Historie pivovarů Drinks Union

 [ HOME ]          [ úvod ]   [ aktuality ]   [ produkce ]   [ hospodářské výsledky ]   [ foto ]   [ historie pivovaru Louny ]   [ historie pivovaru Kutná Hora ]   [ tácky pivovarů ] 



Také v Ústí nad Labem se vařilo pivo již v raném středověku. Zpočátku měly právo vařit pivo jen domy ve vnitřním městě, a to ještě ne všechny. V roce 1660 mělo toto právo v plném rozsahu 60 domů, později v letech 1725 a 1791 jich bylo 72. Až do roku 1792 se mezi oprávněnými domy losovalo, kdo bude vařit a používat přitom společných zařízení. Jen slad si zpravidla vyráběl každý ve vlastním domě. V roce 1598 existovala v Ústí dvě společná zařízení k vaření piva. Po zániku byl roku 1766 vystavěn pivovar přímo v centru města. Sloužil do roku 1894, kdy byl zbořen a do dnešních dnů se zachovala jen hospoda, která nese název Pivovarská šenkovna. V roce 1867 byl otevřen v Ústí nad Labem nový pivovar (Bürgerliches Bräuhaus Aussig). Nachází se v městské čtvrti Krásné Březno, hned vedle známé likérky. Nechal jej vystavět JUDr. Viktor Russ nedlouho poté, co od hraběte Ledebura koupil panství Březnice, jehož střediskem byla dnešní městská čtvrť Krásné Březno. Pozdějšími majiteli byli vždy na několik let postupně podnikatel Eduard Fritsch a berlínský pivovar Bockbrauerei. Koncem století získalo pivovar historické Ústecké měšťanské pivovárečné společenstvo, které se roku 1893 přeměnilo na akciovou společnost. Tato akciová společnost vlastnila pivovar až do roku 1945. Za její éry byl pivovar cílevědomě a systematicky modernizován a rozšiřován. Již během prvních dvaceti let se podařilo roční výstav piva zvýšit z původních 48 000 hl na 100 000 hl, kterých bylo dosaženo těsně před první světovou válkou. Severočeské pivovary užívaly za Rakouska-Uherska výhod přirozené dopravní cesty po Labi. Ústí bylo tehdy největším přístavem monarchie podle tun přepraveného zboží. Větší než Terst, Rijeka, Pula či Dubrovník. Pivo se odsud dopravovalo po vodě do Hamburgu a prostřednictvím obchodních zástupců po celém světě i tam, kam si netroufaly ani největší české pivovary.  Například na Kanárské ostrovy, do jižní a střední Afriky. Do Jižní Ameriky se vyvážel Zlatopramen pod obchodním označením "Best Bohemian Pilsner Beer from Aussig". Pivovar ve Velkém Březně byl roku 1910 dodavatelem pro britskou Sněmovnu lordů a v roce 1942 dodává Rommelově Afrika korps na Saharu pivo s roční garancí. I po roku 1918 dokázal pivovar vždy držet krok s vývojem techniky, o čemž svědčí vybudování vysoce výkonné plnírny lahví v roce 1930, která dosahovala kapacity až 5 000 lahví za hodinu. Pivovat tehdy vařil vařil 10ْ Aussiger  Bürgerbräu, 12ْ  Export, 12ْ  Doppelbock, 14ْ  Regenerator, 16ْ  Edelmarzbräu, 12ْ  Vollbier, Kaiserbier, Würzbűrger Bier. Léta před druhou světovou válkou však vinou hospodářských krizí neumožňovala dále zvyšovat výstav. Rekord z roku 1914 mohl být překonán teprve v šedesátých letech našeho století. Jako majetek občanů německé národnosti byl hned v roce 1945 konfiskován. Za komunistické éry bylo pivo považováno témeř za základní životní potřebu lidu a jeho cena byla dlouho státem udržována na nízké úrovni. Do modernizace výroby se však investovalo nepatrně. Pivovarům byly vymezeny úzké oblasti, kam měly pivo dodávat: pro pivovar Zlatopramen to byly oblasti Ústi nad Labem a Teplic.

Novodobá historie pivovaru ve Velkém Březně začala roku 1753. Pivo se však zde vařilo mnohem dříve - zmínka o prodeji pivovaru a sladovny se objevuje již v roce 1628. Díky vysoké kvalitě bylo pivo oblíbeno nejen doma, ale i v zahraničí, kolem roku 1900 se vyvážela až třetina produkce. úspěchy pivovaru byly korunovány oceněním dvorské kanceláře rakouského císaře, od níž pivovar získal "pro výtečnou kvalitu" právo používat státního symbolu "rakouského orla" na podnikové značce a pečeti. Tohoto symbolu již společnost neužívá. Místo orla zdobí dnes značku nenapodobitelná dobrosrdečná tvář pana Zippicha, místního poštmistra. Ten prý za souhlas s využitím svého portrétu dostal doživotní odměnu 30 pint piva týdně v místní hospodě Tivoli. Po vybudovaní nové pasterační linky se zde stáčejí i piva vařená v pivovaru v Krásném Březně.

Oba pivovary byly po roce 1945 součástí jedné společnosti:
1948-1949 Krušnohorské pivovary n.p.
1949-1952 Lounsko-ústecké pivovary n.p.
1953-1954 Ústecké pivovary n.p.
1954-1957 Lounsko-ústecké pivovary n.p.
1958-1959 Krušnohorské pivovary n.p.
1960-1989 Severočeské pivovary n.p.
1989-1990 Pivovary Louny s.p.
1990-1992 Ústecké pivovary s.p.
1992-2001 Ústecké pivovary a.s.
od 2001 ÚP a.s.

dřívější názvy piv
Velkobřezenský 12 % ležák (světlý ležák)

Zakládací listinou ministerstva zemědělství České republiky byla dne 20.12.1990 založena společnost Ústecké
pivovary, státní podnik, Ústí nad Labem. Na státní podnik Ústecké pivovary Ústí nad Labem, přešel veškerý majetek, práva a závazky v rozsahu určeném delimitačním protokolem o vyčlenění ze státního podniku Pivovary Louny. Na základě rozhodnutí ministra zemědělství České republiky se převedl ke dni l.5. l992 na Fond národního majetku České republiky část majetku státního podniku Ústecké pivovary Ústí nad Labem - účetní hodnota převáděného majetku, podle schváleného privatizačního projektu, činila ke dni 3l.l2.l99l výše 88 829 tis. Kčs. Privatizační projekt byl schválen ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR (včetně kontroly hodnoty převáděného majetku dle účetní sestavy) ze dne l4.4. l992. Současně s touto částí majetku přešly na Fond národního majetku ČR práva,závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních, pracovněprávních a jiných právních vztahů, které se k tomuto převáděnému majetku vztahují. Dnem 27.7.l992 ÚP státní podnik zanikl.

Společnost Ústecké pivovary, a.s. vznikla dne 01.05.1992. Jediným zakladatelem společnosti byl Fond národního majetku České republiky, na který přešel majetek státního podniku. Základní jmění společnosti ke dni vzniku činilo 75 942 000,- Kčs. Zakladatel splatil 100% základního jmění společnosti, které bylo představováno cenou vkládaného
hmotného a dalšího majetku uvedeného v zakladatelské listině. Oceněno tohoto majetku bylo obsaženo ve schváleném privatizačním projektu státního podniku Ústecké pivovary Ústí nad Labem.

ÚP v roce 1994 vystavily 460 000 hl piva (Velké Březno - 170 000 hl, Krásné Březno - 290 000 hl), čímž si udržely 2,5procentní podíl na českém trhu. Obrat činil 496 mil. Kč, čistý zisk byl 23 mil. Kč. V témže roce začaly ÚP exportovat pivo v KEG sudech do SRN. Roku 1995začaly ÚP ve Velkém Březně vyrábět tmavou desítku. Její podíl se zpočátku (plněno jen do sudů) pohyboval mezi jedním až dvěma procenty. V roce 1995 při celkových výnosech 320 mil. Kč vytvořily ÚP zisk před zdaněním 28 mil. Kč. Výstav byl 500 000 hl (Krásné Březno - 320 000 hl, Velké Březno - 180 000 hl). Na export putovalo jen 1-2 % produkce. Zisk byl použit na další rozvoj společnosti. V roce 1995 byla ve Velkém Březně uvedena do provozu nová stáčírna lahví. Přinesla prodloužení trvanlivosti ze 14 na 60 dnů, zvýšení výrobní kapacity o 20 % a úsporu pracovních sil. Na lince se uplatnil nejnovější trend pasterizace, který spočíval v pouze mžikovém ohřevu piva na 72oC a rychlém ochlazení na 3oC bez přítomnosti kyslíku. Tím se pivo zbaví všech mikroorganizmů, které snižují jeho trvanlivost. V červnu 1995 začaly ÚP vyvážet lahvové a plechovkové pivo německým a ukrajinským odběratelům. Valná hromada v červnu 1995 schválila výplatu dividend 80 Kč za akcii. ÚP byly největším výrobcem piva na severu Čech. V prvním čtvrtletí 1996 pivovary vyrobily 163 tisíc hl piva. Tím přesáhly úroveň předchozího roku. V roce 1996 vyrobily celkem 475 tisíc hl zlatavého moku. ÚP zdražily od dubna 1996 pivo v průměru o 4 - 5 %. Zdražení představovalo 20 až 25 haléřů na půl litru. Ke zvýšení cen, které bylo především důsledkem zdražování sladovnického ječmene a dalších vstupů, přikročily ÚP jako první výrobce piva na severu Čech. ÚP od dubna 1997 zdražily opět svá piva o 5 %. ÚP zvýšily tradičně od začátku února 1998 ceny Zlatopramene a Březňáku zhruba o 5 %. Majoritní podíl 56 % akcií v ÚP vlastnil do prosince 1999 stát, konkrétně dceřiná společnost centrálníí banky Česká finanční. Ústecké pivovary a.s byly majoritníím vlastníkem akciové společnosti Pivovary a sodovkárny Brno (k 1.12.1999 měly 46,75 % akcií) a z poloviny ovládaly distribuční společnost Drinks Union a.s. (Ústí nad Labem, Drážďanská 80; založena 29.9.1997). Stoprocentní podíl měly ÚP také ve společnosti KB Likér-ÚP, spol.s r.o. (přímý vlastník od 1.3.1997 do 28.7.1998, poté podíl převeden na a.s. Drinks Union). Od 1.ledna 1999 převzala a.s. Drinks Union veškerou obchodní činnost a distribuci celé skupiny. Koncem listopadu 1999 se společnost Česká finanční rozhodla svůj podíl v ÚP prodat. Jedním ze zájemců o koupi byla i obec Velké Březno, jež měla necelé dva tisíce obyvatel. "Zastupitelstvo rozhodlo o tom, že si podáme žádost o koupi pivovaru, a tu jsme již odeslali," řekl místostarosta Velkého Března Jiří Renner. Až ve druhém kole schválili dne 22.12.1999 na mimořádné valné hromadě akcionáři ÚP účetní závěrku za rok 1998 a návrh na vypořádání ztráty 112 mil.Kč. Dodali však, že tak činí "v zájmu zachování celkové stability společnosti". Ze stejných důvodů přijali i návrh na vypořádání ztráty roku 1998 z příštího zisku. Zároveň konstatovali, že tak velkou ztrátu není společnost příštích několika letech schopna pokrýt. Další variantou by mohla být kapitalizace závazku vůči České finanční ve výši 200 milionů korun. O tom by však musela rozhodnout některá z dalších valných hromad.

