V roce 1991 se státní podnik
Jihočeské pivovary, pod jehož křídla patřilo
všech devět pivovarů v regionu, poprvé štěpil. Pod
tradiční hlavičkou zůstaly Samson, Regent a Platan . Tato
trojice šla do kuponové privatizace. Pivovar Pelhřimov a
Nektar Strakonice zůstaly v rukou státu, aby se z nich
uspokojily nároky právovárečníků. A zcela samostatnou
kapitolou byl Budvar, který se zcela osamostatnil a vydal
vlastní cestou.
Jihočeské pivovary, a.s. byly založeny 01.05.1992. Zakladatel splatil 100% základního
jmění společnosti, které je představováno cenou
vkládaného hmotného a dalšího majetku uvedeného v
zakladatelské listině. Ocenění tohoto majetku je obsaženo ve
schváleném privatizačním projektu státního podniku Pivovary
České Budějovice, s.p.. Jediným zakladatelem společnosti
je Fond národního majetku České republiky, na který přešel
majetek státního podniku.
Do a.s. Jihočeské pivovary
patřily pivovar Samson v Českých Budějovicích, Platan v
Protivíně a Regent v Třeboni.
V roce 1994 byl výstav skupiny přesáhl 1 000 000 hl. Už v roce 1995 firma hledala strategického partnera.
Jednou z možných variant bylo spojení s Budvarem, ale ve hře
byl i strategický partner ze zahraničí. V roce 1995 JčP
vyvezly na Slovensko prostřednictvím dceřinné společnosti
Jihočeské pivovary Slovakia s.r.o. celkem 13 000 hl, z toho
Samson 10 000 hl, Platan 2 000 hl a Regent 1 000 hl. JčP zvedly
od 1. 4. 1996 ceny v
průměru o 10 %, to bylo asi 0,5 Kč na půllitr. JčP v roce
1996 vystavily 1,067 mil. hl piva.
Rok 1997 byl
pro pivovarníky ve znamení bitvy o trh, a to i za cenu
menších ekonomických profitů. První tři měsíce 1997 byla
výroba JčP mírně pod plánem, duben byl dobrý. Květnový
plánovaný výstav 96 tisíc hl dokonce o něco překročily.
JčP po zdražení k 1.4. 1996 zvedly ceny v polovině června 1997. Nešlo o celý
sortiment, ale jen vybrané druhy. V SR působila dceřiná
společnost Jihočeské pivovary Slovakia. V roce 1997 byl
generální ředitel Petr Fencl.
Akcionáři JčP se v únoru
1999 rozhodli
zaměřit na budování značky Samson a oba zbývající provozy
prodat. Skupina JčP prodala za první pololetí roku 1999 celkem
339 200 hl piva, což bylo méně než v roce 1998.
Hospodářský výsledek - ztráta byla naopak o třetinu
nižší než v prvním pololetí roku 1998 - 40,3 mil. Kč.
Proti ztrátám bojovaly
pivovary snižováním výrobních nákladů. Jihočeským
pivovarům podle odhadů patřil v roce 1999 asi 5 % trhu,
výroba však v roce 1998 poklesla pod jeden milión hektolitrů.
Reorganizace skupiny měla za následek vlnu výpovědí
pracovníkům třeboňského pivovaru, o mnoho lépe na tom nebyl ani
protivínský Platan, kde dostala výpověď valná část
zaměstnanců. Jihočeské pivovary hodlaly zveřejnit jméno
nového majitele třeboňského pivovaru Regent po podepsání
kupní smlouvy. Šéf pivovarů Milan Kent DeMillan uvedl po jednání představenstva dne 8.11.1999,
že celý proces uzavřou do čtrnácti dnů. "Nevím, proč
se lidé bojí, že v Třeboni se nebude vařit pivo. Zájemce o
pivovar jsme už vybrali, kupní smlouvu s ním podepíšeme až
po ověření bankovních záruk. Do té doby nechce být zveřejněn," uvedl
generální ředitel a předseda představenstva DeMillan.
Zároveň v listopadu 1999 odmítl zprávy o tom, že jeden ze tří
firemních pivovarů - Samson, má vážné existenční potíže
a přestává vyrábět. "Vaříme dál. Takové informace
šíří konkurence," dementoval DeMillan.V listopadu
1999 vyšel Samson na trh s "reklamní bombou", která
se týkala zvýhodněného prodeje celé přepravky piva. JČP si
od této akce slibovaly zvýšené tržby i výstav. Čtyřčlenné
představenstvo JčP jednalo 8.11.1999 už v posílené sestavě.
Novým mužem v managementu se stal Miroslav Leština.
