Největší příjmy v minulosti míval Rakovník z vaření piva. Pro nejstarší období o vaření piva v Rakovníku písemné prameny nejsou. Speciálním výrobním odvětvím se domácké vařené pivo stalo postupně od 13. do 15. století. Nejdříve mohl vařit každý měšťan, teprve časem se jejich počet omezil na užší okruh takzvaných nákladníků. Okruh nákladníků určovaly cechy. Z vaření byly vyloučeny domy na předměstí. Mohly vařit pouze domy na náměstí, které byly technicky vybaveny sladovnou, sklepy a později i spilkou. V tu dobu se z obilí v okolí Rakovníka nejvíce pěstoval ječmen na slad a město bylo obklopeno množstvím chmelnic. Vrchol slávy rakovnického piva můžeme položit do 16. století, do kterého spadá i vznik proslulého čtyřverší:Jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.Jenže jeho receptura se nezachovala a žádná zpráva nikomu neprozradila, v čem po chemické stránce spočívaly jeho přednosti. V tu dobu měl Rakovník osm pivovarů. V červené knize gruntovní se v roce 1518 jeden pivovar jmenuje Skazilbabovský. Nejvíce piva bylo určeno pro Prahu. Dopravou piva do pražských hospod se živilo asi deset formanů. Pivo se dodávalo po plných velkých sudech. V knize z roku 1595 je psáno: "Sousedé neradi celého sudu na nádobky roztrhují." Zajímavé jsou adresy o odběr piva v sudech pražskými šenkýři z roku 1574, kteří brali rakovnické pivo: Křešák na Malé Straně 4, Pavel Žlutický U Zlatého kola 21, Honza na Hradčanech 4, Melichar Dudek na Starém Městě 12, Káča Tlustá na Hradčanech 1, Martin na Oujezdě 2, Vondřej v Platnéřské ulici 19, Apollena na Malé Straně 5, Adalarka na Malé Straně 3, Gregar na Oujezdě 5, Liturg 6 a 1/2, Řeřábek na Oujezdě 6, Sixt na Starém Městě 18 a 1/2 atd. Z každého sudu se v Praze odváděla různá výše cla. Tak v Ungeltu 1 kopa deset grošů, na Starém Městě 2 kopy, na Malé Straně 1 kopa. Rakovník se při dovozu piva do Prahy opíral o císařský majestát. Dodávky přestaly jedině v roce 1568, kdy se šířil mor. A jak tomu bylo v okrese? Nejvíce se pivovarů na Rakovnicku rozšířil po vydání svatováclavské smlouvy z roku 1517. Podle této úmluvy se právo vařit pivo rozšířilo i na šlechtu, zatímco dříve bylo vaření piva privilegiem měst. Protože šlechta měla zámky a statky na venkově, vznikly v 16. století pivovary v Petrovicích, Všesulově, Senomatech, Všetatech, Krušovicích, Olešné, Senci a v dalších místech. Vaření piva bylo i svobodnou městskou živností. Každý městský soused si mohl určitou míru piva uvařit ve svém nebo sousedově pivovaře. Uvařené a vyležené pivo mohl vystavit v šenku k prodeji. To oznámil zájemcům vyvěšením věnce, kytice, chomáče hoblovaček nebo i věchtem sena na svém domě - domě šenkovním. Úpadek rakovnického pivovarnictví přinesla až třicetiletá válka. Pokleslo jeho vaření a vývoz ještě více. Pražané si stěžovali na jeho kvalitu a Rakovničtí zase obviňovali formany, že cestou otevírají sudy, pivo ředí a přitom se "ožírají". Dnešním občanům Rakovnicka bychom měli připomenout rok 1755, kdy byly za vlády Marie Terezie postaveny pro zdejší posádku kasárna, aby se město zbavilo nepříjemného ubytování vojáků po domech. Kasárna byla ale pro jejich vlhkost vbrzku zavřena. Toho využili rakovničtí várečníci a zřídili zde nynější (v současnosti opět funkční) pivovar. Do roku 1848 se připravovaly slady U Černého orla na dnešním Husově náměstí a spilka byla přímo v rakovnické radnici. Roku 1921 se Várečná společnost v Rakovníku přetvořila na akciovou společnost. Modernizovala výrobu a protože měla i vlastní elektrárnu, podílel se rakovnický pivovar na elektrifikaci města Rakovníka.
Na základě § 1, odst. 4
dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb. o
znárodnění dolů a některých průmyslových podniků byl podnik Rakovnický pivovar a sladovna, a.s.,
se sídlem v Rakovníku, dnem 27. října 1945 znárodněn
zestátněním. Vyhláška ministra průmyslu ze dne 24.
března 1948 dále říkala: "Šetřením, které bylo v
podniku provedeno za účasti plnou mocí vykázaných zástupců
dosavadního vlastníka podniku, z obchodních knih a jiných
dokladů bylo zjištěno, že podnik Rakovnický pivovar a
sladovna a.s. v Rakovníku rozšířil svůj předmět
podnikání, jímž bylo podle původních stanov společnosti
nabytí pivovaru, sladovny a sodovkárny náležejících dříve
firmě "Várečenská společnost v Rakovníku", i na
výrobu elektrické energie ve strojovně akciové společnosti,
jakož i na prodej a dodávání této elektrické energie jiným
osobám v souhlasu se smlouvou ze dne 1. září 1925, uzavřenou
mezi městskou obcí rakovnickou a mezi Rakovnickým pivovarem a
sladovnou a.s. v Rakovníku, o zásobování města Rakovníka
elektrickou energií. Šetřením bylo rovněž zjištěno, že
provozování podniku energetického nabylo převahy nad
pivovarskou částí podniku, která se stala nerentabilní a že
celá výstavba podniku, jak prohlídkou jeho zařízení bylo
zjištěno, byla zaměřena pro podnikání energetické.
