Od samého
založení města Přemyslem Otakarem II. v roce 1265 se v
Českých Budějovicích vařilo pivo. Jednou z výsad občanů
královského města bylo totiž právo várečné. Karel IV. pak
právovárečným měšťanům přidal právo mílové. S tím se
objevili i první spory. Roku 1464 českobudějovičtí vypravili
rychtáře s ozbrojenci a ničili pivovarská zařízení v
širokém okolí, i ve vesnicích patřících Rožmberkům. Uskutečnilo se i
nové měření ochranné míle a chytří měšťané prosadili
místo od kostela až od Rožnovské brány. Vaření piva se
rovněž postupně stávalo předmětem sporu mezi měšťany a
radnicí. Také radní chtěli získat peníze z prodeje
zlatavého moku. Roku 1495 došlo k dohodě,
podle níž si právovárečníci ponechávají právo vařit
pivo z ječného sladu - červené a město bude vařit pivo
bílé - pšeničné. Radní ve stejném roce dali stavět
vlastní pivovar. Ten stál na začátku historie budoucího
pivovaru Samson. Spotřeba piva v tomto
období rychle rostla. Na vaření piva existoval pořadník,
přísně se dbalo na kvalitu surovin a dodržování
technologie. Sládkové patřili k nejbohatším měšťanům.
Hospodářský úpadek po třicetileté válce vedl k zániku
vaření piva v domech měšťanů a v roce 1722
vzniká pivovar, ve kterém budou vařit pivo měšťané
společně. Od této doby existuje ve městě Velký a Malý
pivovar a spor magistrátu s měšťany pokračuje. Komise
císařovny Marie Terezie v roce 1751 uznává vinu radních a
oba pivovary byly převedeny pod správu
měšťanstva. Dlouholetý spor definitivně končí
vítězstvím právovárečníků v roce 1795 uzavřením
smlouvy o sloučení obou pivovarů .Tento letopočet je
uznáván rokem založení pivovaru Samson. V dalších letech
jsou oba stávající pivovary pouze rekonstruovány. Až v roce
1851 byl na novém pozemku na Lineckém předměstí vybudován
první objekt dnešního pivovaru - lednicový sklep. Poté
dochází k dalším modernizacím, rozloha objektu se rychle
rozšiřuje a po dokončení sladovny v roce 1871 se sjednocuje veškerá výroba v
jediném pivovaru. V souvislosti s chystaným založením
Českého akciového pivovaru a se snahou chránit práva
starší pivovarské firmy, rozhoduje správní rada roku 1894 o
novém názvu : "Budějovičtí právovárečníci -
Měšťanský pivovar Budějovice - založen v roce
1795" (Das Bürgerliche Brauhaus in Budweis). Pivovar se v
dalších letech rozvíjel a jeho výstav neustále rostl. Pivo
se vozilo po celé Evropě, ale také už i do USA. Vařilo se
světlé výčepní 10,6%; dvojitý ležák 11,6%; exportní
ležák 12,6%
a tmavý kozel 13,6%. Na přelomu 19. a 20.století se objevují
první střety s konkurenčním akciovým pivovarem a Plzní.
Světové války a krize přinesly úpadek pivovaru.
Krátkozraké jednání s americkým Anheuser-Busch přineslo
své nepříznivé důsledky v dalších letech. V roce 1945 se
dostal pivovar do národní správy, podnik byl konfiskován a po
roce 1948 se stal součástí spojených jihočeských pivovarů.
První českobudějovický pivovar byl ochuzován centrálním
řízením ve prospěch Budvaru. Byl mu odebrán export, prováděny jen
nejnutnější rekonstrukce. Později byl vývoz omezen jen na
východní Evropu. Po roce 1989 došlo k vytvoření akciové
společnosti Jihočeské pivovary a v roce 1992 se opět objevil
na scéně První českobudějovický pivovar Samson.
Došlo k rychlé modernizaci,
pivovar opět začal exportovat na západ i do USA.
dřívější
názvy piv
Dalila
(tmavé
výčepní)
Po padesáti
devíti letech putovalo českobudějovické pivo opět do USA.
Pivovar uzavřel s americkými odběrateli pro rok 1994 kontrakt na 2000 hl.
Samson v dobývání zámořského trhu předstihl svého
konkurenta Budvar, který z důvodu známkoprávních sporů
nesměl vůbec do USA vyvážet. Ředitel Samsonu Václav Moravec
řekl: "Do USA exportujeme především dvanáctku Crystal,
ale i černou desítku pod stejnou značkou. Vzhledem k delší
přepravní vzdálenosti je doba trvanlivosti u desítky šest
měsíců a u dvanáctky rok," Moravec dále dodal, že pivo
ze Samsonu
bylo zatím určeno pro Texas, Floridu, New York, ale i Boston a
New Jersey. Celý kontrakt vznikl díky spolupráci s
Čechoameričanem Františkem Sudou, který si v roce 1993 odvezl
ze Samsonu několik kartonů piva na výstavu do Las Vegas, kde
americkým obchodníkům pivo za chutnalo
natolik, že se rozhodli začít ho v USA prodávat. Samsonská
dvanáctka se tak v roce 1994 po Rakousku, Německu, a Anglii
začala objevovat i v USA.
Dvě stě let od
svého vzniku si v červnu 1995 připomněl pivovar,
který byl součástí a.s. JčP. Ředitel Samsonu ing. Václav
Moravec v květnu 1995 řekl, že v pivovaru dochází
k rozsáhlé rekonstrukci, po níž by se kapacita produkce
pěnivého moku měla zvýšit z 325 000 hl roku 1994 při
pětidenním pracovním týdnu na půl miliónu hektolitrů a
při nepřetržitém provozu dokonce na 640 000 hl světlé i tmavé desítky a samozřejmě
rovněž dvanáctky. Jak konstatoval Moravec, kolem 87 % piva
bylo určeno zatím pro tuzemské odběratele, ale od roku 1990
rostl i export zejména do Rakouska, Velké Británie a USA. Za
černé stránky historie pivovaru označil Moravec období od
konce druhé světové války do roku 1989, kdy byly investice do
rozvoje Samsonu minimální a pivovar se až počátkem
devadesátých let mohl vrátit ke svému dřívějšímu
firemnímu
názvu - První českobudějovický pivovar Samson, pod nímž
byl znám v Evropě i zámoří. Novou varnu o kapacitě sedmi
várek 430 hl horké mladiny denně uvedl pivovar do provozu v
roce 1996. Hodnota celé dodávky, kterou
zajišťovala a.s. ZVU Hradec Králové, činila 55 mil. Kč.