Ve vážné krizi se ocitl největší severočeský producent piva na počátku roku 2000. Státem ovládaná Česká finanční, která držela většinový podíl ÚP, znovu oddálila prodej majoritní majetkové účasti v pivovaru. ÚP však bez vnější pomoci nebyly schopny pokrýt značné ztráty z hospodaření. Vedení firmy prosazovalo rychlý prodej akcií silnému subjektu, avšak s podmínkou, že bude zachována výroba. Tiskový mluvčí ÚP Daniel Syrovátko v únoru 2000 uvedl, že Česká finanční se už několik měsíců "nepohnula z místa" a dodal: "Je nutné rychle uzavřít období nejistot, jinak bude ohrožena další existence společnosti." ÚP byly i v roce 1999 největším výrobcem piva na severu Čech. Roční výstav dlouhodobě přesahoval 500 000 hl. Ještě před dvěma lety se však Ústecký producent piva dělil o nejvyšší regionální pozici se svým velkým konkurentem Pivovarem Vratislavice. Ten však jeho vlastník - Pražské pivovary - náhle uzavřel. "Obáváme se, že Pražské pivovary chtějí zvolit stejný scénář i v ÚP. Podle neověřených informací se v České finanční ucházejí o nákup strategického balíku akcií," doplnil Syrovátko. Pražské pivovary kategoricky odmítly informace o tom, že se ucházejí o akcie ÚP. Spojování privatizace ÚP s Pražskými pivovary však poškozovalo tohoto největšího severočeského producenta. "S ohledem na zhoršenou finanční situaci by měl do firmy vstoupit silný subjekt," zopakoval Syrovátko. ÚP už od roku 1996 hospodařily se ztrátou. Z roku 1999 sice za jedenáct měsíců vykazovali zisk, avšak po započtení opravných položek se firma znovu dostala do červených čísel. Představitelé společnosti zároveň se schválením účetní závěrky roku 1999 konstatovali, že tak velkou ztrátu nemůže společnost v příštích letech ze svého zisku pokrýt. Proto považovali za jednu ze schůdných variant kapitalizaci závazků vůči České finanční ve výši 200 mil.Kč. O takovém postupu by však musela rozhodnout další valná hromada. Věřitelem dvousetmilionového dluhu ÚP byla původně Foresbank , která jej postoupila  České finanční. Na ztrátě společnosti v roce 1998 se především podílely opravné položky k nedobytným pohledávkám za společnostmi Akcie Morava, Širo Trade Group a Severočeská nápojová. ÚP měly 50 % akcií ve společnosti Drinks Union, která zajišťovala odbyt nápojů. Rovněž vlastnily majoritní podíl v likérce KB Likér-ÚP v Ústí nad Labem. Novými vlastníky ÚP se stali v březnu 2000 Luděk Lehký s podílem 32,4 % na základním jmění a Miroslava Hejduková, která koupila 16,9 % akcií firmy. Akcie získali od části Agrobanky, která byla v likvidaci, a od Bohemia Holding. Podle Daniela Syrovátka, mluvčího nápojářské skupiny DU, která byla dceřinou společností ÚP, noví vlastníci do poloviny března 2000 management firmy nekontaktovali. Dalším vlastníkem ÚP s podílem nad deset procent zůstala Česká finanční s 23,4 % akcií. Noví vlastníci vstoupili do ÚP oficiálně až po dnu rozhodujícím pro účast na valné hromadě 23. 3.2000, ale podle neoficiálních informací se jejich zástupci už této hromady zúčastnili. Ta schválila mimo jiné zprávu představenstva o krizové situaci firmy, které i při dobrých obchodních výsledcích hrozil konkurs. Podle zprávy představenstva schválené valnou hromadou byl jednou z hlavních příčin konkursu "nesmyslný" dvousetmilionový úvěr od Foresbank, z něhož samy pivovary čerpaly jen desetinu na provozní financování a zbytek se rozplynul v pochybných transakcích, z nichž většina byla nedobytná. V rámci ozdravného programu převzala úvěr od Foresbank Česká finanční, která byla stále věřitelem ÚP. Koncem roku 1999 dluh pivovarů vůči České finanční včetně nesplacených úroků vzrostl na 285 milionů Kč. ÚP si s produkcí 500 tisíc hl piva udržely vedoucí postavení na severočeském trhu, ale jejich hospodaření skončilo v roce 1996 se ztrátou 5,5 milionu, v roce 1997 to bylo minus 27,3 milionu a v roce 1998 minus 112 milionů korun. Za rok 1999 firma očekávala při tržbách 263 milionů korun zisk bez oprávek sedm milionů korun. Po započtení opravných položek v důsledku dřívějších chybných finančních operací a investic však očekávala spíše vysokou ztrátu.
Výstav za první čtvrtletí 2000 dosáhl 110 tisíc hl piva při tržbách 111 mil.Kč. Proti roku 1999 to představovalo přírůstek 4 % a zároveň rekord v tomto období za poslední čtyři roky. ÚP zdražily jednotlivé druhy piva počátkem dubna 2000 o pět až osm procent. V květnu 2000 díky teplému počasí průměrný měsíční výstav čtyřicet tisíc hektolitrů stoupl o 15 %, v červnu 2000 dokonce o 20 %. Stáčírna pracovala až na tři směny. Nejvíce se v parných dnech pila sudová jedenáctka Zlatopramen a v láhvích jednoznačně vedly desítky Zlatopramen i Březňák. Skupina DU, jejíž součástí byly ÚP, Pivovary a sodovkárny Brno a výroba likérů pod značkou KB Likér, zvýšila v prvním pololetí roku 2000 proti stejnému období roku 1999 prodej piva v hektolitrech o 7 % a lihovin o 23 %. Prodej nealkoholických nápojů naopak o 7 % poklesl. Vyplynulo to z údajů o výsledcích pololetního hospodaření, které dne 7.7.2000 tisku předala Drinks Union. Tržby DU od ledna do června 2000 za prodej 252,9 tisíc hl piva představovaly 268 milionů Kč a proti stejnému období roku 1999 byly o 12 % vyšší. Export z toho představoval asi 3 %, proti prvnímu pololetí roku 1999 se ale zvýšil o 38 %. Majetek ÚP a Pivovarů a sodovkáren Brno měl být vložen do nově založené komanditní společnosti United Trust Property. Ta poskytovala DU zařízení na výrobu piva, nealkoholických nápojů a likérů. Čestným titulem Zippich 2000 se po klání dvojníků bývalého poštmistra z Velkého Března ve dnech 19.-20.května 2000 pyšnil jednapadesátiletý Ivan Kolátor z Teplic - Prosetic. V konkurenci 93 mužů, mezi nimiž byl i jeden Němec, se probojoval na finále ve velkobřezenské restauraci Tivoli a svým vzhledem i dovednostmi tu přesvědčil porotu, že se skutečnému panu Zippichovi podobá nejvíc. Právě v restauraci Tivoli měl poštmistr Zippich na konci 19. století doživotní deputát 30 piv týdně za to, že propůjčil svou tvář místnímu pivovaru. S doutníkem a půllitrem piva se na etiketách lišácky usmívá dodnes. Vedení pivovaru se rozhodlo najít stejně bodrou tvář i mezi žijícími lidmi. Ivan Kolátor za své vítězství dostával stejnou odměnu jako pan Zippich jeden rok. ,Té podoby jsme si všimli už dávno. Dokonce jsme už chtěli reklamní tabuli přelepit Ivanovou fotografií," tvrdila vedoucí prosetické restaurace Apollo Jana Stárková, která vítěze do soutěže přihlásila. Jediná potíž byla, že se Ivan Kolátor těsně před tím, než se o své nominaci dozvěděl, nechal oholit. Poštmistr Zippich totiž nosil plnovous. ,Zakázali mi se holit. Skoro jsem se nemohl dotknout vlastní manželky. Že prý škrábu," smál se Kolátor. Soutěžit se ale nezdráhal. Jak tvrdil, pivo je jeho koníček. ,Denně jich vypiju tak šest. Zvládnu ale i patnáct," chlubil se. Kromě deputátu, o který se podělil s kamarády, si přišel také na 30 000 Kč za to, že ho vedení pivovaru vyfotilo na speciální sérii etiket. Titul Zippich zůstal Ivanu Kolátorovi rok. Pivovar chtěl z této akce založit tradici a bude proto soutěž vždy po roce opakovat.
Firma Drinks Union, a. s. od 1. července 2000 převzala v plném rozsahu výrobu piva od své mateřské firmy Ústecké pivovary, a. s. a výrobu nealkoholických nápojů od společnosti Pivovary a sodovkárny Brno, a. s.
ÚP dlužily v létě 2000 České finanční 285 milionů Kč, a věřitel proto podal návrh na konkurs pivovarů. Česká finanční (ČF) podala návrh na konkurs ÚP u Krajského soudu v Ústí nad Labem již v listopadu 1999. Vedení ÚP se však o této skutečnosti dozvědělo teprve krátce před valnou hromadou dne 29.srpna 2000. Důvodem, proč ČF vedení ÚP o podání návrhu na konkurs neinformovala, bylo to, že účinky konkursu vůči dlužníkovi působí až v době, kdy je o návrhu rozhodnuto soudem. Do tohoto okamžiku může navrhovatel vzít kdykoli svůj návrh zpět. Jelikož ČF preferovala mimosoudní vyřešení pohledávky, předpokládala uzavření dohody o jejím řešení v tomto mezidobí. Management ÚP byl podle ČF navíc několikrát upozorněn, že pokud nebude situaci ohledně nespláceného 285 milionového úvěru řešit, bude ČF nucena postupovat právě soudní cestou. Podle ČF bývalé vedení ÚP o vypořádání pohledávky s ČF téměř nejednalo. Navíc podle ČF nepředkládalo dohodnuté a potřebné dokumenty, a to i přes vydaný směnečný platební rozkaz. Představenstvo ÚP pak předložilo návrhy, které předpokládaly krytí dluhů téměř bezcennými akciovými podíly a pohledávkami za společnostmi v konkursu. "Takováto forma řešení je samozřejmě pro ČF nepřijatelná," zdůraznil zástupce ČF. Pivovary se však takové možnosti bránily. "Podle nás nejsou splněny podmínky pro vyhlášení konkursu, protože Česká finanční s.r.o. je jediným naším věřitelem. V současné době nemáme žádné jiné závazky po době splatnosti. S Českou finanční však stále jednáme o alternativním splacení úvěru, například o kapitalizaci, ale zatím bezvýsledně," řekl mluvčí ÚP Daniel Syrovátko. Podle člena dozorčí rady ÚP Daniela Syrovátka byli členové představenstva a dozorčí rady přesvědčeni, že společnost podmínky pro prohlášení konkursu nesplňuje. "To ostatně ve své zprávě vypracované speciálně pro valnou hromadu 29.8.2000 potvrdil i auditor," řekl. Podle něj v současnosti vykazovala společnost několikamilionový zisk. Závazek měl původ v roce 1996, kdy tehdejší vedení neúspěšně investovalo a podnik si vzal úvěr 200 milionů Kč u Foresbank (v té době byla akcionářem v ÚP). Na provozní financování firmy bylo použito jen 20 milionů. "Prakticky nás ze své pozice donutily vzít si úvěr a poskytnout z něj 180 milionů k upevnění kapitálového propojení finanční výrobní skupiny soustředěné kolem Foresbanky," uvedl Syrovátko. Peníze putovaly do společnosti Akcie Morava, která byla s Foresbankou finančně propojena. Částečné vyrovnání jejího dluhu vůči ÚP mělo přinést převedení akcií Pivovarů a sodovkáren Brno, které byly v jejím vlastnictví. Od Foresbanky po zavedení nucené správy převzala úvěr Česká finanční s.r.o. a stala se tak jedním z hlavních akcionářů. Další neshoda panovala na poslední valné hromadě v otázce nakládání s úvěrem, kdy Česká finanční přislíbila pozastavení úročení dluhu, což nesplnila a k úvěru přibylo dalších 85 milionů korun.
Prodej piva Zlatopramen a Březňák dosáhl v srpnu 2000 historického měsíčního maxima 52 tisíc hl, čímž byl dohnán výpadek způsobený chladným a deštivým počasím v červenci. Kumulativní výstav piva za osm měsíců roku 2000 pak téměř o 8 % převýšil objem piva prodaného ve stejném období roku 1999. Na podzim 2000 se společnost připravovala uvést na trh novinky, které uspěly na jarním brněnském veletrhu Pivex 2000. Na prodejnosti se nikoliv nepodstatnou měrou podílela kvalita nabízených produktů, osvědčená ostatně i v roce 2000 některými významnými oceněními z pivovarských soutěží. Jako nejcennější byl hodnocen zisk prestižního Zlatého poháru Pivex Pivo 2000 pro světlý ležák Březňák. Ústečtí pivovarníci však nezaostali ani v jiných kláních. V červnové soutěži o Pivo ČR 2000 v Českých Budějovicích zvítězilo ve své kategorii tmavé výčepní pivo Březňák, 2. místa obsadily Zlatopramen Premium a světlý ležák Březňák. Výborné je i 3. místo světlého výčepního piva Březňák a tmavého Zlatopramen. Zajímavé byly i výsledky z degustace organizované Chmelařským institutem v Žatci u příležitosti nedávné 43. Dočesné. V kategorii výčepních tmavých piv zvítězil Zlatopramen, Zlatopramen Premium obsadil v kategorii výčepních ležáků 2. místo.
Významný kontrakt na vývoz ústeckého piva do Švédska podepsal na konci října 2000 u příležitosti právě skončeného pivního festivalu ve Stockholmu generální ředitel společnosti Josef Vejlupek. Své výrobky Zlatopramen a Březňák tam DU dodával již od února 2000, do konce roku 2000 do Švédska dodal 1 000 hl lahvového i sudového piva. "Vyvážíme především do jižních regionu Švédska. Koupit ústecké pivo lze i přímo v centru Stockholmu.," uvedl tajemník generálního ředitele Daniel Syrovátko. V roce 2000 se dařilo dosahovat kladných hospodářských výsledků. "Na konci září 2000 Drinks Union vykázal zisk jedenapadesát milionů korun a tržby překročily šest set třicet milionů," upřesnil Syrovátko. Na konci roku 2000 zaměstnával podnik 555 zaměstnanců.
První citrónové a fernetové pivo v láhvích dne 6.listopadu 2000 sjelo z plnicí linky pivovaru ve Velkém Březně. "Průměrná spotřeba klasických piv bude postupně klesat, naopak obliba pivních speciálů a nápojů stoupá. Reagujeme tak na poptávku mladších konzumentů, kteří vyžadují něco neobvyklého," řekl k projektu s názvem New face ředitel marketingu DU Boris Rajdl. Neobvykle ochucená piva představil DU poprvé na jaře 2000 v Brně na veletrhu Pivex, kde New face zaujal odbornou i laickou veřejnost. Pivovar poté novinku systematicky testoval a na základě poznatků degustátorů provedl ještě řadu úprav v chuti výsledného piva. Opustil také původní záměr vyrábět i čokoládové pivo. "Byl to přílišný extrém a nesetkal se s takovým ohlasem jako Lemon a Fernet pivo," vysvětlil Boris Rajdl. Fernetové pivo ÚP bylo podle dostupných materiálů světovou novinkou. Jeho základem bylo pivo Zlatopramen a fernetový macerát ústeckého lihovaru KB Likér. Při vývoji novinky poprvé v historii spolupracovaly oba výrobní závody, které stojí 150 let vedle sebe a v roce 2000 spadaly do nápojové skupiny DU. Lemon pivo byl opět Zlatopramen dochucený citrusovými aromaty. DU prozatím chystala vyrobit z každého druhu 100 000 láhví o obsahu 0,33 litru. Prvních 1 000 kusů zaarchivovala a rozdala Ústečanům při oslavách příchodu roku 2001.
Poslancům Evropského parlamentu se 28.11.2000 představily některé české firmy. Mezi výrobci nápojů republiku zastupoval i ústecký DU. Dosavadní objem exportu společnosti činil asi 5 % celkové produkce. Vývoz piva směřoval nejvíce do Německa, tradičním odběratelem lihovin bylo Slovensko. Pivovaru, který dlužil České finanční přibližně 280 milionů korun, hrozila tato firma konkurzem. Na podzim 2000 Česká finanční nabídla akcie DU, které vlastnila, k prodeji. Limitovanou sérii piva Vánoční ležák Březňák uvedla společnost na trh na počátku prosince 2000. V láhvi se speciální etiketou bylo polotmavé pivo (alk.: 4,6 %), které ÚP uvařily při této příležitosti poprvé v historii. "Procházeli jsme historické anály pivovarů a nenašli záznam o tom, že by se u nás někdy vyrábělo polotmavé, tzv. řezané pivo. Proto jsme ho zvolili jako nevšední dárek k Vánocům pro naše konzumenty," popsal 28.11.2000 zvláštní projekt manažer marketingu DU Boris Rajdl. Pivovar vyrobil jen 200 hl tohoto piva. Etiketa měla předpoklady stát se sběratelsky vyhledávanou kuriozitou. Pro Březňák typická podobizna pana Zippicha totiž doznala podstatnou změnu. Jeho holou hlavu zakryla santaklausovská čepice.
ÚP v roce 2000 vykázaly zisk 2,4 mil.Kč po ztrátě téměř 34 milionů v roce 1999. Pivovary od poloviny roku 2000 prakticky nevyráběly a byly pouze finanční společností. Část svého majetku totiž převedly na komanditní společnost United Trust Property, která zařízení na výrobu piva pronajímala DU. Tu ÚP společně s brněnskými sodovkárnami vlastnily a převedly na ní výrobu a prodej.

