Historie pivovaru Přerov

 [ HOME ]          [ úvod ]   [ aktuality ]   [ produkce ]   [ lahve ]   [ hospodářské výsledky ]   [ foto ] 



Město Přerov obdrželo právo várečné roku 1256. Základní kámen Prvního moravského akciového pivovaru v Přerově byl položen v roce 1872 a za rok se již vařilo pivo. Pivovar byl vystavěn na 20 000 hl piva ročně a jeho akcionáři prokázali notnou odvahu, neboť v Přerově vařil již jeden celkem prosperující pivovar a jen v okrese dalších osm. Původní Měšťanský pivovar byl pronajat soukromému majiteli Josefu Šilhavému. Ten úspěšně konkuroval akciovému pivovaru výstavem 20 000 hl do roku 1939, kdy došlo k zastavení provozu. Ačkoliv v okolí Tršic byly již tehdy rozsáhlé chmelnice, nakupoval pivovar chmel od žateckých a pražských firem. Ty však chmel často nakupovaly lacino právě z Tršic a zpětně draho dpdávaly pivovaru. Teprve od roku 1894 byla skoro polovina chmele nakoupena v okolí. Přesto ještě v roce 1897 sládek odmítal vařit z tršického chmele. Pivovar prošel bouřlivým rozvojem a již v kampani 1903-1904 vystavil 108 000 hl. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3.července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "První moravský pivovar akciový se sladovnou v Přerově", Přerov (akciová společnost).

Prudký růst výroby začal v roce 1955 a pokračoval až do roku 1970, kdy bylo vystaveno již 512 000 hl piva. Společnost Pivovar ZUBR a.s. vznikla dne 10.05.1994. Pivovar je součástí holdingu PMS a.s. Přerov. Banskobystrický pivovar Urpín zahájil v srpnu 1998 produkci přerovského piva Zubr. Pro licenční výrobu piva přímo na Slovensku se přerovští rozhodli, jelikož kvóty na dovoz českého piva na Slovensko byly neustále ztenčovány. Urpín měl ročně vyrábět až dvacet tisíc hektolitrů piva Zubr, jež bylo zpočátku stáčeno pouze do sudů. Pro pivovar v Nymburku podnik vyráběl v roce 1999 pivo Staročech Classic plech (světlé výčepní; alk.: 3,5 %; plněno jen do 0,5 l plechovek; vyráběno pro síť obchodů Penny Market) S odbytem piva stáčeného do PET lahví na úrovni minimálně 10 tisíc hl počítal pivovar pro rok 2000. Tento objem představovalo 7 % piva dodávaného v lahvích. Podle ředitele Pavla Svobody se pivo v Přerově stáčelo do PET lahví od srpna roku 2000, čemuž předcházela pěti měsíční příprava. Uvedl, že správnost rozhodnutí do jisté míry potvrdily nedávno skončené soutěže Pivex, kde pivo dodávané v PET lahvi (Šenkýř) skončilo na třetím místě v kategorii světlá výčepní piva v konkurenci 35 značek. "Degustace probíhá anonymně a před ní musí pivo tři týdny stát v obalu. Za tu dobu by se měly projevit nedostatky a případně i vliv obalu," uvedl Svoboda. Odborná komise podle něj dala najevo, že nedošlo k poškození kvality piva. Zpochybňování piva v PET lahvích přičítal Svoboda ustálené pivní kultuře a konzervativnímu přístupu tuzemských spotřebitelů. Ve světě však tento segment nikdo nepodceňoval a možnosti plnit pivo do PET lahví o obsahu 0,33 l se rychle přizpůsobili i výrobci stáčecí technologie. Svoboda poznamenal, že v případě piva v PET lahvích pivovar nereagoval na poptávku, ale sám ji vytvářel. V první řadě tlačil na distribuci, aby výrobek prosadily na trh. Druhým momentem byla podle něj cena. "V porovnání s jednorázovým obalem, tedy plechovkou, je pivo v PET lahvi levnější," doplnil.
V roce 1999 dosáhly výkony pivovaru 305 mil. Kč, což byl v meziročním srovnání nárůst o téměř 10 %. Zisk si rovněž polepšil, konkrétně dosáhl 7 mil. Kč. "Růst výkonů byl dán skladbou sortimentu a růstem objemu prodeje, v roce 1999 pivovar totiž vůbec nezdražoval," dodal ředitel. Příznivých výsledků Zubr podle jeho slov dosáhl i přes negativní vývoj v sousedním Slovensku. Na tento trh v roce 1999 klesl o 30 % export piva, což bylo dáno především dovozními kvótami, které dlouhodobě klesaly. Kvůli oslabování pozice českých značek rovněž Zubr ukončil výrobu licenčního piva v pivovaru Urpín, od kterého si ještě v roce 1999 hodně sliboval. Pivovar vystavil v roce 1999 celkem 368 tisíc hl piva, nejvíce za poslední tři roky. Podle Svobody podíl exportu představoval 6,5 % z výstavu a kromě vývoje na Slovensku byl ovlivněn ještě úplným uzavřením trhů v Rusku. Základní jmění k 31.12.1999 bylo 271 mil. Kč. Průměrný počet zaměstnanců byl 180. Za nejlepší rok poslední doby označil rok 2000 místopředseda představenstva společnosti Pivovar Zubr Jiří Koplík. "Hodnotím jej z hospodářského hlediska jako velmi mimořádný. Přestože jsme stejně jako v minulých letech nevytvořili zisk, ztráta je od roku 1997 opět pouze účetní. Hospodaření společnosti skončilo v roce 2000 ztrátou 8,255 milionu Kč při čistém obratu čtyři sta milionů korun. Ztrátu podle místopředsedy představenstva způsobila tvorba opravných položek na pohledávky po lhůtě splatnosti a na cenné papíry. Společnost kromě toho v roce 2000 vytvořila rezervu na plánované investice ve výši 17 milionů 628 tisíc Kč. "Největší a nejdůležitější investicí, do níž jsme se zčásti pustili již v roce 2000, je nová varna," uvedl Koplík. První mladina se tu začala vařit počátkem roku 2002. "Chuť piva se však nijak nezmění. Využíváme klasickou výrobní technologii a té podřídíme i varný proces s modernizovanou varnou," řekl ředitel společnosti a předseda představenstva Pavel Svoboda. Překvapením pro odborníky byl podle místopředsedy představenstva značný úspěch piva v jedenapůllitrových PET lahvích. "Ukázalo se, že pivo v PET lahvích zákazníky zajímá. Vývoj prodeje dokazuje, že se negativní bariéra lidí vůči pivu v plastových lahvích překonává," řekl Koplík. Pivovar v roce 2000 plnil do PET lahví sedm druhů piva. Jeho největším odběratelem bylo Polsko, kam pivovar v roce 2000 exportoval celkem 5 000 hl piva. Pivovar měl tržní podíl vůči celostátní produkci zhruba dvouprocentní, ale pro oblast střední Moravy šlo o 50 % trhu. Pivovar vyvážel na Slovensko, do Polska, Řecka, Švédska a Francie. V roce 2000 exportoval celkem 22 932 hl piva, což bylo o necelá 2 % více, než v roce 1999. Pivovar vyráběl také plechovkovou formu piva Světák (světlé výčepní; alk.: 3,5 %; plněno jen do 0,5 l plechovek)
Do budování nové varny se pivovar pustil v únoru 2001. Nové zařízení na výrobu mladiny, prvotního pivního produktu, mělo být plně automatické a mělo umět nesrovnatelně lépe využít tepelnou energii. Varna také umožnila vylepšit chuťovou stabilitu piv s dlouhou trvanlivostí. První mladina by se v nové varně měla začít vařit přesně za rok. "Dosavadní technologie je sice použitelná a vyhovuje z hlediska kvality výsledného produktu, tedy mladiny, ale je zastaralá," zdůvodnil ředitel pivovaru Pavel Svoboda v lednu 2001 investici v řádech několika desítek milionů korun. Výběrové řízení na dodavatele technologie vyhrála královéhradecká firma ZVU POTEZ. Pivovar po dvou letech s vyrovnaným hospodařením skončil v roce 2000 se ziskem. " Prožili jsme nejlepší rok za poslední období. Prodali jsme 383 tisíc hl piva, což je nárůst asi o 4,5 %. Navíc jsme s naší značkou v kategorii světlé výčepní pivo získali první a třetí místo na Zlatém poháru Pivex," pochvaloval si ředitel Svoboda. Významnou částí v prodeji přerovského Zubra bylo i pivo plněné do PET lahví, s čímž v Přerově začali před rokem a půl. "Prodej piva v PET lahvích nám výrazně pomohl v celkovém prodeji. Prodalo se ho asi 17 000 hl, což je pro nás velký úspěch na to, že je to novinka," dodal Svoboda.