(16.7.1999) Jihočeské pivovary
přenechaly svou distribuci Prazdroji
Zfúzovaný pivovarnický
gigant v rukou japonské Nomury znovu upevnil svou pozici.
Prazdroj totiž od konce května 1999 kontroloval distribuční
síť JčP. Jak generální ředitel JčP Milan K. DeMilan v
dopise odběratelům vysvětlil, spojenectví s Prazdrojem
přinese kvalitní a hlavně celonárodní distribuci.
Pivovarničtí odborníci však nad tímto krokem kroutili hlavou. Takové
rozhodnutí mohlo znamenat počátek konce JčP a nahrávalo do
karet pouze Prazdroji. Vedlo to pak k další koncentraci na
trhu. Přenechat odbytový region a styk se zákazníkem
konkurenci bylo podle nich pro pivovar smrtelné. V českém pivovarnictví má
cenu jedině odbyt, kapacit je víc než dost, o ty nikdo
nestojí. Pokud se někdo zbaví možnosti své pivo nabízet,
nemůže obstát, tvrdil ředitel pivovaru v Poličce Karel Witz.
S ním souhlasil i šéf znojemského Hostanu Petr Dvořák. Jihočeši na takovém
spojenectví nemohou vydělat. Vždyť Prazdroji jde v první
řadě o jeho značku, řekl s tím, že jakmile pivovar ustoupí
ze své odbytové oblasti, jde jeho cena rychle dolů. Přední
český odborník, který si nepřál být jmenován, tvrdí, že svěřit distribuci piva konkurenci
je ve světě neobvyklá věc. Musí za tím stát dohoda
vlastníků, řekl. Zástupci JčP nicméně takové dohady
odmítli. Tvrdili, že o své zákazníky nepřijdou a podnik na
tom vydělá. Objednávky dělají naši dealeři, Prazdroj pouze naše pivo zaváží. Udělali jsme to
proto, že Prazdroj měl nejlepší pokrytí po celé ČR, řekl
místopředseda představenstva Petr Kratochvíle
Akcionáři Jihočeských
pivovarů neodsouhlasili výši ztráty
Akcionáři JčP neodsouhlasili
výši ztráty roku 1998 ve výši 210 milionů Kč, když
odmítli na valné hromadě přijmout účetní uzávěrku.
Propad hospodaření byl podle nich o 53 milionů menší. Podle
auditorské firmy Ernst & Young však bylo potřeba vytvořit
další opravné položky
kvůli nepřehledné konsolidaci výsledku v souvislosti s
chybějícími dokumenty od dceřiných společností Budinvest,
CH + CH, Jihočeské pivovary leasing a Jihočeské pivovary Slovakia. "Účetní uzávěrka nepodává věrný obraz o
majetku, závazcích, vlastním jmění a finanční situaci podniku,"
zněl výrok auditora. Dříve ohlášeným řešením situace,
kdy klesala výroba a rostla kumulovaná ztráta, má být prodej
obou lokálních pivovarů (Regent a Platan) a soustředění se
na vybudování značky Samson,
neboť ta nesla cenné exportní označení "Budějovické
pivo". Firmě se však nedařilo uvedené dva provozy prodat
- ty s ročním výstavem okolo 300 tisíc hl totiž patřily
mezi nejohroženější skupinu takzvaných středních pivovarů. Místopředseda představenstva Petr
Kratochvíle to však odmítl: "Zájemců je dost, ale
prověřujeme jejich solventnost," řekl. V rozporu s
názorem auditora o platební neschopnosti a nedostatku
provozního kapitálu byla v roce 1999 masivní a drahá
reklamní kampaň na pivo Samson. Podle některých spekulací
byla zdrojem peněz IPB, potažmo japonská Nomura, ovládající
tehdy Prazdroj a Radegast. Tomu by odpovídalo i neobvyklé
propojení s Prazdrojem, jemuž Jihočeši nedávno svěřili
distribuci. "V těchto nepřehledných vztazích jde s největší
pravděpodobností o značku Budweiser Bier," mínil
analytik.
Jihočeské pivovary musí
platit pokutu
Brněnský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v září
1999 firmě udělil pokutu
150 tisíc Kč kvůli sporným dohodám s odběrateli. "JčP
v letech 1996 až 1998 stanovily ve smlouvách s distributory
minimální ceny, a navíc je nutily prodávat s nejméně
osmiprocentním rabatem. Tím porušily zákon o ochraně
hospodářské soutěže," zdůvodnil mluvčí úřadu Jaromír Blažke. Platnost napadených
smluv končila v 9/1999, protože podnik svěřil distribuci do
rukou konkurenčního Prazdroje.