Řídicí systém pocházel od firmy Siemens a dodavatelem
stavební části byly Českobudějovické pozemní stavby.
Slovenský
pivovar Steiger Vyhne vystavil v červnu 1998 prvních 4000 beden
desetistupňového piva Samson, které vyráběl v licenci
stejnojmenného pivovaru. Při výběru pracovníci Samsonu
navštívili pět slovenských pivovarů a Steiger, jehož
roční kapacita byla 250 tisíc hl, nejlépe vyhovoval
požadavkům. Po privatizaci v roce 1993 v něm byla zahájena
rozsáhlá rekonstrukce, po jejímž kompletním dokončení se
jeho kapacita zvýšila o dalších padesát tisíc hektolitrů.
Licenční smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s možností
výpovědi
při neplnění sjednaných podmínek. Prodej licenčního
Samsonu, který byl stáčen také do sudů, zajišťovala
dceřiná s.r.o. Jihočeské pivovary Slovakia, která sídlila v
Pezinoku. V roce 1997 se na slovenském trhu prodalo 12 000 hl
Samsonu. Licenční výroba se nezapočítávala do
přísných slovenských dovozních kvót, takže Samson
mohl i nadále pivo z Českých Budějovic na Slovensko také
vyvážet. Pivovar Steiger, jehož jediným majitelem byl v roce
1998 Eduard Rada, byl založen v roce 1473. V první etapě jeho rekonstrukce byly
vyměněny kvasné kádě, modernizována byla i lahvovna a
filtrace. Při výrobě Samsonu se používal slovenský slad,
kvasinky stejného typu jako v Českých Budějovicích a
chmelový extrakt z Německa.
Samson, který si navzdory protestům Budvaru vysoudil právo používat
značku Budweiser Bürgerbräu, vyrobil v prvním červnovém
týdnu roku 1998 první dodávku lahvového piva na německý trh
pod touto ochrannou známkou. "První kamion bude určen pro
supermarkety a gastronomická zařízení. Zatím půjde do
prodeje ve
dvou spolkových zemích," uvedl 4.6.1998 Petr Fencl,
generální ředitel JČP. Distribuci na německém trhu
zajišťovala nová firma, v níž měla majoritní podíl
česká strana.
Za první pololetí roku 2000
vystavil pivovar 105 244
hl piva, z nichž bylo 16,5 % prodáno v zahraničí. Provozní hospodaření bylo
ztrátové. S novým produktem vstoupil pivovar na
předvánoční trh. "Díky novému etiketovacímu stroji,
který jsme pořídili, máme možnost produkovat zcela nový
obal našeho piva, a to u půllitrových i třetinkových
lahví," vysvětlil v prosinci 2000 generální
ředitel JčP Miroslav Leština. Láhve s nově vařeným pivem Budweiser
Bürgerbräu zdobil místo klasického krčku tzv. šáteček
na hrdle. "Chtěli jsme obohatit nabídku piva na trhu.
Celosvětovým trendem je výroba kvalitního a vícestupňového
piva," vysvětlil obchodní ředitel ing. Jiří Nekola.
"Světlý ležák Budweiser Bürgerbräu, který obsahuje
12,6 % původní stupňovitosti, se tady vařil od 90.let 19.
století až do roku 1938 zejména na vývoz do střední a
západní Evropy i na Balkán," dodal J. Nekola. Podle jeho
slov se jednalo o pivo na opravdové pochutnání, sváteční
stůl. "Má plnou, hořkosladkou chuť, která je typická
pro budějovická piva." V prodeji byl na konci roku 2000 v
půllitrových i třetinkových lahvích a jak se po necelém
měsíci, kdy byl v distribuci, ukazovalo, je o něj velký
zájem. V Samsonu, který v prosinci 2000 produkoval celkem sedm
druhů piv, se management v rámci restrukturalizace zaměřil
zejména na kvalitu. "Dobré pivo tady vařili už naši
předci, kteří obstáli i jako vývozci, a my na tuto tradici
chceme navázat. Zaznamenali jsme výrazný pokles reklamací a
začínají se k nám vracet restaurace i zákazníci, kteří v
minulosti přecházeli na jiné značky," dodal ještě
generální ředitel M. Leština. V roce 2000 pivovar vyvezl 25,6
tis.hl. JčP v roce 2000 zvýšily úvěrové zatížení o 57
miliónů na 475 miliónů Kč. Naopak krátkodobé závazky v
této době klesly o 19 % na 157 miliónů Kč. Auditor firmy
Pavel Ortman připouštěl, že konečný důsledek nesplácení
úvěrů nelze nyní odhadnout. "Na případné závazky
nebyla v účetní závěrce vytvořena žádná rezerva,"
uvedl. Výstav Samsonu sice spadl o 11,2 % na 199 tisíc hl, ale
proti téměř třetinovému pádu let předchozích šlo o
zastavení poklesu. Z této produkce přes 67 % koupili
spotřebitelé v jižních Čechách, zhruba 13 % šlo na export.
Podnik v roce 2000 při tržbách 286 miliónů Kč skončil ve
ztrátě 186 miliónů Kč. Během tří let to byl už třetí
velký propad. Zatímco v roce 1998 činil 210,4, o rok později
to bylo 285,2 miliónu Kč. Firma vykázala koncem roku 2000
záporné vlastní jmění 149 miliónů Kč. Vedení podniku,
který omezil nedůležité výdaje, prodal část majetku,
zpřísnil kontrolu nákladů a reorganizoval obchod, přesto
věřilo v přežití. Proto podle managementu ani nebyly důvody
ke zrušení společnosti či prohlášení konkursu. Naopak s
pivem Budweiser Bürgebräu se měl zaútočit na domácí pivní
elitu.
Překvapivě
optimisticky byla laděna valná hromada a.s. JčP dne 22.června
2001. Firmu přitom interní zpráva Konsolidační
banky (KoB) pokládala vzhledem k výsledkům hospodaření a
obrovskému množství závazků za kandidáta konkursu. Zpráva
představenstva sice připomněla hlubokou platební neschopnost
a celkovou krizi, avšak s odkazem na stočtyřicetiprocentní
růst produktivity práce z tržeb a vystaveného hektolitru piva
věřilo, že to signalizuje změnu pozitivním směrem.
