku února 2002 si konzumenti všech značek skupiny kolem Prazdroje museli připlatit. Firma totiž zdražila například půllitr sudového Prazdroje o jednu korunu na 13,90, lahvový stál 16,90. Za desítku Gambrinus hospodští zaplatili o 50 haléřů více, lahvový firma zdražila o 60 haléřů na 9,50 koruny. Nový velkokapacitní sklad vyrůstal v únoru 2002 v areálu pivovaru. Stavba nového expedičního centra si vyžádala investici mnoha desítek milionů korun. "Plzeňský Prazdroj staví nový sklad proto, že potřebuje zvýšit kapacitu pro expedici piva Pilsner Urquel do zahraničí. Zájem zahraničních odběratelů o prémiovou značku totiž výrazně roste, je nejprodávanější českou značkou v zahraničí," uvedl mluvčí pivovaru Jaroslav Pomp. Skupina Prazdroje začala v únoru 2002 testovat výrobu sudového piva Gambrinus v pivovaru Radegast. "Na rok 2002 je plánována v Nošovicích výroba 400 tisíc hl sudového gambrinu deset a 12 procent, který je určen pro Moravu," řekl mluvčí skupiny Jaroslav Pomp. Pomp dodal, že výroba gambrinu v Nošovicích přispěje k optimálnímu využívání výrobního zařízení pivovarů ve skupině a ke snižování dopravních nákladů. Výrobní postup, parametry a kvalita vody, sladu, chmele a kvasnic u nejprodávanějšího českého piva budou přitom podle Pompa naprosto stejné jako v plzeňském pivovaru. "Výroba gambrinu nebude na úkor značek Radegast či Klasik. Radegast je na severní Moravě dominantní značkou a naším přáním je, aby si tuto pozici uchoval," ujistil Pomp. Ekologickým pozitivem výroby gambrinu v Nošovicích je podle Pompa výrazný úbytek kamiónů převážejících pivo z Moravy do Čech a opačným směrem. "Například 400 tisíc hl gambrinu vyrobeného v Nošovicích ušetří jízdu 2020 plně naložených kamiónů z Plzně na Moravu," uvedl. Podle Pompa skupina využívá v plné míře efektů, které plynou ze sloučení v roce 2000. "Již loni se vyráběla v Plzni a Velkých Popovicích značka Klasik pro trh v českých regionech," připomněl. S výrobou gambrinu ve Velkých Popovicích se podle něj ale v současné době nepočítá. "Naše tři české pivovary v Plzni, Velkých Popovicích i Nošovicích mají velmi dobré strategické rozmístění a licenční výroba je naprosto logickým krokem," doplnil plzeňský sládek Jaroslav Malkovský, který stojí v čele nového útvaru pro řízení a kontrolu licenční výroby v tuzemsku i v zahraničí. Vyvalování sudů. Rarita, kterou už jen jako jedni z mála zachovávali v plzeňském pivovaru. Tradici tam má už téměř stoletou. "V současné době už tento proces nepoužívá téměř žádný pivovar na světě. Je to škoda. Jsem rád, že alespoň v Plzni vyvalování sudů zůstalo zachováno," těšilo mistra bednáře Ladislava Bešťáka, který v pivovaru pracuje už od svých čtrnácti let. Čtyřicet dřevěných pivních sudů právě 6.března 2002 za velkého zájmu přihlížejících opustilo pivovarské sklepy a začalo podstupovat pravidelnou proceduru. "Umyjeme je, vysmolíme a potom je vrátíme zpátky. Je to sice moje práce, ale hlavně koníček," řekl bednářský mistr a pustil se do vysvětlování principu vyvalování sudů. "Musíme do nich nahnat vařící vzduch. Stará smola se tak uvolní. Potom do nich nalejeme čtyřicet litrů nové smoly, 220 stupňů Celsia teplé. Zavřeme dvířka a sud převalíme," uvedl Bešťák. Tomu bylo líto, že většina podniků vařících pivo už dřevěné sudy nahradila nerezovými. "Tyhle novinky jako starý bednář nerad vidím. Dřevo je dřevo, pivo do něj prostě patří," zdůraznil. Pěnivý mok prý pak má jedinečnou chuť, kterou mohou návštěvníci pivovaru při exkurzi okusit. S tvrzením mistra bednářského souhlasí i vedení plzeňského pivovaru. "Jsme prakticky jediný podnik, který takové tradice udržuje a hodláme i nadále pokračovat. Je to rarita a pro návštěvníky zajímavé poznání," tvrdil vedoucí odboru služeb návštěvníků pivovaru Jindřiška Eliášková. Nová stáčecí linka, která byla v březnu 2002 uvedena do provozu v pivovaru, naplnila během hodiny na 36 tisíc půllitrových a třetinkových lahví. To bylo zhruba 112 až 198 hl piva. Do nové linky, která je umístěna v objektu staré lahvovny, investoval plzeňský pivovar 150 miliónů korun. Právě s nalezením prostoru pro tuto investici měla společnost dlouhou dobu potíže. S plnicím zařízením se původně počítalo v nové budově, kde měly být kromě skladu, laboratoří a kanceláří rovněž dvě stáčírny. Zůstala pouze jediná. Provoz druhé linky by mohl narušit statiku stavby, proto polovina obří haly zeje prázdnotou. Pivovar zde počítá se stáčírnou plechovek, které jsou mnohem lehčí než sklo a nepotřebují myčku. Vše ale závisí na nákupu pasterizačního zařízení, které nesmí příliš vibrovat. Společnost PP, majitel pivovaru Radegast, začala v Nošovicích vařit své nejprodávanější pivo Gambrinus. Skalní pivaři byli šokováni, znalci světového trhu však krčili rameny: „Je to logická cesta.“ „V únoru jsme zahájili testování výroby gambrinusu v Nošovicích a výsledky jsou velmi úspěšné. Běžný pivař nošovický gambrinus od plzeňského nerozezná, i pro odborníky to je těžké,“ řekl mluvčí PP Jaroslav Pomp. Jeho slova potvrdil ostravský novinář Michal Kubíček: „Na nošovickém gambrinusu mne na první pohled zaujala rozdílná pěna - více sycená, více jakoby roztřepaná. Rozdíl ve vůni nebyl velký.“ Když dne 14.3.2002 pivovar poprvé představil nošovický gambrinus novinářům, z dvacetičlenné skupiny laických degustátorů jej od plzeňského dokázala odlišit jen pětice mužů. Výrobní postup nošovického gambrinusu, parametry a kvalita vody, sladu, chmele a kvasnic jsou v Nošovicích stejné jako v Plzni. Na výrobu v nošovickém pivovaru také dohlíží plzeňský sládek. Ten podobně rozjížděl výrobu licenčního gambrinusu v litevském Kaunasu a ve slovenských pivovarech Hurbanovo a Velký Šariš. Pro domácí pivaře to všechno byly ale těžko stravitelné argumenty. „Cizinci zavádějí do našeho tradičního odvětví nepřirozené postupy. Gambrinus patří do Plzně a v Nošovicích ať vaří Radegast, jinak nám za chvíli budou světové firmy nutit univerzální europivo, u kterého se smažou všechny chuťové nuance, které našim značkám dává tradice,“ zlobil se dvaačtyřicetiletý ostravský obchodník Milan Chovančík. Jaroslav Pomp ale vysvětlil, že vařit pivo zavedené značky lincenčně v jiných pivovarech je ve světě běžné: „Plzeňský Prazdroj je v tomto směru u nás průkopníkem. Čeští spotřebitelé jsou trochu konzervativní, ale jistě si zvyknou. V zahraničí je to běžný jev, jak jinak by se mohl rozšířit třeba slavný Guinness do celého světa, kdyby se nevyráběl licenčně v mnoha různých zemích,“ řekl. I když plzeňští přišli do Nošovic s gambrinusem, zdejší radegast nejprodávanější firemní značce Prazdroje rozhodně neustoupí: společnost s ním počítala i v budoucnu a chtěla, aby se stal „nejpopulárnější a nejznámější pivní značkou na Moravě. Radegast byl v celorepublikovém srovnání hned po gambrinusu druhým nejrozšířenějším pivem na domácím trhu (drží si tu jedenáctiprocentní podíl) a na severní Moravě v prodejích dlouhodobě vedl. Pivovary Prazdroj a Radegast, porušily podle Úřadu na ochranu hospodářské soutěže zákon. Oba pivovary totiž uzavíraly výhradní smlouvy o dodávkách svých výrobků do restaurací, kde se pak nesměla prodávat jiná piva. Na počínání velkých pivovarů si u antimonopolního úřadu stěžovali zástupci Českého svazu malých nezávislých pivovarů. "Výhradní smlouvy ze strany těchto dvou pivovarů velmi podstatně omezovaly konkurenci. Podobné praktiky zužují zákazníkům možnost výběru druhů piv a nevedou ke spravedlivé ceně," uvedl v dubnu 2002 předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář. Zatím však odmítl sdělit výši pokuty, kterou úřad pivovarům vyměřil, neboť postižení se mohou odvolat. Spojení pivovarů Prazdroj, Radegast a Velkopopovický kozel stále ještě v dubnu 2002 nebylo dotaženo do konce. Ačkoli valné hromady Prazdroje a Radegastu rozhodly o fúzi již v roce 2000, spojení ještě nebylo zapsáno u rejstříkového soudu. Podle mluvčího Prazdroje Jaroslava Pompa dokončení fúze blokují tři žaloby minoritních akcionářů. "Komplikuje nám to situaci. Ačkoliv jsme jedna firma s jedním vedením, musíme vést trojí účetnictví," uvedl Pomp. Zatím nedokáže odhadnout, kdy budou spory dokončeny. Rejstříkový soud totiž může spojení posvětit až ve chvíli, kdy budou spory dokončeny. Jedním z akcionářů, který u soudu napadl způsob ocenění majetku Prazdroje před sloučením, je Aleš Hodina. "V nejbližších dnech bych měl dostat písemné stanovisko vrchního soudu. Připravuji dovolání," řekl Hodina. Důvodem k žalobě byl podle něj fakt, že při oceňování majetku Prazdroje nebylo zohledněno úvěrové zatížení, které mělo vzniknout převzetím Radegastu, čímž byli poškozeni minoritní akcionáři. "Další žaloby se týkají rovněž oceňování majetku," uvedl Pomp. Antimonopolní úřad fúzi pivovarů schválil. Nedávno však úřad zasáhl proti Prazdroji a Radegastu, když s ním zahájil řízení kvůli poškozování konkurence. Pivovary totiž podle úřadu uzavíraly výhradní smlouvy o dodávkách do restaurací, které pak nemohly prodávat jiné výrobky. Předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář tehdy prohlásil, že pivovary tak velmi podstatně omezovaly konkurenci, přičemž podobné praktiky podle něj poškozují i zákazníky. "Nesouhlasíme se závěry šetření a podali jsme proti rozhodnutí rozklad. Nezávisle na prohlášeních, které ÚOHS učinil pro tisk ještě před uzavřením řízení, rádi bychom věřili, že náš rozklad bude spravedlivě projednán," zareagoval 18.4.2002 na postup antimonopolního úřadu Pomp. Uskupení kolem Prazdroje je největší pivovarnickou skupinou ve střední Evropě. Kromě Radegastu a Velkopopovického Kozla tam patří ještě mj. slovenský Šariš. Pivovary ovládá South African Breweries. Ta je získala za 22 miliard korun od japonské Nomury, která v rámci transakce "České pivo" akcie pivovarů převzala od IPB. Tam však peníze za pivo z Nomury nedorazily, pohledávky skončily ve firmách Torkmain a Levitan. Naopak závazek Nomury byl převeden na její dceřinou firmu, společnost Pembridge. Ta však má na základě dřívějších smluv zaplatit akciemi IPB, jejichž hodnota na to nestačí. Kvůli "Českému pivu" stíhá manažery z bývalé IPB policie, ČSOB jako nástupce IPB na konci února Nomuru kvůli transakci zažalovala u soudu. Záležitost "Českého piva" je nyní navíc i před arbitrážním soudem v Londýně. Zvýšení mzdových prostředků ve skupině Prazdroje, tedy i v pivovaru v Nošovicích, o 6 % proti minulému období garantovala zaměstnancům nová kolektivní smlouva. Firma ji podepsala s odborovými organizacemi pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Průměrná měsíční mzda v roce 2001 stoupla na 22 556 korun, zatímco v roce 2000 činil průměr 20 717 korun. Už v roce 2001 společnost sjednotila různé mzdové soustavy skupiny všech tří pivovarů. Největší rozdíly byly v Radegastu, kde za stejnou práci brali zaměstnanci pouze 80 % mzdy pracovníků v Plzni. V rámci zaměstnaneckých výhod měli ve skupině o týden delší dovolenou, než stanovuje zákon, příspěvky na penzijní připojištění, závodní stravování a dětskou rekreaci. Prazdroj představil v dunu 2002 v Londýně světovou reklamní kampaň za deset milionů dolarů, kterou chtěl plzeňské pivo dostat mezi první desítku nejlépe prodávaných pivních značek na světě. Do roku 2010 hodlal zvýšit prodané objemy téměř pětkrát. Pivovar rozjel kampaň od května v Polsku a držel se v ní staré marketingové linie, že Prazdroj je "První plzeňské pivo na Zemi". Kampaň vysvětlovala, že před plzeňským pivem byla všechna piva tmavá nebo zakalená. Ve zkušebním provozu bylo od května 2002 nové návštěvnické centrum plzeňského pivovaru. To bylo výchozím bodem celé návštěvnické trasy, která je vůbec nejčastějším cílem turistů v kraji. Slavnostní otevření centra naplánovali pivovarníci na červen 2002. "Součástí návštěvnické haly na nádvoří pivovaru je nyní stálé panorama, zobrazující průřez pivovarnickým domem. Návštěvníci tak uvidí, jakým způsobem se vyrábí pivo. Výtvarná expozice je doplněna figurami historických postav i autentickým zařízením pivovarnického domu," vysvětlil mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Podoba centra oproti minulosti doznala i změn, co se týče velikosti. "Kvůli špatné statice museli stavebníci část budovy strhnout. Na uvolněném místě však budujeme venkovní odpočinkové prostory se zelení a lavičkami. Rozšíříme ovšem i plochu parkoviště, kde stojí například zájezdové autobusy," uvedl mluvčí. Novinkou v centru bylo i zrekonstruované kino, kde mohou návštěvníci zhlédnout film o historii a současnosti plzeňského piva. "Připravili jsme jiný film, než na jaký byli návštěvníci z minulosti zvklí," sdělil další novinku Pomp. Několik nových expozic chystal Prazdroj i v rámci prohlídkové trasy v pivovarské varně a sklepích. Rekonstrukce a úpravy návštěvnického zázemí pivovaru stály zhruba deset až patnáct milionů korun. Podle Tonyho van Kralingera, který zastupuje SAB v čele plzeňských pivovarů, Jihoafričané na jaře 2002 zvažovali dříve nepředstavitelné: vařit nejslavnější plzeňský nápoj Pilsner Urquell mimo město, nebo dokonce mimo republiku. "Bereme v úvahu všechny způsoby jak dále expandovat. Nynější prioritou je práce na zvýšení výroby v místě nynější produkce, tedy v Plzni. Uvažujeme ovšem i o dalších variantách a jednou z nich je i možnost výroby v teritoriu, kam bychom se značkou Pilsner Urguell chtěli expandovat," tvrdil v květnu 2002 Tony van Kralingen. Velký zájem o pivo Pilsner Urquell je důvodem, proč plzeňský pivovar uvažoval na jaře 2002 o rozšíření výroby své prémiové značky. Pro Plzeňany to ale neznamenalo, že by firma ve velkém přijímala nové zaměstnance - jednak totiž uvažoval o licenční výrobě Prazdroje v zahraničí, jednak by nové technologie v plzeňském areálu nepotřebovaly příliš lidí k obsluze. Vzhledem k tomu, že areál pivovaru má rozlohu více než 50 ha, nebylo by podle slov finančního ředitele Prazdroje Gartha Saunderse rozšíření podniku žádným problémem. "Z finančního hlediska je ale stavba nových kapacit nákladná záležitost. Veškeré další kroky proto teprve zvažujeme," uvedl Garth Saunders. Nárůst prodeje značky Pilsner Urquell na zahraničních trzích vyvolal v Prazdroji také úvahy o možné licenční výrobě v zahraničí. Toto téma bylo v minulosti nepřijatelnou variantou, nyní manažeři produkci vlajkové značky pivovaru připouštějí. "Posuzujeme všechny klady a zápory, které by výroba piva Pilsner Urquell v zahraničí mohla mít," sdělil generální ředitel plzeňského pivovaru Tony van Kralingen. Podle jeho slov má prémiová plzeňská značka za hranicemi obrovský potenciál. "Vždyť jen za loňský rok export piva Pilsner Urquell vzrostl meziročně o 37 %," doplnil Kralingen. V Německu se plzeňské pivo stalo jedinou importovanou prémiovou značkou, jejíž prodej zaznamenal růst. Generální manažer Prazdroje tvrdí, že otázka výroby vlajkové značky plzeňského pivovaru mimo krajskou metropoli je velmi citlivá. "Je třeba zjistit, jak by na skutečnost, že by Prazdroj mohl pocházet i odjinud než z Plzně, reagovali zahraniční konzumenti," vysvětlil Tony van Kralingen. Podle jeho sdělení pivovary při jakékoliv licenční výrobě musí zajistit shodu produktu s originálem. "V našem případě je podmínek několik: český sládek, který prošel výrobou v Plzni. Totožná technologie, původní suroviny. To vše a mnohé další by bylo třeba, aby byl zachován chuťový profil originálu. Licenční výroba je nesmírně náročná záležitost, proto je vše zatím ve stádiu úvah," konstatoval Tony van Kralingen. Pro Prazdroj by byla licenční výroba prémiové značky finančně výhodná. Export společnosti totiž prodražují celní či daňové poplatky a náklady na dopravu. Například při vývozu tohoto piva do Polska, které je v současné době pro firmu jedním z významných exportních trhů, platí Prazdroj poplatky pětadvacet eur na hektolitr. Plány Prazdroje na zvýšení kapacity výroby piva Pilsner Urquell navazují na dosavadní investice, které firma vynaložila. V roce 2001 pivovar zaplatil za modernizaci a rozšíření výroby zhruba dvě stě milionů korun. Již příští týden firma otevře ve svém plzeňském areálu nový velkokapacitní exportní sklad za zhruba 85 milionů korun. "Prazdroj buduje nový sklad právě proto, že potřebuje zvýšit kapacitu pro expedici piva Pilsner Urquell do ciziny. Tato značka se totiž stala nejprodávanějším českým pivem v zahraničí," připomněl mluvčí pivovaru Jaroslav Pomp. Skupina plzeňských pravovárečníků se snažila na jaře 2002 soudními žalobami dokázat, že Plzeňský Prazdroj nikdy nebyl znárodněn. Jejich případná soudní výhra by mohla zpochybnit privatizaci Prazdroje i jeho následné vlastnické změny. Na žalující straně jsou pokračovatelé Pravovárečného měšťanstva, které vlastnilo plzeňský pivovar do roku 1945. O něj je připravily Benešovy dekrety. "Nesnažíme se zpochybnit jejich platnost. Snažíme se prokázat, že při znárodnění určité kategorie potravinářských podniků došlo k závažné právní chybě, která anuluje znárodňovací akt. Znárodňovací výměr totiž nepodepsal ministr výživy, ale úředník. V kauzách obdobných té naší Ústavní soud potvrdil neplatnost znárodnění. Je to obdobné, jako kdyby člověk prodával svůj dům a smlouvu za něj podepsal domovník," řekl šéf sdružení Plzeňského pravovárečného měšťanstva Karel Svoboda. Pravovárečníci mají v rukou ještě další soudní verdikt, který potvrzuje, že původní Pravovárečné měšťanstvo jako právnická osoba nikdy nezaniklo, jen mu vymřely statutární orgány. "Proto musíme obnovit činnost. Současné sdružení pravovárečníků není jeho právním pokračovatelem, tudíž nemá šanci uspět v soudních sporech, stejně jako jednotliví pravovárečníci," vysvětlil Svoboda. Právo várečné je vázáno ke dvěma stům padesáti historickým domům v Plzni. Pravovárečníky jsou majitelé těchto nemovitostí. K nevýznamnějším patří město Plzeň. To však zatím váhá, zda se přidá k soudnímu tažení kvůli dobrým vztahům s majiteli Prazdroje. "Zatím jsme pověřili právníky, aby situaci analyzovali," připustil plzeňský primátor Jiří Šneberger Rostoucí spotřeba piva v Polsku inspirovala největšího Prazdroj zaměřit se ještě více než dosud na tento trh. Zatímco v roce 1990 se v Polsku vypilo 11,4 miliónů hl pěnivého moku, v roce 2001 už to bylo 24 miliónů. Roční spotřeba piva na hlavu tak vzrostla z 30 na 62 litrů. Prazdroj má v Polsku úspěch s prémiovou značkou Pilsner Urquell, které se tam v roce 2001 dovezlo šestkrát více než v roce 1990, a to 108 tisíc hl. Přitom generální ředitel PP Tony van Kralingen tvrdil, že tato značka má v této zemi velké perspektivy. Kralingen také nedávno zveřejnil, že se Pilsner Urquell nebude vyrábět jen v Česku, ale i v jiných zemích. "Když má SAB v Polsku pivovary, dá se očekávat, že se tam Prazdroj bude vyrábět," uvedl zdroj, který je podrobně obeznámen s děním v Prazdroji. "Plzeňská firma z toho bude profitovat účtováním licenčních poplatků. Když chce SAB vytvořit z Pilsner Urquell globální značku, nedá se vyrábět na jednom místě, protože by nebyla konkurenceschopná," uvedl zdroj a dodal, že tak to dělají všichni světoví konkurenti. Už brzy by mělo být dokončeno spojení tří českých pivovarů, které patří od října 1999 do skupiny SAB. "Všechny tři rejstříkové soudy, které mají zapsat fúzi Plzeňského Prazdroje, Pivovaru Radegast a Pivovaru Velké Popovice, čekají na pravomocné ukončení dvou posledních soudních sporů," uvedl v červenci 2002 právník Tomáš Sokol, který zastupuje skupinu Prazdroje. Zatím poslední stání se konalo 13.6.2002 u Krajského soudu v Ostravě. Společnost DAY s. r. o. a Milan Behro, kteří zažalovali Pivovar Radegast, požadovali zrušit usnesení valné hromady ze 30.6. 2000, která rozhodla o spojení tří českých pivovarů v jeden subjekt. Sokol uvedl, že 27.6.2002 obdržel rozhodnutí soudu vyznívající ve prospěch fúze. "Proti tomuto verdiktu se může protistrana do 30 dnů odvolat," vysvětlil Sokol. Valné hromady tří pivovarů byly napadeny 5 žalobami drobných akcionářů, z nich tři už soudy zamítly. Valná hromada Prazdroje dne 28.6.2002 rozhodla o tom, že historicky nejvyšší zisk 838,5 miliónu Kč společnost akcionářům nerozdělí a použije jej na další rozvoj. Po přídělech do fondů tak 793,3 mil. Kč zůstane jako nerozdělený zisk. Jeho celkový objem se zvýšil na 2,05 miliardy, uvedl předseda představenstva Tony van Kralingen. Do šestičlenného představenstva akcionáři zvolili obchodního ředitele Otakara Bindera a technického ředitele Stanislava Fridricha. FNM navrhl do tříčlenné dozorčí rady místo Augustina Sachra Jana Žateckého a akcionáři to schválili. Prazdroj vlastní z 97,55 % nizozemská Pilsner Urquell Investment, B.V., která je dceřinou firmou jihoafrických pivovarů SAB. Pivovar Tychy, Polsko - tak s největší pravděpodobností bude znít adresa, na které se bude poprvé v historii licenčně vyrábět prémiová značka Pilsner Urquell. Specialisté plzeňského pivovaru již v polském podniku, který stejně jako Prazdroj patří do skupiny SAB, začali v létě 2002 se zkušebními várkami. "Produkce však nejprve musí splnit všechny podmínky licenční výroby, především pak musí být vyráběné pivo shodné s plzeňským originálem," uvedl v červenci 2002 ředitel zahraniční výroby Prazdroje Jan Hlaváček Polsko je v posledních letech pro Prazdroj jedním z nejrychleji rostoucích trhů. "Expanzi pivovarů nahrává situace na trhu. Spotřeba tradičního polského nápoje - vodky - klesá. Je znát zřetelný příklon spotřebitelů k lehčím typům alkoholických nápojů, třeba právě piva," objasnil situaci manažer polské pivovarnické společnosti Kompania Piwowarska Bartlomiej Szmaj. Posledním zářijovým dnem roku 2002 ukončí činnost distribuční středisko Prazdroje v Domažlicích. Vedení firmy rozhodlo, že po pěti letech se jeho brány uzavřou. Zákazníků by se změna neměla nijak dotknout."Pět lidí z obchodního oddělení přejde do Plzně. Část lidí ale o práci přijde. Pokud nedostanou nabídku, je ohroženo čtrnáct zaměstnanců," potvrdil Miroslav Martínek, vedoucí distribučního centra v Domažlicích. Například on sám zasvětil práci v pivovaru třicet let svého života. Také on patří mezi ty, kterým hrozí propuštění. "Ze čtrnácti podobných středisek jsme se celou dobu naší existence drželi mezi těmi nejlepšími. I přesto, že jsme patřili mezi ty menší distribuční centra, nikdy jsme nebyli nejhorší. Ročně od nás mířilo k zákazníkům asi 120 000 hl piva," uvedl Martínek. O osudu domažlického centra rozhodli manažeři společnosti, která se nedávnou fůzí s jednou z amerických pivovarnických společností stala druhou největší na světě. "V Plzni postavili nový centrální sklad. Když se z Plzně zaváží i Železná Ruda nebo Mariánské Lázně, do Domažlic to zvládnou také," dodal vedoucí domažlického centra. Rozlehlý areál byl nabídnut ke koupi. Nevídaná a ojedinělá situace nastala 13.srpna 2002 v plzeňském pivovaru - Prazdroj totiž v odpoledních hodinách pozastavil výrobu piva. Důvod? Stejný, jako u mnoha dalších nečekaných situací, které v oněch dnech v západočeské metropoli nastaly. Záplavy. Management pivovaru se totiž rozhodl obával možného zatopení podnikové elektrocentrály a tím i výpadků proudu. Ty by totiž mohly narušit vaření piva. „Aby nedošlo ke škodám při případném výpadku elektrické energie, rozhodl se podnik dopoledne dokončit rozpracované várky a další výrobu pozastavit. Pivovar následně přerušil i stáčení piva do lahví a později i do sudů,“ uvedl zástupce pivovaru Michal Kačena. Podle něj se opět výroba v podniku rozeběhne poté, co pomine nebezpeční záplav. Z výrobních linek Prazdroje dne 15.8.2002 začaly opět sjíždět sudy a lahve s pěnivým mokem. Největší tuzemský pivovar musel zastavit stáčírny 13.8.2002 ráno poté, co rozbouřená Radbuza zaplavila v podniku sklepy, suterény v budově ředitelství i některých provozních objektech a také hlavní přívod energie. "Od středy odčerpáváme vodu a stejný den se nám podařilo obnovit dodávky elektřiny," řekl 15.8.2002 tiskový mluvčí společnosti Michal Kačena. Pro sladovnu, která musí běžet nepřetržitě, zajistil pivovar již 13.8. náhradní zdroj. O škodách nechtěl Kačena zatím spekulovat. "Nakonec to zřejmě nebude nijak dramatické, první dojem byl daleko horší," uvedl pouze. Prazdroj čerpal vodu z městského vodovodu a z části i z vlastních vrtů. Ty zatím prověřoval a nepoužíval. Licenční výroba značky Pilsner Urquell bude do konce roku 2002 zahájena v polském pivovaru Tychy. Odborné testy již potvrdily, že kvalita v licenci vyráběného piva je shodná s originálem. Stejné budou jak suroviny, tak výrobní postupy. Navíc za kvalitu piva bude ručit sládek z Plzně. Pivovar Tychy je součástí společnosti Kompania Piwowarska, která stejně jako Prazdroj patří do skupiny SABMiler, druhé nejsilnější pivovarnické skupiny na světě. V roce 2001 dosáhl prodej piva značky Pilsner Urquell v Polsku 108 000 hl s meziročním nárůstem 58 %. Podle absolutní spotřeby piva dnes patří Polsko na páté místo v Evropě. "V případě této značky byly přípravy výroby značně složitější," říká ředitel zahraniční výroby Prazdroje Jan Hlaváček. * Proč jste nezačali s licenční výrobou Prazdroje dříve? O tomto kroku firma uvažovala již dlouho a hlavně díky technickým možnostem, které před deseti či dvaceti lety nebyly, jsme dospěli k rozhodnutí, že licencovat Prazdroj je možné. Určili jsme několik zásadních věcí, které jsou pro Prazdroj nejdůležitější a které by měly být neměnné. Jedná se o základní suroviny, jako jsou slad, chmel či kvasnice, a také složení vody, jež musí být identické jako v Plzni. Další záležitostí bylo naprosté dodržení technologie výroby Prazdroje, protože ta se kromě západočeské metropole nikde na světě nepoužívá. * Dokážou ti nejlepší odborníci poznat rozdíl mezi originálním a licencovaným nápojem? Při konečné degustaci se prokázalo, že pivo vyrobené v Polsku je od originálu nerozlišitelné. Zkoušky se zúčastnilo dvacet odborníků, včetně vrchního sládka Václava Berky, a po dvoukolovém testu výsledky neprokázaly odlišnost. * Nebude Polákům vadit, že pivo nepochází přímo z Plzně? Marketingové průzkumy to nepotvrdily. Ten produkt je tak identický, že konzument nic nepostřehne. Máme například zkušenosti ze Slovenska, kde vaříme Gambrinus a Kozla, že zákazník je orientován na značku a ne na místo produkce. * Vlastník Prazdroje, firma SABMiller, má v Polsku i pivovar Lech. Proč jste si nevybrali právě ten? Hlavní roli sehrála technická zařízení. Pivovar Tychy je pro výrobu Prazdroje vhodnější, je tam malá varna, kterou před lety dodalo ZVU Hradec Králové a dokonale vyhovuje našim kapacitním požadavkům. Mohli jsme tam provádět značné množství testů a nastavit technologický proces přesně tak, jak potřebujeme. Velmi podstatné je také to, že se na této varně bude vařit pouze Prazdroj. * Když vaše firma připravovala výrobu piva Gambrinus či Kozel ve slovenském Pivovaru Šariš, trvaly přípravy pouze několik týdnů. Proč je to v Polsku složitější? Gambrinus či Kozel jsou značky, které je možné vyrobit při dodržení určitých technologických parametrů v každém moderním pivovaru bez jakéhokoli investičního zákroku. Jde o technologické postupy, jež se liší v detailech. U Prazdroje je to složitější, bylo nutné investovat do zařízení, a také suroviny musíme dovážet. Proto celá akce trvala zhruba rok, než jsme si byli jisti, že to pivo je stejné. * Polský Prazdroj je určen jen pro tamní trh. Proč ho nechcete prodávat třeba i v Pobaltí či jinde? Je to marketingové rozhodnutí, nemohu to potvrdit, ani vyloučit, záleží na dalším vývoji. Zaručujeme ale, že Prazdroj prodávaný v Čechách bude pocházet jen z Plzně. Třetí ročník Pilsner Fest ve dnech 4.-6.