Flotila JčP v čele se svou
vlajkovou lodí, Samsonem, uvízla na podzim 1999 na mělčině:
sedmému největšímu domácímu výrobci piva, který stále
ještě neměl schválenu účetní závěrku za rok 1998, se
totiž v roce 1999 opět dramaticky prohloubil propad produkce i
exportu. Výroba ve všech třech provozech - Samsonu, Platanu i
Regentu - zatím běžela. Firma, která se v poslední době o
svém hospodaření odmítala bavit, se však potýkala s
platební neschopností, neboť jen reklamním agenturám
dlužila částku okolo šesti milionů korun. Většinovému
majiteli, společnosti ČAS-FIN patřící podnikateli a předsedovi fotbalového svazu Františku
Chvalovskému, nevyšel ani jeden z kroků, které více než
před rokem po koupi sedmdesátiprocentního balíku akcií
naordinoval ztrátovým pivovarům jako recept ozdravění: -
Sázka na značku Samson, jež nese cenné exportní označení zeměpisného původu Budweiser Bier,
skončila neslavně: v pololetí měla firma asi
padesátiprocentní meziroční propad vývozu. Navíc v roce
1999 obchodní soud v Kolíně nad Rýnem zakázal exportovat do
Německa pivo Samson s označením Budweiser Bier. - Rovněž za
krach bylo možné označit pokus o expanzi Samsonu za hranice
jihočeského regionu a snahu vytvořit z něho silnou
celostátní značku. Neobvyklý krok, který k tomu měl
přispět svěření celonárodní distribuce do rukou
konkurenčního Prazdroje - měl úplně opačný dopad. Plzeňští obchodní
zástupci totiž místo hledání nových odbytišť pro Samson
ho vytlačili z už tak malého počtu velkých hospod a
nahradili Gambrinusem či Prazdrojem. Pololetní produkce
Samsonu, který měl být tahounem celé skupiny, se v důsledku toho meziročně propadla o třetinu
na pouhých 114 tisíc hl, což je nejméně ze všech tří
provozů. Neustále avizovaný prodej Regentu, který měl
přinést ztrátovému podniku potřebné peníze, se stále
neuskutečnil. V roce 1996 investovali manažeři asi 170 mil.Kč do zvýšení roční
kapacity Regentu na 450 000 hl, přestože odbyt třeboňského
piva nabíral přesně opačný trend. - Neúspěšně dopadla
také snaha stabilizovat podnik finančně. ČAS-FIN v létě
1999 neschválil hospodaření za rok 1998, když odmítl auditorem navrženou výši ztráty 210
mil.Kč. Podle majitelů byl propad o 53 milionů menší.
Renomovaná auditorská firma Ernst & Young však navrhla
vytvořit opravné položky kvůli nepřehledným finančním
tokům s dceřinými firmami. "Účetní závěrka
nepodává věrný obraz o
společnosti. Existují značné pochybnosti, zda firma bude
schopna pokračovat v činnosti v dohledné budoucnosti,"
zazněl pak zdrcující výrok auditora. Rovněž analytik ČSOB
Jan Tesař upozorňoval na možné potíže s dalším
financováním společnosti: "Klesající tržby, odbyt, přidaná hodnota
a zhoršující se hospodářský výsledek spolu s rostoucím
zadlužením představují nebezpečnou kombinaci," varoval
Tesař. V souvislosti s pokračujícími problémy obměnili
vlastníci před měsícem management podniku a do jeho čela usedl Miroslav Leština. Ten byl
bývalým šéfem jihočeského oblastního sdružení ODA a
nynějším vlastníkem aukční a realitní agentury Šemík.
Nové vedení však zatím odmítlo sdělovat jakékoliv
informace s tím, že "přebírá firmu a připravuje kroky
k ozdravění". Podle
Tesaře by hned po nezbytné finanční stabilizaci měla
přijít zcela nová vize dalšího rozvoje. "Firma musí
změnit celkový image v souvislosti se závažným výrokem
auditora, který zřejmě působí potíže při jednáních se
všemi obchodními partnery," mínil Tesař.