"Očekáváme hospodářské výsledky, které ztráty z
minulých let vyrovnají a vrátí společnost do ziskového
hospodaření," uvedl ředitel podniku Miroslav Leština. S
výjimkou konstatování finančního ředitele Martina Trešla,
že v současné době není splácen žádný úvěr, přičemž
se s věřitelskými bankami jednalo o restrukturalizaci dluhů a
nastavení splátkových režimů, byl ale vývoj hodnocen
nicneříkajícími slovy. "První kvartál byl záporný,
za leden až červen očekáváme výsledek blízký nule.
Rozhodující část roku je před námi a kontrakty nás
opravňují k optimismu," odpověděl například Trešl na
dotaz drobného akcionáře na bilanci roku 2001. Nešlo získat
ani údaje o výstavu, protože podnik profesnímu pivovarskému
svazu měsíční údaje nesděloval. O výsledcích roku 2001 se
proto šlo jen dohadovat. Od věci proto asi nebylo interní
konstatování KoB o těžké komunikaci a složitém přístupu
k aktuálním firemním číslům. "Klíčové bude, jak se
věřitelské banky zachovají. Jestli budou mít dál
trpělivost při vymáhání závazků, nebo ji ztratí. Banky
rozhodnou o tom, zda je optimismus manažerů na místě,"
soudil finanční analytik. Valná hromada schválila změnu
obchodního jména Jihočeských pivovarů na Budějovický
měšťanský pivovar, a. s.. Jeho základní kapitál
činil 27,276 miliónu Kč. Většinovým vlastníkem měl být
budějovický podnikatel Jan Diviš
Na společnost podala 18. září 2001
pražská společnost General Transport Holdings návrh
na prohlášení konkurzu. "Návrh měl všechny
náležitosti a byl zaslán všem známým věřitelům,"
potvrdil 5.října 2001 místopředseda Krajského soudu v
Českých Budějovicích pro obchodní a správní úsek Milan
Tripes. Jak Tripes dále informoval, mezi největší věřitele
pivovaru patřila např. Konsolidační banka a ČSOB. Právě
druhý z uvedených finančních ústavů byl prostřednictvím
General Transport Holdingu údajně hlavním iniciátorem tlaku
na "potopení" pivovaru."Z novodobé činnosti
společnosti nevzešly žádné důvody pro podání návrhu na
konkurz. Se všemi věřiteli jsme uzavřeli dohody a ty plníme,
stejně jako veškeré závazky z běžného obchodního
styku," reagoval generální ředitel Miroslav Leština.
Jakékoli spekulace o důvodech tohoto kroku zatím odmítl
komentovat. "Návrh ještě neznamená, že konkurz bude
vyhlášen. Navíc v této zemi může podat návrh na konkurz
každý na každého," dodal Leština.
Generální ředitel Miroslav Leština řekl dne 26.října 2001:
* Budějovický měšťanský pivovar, nástupce Jihočeských
pivovarů (JčP), čelí návrhu na konkurs, podanému firmou
General Transport Holdings. Není tajemstvím, že bývalé JčP
se dlouhodobě potýkaly s obrovskými finančními problémy. Je
vůbec ve vašich silách konkurs odvrátit?
Návrh na konkurs - tak, jak byl podán, a tak, jak my ho dnes
vidíme ze spisu - chápeme jako řízenou akci, která má
vyvolat nedůvěru vůči našemu obchodnímu jménu. Je zde
snaha využít aktuální situace na trhu třetí osobou.
Nezakrývám, že zde stále určité problémy trvají,
podotýkám ale, že je už dva roky úspěšně řešíme.
* Cítíte se poškozeni?
Ano. Návrh na prohlášení konkursu byl podán společností,
která s námi obchodně nikdy nespolupracovala a nejedná se
tedy o přímý závazek. Tato společnost koupila pohledávku a
hned následující den podala k soudu návrh na prohlášení
konkursu. Závazek za tímto věřitelem nám však nikdy platně
právně nevznikl. Připravujeme pro soud vyjádření k
nedůvodnému podání návrhu na prohlášení konkursu a naši
právníci současně shromažďují podklady k podání podnětu
vyšetřovacím orgánům z důvodu podezření, že došlo k
protiprávnímu jednání s cílem poškodit naši společnost a
vyvolat lavinovou reakci směřující k zániku pivovaru.
* Přesto se v souvislosti s Budějovickým měšťanským
pivovarem v kuloárech stále mluví o velkých dluzích…
Splatili jsme valnou část všech závazků, zejména z
obchodního styku. S ostatními věřiteli jednáme a myslíme
si, že výsledek bude ku prospěchu obou stran.
* Po určité odmlce se kolem Budějovického měšťanského
pivovaru znovu rozvířily mediální vody také kvůli vašemu
útoku na ochrannou známku Budweiser patřící státnímu
Budějovickému Budvaru.
My to jako útok nechápeme. Jde nám jen o ochranu vlastních
historických práv. Budweiser Bier - Budějovické pivo, mají
rozhodnutím Vrchního soudu právo využívat oba pivovary.
Žádáme o výmaz všeobecného přídavného jména Budweiser -
budějovický jako ochranné známky. My jsme tu byli o sto let
dříve než Budvar, a proto tvrdíme, že máme stejné, ne-li
větší, právo užívat Budweiser jako součást kombinované
značky také.
* Ředitel Budvaru Jiří Boček nedávno prohlásil, že už
při dřívějším sporu mezi JčP a Budvarem v Německu
spolupracovali právníci JčP s právníky americké
společnosti Anheuser Busch. Jste na Američany napojeni?
Ne. A vyjádření pana Bočka považuji za unáhlené a ryze
spekulativní.
* Nicméně se v této souvislosti lze jen stěží ubránit
spekulaci, že vám jde o zvýšení ceny pivovaru před jeho
následným prodejem.
Jde nám jen o jedno. Stabilizovat, restrukturalizovat a uchovat
více než sedmisetletou tradici výroby piva v Českých
Budějovicích a více než dvousetletou tradici pod značkou
Budweiser Bier z Budějovického měšťanského pivovaru.
* Opravdu?
Jinými slovy znovu opakuji, usilujeme o nápravu špatného
politicko - obchodního rozhodnutí z roku 1991, kdy došlo k
hektickému odtržení Budvaru z rodiny Jihočeských pivovarů
bez vyřešení známkoprávních vztahů. Neútočíme na
Budvar. Chceme jen zpět svá historická práva a jsme
připraveni se dohodnout."