Strojírenská skupina ZVU Hradec Králové získala v březnu 2001 zakázku na modernizaci varny pivovaru. Uskutečnila se během roku 2001, nová varna měla být zprovozněna na přelomu roku 2001 a 2002. Byla to jedna z největších investic pivovaru za několik posledních let. Hradecká společnost ZVU Potez zvítězila ve výběrovém řízení v konkurenci několika dalších firem, když do nejuzšího výběru společně s ní postoupila německá společnost Ziemann. Podle informací ředitele pivovaru Pavla Svobody se jednalo o největší investici pivovaru v posledních letech. Uvedl, že obecně mají varny poměrně dlouhou životnost, což potvrzovala i skutečnost, že poslední rekonstrukce současné varny v přerovském pivovaru proběhla v 60. letech. "I přesto. že mladina stále dosahuje velmi dobré kvality, technologicky varna již není vyhovující. Je to především energetická náročnost, vysoký podíl lidské práce a opotřebení materiálu, které zvyšují nákladovost provozu. Nové technologické zařízení, vyrobené z velmi ušlechtilé nerezové oceli, garantuje vysokou kvalitu produktu při dodržení identických technologických postupů," poznamenal Svoboda. Na rozdíl od stávajícího mělo nové zařízení umožnit takzvanou rekuperaci tepla, což bylo zpětné využití tepelné energie par s následkem její úspory. "Charakteristickým znakem nové varny je však zachování klasického postupu výroby, což během vaření a následného kvašení piva zajišťuje kvalitu spojenou s jedinečnou chutí," dodal. Vlastní realizace zavádění nového technologického zařízení byla rozdělena do dvou etap tak, aby byla zachována kontinuita a výrobní kapacita provozu. V první etapě, která na jaře 2001 právě probíhala, docházelo k rekonstrukci teplovodního hospodářství. Její ukončení se předpokládalo do poloviny května 2001. "Rozsáhlejší bude druhá etapa, ve které dojde k úplné stavební rekonstrukci a instalaci nového technologického zařízení. Plně automatický provoz varny bude zahájen na přelomu let 2001 a 2002," informoval Svoboda. " Za leden až květen 2001 prodal pivovar 130,3 tisíc hl. piva, což byl meziročně pokles o 10 %. Naopak vzrostl prodej piva v PET lahvích oproti roku 2000 o 60 %. Dvě druhá místa si odvezl v září 2001 pivovar ze soutěže České pivo 2001, která navazovala na dřívější Zlatý pohár Pivexu. Stříbrnou medaili vybojovalo pivo Zubr Classic v kategorii světlých výčepních piv, do níž se přihlásilo celkem 34 značek českých piv. Stejný úspěch mělo i pivo Zubr Premium v kategorii světlý ležák, v níž porota hodnotila 33 vzorků. Organizátorem degustátorské soutěže byl Český svaz pivovarů a sladoven a odborným garantem Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. V roce 2001 uspořádal pivovar poprvé ve své historii pivní slavnosti. První Zubrfest se konal 8. září 2001 v prostorách areálu pivovaru a byl věnován zaměstnancům pivovaru a jejich rodinám, aby zde společně strávili příjemné odpoledne. V roce 2001 putovalo pivo do Litvy s názvem Ventspils (světlý ležák; alk.: 5,0 %).
Pivovar na konci roku 2001 žádnou pivní specialitu nepřipravil. Zákaznikům vyšel vstříc pouze akcí slev v síti supermarketů Makro. Na konci roku 2001 se vše v pivovaru připravovalo ke spuštění nové varny. Technologie byla natolik variabilní, že bez jakéhokoliv zásahu šlo vyrábět i vyšší kapacitu. Varna vaří ekonomicky pořád stejně bez ohledu na počet várek, přičemž technologický postup vaření piva zůstane stejný, " řekl v prosinci 2001 Pavel Svoboda. Obsluha nové varny byla minimální, ušetříily se čtyři pracovní síly. Stará varna pivovaru byla demontována a technologie rozpálena, pouze historicky cenné kusy, měděné součásti, jako například zcezovací koryto, či vyhřívací čočka, skončily v muzeu pivovaru Litovel. Dominantou nového srdce pivovaru se stála ručně vykovaná hlava zubra ze železa, která měla přibližné rozměry 130 na 130 centimetrů. Ve výběrovém řízení, které bylo na tento znak pivovaru vypsáno, zvítězila firma uměleckého kovářství Jiřího Jurdy z Kozlovic. V roce 2001 pivovar vyvezl do Polska pivo pod názvem Český ležák (alk.: 5,4 %; plněno do 1,5 PET lahví) a do Švédska pod názvem Nova Beer (alk.: 3,5 %; plněno do 1,5 PET lahví). Zubr Classic měl v roce 2001 značný podíl na celkovém prodeji společnosti. Podnik prodal kolem 250 tisíc hl této desítky. Z toho 132 tisíc hl distribuovala firma jako výčepní, zbytek pak ve skleněných lahvích a v PET lahvích. V roce 2001 pivovar vystavil celkem přes 335 tisíc hl piva, přičemž výkony dosáhly 311 milionů korun. Světlé výčepní pivo Zubr Classic získalo druhé nejvyšší ocenění v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX - PIVO 2002. Svou kvalitu obhájilo ve své kategorii v konkurenci dalších dvaceti značek. Při minulém ročníku téže soutěže bylo pivo Zubr Classic vítězem. Pivovar se degustačních soutěží účastnil pravidelně a z hlediska množství získaných medailových ocenění patřil k nejlépe hodnoceným značkám. "Je to již deváté medailové ocenění za uplynulých šest let, které potvrzuje vysokou kvalitu produktu," uvedl v březnu 2002 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. V roce 2002 firma žádné akce pro veřejnost nechystala. V září 2002 uspořádal pivovar tradiční ZUBRFEST, ale pouze pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Těžko říct, jestli by se Bohumilu Hrabalovi, zvyklému z pivovaru na koňské povozy, dřevěné kádě a chlazení ledem z řeky, líbila nová varna v přerovském pivovaru. Čtyři nerezové kádě varny, toho nejdůležitějšího srdce pivovaru, tady totiž řídil počítač. Ruční práci tu připomínala jen železná, ručně vykovaná hlava Zubra, jehož měl pivovar ve znaku. Romantické časy, kdy bylo nutné ovládat proces vaření piva ručně, otevírat a zavírat všechny klapky varny a dávat přitom pozor na chyby, tím definitivně skončily. "Teď už jen člověk, který to hlídá, sedí ve velínu a kontroluje počítač. A ani to leckdy není nutné. Ocitli jsme se tak o tři třídy dál," řekla spokojeně hlavní sládková pivovaru Nataša Rousková. "Nemyslím, že by chlapi z varny trpěli nějakou nostalgií po starých časech. Spíš jsou rádi, že teď mohou jen mačkat tlačítka," usmívala se sládková. "Poslední rekonstrukce staré varny proběhla v letech 1939 – 1941, tak není divu, že varna byla na hranici životnosti a bylo nutné se pustit do její rekonstrukce." Nová varna, kterou pivovar 9.dubna 2002 oficiálně otevřel, zvládne vyrobit 7 várek mladiny za čtyřiadvacet hodin, což je 2 450 hl budoucího piva. Vedení pivovaru si mimo jiné slibovalo, že díky tomu dokáže Zubr zvýšit produkci. "Rekonstrukce varny je největší jednorázovou investicí pivovaru za posledních padesát let. Dražší byla už snad jen výměna ležákových tanků někdy v padesátých letech," řekl ředitel Pavel Svoboda. Celkem rekonstrukce varny přišla na 60 milionů korun a její stavba byla v zemi unikátní. Pivovar si totiž nechal vyrobit varnu na míru, podle svých požadavků. První "nové" pivo už mohli lidé dávno ochutnat, aniž by to tušili. "Dodali jsme na trh anonymně už několik dodávek piva uvařeného novou varnou. Doposud jsme nedostali jediný negativní ohlas, což je výborné. Znamená to, že lidé nic nepoznali a že pivo má stále stejnou chuť jako dřív," řekl ředitel. Také hlavní sládková tvrdila, že chuť piva se nezměnila. "To je věc, kterou si každý pivovar nejvíc chrání. Vaříme stále podle stejné receptury, tedy s použitím klasického výrobního postupu spodního kvašení. Jediné, co se změnilo k lepšímu, jsou stabilizační vlastnosti piva – tedy to, že se skladováním co nejdéle neničí správná chuť piva," řekla Nataša Rousková. Pivo v PET lahvích si už našlo svoje zákazníky, i když bylo stále dost hlasů proti používání tohoto obalu. Jedničkou na tuzemském trhu byl právě přerovský výrobce, který v roce 2001 prodal 33 tisíc hl piva v PET lahvích, a to převážně na tuzemském trhu a v Polsku. "Trend je jasný. Meziročně jsme zvýšili prodej o 77 % a ukazuje se, že tento obal nahrazuje plechovky. V nich jsme loni prodali 23 tisíc hl," uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zároveň však dodal, že pivo v PET lahvích stále považuje pivovar za doplňkový sortiment. Podle Svobody nešlo srovnávat PET se skleněnou lahví, ale s plechovkou jako nevratným obalem. "Cena PET lahve je srovnatelná s cenou plechovky, ale při větším objemu zlevňuje pivo v jednorázovém obalu," dodal. Za prvních šest měsíců roku 2002 prodal pivovar 160 000 hl piva, což bylo v podstatě srovnatelné množství jako za stejné období v předchozím roce. Jestliže na tuzemském trhu byl zaznamenán jistý propad, exportu se naopak dařilo. Za prvního půl roku směřovalo na zahraniční trhy 21 000 hl, což představovalo více než dvojnásobné množství ve srovnání s rokem 2001. Export tak razantně zvýšil svůj podíl na celkové produkci, neboť za celý rok 2001 pivovar vyvezl 23 500 hl. Podíl exportu na celkové produkci dosahoval tak kolem 13 %. Největším zahraničním