Chvalovského vliv v JČP
slábnul Podnikateli a předsedovi fotbalového svazu Františku
Chvalovskému, kterému na konci roku 1999 prostřednictvím
společnosti ČAS-FIN patřila zhruba 70 % akcií JčP, se v lednu
2000 začaly otěže firmy
vymykat z rukou. Když chtěl totiž ČAS-FIN dne 25.1.2000 na
dozorčí radě pivovaru odvolat předsedu představenstva
Miroslava Leštinu, neuspěl. Rada naopak Leštinu zvolila i
přes odpor Chvalovského novým generálním ředitelem. V
šestičlenné dozorčí radě pivovarů patřila dvě místa
zaměstnancům, dvě židle obsadili lidé z Investiční a Poštovní banky, dvě ČAS-FIN a zbylé dvě banky,
která Chvalovskému na koupi majoritního balíku akcií
Jihočeských pivovarů půjčila. Zástupci zaměstnanců i
banky přitom odmítli vysvětlit, proč se při hlasování
postavili protmajiteli. IPB měla ovšem v lednu 2000 v i většinovému zástavě za svůj úvěr
balík akcií pivovaru a Chvalovský půjčku nesplácel. Banka
přesto v prosinci 1999, kdy měla zástava propadnout, právo na
akcie neuplatnila a zřejmě dala Chvalovskému poslední šanci
- ovšem s tím, že pevně
převezme kontrolu nad pivovary. A proč chtěl ČAS-FIN Leštinu
z čela představenstva odvolat? Leština nedávno založil dvě
společnosti s ručením omezeným - Budějovický Samson a
Budějovické pivo. "Toto pro nás byla překvapivá
informace,"neměli šťastnou ruku. Je bezpodmínečně
nutné, aby reagoval Chvalovský, "zřejmě jsme v
personální oblasti poslední kroky pana Leštiny prověřily
jak orgány naší společnosti, tak popřípadě i orgány
činné v trestním řízení." Předseda dozorčí rady
pivovarů a Cpouze potvrdil, že ČAS-FIN byl na dozorčí Chvalovského člověk Petr Brabenec radě
přehlasován. "Nikdo nám však nevysvětlil proč,"
uvedl Brabenec a odmítl prozradit další kroky většinového
vlastníka po čerstvém konfliktu. Na počátku roku 2000 tak
převzaly otěže v JčP, jejichž předchozí vedení jen
prohloubilo výrazné potíže firmy, všechny věřitelské
banky. Ty pak společně s Leštinou připravovaly zcela novou
strategii spojenou s radikálním řezem do podniku. Leština měl kromě bank oporu i v
novém akcionáři - podnikateli a spolumajiteli
českobudějovické firmy EGE Janu Divišovi, který vyhrál
veřejnou soutěž Fondu národního majetku a získal 16,78 %
akcií Jihočeských pivovarů.
Zadlužená společnost JčP
vydala dne 10.února 2000 oficiální čísla zároveň s
oznámením, o odložení původně plánované tiskové
konference o jeden měsíc. Okolnosti vypovídaly o dramatickém
prohloubení problémů v JčP. Výroba i tržby pivovarů se
propadly zhruba o 27 % - produkce na 656 tisíc hl piva a tržby na 510
milionů Kč. Nejstrmější pád ze tří provozů měl Samson,
přestože se mu v roce 1999 dostalo veškeré marketingové
podpory na úkor ostatních. Samson uvařil jen 225 tisíc hl
piva, což bylo o třetinu méně než předloni. Produkce Platanu pak
poklesla o čtvrtinu na 225 tisíc hl a stejný propad měl i
Regent, který vyprodukoval 205 tisíc hl piva.
"Dokončujeme analýzu a zpracováváme návrhy nutných
opatření, která povedou k restrukturalizaci společnosti," vysvětlil písemně
odklad setkání s novináři předseda představenstva a
generální ředitel pivovarů Miroslav Leština. Firma dostala
nůž na krk od věřitelské Investiční a Poštovní banky -
do března 2000 musela prodat Platan a Regent. Banka však tuto informaci odmítla potvrdit.
Výroba pivovarnické skupiny prudce klesala od roku 1997 - v
nejlepších letech uvařili Jihočeši přes jeden milion
hektolitrů piva. Největší chybou byl podle analytiků krok
předcházejícího vedení, které svěřilo distribuci do rukou konkurenčního Plzeňského
Prazdroje s vysvětlením, že tak výrazně sníží náklady a
získá nejhustší tuzemskou síť. Výsledek však byl přesně
opačný - plzeňští obchodní zástupci postupně přebrali
Jihočeským pivovarům většinu velkých hostinců a prodejen. I přes dlouhý seznam věřitelů, z
nichž někteří už pohrozili podniku konkursem, existovala
jediná možnost záchrany. "Tou by byl vstup silného
partnera zvenčí.
Zřejmě největší propad mezi velkými tuzemskými pivovary
zaznamenala v roce 1999 akciová společnost Jihočeské
pivovary. V roce 1999 podnik vystavil 656 248 hl piva. To bylo o
245 430 hl méně než v roce 1998. Z celkového výstavu podnik
v tuzemsku prodal 627 457 hl piva a vyvezl pouze 28 791 hl.