Svědčí o tom zejména kapacita kotelny, která je vybavena
dvěma vodotrubnatými kotly o výhřevné ploše 180 m2 a 240 m2
ač pro vlastní potřebu pivovaru by dostačila plocha 60 m2 a
vybavení strojovny, která má parní stroje spojené s
generátory na střídavý proud o výkonu 160 kVA, 400 kVA a 500
kVA, ač pro provoz pivovarského zařízení by dostačil výkon
125 kVA. Z těchto zjištěných skutečností dospělo
ministerstvo průmyslu k přesvědčení, že Rakovnický pivovar
a sladovna a.s. v Rakovníku jest energetickým podnikem podle
ustanovení § 1, odst. 1 č. 2 dekretu. Akciový kapitál
společnosti činí 6,000.000 Kčs, což v oboru podnikání
energetického charakterizuje akciovou společnost kapitálově
zvlášť silnou."
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
Krušovické pivovary, n.p. - provozovna Rakovník
Středočeské pivovary, n.p.(k.p.), závod Rakovník
Pivovary Velké Popovice s.p., závod Rakovník
Pivovary Bohemia Praha a.s., závod Rakovník
Společnost Pivovar
Rakovník, spol. s r. o.
(Rakovník, Havlíčkova 68) vznikla 28.01.1993. Jediným společníkem byla firma Pivovary
Bohemia Praha, a.s (Praha 10,
Korunní 106) až do 04.04.1995. Čtyřmilionový dluh, který měl
pivovar u městem založené rakovnické společnosti Tepelné
zásobování, přinutil ředitele společnosti Petra Kašpara,
aby od začátku listopadu 1996 zastavil pivovaru přívod páry.
Několik dní předtím požádal členy městského
zastupitelstva, aby do doby, než zástupci pivovaru svůj dluh
zaplatí, uvolnili z rezervního fondu rozpočtu alespoň dva
miliony korun. "Peníze, které pivovar dluží, nám
samozřejmě chybějí. Pokud nezaplatím našim dodavatelům,
může se stát, že lidé v bytech budou mrznout,"
komentoval svůj požadavek Kašpar. Podle něj se jeho společnost dostala kvůli
pivovaru do druhotné platební neschopnosti. Tepelné
zásobování přitom dodávalo teplo do více než sedmi set
padesáti městských bytů, další teplo pak odebírali
nájemníci družstevních domů. Starosta Rakovníka Miloslav
Mánek sdělil, že nikdy
neuvažoval o tom, zda skutečnost, že domácnosti nebudou
během zimy vytápěny, je či není reálná, pro něho bylo
důležité, aby vůbec nenastala. "Není možné, aby
jakákoliv naše organizace byla někomu něco dlužna,"
uvedl Mánek. Zároveň popřel, že by takových dlužníků
mělo město více. Někteří členové zastupitelstva byli
požadavkem ředitele Tepelného zásobování značně
rozhořčeni. "Nechápu, že o tom, že město má problémy
s pivovarem, se dovídám v situaci, kdy už při rozhodování
nemám na vybranou. Nikdo
přece nechce, aby lidem v domácnostech byla zima.
Čtyřmilionový dluh se ale neobjeví ze dne na den,"
stěžoval si na pozdní informaci člen zastupitelstva Miloš
Králíček zvolený za ODA. Jeho nařčení však ředitel
Tepelného zásobování Petr Kašpar odmítl. "S vedením pivovaru jsme se několikrát
dohodli, jakým způsobem bude od nás páru odebírat, jak ji
bude platit a také, jak bude hradit svůj dluh. Chvíli to
fungovalo a potom zase ne," bránil se Kašpar. Ředitel
pivovaru Luboš Vrtilka hovořil o tom, že i oni mají spoustu pohledávek u svých
dlužníků, mezi které prý patří i Tepelné zásobování.
"Přestože jejich objekt stojí na našem pozemku, za tři
roky jsme od nich nedostali žádné nájemné. Je tedy nutné,
aby rakovničtí radní z našeho, podle jejich slov čtyřmilionového dluhu, polovinu
odečetli," uvedl Vrtilka. Ředitel dodal, že pivovar v
tuto chvíli dlužné částky neplatil, neboť všechny své
prostředky musel věnovat na výrobu a distribuci nápojů.
Vedení města zvažovalo v prosinci 1996, zda na pivovar
podá návrh na konkurs.
Existence více než pět set let
starého pivovaru začala být v květnu 1997 značně nejistá. Obchodní společnost
Pivovar Rakovník se dostala kvůli dluhům do likvidace.
Poslední várka piva se v pivovaru uvařila v polovině dubna
1997 a od té doby již pouze doprodávali zásoby. Rozhodnutí o
tom, kdo bude novým nájemcem pivovaru, dosud nepadlo.
O provozování od dubna 1997 odstaveného pivovaru nemělo městské zastupitelstvo v
Rakovníku zájem. Starosta Miloslav Mánek (nezávislý) řekl v
květnu 1997, že pivovar, který jeho vlastník Pivovary Bohemia
pronajal společnosti Pivovar Rakovník, se po dvou letech
provozu dostal do finančních potíží. “Společnost
přestala platit mzdy, sociální a zdravotní pojištění a
městu dlužila za dodávky
páry. “Připojili jsme se k věřitelům a k návrhu na
konkurs," uvedl starosta a potvrdil, že město se původně
o provozování pivovaru zajímalo. “Jednak by to znamenalo
pracovní příležitosti, jednak eventuálně chátrající
objekty pivovaru stojící v centru města by mohly začít časem
ohrožovat okolí." Nakonec však převážil názor, že
provozovat pivovar je pro město příliš veliké riziko.