Zdražení piva před zimou, kdy po letním vrcholu pivní
sezony tradičně klesá odbyt, bylo v jihočeském regionu
neobvyklé. Jenže Samson to mohl obhájit -
zdražil od listopadu 2001 poprvé po dvou
letech, kdy procházel těžkou krizí. "Zvýšení cen v
průměru o 5 % vychází z kalkulace avizovaného růstu cen
energií - elektřiny a vody," řekl obchodní ředitel
Jiří Nekola.
Hrozbu soudu mezi městem Třeboň a pivovarem ve
věci užívání třeboňského znaku na pivních etiketách
obě strany zažehnaly. Městský úřad hodlal prostřednictvím
svého právníka pivovar se sídlem v Českých Budějovicích
žalovat za to, že jako nástupnická firma bývalého
vlastníka značky Regent, Jihočeských pivovarů, dlužila
městu částku 300 tisíc korun za jeden rok užívání znaku v
polovině 90. let. Na takovou sumu si město svůj znak cenilo.
" Žádný soud nebude, protože došlo k mimosoudní
trojdohodě mezi námi, městem a Bertinými lázněmi, které
radnici ze sta procent patří. Všechny tři strany měly u sebe
navzájem pohledávky a závazky. Domluvili jsme se, že si je
navzájem vyrovnáme a sepíšeme o tom smlouvu," uvedl v prosinci
2001 ředitel Miroslav Leština. Ten při hájení
zájmů firmy poukázal na smlouvu pivovaru s Bertinými
lázněmi, podle níž se mělo v lázeňském areálu točit
pivo Samson, nikoli Regent, jak tomu bylo dnes. Výsledkem dohody
bylo, že v lázních zůstalo pivo značky Regent jako místní
výrobek. Mimosoudní dohodu ocenil i starosta Třeboně Jiří
Houdek, podle jehož slov bylo podstatné, že nikdo nebude nikomu
nic dlužen. K částce 300 tisíc korun za užívání znaku
dodal, že šlo o hrubou částku, která mohla být ještě
vyšší díky úroku. "Právě to by se prokazovalo u
soudního líčení, které jsme zažehnali vzájemnou
domluvou," doplnil Houdek.
Novinkou konce roku 2001 byl Budweiser
Bürgerbräu Stout (alk.: 8 %). Začal se prodávat v
nevratných třetinkových lahvích, v podstatě to byly lahve
NRW, akorát na nich bylo nad etiketou na obvodu vyraženo B.B.B.
ANNO 1795. Jedna láhev stála přímo v pivovaru něco přes 17
Kč.
Budějovický měšťanský pivovar, nástupce
bývalých Jihočeských pivovarů (JčP) a výrobce Samsonu,
nesměl na domácím trhu prodávat a distribuovat pivo pod
označením Budweiser Bürgerbräu. Na podnět Budvaru o tom v
rámci předběžného opatření rozhodl 19.prosince 2001
Krajský soud v Českých Budějovicích. Svůj verdikt soud
zdůvodnil tím, že etiketa Budweiser Bürgerbräu, používaná
měšťanským pivovarem, může být přímým spotřebitelem
zaměněna s výrobky Budvaru. Předběžné opatření už bylo
platné. "Rozhodnutí je v podstatě obdobné jako v
Německu ve stejné věci a vyjadřuje zájmy chráněné
zákonem," okomentoval úspěch Budvaru jeho ekonomický
manažer Petr Jánský. Připomněl, že proti předběžnému
opatření bylo možné odvolání, to ale nemělo odkladný
účinek, což znamenalo, že i když se měšťanský pivovar
odvolá, do doby jiného rozhodnutí s pivem Budweiser
Bürgerbräu do prodeje nesměl. Tento spor mezi dvěma
českobudějovickými pivovary, jejichž vedení sedělo ještě
před nedávnem na židlích jen pár metrů od sebe, rozhodně
nebyl ničím novým. Začátkem roku 2000 se totiž podařilo
Budvaru vytlačit tehdejší JčP se známkou Budweiser
Bürgerbräu z Německa. Jihočeské pivovary změnily své
jméno na Budějovický měšťanský pivovar (BMP), což byl
český překlad už zmíněného označení a konflikt začal
gradovat. 19. července podal BMP podnět k Úřadu
průmyslového vlastnictví ČR na výmaz ochranné známky
Budweiser registrované Budvarem a krátce nato atakoval další
tři budvarské značky - takzvaný krček s označením
Budweiser Budbräu, válečnou značku Budweiser Budvar psanou
švabachem a značku Budweiser Bier Budbräu. "Jde nám jen
o ochranu vlastních historických práv. Budweiser Bier -
Budějovické pivo, jako označení původu, mají rozhodnutím
Vrchního soudu právo využívat oba pivovary. Žádáme o
výmaz všeobecného přídavného jména Budweiser -
budějovický jako ochranné známky. My jsme tu byli o sto let
dříve než Budvar a proto tvrdíme, že máme stejné, ne-li
větší právo užívat Budweiser jako součást kombinované
značky také," vysvětloval výpad proti Budvaru
generální ředitel BMP Miroslav Leština. Budvar neotálel a
jako protiútok napadl měšťanský Budweiser Bürgerbräu. Soud
mu dal zatím za pravdu.
O známku Budweiser a její varianty vedl Budvar už celá
desetiletí boj především s americkým pivovarnickým
gigantem, společností Anheuser Busch (AB), prakticky po celém
světě. Právníci největšího tuzemského exportéra piva
v roce 2000 bránili značku před AB asi ve 40 soudních sporech a
zhruba stejném počtu správních řízení vedených
patentovými úřady. Úspěšní byli v poslední době
například v Německu, Rusku, Bulharsku, v Pobaltí,
Švýcarsku, či na Novém Zélandu.
Samson, se sice potýkal s finančními potížemi a velkými
dluhy z minulosti, ale přesto se mu v roce 2001 překvapivě
podařilo zvednout výrobu o 13 % na 223
tisíc hl. Za jejich prodej pivovar utržil 240 milionů korun.
Podnik většinu piva prodal v Jihočeském kraji. Dalších
30 % z produkce putovalo do ostatních částí republiky a
17 % na export. Nejvíce do Německa, Rakouska, Ruska a Itálie.