Podnik výrobních závodů Samson, Platan a Regent byl na celkové produkci zhruba stejný. Každý z
nich vystavil více než 200 000 hl, nejvíce Platan 225 706 hl.
Hospodářská ztráta v roce 1998 dosáhla 210,459 mil.Kč.
JčP, jimž už v roce 1998 klesl výstav o 129 000 hl na 901 700 hl, tak druhý rok po sobě
zaznamenaly strmý pád produkce. Ten nezastavilo ani napojení
na distribuční síť Prazdroje, ani výměna firemního
vedení, která v posledním lednovém týdnu roku 2000
pokračovala, když Milana De Millana ve funkci generálního ředitele nahradil Miroslav Leština.
Právě svěření celonárodní distribuce, mimo obchodní
řetězce, do rukou Prazdroje pokládají analytici za jednu ze
základních chyb. Obchodní zástupci konkurenčního podniku,
hodnocení za prodej svých značek, totiž jihočeskému podniku, přetáhli odběratele.
Nejvíc na to doplatila, vlajková loď, pivovar Samson, z níž
minulé vedení hodlalo vytvořit silnou celostátní i exportní
značku.Samson přitom v roce 1999 uvařil o víc než sto tisíc
hl méně než v roce 1998 - jen 225 239 hl piva. V Česku přitom prodal jen 200 000 hl. Export tohoto piva, i přes obecně ceněné označení
Budweiser Bier, které však firma nesměla na základě
soudního výroku v Německu v této zemi používat, dosáhl jen
necelých 25 000 hl. Zamýšlený prodej Třeboně i Protivína se zatím nezdařil a patrně
současní akcionáři neměli na to, aby do firmy vložili
další nutné peníze. Majoritním akcionářem byla společnost
ČAS-FIN, spojovaná se šéfem českého fotbalu Františkem
Chvalovským. Ta v JčP držela 71,07 % akcií, ale její vliv
slábl, protože i přes její odpor byl Leština zvolen novým
šéfem. Naprázdno zatím vycházela i snaha ČAS-FIN podnik
sanovat a zastavit jeho pád.
12.2.2000 Čtenáři
mínili o Jihočeských pivovarech, že za potíže může
špatný majitel i vedení
Za současné hluboké
potíže skupiny JčP mohl podle čtenářů Mladé Fronty Dnes
jednoznačně jednak její majitel - společnost ČAS-FIN
patřící podnikateli a předsedovi fotbalového svazu
Františku Chvalovskému, jednak nejvyšší vedení firmy.
Většina čtenářů rovněž viděli poslední možnost
záchrany podniku v převzetí novým bohatým vlastníkem.
"Jak dál? Jihočeské pivovary
zkrátka potřebují nového majitele, který přinese potřebné
peníze a nebudeme mít za sebou jen dluhy," argumentovala
například studentka z Českých Budějovic Veronika
Stulíková. "Přece vedení nemohlo sázet na značku
Samson jen proto, že nese zeměpisné označení původu Budweiser Bier. Vždyť
Samson ve světě nikdo nezná!" Podobně argumentovala
další českobudějovická vysokoškolačka Monika Veselá.
"Pokud chtějí uspět se známkou Samson, musejí masivně
investovat do reklamy. Že je to pivo z Budějovic, to nikomu nic neřekne," mínila Veselá. Ta
zároveň odsoudila Chvalovského snahy získat v privatizaci
Budějovický Budvar. "Už nadělal dost škody v JčP,
ještě tak aby poškodil úspěšný Budvar." Manažerka z
Českých Budějovic Lenka Syrovátková označila strategii společnosti ČASFIN, jak
ovládnout i Budvar, za zvláštní. "Poté, co ukázali
své umění v JčP, by ani neměli dostat příležitost
ucházet se o Budvar," pravila. Rovněž vyslovila názor,
že do zadlužených pivovarů musí přijít bohatý investor. Ladislav Švehla, který
pracoval třiatřicet let v Regentu jako řidič a nyní je
nezaměstnaný, označil za největší chybu vedení, že
předalo distribuci do rukou konkurenčního Prazdroje.