“Nejde o to, sehnat peníze. Úvěr městu každý peněžní
ústav rád dá. Nejde ani o to, pivo uvařit. Umění je prodat
ho. K tomu jsou potřeba
kontakty, a ty nám chybějí," mínil rakovnický starosta,
podle něhož bylo vybavení pivovaru na slušné technologické
úrovni a nemuselo by se do něj několik let investovat. Proto
všichni doufali, že se zájemce, který pivovar koupí,
výhledově najde. “Musel
by to však být někdo, kdo má na trhu kontakty," dodal
starosta. “Nájem původnímu provozovateli jsme
zrušili," řekl v souvislosti s pivovarem předseda
představenstva společnosti Pivovary Bohemia JUDr. Stanislav
Vytejček. “Máme zájem, aby
se pivovar opět co nejdříve rozjel. Musí to však být
pivovar prosperující. Proto se jednání, která vedeme s
případnými zájemci, nesou v tomto duchu," upřesnil
JUDr. S. Vytejček, podle něhož kolem pivovaru vznikly
zbytečné fámy. Pivovary Bohemia,
ve kterých byla hlavním akcionářem s podílem 47 %
švýcarská společnost IFB Group, měly pět závodů
Rakovník, Podkováň, Benešov, Kutná Hora a Nymburk.
Rozhodnutím Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 20. 8.
1997. byl prohlášen konkurs na majetek společnosti s ručením omezeným Pivovar
Rakovník, spol. s r.o. v likvidaci.
Stále ještě hořkost nad
jednáním akciové společnosti Pivovary Bohemia převládala v
dubnu 1998 u řady
bývalých zaměstnanců pivovaru. Osud pivovaru zůstával i
nadále nejasný. Krize více než půl tisíciletí starého
pivovaru začala v dubnu 1997. Společnost Pivovar Rakovník,
která měla od Pivovarů Bohemia pivovar v nájmu, totiž
zkrachovala a ocitla se v likvidaci. Zaměstnanci museli odejít.
Nějakou dobu se nevědělo, co bude dál, poté projevila o pivovar zájem firma Tabaco. Její záměr pivovar opět rozjet však ztroskotal.
"Připadáme si jako na houpačce," řekl jeden z
dlouholetých zaměstnanců pivovaru. "Nejprve jsme byli
propuštěni poté, co pivovar šel do likvidace. Potom ho i s padesátkou lidí koupila firma Tabaco a po
dvou měsících, kdy se nic nedělo, ho zase převzaly Pivovary
Bohemia. Pod jejich vedením jsme koncem roku 1997 připravovali
pivovar na to, aby se mohlo začít vyrábět. Najednou jsme byli
tehdejším představenstvem v práci trošičku utlumeni, nastala chvíle
vyčkávání, a jakmile pivovar převzal nový majoritní
vlastník, šli jsme do háje. Těsně předtím, než končila
zkušební doba, nám oznámili, že není pro zdejší výrobky
odbytiště, a propustili nás," popsal události v pivovaru
jeden ze zaměstnanců společnosti. Většina z nich se podle
něj šla s nadávkami zaregistrovat na úřad práce.
"Pokud vím, asi dvacet lidí práci našlo, zbývající
vyčkávají a věří, že se do pivovaru znovu vrátí,"
dodal. I on sám přiznal, že pokud by mu v pivovaru někdo nabídl
zaměstnání, asi by je přijal. "Záleželo by
samozřejmě na podmínkách. Ten, kdo jednou v pivovaru
pracoval, se s ním totiž jen těžko loučí. Navíc zdejší
rakovnické podniky mnoho jiných pracovních příležitostí
nenabízejí," vysvětlil
muž. To, že zaměstnanci pivovaru nadávají na společnost
Pivovary Bohemia, předsedu jejího představenstva Milana
Špolce překvapilo: "My jsme se totiž na rozdíl od
předcházejících nájemců k zaměstnancům zachovali
čestně. Jakmile jsme poznali, že pro pivo z Rakovníka nebude odbytiště, ihned
jsme práce na rozjezdu výroby započaté předchozím
představenstvem zastavili a lidi propustili řádně ve
zkušební lhůtě. Navíc od nás za svoji práci dostali
zaplaceno, což se o minulých nájemcích říct nedá."
Předseda představenstva
Pivovarů Bohemia v dubnu 1998 připustil, že zatím o
budoucnosti pivovaru, a tedy i jeho zaměstnanců moc jasno
není. "Jsou dvě varianty - buď pivovar prodáme, nebo ho
s nějakým společníkem budeme provozovat. Nejdříve ale
musíme zabezpečit odbytiště,
asi hlavně v zahraničí, protože i Rakovnicko již zásobují
jiní výrobci," řekl Špolc.
V srpnu 2000 se zjevila
naděje, že se chátrající budova pivovaru možná vrátí do
doby své největší slávy. Oznámila to soukromá zahraniční
společnost, která byla majoritním vlastníkem rakovnického
Tepelného zásobování. Její záměr byl však prozatím ve
stádiu prvotních úvah a stanovení dalšího postupu.
"Firma se informovala o možnostech, nyní hledá v Rakousku
vhodného partnera," uvedl rakovnický starosta Miroslav
Hrčka. Současně však do značné míry vyloučil plné
obnovení výroby původního piva. Za pravděpodobnější
označil starosta pouze stáčení rakouského zlatého moku v
prostorách původní budovy, vyloučené zde není ani
zahájení produkce limonád či jiných nápojů. Soukromá společnost proto už kontaktovala
některé bývalé pracovníky pivovaru a konzultovala s nimi
svůj záměr. Na konkrétní termíny a harmonogram spuštění
pivovaru si však museli obyvatelé okresního města počkat.
Zásadní nesouhlas vyjádřili rakovničtí radní v prosinci
2000 s návrhem soukromé společnosti RAPI na
spolufinancování znovuobnovení výroby v pivovaru.