Valná hromada společnosti dne 26.června 2001 rozhodla o tom, že a.s. Ústecké pivovary změní svůj název na ÚP, a.s.. Důvodem bylo podle představenstva příprava na budoucí spojení s brněnskými Pivovary a sodovkárnami do jedné skupiny DU. ÚP se v roce 2001 začaly prosazovat i v zahraničí. "Právě 14.července 2001 se s bosenskými partnery chystáme otevřít malý pivovar na výrobu Zlatopramenu v Bosně," potvrdil Ladislav Šimek, výkonný ředitel DU. Šimek doplnil, že nejvíce je prodej jejich produktů rozšířen především v celém Ústeckém kraji. "Poměrně dost prodáváme ještě v sousedních okresech, tedy na Českolipsku, Liberecku či Mladoboleslavsku," upřesnil Šimek. Malé množství, které však netvořilo významný podíl na tržbách, odebraly podle něj i restaurace na jižní Moravě. Pivovary prozatím v červenci 2001 opustily čínský a polský trh. Společnost se rozhodla, že nebude licenčně vyrábět pivo značky Zlatopramen ani v jedné ze zmíněných zemí. Podařilo se jí však prosadit v Bosně, kde otevřela s tamním obchodním partnerem licenční pivovar. Podle výkonného ředitele DU byl právě tento jihoevropský trh nadějný z hlediska budoucího růstu exportu a už teď mezi poměrně slabou konkurencí pracovali na zdvojnásobení tamní kapacity, která byla v létě 2000 asi 5 000 hl piva ročně. Firma také hodlala prodat sodovkárny v Brně. Chtěla opustit výrobu nealkoholických nápojů a plně se soustředit na pivo. Plánované založení společného podniku v Číně bylo prozatím zakonzervované. Tamní podmínky se ukázaly pro českou firmu jako nepřijatelné. Do Asie měla společnost investovat minimálně pět milionů korun, čínské výrobní kapacity by znamenaly zhruba zdvojnásobení výroby Zlatopramenu. "Čínskému podniku, který měl licenčně vyrábět naše pivo, šlo jen o to, aby do země vstoupil zahraniční partner a založil joint venture. Mohli jsme tam mít i majoritní podíl, ale to neznamená totéž jako na našem trhu. Právní prostředí a sociální podmínky jsou tam velmi nečitelné. Dodnes jsme například nedostali od asijských partnerů alespoň základní legislativní rámec a platné zákony," vysvětlil výkonný ředitel pivovaru Ladislav Šimek.