října 2002 oslavil zároveň 160 let od založení firmy a uvaření první várky piva. Už 2.10. se sešlo na nádvoří Prazdroje asi tisíc pozvaných profesionálních a dobrovolných záchranářů. Pivovar i město jim akcí "Poslední guláš pro záchranáře" poděkovalo za nasazení při povodních. Během odpoledne zahráli účastníkům například Greenhorns Honzy Vyčítala a Yo Yo Band. Na srpnové události zavzpomínají při střihovém dokumentu o povodních v Plzni. Pro veřejnost se brána pivovaru otevřela 4.10. odpoledne. Kromě rockových koncertů si mohli návštěvníci prohlédnout prostory podniku nebo se občerstvit pivem či grilovanými uzeninami. Další program byl připraven na celý víkend. Pro případ špatného počasí postavili organizátoři velký stan. V roce 2002 obnovili tradici žehnání piva. Obřad proběhl 5.10. za účasti plzeňského biskupa. Prazdroj, pak dlouho dlouho nic a teprve potom ostatní pivovary. Tak nějak vypadal v roce 2002 pivní trh v Karlovarském kraji. Plzeňské značky Prazdroj a Gambrinus byly v kraji nejprodávanější. Když se k tomu přičetly další dvě značky z pivovarů patřící do plzeňského impéria Velkopopovický Kozel a Radegast neměl co do prodaných hektolitrů Prazdroj v kraji konkurenci. "V Karlovarském kraji jsme na tom velmi dobře. Například v Karlových Varech téměř polovinu prodaného piva tvoří Pilsner Urquell a Gambrinus 12," řekl tiskový mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Pilsner Urquell se točil hlavně v dražších restauracích a v Karlových Varech. Přímo v jejich centru plzeňskou dvanáctku jako svoji hlavní značku nabízí polovina restaurací. Gambrinus se pije spíše v menších městech a levnějších podnicích. Důvodů, proč se v kraji hodně čepuje Prazdroj, je několik. "Preferují ho zvláště zahraniční hosté," tvrdil jeden z majitelů restaurace. V Česku je to Prazdroj všech piv, značka, která má "uctivé" reklamní kampaně a na jejíž propagaci je plzeňský pivovar velmi citlivý. Co platí doma, venku ne. Ve Velké Británii rozjeli majitelé Prazdroje marketingovou kampaň, při níž dívky oblečené v přiléhavých zlatých kombinézách obcházejí hosty nočních podniků a zvesela nabízejí to pravé plzeňské. A ještě o notný kus dál zašel maďarský distributor plzeňského piva. Ten rozesílá prostřednictvím elektronické pošty hru, kterou lze bez nadsázky nazvat "striptýz s Prazdrojem". Kdo na počítači nachytá do basy dostatek lahví piva, může vysvléknout jednu ze tří zvolených dívek: blondýnu, brunetku nebo černovlásku. Hra se již ve velkém rozšířila i do Čech. Reklamní odborníci zahraniční metody propagace plzeňského piva hodnotí velmi záporně. "Prazdroj a striptýz? To je naprosto neadekvátní způsob propagace tohoto jedinečného piva. Tak se dá dělat reklamní kampaň na ty nejlacinější značky, ale jméno prémiového českého piva to poškozuje," soudí Jiří Mikeš z Asociace reklamních agentur. Že Maďaři šlápli vedle, přiznává i vedení Prazdroje. "Hra nevznikla ve společnosti Plzeňský Prazdroj, ale jako ojedinělá akce marketingového oddělení naší sesterské společnosti v Budapešti. Ačkoli pro někoho může znamenat dobrou zábavu, prezentuje značku Pilsner Urquell způsobem, který neodpovídá jejímu postavení a renomé," přiznává mluvčí Prazdroje Michal Kačena. Pokud jde o britskou marketingovou kampaň, tu mají podle zdrojů z vedení Prazdroje na svědomí přímo lidé z londýnského vedení jejich mateřské společnosti SABMiller. "My na to nemáme vliv," říká člen vedení Prazdroje. "Tuzemská reklamní kampaň ve stylu národního obrození, kde Josef Jungmann odhaluje krásy češtiny prostřednictvím piva, je mnohem adekvátnější," doplňuje Mikeš. Přes devět milionů hektolitrů piva prodala v roce 2002 akciová společnost Plzeňský Prazdroj, největší producent piva na českém trhu. Díky třináctiprocentnímu meziročnímu nárůstu firma dosáhla rekordních výsledků ve své historii, informoval mluvčí Alexej Bechtin. Skupina, která zahrnovala kromě plzeňských závodů Gambrinus a Prazdroj také pivovary Radegast Nošovice, Velké Popovice a slovenský Šariš, prodala v roce 2002 v ČR přes 7,74 milionu hl piva, což bylo o 6,4 % více než v předchozím roce. Vedení Prazdroje to považovalo za velký úspěch s ohledem na stagnující domácí trh a na těžkosti způsobené povodněmi. Prazdroj potvrdil svou vedoucí pozici i mezi českými exportéry piva. Celkový vývoz, včetně licenční výroby, vzrostl o 36 % na 1,26 miliónu hl. "Toto číslo ovlivnil především pokračující úspěch značky Pilsner Urquell na klíčových zahraničních trzích a obrovský nárůst poptávky po značce Velkopopovický Kozel na Slovensku, kde se toto pivo licenčně vyrábí v pivovaru Šariš," uvedl Bechtin. Mezi klíčové události roku patřilo podle něj zejména potvrzení fúze Prazdroje, Radegastu a Velkých Popovic v jednu společnost od 1. října 2002. Podnik rovněž zahájil licenční výrobu prémiového ležáku Pilsner Urquell v Polsku a v Rusku nedávno odstartoval produkci Velkopopovického Kozla. U prodeje piva Gambrinus firma poprvé překročila hranici čtyř miliónů hektolitrů. "Každé čtvrté pivo vypité v ČR je Gambrinus," dodal Bechtin. K výčtu rekordů se řadilo i to, že pivovar Velké Popovice poprvé ve své historii vystavil více než jeden milión hektolitrů. Prazdroj zaměstnával ve svých pivovarech a ve 13 obchodně distribučních centrech 2750 lidí. Byl nejvýznamnějším subjektem pivovarnického průmyslu ve střední a východní Evropě. Patřil do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller, která je druhou největší na světě. "Prazdroj vytvořil v účetním období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 zisk 2,42 miliardy korun před zdaněním. Hospodářský výsledek po zdanění je 1,64 miliardy korun při tržbách 10,35 miliard," oznámil Woodward. Vedle auditovaného výsledku představil ale ředitel ještě jiný výsledek. Výše uvedená čísla totiž nejsou srovnatelná s ukazateli hospodaření v minulých obdobích. Společnost totiž prošla v roce 2002 dvěma významnými změnami. "Za prvé došlo k fúzi třech do té doby samostatných českých pivovarů a za druhé jsme změnili účetní období z kalednářního roku (od ledna do prosince) na účetní období, které používá mateřská společnost SABMiler, tedy od dubna do března," vysvětlil finanční ředitel Prazdroje Gavin Brockett. Prazdroj od Nového roku zvýšil ceny svých značek v průměru o 4 %, tedy v podstatě o desetihaléře. Podle zkušeností z minulých let se dalo čekat, že ke zdražení sáhnou po Prazdroji i některé další pivovary. Prazdroj od ledna 2003 zvýšil ceny piva podle druhu balení. "Nejméně naroste cena lahvového piva, v průměru o 1,5 %. Naopak sudové pivo a pivo v cisternách, které kupují především restaurace, podraží o 6 %," uvedl Alexej Bechtin z Prazdroje. Prazdroj, prodává v Kanadě značku Pilsner Urquell již zhruba sto let. "V době komunismu to bylo ročně tak 1500 hl ročně, ale v roce 1990 již třikrát více. Se vstupem firmy SAB do Prazdroje se odbyt v Kanadě zvýšil až na současných přibližně 13 tisíc hl. Ročně zaznamenáváme asi desetiprocentní nárůst," informoval v lednu 2003 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Vlastník Plzeňského Prazdroje, skupina SABMiller, se poprvé od svého vstupu do největšího tuzemského pivovaru rozhodl vyplatit dividendu. Ta může dosáhnout i 600 korun na akcii o jmenovité hodnotě tisíc korun. Stane se tak ale jen v případě, že se SABMiller na březnové mimořádné valné hromadě rozhodne prosadit výplatu celého nerozděleného zisku z minulých let. Ten činí 1,2 miliardy korun. "Zatím nevíme, kolik bude dividenda přesně činit," řekl v únoru 2003 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle Bechtina by výplata dividend neměla nijak ovlivnit investiční činnost. "Stále to budou ročně stovky miliónů korun. Například letos začne výstavba nové varny, která by měla od roku 2005 dvojnásobně zvýšit kapacitu výroby piva Pilsner Urquell," uvedl Bechtin. Pivovar od března 2003 začal vařit pro Prazdroj pivo Klasik. Dohodu mezi oběma pivovary, která předpokládala produkci zhruba 100.000 hl piva ročně, už svým rozhodnutím stvrdil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pivo Klasik patřilo k tzv. ekonomickým značkám v portfoliu Prazdroje a bylo určeno pro prodej v maloobchodní síti. Poptávka po pivu Klasik, které se dosud vyrábělo ve Velkých Popovicích a v Nošovicích, se neustále zvyšovala. Výrobně technický ředitel Prazdroje Stanislav Fridrich uvedl, že metoda tzv. contract brewing je ve světě běžná a umožňuje pivovarům efektivně rozložit výrobní kapacity. Používají ji v řadě zemí také pivovary mateřské skupiny Prazdroje SABMiller. Prazdroj při plnění této smlouvy dodal nezbytnou výrobní dokumentaci a kontroloval standardy surovin a dodržování stanovených výrobních postupů tak, aby byla zachována kvalita a všechny parametry piva Klasik. "Po pečlivém prozkoumání jsme našli v pivovaru Platan spolehlivého partnera pro smluvní výrobu," řekl Fridrich. "Smluvní výroba pro Prazdroj nám umožní účinně využít existující kapacity a podniknout řadu dalších plánovaných kroků pro rozvoj naší firmy jako významného regionálního pivovaru," poznamenal ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček. Podle něho nehrozilo žádné omezení výroby dosavadního sortimentu. "Nedílnou součástí rozvojové strategie pivovaru i nadále zůstává samostatná obchodní politika, pokud jde o naše značky," uzavřel Kovaříček. Smlouva zahrnovala pouze výrobu a expedici piva značky Klasik do dodaných obalů a nepředpokládala žádné samostatné marketingové, prodejní a distribuční aktivity. V dubnu 2003 vešel v život nový projekt Plzeňské teplárenské, kterým byla dodávka chladu pro Prazdroj. Teplárenská společnost totiž jako jedna z prvních v tuzemsku začala zákazníkům nabízet odběry chladu produkovaného absorpčními jednotkami. Prvním podnikem, kam "průmyslová zima" zamířila, byl právě Prazdroj. V pivovaru nové jednotky nahradily činnost kompresorů. Pokud venkovní teplota překročí čtrnáct stupňů Celsia, zahájí teplárna dodávky chladu o teplotě pět až šest stupňů do sladovny pivovaru. Firma představila na jaře 2003 nového šéfa, který převzal žezlo nad plzeňským pivovarem po Tonym van Kralingenovi, jenž řídil firmu tři roky. Nový generální ředitel, čtyřiačtyřicetiletý Steven James Woodward, je původem z Keni a má jihoafrické občanství. Dosud řídil aktivitity SABMiller v Rumunsku. Woodward 4.3.2003 nechtěl veřejně vystoupit a omezil se prostřednictvím mluvčího Prazdroje Alexeje Bechtina na jediné sdělení: "Pilsner Urquell je podle mě nejlepší pivo." Firma také vyplatila odměny akcionářům Celkem Prazdroj na dividendách pošle akcionářům 1,96 miliardy korun, což byla jedna z největších výplat v Česku. Největší díl připadne majoritnímu vlastníkovi, jímž je světová pivovarnická dvojka SABMiller. Ta vlastnila 97,5 % akcií Prazdroje. Skupině, do níž patřily pivovary Prazdroj, Radegast a Velké Popovice, i po výplatě zůstala ještě zhruba miliarda korun nerozděleného zisku. Peníze se použily na rozvoj společnosti. Odcházející ředitel Tony van Kralingen uvedl, že výplata dividend nijak nepostihne plánovanou modernizaci a rozšiřování pivovarnické skupiny. "Budeme pokračovat v dlouhodobém investičním programu, jehož cílem je zvýšení našich výrobních kapacit," řekl van Kralingen. Kromě nového ředitele obměnili akcionáři i tři ze šesti členů představenstva, kteří do firmy nastupoupili už od března. Nový šéf začal až v dubnu 2003. "Tříprocentní růst prodeje v letošním roce je reálný i přesto, že za první čtvrtletí poklesl celý český trh o 150 000 hl," uvedl v květnu 2003 obchodní ředitel Prazdroje Otakar Binder. Podle něj rostl výrazně po celé republice počet nových restaurací. Naopak klesal prodej lahvového piva, zejména v menších obchodech. "Dnes prodáváme 54 % sudového piva. Jeho podíl se za tři roky zvýšil o 10 %," vysvětlil Binder. Na exportním trhu má Prazdroj podle Bindera šanci výrazně posílit prodej zejména v Polsku, na Slovensku a také v Rumunsku, kde lidé přecházejí od pití tvrdého alkoholu k pivu. "Největší potenciál ale máme v USA, kde je náš partnerský pivovar Miller s desítkami tisíc zákazníků," řekl Binder. V blízkosti brány pivovaru Gambrinus, kterou více než sto let vyjížděly nejrůznější vozy s plzeňským pivem, byla od léta 2003 na patnácti nových billboardech stručně shrnuta historie dopravy plzeňského piva. "Použili jsme zvětšené fotografie z archívu Plzeňského Prazdroje. Historie začíná obdobím okolo roku 1900, kdy pivo rozváželo na koňských povozech a na větší vzdálenost formanskými vozy. V roce 1913 si pivovar pořídil první osobní i nákladní auto a v roce 1932 už vlastnil vozový park čítající 52 automobilů a 4 garnitury silničních vlaků - aut s přívěsy," řekla ředitelka Pivovarského muzea Markéta Formanová. Na billboardech bylo například i auto, které rozváželo pivo Pilsner Urquell v Americe a Citroën, který rozvážel pivo ve Francii. "Posledním vozidlem je současný kamión," dodala Formanová. Billboardy byly až tři metry dlouhé. Prazdroj dne 16.9.2003 zahájil pravidelné každoroční smolení poslední stovky dřevěných sudů, které potrvá čtrnáct dnů. Firma je jediný český pivovar, který tyto čtyřicetihektolitrové sudy stále používá jako atrakci pro turisty. Řekl to šéf party posledních deseti bednářů Ladislav Bešťák, který už sudy vyrábí 48 let. Ještě v osmdesátých letech používal Prazdroj 5500 ležáckých sudů, dnes je to pouhá setina. Další padesátku má největší český pivovar jako rezervu. Od roku 1991 používá firma k výrobě piva výhradně cylindrokónické tanky a dřevěné sudy má už pouze ve skanzenu. S dřevěnými sudy skončily západoevropské pivovary ještě dříve než české. Dnes ale stále dojíždějí do Plzně majitelé německých a belgických minipivovarů a nechávají si vyrobit dřevěné ležácké a transportní sudy a kvasné kádě. Sto let staré osmimetrákové sudy, které jsou vyrobené z dubů ze Slovenska a Sýrie, používá pivovar pouze v turistickém skanzenu. Nové už Prazdroj nevyrábí. "Měníme pouze shnilé dřevěné dužiny," uvedl Bešťák. Posledních 13 kvasných dřevěných kádí využívá podnik k výrobě piva také už jen v turistickém skanzenu. Smolu, jejíž složení je výrobním tajemstvím, firma vyrábí z čínské a americké pryskyřice. "Vaříme ji šest hodin," uvedl vedoucí bednářů. Do každého sudu nalijí 50 litrů smoly o teplotě 200 až 220 stupňů Celsia. Vysmolení jednoho sudu trvá i s válením 20 až 25 minut. Zašpuntovaný se válí 10 až 15 minut, aby se smola rozlila, poté se odšpuntuje a vystřelí z něj smolná pára. "Už za týden do něj může pivo," dodal Bešťák. Podle něj není mezi pivem z dřevěných sudů a nerezových tanků žádný rozdíl. Výuka bednařiny skončila v Prazdroji v roce 1980. Nejmladšímu plzeňskému bednáři, který je ale vyučeným truhlářem, je 35 let. "Naše hlavní práce je údržba sudů ve skanzenu, dále vyrábíme pro turisty vykládané korbelíky a malé soudky," dodal Bešťák. Společnost vyplatila v roce 2003 téměř čtyři miliardy korun na dividendách. Akcionáři Prazdroje dne 30.9.2003 odsouhlasili vyplacení dividend 1,961 miliardy korun za rok 2002. Stejnou odměnu akcionářům schválila již v březnu valná hromada, a to ze zisku roku 2001 a předchozích let.Vzhledem k tomu, že roční zisk Prazdroje přesahuje 1,5 miliardy korun, neměla dozorčí rada žádné výhrady k vysoké dividendě a nijak to neohrozí finanční stabilitu firmy. Akcionáři dále schválili jako nového člověka do šestičlenného představenstva Andyho Waltera, současného technického ředitele SABMiller Europe. Dosavadní člen Marc Luce se vzdal funkce na vlastní žádost. Nemít ještě hotové zdi kuchyně a už do ní stěhovat lednici nebo fritézu - to zní přinejmenším podivně. Něco podobného se ale 26.9.2003 odehrávalo v areálu plzeňského pivovaru. Kuchyní byla přistavovaná budova rekonstruované varny, kuchyňským vybavením pak dvě obrovské scezovací kádě. Nádoby se musely do přistavované budovy dát ještě před zastřešením a dalšími pracemi, které ze současného skeletu udělají skutečnou budovu. Po jejím dokončení by totiž zhotovitel jen těžko hledal deset metrů širokou díru, kterou by se kádě prostrčily. Ano deset metrů - takový je průměr nádob, v nichž se už začátkem února 2003 bude připravovat nejslavnější ležák světa Pilsner Urquell. Ten se dosud scezoval v šestnácti kádích o průměru čtyři metry. "Scezovací kádě jsou uprostřed varného procesu. Odděluje se v nich sladina od odpadového mláta. Je to v podstatě filtrační proces," popsal něco z kuchyně plzeňské dvanáctky technolog pivovaru Štěpán Kovanda. Jedná se o nerezové ocelové kulaté nádoby, jak je lidé mohou znát v měděné podobě například z turistického okruhu pivovarem. "Jen ty instalované jsou mnohem větší," poznamenal mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Alexej Bechtin. Než se ale do nových kádí pustí první várka, musí se ledaco změnit i ve staré budově varny. I tam se pilně přestavuje. V srpnu 2003 byly odstraněny dvě varné soupravy. Na jejich místo se budou instalovat nová zařízení - rmutovací káď, dva rmutovací kotle a mladinová pánev. Rekonstrukce prazdrojské varny začala v květnu 2003. Zapojeno je do ní asi 60 montérů a stavebníků. Postupné nahrazování starého zařízení je rozložené do tří let. Přístavba nové budovy a výměna dvou souprav, které v roce 2003 oslavily kulaté sté narozeniny, mají být definitivně dokončeny v květnu 2004 a měly by stát zhruba 300 milionů korun. Inovace mají umožnit zvýšení ročního výstavu piva až na tři miliony hektolitrů ročně. Cílem je v neposlední řadě také zefektivnit výrobu úsporou energií - plynu, elektřiny i vody. Protože nová varná zařízení budou plně automatická, nebude se počet pracovníků zvyšovat. Sládek Pavel Zítek v pivovaru ve městě Tychy dohlížel už jeden rok  na vůbec první výrobu prémiové značky Pilsner Urquell v zahraničí. "Že licenční výroba plzeňské dvanáctky přijde, to se po vstupu pivovaru do velké skupiny SAB dalo očekávat. I velké světové pivovary tímhle směrem jdou - Guinness se nedělá jen v Irsku, Heineken jen v Holandsku. Když jsem se tedy dozvěděl, že padlo rozhodnutí o zkouškách výroby Prazdroje v Polsku, velké překvapení to pro mě nebylo,"řekl v říjnu 2003 Pavel Zítek. Ten se díky výrobě v Polsku vrátil ke svému původnímu povolání. Dlouhá léta sládkoval v Plzni, podílel se i na zavádění výroby piva Gambrinus v Litvě, ale v posledních letech se praxi trochu vzdálil. Asistoval totiž výrobnímu řediteli Prazdroje. "Díky Polsku jsem se opět dostal k té nejmilejší práci,"přiznal nynější sládek, který žije v novém domově v centru dění - byt totiž dostal přímo v areálu pivovaru. Také pivo ve městě Tychy je jako doma. V několika restauracích by tak mohl sládek zajít i na polské plzeňské. V Polsku začínal Pavel Zítek pracovat na licenční výrobě hned od začátku. "Výhodou bylo, že polský pivovar, který samozřejmě patří do naší mateřské skupiny SAB Müller, byl moderně vybaven. Ale my museli začít od základu. Bylo složité vytvořit takové podmínky, abychom byli schopni uvařit Prazdroj tak, aby byl stejný jako plzeňský originál,"vysvětluje Zítek. " Naštěstí jsme měli k dispozici místní měkkou vodu, která byl hodně podobná té plzeňské. Ale stejně, museli jsme upravit třeba obsah solí. To byla jedna z klíčových podmínek. Používáme identické suroviny jako v Plzni, stejná je i technologie, ohřev plynem a další náležitosti," konstatoval Plzeňan a ukazoval na naleštěné zařízení, které je zasazeno do secesní výzdoby interiéru. Nad kvalitou piva bdí v Polsku nejen plzeňský sládek a analytická technika. Pavel Zítek totiž každý týden vozí domů vzorky, a ty pak testují plzeňští sládci a další odborníci. " Při zaváděcím testu třeba kontrolovalo Prazdroj 22 lidí. Jen tři dokázali odlišit, který je z Polska a který z Čech. To je skvělé vysvědčení," prohlásil Pavel Zítek. Téměř 600 kilometrů do polského Tychy jezdil plzeňský sládek jezdit ještě nějaký čas. " A až mi zde skončí smlouva, nepochybuji o tom, že mě někdo z Plzně nahradí. Dohlížet na výrobu Prazdroje v Polsku budeme totiž neustále," vysvětlil Pavel Zítek. Když se sládek vydává zpět do Čech, v kufru automobilu má vždy " nálož" plzeňského z Polska. Při celní kontrole právě tahle část nákladu budí občas pozornost. " Je asi skutečně zvláštní vozit Prazdroj do Plzně. Ale kdo jiný než Plzeňáci z pivovaru by měli naše dílo posuzovat," prohlásil Pavel Zítek. Prazdroji v roce 2003 trvale rostl prodej levných a nealkoholických piv. Meziroční nárůst dosáhl v roce 2003 shodně nejméně deseti procent. Takzvaných ekonomických značek Primus a Klasik v roce 2003 podnik prodal přes jeden milion hektolitrů, což byla téměř osmina roční produkce pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Piva Klasik, které se prodávalo v supermarketech přibližně za cenu 5,90 za půllitrovou láhev, prodal pivovar zhruba 700 000 hl, přičemž v předchozím roce to bylo o sedminu méně.  "Tato piva se prodávají v souladu s očekáváními. Prodej hodně závisí na sezónnosti, nejlepší výsledky máme v létě," řekl v listopadu 2003 mluvčí Alexej Bechtin. Také prodej nealkoholického Birellu stabilně rostl. V průměru se jednalo o 15 % každý měsíc. Na výroční konferenci Národní federace hotelů a restaurací (NFHR), nejreprezentativnější profesní asociace restauratérů a hoteliérů v České republice, podepsali zástupci NFHR a Plzeňského Prazdroje memorandum o vzájemné spolupráci. Společné aktivity jsou plánovány v oblasti školení personálu, seminářů, konferencí a poskytnutí odborné pomoci zákazníkům ze strany technického servisu Plzeňského Prazdroje. Prazdroj patřil v roce 2003 k těm firmám v ČR, které informují veřejnost o své činnosti vysoce profesionálním a kreativním způsobem. V soutěži O nejlepší výroční zprávu, pořádané sdružením Czech Top 100, se výroční zpráva Prazdroje za fiskální rok 2002/2003 umístila na 11. příčce, těsně za 10. Českým Telecomem a před 12. Škoda Auto. Ve své odvětvové kategorii Lehký průmysl získal Prazdroj za výroční zprávu první místo. Publikace Plzeňského Prazdroje patří také mezi tři výroční zprávy oceněné za kvalitní zpracování kapitoly o společenské odpovědnosti firmy. Po loňském umístění  ve druhé polovině stočlenného pelotonu jde o výrazný postup, který je v souladu s celkovou strategií firmy: Být ve svém oboru nejlepší, poskytovat všem zákazníkům a partnerům v nejrůznějších oblastech firemních aktivit tu nejvyšší kvalitu, posilovat nejvyšší pověst a reputaci jako dobrého souseda a odpovědného výrobce. Den 8.12.2003 byl v Prazdroji trochu ve znamení nostalgie. Svou činnost totiž ukončily varní soupravy č. 15 a 16 na varně Prazdroj plzeňského pivovaru. Patřily k nejstarším - byly postaveny na místě historické varny z roku 1842. Původní otevřené varní soupravy se na přelomu 19. a 20. století nahradily uzavřenými tak, jak je známe dnes. Další velké rekonstrukce proběhly v letech 1934 - 36 - firmou Roučka a v roce 1955 firmou Škoda Hradec Králové. Nádoby jsou od té doby prakticky v nezměněné podobě. Další změny byly již pouze ve způsobu tradičního přímého otopu. Začátkem 70. let byl původní otop uhlím změněn na svítiplyn a později v polovině 80. let na zemní plyn. Kapacita varní soupravy byla po celou dobu nezměněna a činila 200 hl horké mladiny. Obsluha zůstala zachována do současnosti pouze ruční a vyžadovala proto dostatek zručnosti vařiče. Poslední várku obsluhoval vařič Marek Fekete, mistrem směny byl Josef Kalina. V 7.45 dne 8. 12. 2003 dali tedy pokyn k čerpání várky mladiny na chlazení ze soupravy č. 16 za dohledu celého vedení výroby plzeňského pivovaru - manažera pivovaru Václava Berky, manažera výroby Jaroslava Gubiše, sládka Pavla Šemíka a dalších. Patnáctka čerpala naposledy už 7. 12. po deváté hodině večerní. Podle velmi přibližného odhadu můžeme říci, že tyto varní soupravy za dobu své existence vydaly kolem 5 milionů hektolitrů piva. Odstavení souprav č. 15 a 16 je součástí projektu rekonstrukce varny a výstavby nového zařízení. Ten dnes pokročil natolik, že bylo možno přijmout zásadní rozhodnutí o demontáži nejstarších varních souprav v Plzni, aniž by se ohrozila výroba piva. Některé jejich nejcennější části budou použity pro účely připravované expozice historie vaření piva v plzeňském pivovaru. Nová rekonstruovaná varna podle slov manažera pivovaru Václava Berky bude vařit světoznámé pivo Pilsner Urquell se zachováním všech tradičních postupů tak, aby chuť tohoto výjimečného ležáku zůstala naprosto nezměněná. Pivo v zaměstnaneckých klubech, které zřídil výhradně pro své lidi Prazdroj v areálech pivovarů v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, už nebude zdarma. Ti, kdo si po práci rádi zašli do klubu na sklenici zlatavého moku, za něj nyní zaplatí - sice velmi málo, ale přece jen něco. Příčinou změny je stanovisko plzeňského finančního úřadu. Ten po kontrole zpochybnil postup, kdy pivovar zaměstnancům daroval pivo, aniž to bylo zahrnuto do daně z příjmů fyzických osob. Podle finančního úřadu podléhá dani a odvodům. I toto poskytnutí piva by se mělo zdanit jako další součást mzdy. Zaměstnanecké kluby své dveře sice zavřít nemusí, ale lidé z Prazdroje útratu pocítí na svých výplatních páskách. Dát si pivo však bude v hospůdce v areálu pivovarů stále velmi výhodné. Pokud by třeba vypil některý z pracovníků s průměrnou mzdou 10 tisíc korun za měsíc 20 dvanáctek prazdroje, zaplatí za jednu kolem čtyř korun. Vypité pivo se bude zaměstnancům v klubech evidovat. Na konci měsíce se spotřeba piva sečte, připočte k daňovému základu a daň z příjmu a povinné odvody budou zaměstnanci ze mzdy strženy automaticky. Prazdroj má tři zaměstnanecké kluby - v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. Nové opatření platí pro celou trojici. Plán vybudovat zaměstnanecký klub vychází z tradice, která platí ve všech pivovarech jihoafrické skupiny SAB, jež je i vlastníkem Prazdroje. Jihoafrický koncern SAB koupil druhý největší americký pivovar Miller Brewing. Prazdroj tak může využívat jeho distribuci. Povědomí o českém pivu je však v Americe nedostatečné. Změna bude vyžadovat značné výdaje do reklamy. Pilsner Urquell se stal vlajkovou lodí koncernu SABMiller při jeho expanzi. V USA je už tato značka prodávána ve všech 50 státech. Plzeňské se řadí do skupiny prémiových piv, cena je o 5 % vyšší než v případě Heinekenu. Kampaně se zaměřily na úspěšné a vzdělané lidi od 25 do 40 let. Prostřednictvím letní reklamní kampaně v roce 2003 se Američané dozvěděli, že Pilsner Urquell bylo první pivo typu Pilsner (jediný originál). "Cílem je přivést konzumenty k závěru, že pít originál je lepší," řekl v prosinci 2003 Tony van Kralingen, generální ředitel SAB. Jiná akce v USA se nesla pod heslem Picture yourself in Prague, neboli Vyfoťte se v Praze. Autoři nejlepších snímků nafocených při zábavě s přáteli a pivem Pilsner Urquell vyhrávali možnost udělat podobné v Praze. Ve dvou lokalitách (Boston a Chicago) zároveň probíhala silnější kampaň, která byla doplněna nabídkou zaměřenou na barmany, majitele restaurací atd. Někteří tito lidé, pro další úspěch důležití partneři, měli možnost zúčastnit se výletu do ČR. Po návratu jim byla poskytnuta podpora při organizaci vlastní Pilsner Urquell party. Výsledkem těchto akcí je ztrojnásobení prodeje Pilsner Urquell za poslední tři roky; v roce 1999 se prodalo 56 000 hl, v roce 2002 asi 150 tisíc. Dvacet betlémů z různých zemí mohli lidé spatřit v prosinci 2003 v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje. Na výstavě byly zastoupeny výrobky z různých materiálů. Prazdroj zvýšil v roce 2003 celkový prodej piva o 6 % v porovnání s předchozím rokem: množství piva z portfolia značek Plzeňského Prazdroje, prodaného v ČR i v zahraničí, dosáhlo 9,5 milionu hl. Prodej na českém trhu vzrostl v souladu s očekáváním meziročně o 3,6 % a poprvé v historii společnosti překročil  8 milionů hl. Značky Prazdroje také potvrdily své prvenství mezi českými pivy prodávanými na zahraničních trzích, a to jak v přímém exportu, tak i v licenční výrobě. Zvýšení těchto prodejů meziročně o 20 % na 1,5 milionu hl dosáhla společnost především díky značkám Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel. Prazdroj tak výrazně přispívá k vynikajícím prodejním výsledkům mateřské společnosti SABMiller v Evropě. Tyto události roku 2003 byly pro Prazdroj nejvýznamnější: * Zahájení projektu rekonstrukce a rozšíření varny Pilsner Urquell v plzeňském pivovaru s cílem pokrýt rostoucí poptávku po tomto prémiovém pivu v ČR i v zahraničí * Investice do výstavby cylindro-kónických tanků v pivovaru Velké Popovice, která umožní zvýšit kapacitu pivovaru o 50 % * Stabilní růst prodeje značky Pilsner Urquell – vlajkové lodi firmy, který jen v ČR zaznamenal meziroční zvýšení o 10 % díky pokračujícímu příklonu spotřebitelů k prémiovým značkám * Velkopopovický Kozel se stal značkou s nejdynamičtějším růstem v portfoliu Plzeňského Prazdroje: prodeje rostly nadprůměrně jak na českém, tak i na zahraničních trzích * Významně se zvýšil prodej nealkoholického piva Radegast Birell, zejména díky jeho vysoké kvalitě a skutečnosti, že velmi přesně reaguje na poptávku spotřebitelů. * Prazdroj byl lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa byl zároveň největším exportérem českého piva. Hlavními značkami Plzeňského Prazdroje v ČR byly Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. * Prazdroj zaměstnával 2 754 lidí ve svých pivovarech v Plzni, Nošovicích, Velkých Popovicích a ve 13 obchodně distribučních centrech v celé ČR. * Prazdroj řídil také slovenský Pivovar Šariš, číslo 2 na slovenském pivním trhu. Společně tak představovaly nejvýznamnější subjekt pivovarnického průmyslu ve střední a východní Evropě. * Prazdroj patřil do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě, přítomné ve 40 zemích čtyř kontinentů. Vlajkovou lodí SABMiller byla značka Pilsner Urquell. SAB Miller povolal na počátku ledna 2004 na nově vytvořenou pozici mezinárodního brand directora Tima Deweyho. Společnost totiž chce věnovat více pozornosti a marketingové podpory pro svou značku Pilsner Urquell. Tim Dewey, který působil jako mezinárodní marketingový ředitel u William Grant & Son (jeden z nejvýznamnějších výrobců alkoholických nápojů, např. whisky Glenfiddich), by se měl postarat o zvýšení povědomí o této značce a rozvíjení konceptu "jedinečný originál" a "první zlaté pivo na světě". "Tim Dewey bude mít na starosti především globální marketing značky Pilsner Urquell, a to s výjimkou ČR. Na českém trhu měla platit i nadále samostatná marketingová strategie, vycházející z unikátního postavení této značky a ze specifik ČR," řekl Alexej Bechtin z tiskového odboru společnosti. Komerční komunikace této značky jako taková se neměla změnit, jen se i nadále bude posilovat postavení Pilsner Urquell mezi mezinárodními značkami. Do reklamních rozpočtů a jejich struktury tento krok zatím nezasáhne. V ČR se tak stále bude o prémiový ležák starat agentura Leo Burnett a mediální agenturou na českém trhu i nadále zůstane UniversalMcCann.  Nová globální značka. Koncern SAB Miller se chystá vybudovat novou světovou značku piva. I z toho důvodu jmenoval speciálního brand managera pro Pilsner Urquell Tima Deweyho.  