"Návrh této společnosti by pro nás znamenal samé
závazky a žádné jistoty," uvedl starosta Václav Pícl,
podle kterého vstup města v roli tichého společníka
nedoporučil ani právní poradce radnice. Společnost RAPI
hodlala zahájit malovýrobu piva v bývalém pivovaru, který
byl jen z části vybaven nezbytnými technologiemi. Rakovnická
radnice měla podle navrhnutého postupu ručit za bankovní
úvěry v hodnotě několika desítek milionů korun na
zajištění úplné technologie vaření piva. "Město by
se nemělo angažovat v podnikání. V opačném případě musí
mít stoprocentní záruku na vrácení vložených
prostředků," doplnil Pícl, který označil podnikatelský
záměr malopivovaru za velmi nejistý.
Václav Mayer, majitel minipivovaru Berounský medvěd, se v roce
2000 rozhodl obnovit tradici vaření piva v Rakovníku, kde
zakoupil dům v těsné blízkosti zavřeného pivovaru. "V
lednu 2001 začneme s rekonstrukcí a již v červenci 2001
chceme vařit," plánoval v prosinci 2000 Mayer. Rozjezd
pivovaru včetně opravy budovy ho měl přijít na více než
sedm miliónů korun. "Chci obnovit tradiční rakovnickou
značku Bakalář, ale musím ještě dva roky
počkat, až vyprší její registrace." Počítal s tím,
že v obou pivovarech bude vařit jeden sládek.
Značku rakovnického piva Bakalář odkoupili v červenci
2001 od Pivovarů Bohemia
zástupci společnosti NT-Retex. Společně se zahraničním
investorem usilovali i o odkoupení pivovaru a jeho opětovné
zprovoznění. "Pivo Bakalář by se tak znovu mohlo objevit
v hospodách a obchodech. U okresního soudu nyní leží
žádost Konsolidační banky, aby pivovar, který patří
Pivovarům Bohemia, byl k prodeji uvolněn," řekl
rakovnický starosta Václav Pícl. Domníval se, že nový
vlastník pivovaru zaměstná asi 50 lidí. V roce 2001 byl
jediným pivovarem v provozu na Rakovnicku pivovar
v Krušovicích. V minulosti se pivo na Rakovnicku vařilo také
v Novém Strašecí, Čisté, Mšeci a do roku 1951 také v
Křivoklátě.
"Každý jiný by asi přemýšlel, jak pivovar co
nejrychleji rozjet. Tady to ale není hra na něco. Kanadská
firma pivovar koupila za hotové a samozřejmě má zájem, aby
co nejdříve fungoval. Ale až po opravách, kterých nás
ještě dost čeká. Pět let provoz stál a i předtím už se
tady dost zanedbalo. Až se znovu rozjede, bude určitě mnohem
lepší než předtím. Přestože byl pivovar kupován s tím,
že pivo půjde hlavně na export, určitě budou mít i
Rakovničáci zase možnost koupit si svého Bakaláře,"
řekl na konci října 2001 zástupce nového
majitele.
Odkoupení pivovaru od společnosti Pivovary Bohemia, která
provozovnu v Rakovníku uzavřela v roce 1997, zajistila pro
zatím utajovanou kanadskou společnost česká firma N.T. Retex
z Golčova Jeníkova. "Nejprve jsme chtěli pivovar odkoupit
a rozebrat jej na různé díly, které bychom postupně
odprodávali. Byli jsme ale ujištěni, že je to škoda, a tak
jsme nakonec našli investora, který chce v Rakovníku opět
vařit pivo," řekl v prosinci 2001 předseda
představenstva Miloslav Hnědý. Připustil, že trh s pivem už
je v republice nasycen. "Jasně jsme to řekli i majiteli,
ten však chce rakovnické pivo hlavně vyvážet do Kanady a
nikoliv konkurovat ostatním pivovarům v Čechách. Spoléháme
samozřejmě i trochu na patriotismus místních lidí, kteří
se třeba k Bakaláři ze zvědavosti vrátí, a pak už bude
záležet jenom na tom, co jim nabídneme," dodal. Noví
majitelé slibují, že pivo Bakalář začnou v Rakovníku
vařit už na jaře. Zatím má ale pivovar jen čtyři
zaměstnance - hlídače. "Pivovar je v horším stavu, než
na první pohled vypadal a než jsme očekávali. Technologie v
něm zůstala, ale musí se zčásti rekonstruovat. Počítám
ale s tím, že už na jaře pivovar rozjedeme," tvrdil
Miloslav Hnědý.
Upozornění:
Následující informace o snaze znovuobnovit výrobu piva v rakovnickém pivovaru je nutno chápat jako nepotrvrzené !
Obnovení výroby v pivovaru
naplánovali na březen až duben roku 2002 jeho noví
vlastníci. Vyplynulo to z prohlášení z ledna 2002
nové ředitelky společnosti Aleny Mildorfové, která v
minulosti pracovala jako sládková v krušovickém pivovaru. Společnost Czech
Brewery - Rakovník, a.s. převzala
pivovarnický provoz v polovině roku 2001, kdy zahájila jeho
postupnou rekonstrukci. V příštích měsících musel nový
vlastník pivovaru dokončit opravu
střechy, potrubí a nainstalovat chladící zařízení, které
měl předchozí majitel pronajaté na leasingovou smlouvu. Objem
budoucí výroby ani plánované obsazení trhu prozatím vedení
pivovaru nekomentovalo.
Firma chtěla plně využít výrobní
kapacitu závodu a vyrábět zde 200 000 hl piva ročně.
"Prakticky celou produkci umístíme na kanadský trh,"
řekl 29.ledna 2002 jednatel společnosti Miloslav Hnědý.