Česká finanční (ČF), dceřiná společnost státní Konsolidační banky, prodala celý podíl 23,42 % v ÚP společnosti S-Operations. Dne 13.7.2001 to řekl mluvčí Konsolidační banky Jiří Pekárek. Společnost S-Operations získala již v červnu 2001 od ČF pohledávku 285 milionů Kč, kterou ČF vůči ÚP měla. "V současné době jednají zástupci S-Operations s ostatními akcionáři pivovarů o možné kapitalizaci této pohledávky," uvedl Josef Vejlupek, předseda představenstva DU , která měla pronajatý majetek ÚP. Skupina DU patřila v roce 2001 mezi typické příklady tzv.středně velkých ohrožených pivovarů. Při ročním výstavu mírně přesahujícím 500 tisíc hl, které produkovaly dva pivovary v Ústí nad Labem, se společnost nemohla chovat obdobně jako velcí celostátní producenti. Firma totiž postrádala daňové zvýhodnění, jaké požívaly malé pivovary, a zároveň neměla dostatečnou vnitřní sílu obsloužit celostátní trh. DU se objemem výstavu nemohla spoléhat jen na regionální zákazníky, DU musela hledat odbytiště i mimo svůj region, což ji přinášelo výrazně vyšší náklady, spojené například s dopravou, distribucí, případně také s celoplošnou reklamou. Při daném výstavu pivovaru se tak snižovala jeho konkurenceschopnost. To byla typická slabina středně velkých pivovarů, které zřejmě ještě čekaly velké majetkové proměny. DU, jenž v hospodaření především spoléhala na Ústecké pivovary, z nich sice v roce 2000 vykázal zisk 2,4 milionu Kč, avšak v předcházejícím roce měly ztrátu téměř 34 milionů. Návratnost zapojeného kapitálu byla podle mínění analytiků z Komerční banky a ČSOB značně problematická. Ostatně i sami představitelé celé nápojové skupiny DU připouštěli, že uskupení čekala integrace do majetkové struktury silnějšího investora. Byl to dlouhodobý záměr, kterému však vyslovila souhlas většina hlavních akcionářů. Zásadní majetkové změně měla ale předcházet transformace samotné nápojové skupiny, kterou v roce 2001 tvořilo pět kapitálově provázaných subjektů, na jejichž čele byla akciová společnost Ústecké pivovary. Navíc valná hromada z jara 2001 rozhodla, že tento název bude zrušen a nahradí jej ÚP, a. s. Důvodem mělo být podle představenstva příprava na budoucí fúzi s Pivovary a sodovkárnami Brno do jedné nápojové skupiny DU. Brněnská firma se ale už po dva roky nevěnovala výrobě piva a akcionáři definitivně potvrdili, že ještě v roce 2001 prodají i sodovkárnu Merito. "Celá skupina se bude věnovat převážně pivu a lihovinám," uvedl výkonný ředitel DU Ladislav Šimek.

Na podzim 2001 oznámily spojení dva největší severočeské pivovary Drinks Union a pivovar Louny. Následovaly tak brněnský a znojemský pivovar, které zveřejnily stejný záměr počátkem října 2001. DU s lounským pivovarem se tak zařadil předpokládanou roční produkcí 750 tisíc hl piva za Krušovice na šesté místo mezi tuzemskými producenty tohoto alkoholického nápoje. "Měli bychom zaujmout asi 5 % tuzemského trhu," předpokládal generální ředitel DU Ladislav Šimek. Doplnil, že na spojení pracovali už několik měsíců. Tomu odpovídalo i zářijové jmenování dosavadního člena dozorčí rady lounského pivovaru Miroslava Bretšnajdra administrativním ředitelem DU. "Tímto krokem se chceme bránit tlaku nadnárodních společností. Zatím je ale spojení na počátku, takže sami nevíme, jaké konkrétní kroky budou nyní následovat," řekl 10.října 2001 obchodní ředitel Pivovaru Louny Radek Vincík. "Je předčasné mluvit o spojování managementu, zůstávají zachované dva právnické subjekty i značky piva," dodal. "Rozsahem svých podnikatelských aktivit a realizovanými tržbami, které v roce 2000 činily 1,2 miliardy, výrazně předčíme takové pivovarské skupiny, jako je Starobrno či Krušovice a zařadíme se hned za Budvar," tvrdil Šimek. Kromě piva vyrobila skupina DU ročně 56 tisíc litrů lihovin a 265 tisíc litrů nealkoholických nápojů.

ÚP stejně jako před rokem připravily na závěr roku 2001 soutěž Pivní Vánoce s Březňákem. Kdo našel pod zátkami levou a pravou část tváře pana Zippicha, vyhrál lahvovou 12, ale někde šlo výhru vybrat dokonce i v točené podobě. Dále byla vyhlášena soutěž o nejlepší vánoční koledu, kde se vyskytují výrazy Březňák a Zippich, 5 nejlepších obdrželo po 200 lahvích speciálního vánočního polotmavého ležáku Březňák, který byl distribuován od listopadu stejně jako v roce 2000. Největší severočeský producent piva a alkoholických nápojů Drinks Union vykázal za první tři čtvrtletí roku 2001 zisk 14 milionů korun. V roce 2000 ve stejném období však činil 50 milionů. Tržby DU od ledna do září 2001 překročily 600 milionů Kč a byly přibližně na stejné úrovni jako před rokem.

Oba Ústecké pivovarské provozy už řadu let pracovaly na pokraji kapacitních možností, když ročně produkovaly zhruba 500 tisíc hl. Proto skupina investovala do přetlačných tanků, varny a kvasných prostor. To mělo umožnit vyrábět navíc až 300 tisíc hl piva v roce 2003. "Nepočítáme s využitím celé kapacity, ale investice nám umožní soustředit se na speciální piva," řekl v listopadu 2001 předseda představenstva DU Josef Vejlupek. To byl i jeden z dlouhodobých strategických záměrů tohoto středně velkého českého producenta. Tlaku největších výrobců piva chtěl podnik čelit těsnějším sepětím se zákazníky a častější obměnou speciálního sortimentu. Většina producentů piva však shodně zaznamenávala, že domácí kapacity stále převyšují možnosti trhu. Miloš Kuba, který měl v DU na starosti zahraniční obchod, viděl řešení v exportu. Za poslední tři roky firma zdvojnásobila prodeje v zahraničí.

DU v roce 2001 meziročně snížila výstav piva o 3 % na 492 tisíc hl. Tržby společnosti proti roku 2000 klesly z 843 milionů na 814 milionů Kč. "Tržby klesly především v důsledku změny účtování spotřební daně," řekl generální ředitel společnosti Ladislav Šimek. Firma podle ředitele do poloviny roku 2000 nakupovala výrobky od Ústeckých pivovarů. V nich byla obsažena spotřební daň asi 60 milionů Kč.
V roce 2001 pivovar speciálně pro soutěž Zlatá jízda vyrobil pivo Zlatopramen Patriot (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Pivo se mezi konzumenty uchytilo, pivovar pokračoval ve výrobě i v dalších letech.

ÚP hospodařily v roce 2001 se ztrátou 5,1 milionů korun. Místopředseda představenstva Milan Hagan řekl, že ztráta společnosti vznikla zejména odpisem nedobytných pohledávek a likvidací starých dluhů. Společnost v roce 2001 dosáhla tržeb 10,3 milionu korun. Rok před tím to bylo 145,4 milionu korun a v roce 1999 měly pivovary tržby přes 263 milionů korun.