Prazdroj vyhlásil ve svém podnikovém dvouměsíčníku Za branou soutěž o nejlepší venkovní reklamu pivních značek ze svého portfolia a ze slovenského Pivovaru Šariš. Zaměstnanci těchto společností tak mohou vybírat z dvaceti motivů, které pro značky Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Šariš připravilo celkem sedm reklamních agentur: Leo Burnett Advertising, Rust2, Ark Thompson, Ogilvy & Mather, Trilabit, Young & Rubicam Praha a slovenská Soria & Grey. Výběr probíhal do 15.ledna 2004. Měsíčník Za branou vychází druhým rokem. Společnost obdržela v lednu certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Oba certifikáty vlastnila jako jediná pivovarnická společnost v ČR. Dokumenty potvrzují, že ve firmě je úspěšně zaveden společný systém řízení kvality a ochrany životního prostředí podle mezinárodních norem ISO. Pro to, aby tyto certifikáty získala, podstoupila společnost velmi přísný certifikační audit renomované firmy DNV. Audit byl proveden současně ve všech českých pivovarech. Petr Holeček, manažer životního prostředí akciové společnosti, se domníval, že přísná certifikace podle ISO může znamenat pro firmu zisk určité konkurenční výhody. „Dnes naše zákazníky a partnery stále více zajímá nejen kvalita výrobku, ale i dopady do životního prostředí způsobené výrobcem“, řekl P. Holeček. „Velmi důkladná kontrola, kterou u nás v pivovarech prováděli na konci loňského roku auditoři z DNV, prokázala, že splňujeme ty nejnáročnější normy a že kvalitu i ochranu životního prostředí umíme jako odpovědní výrobci řídit a hlídat na úrovni mezinárodních standardů.“ DNV (Det Norske Veritas) je mezinárodní společnost zabývající se certifikací systémů řízení (kvality, životního prostředí, bezpečnosti práce, bezpečnosti informací atd.). Mezi obory činnosti DNV dále patří výrobková certifikace, technické a manažerské poradenství v oblasti řízení rizik a také například klasifikace lodí. Má 140letou tradici a své služby nabízí řadě světových firem z různých oborů podnikání včetně potravinářství. DNV je akreditovaná Radou pro akreditaci RVA – jednou z nejstarších na světě, která požívá nejvyššího celosvětového uznání. Platnost certifikátů je stanovena na dobu tří let. Jednou za rok ověřují auditoři funkčnost systémů řízení a, jak doslova stojí na certifikátu, nesplnění certifikačních podmínek může vést k jeho odebrání. Prazdroj, a především Pivovar Radegast, jsou v českém pivovarnictví průkopníky nejvyšších standardů kvality i ochrany životního prostředí reprezentovaných právě certifikací podle norem ISO. Investice do zvyšování kvality produkce a do ochrany životního prostředí dosahují každoročně řádově stovek milionů korun. Vedení Prazdroje věřilo, že náročná práce v této oblasti se brzy a úspěšně zúročí. Prazdroj přišel v lednu 2004 s novým modelem exkluzivního zařízení pro čepování svého piva. Po nových sklenicích pro prémiovou značku Pilsner Urquell, které se na počátku roku 2004 začaly dodávat do restaurací, je to další krok ke zvýšení úrovně českého pohostinství a k podpoře tradiční české pivní kultury. "Důvodem pro zahájení vývoje nového zařízení byla snaha o další zlepšení technických parametrů," uvedl Vladimír Přibil, manažer marketingových služeb Prazdroje. "Nový výčep navíc umožňuje výrazným a  důstojným způsobem prezentovat naše značky na tak důležitém místě hospody, jakým je výčep," dodal Přibil. Nové výčepní hlavy se vyznačují nezaměnitelným vzhledem, solidním a robustním provedením. Povrch zařízení je upraven titanováním, což při správném používání zaručuje neměnný vzhled minimálně na 20 let. Vyměnitelné plakety s logem čepované značky umožňují univerzální použití pro všechny značky Prazdroje, vnitřní nasvícení plakety zvýrazňuje jejich viditelnost. Pozitivní efekt na kvalitu čepovaného piva má zejména technická novinka - dochlazení pivního vedení až k samotnému kohoutu. Kromě kvality produktů, správné obchodní a marketingové strategie je důležitým faktorem pro úspěch na českém pivním trhu také postoj pivovaru k technologické úrovni čepování piva. Typickými prvky v interiérech značkových restaurací Plzeňka jsou dřevěné podlahy a obložení, dubové stoly a židle, dobové fotografie a historické náčiní. Charakteristický je kruhový výčepní pult, nad nímž je zavěšena měděná replika varné nádoby, ukrývající osvětlení. Na čepu je vždy pivo Pilsner Urquell servírované v originálních sklenicích. Základem je také jednotný styl interiéru a tradiční česká kuchyně obohacená o místní speciality. Mezi nejznámější "plzeňské restaurace" patřil v roce 2004 hotel Kolonáda v Karlových Varech, Grand Hotel Zvon v Českých Budějovicích nebo Celnice v Praze. Pivovar pomohl dokonce vybavit stylovou pivnici na Puškinově ulici v ukrajinském Kyjevě. Do sítě byla zařazena také pražská restaurace U Vejvodů, což však starousedlíci a studenti dlouho těžce nesli, protože kultovní hospoda nedaleko Betlémského náměstí byla ještě před několika lety špeluňkou, kde se v centru hlavního města dalo velmi levně popít a nasytit se. Sudová piva z produkce Prazdroje zdražila od března 2004 v průměru o 5 %, přičemž nejvíce, o celou korunu vzroste cena piva Pilsner Urquell. Lahvová piva podražila v průměru jen o 2 %, protože kromě prémiové dvanáctky Pilsner Urquell a desítky Kozla zůstaly ceny ostatních lahvových piv stejné. Prazdroj vysvětlil zdražení růstem nákladů. "Reagujeme na pohyb cen surovin a vstupů. Zdražení odráží i fakt, že značně investujeme do nového zařízení. Abychom třeba zvýšili kapacitu výroby, stavíme novou varnu," řekl mluvčí podniku Alexej Bechtin. V souladu s plánovaným harmonogramem výstavby a rekonstrukce historické varny Pilsner Urquell zahájil Prazdroj na přelomu února a března 2004 zkušební provoz. Mladina uvařená v rekonstruovaných varních nádobách už byla, řečeno pivovarskou terminologií, "sespílána" na fermentaci v cylindro-kónických tancích. Do konce března pivo bylo distribuováno na trh. Kapacita výroby se tak blížila 49 000 hl mladiny týdně, z čehož 50 % se vařilo v novém zařízení. První dvě etapy projektu proběhly současně a do začátku hlavní pivovarské sezóny roku 2004 ještě uskutečnily dostavba nové budovy, instalace nového zařízení a rekonstrukce části stávajícího provozu, s minimálním omezením výroby. Výsledkem bylo vaření mladiny v novém zařízení dohromady s existujícím o celkové kapacitě 67 000 hl týdně. Nové jsou i scezovací kádě z nerez oceli o průměru 10 metrů: Jejich instalace v prosklené budově nové části varny byla snad nejviditelnější událostí přelomu roků 2003 a 2004. Většinou se ale stavba odehrála mimo zraky návštěvníků pivovaru, často v prostorách pod úrovní podlahy varny - při rekonstrukci měděných kotlů (s přímým plynovým otopem) nebo systému potrubí. Rekonstrukcí vlastně prošlo téměř veškeré zařízení varny. Takové prvky jako ekologický kondenzátor brýdových pár, zásobník horké vody s akumulací tepla pro ekologický ohřev a automatické sanitační zařízení znamenaly značnou úsporu nákladů na energie a efektivní využívání tepla, páry a horké vody vznikající v procesu vaření mladiny. Všichni zaměstnanci Plzeňského Prazdroje a.s. ze závodů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích si v roce 2004 před Vánocemi odnesli domů 40 dvanáctistupňových piv. Prémii ve formě deputátu po devíti letech vybojovali odboráři v kolektivní smlouvě, platné od dubna. "Další výhodou oproti minulému roku je mimořádná odměna, kterou zaměstnanci získají už v dubnové mzdě," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. "Jedná se o moderní systém doplňkových odměn, které zavádí řada pivovarů po světě," dodal Bechtin. Podle předsedy odborů Bohumíra Matase byly vánoční, velikonoční a jubilejní deputáty piva zrušeny kvůli daňovým problémům v roce 1995. O hodnotu piva byla zaměstnancům zvýšena mzda. "Nový pivní bonus nemá vliv na výši mzdy," uvedl mluvčí. Prazdroj na jaře 2004 dokázal, že umí profesionálně a excelentně vyrábět nejen pivo. V celostátní soutěži firemních publikací Zlatý středník se dostala do naprosté špičky a obsadil přední místa v největším počtu kategorií: výroční zpráva, časopis pro zákazníky, časopis pro zaměstnance, profil firmy. Časopis pro významné zákazníky Klub Plzeňského Prazdroje, který vznikal na úseku externí komunikace obchodu, získal první místo ve své kategorii. Stejným umístěním se mohlo pochlubit oddělení vnějších vztahů s výroční zprávou - mimochodem, první sjednocenou zprávou po fúzi Prazdroje s Radegastu a Velkých Popovic. Časopis Za branou skončil ve své kategorii na stupni vítězů - 3. místo a firemní profil získal ocenění nejvyšší kvality. Historicky první dodávky prémiového piva Pilsner Urquell na slovinský trh zahájil v dubnu 2004 Prazdroj. V roce 2004 šlo o jednotky tisíc hektolitrů, ze 70 % čepovaného piva do lublaňských pivnic, celkem na 15 prodejních míst. Na oslavu vstupu Česka do Evropské unie nabídnul v belgickém tisku o víkendu 8.-9.5.2004 český pivovar Plzeňský Prazdroj "Rundu pro celou Belgii". Kdo si vystřihnul kupon, dostal v samoobsluze třetinku plzeňského piva zadarmo. V reklamním textu bylo psáno, že Pilsner Urquell je "jediný pravý pils", který oplývá "jedinečnou chutí" a "rafinovanou nahořklostí". Zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili v kategorii "Pilsner českého typu" si z finále Světového pivního poháru (World Beer Cup), jehož evropská část se konala začátkem května 2004 v německém Höhr-Grenzhausenu, odvezli zástupci Prazdroje. Vítězi kategorie se staly značky Velkopopovický Kozel Premium, Velkopopovický Kozel výčepní světlý a Radegast Original. Tyto značky navázaly na historický úspěch Radegastu z roku 2002, kdy obsadil dvě první místa v této kategorii a navíc získal stříbro mezi nealkoholickými pivy. Soutěž World Beer Cup je pořádána každý druhý rok pravidelně od roku 1996. Organizátorem soutěže je Association of Brewers (Pivovarnická asociace), nezisková organizace, která byla založena v roce 1978 v Coloradu, USA. Zaměřuje se především na celosvětovou podporu kvality piva a pivovarnictví. "World Beer Cup je považován za olympiádu mezi pivními soutěžemi. Klade důraz na pivní kulturu a na transparentní soutěžení Produkty přihlášené do World Beer Cup byly hodnoceny metodou slepé degustační soutěže. Panel porotců tvořilo 93 odborníků z 80 pivovarů, reprezentujících 15 nejvyspělejších "pivních" zemí celého světa, včetně České republiky. Letos se soutěže zúčastnilo rekordních 1 566 druhů piv z 393 pivovarů a ze 40 zemí, rozdělených do 80 kategorii. Do kategorie "Pilsner českého typu" bylo přihlášeno celkem 24 značek piva. Sesterská společnost Plzeňského Prazdroje, Miller Brewing Company, získala celkové vítězství v kategorii velkých pivovarů s celkem 7 medailemi. Pod názvem Frisco uvedl v květnu 2004 Prazdroj na český nápojový trh osvěžující, nízkoalkoholický sladový nápoj s jemnou, citronovo-jablečnou chutí. Frisco se v ČR prodávalo od začátku května 2004 - byl v nabídce klubů, především ve větších městech. Postupně se distribuce rozšířila i do běžných restaurací. Frisco bylo určeno i pro konzumaci doma, bude proto možné ho koupit také v sítích hlavních obchodních řetězců. Jedna láhev Frisca obsahovala 4,5 % alkoholu, tedy podobně jako pivo. Frisco bylo distribuováno v lahvích o objemu 0,33 l, doporučená cena je 22 - 25 Kč v obchodních řetězcích a přibližně 35 - 39 Kč v klubech či restauracích. Vzhledem k obsahu alkoholu byl výrobek určen dospělým od 18 let. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nepovolil v květnu 2004 Prazdroji veřejnou podporu formou úlev na dani z příjmů. Největší středoevropský pivovar o ni požádal ministerstvo průmyslu v souvislosti s dokončovanou výstavbou nové varny za více než 300 milionů korun, která od června 2004 zdvojnásobila kapacitu na výrobu prémiového piva Pilsner Urquell. Mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin rozhodnutí ÚOHS odmítl komentovat, ale akceptoval ho. ÚOHS dospěl k závěru, že narušení soutěže při udělení pobídky převáží nad výhodami vyplývajícími z uvedené investice, která nesplňovala předpoklady žádné z výjimek ze zákazu veřejné podpory. Investice měla podle ÚOHS zvýšit kapacitu plzeňského závodu o 18,5 %, ale neměla zajistit nová pracovní místa. Po několikaleté rekonstrukci otevřel v květnu 2004 Prazdroj pro obyvatele Plzně a pro návštěvníky hlavního města piva šenk Na Parkánu jako součást svého Pivovarského muzea. Hosté tak budou moci vychutnat atmosféru pivnice 19. a začátku 20. století nejen v expozici, jako dosud, ale také živě, v prostředí pravé hospody. Ta sice bude cílovou stanicí prohlídky Pivovarského muzea a získá i některé exponáty - třeba model historické varny, bude však přístupná i široké veřejnosti. Šenk Na Parkánu nabídne Pilsner Urquell načepovaný mistry výčepními z restaurace Na Spilce, tmavé, řezané i nealkoholické pivo z portfolia Plzeňského Prazdroje a také raritu - nefiltrovaný a nepasterizovaný kvasnicový ležák. Známá dominanta Plzně, vodárenská věž Prazdroje, přestala v květnu 2004 po sto letech plnit funkci vodojemu. Do dvou let ji měly nahradit dva nové zemní vodojemy s objemem 2000 metrů krychlových, což bylo téměř trojnásobek současné kapacity. Vedení pivovaru zatím o budoucnosti symbolu podniku nerozhodlo. Sedmačtyřicetimetrová věž, do níž se přestala čerpat voda, na místě zůstala. Uvažovalo se o zřízení muzejní expozici. Prazdroj začal na jaře 2004 upozorňovat konzumenty, že pití alkoholu je povoleno až od 18 let. Formulka se objevila na reklamách na nové pivo Frisco, kterým chtěla firma podchytit mladé konzumenty v klubech. Rozhodnutí Prazdroje bylo dobrovolné, k připojení "varování" k reklamě na alkoholické nápoje výrobce žádný zákon nenutil. Samoregulační aktivita Prazdroje sledovala celosvětový trend, kdy se výrobci alkoholu snažily dát najevo dobrou vůli při prosazování prevence v oblasti nadměrné konzumace alkoholu a pití mladistvých. Primus a Klasik, tzv. ekonomické značky z portfolia Prazdroje, se v létě 2004 představily na trhu s novými etiketami. Etikety prošly podstatnými změnami a byly výrazně vylepšeny jak o nové grafické prvky, tak pokud jde o kvalitu papíru a tisku. "Ačkoli tyto značky nezískávají výraznou marketingovou podporu, mají své nezastupitelné místo ve správně vyváženém portfoliu Plzeňského Prazdroje," vysvětlil v srpnu 2004 důvod inovace Vladimír Přibil, manažer marketingových služeb. Nová etiketa značky Primus upoutala na první pohled úpravou barevného provedení. Významné bylo jeho obohacení o zlatou barvu, stejně jako přidání nových dekorativních prvků na etiketu, z nichž nejdůležitější bylo ztvárnění Jana Primuse jako rytíře. Nový symbol značky byl tak dynamičtější a výraznější. Tuto dynamičnost umocnil i půllitr, který rytíř držel v ruce. Také logo prošlo podstatnou změnou - nově byl použit modernější typ písma, barvy byly inverzní: ze zeleného písma na bílém pozadí se mění na bílé písmo na zeleném pozadí. Kontinuitu s původním designem podtrhla typická linka pod logem. Etiketa značky Klasik také viditelně nesla nové prvky. Díky vylepšené kvalitě papíru a tisku vynikla nápadná červená a zlatá barva etikety. Stejně výrazné bylo i moderní písmo loga.. Dominantou etikety byl ovál, ve kterém byl zakomponovaný původní text. Novou ikonou značky Klasik byla zlatá chmelová šiška s korunkou, která symbolizovala jeden z národních pokladů. Původní sladovnický znak zůstal ve spodní části s podpisem sládka ručícího za kvalitu a klasickou chuť piva. Plzeňský Prazdroj, a. s. oznámil dne 17.8.2004 své hospodářské výsledky za finanční rok končící 31. března 2004. Tržby za prodej piva a služeb se zvýšily meziročně o 10 % a dosáhly 12 571 mil. Korun. Společnost dosáhla provozního zisku ve výši 3 639 mil. korun, o 9 % více než v předcházejícím roce. Čistý zisk za sledované období dosáhl 2 826 mil. Korun. Finanční rok končící 31. března 2004 znamenal pro společnost zvýšení prodeje a přinesl výborné hospodářské výsledky. Toto období bylo rovněž příznivé pro celé odvětví pivovarnictví v ČR, které dosáhlo jako celek dvouprocentního růstu. Výkony společnosti v prodeji piva byly podpořeny úsporami při nákupu surovin a služeb. Odrazilo se to v 18% růstu přidané hodnoty - ve sledovaném období dosáhla částky 6 483 mil. korun. Prazdroj v srpnu 2004 zabodoval se svým nápojem Frisco v národní soutěži o nejlepší obal. Soutěž Obal roku 2004 vyhlásila profesní asociace SYBA. Frisco získalo první významné ocenění od externích odborníků. Frisco, na první pohled upoutalo svým elegantním tvarem. Čiré sklo, ze kterého je láhev vyrobena, dalo vyniknout jiskřivě zlatavé barvě nápoje. Její elegantní tvar s dlouhým hrdlem spolu s jedinečným twist-off uzávěrem podtrhuje maximální orientaci na zákazníka a pohodlí při konzumaci. Propracovaný design jednotlivých částí etiket, který byl speciálně vyvinut společností Cocoon, tvoří jednotný celek, který svými výraznými barvami dokonale doplňuje estetický dojem. Zvláštností těchto etiket je samotné slovo Frisco, pro jehož tisk byla použita UV barva: způsobuje jeho světélkování při konzumaci v prostředí s UV osvětlením, například v barech a na diskotékách, kam je nápoj především dodáván. Unikátní sklepní systém Prazdroje by už neměla knokautovat ani stoletá povodeň. Ta minulá, která přišla v roce 2002, zatopila nejen 9 km podzemních chodeb, ale vyřadila i zdejší telefonní ústřednu, elektrorozvodnu a některé provozy. Linky pivovaru se zastavily na tři dny. "Nic takového by se už nemělo opakovat," ujistil v srpnu 2004 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin, podle něhož podnik investoval do protipovodňových opatření desítky miliónů korun. "Ústředna i elektrorozvodna jsou přemístěné na bezpečnější místa, třeba rozvodna je tři a půl metru nad terénem," uvedl Bechtin a připomněl smůlu, kterou měl pivovar právě před dvěma lety. "Zeď, která vede kolem řeky Radbuzy, byla v té době zrovna rozestavěná a i kvůli tomu bylo parkoviště uvnitř pivovaru 70 cm pod vodou. Teď zeď svojí výškou o patnáct centimetrů přesahuje hranici povodně z roku 2002," podotkl Bechtin. Zatímco na povrchu se už znovu pracovalo, stav pivovarských sklepů, které nemají svým rozsahem u nás obdoby, vháněl místním fachmanům slzy do očí. "Chtělo se mi umřít," zavzpomínal sklepmistr Jan Bláha, "už jsem nemohl, nevěřili jsme, že se nám to tady ještě někdy podaří obnovit." V místech, která jsou mimo jiné hlavní atrakcí místního turistického okruhu, bylo i šest metrů vody. Pýchu pivovaru, staré dřevěné sudy, voda roznesla po sklepení. "Jeden obří sedmdesátihektolitrový odnesl proud asi o sto metrů," poznamenal Bechtin, podle něhož se nakonec sklepy podařilo zprovoznit po třech týdnech. Povodeň se do pivovarského podzemí vedrala jednak přes spodní kanalizaci a také přes vyplavené podzemní garáže. "Obě tyto cesty jsou již tak zabezpečené, aby jimi voda nemohla znovu proniknout," ubezpečil Bechtin. Poslední Achillovou patou Prazdroje, která však nemá vliv na bezpečnost sklepů, zůstalo napojení na městskou kanalizaci. "Jde o čtyři body, kterými by voda mohla proniknout do našeho kanalizačního systému," připomněl mluvčí. "Teď připravujeme projektovou dokumentaci na opatření, která by odstranila i toto riziko," uzavřel Bechtin, podle něhož se bude jednat o investici opět v řádu desítek miliónů. Prazdroj otevřel 9. září 2004 rekonstruovanou varnu. V blízkosti stávajícího provozu vyrostla další prosklená budova nové části varny. Společnost se rozhodla do rekonstrukce a výstavby investovat 300 milionů korun, protože hodlala zvýšit výrobu piva pro zahraniční trhy. První dvě etapy projektu zahrnovaly stavbu nové budovy, instalaci nového zařízení a rekonstrukci části existujícího. Nové zařízení z větší části nahradilo původní systém dvounádobových souprav používaných na varně Pilsner Urquell. Rozšíření varny umožňilo výrobu dvou milionů hektolitrů piva ročně. Realizace celého projektu si do roku 2009 vyžádá dalších více než 200 milionů korun investic a přinese zvýšení kapacity varny Pilsner Urquell až na čtyři miliony hektolitrů ročně. Pilsner Urquell se vařil v létě 2004 již ve třech pivovarech - ruský Kaluga, polský Tychy a plzeňský pivovar. Kaluga je vzdálená asi 120 kilometrů na jih od Moskvy. Výroba se zde rozběhla teprve před létem 2004. Prazdroj licenční výrobou boural někdejší mýtus originálu Pilsner Urquell spojeného výhradně s Plzní. Třeba ruský pivní trh totiž v poslední době velmi silně přitahoval mnohé silné české výrobce. Ti na Východě cítily šanci využít stále rostoucí zájem spotřebitelů o náš národní nápoj. A česká jednička, plzeňská skupina, nebyla výjimkou. Po sérii zkoušek tak Prazdroj začal s výrobou své prémiové značky. Licenční výroba měla výhody i finanční - dovozy do Ruska podléhal velkým poplatkům. V Kaluze bylo totiž možné vyrábět až 40 000 hl ročně, zatímco například v roce 2003 Prazdroj vyvezl na tamní trh asi deset tisíc hektolitrů. K výrobě chuťově shodného moku, jaký produkovali v Plzni, bylo potřeba udělat několik věcí: zachovat postup, upravit vodu, aby měla podobné parametry jako ta původní, dovézt český slad, chmel, základ kvasnic a měděnou varnu. Na řádné valné hromadě akciové společnosti Plzeňský Prazdroj dne 17.9.2004 schválili akcionáři účetní závěrku za finanční rok končící 31. března 2004. Rovněž schválili rozdělení výsledků hospodaření za finanční rok, které obsahuje mimo jiné výplatu dividend ve výši 100 procent nominální hodnoty akcií. Valná hromada projednala a schválila změny ve Stanovách společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. v souladu s moderní praxí podnikového práva. Akcionáři také rozhodli o snížení základního kapitálu společnosti z částky 1 962 064 060 korun na 1 960 847 680 korun zrušením 121 638 zaknihovaných akcií - tzv. vlastních akcií společnosti v nominální hodnotě 10 korun. Tyto akcie jsou akciemi na majitele, nejsou registrované a nejsou veřejně obchodovatelné. Částka dividend k vyplacení akcionářům ve výši 1 962 064 tis. Kč je vypočítána následovně: a) Ve výši 1000 Kč na jednu akcii společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., o jmenovité hodnotě 1000 Kč b) Ve výši 10 Kč na jednu akcii společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., o jmenovité hodnotě 10 Kč. Podle ustanovení § 161 písm. d) odst. 1 zákona 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ve znění pozdějších změn a předpisů, příslušné dividendy připadající na vlastní akcie v držení společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. (vlastní akcie) zůstanou na účtu nerozděleného zisku minulých let. V souladu s platnými předpisy je datum vyplacení dividend stanoveno na 17. prosince 2004; rozhodným dnem pro výplatu dividend je 17. 9. 2004. Pivu Pilsner Urquell se podle vlastnické skupiny SABMiller vydařil vstup na trh v Jihoafrické republice. Právě tato země, kde je centrála pivovaru SAB, signalizovala největší růst odbytu v roce 2004. Prémiové pivo, které SABMiller označuje jako svoji vlajkovou loď, se podle mluvčího Prazdroje Alexeje Bechtina prodávalo v JAR zejména v dražších barech a restauracích. Největší exportní potenciál prodeje Pilsneru Urquell vidí vlastnická skupina také v USA, Německu a Velké Británii. "S největší expanzí prodeje, kvůli níž jsme výrazně rozšířili varnu Pilsner Urquell v Plzni, počítáme právě v JAR a USA," řekl generální ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark. "Vaše pivo už je v JAR populární," potvrdil jihoafrický velvyslanec v ČR Noel Lehoko. Podle něj je to jediné české pivo, které se zatím v Jižní Africe prosadilo. Dodávka více než stovky vysokozdvižných vozíků značky Jungheinrich v létě roku 2004 prakticky obnovila flotilu těchto strojů v distribučních skladech Prazdroje. Rozsáhlý projekt výměny vysokozdvižných vozíků, na kterém intenzivně pracovali zástupci obou firem, představuje nový model vzájemných vztahů, ojedinělý v dosavadní spolupráci obou firem. Nabízel dodávku „šitou na míru„ podle společně odsouhlasených technických, logistických i finančních požadavků odběratele. Nové modely vysokozdvižných vozíků Jungheinrich jsou do flotily ve všech pivovarech i distribučních skladech Prazdroje zařazovány od června roku 2004. Výměna flotily probíhá plynule, bez narušování provozu, s postupným vyřazováním dosud používaných strojů různých značek. Nové vozíky jsou převážně na elektřinu s tím, že ve vytipovaných lokalitách s komplikovaným nasazením elektrického pohonu se uplatňuje pohon na LPG. Známý pivní publicista Michael Jackson při své návštěvě v říjnu 2004 ochutnal i některá česká piva. "Dříve mi chutnaly krušovice, ale už ztrácejí jedinečný charakter. Stejný případ je u piva Gambrinus," řekl v rozhovoru pro časopis Týden. Zástupce pivovaru se bránil. "Dovolil bych si tvrdit, že je to jen pocit Jacksona," tvrdil Alexej Bechtin. Gambrinus se podle něj vaří od počátku devadesátých let stejně; jiní majitelé a slučování pivovarů žádnou změnu nepřineslo. V roce 2004 už třetí oznámil Prazdroj úpravu cen dne 21.10.2004. Od listopadu 2004 zdražil odběratelům lahvové pivo a pivo v plechovkách v průměru o 2,5 %, o 5 % vzrostla cena sudového piva. Největší tuzemský pivovar, ke kterému patřily i pivovary Radegast a Velké Popovice, tak reagoval především na situaci na trhu, rostoucí ceny energií a pohonných hmot. "Všechny tyto vlivy jsou v poslední době silnější než dříve. Úprava cen je nezbytná," uvedl mluvčí Bechtin. Od listopadu 2004 odběratelé nakupovali například nejžádanější desítku Gambrinus v průměru za 9,90 korun. Hlavní sponzor fotbalové ligy a jeden z partnerů české reprezentace Prazdroj byl v listopadu 2004 znepokojen stavem v českém fotbale. Proto na schůzce s předsedou Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Janem Obstem vyzval představitele svazu k razantnějšímu přístupu v řešení korupční aféry. Situaci přitom označil za napjatou. "Jako dlouhodobý generální partner Gambrinus ligy a oficiální partner českého fotbalu sleduje Plzeňský Prazdroj s obavami vývoj v našem nejpopulárnějším sportu. Korupční aféra a s ní spojené negativní jevy trvají už několik měsíců," pravilo se v prohlášení pivovaru. Prazdroj se v diskusi s představiteli ČMFS a STES vyjádřil, že očekává razantnější přístup orgánů ČMFS vedoucí k vyřešení celé aféry, pokračovalo prohlášení. Žádná ultimáta však údajně nepadala. Prazdroj ročně dával svazu podle neoficiálních informací 55 miliónů korun. Největším plátcem daní v Plzni nebyly firmy a instituce, které zde zaměstnávají nejvíce lidí. Tabulce vévodily výrobci alkoholu a energetické firmy. První v celém žebříčku byl Prazdroj, který se po sloučení s nošovickým a velkopopovickým pivovarem stal jedním z největších českých plátců daně. Za to byl v červnu 2004 oceněn ministrem financí za přínos k naplnění veřejných rozpočtů jako jedna z deseti nejlepších českých firem. Pivovar zaplatil v roce 2003 na daních více než pět miliard korun. "Nejvíce na spotřební dani 1,77 miliardy korun," uvedl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Od února 2005 měl Prazdroj nového generálního ředitele - Mika Shorta, který doposud vedl sesterský pivovar Dreher v Maďarsku. Po téměř dvouletém působení opustil Prazdroj Steve Woodward, který převezal vedoucí post v rámci globálních operací mateřské firmy SABMiller. „Je pro mě obrovská čest pracovat v Plzeňském Prazdroji. Tato společnost má výsadní postavení ve struktuře SABMiller, především díky značce Pilsner Urquell, vlajkové lodi mezinárodního portfolia celé skupiny,“ uvedl v prosinci 2004 nastupující ředitel. Za posledních pět let se jméno šéfa největšího pivovaru v Česku změnilo popáté. Sto třicet let už pijí Američané pivo z Plzně. První dodávka značky Pilsner Urquell na zkoušku to bylo patnáct věder, tedy asi osm hektolitrů - poslal plzeňský pivovar do Spojených států už v roce 1873. Pravidelný export ale začal až o rok později, právě před zmíněnými 130 lety. Lodě, které pivo převážely, se později staly i místem, kde pěnivým mok dozrával. Export do Spojených států se vyvíjel slibně. V roce 1913, tedy po necelých čtyřiceti letech od počátku vývozu, mířilo za velkou louži kolem 40 000 hl piva. V té době byl Prazdroj s ročním výstavem přes milion hektolitrů největším pivovarem v Evropě. Nadějný vývoj ovšem ukončila první světová válka a prohibice v USA. Prazdroj se poté dostal na úroveň exportu z roku 1913 až po více než osmdesáti letech, přesně v roce 1994. Po skončení první světové války totiž přišly pro export další pohromy. Druhá světová válka znamenala, že se pivo z Plzně stalo německým zbožím. Následovala komunistická éra, kdy export do většiny zemí skomíral. Tento stav trval až do sklonku osmdesátých let. Pak už ale vývoz prudce stoupal. Ve druhé polovině devadesátých let se o distribuci začala starat dceřiná společnost Prazdroje, která nahradila zastupitelské firmy, jež měly export do té doby na starosti. Výrazný nárůst vývozu se datuje od roku 1999, kdy do Prazdroje vstoupila jihoafrická společnost SAB. V roce 2001 se za oceán prodalo už přes 100 000 hl, což byl víc než poloviční nárůst ve srovnání s předcházejícím rokem. V roce 2004 překonal Prazdroj další metu, kterou byla hranice 150 000 hl za rok. Úspěšnou expanzi dovršilo spojení s americkou pivovarskou dvojkou, společností Miller, která