Obnovení výroby podle něj předchází revize technologií,
rekonstrukce varny, chladicích agregátů, střechy a úplná
výměna potrubí. Do stavebních a technologických úprav
společnost investovala řádově milióny korun. Společnost
Czech Brewery-Rakovník se základním kapitálem dva milióny
korun založila v září 2001 firma NT-RETEX z Golčova
Jeníkova. Tu rovným dílem vlastnili Miloslav Hnědý a Alena
Hnědá. Nemovitý majetek závodu odkoupila Czech Brewery od
Pivovarů Bohemia Praha, movitý majetek od konkursního správce
Pivovaru Rakovník, s. r. o. Výši investice do nákupu majetku
Hnědý nezveřejnil. Podle neoficiálních zdrojů stojí za
akvizicí kanadští investoři.
Plánovaný rozjezd pivovaru kanadskou firmou začal v roce
2002 nabývat mírný časový skluz. Zahájení výroby,
původně naplánované na březen, bylo za optimálních
podmínek přesunuto na konec května. Hlavním důvodem
odložení začátku výroby je prodloužení v podstatě
celkové rekonstrukce pivovaru. V pivovaru se pět let nevařilo,
proto bylo nutné provést rekonstrukce budov i strojů.
"Byla opravena střecha, obnoveno vodní hospodářství,
vyměněny popraskané trubky topení a to zdaleka není vše.
Stroje se musí rozebrat, zkontrolovat a spousta věcí se musí
vyměnit. Stále probíhají opravy samostatných provozů jako
je lahvovna, varna, spilka a podobně," uvedl předseda
představenstva Miroslav Hnědý. V dubnu 2002 byli jedinými
zaměstnanci pivovaru jeho vedení a hlídači areálu. Dělníci
pracující na rekonstrukci byli pracovníci najaté firmy.
Vedení zpočátku počítalo s přijetím 25 zaměstnanců
během druhé poloviny května. "V okamžiku, kdy se výroba
naplno rozjede, předpokládáme, že v pivovaru najde práci
okolo sedmdesáti lidí. Určitě budeme přijímat také
zaměstnance, kteří zde pracovali i dříve, ale někteří už
by se asi těžko učili nové věci znovu. Budou vstupovat do
pivovaru v jiné době," vysvětlil zástupce firmy.
Připravovaný sortiment pivovaru zahrnoval tři výrobky.
Dvanáctistupňové a desetistupňové světlé a tmavé pivo.
Výrobky ponesou tradiční název Bakalář. Většina, tedy 80
% výroby, je určena na export převážně do západních
zemí, menší část se bude dodávána i směrem na východ.
Asi 20 % výroby chce pivovar prodat na našem území. O
výrobě nealkoholického piva a limonád se zatím pouze
uvažuje a nejsou současnou výrobní prioritou. Množství
vyrobeného piva se bude odvíjet také od možností výroby a
zájmu odběratelů. "Co se místních restaurací týká,
věříme, že přesvědčíme jejich majitele, aby od nás pivo
odebírali, i když si uvědomujeme, jak těžké to bude. Mnozí
z nich mají smlouvy s ostatními pivovary, ale přesto doufám,
že se nám je podaří získat," uvedl závěrem Miroslav
Hnědý.
Výroba rakovnického piva byla znovu o několik měsíců
odložena. Původní předpoklad vedení
pivovaru, že první várka se na trhu objeví na konci května
2002, se tak stále nedařilo naplnit. "Pokud vše půjde
dobře, stihneme první zkušební várku do konce roku,"
odhadla v říjnu 2002 ředitelka pivovaru
Milena Mildorfová. Příčinou několikátého odložení
zahájení výroby byl nedostatek financí. Vedení podniku bylo
na dva měsíce nuceno zastavit veškeré práce, které v
pivovaru probíhaly. V září 2002 se opět navazovaly kontakty
s firmami, které zahájily rekonstrukční práce například na
chladírenském nebo potrubním zařízení. Chystaný sortiment
zůstává stejný. "Pod značkou Bakalář budeme vyrábět
pivo desetistupňové, dvanáctistupňové a jedno pivo černé.
Připravujeme i čtyři druhy nealkoholických nápojů, které
budou stáčeny pouze do skla," řekla Mildorfová.
Obnovení výroby v pivovaru bylo na
počátku roku 2003 o několik měsíců opět odloženo. Podle
ředitelky pivovaru Aleny Mildorfové stále probíhala
rekonstrukce budov a zařízení, které bylo ve velmi špatném
stavu. Výroba prvních zkušebních várek piva, které ponese
tradiční název Bakalář, se tak přesunula nejdříve na měsíc
březen.
Od 18.4.2003 došlo ke změně jediného akcionáře
- NT-RETEX
s.r.o., Mírová 101, 582 82 Golčův Jeníkov nahradil INTERNATIONAL
BREWERY COMPANY INC., se sídlem Kanada, M4R 1K8,Ontario, Toronto, 20 Eglington
Avenue West, Apartmá č.1901.
Společnosti Czech Brewery-Rakovník, která
chtěla obnovit provoz pivovaru, hrozil na podzim 2003 konkurs. O jeho uvalení
na firmu, která za necelý rok existence skončila ve ztrátě tří milionů
korun, uvažoval její věřitel a současně i zakladatel firma NT-Retex.
Na podzim roku 2003 hledal další věřitele, aby se dohodli na společném
postupu.