odběratelem bylo Polsko, kde šlo velice dobře na odbyt pivo v PET lahvích. K dalším tradičním zahraničním zákazníkům patřilo sousední Slovensko. " Z celkem prodaného množství 160 000 hl tvořilo 50 % sudové pivo, o zbývající polovinu se dělilo lahvové pivo, PET lahve a plechovkové pivo, " uvedl v červenci 2002 ředitel Pavel Svoboda. Letní sezonu stačil pivovar vykrývat bez obtíží. " Se zásobováním nejsou problémy výrobní ani technické. Červenec se vyvíjí velmi dobře, s prodejem piva jsme spokojeni. Určité výkyvy směrem nahoru se však vyskytují, například před státními svátky, kdy je zkrácený pracovní týden a je třeba předzásobit odběratele. Požadavky jsou však uspokojovány na 100 %, " řekl Svoboda. V roce 2002 ještě pivovar čekala kolaudace nové varny, jež slavnostně zahájila svůj provoz počátkem dubna 2002. " Dodělávali jsme měření hlučnosti, varna jede bez problémů, " dodal ředitel. Pouze o víkendech sloužilo návštěvníkům přerovského parku Michalov venkovní posezení stejnojmenné restaurace, jejímž novým nájemcem se na 20 let stal v červenci 2002 pivovar. Na plný provoz celého restauračního zařízení si však musela veřejnost počkat do dubna 2003. Důvodem byla plánovaná rekonstrukce restaurace, kterou producent piva financoval. " V říjnu letošního roku bude zahájena rekonstrukce poškozeného interiéru, jehož úpravy musí respektovat uměleckou hodnotu existujících secesních prvků původní stavby. Veškeré práce proběhnou pod stálým dohledem odborníků z památkové péče, " uvedl ředitel Pavel Svoboda. Dohled památkářů byl nezbytný, neboť secesní budova od počátku dubna 2001 figuruje na seznamu nemovitých kulturních památek. " Architektonický návrh záměrně využívá podobné materiály, které jsou použity v nové varně přerovského pivovaru. Jde o kombinaci ručně vyrobených lícových cihel, dřeva, kovářských a zámečnických prvků. Vše je pak navíc doplněno o kámen. Celá investice si vyžádá částku asi dva miliony korun, která zahrnuje rovněž vybavení moderní kuchyně, " vysvětlil Svoboda. Podle dobových pramenů byl v Michalově již v roce 1870 postaven hostinec, a ten byl o osm let později pronajat tehdejšímu Akciovému pivovaru v Přerově. Nynější představitelé pivovaru podepsali novou smlouvu s přerovskou radnicí, které restaurace Michalov patřila. " Chceme být pro město stabilním partnerem, " zakončil ředitel. Pivovar s hlavou zubra ve znaku sázel nejen na sílu chuti svého produktu. Společnost již tradičně podporovala zejména regionální sportovní a společenské akce. V roce 2002 se pivovar rozhodl rozšířit své sponzorské aktivity a poprvé přispěl také na chov dnes již vzácného zubra evropského, který byl téměř vyhuben. Právě v těchto dnech se soukromý chov zvířat, který patřil lesníkovi Stanislavu Žbánkovi, rozrostl o dva nové přírůstky, které pivovar finančně podpořil. V chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví v Nových Mlýnech našli nový domov statný zubří samec spolu s mladým teletem, které pocházely až z německého Rostocku. Pivovar pořídil do stáčírny novou etiketovací technologii, aby jedenapůllitrové PET láhve mohly ozdobit nové viněty. Pro zkvalitnění plastového balení se pivovar rozhodl proto, že poptávka po pivu v umělohmotných lahvích neustále rostla. "Dosavadní obdélníkový tvar etikety nahradí tak zvaná round etiketa, která bude lepená po celém obvodu láhve. Na grafickém zpracování ještě pracujeme, ovšem základní identifikační prvky určitě zachováme," popsal v srpnu 2002 novou vinětu ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Firma v létě 2002 vybírala dodavatele etiketovacího stroje, který dokáže pracovat nejen s papírovou, ale i s průhlednou polypropylenovou etiketou. Technologii chtěla firma instalovat na přelomu podzimu a zimy. Počasí a dovozní kvóta na polský trh nepříznivě ovlivnily výstav pivovaru. "Za prvních osm měsíců roku 202 pivovar vystavil 224 tisíc hl piva, což představovalo 94 % loňské skutečnosti,"uvedl v září 2002 ředitel Pavel Svoboda. Podle něj byl pokles způsoben horším počasím v první polovině srpna a také dovozními kvótami do Polska. "Právě počasí v červenci a srpnu rozhoduje o konečné podobě ročního výstavu,"vysvětlil Svoboda. Pivovaru se naopak dařilo v exportních aktivitách. "Letos jsme vyvezli na zahraniční trhy 26 500 hl piva, to je dvojnásobek množství ve srovnání se sledovaným obdobím za loňský rok. Nyní však export do Polska, jež patří se Slovenskem k tradičním zahraničním odběratelům, brzdí dovozní kvóty,"dodal ředitel. Téměř polovinu z celkového množství výstavu, 105 tisíc hl, tvořilo sudové pivo. Nárůst prodeje zaznamenalo pivo v PET lahvích, které se nejvíce prodalo ve velkoobchodních řetězcích a také v Polsku. Do srpna 2002 se k zákazníkům prozatím dostalo 30 tisíc hl pěnivého moku v tomto druhu balení, za celý rok 2001 tento prodej představoval 33 tisíc hl. V soutěži České pivo roku 2002, kterou vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven společně s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, byl druhý v kategorii světlých výčepních piv Zubr Classic. "Patriotismus tady ještě je a my si ho velmi vážíme. Problém je však v tom, že zákazníci jsou někdy přinuceni pít to, co se v jejich oblíbené restauraci čepuje. Pozice hostinských je v tomto dost silná," upozornil v říjnu 2002 ředitel Pavel Svoboda. Nečekaným úspěchem skončila v říjnu 2002 pro pivovar prestižní soutěž "Stockholm beer and Whisky festival", která patřila mezi čtyři největší světové přehlídky piva. V nabité konkurenci světlých ležáků získalo přerovské pivo bronzovou medaili. Třetí místo bylo o to cennější, že výrobek Zubr Premium získal ocenění v nejsilněji zastoupené kategorii. "Je to skvělý pocit a zároveň velké překvapení. Pivo Zubr totiž do soutěže přihlásili naši dovozci, kteří tam dodali vzorek přímo z exportní dodávky určené na tamní trh,"neskrýval své nadšení ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Na festivalu bylo prezentováno kolem 600 druhů piv z celého světa, které byly rozděleny do 23 kategorií. Jednotlivé vzorky pak hodnotili světoví odborníci z oboru pivovarnictví. Před přerovským pivem se umístily jen značky švédské produkce Hell a Jämtlands Bärnsten. "Ceníme si toho, že přerovské pivo obstálo v tvrdé konkurenci v kategorii světlý ležák, která je experty nejvíce ceněna,"doplnil ředitel. Stockholmské ocenění bylo již jedenáctým, jež pivovar za posledních šest let získal. Dosud to však byly medaile z domácích soutěží Zlatý pohár PIVEX a České pivo. V roce 2002 přerovský výrobce piva vyvezl do zahraničí necelých 30 000 hl piva, což představovalo přibližně 10 % z celkového výstavu. Jednou z exportních zemí bylo právě Švédsko, kde se každoročně prodalo 2 000 hl piva. S výraznějším nárůstem vývozu do Švédska však vedení pivovaru nepočítalo. "Myslím si, že švédský trh je velmi náročný a konkurence veliká. Museli bychom investovat velké finanční prostředky do propagace získaného ocenění, aby to přineslo kýžený efekt. O tom však neuvažujeme,"dodal Svoboda. V roce 2002 pivovar pro export do Polska vyrobil pivo Holba Šerák v 1,5 l PET lahvích. Pivovar zaznamenal za rok 2002 ve srovnání s rokem předešlým pokles prodeje piva o necelých 9 % na 306 000 hl. Výstav piva ovlivnilo především omezení exportu v druhé polovině roku, i když jeho objem dosáhl slibných 26 000 hl. " Máme za sebou vynikající výsledky spojené s rekonstrukcí nové varny, obdrželi jsme ocenění na prestižních degustačních soutěžích, přesto nemůžu být spokojen," povzdechl si ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Při meziročním porovnání sortimentu piva byl pokles patrný zejména u lahví. Naopak prodej piva v jednorázových obalech byl čím dál více oblíbenější. Podle předběžných výsledků dosáhly v roce 2002 výkony pivovaru 308 milionů korun, což v meziročním srovnání představovalo udržení úrovně předchozího roku. Přehled zemí, kam se nejvíce vyváželo pivo Zubr, nezaznamenal podstatných změn. Přerovského piva se nejvíce vypilo v Polsku, následovalo Slovensko, Švédsko, Izrael, Itálie, Řecko a USA. " Pivovar v současnosti zaměstnává 191 pracovníků. V roce 2002 proinvestoval čtyřicet milionů korun zejména při dokončení rekonstrukce varny a výstavbě nové plynové kotelny," podotkl závěrem Svoboda. Pivovar v roce 2002 prodal 39 000 hl piva v PET lahvích, tedy skoro dvojnásobek oproti roku 2000. "Tento segment trhu je velmi zajímavý," uvedl ředitel Pavel Svoboda. Prodej PETů činil asi 12 % celkového výstavu.
Vedení pivovaru plánovalo, že zřídí síť vlastních restaurací Aréna. První chtělo otevřít v Přerově, avšak její stavbu zatím brzdil rozdílný pohled památkářů na úpravy interiéru historického domu. „Naší vizí je mít do budoucna v každém velkém městě, kde se čepuje přerovský Zubr, stejnou hospodu s totožným interiérem, službami i jídelníčkem,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda.