poskytla zázemí a obchodní síť. "Stačí najít silného partnera, pak už se všechno prodává samo," tvrdil ředitel pro zahraniční výrobu Prazdroje Jan Hlaváček. Americký trh byl v roce 2004 pro Prazdroj třetí nejvýznamnější. Směřovalo tam 21 % produkce. Velký úspěch na zahraničních trzích zaznamenalo v roce 2004 pivo z Prazdroje. Ovšem prodej v ČR meziročně zůstal na stejné úrovni. „Domácí prodej zůstal na úrovni roku 2003, tedy na 8 mil.hl, prodej v zahraničí vzrostl o 13 % a dosáhl 1,7 mil.hl,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Alexej Bechtin. Celkem tak v roce 2004 tuzemská pivovarská jednička prodala 9,7 mil.hl piva, což bylo o 200 000 hl více než v roce 2003. O rok dříve prodal podnik v ČR o 3,6 % piva více a jeho odbyt poprvé v historii překročil osm milionů hektolitrů. Prodej toku 2003 v zahraničí, kam patří přímý export i licenční výroba, se zvýšil meziročně o pětinu na 1,5 milionu hektolitrů - zejména díky značkám Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel. „Počet států, do nichž exportujeme, zůstal v roce 2004 stejný - padesát. Počet zemí, kde vyrábíme pivo licenčně, se zvýšil,“ uvedl mluvčí. Ke Slovensku, Polsku a Rusku přibylo Maďarsko, kde se vařil Velkopopovický Kozel a Klasik v pivovaru Dreher, který stejně jako Prazdroj patřil do skupiny SABMiller. Hlavními exportními trhy zůstaly Německo, USA, Slovensko a Velká Británie, hlavními licenčními trhy Rusko, Slovensko a Polsko. Podnik zaměstnával 2 750 lidí ve svých pivovarech v Plzni, Nošovicích, Velkých Popovicích a ve 13 obchodně distribučních centrech v celé republice. Prazdroj řídil také slovenský Pivovar Šariš, dvojku na slovenském trhu. Během exkurze v plzeňském pivovaru zaznamenal návštěvník mnoho změn. Při příchodu do pivovaru přivítalo hosty nové Návštěvnické centrum, které vzniklo teprve nedávno v rámci významné rekonstrukce celé prohlídkové trasy. Největším zážitkem pro většinu hostů bezesporu bývá návštěva unikátních ležáckých sklepů, kterých vede pod pivovarem celkem devět kilometrů a váží se k nim mnohé legendy. Za zmínku stojí i dubové sudy. Plzeňský pivovar byl totiž jediným pivovarem v Evropě, kde stále žije bednářské řemeslo. Osm profesionálních bednářů tak má velmi napilno. Všechny sudy, kterých je ve sklepeních okolo tří stovek, totiž potřebují stálou péči. Poslední část expozice je věnována právě bednářům a návštěvníci mají možnost se s jejich prací v rekonstruované dílně podrobně seznámit. Za celý rok 2004 navštívilo pivovar i muzeum dohromady téměř 150 tisíc lidí. Více než třetinu návštěvníků tvořili hosté z Německa, druhou největší skupinou byli domácí, následovaní Rusy, a mezi další významnější co do počtu patřili Francouzi, Britové, Američané, ale také například turisté z Thaj-wanu - těch v roce 2004 přijelo téměř pět tisíc. Pivovar po řadě změn chystá další novinky. „Budujeme přístup do zrekonstruované varny Pilsner Urquell a pracujeme na expozici věnované vaření piva. Do varny se bude vcházet z prostoru u historických sklepů a prohlídka bude obohacena o řadu novinek,“ řekl v lednu 2005 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. „Nemůžeme se spokojit s tím, co máme. Vždyť podle mnoha průzkumů mezi těmi, kdo do tuzemska přijíždějí, je pivo často na jednom z předních míst ve výčtu největších lákadel,“ řekl mluvčí. Ještě více se zviditelnit, a to v zahraničí i doma. Tak zní plány Prazdroje ohledně cestovního ruchu. „Možné návštěvníky chceme oslovit rozsáhlou reklamní kampaní a zúčastníme se vybraných turistických veletrhů doma i v zahraničí. Spolupracujeme i s magistrátem města Plzně i s Plzeňským krajem. Nejnovějším příkladem byla naše účast v expozici kraje na výstavě Regiontour v Brně. Zatím největší stánek - plzeňskou hospodu - připravujeme na únorový veletrh Holiday World v Praze,“ sdělil Bechtin. Prazdroj se chce do budoucna stát i místem, kde by se pořádaly odborné konference či velké kongresy. Máme na to prostory a zázemí, tvrdí pivovarští. „Náš záměr ale závisí na tom, jak se bude dařit plánovaná výstavba hotelů v Plzni,“ připomněl Bechtin, že metropoli zatím schází potřebné množství a kvalita ubytování. „Už teď víme, že bychom něketré kongresové akce mohli pořádat, není to jen nějaké zbožné přání,“ řekl. Prazdroj se pustil v roce 2005 do souboje se lhostejností hospodských k čistotě výčepních zařízení. A do svého tažení chtěl zapojit i konzumenty - návštěvníky hospod a restaurací. Úroveň péče o výčepní systémy v tuzemských hospodách pokládali prazdrojští kvalitáři za alarmující. „Mikroorganismy, které dokaží kontaminovat pivo v nečištěných trubkách, mohou zkazit chuť a vůni piva. Nejčastěji se pivo z nemytých trubek pozná podle zákalu a podle toho, že špatně pění,“ řekl v únoru 2005 manažer kvality Prazdroje Jiří Fáměra. Pivovary Prazdroj a Gambrinus, Radegast a Velkopopovický kozel, chtěli prosadit, aby všech 16 000 tuzemských restaurací, které měly výčepní zařízení vlastněné pivovarem, čistilo trubky kromě denního proplachování vodou nejméně jedenkrát týdně speciálním sanitačním zařízením. Prazdroj přišel s kampaní Za čisté trubky a nabádal návštěvníky: Hlídejte si svého hostinského! Restaurace, která trubky čistí, získá každý měsíc žlutou medaili a hostinský ji vyvěsí na tablo dodávané pivovarníky. Host tak má poznat, jestli za nějaký měsíc medaile chybí. Podle Fáměry získala za poslední měsíce všechny medaile asi jen polovina ze zmíněného počtu hospod. Jedno vyčištění přišlo hospodu asi na 350 korun. „Je škoda, že o kvalitu piva mají minimální zájem státní instituce. U nás neexistuje jasný předpis, jako například v Německu,“ konstatoval Fáměra. „Propagační akce neměly na hostinské dostatečný účinek. Nemůžeme nikomu čepování piva zakazovat, ale chceme zapojit touto formou i jejich zákazníky,“ kostatovala manažerka externí komunikace Prazdroje Iva Marsová. "Dnes se v Česku kvůli zavedení nových moderních technologií skutečně už nikde nevyrábí opravdu nekvalitní pivo. Kvalita nápoje, který dostane host na stůl v restauraci, tak ale o to víc závisí právě na hostinském," řekl v únoru 2005 Alexej Bechtin. Zatímco například v dobách první republiky se nejednoduché umění péče o pivo dědilo v rodinných restauracích z generace na generaci, dnes se podle Bechtina bohužel někteří hostinští domnívají, že za výčepem může stát každý, kdo udrží v rukou sklenici. Pivovary proto utrácejí miliony za to, aby hostinským tuto představu vyvrátily. Když si v hospodě v polském městě Tychy dáte pivo z místního pivovaru, můžete si vybrat nejoblíbenější značky Tyskie Gronie či Książęce Tyskie. Ale stejně tak i poctivý Prazdroj. Ten se totiž v Tychách, stočtyřicetitisícovém hornickém městě kousek od Katovic, vařil úplně stejně jako v Plzni. A stejně i chutnal. Pivo značky Pilsner Urquell začala na podzim roku 2002 v Tychách vařit místní Kompania Piwowarska, která patřila stejně jako její český sesterský Prazdroj do nadnárodní pivovarnické skupiny SABMiller. Prazdroj měl v tyském pivovaru, který byl jedním ze tří největších v Polsku, privilegované postavení. "Děláme ho výhradně z českých surovin - z žateckého chmele, plzeňského sladu a naší vlastní kultury pivovarských kvasnic. Jen voda je zdejší. Ale ta má prakticky stejné složení jako voda u nás v Plzni. Licenční Prazdroj od plzeňského originálu nerozeznáte," řekl sládek Pavel Zítek, jediný český zaměstnanec pivovaru v Tychách, jehož úkolem bylo právě dohlížet na výrobu Prazdroje. Prazdroj se v Tychách vařil jednou nebo dvakrát týdně ve varně z roku 1915. Pivovar měl celkem čtyři varny, téhle zaměstnanci říkají "česká". Když do ní vejdete, připadáte si jako v historických lázních jen typická vůně svědčí o výrobě piva. Stěny i strop varny jsou obloženy nádhernými bleděmodrými keramickými kachlemi s bílým ornamentem. Obklady pocházejí ze slavné manufaktury prince Johanna Heinricha Hochberga z německého Karlsruhe. Ale měděné zařízení, v němž se pivo vaří, je dovezeno právě kvůli Prazdroji z Čech. "Při výrobě Prazdroje se používá originální technologie, která spočívá ve spojení mědi s přímým otopem, i v tom se tu držíme originálu," vysvětlil sládek Zítek. Kvalita tyského Prazdroje je pod stálým dohledem plzeňských pivovarníků. Český sládek, který bydlí přes týden přímo v areálu tyského pivovaru, jezdí pravidelně na víkendy domů do Plzně za rodinou, a tak s sebou vozí vždycky také vzorky piva ke kontrole. Jak samotným Polákům český Prazdroj chutná? Rozhodně ho nekupují běžně. Nejprodávanějším pivem v Polsku je Tyskie Gronie, které se - jak název napovídá - také vaří v Tychách. Gronie přijde pivaře zhruba na 2,1 zlotého, zatímco doporučená cena Prazdroje je 2,3 zlotého (v přepočtu něco přes šestnáct korun). "Prazdroj je i na polském trhu luxusnější značka, určená spíš na slavnostní příležitosti," vysvětlil Jan Hlaváček, manažer Prazdroje. Prazdroj tvořil jen zlomek z produkce Kompanie Piwowarské, která v Tychách ročně vyrobí asi pět milionů hektolitrů piva. Roční kapacita "české varny" je půl milionu hektolitrů, zatím se tu ale Prazdroje ročně vyrobilo jen asi 150 000 hl. "Rádi bychom to zvýšili alespoň na 200 - 300 000 hl ročně," řekl Jan Hlaváček. Prostor na polském trhu by na to být měl, protože zatímco u nás je spotřeba piva už řadu let zhruba neměnná, v Polsku jde pivo v poslední době do módy. "Cena je nyní dobrá. Pokud najednou nevzroste třeba cena surovin, není s ní nutné hýbat," řekl v únoru 2005 nový šéf Prazdroje Mike Short. Prazdroj naposledy zdražil v listopadu 2004. Pilsner Urquell jako vlajkovou loď celého pivovarského koncernu SABMiller chce prodávat více za hranicemi než doma. "Pro nás jsou nejzajímavějšími trhy rozhodně Jižní Afrika, Spojené státy a Velká Británie," řekl Short. "Licenční výroba je důležitá, ale zda budeme v budoucnu nově vyrábět v dalších zemích, závisí na prodejích v každém teritoriu. Pokud naroste na námi stanovenou úroveň, můžeme uvažovat o zahájení licenční výroby," uvedl Mike Short. V Británii ani USA se o tom neuvažoval. Například Američané si za Prazdroj připlácejí právě proto, že chtějí pivo z Plzně. V Česku se už podle Shorta majitel Prazdroje po žádném pivovaru nepoohlížel. "Ani nemůžeme. Další růst by musel schválit antimonopolní úřad a to nepovažuji za reálné," vysvětlil Short s tím, že chystaná privatizace Budvaru se tak plzeňské skupiny netýkala. Prazdroj chtěl najít další úspory ve fungování pivovaru. V dubnu 2005 proto začali výrobou a areálem procházet pracovníci externí firmy, která mapovala využití areálu včetně pozemků, budov i dopravních cest. Audit potřebnosti nemovitostí býl hotový do konce roku 2005. Pivovar se z něj dozvěděl nejen to, jaké dílny nebo provozy dříve samostatných pivovarů Gambrinusu a Prazdroje šlo sloučit, ale také jak využít volných objektů, popřípadě volných ploch. "Spojování obou pivovarů v jeden začalo už ve 20. letech minulého století, tedy ještě před jejich oficiální fúzí. Od té doby se paralelní činnosti stále postupně slučují. Stále se ještě ale některé dělají na dvou i více místech. Audit ukáže, kde to není třeba," uvedl mluvčí Alexej Bechtin. Tarifně odměňovaným zaměstnancům Prazdroje měla vzrůst základní mzda v roce 2005 o 4,2 %. Vyplynulo to ze závěrečného protokolu o kolektivním vyjednávání, který byl podepsán 1.4.2005. Nová kolektivní smlouva obsáhla také zvýšení finanančního limitu pro zvýhodněný prodej vlastních výrobků, došlo k navýšení příplatků za za práci v noci a příspěvku na závodní stravování ze sociálního fondu. Vesměs každý pivař zná dnes rčení, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá. Také profesionální ochutnávači piva z pivovarů jsou schopni sebejistě tvrdit, že špatné pivo dnes prostě nemá šanci opustit brány pivovaru. Zkazit jeho chuť prý může jen výčepní v hospodě. Prazdroj vytáhl do boje proti špatným trubkám, které spojují pivní sudy a pípy na výčepech. Do znaku si pro tento boj dal postavičku zlomyslně se šklebící zelené bakterie a slogan Sejmi svého šmejda! Pivovar dokonce nechal pro tento účel vymyslet jednoduchou počítačovou hru, „střílečku“ Sejmi šmejda!, kterou šlo najít na některých internetových serverech počítačových her. Zlikvidovat šlo v ní kromě zelených mikroorganismů i hostinského. “ řekla Radka A tak ti, kteří zamíří na pivo do hospody, jež čepuje Radegast, plzeňské pivo či Velkopopovický Kozel, mohli v roce 2005 začít nacházet někde v místech výčepu zlaté medaile, které mohl hostinský získat za pravidelné čištění trubek. „Pivo v momentě, kdy opouští pivovar, neobsahuje žádné nežádoucí mikroorganismy. Pokud ale hostinský výčepní trubky pravidelně a správně nečistí, mohou pivo kontaminovat mikroorganismy a ty zhorší jeho kvalitu a chuť,“ řekli zástupci pivovaru. Ze značek plzeňského piva byl na jižní Moravě nejoblíbenější Gambrinus. Toho se zde vypilo 40 % ze všech produktů Prazdroje, pak následoval Velkopopovický kozel, kterého pilo 17 % zákazníků české pivovarnické jedničky na jižní Moravě. Obě značky Pilsner Urquell a Radegast si pak oblíbilo po 15 % zákazníků v kraji. Zaměstnanci Prazdroje měli od 19.4.2005 jistotu, že jim mírně vzrostou mzdy. Vedení firmy totiž podepsalo s odboráři kolektivní smlouvu. Její platnost je od 1. dubna do konce března příštího roku. Stěžejním bodem byl nárůst mzdových prostředků o 4,2 %. "Od dubna se zvyšují všem tarifně odměňovaným zaměstnancům tarifní mzdy o 3,5 %, přičemž půl procenta bude použito na výběrové zvýšení tarifních mezd dle rozhodnutí nařízených," uvedl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. "V průběhu platnosti kolektivní smlouvy se zaměstnavatel navíc zavázal zvýšit tarifní mzdy o dalších 0,7 procenta." Nová kolektivní smlouva zvyšila finanční limit pro zvýhodněný prodej vlastních výrobků. Zaměstnanci tak měli nárok na odběr vybraných druhů výrobků dvakrát ročně. Přilepšili si i pracovníci, kteří dělali v nočních směnách. Za každou odpracovanou hodinu v noci dostali příplatek 10 korun. V novém fiskálním (zúčtovacím) roce se neměly snižovat dosavadní benefity. Zůstal týden dovolené navíc, odměna na dovolenou a na Vánoce namísto 13. platu, příspěvek 1500 korun na dětské ozdravné pobyty nebo kulturní a sportovní akce. Pivovar dál přispíval na penzijní připojištění pětistovkou. První v prodeji piva byl v kraji Vysočina jednoznačně Prazdroj, sdružující značky jako Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, či třeba Velkopopovický Kozel. "Údaje za naše jednotlivé značky kvůli konkurenci nesdělujeme, nicméně celkově náš pivovar prodal v roce 2004 na Vysočině více než tři sta tisíc hektolitrů piva," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. "Nejprodávanějším z našich piv je pak Gambrinus, ten tvoří přes jednašedesát procent prodeje, čili asi 180 000 hl," dodal Bechtin. Hned za ním pak následovaly Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel. Prazdroj vyměnil svého manažera. Václava Berku (49), který je z tradiční rodiny plzeňských sládků, poslal od července 2005 do obchodu. Dostal funkci staršího obchodního sládka, což byla zcela nová pozice. Měl vybudovat spolupráci výroby se zákazníky firmy a spotřebiteli. Berka prožil v Prazdroji celou svou dosavadní kariéru, pracoval tam už 25 let. Ve funkci manažera jej vystřídal Jaroslav Gubiš z Velkých Popovic. Prazdroj naplnil své plány a za rok od uvedení nízkoalkoholického sladového nápoje Frisco jej na českém trhu prodal více než 10 000 hl, což byla zhruba roční produkce malého pivovaru. "Letos už jsme v prodejích předstihli jedničky v kategorii míchaných nápojů v lahvích - Smirnoff Ice a Bacardi Breeze," řekl v květnu 2005 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Frisco prorazilo zejména mezi mladými konzumenty. Nápoj s citronovo-jablečnou chutí vyráběl Prazdroj podle plzeňské receptury v polské Poznani. Šlo o první značku Prazdroje mimo tradiční výrobu piva. "Ve světě je tato produktová kategorie, určená pro mladé lidi od 18 do 30 let, velmi silně rostoucí," uvedl mluvčí. Právě ve věkové kategorii do 30 let objevila firma velký prostor. "Frisco je určeno výhradně pro český trh," řekl Bechtin. Většina vyspělých zemí už nápoj typu tzv. ciderů na trhu má. Frisco nebylo ochucené pivo, ale jeho základem byl ječmenný slad. Místo chmele se ale používaly přírodní aromata. Cena třetinkové lahve byla v obchodech kolem 25 korun, v klubech a restauracích se pohybovala mezi 35 až 40 korunami. Gambrinus se začne v roce 2006 vařit ze stejné vody jako Pilsner Urquell. Zatímco pro vlajkovou loď plzeňského pivovaru se využívala voda z hlubinných vrtů na nedaleké Roudné, výroba Gambrinusu byla v roce 2005 odkázaná na městskou vodovodní síť. Změnu umožnilo zahájení dodávek technologické vody s parametry pitné z Plzeňské teplárenské. Příslušné zařízení se začalo testovat dne 25.5. 2005. "Voda z teplárny se bude používat pro potřeby sladovny, kde zatím k namáčení sladovnického ječmene sloužila právě voda z Roudné. Ta se tak bude moci začít využívat výhradně pro výrobu piva, a to nejen značky Pilsner Urquell, ale i Gambrinus," sdělil mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Pivaři ale žádný rozdíl mezi "starým a novým" Gambrinusem neměli poznat. "Je to pouze o tom, že voda z Roudné je díky hlubinným vrtům na rozdíl od povrchových zdrojů zcela stabilní," vysvětlil Petr Holeček, manažer životního prostředí plzeňského pivovaru. Na Roudné bylo celkem pět studní o hloubce osmdesát až sto metrů, nejstarší z nich pocházel z roku 1900, poslední přibyla v roce 2001. "Roční odběr z Roudné činil zhruba 350 tisíc kubíků," doplnil Holeček. Od Plzeňské teplárenské měl Prazdroj odebírat v průměru 130 kubíků vody za hodinu. "Dodávky budou směřovat také do požárních i chladicích okruhů, což umožní úplně odstavit starou říční úpravnu poškozenou při povodních v roce 2002," podotkl Bechtin. Největší český pivovar Prazdroj potvrdil na konci května 2005 vyšší prodej u všech točených značek - Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel i prémiové dvanáctky Pilsner Urquell. Nejvyšší nárůst ale nezaznamenalo nejprodávanější české pivo Gambrinus, ale Radegast, desítka i dvanáctka. "Zajistila to severní Morava," řekl mluvčí pivovaru Alexej Bechtin. Prazdroj nemusel posilovat směny, víkend byl standardní špičkou. Problémy s dodávkami nebyly. „Dejte mi to polotmavé plzeňské pivo, pane vrchní!“ Tak tuhle větu zatím v pivnicích a restauracích nebylo možné slyšet. Za pár měsíců ale mělo být všechno jinak - právě polotmavé pivo, které už vyrobili odborníci v plzeňském pivovaru, mělo šanci jít na trh. „Ano, tenhle typ piva zkoušíme. Vývoji samozřejmě dáváme zelenou, ale musíme si být jisti, že nový druh zaujme na trhu silnou pozici. Pokud se tedy rozhodneme prodávat novinku, nebude to jen tak na zkoušku,“ vysvětlil v červnu 2005 mluvčí Alexej Bechtin. Prazdroj byl na vývoj novinek zařízen nejlépe ze všech podniků v zemi. Měl totiž vlastní minipivovar, který byl zmenšenou kopií originální prazdrojské výroby. "Jsme schopni vyrobit na zkoušku až stolitrovou várku - odzkoušíme, co je třeba, aniž bychom museli jít do hlavního pivovaru a nějak zasahovat do tamní výroby. To je velká výhoda,“ vysvětlil technolog minipivovaru Josef Korbel, který byl duchovním otcem nově zkoušeného polotmavého moku. Zkušební pivovárek skrývala budova na hlavním nádvoří Prazdroje. „Vytváříme receptury na různá piva. Je to proto, abychom drželi krok s vývojem na trhu - máme tak v záloze vlastní postupy, jak vyrobit to či ono pivo,“ řekl Josef Korbel. „Pokud by se třeba lidé zhlédli v zázvorovém pivu a vedení pivovaru rozhodlo o výrobě, máme tady vyzkoušenou cestu, jak vyrobit takový nápoj podle našeho postupu. A to se samozřejmě týká i dalších druhů,“ řekl Josef Korbel. Jenže - speciálů, tedy méně tradičních piv, skupina Prazdroje příliš mít nebude. „My nemáme v nabídce z vlastní výroby nějaké okrajové druhy. Soustředíme se na základní. Prémiový Pilsner Urquell, od každého dalšího druhu deseti a dvanáctistupňové pivo, černé pivo z Popovic, nealkopivo a dia pivo Gambrinus,“ vypočítával Alexej Bechtin. I z jeho slov tak vyplynulo, že právě polotmavé pivo zatím v nabídce největší pivovarnické společnosti v tuzemsku chybělo. Hospodářské výsledky akciové společnosti Plzeňský Prazdroj za finanční rok končící 31. března 2005 Hlavní výsledky: • Tržby vzrostly o 4 % a dosáhly 13,1 miliardy korun. • Provozní zisk vzrostl o 14,5 % na 4,17 miliardy korun. • Čistý zisk vzrostl a dosáhl 2,96 miliardy korun. Finanční rok končící 31. března 2005 znamenal pro Plzeňský Prazdroj, a. s. další úspěšné období. Společnost potvrdila své postavení předního českého výrobce piva i exportéra piva, vykázala vynikající hospodářské výsledky a zvýšila svůj podíl na trhu. To vše bylo dosaženo i přes nepříznivé léto roku 2004. Vliv chladnějšího počasí způsobil pokles domácího trhu s pivem v porovnání s předchozím rokem. Zároveň však výrazně vzrostly prodeje v zahraničí, na jejichž výsledcích se příznivě projevil vstup České republiky do Evropské unie v květnu 2004 a odstranění exportních tarifů. Licenční výroba na pečlivě vybraných trzích, která se odehrává za přísné kontroly ze strany Plzeňského Prazdroje, poprvé překročila objem 1 milionu hektolitrů ročně. Mike Short, předseda představenstva a generální ředitel Plzeňského Prazdroje, a. s., zdůraznil ve svém komentáři k těmto hospodářským výsledkům: “Během finančního roku končícího 31. března 2005 Plzeňský Prazdroj znovu prokázal svou schopnost dosáhnout dobrých hospodářských výsledků i přes náročné podmínky na trhu. V uplynulém roce jsme výrazně investovali do portfolia našich produktů, do infrastruktury, do podpůrných systémů a do rozvoje zaměstnanců. Tyto investice jsou zaměřeny na dlouhodobý růst a dobré celoroční výsledky hospodaření jen podtrhují správnost strategie investování do budoucnosti.” . Finanční ukazatelé: * Tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb (tis. Kč): 13 087 358 (2005), 12 858 570 (2004) * Provozní zisk (tis. Kč): 4 165 803 (2005), 3 639 176 (2004) * Čistý zisk za účetní období po zdanění (tis. Kč): 2 962 226 (2005), 2 826 213 (2004) Prazdroj si zákazníky v Jihočeském kraji pochvaloval. Spotřeba piv z Plzně totiž na jihu Čech stoupala nejrychleji z celé republiky. "Naše jihočeské obchodní středisko má dlouhodobě největší nárůst prodeje ve srovnání se středisky v ostatních krajích," uvedl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Za tři roky Prazdroj zvýšil prodej svých piv v jižních Čechách o sto tisíc hektolitrů na nynějších půl milionu ročně. Tři sta padesát tisíc z toho je gambrinus, sedmdesát pět tisíc klasický plzeňský ležák Prazdroj, zbytek pivo Velkopopovický kozel a Radegast. Obří šachy na nádvoří plzeňského pivovaru se začaly postupně obnovovat. Dosavadní figurky byly totiž velmi opotřebované a hrozilo, že se začnou rozpadat. Průběžné opravy a slepování už mnohdy nepomáhaly. První nové figurky dodal akademický sochař Pavel Purkrábek do pivovaru na konci července 2005. Figurky na velké šachovnici měřily zhruba 120 centimetrů a vážily kolem šesti kilogramů. Lidé ve východních Čechách vypili populárního plzeňského piva více než šest set tisíc hektolitrů ročně. Tomu žádná jiná značka nemohla ani zdaleka konkurovat. „Východní Čechy jsou baštou Gambrinusu,“ řekl v červenci 2005 mluvčí plzeňského pivovaru Alexej Bechtin. „Točí se zde ve dvou a půl tisíci hospodách,“ dodal. Plný výkon, nepřetržité směny. Tahle slova vystihují shon, který teď vládl v Prazdroji v červenci 2005. "V téhle době u nás nemůže být řeč o žádné celozávodní dovolené, naopak přibíráme několik desítek brigádníků, hlavně na stáčírny," vysvětlil manažer pivovaru Jaroslav Gubiš. "U nás neplatí přísloví ´až se zima zeptá, cos dělal v létě´, ale ´až se léto zeptá, cos dělal v zimě´ . Tím, že teď úspěšně stačíme pokrývat zvýšenou poptávku v době pivovarské špičky, sklízíme ovoce dobré přípravy všech výrobních zařízení na hlavní sezónu. Musíme jet - a daří se to - bez závažnějších poruch a prostojů," dodal Gubiš. Výrobní kapacity plzeňského pivovaru byly v horkých letních dnech července 2005 vytížené naplno, včetně nové varny Pilsner Urquell a stáčírny plechovek. "V provozu je dokonce i menší linka na sudy KEG, která se obvykle spouští jako náhradní v době generální opravy hlavní linky s kapacitou tisíc sudů za hodinu," dokládal mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. "Tím pivovar pokrývá zvýšenou poptávku po sudovém pivu, typickou pro letní sezónu," řekl mluvčí. Každý týden brány pivovaru opouštělo více než sto tisíc hektolitrů piva. V zimním období, zejména na přelomu roku 2004 a 2005 čeští pivovarníci zaznamenali nejhlubší krátkodobý propad za poslední desetiletí. "Tento trend se ale na jaře zlomil a i díky lepšímu počasí domácí spotřeba od dubna opět vytrvale roste," pochvaloval si Alexej Bechtin. Podle něj byl z hlediska prodejů vždy nejdůležitější začátek léta. "A ten se letos vydařil. Jakmile se lidé naučí chodit do zahrádek, venkovních občerstvení a restaurací, je možné mluvit o úspěšném startu pivovarské sezóny," tvrdil Bechtin. Prazdroj prodal měsíčně v Ústeckém kraji zhruba 34 000 hl piva. Zajímavé bylo, jak se měnil odbyt jednotlivých značek po kraji od severu k jihu a od hranic do vnitrozemí. „V příhraničí a v turisticky atraktivních oblastech, jakými jsou například Děčínsko či Šluknovsko, prodáme nejvíc našeho nejdražšího piva Pilsner Urquell. Litoměřicko a Roudnicko jsou baštou desítky i dvanáctky Gambrinusu, Louny a Žatec upřednostňují levnější Gambrinus 10 a lahvový Klasik, Mostecko pak Gambrinus a Velkopopovický Kozel,“ hodnotil situaci Alexej Bechtin. Po 13 letech provozu ve vlastní režii pronajal v létě 2005 Prazdroj restauraci Na Spilce. Pivnice s 600 místy sídlí na nádvoří pivovaru. Na dobu neurčitou ji od 1. srpna 2005 získal do pronájmu plzeňský podnikatel Richard Marek, majitel firmy A Restaurant, "Důvodem byla především snaha soustředit se na hlavní předmět podnikání společnosti, tedy na výrobu a prodej piva," uvedl. Podobně postupoval vlastník SABMiller všude na světě. Restauraci Na Parkánu, mimo areál Prazdroje v centru Plzně, měl jako součást Pivovarského muzea nadále spravovat Prazdroj, stejně jako reprezentační prostory v areálu pivovaru. Nájemce převzal všech 57 zaměstnanců pivnice. Do konce března 2006 musel podle Bechtina respektovat kolektivní smlouvu. Musel zachovat úroveň služeb a orientaci hlavně na turisty. "Spilka bude Prazdroj nadále významně reprezentovat a tvořit organickou součást nabídky pro veřejnost zaměřené na rozvoj cestovního ruchu," uvedl mluvčí. Restaurace Na Spilce za desítky milionů korun byla otevřena koncem roku 1992. V průměru bývala denně obsazena ze tří čtvrtin. Až 80 % návštěvníků tvořili cizinci - Němci, Italové, ale stále více Tchajwanci a Japonci. Cena piva zde v červenci 2005 byla 25,50 koruny, což byl plzeňský průměr. Před pěti lety uzavřel Prazdroj reprezentační a velmi oblíbenou restauraci Pilsner Urquell Original Restaurant, která fungovala pět let. Nyní z ní byly kanceláře a zasedací místnosti. SABMiller chtěl vykoupit zhruba od 56 000 drobných akcionářů zbylá 3,1 procenta akcí Prazdroje. Ti své akcie získali v drtivé většině při kuponové privatizaci v devadesátých letech minulého století. Za tisícikorunovou akcii měli dostat 17 686 korun, za cenný papír s nominální hodnotou deset korun pak 177 Kč. Na řádné valné hromadě akciové společnosti Plzeňský Prazdroj dne 28.7.2005 schválili akcionáři účetní závěrku za finanční rok končící 31. března 2005. Rovněž schválili rozdělení výsledků hospodaření za finanční rok, které obsahuje mimo jiné výplatu dividend ve výši 100 % nominální hodnoty akcií. Valná hromada projednala a schválila změny ve stanovách společnosti i některé personální změny ve složení řídicích orgánů Plzeňského Prazdroje. Podstatou úpravy stanov je změna počtu členů představenstva, zpřesnění způsobu svolávání, jednání a rozhodování představenstva a uvedení působnosti valné hromady akcionářů do souladu s platným zněním Obchodního zákoníku. Valná hromada akcionářů zvolila Michaela Shorta, generálního ředitele Plzeňského Prazdroje, předsedou představenstva společnosti. Novými členy představenstva byli zvoleni Roy Bagattini a Tibor Kovács. Částka dividend k vyplacení akcionářům ve výši 1 962 064 tis. Kč je vypočítána následovně: a) Ve výši 1000 Kč na jednu akcii společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., o jmenovité hodnotě 1000 Kč b) Ve výši 10 Kč na jednu akcii společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., o jmenovité hodnotě 10 Kč. V hlavním závodě Prazdroje v Plzni se chystala výrazná přestavba, historické jádro nejznámějšího českého pivovaru však zůstalo trvale zachováno. Firma investovala zejména do nové stáčírny lahví, další etapy rozšíření varny Pilsner Urquell a nových cylindro-kónických tanků. Nová stáčírna piv Pilsner Urquell i Gambrinus, jejíž stavba začala ještě v roce 2005, měla přijít na více než jednu miliardu korun. Pivovar už začal budovat deset nových cylindro-kónických tanků, které používal ke kvašení piva od roku 1991 a v roce 2005 jich měl 150. Po téměř padesátileté odmlce začali 2.srpna 2005 bednáři plzeňského pivovaru opět vyrábět obří sudy, které budou ve sklepích pivovaru sloužit k dozrávání a uskladňování piva. Od roku 1957, kdy byl v pivovaru vyroben poslední velký sud, řemeslníci tyto velké sudy jen opravovali a smolili. Opětovným zahájením výroby se Plzeň vrátila mezi několik posledních míst v Evropě, kde bude mít bednářské řemeslo plnohodnotný význam. Sudy měly dva druhy využití. V první řadě se z nich čepovalo pivo turistům na prohlídkových trasách pivovaru. Za druhé se pak používaly stejně jako před sto a více lety k dozrávání piva Pilsner Urquell ve sklepích. Prazdroj se už od léta 2005 nemusel obávat problémů při budování sítě firemních restaurací a spolupráce na výrobě piva Klasik v pivovaru Platan. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) totiž změnil svá dvě záporná rozhodnutí ohledně smluv mezi pivovarem a provozovateli restaurací a také dohody mezi Prazdrojem a pivovarem Platan. U sítě restaurací pod názvem Pilsner Urquell Original Restaurant původně antimonopolní úřad vydal rozhodnutí, ve kterém smlouvy o franšízingu mezi pivovarem a provozovateli restaurací označil za zakázané s tím, že narušovaly hospodářskou soutěž. Zástupci Prazdroje ale ve svém rozkladu namítli, že rozhodnutí antimonopolního úřadu není v souladu s evropským právem a že smlouvy žádným způsobem nejsou v rozporu s hospodářskou soutěží. Předseda úřadu Josef Bednář část námitek pivovaru uznal a smlouvy za zakázané neoznačil, stanovil však pro jejich uzavírání důležitou podmínku. Podle ÚOHS smlouva nepodléhala zákazu dohod narušujících hospodářskou soutěž pouze za předpokladu, že Prazdroj nebude provozovatelům restaurací bránit odebírat pivo i od jiných pivovarů, které nejsou součástí skupiny Prazdroj. Mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin uvedl, že nové rozhodnutí antimonopolního úřadu bude firma respektovat. Potvrdil zároveň, že v ČR v srpnu 2005 fungovalo jedenáct restaurací Pilsner Urquell Original Restaurant, jedna je na Ukrajině. Antimonopolní úřad bez jakýchkoli podmínek také schválil smlouvy mezi Prazdrojem a Městským pivovarem Platan o výrobě piva Klasik. I tady úřad změnil své zamítavé stanovisko. Platan zajišťoval pro Prazdroj celou výrobu piva. "Prodej a marketink zajišťujeme my," dodal Bechtin. Prazdroj testoval v roce 2005 ve vybraných barech a restauracích prémiové pivo Miller Genuine Draft (MGD), první americké pivo na českém trhu. "MGD je výjimečný nápoj pro skupinu s vyššími příjmy, která chodí do prestižních barů," řekl mluvčí Alexej Bechtin. Cena lahvové třetinky byla od 65 korun, což bylo více než dvojnásobek oproti Pilsner Urquell. Koncem roku 2005, po vyhodnocení zkušebního prodeje v Praze, ho Prazdroj rozšířil do měst v ČR, vždy šlo o špičkové provozovny. Prazdroj provedl začátkem září 2005 redesign a obsahovou změnu firemních internetových stránek www.prazdroj. Design korporátního webu se přiblížil vzhledu a struktuře oficiálních internetových stránek mateřské společnosti SABMiller. Nabízel přehlednější strukturu informací, vyčleněné Soubory ke stažení, uživatelsky přístupnější foto-logo galerii a kontakty na pivovary i další oddělení Prazdroje. Výrazným posunem bylo zahrnutí informací pro návštěvníky plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea v Plzni do korporátních internetových stránek, v návaznosti na vytvoření rozšířeného oddělení firemních vztahů a komunikace Prazdroje. Nový web byl také "bezbariérový" v souladu s doporučeními a standardy Ministerstva informatiky ČR, tzn. že byl snadnější pro prohlížení osobami se zrakovým postižením i uživatelům různých internetových prohlížečů. V podobě, kterou nahradila ta současná, fungoval firemní web Prazdroje od léta roku 2002. Pětatřicetiletý Jihoafričan Gary Niederheitmann se stal v září 2005 novým finančním ředitelem Prazdroje. Zároveň vedl i oddělení informačních technologií. Nahradil Gavina Brocketta, který přešel na stejné místo do sesterské firmy Birra Peroni. Italský pivovar patřil podobně jako Prazdroj do třetí největší pivovarnické skupiny světa SABMiller. Gary Niederheitmann pracoval pět let v Prazdroji jako pravá ruka ředitele Brocketta a vedl oddělení operativních financí. Niederheitmann se významně podílel na sloučení tří českých pivovarů, Prazdroje Radegastu a Velkých Popovic, do jedné společnosti Plzeňský Prazdroj. Prazdroj zahájil rozsáhlou přestavbu hlavního závodu v Plzni za stovky milionů korun. Historické jádro nejznámějšího českého pivovaru zůstalo zachováno. "Začala stavba nových deseti nových cylindro-kónických tanků a současně rozšiřujeme sousední novou varnu Pilsner Urquell," řekl v říjnu 2005 mluvčí pivovaru Alexej Bechtin. CK tanky používal plzeňský závod ke kvašení piva od roku 1991 a v roce 205 jich měl 150. Nových deset kvasných nádrží, do nichž podnik vložil desítky milionů korun, mělo stát do konce roku 2005. Každý tank měl mít objem 2 400 hl, výšku 15 metrů a šířku šest metrů. Hlavní akcí byla nová stáčírna lahví a rozšíření varny Pilsner Urquell. Nová stáčírna piv Pilsner Urquell i Gambrinus, jejíž stavba začala v roce 2005, stála více než jednu miliardu korun. Mohl to být nový světový rekord a Plzeň mohla být zase o něco slavnější. Alespoň ve světě kuriozit, evidovaných v Guinnessově knize rekordů. Jenže plechovkou piva si na plzeňském náměstí Republiky v rámci víkendového Pilsner Festu připilo dne 1.října 2005 večer "jen" 2773 lidí, a to na překonání vlastního rekordu vybojovaného Plzeňany už před dvěma lety nestačilo. Plzeňští radní a především Prazdroj, který pro tyto účely rozdal skoro devět tisíc plechovek svého prémiového piva, ale byli každopádně spokojeni. Bizardní pokus o rekord a související oslavy výročí firmy zas o něco více zviditelnily značku i celé západočeské město. Zájem o pivovarskou historii, ale především světoznámé české pivo láká ročně k návštěvě Česka tisíce zahraničních turistů. Prazdroj a zdejší proslulé pivovarské muzeum si každoročně prohlédne 150 tisíc návštěvníků. Z cizinců přijíždějí hlavně Němci, Skandinávci a Britové. Prohlídku pivovaru si nenechají ujít ani lidé z odlehlých koutů světa. Jak se vaří proslulý tuzemský mok, zajímá nejen návštěvníky ze sousedního Německa, ale třeba i cestovatele ze zemí nedaleko pólu. " Měli jsme tu například pár z Grónska," vzpomínal mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Poměrně velkou klientelou jsou podle něj i Tchaj- wanci. Mezi návštěvníky tvoří cizinci více než polovinu. Převážně jde o Němce, hojně jsou zastoupeni Rusové, Britové a Italové. Do pivovaru ale zavítala třeba i skupina Indů, kteří hůře snášeli vůni sladu a chmele. " Příliš jim to nesedlo," poznamenal Bechtin. Společnost C.S.CARGO, jedna z pěti největších logistických firem v ČR, od října 2005 kompletně zajišťovala primární distribuci výrobků Prazdroje v ČR a export jeho produkce po Evropě. Ročně šlo cca o 35 000 přeprav v celkovém objemu min. 6 milionů hektolitrů piva a dalších nápojů. V rámci šestiletého kontraktu C.S.CARGO přepravovalo hotové výrobky v lahvích, plechovkách a sudech z portfolia Prazdroje v ČR (pivovary Plzeň, Velké Popovice, Radegast) i jeho dalších obchodně-distribučních partnerů (víno, lihoviny). Celkově pro Prazdroj počítalo C.S.CARGO postupně s nasazením 50-80 vozů, jejichž plachty byly opatřeny reklamními prvky Prazdroje. „V létě zvítězila C.S.CARGO s dalšími subdodavateli v tendru na zajištění primární distribuce a exportu. Od začátku října pro nás C.S.CARGO zajišťuje vše jako jediný dodavatel těchto služeb, což vyplývá z naší koncepce jednotné a co nejúčinnější distribuce na domácím i evropském trhu,“ řekl Alexej Bechtin, tiskový mluvčí Prazdroje. Prazdroj efektivně řídil vlastní distribuční síť založenou na 13 obchodních centrech po celé ČR. Distribuci výrobků zajišťoval prostřednictvím smluvních přepravců, a to jak pro primární distribuci - z pivovarů do obchodních center, tak pro sekundární distribuci přímo k zákazníkům. Prazdroj se opět na podzim 2005 dostal do sféry zájmu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten prošetřoval podnět, upozorňující na "závadné" obchodní smlouvy, které podnik uzavíral se svými odběrateli. Jednalo o smlouvy z roku 2005. Nešlo zatím o žádné šetření ani o správní řízení. V poslední době to byl už třetí případ, kdy se antimonopolní úřad zabýval Prazdrojem. V roce 2004 u něho podnik neuspěl se žádostí o státní podporu formou slevy na dani z příjmů své třísetmiliónové investice na rekonstrukci varny. V roce 2003 pak pivovar zaplatil pokutu 2,3 miliónu korun za to, že uzavíral s hostinskými dohody o minimální ročním odběru piva. V některých případech ve výši, která se rovnala celkové spotřebě dané restaurace. Podle regulátora tak byla omezena nabídka jiných výrobců za různé ceny, což poškozovalo spotřebitele. Lucie Steinbachová pracuje jako archivářka Plzeňského Prazdroje. Kromě toho ale píše knihy. Jejím posledním počinem byla v roce 2005 kniha Plzeňský Prazdroj v historických fotografiích, pro jejíž sepsání použila archivní fotografie z pivovaru. Kniha nabízela čtenáři ucelený obraz o tom, jak se pivo vyrábělo koncem devatenáctého století a pak třeba v padesátých letech minulého století. Vánoční dárek dostali v prosinci 2005 zaměstnanci Prazdroje, kteří v něm dělali alespoň rok. Od 5.12.2005 si totiž mohli vyzvedávat takzvané vánoční pivo. Jednalo se o balíky výrobků společnosti, které jim náleželi z kolektivní smlouvy. Celkem si vánoční pivo převzalo zhruba 2700 zaměstnanců firmy, z toho asi tisícovka v Plzni. "Tento bonus dáváme zaměstnancům už druhým rokem. Loni jsme dávali jen plechovky piva Pilsner Urquell. Letos chtěli zaměstnanci pestřejší výběr. Mohou si tak vybrat z pěti různých balíků s různými druhy piv našich pivovarů," uvedl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Kromě vánočního piva vyplácí pivovar před Vánocemi i 50 % měsíční výplaty navíc. První dva z desítky obřích fermentačních tanků určených pro hlavní kvašení piva Pilsner Urquell instalovali 13. prosince 2005 stavbaři v pivovaru. Tanky byly postupně během týdne umístěny v prostoru mezi varnou Pilsner Urquell a tzv. studeným blokem, tedy místem, kde probíhá kvašení a zrání piva. Instalace tanků byla součástí širšího projektu zvýšení výrobní kapacity piva Pilsner Urquell připravené pro očekávaný nárůst poptávky na zahraničních trzích. Byla propojená s postupným uvedením do provozu 3. fáze rekonstrukce varny. Tato fáze nepředpokládala žádné stavební práce, jen osazení a instalaci výrobního zařízení, které umožnily zvýšit kapacitu varny z 12 na 18 várek denně (tj. o 22 000 hl mladiny týdně). Celý projekt za více než 200 milionů korun býl dokončen v květnu 2006. Kapacita výroby Pilsner Urquell tím přesáhla 3 miliony hektolitrů ročně. Kvašení bylo vyhodnoceno jako úzké místo ve výrobě, ostatní části (například varna nebo filtrace) byly již dimenzovány na předpokládaný růst poptávky. Instalace 10 cylindro-kónických kvasných tanků v pivovaru představovalo unikátní projekt v rámci celé skupiny SABMiller – především díky systému uspořádání ventilů Eco-Matrix. Ventily byly umístěny na prodloužených „nosech“ tanků a optimalizovaly zónu mezi prostorem samotného tanku a ventilovým blokem v jeho spodní části. Omezily se tím výtraty piva a snižily se možnost tzv. autolýzy kvasnic (kvasnice už nemají prostor a vylučují nevhodné látky). Toto řešení příznivě ovlivnilo stabilní kvalitu piva. Celkově v roce 2005 provozoval pivovar 104 tanků pro hlavní kvašení a zrání piva: 48 na kvašení (fermentaci) a 56 na zrání (dokvašování či ležení). Fakta o nových cylindro-kónických tancích v plzeňském pivovaru: výrobce – firma Holvrieka, Dánsko; dodavatel technologií (ventily, potrubní rozvody) – firma Gea Tuchenhagen, Německo; dodavatel stavby – Hochtief České Budějovice; celkový objem 1 tanku – 3 240 hl ; plnící objem 1 tanku – 2 400 hl (cca 26 % celkového objemu tvoří prostor ponechaný pro tvorbu pěny během kvašení); vnitřní průměr tanku – 6 metrů; celková výška tanku – 17 metrů; celková váha tanku – 23 tun. Světová trojka ve výrobě piva firma SABMiller ovládla v prosinci 2005 největší český pivovar Plzeňský Prazdroj. Majoritní akcionář, společnost Pilsner Urquell Investments B.V. už měla na svém kontě všech 100 % akcií plzeňské firmy. Malí akcionáři se bouřili. O vytěsnění minoritních akcionářů rozhodla mimořádná valná hromada Prazdroje koncem srpna 2005. SABMiller tak získal zbylých 40 000 tisícikorunových a přes dva miliony desetikorunových akcií, za něž zaplatil 17 686 korun, respektive 177 korun za kus. Drobní akcionáři měli své peníze dostat nejpozději do poloviny ledna 2006. Na termínu se usnesla valná hromada. Akcionářům se ale výkupní cena nelíbila, zdála se jim příliš nízká. Podali kvůli tomu u soudu šest žalob. Podle mluvčího plzeňského podniku Alexeje Bechtina ovládnutí plzeňského podniku nijak nezvrátilo. Pilsner Urquell Investments držel před vytěsněním 96,85 % akcií podniku, jehož základní kapitál byl téměř dvě miliardy korun. Fyzické osoby vlastnily tři procenta akcií, Spolek plzeňských právovárečníků 0,01 % a zbytek měly právnické osoby. Jihoafrická společnost South African Breweries Plc.(SAB) koupila Plzeňský Prazdroj od japonské finanční skupiny Nomura v roce 2001 za 629 milionů dolarů (dnes téměř 16 miliard korun). SAB přijal plzeňské prémiové pivo Pilsner Urquell za svoji hlavní světovou značku. V květnu 2002 koupily Jihoafrické pivovary SAB americký pivovar Miller Brewing a staly se světovou trojkou. Zápisem do obchodního rejstříku byl 1.října 2002 ukončen proces sloučení pivovarů Radegast, Velké Popovice a Plzeňský Prazdroj. Za fiskální rok 2004 (duben 2004 až březen 2005) vykázal Prazdroj čistý zisk 2,96 miliardy korun, o rok dříve to bylo 2,83 miliardy. Za rok 2004 vyplatil pivovar na dividendách 1,96 miliardy korun, shodně jako ve dvou předchozích letech. Prazdroj, který naposledy zvýšil ceny piva v listopadu 2004, neplánoval od ledna 2006 žádné zdražení. Pro rok 2005 počítal se shodným prodejem na českém trhu a plánoval meziročně opět vyšší zahraniční odbyt piva - zejména v USA, Slovensku, Německu, Maďarsku a Rusku. Řekl to mluvčí pivovaru ze skupiny SABMiller Alexej Bechtin. Zdražení piva neměla firma v plánu, zatím si na rok 2006 nestanovila žádný termín. "Máme dlouhodobé smlouvy s dodavateli energií, surovin a obalů a společně hledáme takové modely, abychom udrželi jejich zdražování v rozumné míře," uvedl v prosinci 2005 Bechtin. "Zatím o zvýšení cen piva nikdo nehovoří, od ledna to nebude," potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj se rapidní růst cen elektřiny a plynu ale musel v roce 2006 v cenách projevit. Viděl bych to před sezonou, tak v dubnu nebo květnu, dodal Veselý. Tuzemské prodeje Prazdroje, které v roce 2004 činily osm milionů hektolitrů, zatím podle mluvčího stagnovaly. "Také prosinec je zatím stejný jako loni," uvedl Bechtin. Prodej prémiového Pilsneru Urquell byl před Vánoci tradičně nejsilnější a výrobní kapacity jely na plný výkon, nejprodávanější pivo Gambrinus i Radegast a Velkopopovický Kozel se zatím držely na stejné úrovni. Rostl prodej nealkoholického Birellu a nejvýrazněji nová jedenáctka Velkopopovický Kozel Medium, která vstoupila na trh v červnu 2005. "Zahraniční prodej roste zejména díky licenční výrobě, k níž letos přibylo Maďarsko, zvyšuje se výroba v Rusku, na Slovensku se drží," uvedl Bechtin. V Maďarsku začal v srpnu 2005 sesterský pivovar Dreher ze skupiny SABMiller vyrábět Velkopopovického Kozla. V roce 2004 vyvezl pivovar do 50 zemí o 13 % piva více a prodal 1,7 milionu hl. "Export letos zvýšíme ještě více," uvedl v polovině roku 2005 generální ředitel Mike Short. Podle něj zájem o Pilsner Urquell rostl zejména v zámoří, což bylo dáno také využitím všech prodejních kanálů amerického pivovaru Miller. Kromě USA, Británie a Jižní Afriky se výrazně zvyšoval také vývoz Prazdroje do Španělska, Švédska a Německa. "Mění se životní styl. "Lidé tráví více času za volantem, déle pracují a často si nemohou dovolit pít alkohol ani ve svém volném čase. Přesto si k hlavnímu jídlu nechtějí odepřít typickou chuť piva, protože právě ta je pevně spojena s českou kulturou. Spotřebitelé projevují Birellu stále větší důvěru, což je na jinak stagnujícím trhu potěšující," řekl v prosinci 2005 Alexej Bechtin. Celkový prodej značek Plzeňského Prazdroje dosáhl v kalendářním roce 2005 doma i v zahraničí 10,2 milionu hektolitrů, což byl meziroční nárůst 5 %. Prodej piva na domácím trhu je po dobu posledních dvou let stabilní, na úrovni okolo 8 milionů hektolitrů, což bylo v souladu s očekáváním společnosti a s celkovou situací na trhu. Prazdroj potvrdil své postavení největšího českého exportéra piva a výrobce v zahraničí. Celkový objem prodeje značek Prazdroje v zahraničí vzrostl v porovnání s rokem 2004 o 29 %. K dosažení rekordní částky 2,2 milionu hektolitrů přispěly především prodeje značky Pilsner Urquell a úspěch značky Velkopopovický Kozel na trzích s licenční výrobou. Mike Short, generální ředitel Prazdroje, uvedl: “Rok 2005 byl rokem celkové stability domácího trhu, na kterou nicméně mělo negativní vliv špatné počasí během hlavní pivovarnické špičky. Český trh se vyznačoval i rostoucím konkurenčním bojem. Také náš prodej na domácím trhu charakterizovala v roce 2005 – přes sezónní výkyvy – celková stabilita. Dosáhli jsme pozitivních ukazatelů v nárůstu zahraničních prodejů. Export vzrostl především v zemích, které loni přistoupily k EU a kde došlo k odstranění dřívějších obchodních bariér. Nárůst prodeje podpořily také zvýšené marketingové aktivity na těchto trzích. Striktně kontrolovaná licenční výroba našich značek na pečlivě vybraných trzích sousedních zemí prokázala velmi pozitivní dynamiku rozvoje. Zejména rostl prodej značky Velkopopovický Kozel, která těží ze své rostoucí reputace vysoce kvalitního a cenově přijatelného tradičního českého piva. Těší nás také pozvolný nárůst našeho podílu na domácím trhu v uplynulém roce.” Nejvýznamnější fakta a trendy roku 2005 z pohledu Plzeňského Prazdroje: Růst prodeje klíčových značek, Pilsner Urquell a Gambrinus, na domácím trhu. Pilsner Urquell vykázal 6 % nárůst exportu a dosáhl vynikajících úspěchů na některých významných zahraničních trzích. Byly zahájeny výrazné investice v plzeňském pivovaru, zaměřené na zvýšení kapacity výroby značky Pilsner Urquell a na posílení její chuťové stability. Tyto investice mají přispět k posílení Plzeňského Prazdroje jako největšího českého exportéra piva. Nejdynamičtější růst z portfolia značek Plzeňského Prazdroje znovu vykázal nealkoholický Radegast Birell, který potvrdil svou vedoucí pozici na tomto rostoucím segmentu trhu v ČR. Prazdroj v roce 2006 vyráběl Gambrinus v Čechách v pivovarech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Z prodeje roku 2005 ve výši 10,2 milionu hl činila značka necelou polovinu. Prazdroj zdražil od 1. února 2006 některá točená piva. O šedesát haléřů se zvedla cena půllitru desetistupňového piva Gambrinus a také černého Velkopopovického kozla. "U žádných jiných produktů se letos cena nemění. Na zvýšení ceny desítky Gambrinus mají vliv především vysoké náklady," řekl mluvčí Alexej Bechtin. Gambrinus patřil mezi nejprodávanější značky v Česku. V Plzeňském kraji desítku točila většina hospodských, na celém české trhu si značka držela čtvrtinový podíl. Plzeňský prazdroj zdražoval naposledy v listopadu 2004. Tehdy stouply ceny lahvového, plechovkového i sudového piva v rozmezí dvaceti haléřů až o korunu za půllitr. V rámci organizačních změn ve všech závodech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích propustil Prazdroj k poslednímu březnu 2006 necelých pět procent ze současných 2650 zaměstnanců. Šlo zejména o administrativní personál, pracovníky technické podpory a střední manažery; redukce se netýkala přímo výroby piva. Organizační změny zvýší výkonnost firmy, řekl mluvčí podniku Alexej Bechtin. "O redukcích v technickém úseku jsme rozhodli po dlouhotrvající a důkladné analýze všech činností a procesů," dodal. Firma tím naplnila mezinárodní pivovarnické standardy. "Všichni pracovníci rozvázali poměr dohodou po projednání s odborovou organizací," uvedl Bechtin. Prazdroj jim dal pětiměsíční odstupné plus jeden týdenní plat za každý odpracovaný rok, což vycházelo z kolektivní smlouvy. Prazdroj doposud zaměstnával 2650 lidí ve třech pivovarech a ve 13 obchodně distribučních centrech v ČR. Jejich průměrná hrubá mzda převyšovala 23 000 korun. V Plzni, kde se vyrábělo prémiové pivo Pilsner Urquell, pracovalo zhruba 1000 lidí. Prazdroj dne 20.2.2006 začal nejprodávanější české pivo Gambrinus, kterému patřila čtvrtina trhu, stáčet do nových lahví. "Chceme zdokonalit obaly pro značku Gambrinus, která je pro nás prioritní. Potřebujeme modernizovat její image, aby vypadala špičkově," vysvětlil šéf Prazdroje Mike Short. Gambrinus dostal láhev Gold, kterou používaly i jiné pivovary skupiny SABMiller, a zcela nové etikety. Láhev byla o pětinu lehčí, což u celé basy znamenalo snížení váhy skoro o dva kilogramy. Gambrinus byl zatím poslední v řadě pivních proměn, které v krátké době oznámily přední tuzemské pivovary. Prazdroj mohl s provozovateli pohostinských zařízení uzavírat smlouvy o minimálním ročním odběru piva. ÚOHS totiž v březnu 2006 firmě povolil individuální výjimku. Firma se zavázala, že v nových smlouvách sníží restauracím minimální roční odběr piva, pokud o to budou mít zájem. Prazdroj v rámci posledního rozkladového řízení vytvořil podmínky, které napomohou rozvoji konkurence na trhu, uvedl ve sdělení úřad. Podle některých smluv o minimálním odběru museli hostinští kupovat od Prazdroje tolik piva, kolik prodali. Prazdroj jim za to nabízel například firemní doplňky s logem pivovaru. Odběratel nyní získali možnost nákupu piva od konkurenčních výrobců, aniž by ztratil výhody, které mu ze smlouvy uzavřené s Prazdrojem plynuly. Prazdroj požádal o výjimku po druhostupňovém rozhodnutí úřadu v roce 2003, kdy za omezování konkurence dostal pokutu 2,3 milionu korun. ÚOHS žádost nejprve zamítl, nyní ji ale povolil. S uvedením nových pivních lahví pro značku Gambrinus na trh pivovar písemně upozornil obchodníky a prodejce, že po Velikonocích (18.4.2006) od nich už nebude odebírat původní lahve typu NRW. Obchodníci si stěžovali na větší náklady na skladování i manipulaci s přepravkami a báli se konfliktů se zákazníky. Nevěděli, zda od nich vykoupené láhve odeberou alespoň distributoři jiných producentů zlatavého moku. Proti postupu pivovarského giganta se ohradilo také profesní sdružení malých a středních pivovarů, na nichž by ležela tíha nadbytečné lahve vykoupit a na své náklady později zlikvidovat. Plzeňskému pivovaru sdružení pohrozilo žalobou pro porušení zákona, jež výkup vratných lahví nařizuje, i podnětem pro prošetření zneužití postavení na trhu protimonopolním úřadem. Koncem předvelikonočního týdne vydal Prazdroj, prostřednictvím najaté agentury prohlášení, v němž popřel existenci instrukcí pro ukončení výkupu a ohradil se proti nařčení z protiprávního jednání. Obchodníkům oproti zavedeným zvyklostem, kolik přepravek s pivem prodejna odebere, tolik bas s prázdnými lahvemi zase posádky rozvážkových aut naloží, dokonce nabízel dovoz dalších přepravek a odvoz nastřádaných nadbytečných obalů z provozoven. Se zajímavým nápadem přišel pivovar, partner české fotbalové reprezentace. Pivo Gambrinus v plechovkách dostalo nový design. Postupně přišly v květnu a červnu 2006 na trh série plechovek deseti a dvanáctistupňového piva v červené barvě a podobě dresů českých fotbalových reprezentantů se jmenovkami, čísly a autogramy hráčů. V jedenáctce červených půllitrovek desítky Gambrinus jste našli Čecha, Ujfalušiho, Jankulovského, Jiránka, Galáska, Poborského, Nedvěda, Rosického a Šmicra. V bílém dresu byla „nejmenší“ z nich - třetinka dvanáctky Gambrinus s Kollerovým číslem devět. Do série patřila i půllitrová plechovka dvanáctistupňového Gambrinusu Karel Brückner. Fotbalisty tato série pobavila a někteří si libovali, že mají „svoje“ pivo, ač se k němu dostanou jen vzácně a v čase povoleném „dvanáctkou“ Brücknerem. Fanoušci měli možnost založit si sbírku fotbalových plechovek. Nejprodávanější české pivo Gambrinus nebylo výsadou jen ČR. Pod značkou Gambrinus se vařilo piva v řadě států Evropy. Žádná země ale nesměla pivo značky Gambrinus vyvážet tam, kde měli registrovaný ten svůj Gambrinus. „Každý pivovar vyráběl pivo ve svém rajónu a na omezeném území ho prodával. Gambrinus byl patron piva, takže v podstatě paralelně vedle sebe si různé pivovary začaly označovat svá piva Gambrinus. Pivovary, které vždy v té které zemi si nazvaly své pivo Gambrinus, tak mají výlučnost na tom příslušném území dodnes,“ řekl expert na ochranné známky Prazdroje Stanislav Frank. Podle něho se Gambrinus vyráběl například v zemích Beneluxu, Švýcarsku, Itálii, Španělsku, Rakousku a v Německu. „Náš Gambrinus se prodává jen v Německu. Tam se označení Gambrinus považuje za nechranitelné, takže kdo chce označení Gambrinus užívat, tak beze všeho může, ale nesmí se podobat grafickou úpravou jiným Gambrinusům, které už tam na trhu jsou,“ vysvětlil Frank. Řada českých turistů bombardovala Prazdroj s otázkou, jak je možné, že v cizině se prodával jiný než český Gambrinus. „Tak se jim to snažíme tímto způsobem vysvětlit,“ řekl Frank. Podle mluvčího Prazdroje Alexeje Bechtina byl Gambrinus výhradně tuzemské pivo. „Není důvod si nechávat značku registrovat v jiných zemích,“ vysvětlil Bechtin. Jinak to je se značkou Pilsner Urquel. „To je hlavně exportní artikl, takže značku máme zaregistrovanou ve 120 zemích,“ dodal pro Bechtin. Po úspěšném dvouměsíčním zkušebním provozu uvedl v červnu 2006 Prazdroj ve svém pivovaru v Plzni do plného provozu modernizovaný výrobní komplex – tzv. dvouapůltou etapu rozšíření varny Pilsner Urquell a nové cylindrokónické tanky (CKT) na kvašení piva. Šlo o největší investici uplynulého finančního roku největší do kapacity, jejímž hlavním cílem bylo zvýšení výrobní kapacity pivovaru Plzeň v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích. Celý projekt za více než 200 milionů korun posouvalo roční výrobní kapacitu pro značku Pilsner Urquell na cca 2,7 miliony hektolitrů. Veškeré stavební a technologické práce proběhly za nepřerušeného provozu pivovaru, bez jakéhokoli dopadu na výrobu piva. Investiční akce byla zaměřena na novou varnu Pilsner Urquell, kde byla instalována druhá mladinová linka včetně vířivé kádě a chladiče mladiny. Do provozu byla rovněž uvedena druhá scezovací káď o průměru 10 metrů. Denní výkon varny byl tak posílen z 12 na 14,5 várek, každá reprezentující 600 hektolitrů mladiny. V prosinci roku 2005 byly do pivovaru dopraveny obří fermentační tanky. Desítka nových stříbřitých nádob s plnícím objemem 2 400 hl byla vztyčena v prostoru vedle varny a tvořila jeden celek spolu s modernizovaným „srdcem pivovaru“. Kvasné tanky byly vybaveny unikátní technologií uspořádání ventilů Eco-Matrix, která příznivě ovlivňovala kvalitu piva. Celková týdenní výrobní kapacita pivovaru Plzeň byla rozšířena o téměř 14 000 hl piva. Dodavatelé a zajímavosti z jednotlivých dodávek modernizovaného výrobního komplexu: Huppmann (varna) - chladič mladiny má 131 nerezových desek, průměr vířivé kádě je 6 metrů Hochtief (stavba CKT) - 775 m3 betonu, 31 tun ocelových konstrukcí, 910 m2 dlažeb a obkladů Holvrieka (tanky) - průměr vířivé kádě je 6 metrů, vnitřní průměr tanku 6 m, výška tanku přibližně 15,8 m, váha prázdného tanku přibližně 23 tun GEATuchenhagen (technologie) - okolo 130 automatických klapek a ventilů v CK tancích, přibližně 1250 m potrubí nejrůznějších průměrů Po téměř pěti letech skončil v Prazdroji tiskový mluvčí Alexej Bechtin. Čtyřiačtyřicetiletý Bechtin odešel od 1.