Sedmiletý sen rakovnických pivařů, že pivovar vstane z mrtvých, se stal na konci srpna 2004 skutečností. Společnost CZECH BREWERY - RAKOVNÍK a. s., začala vařit pivo a první dvě várky redaktoři týdeníku Raport viděli na vlastní oči ve spilkách. a kdyby jen to. Ochutnali zkušební vzorek Bakaláře a mohli potvrdit: Pivo je jako křen a po jeho polknutí vám vyhrknou slzy z očí. "Nebude to žádný blonďák," říkali pracovníci pivovaru. Tak totiž žertem nazývají moderní, jednofázově kvašená piva v takzvaných CKT tancích. Jejichž výhoda spočívá v tom, že dokáží značně zkrátit technologické lhůty a tím podstatně zlevnit celý proces výroby, ale na druhé straně přesycují pivo kysličníkem uhličitým a způsobují jeho značně unifikovanou chuť. "My budeme vařit klasické české pivo, jaké se tu vařilo vždycky," říkal v srpnu 2004 hrdě rakovnický sládek Oldřich Záruba, který bezmála třicet let čerpal zkušenosti v pivovaru v Havlíčkově Brodě. "Znamená to, že pivo bude kvasit v otevřených spilkách a pak dozrávat v tancích. Rovněž suroviny budou prvotřídní, a sice slad plzeňského typu a žatecký chmel," pokračoval sládek. Dobré pivo dělá samozřejmě i dobrá voda. Podle pivovarských je i s tou všechno v nejlepším pořádku. "Rakovník leží v podstatě na velkém podzemním jezeře, kde je podle rozborů velmi kvalitní voda. Pivovar má do tohoto jezera svedeny dva vrty na její čerpání," upřesnili. V polovině srpna byly vyprodukovány dvě zkušební 210 hektolitrové várky světlé desítky a dvanáctky. Po vyzrání byly ke konci září obě piva v sudech nabídnuta do vybraných hospod a v lahvích i do některých obchodů na okrese. "Doufáme, že si lidé a hospodští opět najdou k rakovnickému Bakaláři cestu a konzumací budou jeho výrobu podporovat. Navíc letos uplynulo 550 let od doby, kdy se v Rakovníku začalo vařit pivo a staré rčení - jeden papež v Římě, jeden přístav v Ankoně, jedna věž v Kremoně a pivo jedině z Rakovníka, by tak po letech zase našlo své uplatnění," přáli si pivovarští.
Sládkem v pivovaru se stal od 1.června 2004 Oldřich Záruba, jež dříve pracoval v Havlíčkově Brodě.
Už 3.8. zde uvařilo první pivo. Koncem září se pak pivo stočilo, zfiltrovalo a šlo do distribuce.
Takže začátkem října již byla v prodeji světlá desítka a dvanáctka, jak sudová, tak lahvová. Do budoucna se počítalo
i s tmavou desítkou. Pivovar má pětinádobovou 280 hl varnu, na spilce je 30 kádí. Při vaření piva se používá vlastní
voda, moravský slad, žatecký chmel a chmelový extrakt (do 10%).
V roce 2005 pivovar vyrobil pro německou společnost pivo s názvem Českij standart svetloe, temnoe a svetle zolotoe s etiketami v azbuce.
V pivovaru dne 6.září 2005 uniklo přibližně 50 kilogramů čpavku v plynném stavu. Jednomu ze zaměstnanců čpavek poleptal předloktí, muž skončil v nemocnici. Patnáct dalších museli hasiči evakuovat. Většinou měli problémy s pálením očí.
Pivovar začal v roce 2005 se zkušebním vývozem do Německa, uvažoval o Itálii i dalších evropských zemích. "Ještě stále jsme na pomyslné startovní čáře, ale chceme tuhle tradiční značku vrátit do povědomí lidí," řekl nový ředitel pivovaru Josef Nový, který do ředitelského křesla usedl 1.září 2005. Pivovar, v němž se začalo vařit po dlouhých sedmi letech teprve v roce 2004, měl v roce 2005 stabilní výstav 300 hl denně. Zaměstnával zhruba čtyřicítku lidí, jeho desítku, dvanáctku a černého Bakaláře šlo ochutnat v mnoha restauracích na Rakovnicku nebo zakoupit v místních obchodech. Rakovnické pivo, jehož historie sahala až do patnáctého století, se tedy pokoušelo o návrat mezi uznávaná piva, a to nejen doma v Čechách. Je vyráběné českou technologií, hlavní kvašení je v otevřených spilkách, zrání v ležáckých tancích. Využívá slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a rakovnickou vodu čerpanou z osmdesát metrů hlubokých vrtů z podzemního jezera pod městem. Majitelem pivovaru i v roce 2005 byla společnost Czech Brewery - Rakovník, jejíž mateřskou firmou byla kanadská International Brevery Company Inc. se sídlem v Torontu.
Rok 2005 byl v pivovaru ve znamení snahy vrátit rakovnický Bakalář mezi uznávaná česká piva. Jako pivovar střední velikosti měl kapacitu do 200 tisíc hektolitrů ročního výstavu, ale v roce 2005 vyprodukoval jen přibližně 4 500 hl piva. Rakovnická desítka, dvanáctka a černý Bakalář směřovala do restaurací v okolí Rakovníku a do obchodů.
Pivovar začal v březnu 2006 vyvážet do Ruska. Podnik, který v roce 2004 po sedmi letech obnovil svou činnost, uvažoval o vývozu i do dalších evropských zemí. „Do Ruska by podle smluv mělo zamířit 13 tisíc hektolitrů piva Bakalář, což je téměř trojnásobek loňského výstavu,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Josef Nový. „V tuzemsku je trh s pivem v podstatě rozdělený a malým pivovarům nezbývá nic jiného než vyrábět na export.“ Po rekonstrukci za několik desítek milionů korun zaměstnával pivovar zhruba 40 lidí. S výrazným zvýšením počtu zaměstnanců vedení společnosti zatím nepočítá, i když podle Nového měl v budoucnosti potřebovat další odborníky. V roce 2006 v objektech pivovaru plánovali zřídit byty pro dojíždějící zaměstnance. Od roku 2006 černou desítku nahradí tmavé dvanáctistupňové pivo a uvažovali zde i o vícestupňovém speciálu. „Nyní plánujeme 80 % naší produkce do zahraničí,“ dodal Nový.
Na domácí trh v roce 2006 podle obchodního ředitele pivovaru Marka Simbartla směřovalo zhruba 4150 hl piva.
Pivovar v roce 2007 plánoval zvýšit export do Ruska. V roce 2007 by podle odhadu na východním trhu mohlo skončit do 25 000 hl Bakaláře.