Čtyři z pěti vyrobených piv tvořily desítky, zbytek
speciální vícestupňová piva dvanáctka, třináctka a
nejsilnější osmnáctka. "Do výsledků se promítl
úspěšný začátek restrukturalizačních opatření
vedoucích k záchraně společnosti. Podařilo se nám vrátit
se do ztracených hospod a restaurací díky výrazně zlepšené
a stabilní kvalitě piva Samson - Budweiser Bier. Získali jsme
nové trhy v zahraničí, zejména s novým pivem Budweiser
Burgerbräu," uvedl šéf pivovaru Miroslav Leština. Samson
patřil českobudějovickému podnikateli Janu Divišovi, který
se stejně jako jeho předchůdce, podnikatel a bývalý
předseda fotbalového svazu František Chvalovský, snažil
úspěch pivovaru spojit s kouzelným souslovím Budweiser Bier.
Úřad na ochranu průmyslového vlastnictví zamítl v březnu
2002 žádost BMP na výmaz ochranné známky Budweiser
patřící Budvaru. Současně odmítl BMP zaregistrovat značku
Budweiser Bürgerbräu. Měšťanský pivovar se proti tomu
odvolal. Rozhodnutí patentového úřadu předcházel verdikt
soudu, který v prosinci 2001 v rámci předběžného opatření
zakázal nástupci Jihočeských pivovarů na domácím trhu
prodávat a distribuovat pivo pod tímto označením. BMP dosáhl
jediného, byť zanedbatelného, úspěchu - výmazu švabachem
psané známky, kterou Budvar nepoužíval už od druhé
světové války. "Jde o prvoinstanční rozhodnutí, proti
němuž je možné se odvolat k Patentovému soudu a následně k
Nejvyššímu soudu. Očekáváme, že vedení BMP tento krok
učiní," sdělil ředitel Budvaru Jiří Boček. Šéf BMP
Miroslav Leština potvrdil úmysl odvolat se poté, co obdrží
rozhodnutí.
BMP na jaře 2002 vedl jednání s americkou firmou Bodega 1800 o
dodávkách až padesáti kontejnerů piva Samson ročně do
regionu Floridy.
Při Hornických slavnostech města Rudolfova se dne 1.6.2002
čepoval Rudolfovský ležák, který vyrobil speciálně pivovar
Samson. " Jde o mladé nefiltrované pivo, se kterým se
lidé jen tak nesetkají," uvedl organizátor.
BMP nesměl od jara 2002 na svých
etiketách užívat oficiální znak města České Budějovice.
Exkluzivní právo tak nadále zůstalo v rukou konkurenčního
Budvaru, ačkoliv ve městě vařily pivo oba dva. Samson o znak
požádal radu města, ale ta to zamítla. "Nemohli jsme
porušit exkluzivitu na pivo patřící Budvaru, protože ten na
základě smlouvy dává městu sponzorský dar jeden milion
korun ročně," vysvětlil lidovecký radní Rudolf
Vodička. "Podle našeho mínění by právo užívat znak
měl mít každý, kdo o to řádně požádá a splní
potřebné podmínky. Není přece možné někoho
zvýhodňovat," reagoval na rozhodnutí šéf pivovaru
Miroslav Leština.
BMP, jenž zadlužený a ztrátový
stál v roce 2001 na pokraji bankrotu, konečně snížil své
dluhy. Vedení firmy se během uplynulého roku podařilo srazit
bankovní úvěry z 475 milionů korun na 279 milionů. Údaje se
dozvěděli akcionáři společnosti na valné hromadě dne 24.června
2002. Firma však i nadále zůstávala výrazně
ztrátová v roce 2001 dosáhl prodělek 131 milionů korun, rok
předtím to bylo 186 milionů. Manažeři zlepšující se trend
označili za důkaz úspěšně probíhající záchranu a
ozdravení pivovaru. "Společnost není v úpadku z důvodu
jejího předlužení. Nadále představenstvo postupně
přijímá opatření za účelem řešení ztrát z let
minulých," řekl akcionářům předseda představenstva a
generální ředitel podniku Miroslav Leština.
Krajský soud vydal v prosinci 2001 na návrh Budvaru
předběžné opatření, jímž uložil BMP povinnost zdržet se
distribuce a prodeje piva s označením Budweiser Bürgerbräu.
Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí po vyjádření obou stran
koncem března 2002 potvrdil s upřesněním v duchu
přípustného označení místa původu - tedy že zmíněný
pojem Budweiser Bürgerbräu na etiketách musel být umístěn
pod nebo nad vlastním názvem piva a nesměl přesáhnout
polovinu velikosti tohoto názvu. Protože odvolání BMP proti
prosincovému předběžnému opatření nemělo odkladný
účinek a pivovar dál distribuoval svůj výrobek s napadeným
označením, podal Budvar k Okresnímu soudu v Č. Budějovicích
návrh na výkon rozhodnutí, a soud vyměřil žalovanému
subjektu v červnu 2002 pokutu ve výši 100 000 korun.
Aby zjistil alespoň přibližně rozsah
škod způsobených pivovaru dne 8.srpna 2002
rozvodněnou Malší, musel jeho generální ředitel některými
částmi podniku proplavat. "Jako styl jsem nejčastěji
používal prsa," řekl se zjevnou ironií Leština. Brzy
ráno totiž řeka, na jejímž břehu pivovar leží, zbortila
plot a začala brát uskladněné pivní sudy. Ačkoli se
Leština okamžitě s několika desítkami zaměstnanců pustil
do záchranných prací, zdivočelá řeka jich přesto odnesla
možná pár set. Na ochranu dalších prostor pivovaru ale
nezbýval čas. "Ve sklepích máme sedm metrů vody, museli
jsme proto zastavit výrobu," konstatoval Leština. Podle
jeho odhadů přišla firma o desítky miliónů korun. "O
tom, že se bude upouštět přehrada Římov jsme se dozvěděli
až ve čtvrtek ve tři hodiny ráno. Kdybychom byli varováni
včas, mohli jsme škody alespoň minimalizovat,"
postěžoval si šéf pivovaru. "Osmdesát procent pivovaru bylo pod vodou. Ta zatopila
sklady i výrobní linky," potvrdil. Nejvíce práce dalo
zaměstnancům pochytat prázdné plovoucí sudy. Hrozilo
nebezpečí, že se po rozbouřené Malši dostanou do města a
ucpou průduchy pod mosty. Voda by se rozlila i do míst, kam se
nedostala. Malše se v případě pivovaru
vrátila do svého původního řečiště. V místě, kde
teď stojí, totiž kdysi opravdu tekla.