Skupina DU se od dubna 2002 sloučila s druhým největším pivovarem na severu Čech, pivovarem Louny. "Od dubna byla DU jediným odběratelem a prodejcem výrobků lounského pivovaru," řekl v lednu 2002 ředitel DU Ladislav Šimek. Do září by podle ředitele měla na DU přejít i výroba pivovaru a všechny ostatní činnosti. "Fúze právních subjektů by měla být dokončena zhruba do konce března příštího roku," dodal Šimek. Záměr spojit se s lounským pivovarem ohlásil DU v polovině října 2001. Důvodem sloučení bylo podle představitelů DU snaha posílit tržní pozici společnosti. Firma v nejbližší době neuvažovala o slučování s nějakým dalším pivovarem. DU v důsledku vyšších investic, které se meziročně zdvojnásobily, snížila za jedenáct měsíců roku 2001 meziročně hrubý zisk na 20 milionů korun. Tržby společnosti se po očištění od vlivu změny účetnictví meziročně zvýšily o 30 milionů na 735 milionů korun.

V některých supermarketech v Sasku našel nakupující desítky druhů piva, mezi tradičními a zde oblíbenými značkami Heineken či Amstel leží i bedny s velkobřezenským pivem Březňák. Na prodej v Sasku si vedení podniku nemohlo stěžovat. Export do této oblasti stále rostl. Kdysi v obchodě našli Němci i značku Breznak. Na odbyt moc nešla, přestože v lahvích bylo stejné pivo. Němci ale nevěřili, že se vyrábí v Česku. Češi přece mají interpunkci, háčky a čárky. Breznak nekupovali. "Od naší firmy, která prodává pivo z Ústeckých pivovarů v Německu, opravdu přišel požadavek, aby výrobek měl českou etiketu. Informace v němčině jsou pak na druhé straně na menší nálepce," řekl v lednu 2002 Josef Vejlupek, šéf představenstva DU. Vedení si od spojení s Louny slibovalo i posílení exportu právě do Německa. "Obchodní partněři Pivovaru Louny udělali v Německu velký kus práce. Lounské pivo se v Německu velmi dobře prodává. Firma měla mnoho odběratelů hlavně v Berlíně a blízkém okolí. My prodáváme převážně v Sasku v blízkosti hranic," řekl Vejlupek. Němci podle něj vyžadovali z produkce DU hlavně značku Březňák, Zlatopramen odebrali v mnohem menším množství. "Proč? Asi jim více chutná, osobně si však myslím, že se jim víc líbí etiketa. Na březňáku je taková typicky česká. Je tam bodrý starší muž...Prostě Němci jsou konzervativní," řekl Vejlupek.

* Zaniknou některé ze značek piva, které vyrábějí Pivovar Louny či ústecká společnost Drinks Union? Co čeká spotřebitele po obchodním spojení těchto dvou podniků, jež se chystalo ještě v roce 2002?
"Pro spotřebitele bude mít propojení jen výhody, jednoznačně," řekl Josef Vejlupek. Právě on stál za nápadem spojení dvou pivovarů v Krásném a Velkém Březně a pivovaru v Lounech. "Podnik tak bude moci svými výrobky lépe konkurovat pivu, které do kraje přivážejí velké koncerny. V množství uvařeného piva (asi 750 000 hl) a v zisku by měl společný podnik předstihnout pivovary Starobrno či Krušovice."
* Proč se vedení DU rozhodlo spojit zrovna s lounským pivovarem?
"Při úvahách o tom, s kým se spojíme, padalo více možností. Lounský pivovar vyšel z těchto úvah vítězně. Mimo jiné nám vyhovovala i struktura akcionářů. Jsou to všechno subjekty, které mají zájem o rozvoj pivovarnictví a nefigurují mezi nimi spekulanti. Navíc v pivovaru pracují vynikající odborníci."
* Jak bude samotné spojení probíhat?
"Když jsme se ke spojení rozhodli a oslovili jsme akcionáře a vedení Pivovaru Louny, všichni brzy pochopili, jak je spojení pro obě strany důležité, a velmi rychle došlo k dohodě. Byl to pro nás důkaz, že jsme se rozhodli správně.Organizační, majetkové a právní kroky se připravují už zhruba osm měsíců, k obchodnímu spojení dojde letos v dubnu. Do konce září 2002 převezme Drinks Union všechny zaměstnance. Pivovar Louny ale zůstane samostatným právním subjektem i se svými akcionáři, valnou hromadou, představenstvem a dozorčí radou až do fúze, kterou plánujeme na jaro 2003."
* Jak se dotkne spojení spotřebitelů? Nezaniknou některé značky?
"Ne, spotřebitelé by teoreticky neměli poznat vůbec nic. Já však věřím, že jim spojení přinese spíše výhody. Myslím si, že se zlepší servis pro odběratele a v konečném důsledku i pro zákazníky. Rozšíříme svoji nabídku, obchodní zástupci z Ústí budou prodávat i lounské výrobky a naopak. Stejně jako prodej budeme koordinovat i speciální akce na podporu prodeje. Každá z nyní vyráběných značek, ať už v Ústí, ve Velkém Březně či v Lounech, má na trhu svoje místo, má své příznivce, kteří se nedají ošidit. Nepočítáme proto, že by v nejbližší době některé vyráběné značky zanikly."
* Ani ty, s nimiž jste neslavili takový úspěch, jak jste si představovali? Mám teď na mysli piva řady New face - fernetové a citronové pivo.
"Řada New face, kterou připravujeme zhruba dva roky, je trochu odlišná od toho, co vyrábíme a co znají hlavně severočeští spotřebitelé. Je třeba si uvědomit, že pivní trh je v Česku velmi konzervativní a hned tak nějakou novinku nepřijme. Značky New face se prodají řádově stovky hektolitrů, což opravdu není mnoho, ale zato se prodává po celé republice, což neplatí o našich 'klasických pivech'. Navíc cílová skupina jsou hlavně mladší lidé a ne zrovna typičtí 'pivaři'."
* Přijde se spojením dvou pivovarů i propouštění?
"Úbytek zaměstnanců bude pouze přirozený, mám na mysli odchody do důchodu a podobně. V souvislosti s organizačními změnami nebudeme ale potřebovat současný počet administrativních pracovníků. Naopak v oblasti obchodu a marketingu budeme počty pracovníků zvyšovat."

Poté, kdy 22.února 2002 oznámily růst cen svých výrobků dvě největší tuzemské pivovarnické skupiny, Prazdroj a Pražské pivovary, chystal něco podobného i DU. "Zdůrazňuji však, že nezdražujeme v reakci na růst cen plzeňského piva a výrobků Pražských pivovarů," sdělil 23.1.2002 Josef Vejlupek. Ceny by se podle šéfa společnosti měly u lahvového a točeného ústeckého piva zvednou maximálně o desetihaléře. Podobně jako v případě konkurence zvýšila i DU ceny piva na volném trhu, za kolik bude nakonec pivo k mání, bylo tedy na obchodníkovi. "Zdražení piva odráží růst cen energií surovin k výrobě a dalších vstupů," řekl Josef Vejlupek. Kdy přesně DU pivo zdraží, Vejlupek nesdělil. "Zcela jistě to ale nebude už v únoru."

Výrobu nealkoholických nápojů, zejména ochucených limonád, ukončila společnost DU v Brně na počátku roku 2002. Předseda představenstva DU Josef Vejlupek dne 31.ledna 2002 potvrdil, že brněnskou firmu Merito DU v těchto dnech prodal pražské firmě Alphaduct. Dodal, že DU se nadále zaměří na výrobu a distribuci piva v pivovarech v Ústí nad Labem a Velkém Březně a alkoholických nápojů v krásnobřezenské likérce.

Nápojářská skupina DU do poloviny roku 2002 chtěla navýšit základní kapitál o několik set milionů korun. Skupina totiž jednala o výši kapitalizace pohledávky zhruba 300 milionů Kč vůči Ústeckým pivovarům, kterou od České finanční koupila společnost S-Operations. O konečné formě řešení dluhu pivovarů museli podle zákona rozhodnout akcionáři firmy na valné hromadě. Těmi byly podle databáze Ariadna Pivovary a sodovkárny Brno s 35,27 % akcií, s téměř 21 % Miroslava Hejduková a od poloviny roku 2001 také S-Operations, která koupila od České finanční podíl 23,42 %.

V polovině března 2002 pivovary uvedly na trh světlou speciální čtrnáctku Březňák (alk.: 6,1 %).

Částečné sloučení nápojářské skupiny DU a druhého největšího výrobce piva na severu Čech, Pivovaru Louny, firmy o několik měsíců odložily. Právníkům se totiž nepodařilo včas zajistit všechny právní kroky, aby sloučení mohlo být uskutečněno. Od dubna měl být DU jediným odběratelem a prodejcem výrobků lounského pivovaru.

Pivovar v Krásném Březně dal v polovině roku 2002 svému pivu nový kabát. V létě 2002 rozsvítila Zlatopramen nová etiketa. Etiketa skutečně, díky své barevnosti evokující pohár piva s čepicí pěny, zářila. Tuto prozářenou atmosféru podporovalo i zlaté slunce, symbol dobré nálady a krásného dne. Při označení piva se vrátil k tradičnímu označení stupňovitosti. Výrazné logo Zlatopramen zářilo na bílé ploše pivní pěny. Poctivou chuť tradičního českého piva podtrhoval i chmel a ječmen obepínající etiketu.

Od července 2002 většina pivařů na severu Čech pila pivo od jediného výrobce. Bývalí konkurenti, pivovary v Ústí nad Labem a Lounech, podnikaly poslední kroky ke spojení. To mělo pomoci udržet severočeské pivo na trhu v konkurenci pivovarských gigantů. Pro běžného spotřebitele se však nic nezměnilo. "Zachovány zůstanou všechny druhy, které se v těchto pivovarech vyrábějí," řekl Milan Hagan, generální ředitel DU. Do konce června 2002 se měly sejít valné hromady všech společností, které jsou sdružené ve skupině, tak, aby už v červenci mohlo dojít ke spojení. Fúze severočeských pivovarů se podle předsedy představenstva Josefa Vejlupka zdržela kvůli novému obchodnímu zákoníku. "Ten mnohem více respektuje takovéhle situace s ohledem na nové akcionáře. Proces zdržují odhady hodnot akcii a další právní úkony." Po spojení pivovarů by podle Vejlupka mělo dojít i k výraznému propojení obchodních aktivit všech tří pivovarů. Podle Hagana, který včele DU stanul na počátku května 2002, bylo prvotním cílem zisk většího zastoupení na tuzemském trhu. "Tady na severu ovládáme téměř 80 % trhu a toho chceme využít." Hagan prozradil, že skupina má připravenou celou řadu marketingových aktivit, mimo jiné i spolupodíl při budování kmenových restaurací a pivnic. "Nebudeme se ale bránit současnému čepování jiných druhů piv, jak to dělají některé tuzemské pivovary. Naopak porovnání vítáme."