"Pokles výroby už trvá dlouho, lidé chodí s rukama v kapsách po dvoře, nemají co
dělat. Přece když si najmu cizí dopravu, nemůže to být
levnější?" divil se nad strategickými tahy manažerů
Švehla. Další propuštěný zaměstnanec, který se bál
zveřejnit jméno a pouze uvedl, že ve firmě pracoval čtyřicet let, viděl největší chybu ve
starším rozhodnutí. "Nechápu, proč zrušili obchodní
oddělení v Platanu a Regentu. Všechny pravomoce převedli na
mladé manažery do Budějovic, kteří řídili takový kolos od
stolu. Proč si nový generální ředitel pan Leština hned
po příchodu do podniku musel
koupit mercedes za dva miliony korun? Takhle to přece dělat
nejde," zlobil se. Ozval se i Jan Vojík, starosta
Protivína, kde je pivovar Platan se 140 lidmi největším
zaměstnavatelem. "Hlavní příčinou nynějších potíží JčP je práce managementu,
který zcela nesmyslně předal distribuci Prazdroji. Já spíše
vůbec nechápu, jak někdo, kdo nezaplatí za firmu a má
spoustu dluhů, může v pohodě dále podnikat," řekl
starosta Vojík. Ozval se rovněž majitel píseckého hostince u Hájků Václav
Svoboda, který se svěřil se zkušenostmi s novými dealery.
"Nedávno přijel nový obchodní zástupce a já po něm
chtěl nové sklenice s logem. Odpověděl mi, že na Platan nic
firma nedává. Prý abych přešel na Samson, pak vše dostanu. Samson tu ale nikdo nechce, lidé
jsou zvyklí na Platan. To je přece neskutečná obchodní
politika," uzavřel hostinský.
(1.3. 2000) Potížemi zmítané
JčP přistoupily k propouštění zaměstnanců v závodech
Platan a Regent. Z Platanu měla odejít asi stovka lidí ze 132
zaměstnanců, v Třeboni byla vlna mírnější výpověď
dostalo sedmnáct lidí z celkem 120. Propouštění souviselo s
dlouhotrvajícími neúspěchy s prodejem obou lokálních
pivovarů. Podle dostupných informací dostala zadlužená
společnost nůž na krk od
věřitelských bank - do konce března 2000 měly být Regent i
Platan prodány. Nepřehlednou situací a obavami z budoucnosti
byly tak nejvíce znepokojeni kromě pracovníků i
představitelé obou měst, v nichž pivovary představují
významné zaměstnavatele.
"Nečekali jsme propouštění tak razantní. Nelíbí se
nám ani jeho načasování, vždyť tříměsíční výpovědi
doběhnou přesně před letní sezónou, kdy se prodává
nejvíce piva," reagoval odborový předák Platanu Karel
Brabec. Přímo zaskočeno však razantní vlnou bylo město. Pro propuštěné zbyly dvě
šance - buď je zpátky přijme příští vlastník Platanu,
jinak musejí k dojíždění za prací využít výhodné polohy
na hlavním tahu České Budějovice - Písek. Odborář Brabec
uvedl, že vedení zdůvodnilo snižování počtu zaměstnanců lepší vyjednávací pozicí při
prodeji pivovarů. Stejného vysvětlení se dostalo i
Třeboňským, kde se původně rovněž počítalo s odchodem
většiny zaměstnaných lidí. "Lidé už jsou nervózní z
nejisté budoucnosti. Doufáme proto, že pivovar rychle získá
nového majitele, znova
rozjede výrobu i odbyt, a pak přibere lidi zpět,"
věřila šéfka odborů v Regentu Eva Němcová. Majoritním
vlastníkem JčP byly v březnu 2000 neznámá pražská
společnost Egada,
která koupila 71 % akcií coby propadlou zástavu za
nesplácený úvěr od IPB. Egada sama přiznala, že je pouze
prostředníkem a kryje pravého majitele. Podle zdrojů z
branže jím měla být japonská investiční banka Nomura.
Zadlužené JčP dne 1.března
2000 definitivně potvrdily
úmysl zbavit se Platanu, jednoho ze svých tří závodů.
Téměř všichni zaměstnanci ze 132 dostali tříměsíční
výpověď s tím, že během této doby se skupina pokusí
Platan prodat. Pokud by se to nepodařilo, výroba piva Platan by
zůstala zachována, ale přesune se do Samsonu. Podobný osud
jako protivínský pivovar
čekal i Regent Třeboň. Vedení JčP jednálo se zájemci o
koupi Platanu, přičemž přednostně jej nabídlo městu
Protivín. Kapacitu Platanu nepotřebovali a bylo pro JčP
nákladově výhodnější přesunout uvedenou produkci do
Samsonu. Starosta Protivína Jan Vojík řekl, že místní pivovar jim
společnost nabídla za 200 milionů Kč. "To je pro město
naprosto neúnosná částka, o celé situaci teprve budeme
jednat na zastupitelstvu příští týden," řekl Vojík.