BMP, jejž vybudovali v roce 1795 na
Lineckém předměstí na
břehu Malše němečtí právovárečníci, přežil konfiskaci
v roce 1945 i hrozbu bankrotu v roce 2001. Když v červnu 2002
manažeři na valné hromadě tvrdili, že výrobce piva Samson
má nejhorší za sebou, nemohli tušit, co strašlivého je
čekalo. Rozvodněná řeka během jednoho týdne hned dvakrát
zaplavila velkou část pivovaru. Škody na zničeném
zařízení podnik odhadly na 80 milionů Kč. Zaměstnanci
odmítli zvěsti, že jde o smrtelnou ránu. „Zcela určitě
přežijeme,“ tvrdil Miroslav Leština. Pivovar dostal dvě
rány - nejprve ve čtvrtek 8. srpna, kdy se přihnala stoletá
voda po Malši. „Selhala městská povodňová komise, vůbec
nás nevarovala, takže jsme se nestačili ani připravit,“
upozornil Leština. Rozbouřená řeka ráno odnesla stovky
prázdných sudů ze dvora, poškodila sklady, zalila sklepy. A
především zničila stáčecí linky sudového i lahvového
piva a přetlačené tanky. Všichni zaměstnanci včetně šéfa
Leštiny tenkrát ve spodním prádle plavali po dvoře - chytali
sudy a další věci, co šlo zachránit. Povodeň ušetřila jen
varnu a spilku, které byly na horním dvoře. Pracovníci
společnosti byli celý víkend v práci a uklízeli spoušť po
ničivém živlu. Zbytečně. Podruhé, v pondělí 12. srpna,
už krizový štáb pivovarníky varoval před další
záplavovou vlnou - ale nebylo to nic platné. „Okolo pivovaru
jsme vystavěli hráze. Jenže tentokrát byla voda ještě o dva
metry vyšší a daleko dravější,“ vzpomínal ředitel.
Pivovar zatím dál zásoboval své odběratele ze zásob, které
si navařil dopředu na letní sezonu. Pivo měl sice kde vařit,
ale už ne kde stáčet. Pomoc proto nabídl Regent Třeboň,
konkurenční boj jako by šel v krizi stranou. „Vozí k nám
nefiltrované pivo a my jim ho upravíme a stáčíme do lahví i
sudů,“ uvedl sládek Regentu Jaromír Klouda.
BMP překonal prvotní šok ze dvou záplavových vln, při
kterých došlo k obrovským škodám na majetku a s velkým
nasazením svých zaměstnanců a dobrovolníků obnovil
distribuci a vaření piva. Od 19.8.2002 již probíhala
distribuce obvyklým způsobem v závislosti na možné dopravní
obslužnosti. Zákazníci mohli zavolat na bezplatnou linku a
informovat se o podrobnostech distribuce, nebo nahlásit škody
na výčepních zařízeních. Prodej v prodejně Cash &
Carry byl nepřerušen. Pivovar musel strhnout hlavní budovu
skladu, jehož statiku narušila povodeň. Vedle skladu byly
odstraněny i podemleté objekty pomocných provozů a garáží.
BMP dne 28.8.2002 obnovil stáčení
piva, které na dva týdny vyřadila povodeň. Pro
muže-zaměstnance to znamenalo, že konečné mohli shodit z,
tváří plnovousy.. " Po povodních jsme si všichni
slíbili, že se neoholíme dříve, než opět zprovozníme zařízení a stočíme první
pivo," vysvětlil Miroslav Leština. Stáčecí linky
zatím fungovaly jen provizorně.
Zatímco konkurenční pivovary v
Třeboni a v Protivíně při záplavách BMP ochotně pomohly a
nabídly mu své kapacity, národní podnik Budějovický Budvar
se podle generálního ředitele BMP Miroslava Leštiny zachoval
opačně. Leština navíc uvedl, že druhý českobudějovický
pivovar se pokusil povodní využít k převzetí pozic
BMP na trhu. Vedení Budvaru tato tvrzení odmítlo. "V době, kdy stát deklaroval pomoc
všem
postiženým v zaplavených oblastech, se zástupci státního
pivovaru snažili využít našich problémů a vytlačit nás z
trhu. Našim odběratelům tvrdili, že kvůli povodním
končíme svou činnost nejen my, ale i naši distributoři. Tím
se pochopitelně cítíme poškozeni," řekl Leština.
Výhrady vůči obchodním praktikám Budvaru založil pivovar
na poznatcích velkoobchodníků a distributorů piva. "Je
zarážející, že Budvar se v době, kdy se celá země
probouzela z povodňového šoku, snažil poslat ke dnu podnik,
který zaměstnává 140 lidí, z nichž mnozí byli sami
povodněmi postiženi. Chápu sice, že mohlo jít o selhání
jednotlivců, to však obecnou rovinu problému nemění,"
sdělil v říjnu 2002 Leština. Budvar tvrzení
svého menšího konkurenta odmítl. "Poté, co nám
zástupci BMP při osobním setkání dne 19.8. 2002 přednesli
svou žádost o pomoc při stáčení piva, pochopili jsme
složitost jejich situace a obratem jim následující den
zaslali konkrétní nabídku pomoci v oblasti stáčení
sudového piva. Z technologických důvodů jsme BMP nemohli
nabídnout možnost stáčet pivo lahvové. 23.8. jsme od pana
Leštiny obdrželi zamítavou odpověď se sdělením,
že využili nabídky jiných pivovarů," reagoval obchodní
manažer Budvaru Robert Chrt a poznamenal, že tím Budvar
považoval celou záležitost za ukončenou, neboť jeho vedení
předpokládalo, že BMP už pomoc nepotřeboval. "Veškerá
další obvinění BMP jsou nerelevantní a jsou takového
charakteru, který se těžko vyvrací," konstatoval Chrt. V
říjnu 2002 už pivovar, byť v
provizorních podmínkách, vyráběl opět na dvě směny. Spolu
s likvidací následku povodní BMP současně zahájil
přípravné práce na obnově a modernizaci celého pivovaru.