Společnost DU se chystala v létě 2002 proniknout na celorepublikový trh. Jako první nasadila značku Zlatopramen, kterou 18.6.2002 začal stáčet do lahví s novou etiketou. Nápojářská společnost ve stejný den také definitivně zlikvidovala starý dluh asi 300 milionů korun, jež zatěžoval společnost od roku 1996. "Dluh zakoupila společnost S-Operations a dnes jsme podepsali smlouvu o proměně pohledávky v akcie pivovarů. Tím se majitel stal jedním z našich významných akcionářů," vysvětlil řešení nový generální ředitel společnosti a akcionář Milan Hagan. Dodal, že nyní měl DU stabilní pozici. Po spojení s pivovarem Louny dohonil v produkci například pivovar Krušovice, který přitom zásobuje celou republiku. "Jsme připraveni zápasit na domácím trhu i s pivovarem Budvar," prohlásil ředitel. Pro tvorbu etikety, která měla pomoci prosadit dominantní severočeskou pivní značku Zlatopramen v celé republice, se nechala DU inspirovat v historii Ústeckých pivovarů. Nová etiketa měla oválný tvar jako na počátku 20.století, v symbolice se objevilo sluníčko, které je rovněž převzaté z dobových reklamních materiálů. Historii pivovaru pro DU mapoval přední český znalec pivovarnické historie a bývalý ředitel pivovarnického muzea v Plzni Petr Žižkovský. Na podporu propagace připravily v pivovaře Velké Březno i malé muzeum a exkursní trasy pro veřejnost. "V Ústí se vařilo pivo už ve 13. století, pivovar v Krásném Březně stál už prokazatelně v 15. století. My používáme datum založení 1642 tak, jako naši pradědové na etiketách před sto lety. Tehdy byly ústecké pivovary třetí největší exportér piva v Čechách a vyvážely například do Jižní Afriky a na Kanárské ostrovy," podotkl historik. Do nejmodernější historie pivovarů se zapsala degustační soutěž Pivo ČR 2002 v Českých Budějovicích, kde Zlatopramen získal první místo mezi světlými desítkami a druhé místo mezi desítkami černými a Březňák čtrnáctka zvítězil mezi světlými speciály. DU vznikla v roce 1998 zastřešením Ústeckých pivovarů (Krásné a Velké Březno), ústecké likérky KB Likér a Pivovarů a sodovkárem Brno. DU zaměstnával 400 lidí a její roční obrat přesahl miliardu korun.

Pivovary společnosti DU přestály ničivé povodně z poloviny srpna 2002 téměř bez úhony. Jak v rozhovoru podotkl Jaroslav Rottenborn, ředitel výroby piva, stalo se tak hlavně díky obětavosti zaměstnanců, ať už byli z techniky, obchodu nebo výroby. Nasadili neuvěřitelné síly a odhodlání k minimalizaci škod povodní. Během několikadenní odstávky výroby piva se ústecké značky stáčely v lounském pivovaru, který patří do stejné společnosti.
* Ohrozilo rozvodněné Labe pitnou vodu, určenou k výrobě piva?
"Vodu už nakupujeme dvacet let od doby, kdy došlo ke znečištění spodních vod v souvislosti s výstavbou v této lokalitě. Dnes odebíráme vodu z řadu z Flájí, která má lepší parametry, než naše bývalé studny. Ve velkobřezenském pivovaru byl zaplaven vrt ve Valtířově, takže tam jsme zčásti nasadili náhradní zásobování, zbytek je napojen na vodovodní řad. Dva a půl vteřinového litru vody stačí přesně na vaření mladiny. Zprovoznění původního zdroje vody se samozřejmě snažíme maximálně urychlit - nakupovaná voda se promítá do nákladů."
* Dotknou se nějak povodně ceny piva?
"Nemyslím si to. Ale o dlouhodobých dopadech nechci hovořit, povodně mohly ohrozit jiné subjekty, které zdánlivě přímo nesouvisejí s výrobou piva."
* Dostala se rozvodněná řeka do některého z pivovarů?
"Měli jsme vodu v kanalizaci v Krásném i Velkém Březně, ale do výrobních celků se téměř nedostala, protože jsme ji stačili odčerpávat, pomohly i bariéry z pytlů písku. Navíc jsou tyto celky stavěny ve tvaru bazénu, kam se spodní voda neprotlačila. Dostala se sice do strojovny, kde ohrozila provoz techniky. Proto jsme s předstihem demontovali motory. Trochu také prosakovala kolem průchodů vzduchu, vody či chlazení, kde se odčerpávala. V důsledku krizové situace jsme na 4 až 5 dní přestali chladit, kdy ale teplota stoupla asi jen o tři až čtyři stupně. Mimochodem, ideální teplota pro čepování piva je kolem 8 stupňů. K dobrému vyležení piva, tedy k pěnivosti a řízu, je třeba nula až dva stupně."
* Pivovar vyráběl v době povodní pivo v Lounech. Přesto, neohrozí určité technické problémy plánovaný roční výstav piva?
"Určitě ne. Ročně vyrábíme 500 až 520 000 hl piva, lounský pivovar dalších 330 000 hl. Zlatopramen by se navíc mohl vyrábět i v tomto pivovaru s tím, že by pivo směřovalo hlavně na export. Jediný větší problém jsme měli ve Velkém Březně, kde studnu musí ještě posoudit statik."
* Nebylo během povodně ohroženo zásobování zákazníků?
"Někteří z nich se, mimo záplavové území, snažili předzásobit. Přesto se pak obávali, že nebudou mít dost piva a byli nervózní - naštěstí zbytečně. Střekovskou stranu či Českolipsko jsme zásobovali třeba až přes roudnický most."

DU stáčela dočasně v důsledku povodní v srpnu 2002 některá piva v Pivovaru Louny, v němž držela 66,14 % akcií. Ke stáčení do lounského pivovaru se ústecká piva Zlatopramen a Březňák převážela v cisternách. Přechodné opatření trvalo asi týden.

Dne 14.září 2002 se v ústeckém letním kině konaly slavnosti piva. K dostání byla všechna čepovaná piva kromě čtrnáctky a tmavých, včetně lounské dvanáctky.
Pivo Zlatopramen již mohli spotřebitelé koupit od září 2002 v sítích hypermarketů po celé ČR. Skupina DU realizovala expanzi, ke které využila i televizní reklamní spot.

"Společnost DU do roku 2001 obchodně spolupracovala s pivovarem v Litoměřicíích. V březnu 2002 nás oslovili noví majitelé Korunního pivovaru s nabídkou včlenění litoměřického pivovaru do naší nápojové skupiny," uvedl předseda představenstva společnosti DU Josef Vejlupek. Při jednáních obou stran v průběhu následujících tří měsíců bylo podle Vejlupka projednáváno několik variant vstupu DU do Korunního pivovaru, avšak jednání v červenci 2002 skončila vzhledem k rozdílným představám obou stran. Co si představit pod pojmem rozdílné představy obou stran, odmítl ing. Josef Vejlupek upřesnit s odvoláním na interní záležitosti společnosti. Litoměřický pivovar jako konkurent DU následně zanikl.

Prostřednictvím TV reklamy, kterou pro agenturu Křídla natočil Daniel Růžička, vstoupil poprvé do televize Zlatopramen. Jeho kampaň sledovala dva cíle: jednak expanzi 11stupňového piva Zlatopramenu a dále prezentaci základního benefitu značky spojeného s její "stupňovitostí". Fullservisová agentura Křídla, jež pro klienta pracovala od roku 2002, vytvořila slogan "O stupeň lepší pivní chuť" i hlavní motiv. V něm se nositeli sdělení "Zlatopramen 11 je o stupeň lepší pivo, které si nenecháte vzít" stala dvojice mladých lidí, pro něž pivo představovalo neodmyslitelnou součást života. Snad proto, že se celý spot odehrával v posteli a naznačoval milostné laškování, ho firma Mag Media 99, jejímž prostřednictvím spot na TV Nova oslovil cílovou skupinu mužů a žen 25 - 50 let, označila jako nevhodný k vysílání před 22. hodinou.