Na domácím trhu se pivovar chtěl nadále držet především v oblasti Rakovnicka, kde
jen za poslední dva měsíce vzrostl zhruba o čtyři desítky počet restaurací odebírajících desítku a dvanáctku.
„Výroba se stabilizovala a vedle Ruska realizujeme drobné vývozy do 300 hektolitrů také do Německa, Švédska a na Slovensko,“ uvedl
obchodní ředitel s tím, že pivovar nepočítal pro rok 2007 i přes zvýšené náklady se zdražováním. „Na 99 % zůstane naše lahvové
pivo na 10,30 koruny včetně DPH za půllitr v láhvi a 11,50 koruny za půllitr v sudu,“ řekl v lednu 2007 Simbartl.
Před deseti lety visela v hospodě v Branově u Křivoklátu na Rakovnicku vlajka na půl žerdi a štamgasti přišli v černých kravatách, protože místní
hostinský právě dotáčel poslední sud piva Bakalář. V únoru 2007 si hosté Rybářské bašty Oty Pavla zvláštně nasládlou chuť rakovnického piva
znovu připomněli. Pivovar se postupně vzpamatovává z krachu a se svým pivem se vracel do míst, kde se mu dařilo.
„Znovunaražení sudu rakovnického dvanáctistupňového Bakaláře v Branově doprovodí malá oslava, při které dostanou lidé prvních sto piv zdarma,“
potvrdil hospodský Milan Štiller. Odmítal ale, že by se bakalář v Branově vracel na stoly hostů. Tam i nadále zůstával především Gambrinus,
který se v baště točil už několik let. „Nechám na lidech, jestli rakovnické pivo budou pít nebo ne. K ničemu je tlačit nebudu. Počítám ale spíš s tím,
že by se Bakalář točil v létě při fotbale nebo o víkendech. Hlavním pivem však zůstane Gambrinus,“ trval na svém Štiller.
Nebylo se čemu divit. Od majitele značky měl chladicí zařízení, pípu i další vybavení. „Víme, že vrátit se zpátky k lidem je těžké. Spíš se
nám to daří v těch menších vesničkách, kde se Bakalář tradičně pil a lidé si na něj ještě vzpomínají,“ řekl obchodní ředitel pivovaru
Marek Simbartl.
V Branově se před krachem rakovnického pivovaru točil Bakalář 40 let. Místní obyvatel Vlastimil Král patřil mezi ty, kteří si na to
pomatují. V Rybářské baště proto nechyběl: „Mně Bakalář chutná, v krámě si ho kupuju, takže jsem rád, že se vrací i do hospody.“
Když pivovar před deseti lety krachl, po chuti Bakaláře se mu zpočátku stýskalo. Teď je rád, že se vracel.
V květnu 2007 pivovar vařil i polotmavou 11°.
Slavnostní naražení prvního soudku Jubilejního speciálu Bakalář 555láhev piva Bakaláře proběhly 21. listopadu 2008 v Zájezdním
hostinci v Petrovicích. „Jedná se o „sedmnáctku“ s obsahem alkoholu 7 %. Pivo zrálo 120 dní,“ uvedla Miloslava
Rohlová. „Je to již 554 let, co se v našem rakovnickém pivovaru vaří pivo, a navázání na to je nejen výrazem úcty k
tradici, ale především úcty k vynikající chuti našeho piva a práci kolem něj,“ uvedl Jan Fábry z pivovaru.
O tom, že se rakovnický pivovar zapíše do historie, nebylo pochyb. Rakovnické pivo se začalo vyrábět před stovkami let. Rakovničtí vařili pivo
ve svých vlastních domech. Když byl o pivo velký zájem, založila se sdružení a začalo se vyrábět. Aby se o pivu vědělo a začali ho lidé kupovat,
museli zástupci pivovaru přesvědčovat hospodské o tom, aby si Bakalář koupili. Situace se však zanedlouho změnila a Bakalář se dostal na špici....
Budova pivovaru, mimochodem bývalá kasárna, stojí v Havlíčkově ulici v Rakovníku. Za ta léta, co pivovar stojí, prošel několika rekonstrukcemi.
Jedna z nich se konala také v roce 2001. „Do zprovoznění pivovaru vložil peníze investor, kterému bylo řečeno, že by investice měla trvat několik měsíců. Netušil, že se to protáhne na dva roky,“ řekla výkonná ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová. V té době došlo hlavně k provozním investicím. Dá se říci, že v tomto duchu se pokračovalo do teď. První várka piva se uskutečnila v roce 2004. Pivovar v Rakovníku vyráběl pivo klasickou českou technologií, jehož základem jsou kvalitní suroviny: slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a chmelový extrakt, cukr z cukrové řepy a kvalitní voda z podzemního jezera pod městem Rakovník. Za klasickou českou technologii výroby piva se považuje dvoufázové kvašení: hlavní kvašení v otevřených spilkách 10-12 dnů, zrání piva v ležáckých tancích 21-60 dnů podle druhu vyráběného piva. Pivovar by rád obnovil i vnější části objektu. „Rádi bychom rekonstruovali. Problém je, že na to nejsou zatím prostředky. Mě osobně to mrzí v tom, že se pivovar nachází v centru města, v památkové chráněné zóně,“ uvedla Steinbachová.
V roce 2008 se pivovar důrazně zaměřil na vývoz piva. „Spousta práce je s přípravou zakázek na export. Podrobně se musí zabývat zněním smluv,“
řekla Steinbachová. Na počátku roku 2009 se Bakalář dovážel nejvíce do Ruska, Velké Británie, Ukrajiny, Ameriky a Itálie. „O pivo je opravdu velký zájem. I v zahraničí začali chápat rozdíl mezi euro-pivem a českým pivem. Například v Rusku nemohli dlouhou dobu pochopit, proč se Bakalář točí na větší tlak. Museli jsme jim vysvětlit, že to není limonáda. Naše pivo je chuťově velmi bohaté,“ řekla se smíchem výkonná ředitelka.