Dvě polonahé krásky povalující se
po silném motocyklu Harley-Davidson. Doporučují vám "konečně
pivo" - říznou desítku Samson. BMP však nápaditá a provokativní
kampaň zatím moc nepomohla. Pivovar v roce 2002 uvařil a prodal 209 500
hl piva, což v meziročním srovnání představovalo skoro šestiprocentní
pokles. Podle vedení to byl důsledkem povodní, které na jeden měsíc
vyřadily pivovar z provozu. "Povodně zapříčinily jednak znatelný
pokles poptávky, jednak přímo ovlivnily chod celého pivovaru," připomněl
generální ředitel Miroslav Leština. Tržby BMP následkem slabšího
celkového odbytu klesly o devět milionů korun na 195 milionů. Domácí
propad prodejů alespoň částečně vylepšily úspěchy v zahraničí -
dařilo se především v sousedním Rakouskou. "Podíl exportu se zvýšil
na téměř 15 %. Vyvážíme do 17 zemí celého světa," uvedl
obchodní šéf Jiří Nekola. Zadlužená a ztrátová firma prožívala těžké
období. Sotva se začala odrážet od úplného dna, kde skončila za éry
dřívějšího vlastníka Františka Chvalovského, dostala další ránu
- povodně. Hlavním úkolem bylo co nejdříve vylepšit pošramocené
finanční zdraví společnosti. Provozní hospodaření pivovaru v roce
2002 skončilo kladným výsledkem teprve podruhé od roku 1996 - provozní
zisk činil 60 milionů korun. Jenže celkový výsledek srážely dolů
velké dluhy z minulosti. Jen bankovní úvěry činily v roce 2002
čtyři stovky milionů korun. Hospodaření pivovaru v roce 2002
skončilo ztrátou 90 milionů korun, rok předtím byla ztráta
ještě o
čtyřicet milionů vyšší. Celková výše nahromaděných ztrát z
minulých let se vyšplhala na 354 milionů korun. Firma ve výroční zprávě
přiznala, že na zaplacení takové sumy teď nemá peníze. "Přesto
lze předpokládat, že v souladu se zahájením restrukturalizace a jejím
dosavadním pokračováním bude neuhrazená ztráta v následujících
období vypořádána," věřila finanční ředitelka Štěpánka
Kolářová. K tomuto názoru se přiklonil také nezávislý auditor na základě
zlepšujícího se trendu hospodaření a snižujícího se úvěrového
zatížení pivovaru. "V této souvislosti uvádíme, že společnost
není v úpadku z důvodu jejího předlužení," napsal auditor ve
své zprávě. Rozhodujícím majitelem firmy zaměstnávající 150 lidí
byl v roce 2002 českobudějovický podnikatel Jan Diviš, jenž držel
85 % akcií.
Pivovar pro čtvrtý ročník rudolfovských hornických
slavností (7.6.2003) vedle speciálního 13 nefiltrovaného ležáku
připravil i sběratelské lákadlo. Samson připravil 1/2
miliónu lahví, kde na zadní etiketě bylo logo
slavností, což byla příležitost pro sběratele.
Pivovar slavil v roce 2003 úspěchy v USA. Vzbudil zájem mimo
jiné na výstavě America`s Food & Beverage Show, kde získal
kontakty na americké společnosti mající zájem o spolupráci a
distribuci tohoto piva na americký i karibský trh. Společnost Bodega
1800 by měla například zájem o odběr 40-50 kontejnerů ročně. Na
jednání o konkrétních podmínkách obchodu, které obě společnosti
vedly, se podílela i agentura CzechTrade.
Českobudějovický krajský soud zakázal v únoru
2004 BMP používat označení Budweiser Bürgerbräu jako značky piva.
Soud vyhověl žalobě Budvaru, podle níž značka vzbuzovala dojem, že pivo
je jeho výrobek. "Budějovický měšťanský pivovar nesmí toto označení
užívat," uvedl mluvčí Budvaru Martin Doležal. Budvar tvrzení o záměně
doložil u soudu průzkumem mezi spotřebiteli, podle kterého se polovina z dotázaných
domnívala, že pod touto značkou se skrývá budvarské pivo. Rozhodnutí soudu
nenabylo právní moci. Předcházelo mu předběžné opatření v roce 2003 na
žádost Budvaru. Šéf BMP pokládal spor za uzavřený. "Soud jen
potvrdil skutečnost existující více než dva roky. Vyhověli jsme tehdy předběžnému
opatření a od té doby používáme novou chráněnou značku B.B. originál
světlý ležák s označením původu Budweiser Bürgerbräu," uvedl
Miroslav Leština.
BMP neuspěl v lednu 2005 se svým návrhem na výmaz Budvaru z obchodního rejstříku ani u Vrchního soudu v Praze. Měšťanský pivovar tvrdil, že právní postavení Budvaru jako národního podniku nemá oporu v zákoně, a Budvar tudíž právně neexistuje.
BMP prodal v roce 2004 v Jihočeském kraji dvě třetiny své produkce - 129 000 hl.
BMP po více než padesáti letech mohl svůj světlý ležák opět označovat ochrannou známkou B.B. Budweiser Bürgerbräu. Umožnil to Úřad průmyslového vlastnictví, který mu koncem listopadu 2005 tuto více než stoletou ochrannou známku zaregistroval. Pivovar to oznámil 16.prosince 2005 po doručení písemného vyrozumění. Jeho ředitel Miroslav Leština rozhodnutí označil za průlomové, protože všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na národní podnik Budějovický Budvar. "Věřím, že to posílí naši obchodní pozici. I když je známka registrovaná jen pro Česko, v zahraničí nám může pomoci v soudních sporech, které v některých zemích z podobných důvodů vedeme jak s Budvarem, tak americkým pivovarem Anheuser-Busch," uvedl. Název Budweiser Bürgerbräu (Budějovický měšťanský var) pivovar v nedávné minulosti několikrát na lahvích i reklamních předmětech používal. Na návrh Budvaru mu to soud vydáním předběžného opatření vždy zakázal. "Teď z Budweiser Bürgerbräu uděláme naši hlavní značku," plánoval Leština.
BMP se zúčastnil 16. ročníku slavností piva v Táboře, které se konaly od 31.1. do 3.2.2006. „Do odborných degustací o Českou pivní pečeť jsme přihlásili šest vzorků. Věřím, že naše piva uspějí. Mám favorita. Je to náš originální světlý ležák Budweiser Bier. Z minulých ročníků si naše piva odvezla i zlatá ocenění. Táborské slavnosti netvoří ale jen odborné soutěže, ale v laické části mohou spotřebitelé ochutnat naše točené pivo. Dalo by se říct, že slavnosti jsou jednou velkou ochutnávkou. Přímo od pivařů si můžeme vyslechnout názor na naše piva. To je pro nás velmi důležité.“, řekl v lednu 2006 Miroslav Leština.