DU byla v roce 2002 v tuzemsku nejvíce expandující pivovarnickou skupinou. Po získání Pivovaru Louny koupila začátkem října 2002 i Pivovar Kutná Hora. "Nebude to v žádném případě znamenat žádné velké zadlužení," tvrdil šéf marketingu podniku Jaroslav Lstibůrek.
* DU patří mezi nejvíce expandující české pivovary. Jaké má vaše firma na tuzemském trhu záměry? Vidíte v současnosti další možnosti expanze například formou nákupu dalších pivovarů?
Společnost DU navýšila poslední akvizicí roční prodeje piva na úroveň 790 tisíc hl za rok, a tím se zařadila mezi pět největších pivovarských společností na českém trhu. Předběhli jsme například pivovar Krušovice. Dosud jsme ale postupovali podle strategie, která byla zaměřena především na udržení poměrně silného lokálního postavení, proto se naše skupina v minulých letech nesnažila působit na celostátní úrovni. Dnes jsme však přesvědčeni, že máme co nabídnout i spotřebitelům v ostatních regionech. Na této nadhodnotě, kterou přinášíme, ostatně chceme postavit i svou další strategii. Naším záměrem není honba za hektolitry, ty jsou nutné pro získání potřebné velikosti, ale samotné úspěch nepřinesou. Proto sázíme spíše na odlišnost, která je založena na tradicích a silném lokálním postavení našich pivovarů. Naším hlavním cílem není zisk tržního podílu, proto také nebudeme plošně skupovat další pivovary. Výjimku uděláme pouze v případě, že některý z pivovarů bude splňovat naše kritéria a majitelé projeví ochotu ke spolupráci.
* Kde získáváte prostředky na akviziční politiku? Jak v této oblasti chcete soupeřit s hlavními tuzemskými pivovary, které mají zahraniční vlastníky?
Akviziční politiku provádíme velice citlivě a dbáme na návratnost vložených prostředků. Finance se snažíme získávat především z vlastních zdrojů. K tomuto účelu jsme provedli restrukturalizaci společnosti, kdy jsme odprodali výrobu nealkoholických nápojů. To nám umožnilo získat potřebné finanční zdroje a soustředit se pouze na naše hlavní podnikatelské aktivity. I když zčásti využijeme i externího financování od tuzemských bank, nebude to v žádném případě znamenat nějaké vážné zadlužení.
* Chcete být vlastníkem regionálních pivovarů, nebo se budete snažit získané značky distribuovat celorepublikově?
Jak jsem již uvedl, naše značková strategie je založená především na jejich lokální podpoře. Jednu z těchto značek jsme nicméně vytipovali jako vhodnou pro celostátní rozšíření. A tou je jedenáctka Zlatopramen. Na podporu této značky probíhá v současné době celoplošná podpora. Spotřebitelé se s ní mohou v této chvíli setkat především v obchodních řetězcích.
* Například Pivovar Kutná Hora loni uvařil 70 tisííc hl piva. Podle informací tisku v blízké budoucnosti plánujete zvýšit výstav až na 250 tisíc. Jak a do kdy to chcete dokázat?
Společnost DU zprávu podobného obsahu nevydala. Bylo by to sice hezké, ale musíme být přece jenom realisty. Za cíl si klademe zastavit klesající trend prodejů značek kutnohorského piva. Pokud se nám podaří vrátit se na úroveň zhruba sto tisíc hektolitrů, budeme to považovat za úspěch. K návratu do původních pozic povede jednak důraz na zlepšení kvality piva a důraznější podpora jednotlivých výrobků. Určitě pomůže i centralizace obchodních činností a s tím související jasná marketingová strategie.

"Odebíráme výhradně tuzemský chmel. Například jedenáctka Zlatopramen je výhradně z Žateckého poloraného červeňáku," uvedl v listopadu 2002 marketingový ředitel DU Jaroslav Lstibůrek. "Jsme jeden z mála pivovarů, který má i své chmelnice. Samozřejmě nám to nestačí, a tak odebíráme chmel i od jiných pěstitelů," zmínil Lstibůrek. Podle jeho slov dávaly pivovary přednost zahraničním nabídkám, protože chmel z ciziny byl mnohem levnější. "Český chmel patří mezi nejdražší na světě, ale samozřejmě také nejkvalitnější. My jsme se rozhodli jít cestou kvality, proto tuzemským chmelem nešetříme," dodal Lstibůrek.

Firmy spojené v největšíí nápojářskou skupinou na severu Čech, mezi které patřily Ústecké pivovary , Pivovar Louny a Pivovary a sodovkárny Brno, postupně směřovaly ke sloučení. Valná hromada ÚP schválila ovládací smlouvu mezi ÚP a Drinks Union, o podobné smlouvě rozhodovali 17.12.2002 akcionáři PaSB. Obdobný dokument již od srpna existoval mezi DU a Pivovarem Louny. "Ovládací smlouvy mají umožnit jednotné řízení společností v koncernu, aniž by například musely být kvůli jednotlivým rozhodnutím svolávány valné hromady," řekl v prosinci 2002 advokát DU Stanislav Hospůdka. Podle Hospůdky byly ovládací smlouvy krokem k postupnému zprůhlednění struktury koncernu. "V příštím roce by pak měly být firmy postupně slučovány," uvedl. Dodal, že by to mělo do budoucna společnostem také zjednodušit přístup k úvěrům. ÚP a PaSB vlastnily po 50 % Drinks Union, který vyráběl na pronajatém majetku ÚP. DU pak na začátku března 2002 získal majoritu v lounském pivovaru. V říjnu 2002 DU koupil společnost Pivovar Kutná Hora, která provozovalauje kutnohorský městský pivovar. Celkový výstav piva společností překročil 800 000 hl ročně a skupina se tak dostala mezi pět největších tuzemských pivovarů.

Starou recepturu pivovarského archivu na konci roku 2002 "oprášil" vrchní sládek společnosti DU, aby vyrobil speciální zlatavý mok. Ochutnat jej mohli pouze účastníci VI. jarního plesu Drinks Union dne 1. března 2003 v Interhotelu Bohemia.

Na vánoce 2002 byl opět uvařen polotmavý ležák Březňák (alk.: 4,8 %).

DU v roce 2002 po sloučení s pivovary Louny a Kutná Hora zvýšil meziročně výstav piva téměř o dvě třetiny na zhruba 800 000 hl ze 492 000 hl v předchozím roce. "Po očištění od vlivu loňských akvizic výstav pivovarů ve Velkém a Krásném Březně vzrostl o 4 %," řekl generální ředitel firmy Milan Hagan. Tržby společnosti se i přes růst prodeje piva pohybovaly kolem 800 milionů korun. V roce 2001 to bylo asi 814 milionů korun. Společnost hospodařila s výrazným ziskem. Nejvíce hektolitrů vyvezla do Velké Británie, Německa a Austrálie," uvedla Lucie Černá ze společnosti Previa, která byla mediálním zástupcem firmy DU. 

Pivaři skupiny DU museli od 10.března 2003 sáhnout hlouběji do kapsy. Lounské, kutnohorské, velkobřezenské a krásnobřezenské pivo zdražilo v průměru o 50 až 60 haléřů na půllitru. Pivařům, kteří kvůli nižším cenám dávali přednost pivu z Loun, Kutné Hory, Velkého či Krásného Března, skončily zlaté časy. "Přešel jsem na lounské pivo nejen kvůli chuti, ale hlavně kvůli ceně, která byla hodně pod průměrem ostatních,"řekl Stanislav Ptáček, který si v supermarketu na pražském sídlišti Dědina kupoval dvě basy lounského ležáku. "Teď mi zhořkne kvůli ceně a budu muset přejít na desítku,"dodal. Pivovary měly pro zdražení svého moku pádné důvody. "Stejně jako konkurenci, která zdražovala již na začátku roku, nás k tomu donutily rostoucí ceny především surovin, energie a služeb,"uvedl Jaroslav Lstibůrek, marketingový ředitel firmy. "Nárůst cen není ale nijak dramatický a je obdobný jako u konkurenčních pivovarů,"dodal. Zdražení se týkalo piv Březňák, Dačický, Louny a také vlajkové lodi této nápojové skupiny piva Zlatopramen 11. U sudového piva se zvýšila cena o 50 haléřů za půllitr, u jedenáctek i ležáků o 60 haléřů. U lahvového piva bylo zdražení poloviční, tedy 20 a 40 haléřů. To platilo za předpokladu, že do cen piva nepromítnou růst nákladů i prodejci. "Důvodem ke zdražování je především nízká marže z prodeje piva, která nedovolí modernizovat. Zejména malé pivovary by neměly na rozvoj,"uvedl Jan Veselý, předseda Svazu pivovarů a sladoven s tím, že od roku 1990 se zdražilo pivo jen minimálně. "Kdo si srovná růst inflace a ceny piva, uvidí, jak pivovary stejně jako někteří další potravináři a zemědělci brzdili inflaci neměnnými cenami,"řekl Veselý. za kolik bude půllitr piva
druh piva nyní po zdražení:
Březňák 12 st. 9,50 10,10
Lounský Ležák 12 st. 9,00 9,70
Zlatopramen 11 st. 8,80 9,30
Zlatopramen 10 st. 7,40 7,90
(ceny dodávek do obchodů v korunách)

Pozici jednoho z největších výrobců piva v ČR posilovala společnost i v roce 2003. Firma chtěla zvýšit výtoč piva na 850 000 hl. Společnost vyráběla pivo značky Zlatopramen, Březňák, Jarošov, Louny a Kutná Hora. Jednou z nejznámějších značek v oblasti lihovin byla také Stará myslivecká. Pravidelně také firma vítězila v degustačních soutěžích. Poslední úspěch si připsala při 11. ročníku odborné degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex - Pivo 2003. Březňák se v ní umístil na třetím místě mezi světlými ležáky. Skončil tak za Radegastem a Starobrnem.  "Pro naši společnost je to prestižní záležitost. Pivex je totiž jedinou soutěží, která si dodnes zachovala statut výsadnosti v objektivitě hodnocení piv," uvedl manažer marketingu společnosti Boris Rajdl. Spokojeností se netajila ani sládková velkobřezenského pivovaru Jana Rostová. "Jen málo piv se může pochlubit umístěním mezi nejlepšími v celé ČR potřetí za sebou," pochvalovala si. V roce 2003 navíc slavil Březňák již 250 let své existence a pro své příznivce proto pivovar chystal k oslavě zajímavé akce.