(5.4.2000) Dozorčí rada JčP, jež posuzovala nabídky zájemců o koupi Platanu a Regenta, dala na
počátku dubna 2000 vrcholnému managementu podniku dva
úkoly: V případě Platanu mu zadala vyjednávat s
protivínskou radnicí o konkrétních podmínkách prodeje. U
Regentu definitivní ortel ještě rada nevyřkla s tím, že je potřeba ověřit solventnost
zájemců. "V případě Regentu ještě musíme dokončit
podmínky prodeje a prověřit finanční zajištění zájemců
plus způsob placení," sdělil bez bližších podrobností
předseda představenstva a generální ředitel JčP Miroslav
Leština. Jeden ze zájemců o Regent - majitel
českobudějovické potravinářské firmy Záruba M&K
Miroslav Záruba - viděl největší potíž v nejasné
hospodářské kondici třeboňského závodu. "Tím, jak
skupina hospodařila jako celek, neexistují v účetnictví žádná přesná čísla, která
by jasně ukázala, zda je Regent ziskový, či ztrátový,"
uvedl Záruba. O Regent se ucházelo více zájemců, zatímco o
Platan pouze město Protivín. To bylo dáno vyšší obchodní
hodnotou Regentu především díky výrazně lepší pozici známky a z toho vyplývajícího
postavení na trhu. Hodnota Platanu utrpěla dřívější
profilací značky coby levnějšího piva. Naproti tomu
protivínský pivovar je na tom lépe po technické stránce,
zatímco rozvoj Regentu je značně omezen polohou v Chráněné
krajinné oblasti
Třeboňsko.
Jihočeské pivovary, Samson plus Regent, zdražování v červnu
2000, tedy před sezonou, neplánovaly. "V rámci
probíhající racionalizace výroby snižujeme náklady jinde,
abychom nemuseli zvyšovat ceny," uvedl ředitel Miroslav
Leština.
Ztrátu 285,206 miliónu Kč, což bylo asi o 75 miliónů více
než v předchozím roce, vykázala v roce 1999 a. s. Jihočeské
pivovary. Akcionáři na řádné valné hromadě dne 25.srpna
2000 rozhodli, že nejpozději
do 60 dnů od valné hromady musí být svolána další, která
se bude zabývat postupem restrukturalizace společnosti. Na
programu by měla mít návrh na snížení základního jmění,
které nyní činí 474,702 miliónu korun. Tím chtěla
společnost získat prostředky, které použije na úhradu
ztráty. Auditor JčP zjistil v účetní uzávěrce významné
nedostatky. K 31. prosinci 1999 přesáhly krátkodobé závazky
společnosti oběžná aktiva o 105 miliónů Kč a auditor ve
výroční zprávě vyjádřil nejistotu, zda budou pivovary
schopny pokračovat ve své činnosti. JčP již prodaly v létě
2000 dva ze tří pivovarů.
Po Platanu, který získalo město Protivín, se začátkem srpna
2000 dohodly s a. s. Bohemia Regent na prodeji pivovaru Regent.
Společnosti, jejíž tržby se meziročně snížily z téměř
700 miliónů Kč na 512 miliónů, tak zůstal pouze Samson. Za 25 miliónů Kč v létě
2000 JčP prodávaly budovu bývalého podnikového
ředitelství. Jeho novým vlastníkem se stal Budvar.
S jasným vědomím, že tuzemský pivní trh je více méně
rozdělen a navíc spotřeba piva každým rokem mírně klesá, JčP vyrábějící pivo pod značkou
Budějovický Samson, upínaly na podzim 2000 síly na
zahraniční trhy. Odbyt piva v cizině, nesoucího cenné
exportní označení Budweiser Bier a Budweiser Bürgerbräu,
měl zajistit plánovaný růst výroby. Samson tradičně
vyvážel především na
Slovensko, do Rakouska a Německa. "Podíl exportu na
celkové výrobě hodláme hned v prvním čtvrtletí
příštího roku zvýšit. Slibně se vyvíjejí zejména nové
trhy Francie a Itálie," uvedl v listopadu 2000Miroslav Leština. Firma očekávala růst
vývozu i v USA, kam dosud ročně putovalo okolo 5 000 hl. V
Americe však JčP prodávaly pod tradiční exportní značkou Crystal, protože známku Samson tam má zaregistrovanou
nápojářský gigant Coca-Cola. Vedení firmy si na konci roku
2000 narýsovalo investiční plán, jehož prvním krokem byl nákup
moderního etiketovacího stroje za patnáct milionů korun.