července 2006 na Slovensko jako manažer firemní komunikace skupiny SABMiller, která vlastnila v ČR pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích a na Slovensku podniky Šariš a Topvar. Právě na projektu integrace dvou slovenských pivovarů do světové pivovarnické dvojky SABMiller se měl Alexej Bechtin podílet. Po téměř pěti měsících obnovil dne 2.srpna 2006 Prazdroj tradici rozvozu piva koňským povozem. Na jeho kozlík usedla poprvé žena. Byla jí Jana Míčová, dcera Jana Šůse, který rozvážel po Plzni koňmo pivo od roku 1990 do března 2006. Krátce nato v 78 letech zemřel. "Že chci v jeho práci pokračovat, vím už dlouho. Mám ráda koně a ponechat si ty dvě klisny po tátovi znamenalo s nimi dál jezdit. Mít je jen tak pro radost a dělat vedle toho jiné zaměstnání by dohromady nešlo. Zvolila jsem to, k čemu mám větší vztah. Dala jsem výpověď v dosavadní práci a budu pracovat pro pivovar," uvedla při svém prvním závozu 34letá žena. Závozníka dělal stejně jako v posledních dvou letech 64letý Jan Gula. "Stýskalo se mi. Práci jsem bez zaváhání přijal," řekl s tím, že bude stejně jako dosud rovnat sudy ve sklepích. "Z valníku je vždy podává kočí," dodal. Povoz tažený tříletou Barnou a Bajkou, které složily zkoušky mladých klisen pro pracovní koně, bude do ulic Plzně vyrážet v zimě v létě, v mrazu, dešti každý pracovní den. Denně zavezly dvě až tři restaurace. Celkem jich obstarávaly 12. "Jsou to vždy stejné podniky. Ty už pak auta vůbec nezaváží. Jen kdyby byly klisny u kováře," popsal šéf distribuce pivovaru Jaroslav Nováček. Hostinští se na závozy koňmi těšili. Shodovali se, že to má své kouzlo i praktické přednosti. "Když nás zavážela auta, nevěděli jsme, jestli přijedou ráno nebo večer, a když přijeli večer, nebyl na ně moc čas," líčila servírka restaurace U Bradů Jitka Pechrová. "Tady mám jistotu, že ve středu kolem půl desáté jsou tu," dodala hostinská. Pivovar používal koňské povozy k dopravě od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily ale jen po areálu pivovaru. Pak pivovar užívání koní zrušil a obnovil až v roce 1990. Z pěti spřežení vydrželo jen jedno. To mělo ambice ještě dlouho vydržet. "Synové už slíbili, že to po mně vezmou. Budu muset tedy jezdit minimálně deset let, než jim bude osmnáct," řekla Míčová. Milovníci plzeňského piva si od listopadu 2006 připlatili. Prazdroj totiž oznámil zvýšení cen sudového piva od 1. listopadu. Například půllitr ležáku Pilsner Urquell tak podražil o 1,40 koruny. Půllitr točených ležáků Gambrinus a Radegast zdražil o korunu, výčepní Gambrinus a Radegast byly dražší o 60 haléřů. U Velkopopovického kozla, který patřil také do skupiny Prazdroje, se ceny neměnily. Hostinští dosud nakupovali půllitr nejprodávanějšího českého piva - desítky Gambrinus - za 10,90 koruny za půllitr, Pilsner Urquell za 16,50 Kč. Zdražení se týkalo jen sudového piva, u lahvových nápojů chtěl Prazdroj upravit ceny postupně. Ke zvýšení cen přistoupil pivovar kvůli zdražení ječmene i vstupních energií. Naposledy zvedal Prazdroj ceny většiny piv v listopadu 2004. V únoru 2006 zdražil sudovou desítku Gambrinus o 60 haléřů a také černého Velkopopovického Kozla. Delší hrdlo, plasticky vyobrazený emblém historické brány pivovaru a menší hmotnost - podle toho se poznaly lahve, do nichž se nově stáčel Pilsner Urquell. Nový tvar lahví zavedl pivovar v polovině listopadu 2006 při zprovoznění nové stáčírny. Mimo lahví měly nový design i přepravky a plechovky. Podle manažera značky Vladimíra Juriny se nový tvar obalů zaváděl kvůli lepší identifikaci nápoje v obchodech. "Na nové stáčírně se už plní jen nové lahve a plechovky. Staré lahve se přestanou používat společně s dosavadní plnicí linkou do konce roku," uvedl manažer stáčíren pivovaru Josef Procházka. Pivovar nově používal pro světoznámý ležák pět druhů lahví. Například pro americký trh se už léta používaly odlehčené lahve o objemu 0,35 litru. "Z portfolia úplně vypadnou lahve 0,66 litru, které se zavedly před 20 lety a vyvážely se hlavně do Skandinávie," uvedl Procházka. Ten odmítl myšlenku, že by se někdy plzeňské stáčelo do PET lahví. Největší investici ve své historii dokončila společnost Plzeňský Prazdroj v listopadu 2006. V plzeňském pivovaru postavila obří halu s novými filtračními a plnicími linkami celkem za miliardu korun. Stáčírna vznikla kvůli potřebě navýšení výroby piva Pilsner Urquell. Plný provoz odstartoval prezident Václav Klaus. " Je pro mě velká čest být tu. Dostávám spousty pozvání na stříhání pásek, ale drtivou většinu s omluvou odmítám. Zde jsem neváhal. Pilsner Urquell je nejvýznamnější reprezentant České repubilky v zahraničí. Narážím na něj na všech cestách, třeba i v Mongolsku či Vietnamu," uvedl Klaus. Objekt stojí na ploše 20 tisíc metrů čtverečních v centru areálu pivovaru. Zhruba šestinu haly zabírá sklad surovin a třetinu sklad vyrobeného piva. Na zbylé ploše jsou přetlačné tanky, filtrace, průtokové pastery, linka na plnění lahví a linka na plnění plechovek. Většinu zařízení dodal přední světový výrobce pivovarských strojů, německý Krones. Jedna z linek má hodinový výkon 60 tisíc naplněných lahví. Nová stáčírna měla pracovat od pondělí do pátku. V každé ze tří směn je 15 lidí. " Linku plechovek budou obsluhovat tři pracovníci a lahvovou šest. Do směny patří i dva manipulační pracovníci, elektrikář, zámečník, střídač a mistr," uvedl manažer stáčíren Josef Procházka s tím, že dosavadní linka na Pilsner Urquell z roku 1967 přestala fungovat do konce roku 2006. Nové linky uspořily pracovníky. Linka na plnění plechovek vyžadovala dosud na každou směnu osm lidí. " Nevidíme v tom velký problém. Většina lidí přejde na novou stáčírnu, některé převedeme na jinou práci, protože roční fluktuace v pivovaru je asi šest procent. Těm, kteří budou muset odejít, nabízíme rekvalifikační kurz. To jsou ale jednotlivci," uvedl mluvčí pivovaru Michael Kačena. Celkový prodej piva značek Plzeňského Prazdroje dosáhl v roce 2006 v Česku a v zahraničí téměř 10,7 milionu hl, což představovalo meziroční nárůst o 5,7 %. K nárůstu přispěl zejména prodej v zahraničí, řekl novinářům generální ředitel největšího českého pivovaru Mike Short. Domácí prodej piva Prazdroje zaznamenal v roce 2006 růst o 2,4 % na 8,1 milionu hektolitrů. Nejvíce vzrostl prodej v regionu jižních Čech, kde stoupl meziročně o 7 %. Značka Pilsner Urquell zvýšila prodaný objem o 4,6 %, nejprodávanější Gambrinus pak o 2 %. Nejlepších meziročních výsledků dosáhl Velkopopovický Kozel s nárůstem o 10,3 %. Prazdroj v roce 2006 podle Shorta potvrdil postavení největšího českého exportéra piva a jeho výrobce v zahraničí. Celkový objem prodeje značek Prazdroje v cizině vzrostl o 17,5 %. K tomu přispěl hlavně prodej značky Pilsner Urquell. Celkem vyvezl Prazdroj 786.000 hl piva, což byl nárůst o 10,6 %. Se 646 000 prodanými hektolitry a nárůstem o 12,7 % se na tomto výsledku podílel ležák Pilsner Urquell, o zbylou část se postaral hlavně Velkopopovický Kozel. Na prodejních výsledcích roku 2006 se podepsal extrémně teplý červen, který se s 910 000 prodanými hektolitry piva stal nejúspěšnějším měsícem v historii Prazdroje. Naopak studený srpen byl velice slabý. Prazdroj ve svých historických sklepích zazdil speciální pouzdra, do nichž byly v pivních láhvích uloženy písemnosti vypovídající o dnešní době a vzkazy současných významných osobností budoucím generacím. Mezi nimi jsou např. poselství prezidenta České republiky Václava Klause, předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese, biskupa plzeňského Františka Radovského nebo herců Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. "Navazujeme na tradici, která vznikla současně se založením pivovaru v roce 1842 - jeho majitelé obvykle při dokončení důležitých staveb uložili do základů významné dobové dokumenty, aby zůstaly zachovány příštím generacím," řekl v lednu 2007 Vladimír Jurina, mluvčí Prazdroje a dodal: "Nejdůležitějším odkazem úspěšných majitelů, sládků a všech pivovarníků minulosti dnešním generacím však byla nadčasovost jejich počínání, snaha o využití nejmodernějších poznatků vědy a současně úzkostlivá péče o zachování špičkové kvality a původního charakteru piva.“ Dobové dokumenty (kopie plánů nové stáčírny, denní tisk, prezentační materiály Plzeňského Prazdroje a vzkazy osobností) byly nejprve uloženy do nově designovaných láhví a plechovek na ležák Pilsner Urquell, který sjíždí z nové stáčecí linky. Poté byly ve speciálních vzduchotěsně uzavřených pouzdrech slavnostně zazděny v historických sklepích Plzeňského Prazdroje, na místě označeném tabulkou s pamětním nápisem. Největší pivovar v Česku dne 11.dubna 2007 uvedl na trh dva nové pivní speciály. Prvním byl třináctistupňový speciální ležák Master polotmavý a druhým osmnáctistupňový Master tmavý. Piva začali hostinští čepovat od 16.4., ale jen ve vybraných restauracích. Jejich seznam vyšel na webových stránkách www.pivomaster.cz. „Jedná se o prémiová piva, proto je chceme zpočátku dodávat do vybraných restaurací, kde jsou lidé zvyklí pít dražší a kvalitnější pivo,“ uvedl mluvčí Vladimír Jurina. Master začal Prazdroj zatím dodávat pouze v patnáctilitrových sudech. Piva se podávalo ve sklenici na stopce o obsahu 0,4 litru. Necelý půllitr třináctky Prazdroj prodával za 14 korun, tmavé osmnáctky pak za 16,40. O konečné ceně ale rozhodnou až jednotliví hostinští. Pivovar nepočítal s tím, že by mu nové druhy výrazně zvýšily tržby. „Jde pouze o rozšíření našeho sortimentu,“ vysvětlil Jurina. Prazdroj zaznamenal za duben a květen 2007 nárůst prodeje svých značek o 9 %. "Tento výsledek je ovlivněn teplým počasím a dřívějším začátkem aktivní turistické sezony," řekl mluvčí Alexej Bechtin. Přibližně stejný nárůst prodeje byl přitom u čepovaného i baleného piva. Master významně překročil původní očekávání. Za necelé dva měsíce po uvedení na český trh bylo prodáno již více než 20 procent plánovaného ročního obratu. Namísto plánovaných 230 provozoven nabízelo specialitu Master na začátku června již 915. Pivní delikatesa Master byla uvedena na trh 11.dubna 2007. V současné době tvoří objem prodeje z 66 % 13° polotmavé pivo Master a 34 procent 18° tmavé pivo Master. V Praze a Nošovicích je tento poměr odlišný, tmavý Master zde tvoří padesát a více procent prodeje. V Praze šlo dokonce o poměr 60 % tmavého piva Master ku 40 % piva Master polotmavého. „Přestože pivovar velmi pružně zareagoval na nečekaně vysoký zájem o pivo Master, technologická náročnost výroby a nutná doba zrání tohoto prémiového piva nám nedovoluje plně uspokojit neustále navyšující se poptávku příznivců pivního speciálu Master,“ uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek. K překvapivému zvýšení prodeje přispěla také promokampaň této značky po jejím uvedení na trh. V průběhu měsíce dubna a května probíhaly promoakce ve vybraných restauracích po celém území republiky. Historicky oděné týmy složené z ceremoniářů, hudebníků a hostesek zde nabízely návštěvníkům možnost zahrát si hru vrchcáby. Při výhře zákazníci obdrželi pivo, na kterém ceremoniáři vykouzlili hustou pěnu pomocí pivního rituálu. Pivní delikatesa Master je distribuována do vybraných restaurací v České republice v 15 litrových sudech a byla čepována do speciálních 0,4 l sklenic na stopce. Prazdroj oznámil pololetní prodejní výsledky. Export a domácí prodej přesáhl v prvním pololetí kalendářního roku 2007 poprvé v historii 4,5 milionu hektolitrů, což byl meziroční nárůst o 5,4 %. Hlavním tahounem úspěšných prodejů byl export, který meziročně stoupl o 12,5 %. Prazdroj potvrdil své postavení největšího českého exportéra piva. Celkový objem vývozu značek Prazdroje (tzn. bez započtení licenčních výrob) se zvýšil v porovnání se stejným obdobím roku 2006 o 12,5 % a dosáhl 430 000 hl. Pilsner Urquell, největší exportní značka českého piva, zaznamenal meziroční růst exportu o 11 %. Hlavními zahraničními trhy zůstávaly tradičně Německo, USA a Slovensko. Na mapě exportu také přibylo několik nových zemí: piva z portfolia Prazdroje šlo už koupit i v Albánii, Gruzii a Černé Hoře. Na domácím trhu celkový růst prodeje značek Prazdroje o 4,8 % byl v souladu s vývojem pivního trhu. Nejprodávanější značky českého piva - Gambrinus - se v prvním pololetí 2007 prodalo o 2,2 % více než ve stejném období loňského roku, prémiová značka Pilsner Urquell si polepšila v meziročním srovnání o 4 %. Deset nových tanků určených ke kvašení piva zamířilo do Prazdroje v srpnu 2007. Každý tank měl objem 2400 hl. Hmotnost prázdného tanku byla 25 tun, výška téměř šestnáct metrů a vnitřní průměr šest a půl metru. Stavební část rozsáhlého projektu za téměř 120 milionů korun byla téměř u konce, jen pokračovaly práce na montáži technologického zařízení. Prazdroj v létě 2007 zahájil export svého prémiového ležáku Pilsner Urquell do Albánie. V posledních čtyřech měsících sem pivovar vyvezl prvních 1000 hl piva. Pilsner Urquell šlo v Albánii dostat čepované v 25 restauracích a barech, jejichž vybavení a úroveň služeb sneslo srovnání s podobnými podniky v Praze. Lahvové pivo bylo k dostání ve všech lepších supermarketech, řekl mluvčí pivovaru Alexej Bechtin. Prazdroj vyvážel pivo do více než 50 zemí světa. Nová destinace, která přibyla na exportní mapě Prazdroje, by podle mluvčího měla být objemově srovnatelná s vývozem například do Chorvatska, Slovinska či Španělska. Pivovar uzavřel dohodu s albánským distributorem - společností M&D (Marketing & Distribution). "Balkánské země - i přes určitou politickou nestabilitu a nedostatečnou infrastrukturu - jsou slibně se rozvíjejícími trhy. Prodej piva obecně tam roste, zejména pak v turisticky atraktivních lokalitách," doplnil ředitel exportních operací Prazdroje Radek Horník. Radegast Birell - nabízel jeho výrobce Prazdroj u výčepů v desítkách restaurací a hospod. A další rychle přibývaly. Prazdroj tak uvařil za rok 200 tisíc hl Birellu, část vyvážel na Slovensko a u nás měl zhruba dvě třetiny trhu. Jen za poslední finanční rok vzrostl prodej o 48 %, z části právě díky rostoucímu zájmu o nealko v sudech. Nealko pivo bylo ale nejrychleji rostoucím segmentem všech velkých i menších pivovarů. Jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovávalo bednářské řemeslo, byla v Plzni. V Prazdroji nejen, že stále vychovávali mladé bednáře, ale navíc se jim dostávalo co největší podpory v podobě nové bednářské dílny. Nový provoz vznikl v objektu bývalé říční vodárny. Dřevěné sudy byly určeny výhradně pro pivovarský skanzen, přesto v těchto sudech ročně uzraje 450 hl piva. Nová bednárna zatím nebyla běžně přístupná veřejnosti, pouze ve výjimečných případech. Na rekonstrukci historické budovy bývalé vodárny o půdorysu 15x 40 dohlíželi památkáři. Bývalá bednárna ustoupila expanzi stáčírny. Nový provoz, který vznikl za 7,5 milionu korun měl být do tří let součástí prohlídkové trasy v největším českém pivovaru. Na jejím rozšíření pracovalo vedení podniku s plzeňským magistrátem. Jak řekl šéf projektu nového provozu Vladimír Burian, symbolem přechodu ze staré do nové bednárny byl právě dokončený sedmadvacetihektolitrový dubový sud. Ředitel pivovaru Mike Short na něj vypálil datum 11. září 2007. Sud, jehož výroba trvala 1,5 měsíce, se přesunul do skanzenu, části původních sklepů, kde se tisíce turistů seznamovali s tradiční výrobou nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Bednářské řemeslo už se nikde nevyučovalo. Pivovar, v jehož učilišti skončila výuka bednářů v roce 1975 po zavedení ocelových nádob, nabídl práci truhlářům. Velkovýroba sudů skončila v Prazdroji v roce 1992, odkdy používal výhradně nerezové tanky. V roce 2007 tu bylo devět bednářů, nejmladšímu bylo 32 let. Nové sudy začal pivovar znovu vyrábět v roce 2004 po 50 letech, dosud jich dokončil šest. V nové bednárně rozjel ještě výrobu malých soudků, květináčů a korbelů. Původní bednárna byla v Prazdroji zřízena hned při startu pivovaru 1842, o 50 let později tam pracovalo 150 bednářů. Začátkem 20. století se v plzeňských sklepích používalo 9000 dřevěných sudů a kádí. Pivo zrající v dubových sudech sloužilo k trvalému porovnávání s pivem vyráběným na moderní technologii. Firma měla ve skanzenu 38 sudů, z nichž čepovala pivo turistům. Šestadvacet z nich mělo objem 47 hl a a zbytek 27 hl, některé byly až 100 let staré. Ve sklepě bylo dále 13 kádí. Nádoby pivovar dvakrát ročně smolil. Plzeňský Prazdroj oznámil zvýšení cen sudového piva od 1. listopadu 2007. Například půllitr ležáku Pilsner Urquell tak zdražil o 1,40 koruny. Půllitr točeného ležáku Gambrinus zdražil o korunu, výčepní Gambrinus byl dražší o 60 haléřů. Hostinští dosud nakupovali půllitr nejprodávanějšího českého piva - desítky Gambrinus - za 10,90 koruny za půllitr, Pilsner Urquell za 16,50 Kč. Zdražení se týkalo jen sudového piva, u lahvových nápojů chtěl Prazdroj upravit ceny postupně. Ke zvýšení cen přistoupil pivovar kvůli zdražení ječmene i vstupních energií. Prazdroj přistoupil na podzim 2007 k výměně ředitelů dvou svých pivovarů. Do Plzně se přesunul dosavadní ředitel pivovaru ve Velkých Popovicích Pavel Šemík (33). Opačným směrem se vydal Jaroslav Gubiš (45). Zkušenější Gubiš pivovar Prazdroj řídil od roku 2005. V branži začínal v polovině osmdesátých let. Pracoval v pivovarech Prostějov a Strakonice. Do Plzně přišel roku 1990. Prazdroj prodal pomocí pivomatů za půl roku 150 hl piva, tedy 30 902 plechovek zlatavého moku. Automaty, které jsou podobné těm na nealkoholické nápoje, navíc dokáží pomocí čtečky ověřit věk kupujícího. Nejvytíženější jsou na vysokoškolských kolejích, které se na prodeji podílely více než polovinou. Největší oblibě se pak těšil Velkopopovický Kozel světlý. Pivovar v přístrojích prodává všechny své značky. Nabídka piv na konkrétních místech se lišila podle povahy lokality. „Prodejní výsledky značek se hodně lišily podle umístění. V hotelech býval zájem o prémiový Pilsner Urquell, v ubytovnách zase o Velkopopovický Kozel nebo Gambrinus. V nákupních centrech šlo pochopitelně na odbyt nealkoholický Birell,” uvedl mluvčí pivovaru Vladimír Jurina. Prazdroj a jeho muzeum v Plzni navštívilo v roce 2007 rekordních téměř 185 000 návštěvníků, meziročně o 15 % více. Šlo dlouhodobě o druhý největší turistický tahák v Plzeňském kraji. Statistiky pivovaru nezahrnovaly hosty kulturních akcí, především Pilsner Festu. "Návštěvnost se za pět let zvedla o polovinu," řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Českých turistů, jejichž počet se meziročně zvýšil o 28 %, přijelo v roce 2007 do Plzně přes 60 000. Z cizinců zajížděli nejvíce Němci. Na rozdíl od minulých let šlo více o individuální návštěvníky, už ne tolik o organizované skupiny. Největší, více než stoprocentní meziroční nárůst, zaznamenali turisté ze Slovenska a z Británie, jichž přijelo o 63 % více. Mekku pivovarnictví si prohlédli i turisté z Tchaj-wanu, Tasmánie a Islandu. Prazdroj v roce 2007 udržel sedmdesátiprocentní podíl na trhu nealkoholického piva v ČR. Všech 45 průmyslových pivovarů ho podle údajů svazu prodalo 500 000 hl, o rok dříve to bylo 328 000 hl. Generální ředitel Prazdroje Mike Short ČTK řekl, že prodeje nealkoholického piva rostly v celé Evropě, ale ne tak hodně jako v ČR. Prazdroj prodával pivo Radegast Birell, na trhu bylo dalších asi 25 českých značek. Výrazná poptávka byla také po plzeňských speciálech Master, polotmavé třináctce a tmavé osmnáctce. Podnik chtěl zachovat distribuci do vybraných restaurací, na konci roku 2007 nabízelo Master přes 1000 hospod. "S portfoliem speciálů jsme velmi spokojeni," řekl Short. Prazdroj dále v roce 2007 zvýšil o pětinu prodej ochuceného sladového nápoje Frisco. "Udržel si vedoucí pozici segmentu ochucených piv," řekl Short. Jeho prodej v roce 2007 se odhadl na 20 000 hl. Podnik dále v roce 2007 zavedl pětilitrové soudky Gambrinus a Pilsner Urquell, tzv. XXL plechovky. "Chtěli jsme přenést zkušenosti s čepováním piva do domovů," řekl Short. Podle Žáčka šlo spíše o doplňkovou nabídku. "Nechceme výrazně změnit chování konzumentů," dodal. Jak má vypadat správná hospoda s tím nejlepším pivem? Plzeňský Prazdroj na to šel vědecky a vytvořil osm pivních přikázání. Začínaly ve sklepě a končily u správně bodrého hospodského. „Sudy nebo tanky by měly být skladovány při teplotě od pěti do osmi stupňů,“ doporučoval v lednu 2008 starší obchodní skládek plzeňského pivovaru Václav Berka. „Chladicí zařízení ve výčepu má sloužit jen k mírnému doladění teploty,“ dodával. Důležitá byla samozřejmě i teplota piva doneseného na stůl. „Sedm stupňů, to je to pravé. Při vyšší teplotě neosvěží, při nižší z něj není takový požitek, nevoní,“ upozornil skládek. Na výslednou jakost pěnivého moku mělo vliv i tlak ve výčepním zařízení a používané médium. „Vzduch nedoporučujeme, nejlepší je směs dusíku a kysličníku uhličitého,“ konstatoval Berka. Samotný kysličník uhličitý sice zvyšuje říz, ale pivaři pak mohou mít pocit, že je jejich oblíbený nápoj nadýmá. „Sklenice musí být čistá a chladná, hospodský by ji měl při čepování držet nakloněnou pod úhlem čtyřiceti pěti stupňů. Pěna má být hustá a krémovitá. A důležitá je i obsluha. Je rozdíl, když vám někdo přinese pivo s úsměvem, nebo jen otráveně postává za pultem,“ mínil Berka. Kapitola sama pro sebe byla péče o čistotu pivních trubek. „Pokud se sanitace neprovádí pravidelně, nejlépe každý týden, zanáší se vedení škodlivými mikroorganismy, které mají negativní vliv na barvu, říz a především chuť piva,“ varoval Jiří Fiměra z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Podle Prazdroje čistilo trubky jednou týdně 17 % z dvaceti tisíc podniků v republice, do nichž dodával své pivo. „Čtyři pětiny z nich provádějí sanitaci dvakrát měsíčně, zbytek jsou sezónní provozy, kde se statistika dělá obtížně,“ uvedl Berka. Hospody, které do puntíku splnily všechna uvedená kritéria, dostávaly od plzeňského pivovaru certifikát kvality. Do pivovaru směřovalo v únoru 2008 šest nových cylindro-kónických tanků (CKT) s celkovým objemem 28 800 hl a jeden nový přetlačný tank o objemu 2000 hl. Rozšíření kapacity o dosud největší tanky v Plzni mělo uspokojit rostoucí zájem o pivo Pilsner Urquell v zahraničí. Export prémiového ležáku Pilsner Urquell vzrostl v roce 2007 o 4,5 % a dosáhl 675 tisíc hl. Šest nových velkokapacitních tanků bylo instalováno v prostoru vedle historické varny Pilsner Urquell do připravené betonové „ementálové“ konstrukce, nový přetlačný tank do prostoru u centrální filtrace. Stavba byla zkolaudována a tanky uvedeny do provozu v květnu 2008. Každý tank měl objem 4800 hl, tedy ještě o 1800 hl více než u dosud největších plzeňských CKT. Hmotnost prázdného tanku byla 30 tun, výška byla téměř 24 metrů a vnitřní průměr 6 metrů. Na své cestě do Prazdroje z továrny ZIEMANN v německém Bürgstadtu musely urazit 370 km: 70 km po silnici do přístavu na Labi, poté 140 km po vodě do Lovosic a zbylých 160 km absolvovaly tanky po silnici přes Louny a Žatec. Díky rozšíření kapacity by pivovar schopen vyrábět až 140 000 hl piva týdně. Od června 2008 se v českých restauracích a hospodách začaly objevovat nové pivní sklenice Pilsner Urquell. Speciálně pro Prazdroj je navrhl designér Rony Plesl. Nový vzhled získaly půllitrové i třetinkové sklenice, největší změnou bylo snížení hmotnosti sklenice téměř na polovinu. Původní typy sklenic byly v provozovnách nahrazovány postupně, přibližně během následujících dvou let. Celkem Pilsner Urquell na trh uvedl řádově 1 180 000 kusů nových sklenic. „Nový design sklenice vychází ze základních charakteristických rysů předchozích typů, je však téměř o polovinu lehčí než její předchůdkyně. Kromě snížení hmotnosti sklenice bylo hlavním záměrem sjednocení designu s ostatními prvky portfolia značky, jako je například džbánek nebo pohár s nožkou. Proto jsou sklenice vyráběny technikou lisofoukání, která umožňuje dosáhnout tenkostěnného provedení. Velkou výhodou je, že se nám podařilo najít výrobce, který dokázal realizovat tento parametr a zároveň zachovat maximální detail a ostrost hran výbrusů, které běžně umožňuje pouze technika lisování,“ uvedl Vladimír Přibil, manažer marketingových služeb Prazdroje. „Sklenice jsou designovány především s ohledem na maximální praktičnost pro uživatele, a to jak pro obsluhu restaurací, tak především pro konečného zákazníka. Spolu s odborníky z Prazdroje se nám podařilo vytvořit sklenici, která splňuje všechny požadavky moderní gastronomie ve spojení se současným designem. Výrobcem je sklárna z italského Borgonova, která opět posunula hranice automatické pevně foukané technologie. Tvar sklenice je vysoce ergonomický, velmi dobře se drží při konzumaci, ale i následně při mytí. Paprskovité výbrusy, velice úspěšné na džbáncích, podporují příjemnou haptiku a dávají pivu světlo a jiskru, zavřený tvar směrem k hornímu okraji dobře drží pěnu a je příjemný na rtu,“ řekl designér Rony Plesl, autor nové podoby pivní sklenice Pilsner Urquell. V mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards uspělo v březnu 2008 hned několik značek Prazdroje. Gambrinus Premium bodoval bronzovou medailí v kategorii piv plzeňského typu. Radegast Birell si odnesl bronzové ocenění v kategorii nealkoholických piv. Loňská novinka, speciál Master, dosáhl na bronz v kategorii speciálních piv. Velkopopovický Kozel tmavý získal stříbro v kategorii černých piv, Česká piva uspěla v australském Melbourne v konkurenci 1084 přihlášených pivních vzorků ze 412 pivovarů a 42 zemí světa. V roce 2008 se soutěže zúčastnilo deset českých značek, šest z nich patřilo do portfolia Plzeňského Prazdroje (Gambrinus Premium, Radegast Birell, Velkopopovický Kozel tmavý a Kozel Premium, Radegast Premium, Master). „Těší nás zejména bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní představují 70 % celkové světové pivní produkce a 99 % produkce piva v ČR. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou a australská soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Prazdroje. Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria. Václav Berka, starší obchodní sládek Prazdroje v dubnu 2008 řekl: „Obrazně řečeno - pivo se vaří pořád stejně, jen sládkovi vedle jeho zraku a chuti pomáhají sondy a počítače. Základem kvality piva je podle mě standardnost a konzistence, což znamená, že každá z našich značek si stabilně udržuje po léta svoji chuť. Modernizace techniky má hlavní pozitivní efekt právě v tom, že každé pivo bude lépe dodržovat stanovené parametry a méně často se bude stávat, že se bude měnit chuť značek. Piva se tak nebudou zaměňovat a jednou se blížit tomu a podruhé jinému pivu. To je důvod, proč si myslím, že se každá značka bude stále lépe a lépe profilovat a povede to k větší pestrosti na trhu. Dnes pokročila technika v pivovarství tak daleko, že dokážeme prakticky kdekoliv připravit podmínky pro výrobu jedné značky tak, aby výsledná chuť odpovídala originálu. Přesto známe mýtus, že exportní třetinky Pilsner Urquell chutnají lépe než produkt balený pro domácí trh. Přitom rozdíl je jen ve tvaru lahve, která se dá na pás plniče. Ale taková už je česká nátura – o pivu ví každý sváteční piják více než ten, kdo ho třicet let denně vaří. K technologii HGB: (nařeďování silnějšího piva vodou na potřebnou stupňovitost, pozn. red.) ta je používána již dlouhé roky a rozhodně se nejedná o převratnou novinku. Vždyť pivo obsahuje více než 90 procent vody a jen podle toho, jak je více, nebo méně dokonalé výrobní zařízení anebo nastavený výrobní postup, tak se v různých výrobních fázích voda do piva dostává. Použití techniky HGB ale neznamená nějaké umělé dosycování piva CO2, jak se všeobecně mylně rozšiřuje.“ Jméno vrchního sládka Jana Hlaváčka, který zodpovídá za suroviny i stabilní kvalitu výroby piva v Plzni, Radegastu i Velkých Popovicích, se od dubna 2008 začalo objevovat na etiketách lahvového piva Gambrinus. Nejprodávanějšího českého piva se ročně se prodalo v lahvích přes 257 milionů, tedy téměř 1,3 milionu hl. Žádný jiný pivovar v Evropě údajně podobnou garanci kvality nevyužíval. Hlaváček byl dnes nejznámější osobností Prazdroje. "Odmalička jsem vnímal atmosféru plzeňského pivovaru velmi zblízka. Můj dědeček bydlel ve stejné pivovarské budově, kde mám dnes svou kancelář. Za každé generace, kdy tu někdo z naší rodiny sládkoval, se podařilo výstav gambrinusu zečtyřnásobit," řekl Hlaváček. Jeho dědeček vařil asi 250 000 hl piva, otec už jeden milion a dnes se vařilo gambrinusu přes čtyři miliony hl za rok. "Etikety i obsah každé čtvrté láhve s pivem, zakoupené v ČR, tak odedneška ponesou rukopis zkušeného pivovarníka, jenž patří ke třetí generaci sládků z pivovarské rodiny Hlaváčků, kteří v Plzni vaří pivo Gambrinus od 20. let minulého století," řekl Jurina. Podpisy sládků na pivních etiketách gambrinusu zahájil Prazdroj jako první pivovar v ČR v roce 1995. Po Pavlu Zítkovi následovali sládci Václav Berka a do dubna 2008 Jaroslav Gubiš, který v roce 2007 přešel po třech letech z Plzně na post manažera pivovaru Velké Popovice. To byl také jeden z důvodů, proč se jméno na plzeňském pivu změnilo. Za jeden pracovní den nalepil pivovar etikety na více než jeden milion lahví gambrinusu. V teplých měsících, jako byl například květen 2007, dosahovala denní produkce až 1,2 milionu lahví. Jan Hlaváček nastoupil v Plzni hned po absolutoriu pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Postupně zastával funkce podsládka, sládka a dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů, ředitel Prazdroje a Gambrinusu. Nyní byl vrchním sládkem celé skupiny. Objevil se v aktuálním televizním spotu značky Gambrinus. Nejoblíbenější české pivo Gambrinus vybojovalo prestižní ocenění. Na nejvýznamnější světové soutěží pivních značek World Beer Cup 2008 byl Gambrinus vyhodnocen na třetí pozici v kategorii piv plzeňského typu, kterých se celosvětově prodává více než 70%. Slavnostní večer s vyhlašováním cen proběhl 19. dubna 2008 v San Diegu v USA. Soutěž pořádá již od roku 1996 svaz pivovarníků Brewers Association. Do letošního ročníku World Beer Cup přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z ČR. Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel. „Velmi nás těší bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní s převahou kralují světové pivní produkci a v Čechách zaujímají na trhu 99 %. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou. Tato nejvýznamnější světová soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ řekl Jan Hlaváček, vrchní sládek Prazdroje. The World Beer Cup je nejprestižnější světovou soutěží, kterou pivovarští odborníci přirovnávají k Olympijským hrám pivních značek. Hodnocení piv z celého světa probíhá každé dva roky pod záštitou 54 pivovarských svazů celého světa. V odborné porotě zasedlo v roce 2008 129 hodnotitelů z 21 zemí. The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association. Dne 27.3.2008 vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh. V první zásilce do švédského Orebro putoval lahvový Gambrinus a Pilsner Urquell v 0,5l plechovkách a třetinkových láhvích, další vlaky měly brzy následovat. Export po kolejích do Švédska měl ročně nahradit jízdu více než dvou set kamionů. Jednalo se o pilotní projekt, po jehož vyhodnocení Prazdroj zvážil možné rozšíření železniční dopravy na další vzdálené země. „Rychlostí je železniční přeprava víceméně srovnatelná. V případě Skandinávie je sice oproti silnici cca o dva dni pomalejší kvůli vyššímu počtu překládek, zato se pivo doveze na 1380 kilometrů vzdálené místo určení v lepší kvalitě, aniž by se během přepravy rozbila jediná láhev. Pozitivní vliv na životní prostředí není třeba připomínat,“ řekl Luboš Kastner, manažer marketingu pro export. V roce 2007 vyvezl Prazdroj do Švédska 32 000 hl piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Kozel. Doprava tohoto množství představovala jízdu cca 235 kamiónů, které ujely 325 000 kilometrů. „Švédský pivní vlak“ tyto kamiony nahradil. Doprava piv Prazdroje do distribučního skladu ve švédském Orebro byla v rukou společnosti Scandfibre Logistice AB. Obliba piv Prazdroje ve skandinávských zemí rostla, jen v roce 2007 se jejich vývoz zvýšil o 22,1 %. Následná distribuce piva na severu Evropy přitom vyžadovala speciální opatření, jako například automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby pivo při transportu nezmrzlo. Rodiště piva Pilsner Urquell otevíralo v roce 2008 nové lákadlo pro návštěvníky. Prazdroj koncem dubna 2008 představil novou expozici surovin. Expozice rozšířila návštěvnickou trasu pivovaru. Mimořádný zájem podpořilo také čerstvé zařazení pivovaru Plzeňského Prazdroje mezi nejzajímavější místa Evropské cesty průmyslového dědictví (ERIH – European Route of Industrial Heritage). Nová expozice, která představila výrobní proces a suroviny, používané pro vaření piva Pilsner Urquell, byla zasazena do budovy historické varny, restaurované do původní podoby z první poloviny 20. století. Celá expozice byla pojata tak, aby návštěvníci mohli "tajemství" výroby Pilsner Urquell vnímat všemi smysly. První raritou nové expozice byl největší osobní výtah v ČR s přepravní kapacitou 72 osob. Ten vyvezl návštěvníky na panoramatickou projekci s otočným hledištěm. Díky efektní střihačské práci a vícenásobné projekci sleduje divák paralelně záběry z výrobních částí pivovaru, které se prolínají s jednotlivými fázemi varního a výrobního procesu prémiového ležáku Pilsner Urquell. Následuje samotná expozice, která je postavena nejen na vizuálních efektech, ale také osloví sluch, hmat, čich a chuť. Návštěvníci se důkladně seznámí s vodou, kterou Prazdroj přivádí do pivovaru z hlubinných vrtů z kilometr vzdálené Roudné. Nezapomíná se ani na speciální kvasinky, které se tradičně používají pro výrobu Pilsner Urquell a díky nimž má tento prémiový ležák svoji charakteristickou chuť. Kvasinka je proto také uložena ve speciálním chlazeném trezoru v expozici. Mimo plzeňského pivovaru je tento speciální kmen kvasinek uložen v bankách v Praze a v Londýně. Za posledních dvanáct měsíců (do dubna 2008) vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Kanadě v řádu desítek procent – v provincii Quebec o 28 %, v provincii Ontario dokonce o 39 %. Celkově export dlouhodobě vzrůstal přibližně o 10 % ročně, za uplynulých 12 měsíců se do Kanady vyvezlo 21 000 hl. Investicí 240 milionů korun zdvojnásobil Plzeňský Prazdroj kapacitu stáčecí linky na 120.000 lahví za hodinu. Zařízení tak nyní může plnit na jedné lince pivo do vratných lahví na český trh a na druhé nové lince do nevratných exportních obalů. Jde o druhou etapu budování nové stáčírny, kterou pivovar dokončil za jednu miliardu korun v listopadu 2006. ČTK to řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Nová linka stáčí pivo do pěti druhů lahví a 225 druhů balení. "Například Pilsner Urquell, vyvážený do 55 zemí, dodáváme ve 140 druzích balení se stejným množstvím etiket v různých jazycích a variantách," řekl manažer plzeňského závodu Pavel Šemík. Oproti stáčírnám většiny českých pivovarů využívá linka novou průtokovou pasterizaci, která je k pivu maximálně šetrná a umožňuje export do zámoří, dodal Mareček. Řadu lahví od pivovaru v Plzni až k soše sv. Václava v Praze, což je vzdálenost 103 km, by nyní podle něj obě plzeňské linky vyrobily za 13 hodin. Technologie také šetří vodu. Na čištění a mytí 100 vratných lahví se ušetří až polovina vody, tedy 80 litrů. Ve fiskálním roce od loňského dubna do března 2008 investoval pivovar 2,77 miliardy Kč, což je druhá nejvyšší suma od převzetí Prazdroje koncernem SABMiller v roce 1999. Jihoafricko-americká skupina dosud vložila do rozvoje českých pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích více než 14 miliard korun. (zdroj: www.plzensko24.cz) Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 mil. Kč téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přineslo roční úspory 2,4 mil. Kč. „Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 000 hl stočeného piva pod střechou," řekl Pavel Šemík, manažer závodu. Rozšířený sklad nyní pokrýval plochu 13 400 m2 a měl kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahovala výšky 9,8 metru a umožnila skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Pivo se ve skladu „neohřálo" déle než čtyři dny. Výjimku tvořilo jen balení určená na export, která byla vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Součástí skladovacích prostor byly i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet. Plzeňské náměstí Republiky se 30.srpna 2008 proměnilo v Gambrinus pláž s celou řadou zábavných aktivit. Stalo se tak v rámci 1. ročníku svátku nejoblíbenějšího českého piva - Gambrinus dne. Pro všechny příchozí "gratulanty" přichystal Gambrinus bohatý program, v kterém si každý našel to své. Na dvou scénách odehrají koncerty oblíbené české kapely, pro hravější budou připraveny doprovodné zábavné atrakce, divadlo a ochutnávka pivní speciality - piva Gambrinus 13°. Pivo Pilsner Urquell mělo podle měření renomovaných laboratoří stejné charakteristické vlastnosti jako v roce 1897. Potvrdilo se tak to, co sládci v pivovaru tvrdili již dlouho. Výsledky přinesly laboratoře Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a švýcarská Labor Veritas z Curychu, poté co porovnaly aktuální měření s výsledky z roku 1897. V archivu Plzeňského Prazdroje se nedávno našly výsledky měření Lučebního výzkumného ústavu v Plzni a chemické laboratoře ve švýcarském St. Gallen z roku 1897. Stejná měření prováděly již 15 let Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a měření udělala i chemická laboratoř Labor Veritas ve švýcarském Curychu. Výsledky ukázaly, že Pilsner Urquell v letech 1897 a 2008 má prakticky stejné hodnoty a tedy stejnou kvalitu. Prazdroj zdražil od listopadu 2008 pivo v průměru o čtyři procenta. Důvodem zdražení byly výrazné nárůsty cen sladu a chmelu i dalších nákladů, řekl generální ředitel Mike Short. Zdražení bylo podle něj "výsledkem pravidelné roční revize cen". O sedmdesát haléřů půllitr desítky Gambrinus, o korunu půllitr dvanáctky Prazdroje. O tolik zvedl Prazdroj od 1. listopadu ceny točených piv pro pivnice a restaurace. „Podraží také i některá naše lahvová piva. Cena nejprodávanější lahvové desítky Gambrinus a dvanáctky Pilsner Urquell ale zůstane stejná,“ uvedl mluvčí pivovaru Jiří Mareček. Využít rostoucí obliby vícestupňových piv, konkrétně jedenáctky, se rozhodl Prazdroj, který 6.11.2008 uvedl na trh novou značku - jedenáctistupňový Gambrinus Excelent. Snažil se tak nejen trefit do rostoucí části trhu, kterému dominoval jedenáctistupňový Zlatopramen, ale i oživit v Česku nejprodávanější značku Gambrinus jako takovou. Prodej její výčepní desítky v roce 2008 totiž klesal. "Vycházíme nyní vstříc dalším konzumentům, kteří stále více vyhledávají plnější česká piva," řekl na adresu novinky z Prazdroje brand manažer značky Gambrinus Jiří Rákosník. Excelent by podle představ manažerů Prazdroje mohl stát na pultech kolem 11 korun a v produkci postupně dotáhnout konkurenční Zlatopramen. Prazdroj vyvezl v roce 2008 do zahraničí celkem 880 tisíc hl piva a zaznamenal meziročně 4% nárůst. Pivo se z Plzně vyváželo do více než 50 států včetně vzdálených destinací na jižní polokouli. „Pivo velmi šetrně přefiltrujeme pomocí membrány a stočíme za takměř nulového přístupu kyslíku. To zabraňuje jeho stárnutí a pivo vydrží déle čerstvé i při exportu do zemí, jako Austrálie, Spojené státy, ale také například Honduras nebo Mosambik. Membránová filtrace je výhodou před další českou pivařskou konkurencí zejména v exportu,“ řekl Pavel Šemík, ředitel pivovaru. V roce 2008 prodal Prazdroj na domácím trhu a v zahraničí celkem 10,7 milionů hl piva. Zatímco prodeje v tuzemsku meziročně mírně poklesly o 3 % v souladu s celkovým trendem pivního trhu, zahraniční prodeje narostly o 1 %. Dlouhodobě nejúspěšnější značkou českého pivního trhu byl samozřejmě Gambrinus, na Moravě si vyrovnanými prodeji drží titul nejprodávanějšího piva Radegast. Pilsner Urquell zaznamenal rekordní prodeje v prosinci a celkové objemy za uplynulý rok narostly přibližně o 1 %. V prémiovém segmentu posílil svoje postavení také Radegast Birell, nejprodávanější nealko pivo v České republice. Prodané objemy narostly o více než 15 %. Roste také popularita pivních speciálů. O 17 % se zvýšily prodané objemy piv Master tmavý a polotmavý; Master je k dostání pouze ve vybraných restauracích a hospodách. V uplynulém roce se také rozrostlo portfolio značek Plzeňského Prazdroje. Prodeje sladového nápoje Frisco strmě narostly o více než 47 %, příznivý vliv mělo znovuuvedení značky na trh a představení nové varianty Frisco Dry. Dobrý prodejní start měla i nová varianta piva Gambrinus 11° Excelent. Více než 4 % nárůst exportu znamenalo, že se v roce 2008 vypilo mimo území ČR celkem 881 tisíc hl piva uvařeného ve třech pivovarech Prazdroje. Objem vývozu se tedy opět přehoupl přes příčku nastavenou rokem 2007 a zaznamenal rekord celé 166 let trvající historie. Nejvyšší podíl na vývozu má vlajková loď portfolia společnosti SABMiller, Pilsner Urquell, kterého se vyvezlo více než 680 tisíc hl. Ve vývozu se dařilo také pivu Gambrinus, objemy opět narostly o více než 15 %. Třetím tahounem nárůstu exportu byl Velkopopovický Kozel, vyvezené objemy popovického piva se zvedly o více než čtvrtinu. Mezi více než 50 exportními trhy byly klíčovými i nadále Německo, USA, Slovensko, Skandinávie, ale také Maďarsko, Itálie a Španělsko. Nově ochutnali plzeňské pivo také v Kataru. Veškeré pivo vyráběné v pivovaru bylo od února 2009 filtrováno výhradně na dvou linkách s membránovou filtrací. Oproti filtraci pomocí křemeliny, což je zatím nejrozšířenější způsob filtrace piva v ČR, je membránová filtrace šetrnější k pivu i životnímu prostředí: pivo má lepší senzorickou stabilitu, tj. déle si udrží čerstvou chuť, což je velká výhoda zejména při exportu do vzdálených destinací. Zároveň při filtraci vzniká minimální množství odpadu. Pivovar filtroval veškeré uvařené pivo na dvou linkách s membránovou filtrací s celkovým výkonem 1200 hl piva za hodinu, po odstavení dvou křemelinových filtračních linek. „Pivo filtrované pomocí membránové filtrace má lepší senzorickou stabilitu, tzn. déle si udrží čerstvou chuť. Při filtraci piva křemelinou nelze zcela vyloučit styk piva s kyslíkem, který negativně ovlivňuje chuťovou stabilitu piva. což je hlavní rozdíl v porovnání s filtrací membránou. Její vliv na kvalitu filtrovaného piva je prakticky nulový,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Prazdroje. Gambrinus 11° Excelent, který se začal prodávat v listopadu 2008, se za pouhých několik měsíců od uvedení na trhu stal jedničkou v segmentu balených jedenáctek s tržním podílem 21,8 %*. V polovině března 2009 zároveň překonal magickou hranici 100 000 prodaných hektolitrů. „Rozhodně jsme hrdí na to, že si Gambrinus 11° Excelent získal důvěru v tak krátké době. Těší nás, že čeští pivaři oceňují vysokou kvalitu našeho piva," řekl Jiří Rákosník, brand manažer značky Gambrinus. Od 27. 4.2009 spustil pivovar novou televizní reklamu jako součást komunikace 140. výročí založení pivovaru.Spot v délce 30 vteřin běžel na Nově a Primě. Nová reklama Gambrinusu se odehrávala přímo v plzeňském pivovaru. Jan Hlaváček, jako pokračovatel tradice významné pivovarské rodiny, která je nerozlučně spjata s plzeňským pivovarem, sám vystupoval před kamerou a osobně ubezpečoval spotřebitele, že na kvalitu piva Gambrinus je dnes, stejně jako vždy v historii, spolehnutí. „Příběh, který jsme v naší nové reklamě použili, je postaven především na osobní záruce za kvalitu piva Gambrinus, kterou jsme schopni garantovat díky moderním technologiím použitým při jeho zrodu. To je hlavní sdělení naší nové televizní kampaně,“ řekl Vladimír Jurina, brand PR manažer Prazdroje. Před dvanácti měsíci vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh a další železniční zásilky brzy následovaly. Za jeden rok dopravil Prazdroj po kolejích do Švédska víc než 15 000 hl piva, čímž nahradil jízdu více než stovky kamionů přes celou Evropu. „Švédský“ pilotní provoz se osvědčil a v roce 2008 Prazdroj připravil využití železniční dopravy pro vývoz piva do Řecka. Celkem vyjelo ze západních Čech 50 vagonů s pivem Gambrinus v lahvích 0,5l a Pilsner Urquell v plechovkách 0,5l a lahvích 0,33l. Všechny tyto zásilky směřovaly do překladiště ve švédském Orebro. Celkem vyvezl Prazdroj v roce 2008 do Švédska 33 500 hl piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Doprava tohoto množství představovala jízdu 246 kamiónů, které ujedou 340 tisíc kilometrů. Díky pivním vlakům se však ušetřila polovina jízd kamionů a počet ujetých kilometrů se také zmenšil o 50 %. „Export po železnici do Švédska se Prazdroji osvědčil a pokračujeme v něm. Železniční vagóny využíváme i pro přepravu z Itálie do Švédska, Holandska a Belgie nebo z Holandska do Švédska. Nejenom že ušetříme na přepravních nákladech, ale současně se chováme k našemu životnímu prostředí šetrněji. Letos chceme v Prazdroji vyzkoušet další železniční vývoz, a to do Řecka, kde jsme vloni prodali téměř 7000 hl našeho piva,“ řekl Luděk Hraba, manažer zákaznického servisu pro export Prazdroje. Plzeňské pivo, především Pilsner Urquell, mělo ve Švédsku velmi dobrý zvuk a prodeje značek Prazdroje zde za poslední tři roky vzrostly o 24 %. Sudový Pilsner Urquell se ve Švédsku čepoval v cca 80 restauracích a kvalita servírování i péče o pivo byla velmi vysoká: Evropskou ligu kvality, kterou Prazdroj pořádal pro zahraniční restaurace s Pilsner Urquell na čepu, Švédsko vyhrálo v roce 2005 a od té doby se drželo na špici. V mezinárodní soutěži výčepních Pilsner Urquell Master Bartender se švédský mistr výčepní Alexander Bäckman umístil v celosvětovém finále na třetím místě. Prazdroj oznamil v květnu 2009 hospodářské výsledky za finanční rok končící 31. března 2009. Ve finančním roce končícím 31. března 2009 potvrdila společnost své postavení vedoucího českého výrobce a exportéra piva. Tržby z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb vzrostly o 1 % na 15,8 miliardy Kč a zisk před zdaněním dosáhl částky 4,6 miliardy Kč a převýšil předcházející finanční rok i přes obtížné ekonomické podmínky. Zisk po zdanění v meziročním srovnání mírně poklesl vzhledem k jednorázovým daňovým úpravám z předcházejícího roku. Kvůli mimořádným daňovým položkám byla daň neporovnatelná s předešlým rokem. Prazdroj byl jedním z nejvýznamnějších plátců daní v ČR, v uplynulém finančním roce zaplatil celkem 4,4 miliard korun na daních. Prazdroj v červenci 2009 představil svoji jedenapůllitrovou PET lahev pro laciné značky Klasik a Primus. Chtěl napodobit úspěšný start a ještě úspěšnější růst prodeje značek Zlatopramen a Starobrno, které ve stejně velké tvrzené plastové lahvi uvedla v dubnu na trh trojka trhu Heineken. "Vaříme tradiční česká piva, pro která je nejlepším a časem prověřeným obalem skleněná vratná láhev, ale v poslední době si i PET lahev našla v segmentu levných piv cestu ke spotřebitelům," zdůvodnil Vladimír Jurina z Prazdroje. Odvolával se na průzkum agentury Simply5, podle které je PET vnímaný mnoha spotřebiteli jako příležitostný obal pro lacinější piva. Po úspěšném 4,5letém působení v čele Prazdroje odešel 30. září 2009 z funkce generálního ředitele Mike Short. Přešel do londýnské centrály, kde od 1. října pracoval na vyšší pozici v týmu firemních vztahů a komunikace SABMiller, s působností pro celý svět. Do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti byl jmenován Doug Brodman s účinností od 16. listopadu 2009 . Doug Brodman nahradil ve funkci Mika Shorta. Doug Brodman pochází ze Spojených států amerických. V pivovarském světě pracoval dvacet osm let. V roce 1999 nastoupil do společnosti Miller Brewing Company, která působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller. Od roku 2006 vedl Doug nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas. Ještě předtím zastával funkci Senior Vice Prezidenta pro obchod a distribuci ve společnosti Miller Brewing Company. Největší tuzemský pivovar od listopadu 2009 zvedl cenu u točeného Pilsner Urquell a také u jedenáctek Kozel Premium i Gambrinus Excelent. Cena točených i lahvových ležáků se zvedla v průměru o korunu. Například půllitr točeného Prazdroje tak nyní při velkoobchodní ceně vyšel na 20,90 korun. Pivovar kromě toho o korunu zvedl i cenu nealkoholického piva Radegast Birell „Jde o zdražení zhruba pětiny z portofolia piv. Ceny všech ostatních, hlavně desítky, se nemění,“ řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Podle něj šlo o jednoprocentní nárůst, který dorovnává průměrnou inflaci. Ta byla však podle posledního odhadu statistiků rovna nule. Prazdroj zdražoval svoje piva naposledy v listopadu 2008. Tehdy se cena Prazdroje zvýšila taktéž o korunu. Kromě toho ale zdražila i desítka Gambrinus, a to o sedmdesát haléřů. Vzkaz budoucím generacím byl v listopadu 2009 uzavřen v kovových schránkách, které spočinuly uvnitř kopule vodárenské věže v areálu plzeňského pivovaru. Schránky vynesly do výšin horolezci právě na svatého Martina, tedy v den, kdy byla v roce 1842 naražena první várka plzeňského piva. „Uložili jsme tam dokumenty, jenž popisují některá tajemství výroby piva. Je tam i výzva pro budoucí sládky, aby dodržovali stále stejný postup a věděli, jak naše pivo vařit. Chceme si být jisti tím, že i příští generace si budou moci dopřát tu slast, kterou dává plzeňské pivo,“ sdělil Václav Berka, starší obchodní sládek Téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus Světlý vypili Češi za rok 2009. Zájem o toto balení Gambrinu tak výrazněvzrostl ve srovnání s rokem 2008, kdy se prodalo přibližně 143 tisíc ks. Gambrinus byl tak nejprodávanějším pivem i v tomto balení. Právě Gambrinus byl v Česku první pivovar, který přišel na trh s pětilitrovými soudky se světlým výčepním pivem. První soudky si mohli zákazníci pořídit v květnu 2007 a do konce daného roku jich vypili více než 74 tisíc. V roce 2008 spotřeba piva v pětilitrových XXL plechovkách vzrostla na více než 143 tisíc prodaných soudků. V roce 2009 již Češi vypili téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus, což představovalo spotřebu vyšší jak 6000 piv vyčepovaných z pětilitrových soudků za jediný den. Obliba pětilitrových pivních soudků tak významně rostla, což potvrzují i čísla celého trhu, který oproti roku 2008 vzrostl o téměř 50 %. Více než třetina tržního podílu patřilo právě pivu Gambrinus. „Pivaři si oblíbili pětilitrové soudky zejména proto, že jim přináší čepované pivo přímo domů, aniž by si museli zapůjčit výčepní zařízení. Naše XXL plechovka je proto oblíbená při oslavách s přáteli a na každé párty,“ řekl Jiří Rákosník, Senior brand manažer značky Gambrinus. Gambrinus, nejoblíbenější české pivo, si získalo stále vyšší oblibu mezi švédskými spotřebiteli. V roce 2009 Švédi vypili téměř 10 000 hl piva Gambrinus, což představovalo skoro 2 miliony piv. Více než dvě třetiny z celkového množství přitom proteklo pípami švédských hospod. Pivo Gambrinus se na švédský trh distribuovalo jako druh prémiového piva. Ve srovnání s rokem 1996 se celkový objem spotřebovaného piva v roce 2009 více než zdvojnásobil a tento rostoucí trend byl očekáván i v následujících letech. Švédové preferovali ze dvou třetin točené pivo před pitím piva z láhve. Mezi hlavní odběratele piva Gambrinus patřily řetězec švédských hospod The Bishop Arms, který švédským štamgastům točil převážně dvanáctistupňový Gambrinus. Nejrozšířenější síť tankových hospod měl Gambrinus. Jen v Praze dosáhl počet restaurací s pivem Gambrinus točeným z velkých chladících zásobníků pod zemí na jaře 2010 počtu 103. Celkově byl tankových hospod Gambrinus na našem území téměř 350. V evropském a patrně i celosvětovém měřítku jsou Češi v propracovanosti a rozšíření národního nápoje čepovaného z tanků na špici. Přitom jejich zájem o tankové pivo stále rostla, a tak se zvyšovalo i množství restaurací, kde se točí. Příkladem mohl být právě Gambrinus. V březnu 2010 pocházelo například zhruba každé desáté pivo Gambrinus z tanku. Restaurace, které jej nabízely, měly od jara 2010 speciální označení „zde tankujeme nepasterizovaný Gambrinus z tanku.“ „Výhodou tanků je jistota, že je pivo uchováno v nejlepších podmínkách za konstantní teploty 7 – 10 °C. Pivo také nepřijde do styku se vzdušným kyslíkem, takže neoxiduje a zachovává si optimální a přirozené množství CO2, které zaručuje ten správný říz,“ řekl vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček. Americká nezisková společnost Brewers Association udělila v dubnu 2010 v Chicagu dvě stříbrné medaile českému pivu Gambrinus Excelent a Gambrinusu Světlému. Bronz si odvezl Velkopopovický Kozel Premium. Uspěly ve dvou z 90 kategorií soutěže. "Gambrinus Excelent a Velkopovický Kozel Premium se umístily mezi 43 přihlášenými vzorky v kategorii plzeňských piv českého typu, Gambrinus světlý mezi 58 soutěžícími pivy," řekl Václav Berka, obchodní sládek Prazdroje. V Chicagu soutěžilo 3330 přihlášených piv ze 642 pivovarů a 44 zemí světa v 90 kategoriích. Z ČR bylo přihlášeno 13 značek různých pivovarů. Prazdroj chtěl v roce 2010 posílit svou pozici v segmentu pivních speciálů. Po uvedení dvou čepovaných piv Master v roce 2007 přinesl obě oblíbené varianty v lahvích. Portfolio speciálních piv Master se navíc rozrostlo o další variantu – lahvový světlý speciál Master Zlatý 15°. S novinkami se spotřebitelé budou mojli setkat již v průběhu června 2010 ve vybraných obchodních řetězcích. Piva Master byly pravými pivními speciály, čemuž odpovídala stupňovitost i speciální receptura. Při jeho vaření se užívali jen ty nejlepší suroviny. Kombinace světlého, karamelového a bavorského sladu vytvářela neopakovatelně zářivou barvu a plnost těchto piv. „A právě výraznou hořkou chutí se odlišují všechny speciály Master od konkurenčních produktů a chuťových pivních experimentů, které se v současné době prodávají na našem pivním trhu,“ vysvětlil starší obchodní sládek Václav Berka. Pivní „dezert“ Master byl uveden na trh v dubnu roku 2007 a za tu dobu si již našel své věrné fanoušky. Pivo Master se dosud prodávalo ve dvou čepovaných variantách: Master Polotmavý 13° a Master Tmavý 18°. Pivní speciály si šlo vychutnat ve více než 600 provozovnách. „Za uvedením lahvové varianty stál zvýšený zájem spotřebitelů o balení, které jim umožní dát si Master kdekoli a kdykoli, kdy budou chtít na okamžik zastavit čas a vychutnat si něco speciálního,“ dodal Václav Berka. To však nebyla jediná novinka piva Master. „Značka se na trhu dobře etablovala. Rozhodli jsme se proto rozšířit naši nabídku a zákazníkům přinášíme novou chuťovou variantu – Master Zlatý 15°,“ řekla Radka Jurásková, junior brand managerka značky Master. Tu správnou příležitost pro vychutnání si piva Master komunikovala značka ve své zcela nové kampani „Zastavte čas. Na okamžik“. Graficky neotřelá kampaň byla spuštěna v červnu 2010. V průběhu tohoto měsíce si mohli pivo Master jeho milovníci poprvé koupit ve vybraných obchodních řetězcích. Ve finančním roce končícím 31. března 2010 dosáhl Prazdroj jako přední český výrobce a exportér piva tržeb z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb ve výši 15,411 mld. Kč. Zisk před zdaněním činil 4,686 mld. Kč. Finanční ukazatele: Tržby z hlavních činností poklesly o 2,5% na 15,411 miliardy Kč Provozní zisk se pohyboval na úrovni předchozích let Zisk před zdaněním poklesl o 1% na 4,686 miliardy Kč „Plzeňský Prazdroj dosáhl těchto výsledků v obtížných ekonomických podmínkách. Trh ovlivnilo výrazné zvýšení spotřební daně a DPH v lednu i růst nezaměstnanosti. Po několika letech růstu spotřeba na českém pivním trhu již druhý rok po sobě poklesla. Naše hospodářské výsledky odrážejí zaměření Prazdroje na rozvoj portfolia, zejména v prémiovém segmentu vedeném zvětšujícím se podílem značky Pilsner Urquell. Těžili jsme z včasného zavedení Gambrinusu 11° Excelent do rostoucího jedenáctkového segmentu. Naše prémiové portfolio jsme dále posílili re-launchem nealkoholického Birellu, rozšířením variant sladového nápoje Frisco a aktuálně také uvedením pivních speciálů Master v lahvovém balení,“ řekl Doug Brodman, generální ředitel společnosti. V posledním fiskálním roce odvedl na daních 4,4 miliardy Kč* a obrat jeho obchodní spolupráce s dodavateli a výrobci se vyšplhal na 6,2 miliardy Kč, z toho většinu inkasovaly české subjekty. Prazdroj svým působením vytvářel v ČR přímo i nepřímo přibližně 36.000 pracovních míst, ať už pro 2400 zaměstnanců ve třech pivovarech a 13 obchodně-distribučních centrech, nebo zprostředkovaně v dopravě, maloobchodě, pohostinství, jiných službách a zemědělství. Výsledky fiskálního roku odrážely i pokračující investice do rozvoje českých tradičních značek piv a pivovarů v celkové výši 1,2 mld. Kč. Největším investičním projektem loňského finančního roku bylo dokončení instalace fermentačních tanků v pivovaru ve Velkých Popovicích. Prazdroj uvedl v září 2010 na trh nový vratný obal piva Pilsner Urquell, tzv. poloviční přepravku, která obsahuje 11 klasických vratných lahví světlého plzeňského ležáku. Výhodou nového balení byla především jeho nízká váha, snadná odnositelnost a manipulovatelnost. „Nová poloviční přepravka má bezmála o polovinu menší váhu než ta klasická. Snažíme se tak spotřebitelům zprostředkovat pohodlnější nákup piva Pilsner Urquell ve vratném a tím pádem i ekologicky šetrnějším obalu,“ řekl Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell. Zatímco klasická pivní přepravka s 20 lahvemi vážila přes 17 kg, poloviční přepravka s 11 pivy váží jen cca 9 kg. Jednalo se o vratný a tím pádem ekologicky šetrnější obal. Záloha na půl přepravku přitom činila padesát korun. Dne 21.9.2010 vyjel z pivovaru velký dubový sud o objemu 27 hl, který postavili pivovarští bednáři pro nejdůležitější švédský pivní festival ve Stockholmu. Návštěvníci festivalu tak mohli ležák Pilsner Urquell ochutnávat z originálního plzeňského sudu, který se zároveň stal symbolem švédského národního finále mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Sud z osmiletého dubového dřeva vážil cca 600 kg. V nejširším obvodu měl průměr 180 cm a vešlo se do něj přibližně 27 hektolitrů piva. „V řeči pivovarnických sklepmistrů se jedná o satl, tedy sud umisťovaný ve sklepích do horní řady, zatímco do sudů v dolní řadě se vejde až 40 hl. Výrobou sudu jsme strávili téměř 500 hodin práce“, řekl Josef Hrůza, mistr bednářské party Prazdroje. Dne 24.9.2010 opustila brány pivovaru cisterna s ležákem Pilsner Urquell, jímž byl sud naplněn. Sud mezitím doputoval do chlazené skleněné vitríny na stánku Pilsner Urquell na Beer & Whisky festivalu, který začal 30. září. Lídr trhu Prazdroj žaloval na podzim 2010 svého úhlavního nepřítele, skupinu K Brewery, a jím ovládaný uherskobrodský Pivovar Janáček. Jeho desítka Prima se prý názvem i použitým písmem a etiketou nápadně podobá značce Primus, kterou měl od roku 1993 zaregistrovanou Prazdroj. K Brewery tak podle svého plzeňského konkurenta parazitoval na známé a zavedené značce. Údajné porušení práva k ochranné známce a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl v lednu 2010 u Městského soudu v Praze a ani následně v létě v odvolání u Vrchního soudu. Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli. Slova Prima a Primus byla podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozila ani záměna etiket, a tak nebyl důvod předběžné opatření vydávat. Případ se tak dostal k řádnému projednávání v soudní síni. Generace narozená těsně před a po sametové revoluci, mezi sociology nazývána X a Y, se stala terčem pivovaru Gambrinus. Na trh přišel s trendy lahví 11° XCLNT o objemu 0,33l. Originální, stylová a prémiově vzhlížející láhev byla exkluzivně vyvinuta pro kluby, diskotéky a bary. Od klasických pivních lahví se odlišila v několika detailech. Láhev již neměla tradiční etiketu, ale plastické logo. Povrch láhve byl vroubkovaný a krček zdobila fluorescentní etiketa svítící pouze pod UV světlem. Pití piva se tak stalo zážitkem pro další dva lidské smysly - hmat a zrak. Gambrinus 11° XCLNT s obsahem alkoholu 4,7% byl unikátní v dávkování chmele, které spočívalo v přidání třetí dávky až po ukončení chmelovaru, na samém konci varného procesu. Pro bohatší chuť navíc sládci přidali karamelový slad. Třetinkovou láhev, která se od 1. října 2010 objevila ve vybraných barech a klubech. Prazdroj ozvláštnil svou vánoční nabídku roku 2010 limitovanou edicí 15 000 lahví v retro designu, kterým se pivovar vracel do doby před sto lety. Z tehdejší éry čerpaly inspiraci nejen etikety, ale také keramický uzávěr a především objem lahve, který pojme jeden litr moku. Prazdroji se dařilo v roce 2010 zvyšovat prodeje ležáku Pilsner Urquell v Jižní Koreji. Za 10 měsíců roku 2010 sem Prazdroj vyvezl téměř 1500 hl piva Pilsner Urquell, tj. meziročně o 75 % více. Do roku 2006 zde přitom jeho roční prodeje stěží přesáhly 500 hl. Zvyšující se popularita Pilsner Urquell vedla dokonce k uspořádání Pilsner Urquell Festu v hlavním městě Soulu, na němž byla vedle piva Pilsner Urquell a originálního plzeňského festivalu Pilsner Fest představena i jedinečnost českého piva plzeňského typu jako takového. I proto se na celé akci výrazným způsobem podílela česká ambasáda v Koreji. V Jižní Koreji zákon povoluje konzumaci alkoholu od 19 let věku. Ročně se zde vypije ročně 37 litrů piva na hlavu a na trhu dominují místní pivní značky s podílem cca 97 %. Konzumace importovaných piv zatím tvoří 3 %, ale zájem o ně se neustále zvyšuje. Až dosud vyvážel Prazdroj svůj ležák Pilsner Urquell do Koreje výhradně v lahvích 0,33l. „S ohledem na rostoucí oblibu plzeňského piva zvažujeme v příštím roce dodávky plechovek 0,5 l a čepovaného piva v nerezových sudech,“ uzavírá Karel Kraus, senior brand manažer značky Pilsner Urquell. Fotbalisté Viktorie Plzeň připravili na znamení svého prvenství v první polovině ligové sezony pivo s názvem Půlmistr. Várky speciálního třináctistupňového moku (alk.: 5,5 %) se zhostil kapitán Viktorie Pavel Horváth, který dne 25.11.2010 v pivovaru Gambrinus s dalšími spoluhráči Janem Rezkem a Petrem Jiráčkem slavnostně narazil soudek se svým výtvorem. Horváth pivo vařil za dohledu staršího obchodního sládka Václava Berky. Zlatavý mok vznikl 22.října 2010, tedy pět dní poté co plzeňští fotbalisté navýšili ve 12. kole své vedení v čele tabulky na dvanáct bodů a s předstihem si tím zajistil titul půlmistra. „Jak to vznikalo, to je výrobní tajemství," řekl Horváth s úsměvem v návštěvnickém centru Gambrinusu, kde s kolegy z týmu pokřtili novou edici s názvem Půlmistr a pak se vydali do útrob pivovaru. Prazdroj během roku 2010 vyvezl 664 000 hl piva Pilsner Urquell a meziročně tak zvýšil export vyhlášeného plzeňského ležáku o 5 %. Zvýšený zájem o Pilsner Urquell přinesl rok 2010 na tradičních trzích jako je Německo (240.000 hl, +4,77 %), Maďarsko (30.000 hl, + 6,25 %) nebo Velká Británie (24.000 hl, +37 %). Prodávalo se také v zemích, které jsou pro české pivo spíše exotické, jako jsou Spojené arabské emiráty, Sýrie, Jižní Korea či Vietnam. V roce 2010 také Plzeňský Prazdroj úspěšně zhájil export piva Pilsner Urquell do Argentiny. Většina plzeňského ležáku putovalo z Plzně do světa v lahvích a plechovkách. Velkým úspěchem byl rostoucí podíl čepovaného piva, které vyveli do více než 30 zemí a tvoří už 20 % exportu Pilsner Urquell. Dramatické zvýšení spotřební daně v lednu 2010 v kombinaci s obtížnými ekonomickými podmínkami zapříčinily celkový pokles pivního trhu. Prazdroj se tomuto trendu nevyhnul a jeho prodeje v roce 2010 na domácím i zahraničních trzích poklesly meziročně o 6 % na celkových 9,9 milionů hl. piva. Na domácím trhu udržel Prazdroj v meziročním srovnání svůj tržní podíl. Tuzemské prodeje činily 7 milionů hl a snížily se o 8 % v souladu s odhady celkového tržního vývoje. Export tradičních českých značek Prazdroje vzrostl o 6 % na 840 tisíc hl i přes těžké podmínky na zahraničních trzích. Objemy licenčních výrob poklesly o 5 % na 2 miliony hl. Doug Brodman, generální ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj, komentuje výsledky roku 2010: „V průběhu loňského roku pokračovalo období nejistoty pro spotřebitele, kteří čelili obtížné ekonomické situaci. Zvýšení spotřební daně na pivo o 33 % v kombinaci s nižším disponibilním příjmem zapříčinily nižší spotřebu. Nepříznivý vliv na naše prodeje měl vloni i pokles návštěv hospod a celkově nižší spotřeba čepovaného piva v hospodách a restauracích, na které se projevil také pokles počtu zahraničních turistů. I přesto se zvýšil náš podíl v superprémiovém segmentu v čele s ležákem Pilsner Urquell. Na zahraničních trzích jsme se s nepříznivou situací dokázali vyrovnat a vývoz našich piv se meziročně zvýšil.“ Prazdroj chystal investici 150 milionů korun do nové stáčecí linky na PET lahve v Plzni. Linka s maximálním hodinovým výkonem 18 tisíc lahví byla umístěna ve stávající stáčírně Plzeňského pivovaru. Projekt byl dokončen v průběhu roku 2011, kdy bude linka uvedena do provozu. Investice do stáčecí linky byla reakcí na měnící se požadavky českých pivařů v segmentu praktického balení piva prodávaného v obchodech. „Na prvním místě je pro nás přání spotřebitelů. Jejich preference se mění a roste poptávka po praktických baleních. Proto v rámci dlouhodobých investic do rozvoje našeho podnikání zprovozníme v Plzeňském pivovaru novou stáčecí linku na plastové lahve. Naši sládkové vaří tradiční česká piva a naším cílem je dlouhodobě nabízet spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu jak u našich tradičních produktů, tak u novinek v oblasti balení. Naši pivaři si zaslouží ten nejlepší pivní zážitek, a naším úkolem je jim ho dodat,“ řekl ředitel Prazdroje Doug Brodman. Prazdroj nabízel spotřebitelům v PET balení značky piv Primus a Klasik. Ručně vyráběné řetězy z vyžíhané mědi, které míchají směs sladu a vody, v únoru 2011 vyměnili ve varně pivovaru plzeňského Prazdroje. Tyto unikátní technické prvky jsou dodnes zachovány jako součást původní technologie z 19. století. Výroba ležáku Pilsner Urquell je unikátní i proto, že ji doprovází složité několikanásobné mísení sladu a vody. Přitom se část této směsi odděleně zahřívá a míchá právě za pomoci měděných řetězů. Pak se vrací do základu pro vaření piva. Řetězy i nádoby, v nichž se slad a voda míchají, se kontrolují každé dva týdny. Každý řetěz se při kontrole zároveň o kousek pootočí. Řetěz se 62 články ze speciální vyžíhané mědi měří 5,2 metru a váží 35 kilogramů. Jednotlivé články řetězu se přitom v pivovaru zhotovují a spojují ručně. Řetěz se pak v peci plzeňské Škodovky "popustí" při přesně stanovené době a teplotě, aby získal správnou "měkkost". Prazdroj od února 2011 zavedl v Německu a Rakousku upravené přepravky, které nebude vykupovat v Česku. Pokud se mu to podaří, výrazně klesne cenová výhoda dováženého piva. Na jediné „base“ zakoupené v Německu a následně i s prázdnými lahvemi vrácené v Česku obchodník ušetřil proti cenám v tuzemsku kolem 150 korun. Samotné pivo je v Německu levnější (i díky nižší spotřební dani), navíc se tam platí výrazně nižší záloha na sklo a přepravku (sklo + přepravka zhruba 76 Kč v SRN, v ČR 160 Kč). Zisk z německé přepravky vrácené v Česku byl dosud zhruba 64 korun. Pokud tento zisk zmizí, plzeň dovezená obchodníkem z Německa tím fakticky podraží v přepočtu o tři koruny na lahev. Přepravky se budou lišit jen vnějším potiskem. Namísto nápisu Pilsner Urquell má německá přepravka obrázek pěti lahví. Výkupní automaty mají být nově nastavené tak, že přepravky nepůjdou vrátit. Prázdné lahve půjde dál v Česku vracet bez ohledu na to, kde byly zakoupené. Prazdroj začal od dubna 2011 ležák Pilsner Urquell do Polska vyvážet z Plzně. Pivovar skončil s licenční výrobou v polských Tychách, která začala v roce 2002 kvůli nedostatečné kapacitě plzeňského pivovaru a celním bariérám na dovoz piva. Ty pominuly vstupem Polska do EU. "Pro polský trh, stejně jako pro více než 50 exportních zemí a Česko, se pivo Pilsner Urquell bude vařit výhradně v Plzni," řekl Jiří Mareček, mluvčí Prazdroje, pro něhož je Polsko dlouhodobě třetím největším trhem. Prazdroj v průběhu let investoval stamiliony korun do zvýšení výrobních kapacit v Plzni, a také proto důvody pro licenční výrobu pominuly. Pivovar Tychy, v jehož jedné varně se do března 2011 vyráběl Pilsner Urquell výhradně pro polský trh, dále pokračoval s vařením jiných značek. "Zařízení bude zakonzervováno pro případné další využití," dodal mluvčí. Prazdroj vyráběl licenční Pilsner Urquell ještě v ruské Kaluze, další značky také na Slovensku a v Maďarsku. Zlaté medaile pro piva Master 15˚ Zlatý a Birell z mezinárodní degustační soutěže piv Brewing Industry International Awards 2011, tzv. "pivní Oscary", přivezl v dubnu 2011 starší obchodní sládek Prazdroje Václav Berka. Obě zlaté medaile převzal při slavnostním ceremoniálu z rukou předsedy soutěže Billa Tailora. Soutěžní degustace piv probíhaly v devíti kategoriích: ležáky, tmavá piva, Portery, Stouty, piva typu „Ale“ dozrávající v sudech, nealkoholická a nízkoalkoholická piva, speciální a silná piva. Výsledky soutěže mělo v rukou 30 rozhodčích ze 14 zemí celého světa, mezi nimi také pět žen. Tým rozhodčích tvořili především sládci pivovarů. Šéfem celé soutěže byl zmíněný Bill Taylor z Austrálie, který ostatní rozhodčí vybíral tak, aby byly v porotě vyváženě zastoupeny velké, střední i malé pivovary. Tradiční pivní soutěž se poprvé konala už v roce 1886 a dnes je známá jako The Brewing Oscar, tedy „Pivní Oscar“. V devíti základních kategoriích letos soutěžilo celkem 796 piv ze 42 zemí. Všechna přihlášená piva musí být běžně dostupná v pivnicích nebo v obchodech. Soutěž se konala v Burton upon Trent, který je pokládán za místo, kde se zrodilo pivo typu „Ale“, stejně tak jako je Plzeň rodištěm piva typu Pilsener. Gambrinus poprvé ve své historii zahájil na jaře 2011 distribuci nefiltrovaného ležáku do širší sítě restaurací a pivnic. Časově omezená nabídka nefiltrovaného ležáku Gambrinus byla na čepu ve více než 250 restauracích po celé ČR, a to pouze do 20. června 2011. Slavnostní zahájení čepování nefiltrovaného ležáku Gambrinus proběhlo v Hostinci Na staré Kovárně v pražských Holešovicích, kde první půllitry načepovali členové skupiny Tři sestry, kteří byli se značkou Gambrinus dlouhodobě spojeni. „Jsme rádi, že díky pokroku v technologiích můžeme nyní našim zákazníkům nabídnout nefiltrovaný ležák Gambrinus přímo v jejich hospodě. Věříme, že tato nabídka konzumenty nadchne,“ komentoval výjimečnou nabídku Martin Rosička, Senior Brand Manager značky Gambrinus. Ve finančním roce končícím 31. března 2011 dosáhl Prazdroj tržeb z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb ve výši 14,559 mld. Kč. Zisk před zdaněním činil 4,180 mld. Kč. Hospodářské výsledky společnosti ovlivnilo zvýšení spotřební daně z piva, které vstoupilo v platnost v lednu 2010, a také pokračující nepříznivé ekonomické podmínky. I přesto Prazdroj nadále významně přispíval českému hospodářství a za dvanáct měsíců odvedl na daních 4,7 mld. Kč a investoval do rozvoje regionů celkem 53,8 mil. Kč. Prazdroj vydal u příležitosti červnového Dne otců limitovanou edici 34 tisíc litrových retro lahví klasiky mezi českými ležáky značky Pilsner Urquell. Zájemci tak mohli zakoupit sběratelsky hodnotnou láhev v dárkovém balení jako poděkování svým otcům. Limitovaná série jednolitrových lahví světlého ležáku Pilsner Urquell svým designem odkazoval k první polovině 20. století. Lahev označená pečetí a etiketou inspirovanou rokem 1931 byla uzavřena tradičním uzávěrem a bude samostatně zabalena ve speciální dárkové krabičce s nápisem Den otců. Na 30 tisíc retro lahví z limitované edice poputovalo do hypermarketů Globus, Albert, Interspar a Tesco, doporučená cena byla 109,90 Kč. Ve varně pivovaru Prazdroje proběhla koncem června 2011 revize vnější strany dna měděných rmutovacích pánví a zároveň i hořáků, které přímým plamenem dna ohřívají. Přímý ohřev a používání řetězů z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut), otírají se o vypouklé měděné dno pánve a brání tak vzniku nápeků, jsou unikátní technické prvky, které jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie. „Většina pivovarů používá elektrický nebo parní ohřev, my ale při vaření piva Pilsner Urquell pracujeme s ohřevem přímým ohněm, který pomáhá rozvinutí zlaté barvy, dává pivu vůni sladových zrn a vyváženou karamelovou chuť. Tento energeticky náročnější způsob ohřevu je spojen s pivem Pilsner Urquell již od roku 1842 a my jej dodržujeme dodnes,“ řekl starší obchodní sládek Václav Berka. Na plzeňské varně Pilsner Urquell bylo v roce 2011 šest rmutovacích pánví, každá se dvěma plynovými hořáky, které ročně spotřebovaly přes 1 milion m3 zemního plynu. Pravidelnou údržbu provedla certifikovaná firma Stromgas a celá revize všech 12 hořáků zabrala jejím zkušeným technikům 8 pracovních hodin. Až do roku 1960 používal Prazdroj pro přímý ohřev rmutovacích pánví jen uhlí, až potom se začal postupně zavádět plyn. (tisková zpráva pivovaru) Prazdroj vyvezl v roce 2011 celkem 889 tisíc hl piva. Historický rekord byl zároveň o šest procent lepší výsledek než v roce 2010. Do Austrálie se ležáku Pilsner Urquell vyvezlo o 40 % více, o desítky procent se zvedl také export do Izraele, Vietnamu nebo Koreje. Na trzích, které byly pro pivovar nejdůležitější, jako byla Velká Británie, Slovensko, Německo nebo Maďarsko, si největší exportér českého piva polepšil řádově o jednotky procent. Z 889 tisíc hektolitrů piva, které Prazdroj vyvezl, připadlo 685 tisíc hektolitrů na ležák Pilsner Urquell. I jeho vývoz byl rekordní. Nově se ležák objevil v Brazílii, Makedonii, Nizozemských Antilách a na Tchaj-wanu. V zahraničí se v roce 2011 dařilo i ostatním značkám Plzeňského Prazdroje, tvrdil mluvčí pivovaru Jiří Mareček. V Jižní Koreji zaznamenal nárůst nejen Pilsner Urquell, ale i Gambrinus. "Zcela nově se podařilo proniknout značce Gambrinus do Ázerbájdžánu, Velkopopovickému Kozlu na Kypr, speciál Master se dostal do Norska, na Ukrajinu a sousední Slovensko," uvedl Mareček. (zdroj: ekonomika.idnes.cz) Tradiční české pivo Gambrinus vyšlo vstříc přáním spotřebitelů a rozšiřilo nabídku balení. Od 13. února 2012 bylo nejprodávanější české pivo Gambrinus Světlý k dostání i v 1,5litrové PET lahvi. Trh s recyklovatelnými PET lahvemi byl nejrychleji rostoucím segmentem ze všech pivních balení. „Zcela jasně vnímáme zvýšený zájem pivařů o doplnění variant balení značky Gambrinus právě o PET lahev. To je balení, o které si pivaři vyloženi řekli,“ vysvětlil brand manager Gambrinusu Jan Doležel. Ztvárnění nové lahve pro Gambrinus Světlý speciálně navrhl designér Jan Čapek, který vytvořil i nový vzhled půllitrů Gambrinus pro hospody a restaurace. Gambrinus Světlý v novém balení se ke spotřebitelům distribuoval přímo z plzeňského pivovaru, kde byla investicí 150 milionů korun uvedena do provozu nová stáčecí linka na tento obal. (tisková zpráva pivovaru) Sládci Prazdroje 20.2.2012 měli výjimečný den – vařili velikonoční várku piva Pilsner Urquell. Stejně jako před rokem zhruba měsíc a půl před Velikonocemi jí požehnal plzeňský biskup František Radkovský. U příležitosti Velikonoc se tak rodila tradice, kdy speciální požehnaná várka plzeňského směřovala do Vatikánu. „První várce piva se dříve běžně žehnalo a ležák Pilsner Urquell nebyl výjimkou. Historicky prvního požehnání se mu dostalo 5. října 1842. Jsem rád, že Plzeňský Prazdroj tuto milou tradici připomíná, a doufám, že bude mít velikonoční pivo úspěch nejen ve Vatikánu,“ sdělil plzeňský biskup František Radkovský. Výroba velikonoční várky spolu s charakteristikou slavného plzeňského ležáku byla zaznamenána na pamětním Varním listu, podepsaném sládkem Václavem Berkou a panem biskupem Radkovským. Varní list pak poputoval společně s pivem z této velikonoční várky do Vatikánu. (tisková zpráva pivovaru) Na pražském Strahově se symbolicky zrodil Fénix, netradiční pšeničné pivo Plzeňského Prazdroje. Pomocí neopakovatelné videomappingové projekce oživil větrací věže Strahovského tunelu, kde z historických artefaktů a architektury vznikly věci nové, moderní a originální. Svěží pšeničné pivo Fénix s 4,9 % alkoholu přineslo lehčí chuť a svěží aroma díky použití pšeničného sladu, pomerančové kůry a špetky koriandru. „Jsme přesvědčeni, že si naše lehké pšeničné pivo bude získávat stále více příznivců. Fénix je určen zejména skupině spotřebitelů, která je hravá a svým způsobem nekonvenční. Značka chce ukázat, že i když se věci dělají trochu jinak, mohou být zajímavé a zábavné. Udělali jsme jinak Fénixe a jinak netradičně přistoupíme i k jeho komunikaci. Věřím, že výsledek bude stejně osvěžující, jako pivo samotné,“ uvedl Jakub Štěpán, manažer značky Fénix. Originálním zrozením ale vše zdaleka nekončilo. Všichni milovníci netradičních věcí a zábavy se mohli těšit na mnoho inspirativních projektů. Jedním z nich byl třeba tzv. sociální experiment, kdy Fénix pod heslem „baví nás to po svým" vznáší otázku, zda lidé jednají podle sebe, nebo se nechávají ovlivnit davem. Jak experiment dopadl, šlo shlédnout na www.fenixinspiration.cz. Fénixe si ale jeho fanoušci mohli v originální sklenici dopřát každý po svým. Například se srpkem pomeranče, tzv. na řezníka, kdy se dužina z citrusu vhodí přímo do piva, nebo jako svůdný Casanova, který svůj srpek pomeranče nabídne osobě, která se mu líbí. Další rituály a nevšední varianty podávání Fénixe od těch nejpovolanějších gurmánů byly umístěny na stránkách www.fenixinspiration.cz. Videomapping byl jedním z nejnovějších směrů vizuálního i audiovizuálního umění, který využívalo projekci ve volném prostoru. Nejčastěji je viděn na fasádách budov a historických stavbách. Právě tuto technologii využila i nová značka pšeničného piva ke svému originálnímu zrození. Speciální technologie 3D promítání přeměnila masivní objekt strohé architektury – obrovské větrací šachty Strahovského tunelu – na něco svěžího, nového a originálního. (tisková zpráva pivovaru) Nové pšeničné pivo Fénix z produkce Plzeňského Prazdroje bodovalo na českém trhu. Ačkoliv bylo uvedeno na trh teprve 1. března 2012, již po dvou týdnech si jej spotřebitelé mohli dopřát na více než šesti stech místech po celé republice. Vysoký zájem o netradiční novinku se svěžím aroma pšeničného sladu, pomerančové kůry a špetkou koriandru navíc potvrdil i počet prodaných piv. Od uvedení na trh se vypilo již více než 100 000 piv značky Fénix. (tisková zpráva pivovaru) Prazdroj přišel na jaře 2012 na trh s míchaným ovocným pivem. Stejně jako trojka trhu Heineken se snažil dohnat náskok konkurenčního Staropramenu. "V těchto dnech začínají obchodní zástupci nabízet našim obchodním partnerům dva radlery – Gambrinus citron a Gambrinus limetka a bezinka,“ uvedl mluvčí společnosti Jiří Mareček. Začátkem dubna 2012 se tak na pultech obchodů objevily stříbrnozelená plechovka Gambrinusu a její stříbrnožlutá sestra. "Jedná se o míchané nápoje z piva, ve kterých je sladěna chuť výčepního piva Gambrinus a přírodní ovocné šťávy,“ upřesnil Mareček. Prazdroj na jaře 2012 inovoval a představil výčepní Gambrinus s plnější chutí a názvem Gambrinus Originál 10°. Zároveň uvedl na trh dva nové nízkoalkoholické míchané nápoje z piva, Gambrinus řízný citron a Gambrinus limetka a bezinka. Ty byly určeny lidem, kteří hledají to nejlepší osvěžení. Značka tím reagovala na rostoucí poptávku českých spotřebitelů po různorodosti a měnící se preference českých pivařů. Gambrinus Originál 10° plně zachoval oblíbený charakter plzeňského piva a nabízel ještě plnější chuť. „Vnímáme, že současní pivaři preferují plnější chuť piva. Proto jsme se rozhodli zvýšit plnost chuti jejich oblíbeného výčepního Gambrinusu vyšším dávkováním sladu a chmele,“ řekla Adriana Jahňáková, marketingová manažerka Prazdroje, a dodala: „Jméno Originál 10° ukazuje, že se jedná o pivo plzeňského původu vařené dle původních varních postupů a z vysoce kvalitních českých surovin, jako tomu bylo u Gambrinusu Světlého.“ Gambrinus Originál 10° byl od května 2012 k dispozici čepovaný v restauracích a hospodách. Zároveň byl k dostání ve všech oblíbených baleních včetně půllitrové vratné lahve, PET lahve a plechovky v prodejnách po celé ČR. Od začátku dubna 2012 byly v obchodech k dostání Gambrinus řízný citron a Gambrinus limetka a bezinka. Jednalo se o míchané nápoje z piva s nižším obsahem alkoholu. Vyrábí se smícháním výčepního Gambrinusu s přírodní ovocnou šťávou. „Spotřebitelé si z celé řady různých příchutí zvolili limetkovou s přídavkem bezinky. Bezinka je mezi Čechy velmi populární a spotřebitelům přinese typicky české osvěžení. Citron je chuťovou klasikou, kterou lidé oceňují proto, že je nejvíce osvěžující. I zde jsme ale chtěli nabídnout něco navíc, proto jsme zvolili řízný citron,“ vysvětlila výběr Adriana Jahňáková. Oba míchané nápoje z piva byly nejprve dostupné v půllitrových plechovkách v obchodech po celé ČR. Od května 2012 je doplnily půllitrové vratné lahve, které byly určeny především pro bary, restaurace a hospody. (tisková zpráva pivovaru) Trend svěžích ovocných nápojů vstoupil i do segmentu nealkoholických piv. V průběhu května a června 2012 uvedla značka Birell do vybraných řetězců a restaurací letní novinku Birell Limetka & Malina se svěží ovocnou chutí. Birell Limetka & Malina byl určen všem, kteří vyznávají osvěžující nápoje a zdravý životní styl. „Náš nový Birell s příchutí limetek a malin se vyrábí přidáním přírodních ovocných šťáv do hotového Birellu Světlého. Nápoj si tak uchovává všechny přednosti nejoblíbenějšího českého nealkoholického piva a navíc nabízí novou osvěžující příchuť ovoce. Jsem přesvědčena, že si Birell získá touto novinkou řadu nových příznivců,“ uvedla Martina Kuncová, brand manažerka značky Birell.Birell Limetka & Malina byl na trh uváděn v 0,5l plechovce. Birell Limetka a Malina neobsahoval žádné chemické konzervanty a barviva a jeho kalorická hodnota činila pouhých 30 kalorií na 100 ml, což je podstatně méně než u sycených limonád. (tisková zpráva pivovaru) Gambrinus opět rozšířil skvělou pověst českého pivovarnictví a piv. Výrazně totiž zabodoval v mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards, jejíž výsledky byly vyhlášeny v květnu 2012 v Melbourne. V kategorii piv plzeňského typu získal stříbrnou medaili Gambrinus Premium, bronzové vyznamenání si odnesl Gambrinus Excelent. Prestižní soutěže se v roce 2012 zúčastnilo rekordních 258 pivovarů ze 41 zemí. Ve všech kategoriích o úspěchy bojovalo celkem 1 344 druhů piv. Australian International Beer Awards, která byla založena v roce 1993, se každoročně těšila většímu zájmu. Jednalo se o třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Ocenění se udělovaly pouze pivům, která splňovaly kombinaci náročných parametrů kvality – zejména vyváženou chuť, aroma a celkový vzhled. Ve spolupráci s University of Ballart ji pořádala Královská zemědělská společnost se sídlem ve Victorii. (tisková zpráva pivovaru) Prazdroj oznámil v červnu 2012 auditované výsledky za uplynulé účetní období začínající 1. dubnem 2010 a končící 31. březnem 2012. Po měsících poznamenaných těžkými ekonomickými podmínkami v kombinaci se zvýšenou spotřební daní se český pivní trh začal stabilizovat. Ve druhé části finančního cyklu podpořila prodeje na českém trhu řada produktových inovací i novinek v oblasti balení. Zisk před zdaněním za uplynulé dvouleté finanční období činil 8,088 mld. Kč. Tržby z hlavních činností byly ve výši 27,096 mld. „Pivovarský trh prochází změnami, které vychází z měnícího se spotřebitelského chování i ekonomické situace. I nadále očekáváme růst poptávky po různorodosti a pestřejší nabídce. U českých piv preferují pivaři plnější chuť, proto jsme uvedli na trh Gambrinus Originál 10°, pivo s plnější chutí díky vyššímu dávkování sladu a chmele. Oživení poptávky přinesly také další inovace, jako pšeničné pivo Fénix, nebo míchané nápoje z piva Gambrinus řízný citron a Gambrinus limetka & bezinka,“ uvedl Doug Brodman, generální ředitel Prazdroje. V posledním dvouletém fiskálním období odvedl Prazdroj na přímých i nepřímých daních 8,78 miliardy Kč. Obrat obchodní spolupráce s dodavateli, mezi které patří především zemědělci, dopravci či dodavatelé služeb, dosáhl 12,2 mld. Kč, přičemž 89% objemu finančních prostředků pocházelo ze spolupráce právě s českými subjekty . V rámci strategie trvale udržitelného rozvoje investoval Prazdroj také více než 209 milionů Kč do modernizací a ekologických projektů, které přinesou snižování spotřebované energie, vody, tepla či uhlíkové stopy. (tisková zpráva pivovaru) Na všechny návštěvníky prvoligových stadionů čekalo již od nadcházejícího podzimního ligového kola překvapení v podobě nového piva Gambrinus Góóól. Název a chuť pomohli vybrat fanouškové českého fotbalu společně s českými fotbalovými reprezentanty. Góóól se začal čepovat na fotbalových stadionech a dalších sportovištích. Po představení Gambrinusu Originál 10° s plnější chutí na jaře tak nachystalo nejoblíbenější české pivo další novinku. Zástupci veřejnosti v Plzni vybírali ze tří variant, které připravili plzeňští sládci a svým charakterem a chuťovým profilem se hodí do rodiny Gambrinus. Z nich byla vybraná vítězná varianta piva, které se vyznačovala vyšší hořkostí a příjemným chmelovým aroma po žateckém chmelu. Důležitým krokem při cestě ke vzniku nového piva bylo hledání originálního názvu. Ze soutěže na Facebooku vzešlo deset nejzdařilejších návrhů, z těch finální název vybrali fotbaloví reprezentanti. Gambrinus Góóól, jednoduchý a výstižný název piva určeného na sportoviště zástupce pivovaru přesvědčil. Nový Gambrinus Góóól byl distribuován na fotbalové stadiony již od 17. srpna 2012, prodával se pouze v čepované formě a jeho cena byla stejná, jakou zaplatili fanoušci za pivo Gambrinus, které bylo na stadiony dodáváno doposud. (tisková zpráva pivovaru) Prazdroj v roce 2012 vyvezl 920 000 hl piva, meziročně o 3 % více. Poprvé v historii tak byla překročena hranice 900 000 hl. Rekordní vývoz do zahraničí pozitivně ovlivnila vyšší poptávka po pivu Pilsner Urquell v asijských zemích a také ve Velké Británii. Na domácím trhu se prodej zvýšil v segmentu baleného piva především díky rostoucí oblibě praktických balení, a také díky inovacím, jako jsou míchané nápoje z piva. Na celkový objem domácího prodeje, který přesáhl hranici 6,8 milionů hl, měl dopad pokračující odliv spotřebitelů z restaurací a barů. S licenční výrobou v objemu 2,1 milionů hl prodal celkově Plzeňský Prazdroj necelých 9,9 milionů hl piva, což bylo téměř stejný objem jako v roce 2011. „Oživení prodejů na domácím trhu přinesly zejména novinky. Opačný vliv na domácí prodeje měl naopak snížený zájem o pivo v hospodách a restauracích, který je ovlivněn ekonomickou situací i vládními úspornými opatřeními. Očekáváme, že na další vývoj na českém pivním trhu bude mít dopad nedávné zvýšení sazby DPH a následná změna v nákupním rozhodování spotřebitelů. Nadále budeme rozvíjet jedinečnou českou pivní kulturu nabídkou piv nejvyšší kvality, které naplňují požadavky konzumentů. Budeme obohacovat zážitky z nakupování našich piv v obchodech a vytvářet příjemné prostředí v designových restauracích a hospodách po celé České republice,“ řekl generální ředitel Plzeňského Prazdroje, Doug Brodman. Navzdory pokračující nelehké ekonomické situaci na mnoha exportních trzích dosáhla poptávka po pivních značkách Plzeňského Prazdroje v roce 2012 nového historického rekordu. Ve srovnání s minulým rokem stoupl vývoz piv do více než 50 zemí o 3%. Marketingové aktivity během celého roku a úspěšná prezentace značky Pilsner Urquell během Olympijských her v Londýně vedly ke zvýšení prodeje ve Velké Británii o více než 20%. Zájem o plzeňský ležák v Asii vzrostl o více než 50%, dařilo se v zemích, jako je Jižní Korea, Japonsko, Vietnam či Tchaj-wan. Na domácím trhu s baleným pivem se prodej zvýšil o jednotky procent především díky úspěšným inovacím, které zahrnovaly například míchané nápoje z piva. Rostla také obliba praktického balení, tedy plechovek a PET láhví. Prodeje v obchodech částečně kompenzovaly pokračující trend odlivu zákazníků z hospod a restaurací. V roce 2012 uvedla společnost Plzeňský Prazdroj na trh celou řadu novinek, například míchané nápoje z piva a ovocné šťávy Gambrinus Limetka & Bezinka a Gambrinus Řízný citron, pšeničné pivo Fénix s pomerančovou kůrou a koriandrem, Frisco s příchutí černého rybízu a Birell s příchutí Limetka a malina. Nabídka pivních značek prodávaných v praktických baleních se také dále rozšířila. Ve spolupráci se společností Interspar vytvořil Plzeňský Prazdroj nový koncept nákupu baleného piva, Svět piva. Ten udává nový standard nakupování a odráží jedinečné postavení, které má kategorie Českého piva v tuzemsku. V hospodách a restauracích obohatily nabídku nové značky, ale také nefiltrovaná varianta piv nabízená ve zvýšeném počtu hospod. Podrobnosti vzniku a komentáře k fúzi pivovarů >>>           Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.