BMP neuspěl u Městského soudu v Praze. Soud zamítl v lednu 2006 správní žalobu, kterou BMP podal proti rozhodnutí
Úřadu průmyslového vlastnictví z 8.1.2003 s cílem dosáhnout výmazu ochranné známky „Budweiser Bier Budbräu“ z rejstříku ochranných známek. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví z roku 2003 bylo rozsudkem potvrzeno a ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“, jejímž majitelem je Budějovický Budvar, n.p., zůstala i nadále v platnosti. BMP se žalobou pokoušel dosáhnout výmazu ochranné známky č. 113067 „Budweiser Bier Budbräu“, kterou vlastní Budějovický Budvar, n.p., z rejstříku ochranných známek. Městský soud v Praze správní žalobu BMP proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl a potvrdil předchozí rozhodnutí tohoto úřadu z 8.1. 2003. Ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“ tak i nadále zůstane zapsána v rejstříku ochranných známek.
"Do konce února se rozhodneme o kolik, nyní to počítáme," uvedl v únoru 2006 generální ředitel pivovaru Miroslav Leština. Jako důvod zdražení uvedl nárůst cen energií. Vyloučil, že by reagoval na zdražení desítky Gambrinus a černého Velkopopovického Kozla o 60 haléřů, které od 1. února provedl Prazdroj.
BMP se upsal fotbalista Karel Poborský. V červnu 2006 ho pivovar nasadil do reklamní kampaně. Smlouva byla zatím uzavřená na půl roku. "Chceme tak posílit image firmy a našich značek, hlavně pak prémiové B.B. Budweiser Bier," potvrdil šéf firmy Miroslav Leština. Jeho pivovar se tak chtěl dostat ze stínu většího městského rivala Budvaru. Podle Leštiny firma hledala jihočeskou legendu, na níž by svou kampaň mířenou na své hlavní trhy v jižních, středních a severních Čechách, postavila: "Poborský vyšel nejlépe." Cenu kontraktu Leština nesdělil. Uvedl ale, že celá kampaň (jejíž součástí je nové multibalení, závěsy na přepravky, billboardy, 3D poutače nebo stolní hra "cvrnkačka") vyšla na milióny korun. Poborský tak rozšířil počet fotbalových reprezentantů, kteří v době šampionátu vystupují v reklamách.
BMP začal nabízet své nealkoholické pivo Pito i v novém praktickém třetinkovém balení. K tomuto kroku se rozhodl na základě
významně se zvyšující poptávky po nealko pivu v souvislosti s novým dopravním zákonem. Nové třetinkové balení bylo určeno
zejména do gastronomických provozů, ale bylo k dispozici i v maloobchodní prodejní síti. „Během letních měsíců jsme zvýšili
meziroční nárůst prodejů Pita o 85%. Zájem o Pito stoupá v letošním roce i v zahraničí, nově vyvážíme Pito například do
Španělska či Pobaltských zemí,“ řekl v září 2006 generální ředitel BMP Miroslav Leština. „Pito vařené v Budějovickém
měšťanském pivovaru má intenzivní pivní chuť, která je balancovaná tak, že i přes homeopatické množství alkoholu vybízí
k dalšímu napití,“ dodal Leština.
Třetinkové Pito bylo distribuováno v lahvi, jejíž design vytvořil ateriér Malec. Třetinková láhev byla označena originálním
znakem pivovaru.
BMP prodal v červenci 2006 nealkoholického Pita o 60 % víc než v červenci 2005.
"Zatím držíme ceny a zdražení nechystáme," potěšil v říjnu 2006 nejednoho pivaře generální ředitel BMP Miroslav
Leština jako reakci na zdražování Prazdrojem. "Na každý rok si děláme vlastní cenovou politiku bez ohledu na to, zda Plzeň zdražuje, či nikoliv," doplnil
Leština.
BMP mohl na podzim 2006 začít prodávat své pivo v Polsku pod označením BB Budweiser Bürgerbräu. Polský patentový a známkový úřad totiž neuznal v listopadu 2006 námitky Budvaru proti registraci zmíněné známky. Jednalo se o konečné rozhodnutí, proti němuž se nešlo odvolat. „Jsme rádi, že další stát Evropské unie, tedy Polsko a jeho patentový a známkový úřad, potvrdil historická práva BMP k označení Budweiser. Při rozhodování byla historická skutečnost, že BMP použil v roce 1802 jako vůbec první na světě označení Budweiser pro pivo z Budějovic, jedním z důležitých argumentů pro neuznání námitek Budějovického Budvaru, který se snažil naší registraci zabránit,“ uvedl generální ředitel pivovaru Miroslav Leština. BMP vařil a prodával pivo pod značkami B. B. Budweiser Bier, Samson Budweiser Bier, Samson černý Budweiser Bier, 1795 Budweiser Bier, PITO Budweiser Bier a Dianello Budweiser Bier. Pivo exportoval v roce 2006 do třiceti zemí světa.
„Zdražení nechystáme, alespoň prozatím. Snažíme se jít cestou snižování vnitřních nákladů tak, aby růst vstupů do výroby spotřebitel nepocítil,“ řekl generální ředitel BMP v listopadu 2006 Miroslav Leština..
Novým výkonným ředitelem BMP byl od 1.února 2007 Daniel Dřevikovský, který zde dosud působil na pozici finančního ředitele.
Od 1.prosince 2007 změnil BMP ceny. „Podle druhu piva to bude o korunu až dvě koruny na půllitr. Větší zvýšení bude u vícestupňových piv,“ uvedl předseda představenstva Miroslav Leština. Doplnil, že je to první zdražení za poslední tři roky a zdůvodnil ho nárůstem ceny sladů minimálně o 40 % a zmínil i vyšší vodné a stočné.
„Reagujeme tím už na ceny co přijdou,“ odvětil Leština na dotaz ohledně předpokládané změny cen energií na počátku příštího roku. Potvrdil, že se již tvoří smlouvy na příští rok, ale pokud by se pohly vstupy musel by na to prý měšťanský pivovar podle předsedy představenstva reagovat.