Oblíbená přerovská jedenáctka Zubr Gold, kterou si konzumenti mohli dopřát pouze točenou, byla od července 2003 na trhu také v lahvích. "Vzhledem k rostoucí poptávce po tomto pivu jsme se rozhodli dodávat ho na trh také v lahvích," řekl 17.7.2003 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Prodej jedenáctky podle něj pravidelně rostl, a to až o 50 % ročně. V roce 2002 pivovar prodal 30 000 hl. "Letos se počítá s dalším nárůstem poptávky. U lahvového produktu se ale v prvním roce prodeje očekává pomalejší odezva, a to i přesto, že se jedná o známý výrobek. Určitou dobu totiž potrvá jeho zavedení na trh a získání stabilní spotřebitelské klientely," sdělila mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová s tím, že do budoucna by jedenáctka měla tvořit až 20 % celkové produkce. Zubr Gold, jak Matulová zdůraznila, pivovar vyráběl klasickou technologií podle originální receptury, která produktu zajišťovala charakteristickou chuť. "Označení gold pivu dala jeho zlatá barva. Pro pivo je typická také kompaktní pěna, silnější dobrý říz a střední intenzita hořkosti s jemným charakterem, vyrovnaně spojující chuť sladu a chmele," dodala Matulová. V první polovině roku 2003 prodal pivovar 136 000 hl piva. V porovnání s celým předchozím rokem, kdy vystavil přes 306 000 hl, to bylo téměř o 18 tisíc hl méně. Přesto hodnotil ředitel Pavel Svoboda prodej v tuzemsku jako uspokojivý. Největší nárůst zaznamenal odbyt piva v jednorázových obalech. "V plechovkách a PET lahvích prodal pivovar celkem 66 000 hl piva. Tento způsob balení vnímáme jako doplňkové, které konzumenti volí příležitostně. Nárůst prodeje se celoročně týká také plechovek, jejichž oblíbenost se projevuje nejen v letní sezoně,"řekl v srpnu 2003 Svoboda. Naopak pokles poptávky v porovnání s rokem 2002 se odrazil v prodeji lahvového piva. "Ten by však měla výhledově posílit lahvová jedenáctka Zubr Gold, kterou jsme uvedli na trh v červenci,"dodal ředitel. Tuzemský prodej podle něho při prázdninových vedrech dosáhl nárůstu 6 % a průběžné výsledky ukazovaly, že by mohl být snížen jarní výpadek. V roce 2002 proinvestoval pivovar 40 milionů korun zejména při dokončení rekonstrukce varny a výstavbě nové plynové kotelny. "Čistý obrat dosáhl 427 milionů a výkony 336 milionů korun,"vypočítával ředitel. Pivovaru co do velikosti výstavu patřila jedenáctá příčka v republice. Pivovar přihlásil desítku Zubr Classic do systému hodnocení, které v případě úspěchu přineslo produktu oficiální užívání národní značky KlasA. Značku uděloval ministr zemědělství ČR na dobu tří let kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. Výrobky ucházející se o udělení národní značky musely splňovat dané specifické a obecné podmínky. "K těm patří například technická dokumentace o základních použitých surovinách, přísadách, pomocných látkách a technologii výroby. Dále pak balení výrobku, jeho distribuce i podmínky skladování. K jednomu z hlavních požadavků na přihlášený výrobek se řadí rovněž stoprocentní podíl národní práce. To znamená, že produkt musí být celý vyroben na území ČR. Další podmínkou je předložení certifikátu ISO nebo systému kritických bodů, který pivovar Zubr úspěšně obdržel v minulém měsíci," informovala v srpnu 2003 mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Značkou KlasA byly označovány kvalitní domácí potravinářské a zemědělské produkty oceňované v rámci Národního programu pro podporu domácích potravin.
Děs a hrůzu naháněl na první pohled žlutobílý favorit s majákem a nápisy VB, který v srpnu 2003 brázdil města a vesnice v Olomouckém kraji. Nešlo však o návrat starých esenbáků, ale o hlídku Výčepní bezpečnosti pivovaru Zubr, která dohlížela na dodržování pitného režimu občanů. "Úplně jsem se vyděsil, když jsem viděl, jak zastavují před hospodou. Když pak chtěli ke kontrole účtenky a ne občanské průkazy, došlo mi, že je to nějaká recese," konstatoval jeden z hostů v hospodě v Charvátech, kterou hlídka Výčepní bezpečnosti navštívila. "Při zátahu kontrolujeme, zda se hosté v restauracích neflákají a pořádně konzumují. Toho, kdo má v době akce na lístku nejvíce piv, odměníme," prozradil jeden z členů výčepní hlídky. V Charvátech byl hlídkou VB nejvíce chválen jistý Radys Sedláček, který měl v sobě v době kontroly už čtrnáct piv. "Je to pohoda. Měli by jezdit častěji," řekl úspěšný pivař.
Chuť do dalšího plození dětí měl novopečeným otcům dodat nápad z Přerova. Ke každému čerstvě narozenému miminku dostal od léta 2003 každý tatínek návdavkem trojčata - tři lahvová piva z místního pivovaru Zubr. „Trojčata pro tátu jsou projektem, který má tatínka především pobavit a současně ho podpořit. Jeho oblíbené pivo je s ním a dodá mu sílu, kterou bude potřebovat," uvedl v srpnu 2003 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Podle něj hodlal pivovar nabídnout trojčatový projekt i dalším nemocnicím na střední Moravě.
Desítka Zubr Classic - získalo ocenění KlasA, které uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. "Stalo se tak dnes v rámci zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích," sdělila 28. září 2003 mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Projekt KlasA byl podle ředitele pivovaru Pavla Svobody významným krokem na podporu českých výrobků. "Výroba piva Zubr je spojena s více než stotřicetiletou tradicí a zkušenostmi, které domácímu pivovarnictví patří. České pivo se právě díky své mimořádné kvalitě stalo pojmem doma i v zahraničí. Kvalita výrobků včetně surovin je především výsledkem práce našich lidí a podporu národních výrobků tedy vnímám jako podporu národního hospodářství obecně," konstatoval Svoboda. Pivo Zubr se stalo absolutním vítězem celorepublikové soutěže České pivo. Světlé výčepní pivo Zubr Classic i ležák Zubr Premium dosáhly nejlepších výsledků v obou soutěžních kategoriích a v konkurenci padesáti českých piv získaly titul České pivo 2003. Tmavé výčepní přerovské pivo Zubr Classic si přivezlo v říjnu 2003 stříbrnou medaili ze stockholmského festivalu piva a whisky, který patřil mezi čtyři největší přehlídky piva na světě. Tentokrát se na něm představilo na 600 druhů piv, které byly rozděleny do více než dvou desítek kategorií. Zubr Classic a Zubr Premium se staly v roce 2003 také dvojnásobnými vítězi v soutěži České pivo 2003.
Zubr bylo pivo vyráběné tradiční výrobní technologií, kterou si pivovar s domácím kapitálem zachovával přes sto třicet let. "Oceňují ji nejen odborníci, ale především konzumenti. Právě díky tomu přerostlo původně regionální pivo v silnou značku," mínil v listopadu 2003 ředitel pivovaru Pavel Svoboda, který považoval klasický výrobní postup za konkurenční výhodu. Za prvních devět měsíců roku 2003 prodal pivovar 221 000 hl piva se značkami Zubr Classic, Premium, Gold a Free a utržil 262 miliónů korun.
Pivovar zvítězil v prvním ročníku soutěže o firmu, která v roce 2003 nejvíce pomohla rozvoji regionu (Olomouckého kraje). Do prvního ročníku soutěže Firma kraje se přihlásilo 278 firem ze všech regionů ČR. Ve dvoukolové soutěži pak byly vybrány tři firmy z každého kraje. Byly to podniky, které v roce 2003 nejvíc pomohly svému regionu: ať už při jeho rozvoji, propagací svého produktu nebo tím, že vytvářely nová pracovní místa a zaměstnávaly handicapované pracovníky. Pivovar zvítězil v konkurenci dalších dvaceti podniků z kraje. Podle ředitele pivovaru Pavla Svobody byla podpora regionu dlouhodobým cílem společnosti. "Těší nás také, že můžeme spolupracovat s městem Přerovem na významných lokálních projektech. Nyní je to například rekonstrukce známé historické památky Michalov," uvedl Svoboda. Na Přerovsku, které dlouhodobě trápila vysoká nezaměstnanost, dával pivovar v roce 2003 práci 170 lidem.
Tři druhy piva přihlásil pivovar do 12. ročníku soutěže Zlatý pohár PIVEX 2004. O ocenění usiluovaly vítězové 11.ročníku Českého piva 2003 Zubr Classic a Zubr Premium. Nově pak přerovská jedenáctka Zubr Gold, kterou uvedl pivovar na trh v roce 2003 jako točenou i v lahvích a v roce 2004 ji stáčel také do plechovek.
Pivovar investoval v roce 2004 celkem 4 miliony korun do rekonstrukce přerovské restaurace Michalov, která byla na seznamu historických památek. Hostinec již v závěru devatenáctého století provozoval místní akciový pivovar a nyní jej měl Zubr pronajatý od přerovské radnice. Cinkot pivních půllitrů se opraveným interiérem restaurace rozezněl již v květnu 2004. "Chceme přispět k oživení starých tradic a současně vybudovat stylovou moderní restauraci, jež přispěje ke zvýšení kultury konzumace českého piva," řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Dodal, že příprava rekonstrukce Michalova prošla náročným schvalovacím procesem a na průběh již zahájené rekonstrukce dohlíželi odborníci na památkovou péči. "Je to historický objekt, a proto si jeho rekonstrukce vyžádala zvláštní opatření, což pro investora mnohdy znamená ústupek od původního záměru. Rozhodující je konečný výsledek a ten očekáváme velmi dobrý také díky spolupráci s magistrátem města i památkáři," podotkl Svoboda. Pivovar také finančně podporoval chov zubra evropského v Července u Litovle.
Světlý ležák Zubr Premium získal také v roce 2004 medaili v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX - PIVO 2004. Obsadil třetí místo v konkurenci 23 známých pivních značek. "Letošní úspěch opět potvrzuje kvalitu přerovského piva, které v posledních sedmi letech získalo již sedmnáct různých ocenění a patří tak k nejlépe hodnoceným značkám na trhu," sdělila mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. "Kategorie ležáků je obecně vnímána jako elitní a její produkty jsou obvykle chloubou každého pivovaru," dodal k v únoru 2004 poslednímu úspěchu ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda.