První české pivovary, například rakovnický, přecházejí při exportu na východ od drahých nerezových sudů na jednocestné plastové. Důvodem bylo to, že zejména z Ruska se špatně dostávaly drahé nerezové obaly zpět. Řekl to v dubnu 2009 šéf obchodu Pivovaru Rakovník Jan Fabry.
„Problémy s vracením sudů odpadnou. Jsou to jednocestné plastové PET sudy, které budou zohledněny v ceně piva a půjdou výhradně na export, protože tuzemský trh na to zatím není připraven," řekl Fábry. Hlavní výhodu viděl v tom, že odpadnou zálohy na obaly, jež firma distribuuje do vzdálenějších regionů. Navíc trvanlivost piva se prodlužuje, protože nápoj nemá kontakt se vzduchem nebo plynem z hnacího zařízení, a vydržel tak déle naražený.
"Sudy mají v sobě igelitový vak, z něhož nemusí být pivo tlačeno biogenem nebo jiným plynem," vysvětlil Fábry. Obaly, které může odběratel vyhodit, nebyly zálohované, ale pivovar jejich cenu zohlednil v dodávaném pivu, od dvou do tří korun na půllitru.
"Zkoušíme to. Do měsíce by měl běžet export do Ruska i Itálie, kam nyní sudové pivo hodně vyvážíme," řekl šéf obchodu v Rakovníku. Pivovar už několik měsíců testoval, jak dlouho vydrží pivo v těchto obalech naražené. Sládci pravidelně degustovali jeho kvalitu a podle Fábryho byli s trvanlivostí nápoje v obalu velmi spokojeni.
Pro maloobchodní sítě pivovar vyráběl Rakovar - světlé výčepní s 3.8% alkoholu.
Pivovar začal vyrábět nealkoholické pivo. V září 2009 bylo v lahvové podobě k dostání jen v podnikové prodejně. Do celostátní distribuce by se mělo dostat během dvou měsíců.
„Bakalář alcohol free je nealkoholické světlé pivo vyráběné tradičním výrobním postupem. Jeho jemná hořkost, zlatavá barva, vůně mladiny a stabilní, bohatá pěna jistě potěší každého, kdo ochutná,“ uvedl vedoucí tuzemského trhu společnosti Jan Fábry.
K dostání bylo v provedení 0,3litrových a 0,5litrových lahví a v 30litrových sudech pro výčep. Podle Fábryho bylo nealkoholické pivo současným trendem, který chtěl i rakovnický pivovar sledovat.
Půllitrová láhev zatím stála v pivovaru 7,90 koruny.
Přímo k protinožcům zamířila na konci roku 2009 první zásilka rakovnického Bakaláře.
Dvanáctistupňový světlý ležák tam v kontejneru cestoval téměř celý měsíc. Distribučním partnerem byl známý tamní výrobce piva značky Barons z Nového Jižního Walesu. V roce 2010 by měl pivovar dodat více než 4000 hl piva v půllitrových lahvích.
Výstav pivovaru za rok 2009 byl 13 233 hl, z toho tvoří třetinový podíl export.
Polotmavý speciál Bakalář 555 (17°) se těšil takové oblibě, že pivovar v jeho produkci pokračoval i na jaře 2010. Od dubna 2010 pivovar startoval s novým výrobkem, a to byl světlý výčepní Bakalář11%. V první fázi byl k dostání pouze v sudech, na podzim zařadili i lahve. K 31.12.2009 ukončil pivovar výrobu piva zn. Rakovar a to z ekonomických důvodů. Na jaře 2010 byl sládkem pivovaru Milan Maršálek. V dubnu 2010 byly v portfoliu výrobků dva druhy lahví. Na tuzemský trh se používala láhev s označením NRW (vratná). Pivo na export bylo plněno do lehčích, jednocestných lahví – typu ALE OW.
Zadlužený a v mnohamiliónové ztrátě zabředlý pivovar Bakalář změnil v červnu 2010 majitele. Ruský podnikatel Alexander Olenin, který stál za majitelem pivovaru společností Czech Brewery, respektive jejím na Kypru registrovaným vlastníkem společností Willgrade Engineering Limited, dojednával prodej zatím nezveřejněným dalším ruským investorům.
Obě strany už podepsaly smlouvu o smlouvě budoucí a k převodu by mělo dojít v nejbližších týdnech. Původně vyjednávala o koupi Bakaláře skupina K Brewery, ale rozmysleli si to. Volba nakonec padla na ruské zájemce.
Ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová se nechtěla k věci vyjadřovat. „Vyjádříme se později,“ uvedla bez dalších podrobností.
Původní zájem skupiny K Brewery potvrdil Otakar Binder, manažer této společnosti. Rakovník by zapadl do portfolia skupiny především svou polohou – na západ od Prahy dosud neměla K Brewery žádný pivovar.
Podle některých informací odradilo skupinu K Brewery blokování části majetku Pivovaru Bakalář věřiteli.
Ruský podnikatel Olenin byl po kanadské společnosti International Brewery Company druhým vlastníkem, kterému se podařilo provoz pivovaru rozhýbat - poté, co byl od konce devadesátých let uzavřený. Ztráta ale narůstala. V roce 2008 vykázala společnost Czech Brewery ztrátu 31,5 miliónu korun, čísla roku 2009 pivovar nezveřejnil.
Produkce roku 2009 víc jak 13 tisíc hektolitrů sice zdaleka nedosahovala instalované kapacity kolem 200 tisíc hektolitrů, ale Bakalář dokázal až třetinu uvařeného piva vyvážet. Export by měl být pro pivovar zásadní i pod novým vlastníkem – tradičně vařené a kvalitní české pivo mělo najít uplatnění především na ruském trhu.
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.