Od 1.ledna 2008 vešla v platnost nová společná organizační struktura společností Krušovice a Starobrno, která umožnila pracovníkům obou firem operovat na trhu jako jednotný tým, který nabízel kombinované portfolio značek Krušovice, Starobrno, Hostan, Heineken a dalších importovaných pivních značek. Společnou organizaci reprezentoval nový management, který byl vytvořen kombinací manažerů obou pivovarů doplněných o některé nové tváře.
„Fúze Starobrna s Krušovicemi nebude mít na konzumenty zásadní vliv. Pozitivní však bude v tom, že restaurace či hospody už nemusí nabízet pouze pivo značky Starobrno, ale více značek zároveň,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Fúzované společnosti tak na trhu nabízely značky Krušovice, Starobrno, Hostan či Heineken. „Se všemi pivy, která nyní nabízíme, se ale konzumenti setkají jen v málo restauracích. Většinou totiž vybíráme značku piva na míru určitým typům restaurací. Samozřejmě fúze neznamená, že konzumenti, kteří chodili do své oblíbené restaurace na Starobrno, už ho tam nebudou moci pít,“ dodala Eliášová.
Dne 20.3.2008 pivovar zavezl do hospod již tradiční „zelené pivo“. "Jedná se o první nápoj tohoto druhu na českém pivním trhu. Pivo je vařené starou tradiční technologií z moravského sladu, českého chmele, vody z podzemních vrtů s vysokým obsahem minerálů a ochucené zvlášť vybraným likérem. Pivo dozrává v původních, přes jedno století starých ležáckých sklepích při stabilní teplotě 1-2°C. Dlouhá doba a nízká teplota zrání má při dokvašování příznivý vliv na jemné dosycení, příjemný buket a neopakovatelnost chuti tohoto výrobku," popsal další ze svých originálních specialit manažer pivovaru Starobrno a vrchní sládek Petr Hauskrecht. Co do stupňovitosti bylo zelené pivo "třináctkou" s obsahem alkoholu 5,8% objemu. Pivo bylo podle Petra Hauskrechta charakteristické zelenkavým zabarvením, vysokým řízem, plností v chuti, příjemnou jemnou hořkostí a hustou pěnou. Tradice přípravy zeleného piva je spojena s velikonočními zvyky. S jejich oslavami totiž souvisela i kulinářská magie. S přípravou nejrůznějších obřadních pokrmů se začínalo o Zeleném čtvrtku a jak už napovídá název tohoto dne, mělo by se pojíst nebo popít něco zeleného, aby jak pověsti praví - nebolelo v krku.
Přestože pivovar patřil do světové skupiny Heineken,měli si na něho muset štamgasti při návštěvě vzdálenějších měst nechat zajít chuť. Podle Lievena Van der Borghta, šéfa koncernu v ČR, nepatřilo brněnské pivo ke značkám, které bude Heineken nabízet celostátně. „Starobrno podpoříme především na Moravě, bude to spíše regionálněji zaměřená značka,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Borght. Dobrou zprávou ovšem bylo, že skupina se Starobrnem počítala. A navíc produkt Medium z brněnského pivovaru byl spolu s Mušketýrem z Krušovic jeho oblíbeným pivem. Od muže, který pro koncern pracoval od roku 1993 a navíc pocházel z Belgie, kde je pivo minimálně stejně oblíbené jako v České republice, to byla pocta. „V žádném případě není zájmem Heinekenu skoupit pivovary a značky a zastavit jejich výrobu. Každé z piv, které vyrábíme, má svoji skupinu konzumentů a určitě udržíme všechny značky na trhu,“ slíbil první muž jednoho z největších pivovarnických koncernů.
Měsíc poté, co Ústavní soud posvětil vyvlastňování minoritních akcionářů, se další velká firma chystala na takzvaný squeeze-out. Zbavit se drobných akcionářů pivovaru Starobrno se rozhodl jeho většinový vlastník, nizozemský pivovarnický gigant Heineken. Ten přitom v létě 2005, kdy proběhla největší vlna vyvlastňování, veřejně deklaroval, že se drobných akcionářů zbavovat nebude, i když mu to jeho 97procentní podíl ve Starobrnu umožňoval. Návrh na vyvlastnění drobných akcionářů chtělo představenstvo Starobrna přednést na mimořádné valné hromadě konané 14.května 2008. Minoritní akcionáři by podle návrhu měli dostat za každou akcii v hodnotě 500 korun 1381 korun. Vyplývalo to z pozvánky na valnou hromadu, kterou společnost zveřejnila v médiích. Heineken donedávna vlastnil svých 97 % ve Starobrnu prostřednictvím rakouské Brau Union. Na jaře 2008 ovládal brněnský pivovar přes Královský pivovar Krušovice, dceřinou společnost Brau Union.
Královský pivovar Krušovice, majoritní akcionář Starobrna, usiloval o převzetí všech zbývajících akcií od drobných akcionářů. V květnu 2008 držel 97 procent. Za každou akcii o jmenovité hodnotě 500 korun nabízel akcionářům 1381 korun. Výši protiplnění schválila mimořádná valná hromada společnosti.
Pivovar ve svém areálu na brněnském Mendlově náměstí otevřel na podzim 2008 rekonstruovanou varnu. Její oprava začala v říjnu 2007 a skončila na jaře 2008, poslední úpravy skončily v září. Nová varna stála 4,5 milionu eur (108 milionů korun). Původně byla návratnost vypočtena na 5,3 let, vzhledem k rostoucím cenám energií to však bude mnohem rychleji, řekla mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová. Varna z ušlechtilé oceli byla schopna vyrobit 5000 hl mladiny za den. Byla plně automatizovaná, na směně ji obsluhoval jediný operátor, jinak celý systém řídil počítač. Všechny várky piva proto měly stejný standard kvality, řekl vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht. Bývalá varna patřila mezi nejstarší části celého pivovaru. Ještě na podzim 2007 vyráběla na maximální výkon, aby pivovar vytvořil zásoby pro dobu, kdy byla varna odstavena. Polovina varny byla mimo provoz od října 2007 do února 2008. Úplné zastavení výroby trvalo pouhých 21 dnů, kdy se upravovala zbývající část varny. Kromě standardizace provozu byla nyní výroba piva díky jímaní tepelných výparů také mnohem ekologičtější a energeticky úspornější.
Speciálním vánočním ležákem oslaví advent brněnský pivovar v roce 2008. "Navazujeme tak na tradici z dob první republiky, kdy speciální piva rozdávali hostinští jako dárky karetním spolkům," vysvětlil manažer pro komunikaci Josef Vejlupek. Třináctistupňový ležák s 5,9 % alkoholu začali od poloviny prosince čepovat v restauracích Starobrno na jihu Moravy. V obchodech se toto pivo neobjevilo. "Vyrobeno je ho více než 400 tisíc hektolitrů, což je asi 80 tisíc půllitrů," řekl Vejlupek. Odhadovalo se, že celou várku rubínově hnědého moku "zlikvidují" pivaři do konce roku.
Pivovar zažádal v prosinci 2008 o ochrannou známku Evropské unie. Takzvané chráněné zeměpisné označení (PGI) by mohl dostat na názvy "Brněnské pivo" nebo "Starobrněnské pivo".

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.