Zdevastovaný přerovský park Michalov, bývalé tradiční místo rodinných výletů, znovu ožil. Zasloužilo se o to nejen město, ale především místní pivovar. Ten investoval do opravy památkově chráněné restaurace čtyři miliony korun. "Z pohledu firmy vůbec nejde o ekonomický projekt," řekl v březnu 2004 ředitel pivovaru Pavel Svoboda a dodal: "Provozem restaurace se taková investice nezaplatí." Naskýtá se proto otázka: Proč soukromý podnikatelský subjekt jde do takových na první pohled ztrátových aktivit? Pivovar patřil i v roce 2004 spolu s dalšími dvěma regionálními pivovary (Holba Hanušovice a Litovel) do skupiny PMS, která se výstavem blížícím se milionu hektolitrů ročně řadila do pětky předních tuzemských pivovarnických firem. Tržby pivovaru dosáhly v roce 2003 téměř 340 milionů korun. Protože prodávali - jak sami říkají - "kolem komínu", bylo pro ně jejich město vždy na prvním místě. Pokud dělali něco pro město, činili tak ostatně s vědomím, že propagují i samy sebe. Takových firem však nebylo na Přerovsku mnoho. Nikoho proto příliš nepřekvapilo, když si ředitel Svoboda odnesl z prvního ročníku ankety Firma kraje první místo. Byla vybrána jako podnik, který se nejvíc zajímá o region a podle toho se činí. "Investujeme do výroby, ale rozhodně nechceme měnit technologické postupy. Vyrábíme klasicky. Vývoj v pivovarnictví v posledních letech nešel vždy směrem k lepšímu," řekl Svoboda, jehož pivo se rozváželo do 500 hospod po střední a severní Moravě. Přitom podíl mezi lahvovým a vytočeným pivem v restauracích byl v případě Zubru v rovnováze. "Lidé na radnici se mění, ale nám se daří se zastupiteli shodnout na tom, že co je dobré pro pivovar, může být prospěšné i pro město," řekl Svoboda. Zubr kromě již zmíněné restaurace pravidelně sponzoroval například Přerovské jazzové dny, přispíval tělesně postiženým na nákup vozíků a opět zvažoval návrat mezi sponzory místního hokejového klubu
Pivovar zvýšil v červnu 2004 navzdory chladnému počasí prodej piva o 10 %. Ještě v květnu 2004 pivovar hlásil zhruba desetiprocentní pokles odbytu. "I když ani v červnu netrápila příznivce piva letní horka, konzumace přerovského piva zaznamenala výrazný nárůst. Pivovar prodal minulý měsíc přes 34 000 hl piva, což bylo o 10 % více než v červnu 2003, kdy bylo podstatně tepleji," řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Na nárůstu prodeje piva se výrazně podepsaly různé propagační akce. Ředitel Zubra Pavel Svoboda řekl, že pivovar v červnu zaznamenal i nárůst exportu.
Pivovar v červenci 2004 prodal stejně jako v červnu zhruba 34 000 hl pěnivého moku a jeho výstav byl podle zástupců pivovarské skupiny PMS a.s. na úrovni července 2003. Přerovští očekávali v červenci mírné zvýšení výstavu, ale plány ostatně jako všem pivovarníkům zkřížilo ochlazení v posledním červencovém týdnu. Pivovar díky odjezdu lidí na dovolenou zaznamenal výrazný nárůst prodeje piva v plechovkách, které si lidé berou s sebou na cesty.
Pivovar do restaurací pravidelně v létě 2004 posílal výčepní bezpečnost (zkratka: VB) či striptérku, která nechala štamgasty střílet laserovou pistolí. Pokud mají dobrou mušku, tak se decentně odhalí. Akce měly u hostů velký ohlas.

Všechna plechovková piva skupiny PMS byla v roce 2004 plněna v Přerově.
Zlatou medaili a titul Evropská pivní hvězda 2004 v kategorii plzeňských piv českého typu si z Německa odvezl pivovar se svojí značkou Zubr Premium. Prestižní ocenění v mezinárodní soutěži European Beer Star převzala 11.listopadu 2004 sládková pivovaru Nataša Rousková u příležitosti veletrhu Brau Beviale 2004 v Norimberku. "Klasický výrobní postup, ke kterému patří i delší doba zrání, přináší našemu pivu konkurenční výhodu. Díky ní přerostlo původně regionální přerovské pivo v silnou značku," uvedl ředitel Pavel Svoboda. Soutěž pořádal Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Přihlášená piva bojovala o vítězství v 29 kategoriích. Mezinárodní komise hodnotila senzorické vlastnosti piva s důrazem na jeho chuť.
Pivovar nechal v roce 2004 vybudovat novou kvasničárnu. Rozsáhlých oprav se dočkaly spilka, ležácké sklepy a stáčírna sudů. Pivovar dále odstartoval rekonstrukci areálu závodu.
Pivovar v roce 2004 prodal 283 000 hl piva, za které utržil 370 milionů korun. Nejvíce se prodalo piva v sudech, a to 146 000 hl. Většinu produkce sudového piva vypili konzumenti na domácím trhu, narozdíl například od piva v plechovkách, které bylo z velké části určeno na export. Přesto měl Zubr v plechu úspěch také doma, o čemž svědčil 20procentní nárůst jeho celkového odbytu až na 34 000 hl za rok. Jako úspěšný hodnotil pivovar také prodej poměrně mladého produktu, kterým byla jedenáctka Zubr Gold. " Uvedli jsme ji na trh před třemi roky a nyní již můžeme říci, že si získala své místo na slunci. Trend růstu poptávky je dlouhodobý a předpokládáme její další zvyšování. Situace odpovídá i oblibě jedenáctek obecně," vyjádřil se ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zajímavý byl také vývoj prodeje nealkoholického piva Zubr Free, které pivovar zařadil do svého produktového portfolia jako doplňkový produkt, jehož výroba představovala několik stovek hektolitrů. V roce 2004 se jeho roční odbyt blížil deseti tisícům hektolitrů. "Jen v roce 2004 vzrostl prodej nealkoholického piva na dvojnásobek především díky rozšíření distribuční sítě," informoval Svoboda. Podnik tvořil společně s pivovary v Litovli a Hanušovicích čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu PMS. Její roční výstav dosáhl v roce 2003 téměř jednoho milionu hektolitrů piva. "Vzhledem k chladnému létu je i tento mírný nárůst produkce úspěchem,"řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Závodu se podle něj podařilo zvýšit produkci především díky úspěšné exportní politice. Na zahraničních trzích v roce 2004 skončilo asi 15 % výstavu pivovaru, což bylo zhruba o 5 % více než v minulosti. Závod exportoval na Slovensko, do Polska, Maďarska a Švédska. "Důležité je ale i to, že se nám podařilo i přes horší léto udržet pozice v tuzemsku,"prohlásil Svoboda.
Pivovar v roce 2005 zvýšil objem investic do nových technologií a oprav areálu závodu. Hodlal na ně vynaložit zhruba 60 milionů korun. „V roce 2004 pivovar investoval 50 milionů korun,“ informoval ředitel Pavel Svoboda. „Letos dokončíme opravy exteriéru. Úpravy čekají například nádvoří, které by mělo v budoucnosti připomínat jeho původní vzhled z dob akciového pivovaru v Přerově,“ prohlásil Svoboda. Co se týkalo investic do technologií, pivovar plánoval mimo jiné další modernizaci kvasničného hospodářství a pořízení nového plniče plechovek. Závodu se dařilo podle Svobody zvýšit produkci především díky úspěšné exportní politice. „Právě plechovky jdou v zahraničí dobře na odbyt, proto koupíme nový plnič,“ prohlásil Svoboda. Pivovar tvořil společně s pivovary v Litovli a Hanušovicích čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu.
Pivovar se v soutěži Firma Olomouckého kraje v roce 2005 umístil na třetím místě. „Tuto soutěž nevnímáme jako boj o medaile, ale příležitost prezentovat naše dobrovolné aktivity, které spojujeme s podnikáním. Podařilo se nám otevřít dialog mezi soukromým, veřejným a občanským sektorem, jež dnes představuje partnerství,“ konstatoval v dubnu 2005 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zatímco v roce 2004 se pivovar ve spolupráci s městem podílel na rekonstrukci známé historické památky Michalov, v roce 2005 přispěl ke zvelebení vzhledu Přerova celkovou rekonstrukcí exteriérů v areálu pivovaru. Na první pohled zaujala fasáda jedné z čelních budov, za jejíž provedení získal pivovar titul Fasáda roku. „Nezapomínáme ani na charitativní projekty, ke nimž patří i podpora zlepšení kvality života handicapovaných občanů,“ poznamenal Svoboda. Pivovar zaměstnával 170 pracovníků.
Novou sadu etiket lahvového piva uvedl na trh pivovar na konci dubna 2005. Rozvoj obalových technologií se promítl nejen do technického řešení obalů výrobků, ale zásadně ovlivnil také design obalu a jeho etiketu. Je to právě etiketa, která hraje klíčovou roli u tradičních obalů, k nimž patří také pivní lahve a plechovky. V tomto případě je obzvlášť důležitý její design, jenž by měl být názornou identifikací výrobku a současně zatraktivněním pivní lahve či plechovky. Originální design etikety nejen zatraktivnil obal, ale současně pomohl konzumentovi ve snadné orientaci při nákupu jeho oblíbeného piva. Dle výsledků realizovaného průzkumu se podařilo nápadně odlišit jednotlivé druhy piv produktové řady ZUBR. Autorem etiket se stal specialista na obalový design Vladimír Kovařík, který s pivovarem spolupracoval již řadu let a s etiketami z jeho dílny se mohli konzumenti setkat na řadě nápojů a jiných výrobků. Zcela nové bylo využití technologických možností metalického efektu v kombinaci s tiskem na bílém podkladu. Toto řešení přineslo výsledek, který šlo podle autora vnímat jako evoluční krok s prvky mírné revoluce.
Přerovská jedenáctka ZUBR Gold získala titul Výrobek Olomouckého kraje 2005 v soutěži, která hodnotila celkem 70 výrobků od 25 producentů ze střední Moravy. Odborná komise posuzovala kvalitu, chuť, složení i úroveň obalu produktů a z přihlášeného počtu ocenila 16 vítězných. Pivovar v roce 2004 vystavil 283 000 hl piva, z čehož Zubr Gold představoval 60 000 hl. „ V loňském roce vzrost jeho prodej o více než 20 % a dobře jde odbyt také letos. Obliba jedenáctky je patrná a lze předpokládat její růst, vyjadřil v květnu 2005 Pavel Svoboda, ředitel pivovaru. Zubr Gold je zlato-medové barvy s hustou, jemnou a trvanlivou pěnou, vyznačující se střední až vyšší zaokrouhlenou plností a silnějším, dobrým řízem. Charakteristickým znakem je střední intenzita hořkosti s jemným harmonickým charakterem. „Zubr je v regionu silnou značkou a stejná je i jeho pozice jako jednoho z největších potravinářských výrobců a zaměstnavatelů v kraji,“ řekl Svoboda. Úspěch svého pivního favorita slavili také štamgasti v hospůdkách se Zubrem na čepu, kde se právě rozběhly turnaje ve střelbě laserovou pistolí spolu se zábavným programem. Bojovat s žízní a získat odměnu mohli i konzumenti lahvového piva, které od května zdobily nové etikety.