"Posílili jsme obchodní oddělení, cílem je poskytnutí
komplexní péče a servisu našim odběratelům,"
vysvětlil priority Leština. Nedávno společnost prodala i
budovu bývalého
podnikového ředitelství Budvaru. Utržené peníze z
rozprodejů majetku měly pokrýt část nahromaděných dluhů.
JčP zatím ustoupily od záměru přejmenovat název firmy na
Budějovický Samson, protože by to kvůli registracím
ochranných známek v několika zemích znamenal příliš právnicky
komplikovaný, drahý a zdlouhavý proces. Většinovým
vlastníkem společnosti, která zaměstnávala 175 lidí, byla
na konci roku 2000 stále pražská málo známá firma Egada se
70 % akcií, 17 % držel českobudějovický podnikatel Jan Diviš. Egada sama dříve přiznala, že je
pouze prostředníkem, a skutečný majitel pivovarů tak stále
zůstává skrytý v pozadí
"Skupina JčP měla po roce
1990 v rukou všechny trumfy, aby tady dnes mohla stát v podobě
velmi silného a úspěšného kolosu," řekl v lednu
2001 obchodní ředitel
Samsonu Jiří Nekola. "Jenže během těch let totálně
selhal management, jehož špatné řízení společnosti
vyústilo v dnešní stav. Naším úkolem je teď opět obnovit
tradici a pozvednout značku Samson." Nejtěžší rány
utrpěly JčP pod majitelem společností ČAS-FIN, patřící
podnikateli a předsedovi fotbalového svazu Františku
Chvalovskému. Naprosto chybným rozhodnutím se ukázalo
zejména svěření distribuce piva do rukou konkurenčního
Prazdroje. Ten namísto hledání nových odbytišť začal
Jihočechům přebírat odběratele. Chvalovskému na koupi
většinového podílu půjčila IPB a ten jí ručil právě
těmito akciemi. Protože nedokázal dluh splácet, v únoru 2000
akcie propadly IPB. Ta sedmdesátiprocentní podíl obratem
prodala neznámé pražské společnosti Egada, která rovnou
sama přiznala, že pouze kryje skutečné vlastníky. Ti po
celý rok 2000 ze stínu nevystoupili. Do čela obměněného
vedení usedl bývalý šéf jihočeské ODA Miroslav Leština.
Akcionáři pak v roce 2000 rozhodli o razantní
restrukturalizaci. S nahromaděnými ztrátami ve výši takřka
půl miliardy korun se vyrovnali klasickou účetní operací v
podobě snížení základního jmění. V lednu 2001 proběhlo
opětovné navýšení kapitálu a tedy úpis nové emise akcií.
"Cílem je příliv kapitálu nezbytného pro další
rozvoj," prohlásil Leština. Dalším krokem ozdravění
mělo být odhození břemene asi šestisetmilionového dluhu.
Proto firma v roce 2000 prodala oba lokální pivovary - Regent
a Platan - plus další nepotřebné nemovitosti.
"Inkasované peníze poslouží k úhradě závazků,"
řekl spolumajitel JčP Jan Diviš, který v lednu 2001 držel
17 % akcií. Cílem Samsonu byl pochopitelně hlavně růst
odbytu. "Chceme být celostátní značkou s pevným
zázemím v regionu," shrnul obchodní ředitel Nekola.
V červnu 2001 se objevily zprávy, že
výsledky hospodaření a značné množství závazků JčP by
této společnosti mohly způsobit blízké prohlášení
konkurzu. Pivovary, které patřily i do skupiny Investiční a
Poštovní banky a poté rovněž do sféry vlivu vazebně
stíhaného podnikatele Františka Chvalovského, totiž
vykazovaly "všechny možné negativní tendence, jaké si
lze jen představit". S odkazem na interní materiál
Konsolidační banky to uvedly Hospodářské noviny.
Spolumajitel JčP Jan Diviš nicméně sdělil, že situace
"je v řešení". "Myslím, že přímé
nebezpečí nehrozí, že se je podaří ubránit," dodal.
Diviš naznačil, že vzniklou situaci by mohla řešit
nadcházející valná hromada. Společnost JČP skončila
hospodaření roku 2000 ve ztrátě 186,6 milionu Kč při
výnosech v objemu . V roce 1999 firma vykázala ztrátu , o rok
dříve to bylo 210,4 milionu.
Policie v roce 2002 stíhala sedm bývalých členů
představenstva bývalých Jihočeských pivovarů. Manažeři
byli podezřelí z toho, že v letech 1996 a 1997 prodávali
akcie firmy sami sobě pod cenou, a pak je obratem prodali dráž,
což pivovarům přineslo ztrátu.