Pivovar prodával v teplých dnech denně v průměru 320 000 půllitrů piva, což bylo až o polovinu více než obvykle. „Tropická vedra na konci května 2005 výrazně posílila odbyt,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Reakcí na zvýšení poptávky bylo posílení výroby. Ve vícesměnných provozech tak pracovaly například stáčírny sudů i lahví. Pivovar zároveň přijímal brigádníky. Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr bylo kvasnicové pivo, které si konzumenti mohli poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle ředitele bylo o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda.
Pivo Zubr možná nechutnalo štamgastům v sousední Olomouci, zato si na něm pochutnali lidé až ve střední Asii nebo na Blízkém východě. Pivovar totiž vyvážel svůj zlatavý mok až do zemí, jako jsou Turkmenistán nebo Izrael. Zubr pili ale lidé také v Kolumbii či ve Finsku a Švédsku. „Kolumbie je pro nás nový trh. Jestli to bude jen jednorázová akce, ukáže až budoucnost,“ tvrdil v červenci 2005 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Do exotických zemí vyvážel pivovar jen nepatrný podíl své produkce, většinou šlo o objem do deseti procent a podnik sám nemusel pro svou propagaci mnoho udělat. Objednávky totiž přicházely samy. Většina exportu pivovaru mířila do zemí EU, kde se přerovští pivovarníci snažili prosadit mnohem systematičtěji. „Například pro Slovinsko, kam prodáváme 10 % z množství určeného pro export, máme speciálního pracovníka,“ prozradil ředitel Svoboda. Pivovar v roce 2004 vyvezl 35 000 hl piva, z toho nejvíce na Slovensko, kam putovalo 45 % z celého exportu. „Objem mířící do této země se téměř zdvojnásobil,“ podotkl Svoboda. Zubr však velké množství piva vyvážel také do Maďarska a Polska. Zatímco spotřeba desetistupňového piva z Přerova klesala, jedenáctistupňové pivo Gold a „dvanáctka“ Premium byly stále populárnější. Stejně tak nealkoholické pivo Free, kterého se v roce 2004 prodalo dvojnásobně více. Díky úspěšnému hospodaření si pivovar mohl dovolit také rozsáhlou rekonstrukci za 300 milionů korun. Modernizace podniku trvala už pět let a v roce 2004 skončila posledními úpravami.
Poslední etapu rozsáhlé rekonstrukce dokončil pivovar v roce 2005. Výměna vnitřních technologií a stavební úpravy, které trvaly už pět let, přišly na celkem tři sta milionů korun. „Takový rozsah investic mohl pivovar uskutečnit díky úspěšnému hospodaření a stabilní pozici na trhu. Jen v loňském roce vystavil pivovar 282 hektolitrů pěnivého moku, což je o tisíc hektolitrů více než v roce 2003. Utržil tak 469milionů korun,“ uvedla v červenci 2005 mluvčí pivovaru Hana Matulová. Jen na rok 2005 vyčlenil podnik na opravy šedesát milionů korun, které chtěl investovat do nového vybavení a dokončení venkovních úprav. „Zbývá nám dokončit ještě dvě komunikace uvnitř areálu, dodat novou vířivou káď, technologie propagační stanice a dokončit opravu administrativní budovy,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Během uplynulých let už podnik zrekonstruoval například varnu, spilku a kvasničárnu. Investoval rovněž do strojovny, plynové kotelny a zavedl vlastní nákladní dopravu. Do budoucna ještě plánoval koupit nový plnič plechovek, upravit prostor ležáckého sklepa a rozšířit skladovací prostory.
Kvasnicové pivo si konzumenti mohli v létě 2005 poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Ještě před časem ale bylo v místních restauracích k mání spíše výjimečně, přestože zájem o něj byl velký. Kvasničák, jak se kvasnicovému pivu většinou říká, je nepasterované pivo s přirozeným obsahem neodfiltrovaných kvasinek. Svoji lahodnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získává kvasnicové pivo poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě, přičemž tato doba činí minimálně 40 dnů, konstatoval ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Zároveň uvedl, že díky rostoucí poptávce se plánuje rozšíření počtu hospod, kde bude kvasničák k mání, a to nejen v Přerově, ale i v okolí. Kvasnicové pivo však vyžaduje vysoké nároky na skladování a ošetřování. Právě to v minulosti způsobilo, že tento druh piva od výčepu téměř zmizel i přes skutečnost, že zájem o něj byl obrovský, zdůraznil Svoboda. Nyní však vše nasvědčuje tomu, že alespoň na střední Moravě se kvasnicové pivo, které je bohatým zdrojem vitamínů B, ke konzumentům vrátí.
Fakt, že v chladných dnech srpna 2005 příliš neubylo milovníků pěnivého moku, potvrdila i mluvčí pivovaru Hana Matulová. "Spotřeba zatím nijak dramaticky neklesla. V několika tropických dnech jsme zaznamenali nárůst poptávky o přibližně dvacet procent," odhadla Matulová.
Pivovar prodal za prvních osm měsíců roku 2005 celkem 202 400 hl piva, což bylo o dva tisíce hektolitrů více než v roce minulém. Jako úspěch slavilo vedení to, že prodej piva Zubr rostl na domácím trhu, přestože zde obecně prodej klesá zhruba o tři procenta meziročně. „Počasí se do prodeje příliš nepromítlo. Když je horko, prodeje sice stoupnou jednorázově, ale v celkovém výkonu to nehraje takovou roli,“ tvrdil ředitel Pavel Svoboda. Poptávka a prodej rostly podle něj hlavně u piva bez alkoholu. Zatímco v celorepublikovém měřítku se odbyt nealkoholického piva zvyšuje asi o čtvrtinu, odbyt nealkoholického Zubra free narostl v roce 2004 na více než dvojnásobek. „Letos prodáme kolem osmi tisíc hektolitrů,“ odhadl Svoboda. V roce 2004 pivovar prodal 7 200 hl nealkoholického piva. Zubr Free se vyrábí klasickou technologií z mladiny se sníženým obsahem zkvasitelných cukrů. Proces zkráceného kvašení probíhá na otevřené spilce a dokvašování v ležáckých sklepech. „Dnes pivo není určeno jen tradičním pivařům za volantem nebo v práci. Díky svému složení patří ke zdravému životnímu stylu a zcela běžně je lze najít ve většině restaurací,“ podotkla mluvčí pivovaru Zubr Hana Matulová. Úspěšný byl také prodej výčepního piva představující necelých 163 tisíc hektolitrů, se kterým pivovar setrvával na pozici nejsilnější značky v Přerově a blízkém okolí, s tržním podílem vyšším než padesát procent. Prosazovat se pivovaru dařilo také vícestupňová piva Zubr Gold a Zubr Premium.
Pivovar uvedl v roce 2005 do provozu novou vířivou káď, která pojala až 400 hl mladiny - čerstvě uvařeného piva. Investice si vyžádala 2,5 mil. korun, informovala sládková pivovaru Nataša Rousková. Vedení závodu si od modernizace slibovalo zvýšení kvality své produkce. Nová, plně automatická vířívá káď zajišťovala mechanické čištění mladiny od kalů a zbytků chmele ve sterilním prostředí a s dokonalejší účinností, než umožňovala dosavadní technologie. "Vyrábíme klasickou technologií, takže u nás kvasí pivo na spilce v otevřených kádích. Kvasnice jsou velmi citlivý organismus, a proto je třeba zajistit optimální podmínky a maximální mikrobiologickou čistotu," uvedla v září 2005 Rousková. Pivovar vynaložil v posledních pěti letech na investice 300 mil. korun. Zhruba 200 mil. použil na modernizaci technologií, zbylou část investoval do úpravy areálu závodu.
Pivovar se mohl na podzim 2005 pochlubit nejlepším ležákem v Evropě. Obhájil totiž vítězství v evropské pivní soutěži z roku 2004 vyhlašované v Německu. Jeho ležák Zubr Premium získal zlatou medaili a titul European Beer Star 2005. Nejvyšší ocenění mu bylo uděleno za vynikající chuť a výbornou kvalitu, kterou posuzovali experti z celé Evropy, a to v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian style. Zlatou medaili převzal dne 15. listopadu 2005 ředitel pivovaru Pavel Svoboda v Norimberku. Hlavním smyslem soutěže bylo představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti, a to zejména produkty malých a středních výrobců. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti potvrdila i zájem o účast v soutěži, do níž bylo v roce 2005 přihlášeno více než 400 druhů piv. V roce 2004 jich bylo 270.
O tom, že kvalitě piva, které vyrábějí klasickou technologií, věnují Přerovští velkou pozornost, svědčí to, že v posledních pěti letech investoval pivovar zhruba 300 miliónů korun, z toho 200 miliónů korun do technologií. V minulých letech patřila mezi nejrozsáhlejší investice kompletní rekonstrukce varny ze 60. let minulého století. Pivovar také vynaložil značné prostředky na opravy povrchů kádí a tanků ve spilce, investoval do nové myčky sudů a provedl mj. i rekonstrukci kvasničárny. V roce 2005 již například uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojala až 400 hektolitrů tzv. mladiny. V listopadu 2005 byla v pivovaru uvedena do provozu nová, tzv. propagační stanice, v níž dochází k pomnožování kvasinek. Díky ní byl pivovar soběstačný z hlediska jejich produkce. První hotové pivo, při jehož výrobě kvasinky vyrobené v této stanici asistovaly, mohli konzumenti ochutnat na konci roku. „První dvě dávky kvasinek již šly na spilku, kde prokvášejí mladinu. Hotové bude pivo na konci roku. Jsem přesvědčen, že nezmění svůj charakter,“ uvedl ředitel. Nová stanice přišla pivovar na více než pět miliónů korun. „Umožňuje nám získat mikrobiologicky čistou kulturu ve výborném fyziologickém stavu,“ poznamenala sládková pivovaru Nataša Rousková.
Pivovarský sládek má v očích lidí většinou podobné obrysy - postarší vousatý pán, trochu více při těle, jenž dovede od rána do večera povídat o pivu, které také dokola obchází a zkouší, jak mu zraje. Omyl. Třeba v Přerově. Tam mají odborníka, který pivem žije a poví vám o něm i to, co by vás nikdy nenapadlo. Vystupuje energicky a v pivovaru je celý den. Jen se jmenuje Nataša Rousková. Paní sládková. „Jsem žena, ale nikdo se ke mně nikdy nechoval s despektem. Hůř to chápou spíše laici - berou to nějak ješitně osobně,“ smála se Rousková v prosinci 2005. Pivovarnictví vystudovala. V přerovském pivovaru byla již dvacet let: „A jsem v něm od rána do večera. Přijdu v šest, obejdu pivovar, máme poradu, hlídám testy z laboratoře, a taky - což si u sládka třeba leckdo nepředstaví - mne čeká hromada papírování a vyřizování.“ Jako jeden z mála lidí může v zaměstnání pít alkohol. „To ano, ochutnávat pivo sládek musí. Ale není to žádné pití, jako třeba v divadle v Havlově Audienci. Je to degustace - prostě práce,“ vysvětluje. Na tom, jak pivo chutná, má sládek největší vliv. „Každý sládek má své pivo otestované, zná ho. A celý den se mu věnuje. Musí ho ohlídat. Dennodenně. Nejde to tak, že si řekneme: Nachystali jsme si to, a teď vše hezky samo poběží,“ konstatovala Rousková. Sama měla pivo hodně ráda: „Upřednostňuji ho, skvěle se u něj sedí.“ No, na druhou stranu, když přerovská sládková u piva sedí, tak vlastně taky pracuje. „V každé hospodě vnímám, kde ho umí podat a kde ho kazí. Hospodský se na pivu podepisuje. Naštve mne, když my pivo děláme a pak naši práci někdo shodí svou nedbalostí.“ Jaké pivo preferuje ona? „To naše. Ne ale kvůli tomu, že ho také tvořím. Jsem patriot.“ A čeští pivaři? „Ti jsou podle mne dost konzervativní. Třeba speciály moc nevnímají. Ochutnají je, ale vrátí se zase k tomu svému,“ řekla. „Pivní patriotismus v naší zemi funguje. A já si štamgastů vážím. Poznají pivo a zakládají si na něm. Neovlivní je reklama. Jdou do hospody na to své.“
Pivovar zvýšil v roce 2005 svůj výstav na 287 tisíc hektolitrů piva. I přes mírně klesající spotřebu piva na českém trhu se mu tak podařilo udržet si stabilní pozici. „V posledních letech se nám daří prodej mírně navyšovat, v roce 2005 to bylo o 5 tisíc hektolitrů. Posílili jsme odbyt nejen v tuzemsku, ale také na Slovensku. Tam jsme vyvezli 26 tisíc hektolitrů Zubra, což je o třetinu více než v roce 2004,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Na domácím trhu prodal podle něho pivovar celkem 256 tisíc hektolitrů, což představovalo nárůst zhruba o 3 %. Nejvíce se Zubra vypilo na střední Moravě, kde měla značka nejen dlouholetou tradici, ale i vysokou oblíbenost. „Již více než 130 let vaříme pivo klasickou technologií, která mu přináší plnou, vyváženou chuť a taky konkurenční výhodu,“ řekla sládková pivovaru Nataša Rousková, jejíž pivo v roce 2005 opakovaně obhájilo titul European Beer Star (Evropská pivní hvězda).
Přerovský Zubr Gold si z brněnského finále soutěže Zlatý pohár Pivex v březnu 2006 odvezl zlato. Zubr Gold zvítězil v nejsilněji zastoupené pivní kategorii a stal se nejlepším světlým výčepním pivem roku. Zlato získal v silné konkurenci více než dvaceti pivních značek a nechal za sebou Velkopopovického kozla, Ostravar, ale i Gambrinus. „Zubr se stal šampionem především díky své plné chuti, příjemné hořkosti a dobrému řízu. Navázal tak na evropský úspěch koncem minulého roku, kdy se přerovský ležák stal Evropskou pivní hvězdou,“ připomněla mediální zástupkyně Zubru Hana Matulová. Pivovar ctil výrobní technologii, kterou využíval více než 130 let. Recepturu vítězné jedenáctky ředitel pivovaru Pavel Svoboda neprozradil. To, jak rychle se pivo prodávalo, si ale pochvaloval. „Loni jsme prodali 67 tisíc hektolitrů a jeho průměrný roční nárůst odbytu je zhruba 10 tisíc hektolitrů,“ vypočítal Svoboda.
Brigádníci, kteří si přes léto přivydělávali u linky na plnění plechovek v pivovaru, zřejmě již přišli o práci. Nahradila je nová plnicí linka za pětadvacet milionů korun. V dubnu 2006 už z ní sjížděli první plechovky s pivem, které putovaliují do Řecka. Ředitel pivovaru Pavel Svoboda tvrdil, že je k nákupu vedla hlavně snaha zachovat co nejdéle kvalitu piva. "Nový plnič umožňuje výrazné snížení obsahu kyslíku v pivu a tím dlouho uchová jeho chuťové vlastnosti," řekl Svoboda. S novou linkou ušetřili nejen na mzdách. "Má také nižší energetické ztráty a vyšší spolehlivost. Úspora by měla činit až dva miliony korun ročně," odhadl Svoboda. Na modernizované lince stáčely pivo do plechovek také sesterské pivovary Holba a Litovel. V roce 2005 se prodalo celkem 59 tisíc hektolitrů piva v plechu, z toho zhruba polovina patřila Zubru.
Ocenění v soutěži Podnikatel roku vyhlášené městem Přerov získal za své úspěchy přerovský pivovar. Firma v roce 2006 také skončila mezi třemi nejlépe hodnocenými firmami Olomouckého kraje. Tady pivovar uspěl už potřetí. „Ocenění je výsledkem naší dlouhodobé snahy nejen úspěšně podnikat, ale současně podporovat rozvoj města a regionu v prostředí vzájemné spolupráce. Nezapomínáme ani na pomoc slabším, kterou vnímáme jako součást etiky,“ řekl v květnu 2006 ředitel pivovaru Pavel Svoboda.
Pivovar rozšířil v prvním pololetí 2006 své exportní trhy o Norsko a Gruzii. Mimo jiné díky novým zákazníkům závodu v roce 2006 meziročně vzrostl objem vývozu téměř o třetinu zhruba na 26 000 hl piva, řekl v srpnu 2006 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Největší podíl na nárůstu vývozu měl export na Slovensko. Na místních trzích skončilo v prvních sedmi měsících roku 16 tisíc hektolitrů Zubru. "Na růstu zahraničního odbytu se současně podílely i další země, jako je Polsko a Maďarsko i noví odběratelé v Norsku a Gruzii," uvedl Svoboda. Doplnil, že pivovar vyvezl na nové exportní trhy první zásilky v objemu několika stovek hektolitrů pěnivého moku. Zda noví zákazníci budou odebírat produkci závodu dlouhodobě, zatím ale Svoboda nedokázal říci.
Léto 2006 středomoravským pivovarům velkou radost neudělalo. Alespoň Zubr tvrdil, že kvůli studenému srpnu a poklesu zájmu o plechovkové pivo klesl pivovaru prodej o dvě procenta. Na celkovém hospodaření se to však neprojevilo. Pivovaru se dařilo v zahraničí a tuzemští konzumenti měli stále větší zájem například o nealkoholické pivo. „I přes mírný pokles v prodeji výrobků letos dosáhneme pozitivních ekonomických výsledků,“ řekl v prosinci 2006 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Největší pokles zaznamenal u plechovkového piva, kterého prodal 22 tisíc hektolitrů, o šest tisíc méně než v roce 2005. „Letos v létě bylo nejdříve extrémní teplo, v srpnu přišlo náhlé zhoršení. Jen za tento měsíc klesl prodej o padesát procent,“ popsal Svoboda. Zubru už delší dobu klesal odbyt plechovkového osmistupňového piva. „Na trhu, zejména ve velkých obchodních řetězcích, se objevují konkurenční značky s extrémně nízkou cenou, kterou my nejsme už ochotni akceptovat,“ vysvětlil Svoboda. Největší problém na trhu podle něj způsobily takzvané „no name“ značky, tedy pivo, které si řetězce nechávaly vyrábět na zakázku. „My potřebujeme, aby náš výrobek byl rentabilní, a nejsme ochotni slevovat z kvality. Osmistupňové pivo je pro nás důležitý produkt, ale obchodní podmínky musejí mít určité hranice,“ doplnil ředitel. Naopak jedenácti dvanáctistupňový Zubr se prodával stále lépe, i když to bylo na úkor prodeje piva o jedno procento slabšího. „Speciálně jedenáctka má vysokou dynamiku růstu. Ještě v roce 2002 jsme jí prodali 40 tisíc hektolitrů, letos to bude o 35 tisíc hektolitrů více,“ vypočítal Svoboda. Stále větší poptávka byla podle něj také po nealkoholickém pivu. A to nejen v plechovkách, ale i po točeném ze sudů. Meziroční nárůst dosáhl padesát procent. „Naši hospodští tvrdí, že přibývá lidí, kteří si už večer před ranní jízdou dají v hospodě raději pivo bez alkoholu,“ uvedl ředitel Zubru. Pivovar také v roce 2006 asi 37 tisíc hektolitrů piva vyvezl za hranice. Bylo to o dva tisíce hektolitrů více než o rok dříve. Nejvíce piva zamířilo na Slovensko a do Maďarska, Zubr však vyvážel také do Řecka, Polska nebo Itálie.
Pivovar chtěl rozšířit export na Slovensko. Společnost k tomu měla využít obchodní a distribuční síť slovenského pivovaru Steiger. Přístup k ní Zubr získal prostřednictvím pivovarnické skupiny PMS, která v roce 2006 koupila minoritní podíl akcií slovenského pivovaru. "Naše obchodní činnost na Slovensku je zatím omezená na západní a východní okraj země. Nemůžeme si dovolit provozovat tam celou síť obchodních zástupců. Díky obchodní a distribuční síti pivovaru Steiger bychom se mohli prosadit ve středním Slovensku a celkově navýšit prodej na Slovensku," poznamenal ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Pivovar začal spolupracovat se závodem Steiger začátkem roku 2007. Cílem bylo, aby docílil dlouhodobého růstu prodeje na slovenském trhu. "Když se na to podívám reálně, tak meziroční potenciál nárůstu je alespoň 10 %. Je to ale vysoký cíl, protože na Slovensku v posledních letech klesá spotřeba piva na hlavu," uvedl Svoboda. Slovensko bylo již v roce 2006 největším zahraničním odběratelem přerovského pivovaru. Závod tam prodal zhruba 25 000 hl piva, když celkový export Zubru dosáhl asi 37 tis. hektolitrů. Na tuzemském trhu skončilo 243 tis. hektolitrů.
V roce 2007 se pivovar plánoval rozšířit o výrobní a skladovací plochy, které vznikly v proluce mezi střední průmyslovou školou a stávající rodinnou zástavbou v Havlíčkově ulici v Přerově.
Pivovar dokázal v roce 2006 prodat zhruba 280 tisíc hektolitrů piva, což bylo o sedm tisíc méně než o rok dříve. Na poklesu se významně podepsaly mimořádně velké teplotní výkyvy v letních měsících. Za hranice ČR pivovar v roce 2006 vyvezl asi 37 000 hektolitrů piva, což bylo o dva tisíce hektolitrů více než v roce 2005. Nejvíce exportního piva v současnosti mířilo na sousední Slovensko a do Maďarska.
Pivovar se chtěl v roce 2007 pokusit rozšířit svůj export na Slovensko, kde byl jeho nejvýznamnější zahraniční trh. Využít k tomu chtěl obchodní a distribuční síť slovenského pivovaru Steiger, k níž Zubr získal přístup prostřednictvím pivovarnické skupiny PMS, která v roce 2006 koupila minoritní podíl akcií slovenského pivovaru. „Naše obchodní aktivity se zatím na Slovensku soustředí hlavně na západní a východní okraj země. Sami si nemůžeme dovolit provozovat síť obchodních zástupců po celém Slovensku. Díky obchodní a distribuční síti pivovaru Steiger bychom se mohli prosadit na středním Slovensku a celkově zvýšit prodej našeho piva v této zemi,“ řekl v lednu 2007 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Cílem Zubru bylo podle něj zvýšit meziročně prodej piva na Slovensku alespoň o deset procent. „Nebude to ale jednoduché, protože spotřeba piva na hlavu má u našich východních sousedů klesající tendenci,“ poznamenal ředitel. Pivovar v roce 2006 prodal na slovenském trhu zhruba 25 tisíc hektolitrů alkoholického piva, což byla více než polovina jeho celkového exportu, který dosáhl výše přibližně 37 tisíc hektolitrů. Vedle Slovenska směřovaly dodávky Zubra mj. i do Maďarska, Řecka, Polska, Švédska, Itálie a do některých dalších zemí. „Spolupráce s pivovarem Steiger se týká i našich sesterských závodů. Výhodou Zubru je ale to, že je na Slovensku dlouhodobě etablovaný,“ konstatoval Svoboda. Úkolem pivovarnické skupiny PMS bylo podle něj poskytnout slovenskému závodu technologickou a obchodní pomoc. „V portfoliu akcionářů je jedinou firmou, která je na to odborně vybavená, a proto tím byla pověřena,“ dodal ředitel Zubru s tím, že akcionáři Steigeru jednali v souladu bez ohledu na vlastnické poměry.
Na teplé počasí zimy 2007 si rozhodně pivovar nemohl stěžovat. Během ledna prodal 16 300 hl piva, což bylo v meziročním srovnání o 1 200 hl více. Vedení pivovaru si zvýšenou poptávku zdůvodnilo zimou s nadprůměrnými teplotami, které lákaly k návštěvám restaurací.
Novou technologii provzdušnění mladiny spustil pivovar dne 16.března 2007 a dokončil tak další plánovanou investici za 1,5 milionu korun. Zařízení podle mluvčí pivovaru Hany Matulové efektivně upravovalo a čistilo vzduch, který se pak rozpouštěl v mladině. Množství vzduchu regulovala speciální sonda v závislosti na měření obsahu kyslíku potřebného k pomnožení kvasinek, čímž přispívala k zahájení hlavního kvašení. „Při výrobě piva klasickou technologií je kvašení jedním z nejdůležitějších procesů, a proto vyžaduje přesné řízení. I když částečně probíhá automaticky, konečnou úroveň prokvašení u nás stále řídí sládek a jeho degustační schopnosti," řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda.
Pivovar začal na konci července 2007 stáčet svoji produkci do nových PET lahví. Podle zástupců závodu byly tvrdší a lépe se s nimi manipulovalo. Na nových lahvích bylo také vylisované logo pivovaru pro snadnější odlišení od konkurence. Nové PET lahve Zubru nevyužíval žádný jiný tuzemský pivovar. K obměně PET lahví Zubr přistoupil v době, kdy se každoročně zvyšuje poptávka po pivu v plastu. Pivovar začal stáčet pivo do PET lahví v roce 1999. Ročně ho v tomto doplňkovém obalu prodával téměř 20 000 hl, což představovalo zhruba 7 % celkové roční produkce závodu.
Pivovar měl za sebou úspěšnou letní sezonu. Od června do září 2007 prodal více než 90 tisíc hektolitrů piva. To bylo zhruba o 5 % více než v roce 2007. Toto množství tvořilo třetinu celkové produkce. Podle vedení pivovaru vyšší poptávku po pěnivém moku ovlivnilo také léto s nadprůměrnými teplotami. Nejvíce se prodalo tradiční světlé desítky Zubr Classic. Její odbyt v létě překročil 50 tisíc hektolitrů, za ní následoval Zubr Gold a prémiový ležák. „Jedenáctka si stále drží svůj růstový potenciál a pro velkou část konzumentů představuje zlatou střední cestu,“ uvedl Petr Hermély, manažer marketingu pivovaru Zubr. Výrazně se zvýšila také poptávka po nealkoholickém pivu. Podle vyjádření vedení pivovaru byl jeho odbyt v meziroční srovnání až o polovinu vyšší. Velkým úspěchem značky na domácím trhu byl i růst odbytu sudového piva. Pivovar hodlal v roce 2007 v restauračních zařízeních obnovit venkovní i vnitřní branding, což bylo označení různými předměty, které se vážou k této značce. Současně pivovar chystal novou kolekci pivního skla. Ta přinesla výraznou změnu nejen samotného tvaru sklenic a džbánků, ale i jejich značení.
Zubr v roce 2007 významně navýšil prodej piva na Slovensku. Zatímco běžně vyvezl k sousedům do 30 tisíc hektolitrů pěnivého moku ročně, v roce 2007 jen do konce září prodal už 35 tisíc hektolitrů. Přitom poptávka dále rostla. Příčinu úspěchu nevidělo vedení pivovaru pouze v oblíbenosti českého piva a silné tradici značky Zubr. „Ke slovenskému trhu přistupujeme stejně jako k domácímu. Intenzivně se věnujeme nejen obchodu a distribuci, ale současně i servisním službám a marketingové podpoře značky,“ informoval ředitel Pavel Svoboda.
Ze světlých desítek v soutěži České pivo roku 2007 obhájil druhou příčku Zubr Gold. V dvoukolovém testování vybírali nejlepší domácí moky odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty. Výsledky byly vyhlášeny při Svatováclavské slavnosti českého piva, na které na které se v předvečer svátku svatého Václava sešli pivovarníci z celé země.
Pivovar začal sponzorovat nejvyšší českou soutěž házenkářů. Liga po svém mecenáši získala i jméno. „Určitě je to skvělé, že nejvyšší soutěž bude mít konečně svůj název, stejně jako ostatní míčové sporty,“ připomněl sekretář zuberského klubu Jaromír Petřek.
Vůbec poprvé v historii uvařil pivovar pivo z vlastních kvasnic. Lidé jej budou mohl ochutnat už začátkem roku 2007. Vlastní kvasnice měly zajistit neměnnou chuť a kvalitu piva. Dosud Zubr kvasnice nakupoval. Investice do nového zařízení na jejich výrobu si vyžádala pět milionů korun. Kultivaci prvních pivovarských kvasinek z vlastního mateřského kmene v pivovaře končila v prosinci 2007. Dosud kvasnice nakupoval z kvasniční banky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí vlastní kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe,“ konstatoval ředitel pivovaru. Díky investici se Zubr stal podle něj nezávislým na dodavateli. „Vlastnictvím technologického kmene jsme také získali jistotu vysoké kvality předem odzkoušené generace pivovarských kvasinek. Současně s tím roste i garance neměnné chuti a vyrovnané kvality piva,“ vysvětlil ředitel. Doplnil, že kvasnice výrazně ovlivňují dva nejdůležitější procesy při výrobě piva: hlavní kvašení na spilce a pozvolné dokvašování v ležáckých sklepích. „V době vyostřeného konkurenčního boje na pivním trhu je externí nákup kvasnic vždy spojen s kvalitativními riziky. Proto je na místě zajistit si u tak významné suroviny nezávislost,“ řekl Svoboda. Přerovský závod investoval v souvislosti s výrobou kvasnic pět milionů korun do takzvané propagační stanice a laboratoře na množení kvasničného kmene. Kvasnice přerovského závodu mohly využívat k výrobě také sesterský pivovar Litovel a několik moravských restauračních pivovarů.
  

 

 

 


 

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.

 
Pivovary.Info