Dvěma hlavním značkám piva se chtěli především věnovat v DU. V blízké budoucnosti se jednička, kterou byl Zlatopramen, měla vyrábět i v dalších pivovarech. Novinářům to 2.června 2003 oznámil výrobní ředitel DU Jaroslav Rottenborn. „Především se budeme věnovat Zlatopramenu, který je naší jedničkou na trhu. Proto například značku Pivrnec, Patriot budeme vyrábět v Lounech, “ uvedl Rottenborn. Druhou značkou, na jejíž výrobu se skupina soustředila, byl Březňák. Důvodů bylo podle marketingového ředitele Borise Rajdla několik. „Nebudeme tříštit síly na prosazování každé ze sedmi základních značek, které naše pivovary vyrábí. Nosný je Zlatopramen a hned za ním Březňák, kterému stoupl export za první čtyři měsíce na dvojnásobek oproti loňsku, tvrdil Rajdl. V žádném případě to podle něj neznamenalo, že regionální značky z pivovarů v Lounech a Kutné Hoře zmizí z trhu. Ještě v roce 2003 ale všechny pivovary skupiny čekaly další změny. První bylo omezení výroby speciálních tmavých piv ve Velkém Březně. Další byla příprava na možnost vařit Zlatopramen i v jiných pivovarech. „V tom nám pomáhá podobnost technologie. Všechny naše pivovary používají klasickou techniku otevřeného zrání a mají i téměř totožné technické vybavení. Pokud se Zlatopramen bude vařit jinde, bude mít stejnou chuť,“ dodal Rottenborn.

V roce 2003 pivovar přestal vyrábět pivo Zlatopramen Extra Premium (světlý ležák, vyráběný pouze sezónně; alk.: 5,1 %; plněno jen do 0,33 l lahví; prodloužená trvanlivost 180 dní) ; Akťábrskoje pivo (světlý ležák; alk.:4,7 %, extrakt: 11 %; plněno do 0,5 l lahví) (vyráběno pro export do Německa) a dále tmavou desítku nahradil tmavou jedenáctkou.

Ojedinělých 250 let od svého založení oslavil pivovar v roce 2003. Oslavy vyvrcholily dne 7.6. 2003 přímo v pivovaru bohatým programem včetně exkurze. Veřejnost na kulaté výročí upozornila podle Petra Landy z pivovaru také speciální etiketa a pivní tácky. Pivovar vařil například v roce 1900 osmnáct druhů piv. Podle historiků ale vznikl nejméně před 450 lety. V roce 1753, tedy před dvěma sty padesáti roky, Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach postavil nový dvůr a pivovar. Například v roce 1942 firma dodávala pivo pro německé seskupení Afrika korps jen díky tomu, že vyráběla pivo s roční garancí. Sládková Jana Rostová, která patří mezi pouhé dvě ženy ve svém oboru v Česku, připomněla, že jen v roce 2003 Březňák získal první místo za světlou dvanáctku a druhou pozici v kategorii světlých speciálů v degustační soutěži Česká pivní pečeť 2003. Značka si připsala i třetí místo mezi světlými ležáky v tradiční soutěži Zlatý pohár Pivex - Pivo 2003. Oslavy nabídly kromě kultury a soutěží také ochutnávky narozeninového nefiltrovaného piva.
V roce 2003 pivovar dodval do maloobchodní síť Lidl pivo Grafenwalder (světlý ležák; alk.: 4,7 %; plněno jen do 0,5 l lahví).
Během dvou předprázdninových měsíců prodala DU celkem 53 000 hl piva Zlatopramen 11. "Je to ve srovnání s loňskem nárůst o 11 000 hl," sdělil v červenci 2003 místopředseda představenstva Jaroslav Lstibůrek. Ze sudů vytočily restaurace piva Zlatopramen za oba měsíce o 5 000 hl více než v roce 2002.
"Za první čtvrtletí 2003 jsme zvýšili export z loňských 14 000 na letošních téměř 33 000 hl," řekl místopředseda představenstva Jaroslav Lstibůrek. Nejvíce vyvezl DU v prvním čtvrtletí piva Březňák, a to 18 700 hl, což bylo o 189 % více než ve stejném období roku 2002. Piva značky Louny vyvezl 11 000 hl. Export piva Zlatopramen zůstal na stejné úrovni. Největším odběratelem bylo Německo. "K našim západním sousedům jsme vyvezli zhruba 31 000 hl piva," uvedl Lstibůrek. K dalším velkým odběratelům patří Švédsko, Finsko a Srbsko. Louny a Březňák pili dokonce u protinožců či v centru Kodaně. Na úspěchu českého piva se podle Lstibůrka nejvíce podílely jeho kvalita a originální chuť. Kvůli zvyšování výstavu přesouvala firma výrobu některých značek do ostatních pivovarů ve skupině. „Rozjednáno máme několik obchodních případů týkajících se licenční výroby,“ řekl Lstibůrek.
Nadprůměrné prodeje piva přinesly pivovaru Zlatopramen horka v květnu a červnu 2003. Za oba měsíce prodal pivovar celkem 53 000 hl piva Zlatopramen 11, což byl nárůst o 11 000 hl proti roku 2002. "Podle našeho názoru k tomu vedro velmi přispělo. Horko vyhnalo lidi k vodě, na chalupy i dřívější dovolené a to znamenalo rozšířený stánkový prodej a plné restaurace," vysvětlil místopředseda představenstva společnosti Jaroslav Lstibůrek. Podíl podle jeho slov mohla mít také televizní reklamní kampaň, která evokovala horké počasí, žízeň a touhu po pivu. Pro milovníky jedenáctky z Krásného Března připravil pivovar na léto 2003 soutěž o "auto pivního fajnšmekra" VOLVO V40. Šťastný výherce dostal automobil, který byl speciálně vybaven, aby bylo co nejlépe postaráno nejen o pivařovo pohodlí, ale také o to, aby měl co pít. Auto totiž ukrývalu řadu překvapení - mimo jiné ledničku nabitou pivem Zlatopramen 11. Stačilo pít poctivě Zlatopramen 11, sbírat pivní víčka s písmenky, složit z nich slovo "Zlatopramen a odeslat s vyplněným kupónem do 31. 8. 2003.
O dvě procenta (ze 3 na 5 %) se za tři čtvrtletí roku 2003 zvýšil podíl DU na tuzemském trhu s pivem. Informovali o tom dne 5.11.2003 zástupci firmy. Pivovary sdružené ve skupině vystavily za tři čtvrtletí 668 000 hl piva, což bylo více než za celý předchozí rok. Skupina se tím mezi českými výrobci piva posunula na čtvrté místo za Prazdroj, Pivovary Staropramen a Budvar. Srovnání bylo však ovlivněno tím, že lounský pivovar se přičlenil od července 2002 a Kutná Hora od října roku 2002. Zlepšily se i ekonomické výsledky. Za devět měsíců roku vykázaly pivovary DU zisk před zdaněním 89 milionů korun, zatímco za celý rok 2002 to bylo asi 54 milionů. Tržby za tři čtvrtletí činily 769 milionů. Staré mosazné pípy, historické pivní láhve, reklamní cedule, etikety a další pivovarnické relikvie zaplňovaly po strop kancelář Petra Žižkovského v pivovaru ve Velkém Březně. Společnost DU najala tohoto předního českého historika pivovarnictví k přípravě exkurzní trasy s minimuzeem pivovarů Zlatopramen a Březňák. Na projektu pracoval rok a půl, za tu dobu nashromáždil na tisíc rozličných předmětů k historii pivovarů a k tomu tři tisíce archiválií. "Začal jsem prohlídkou dílen a šaten v samotných pivovarech a úlovek byl poměrně velký - třeba tahle cedule s císařskou orlicí," ukazoval na jeden z exponátů Žižkovský. Lidé občas historikovi nosili láhve či cedule zapomenuté na půdách, většina exponátů ale pocházela z nákupů na burzách. Ty nejcennější ze sbírek špičkových českých i německých sběratelů. Další poklady na něj čekaly v ústeckém archivu a muzeu. "Získali jsme kopii menu z hotelu v Mariánských Lázních, kde se v roce 1906 ubytoval anglický král Edvard VII. Nepil žádnou plzeň, žádný smíchov nebo budvar, ale výhradně Ústecké císařské pivo," popsal doklad úcty, které se pivovar těšil. Žižkovský dohledal, že Ústecké pivovary ve Velkém a Krásném Březně vyráběly před první světovou válkou šestnáct až osmnáct druhů piv, mezi nimi 14° Regenerátor, 22° Ústecký Porter, Kaiser, Senator či Priessner Urquell (Priessen je německy Březno). Z Ústí nad Labem se pivo vyváželo do takových exotických zemí, kam se neodvážila ani Plzeň, jako například na Kanárské ostrovy či do Jižní Ameriky. V Uruguayi zdomácněl obrázek maskota velkobřezenského pivovaru pana Zippicha tak, že se dodnes objevuje na etiketách tamních pivovarů. Za druhé světové války patřila pivní lahev se Zippichem k výzbroji německých pouštních jednotek Afrika-korps. Část z exponátů nashromážděných Petrem Žižkovským dostala nový život. Po zkopírování a překladu německých názvů sloužily jako současné reklamy Drinks Union. Originály mohli vidět návštěvníci připravované exkurzní trasy v historicky cenném pivovaru Velké Březno. S jejím otevřením společnost počítala v roce 2004.
Nápojářská skupina DU a pivovar v Ústí nad Labem-Krásném Březně připravily pro pivaře spotřebitelský projekt Země Zlatopramen. Pod víčkem každé jedenáctky Zlatopramen spotřebitel nalezl "první a jedinou měnu světa" - Zlaťák. Jedenáct nasbíraných Zlaťáků byla přihláška k občanství v Zemi Zlatopramen. Další nasbírané Zlaťáky se střádaly na účet. Následně pak vše šlo směnit za ceny z Pivního menu.
Do areálu krásnobřezenského pivovaru vyjela 23. listopadu 2003 po jedné hodině ranní jednotka ústeckých hasičů. Přímo ve varně podniku dosud z nezjištěných příčin hořel kancelářský nábytek. Jednou z vyšetřujících verzí vzniku požáru byla možná závada na elektroinstalaci. Šlo o požár menšího rozsahu. V roce 2003 byla výroba piv Jarošov 10 % (světlé výčepní; alk.: 3,8 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů) a Jarošov 12 % (světlý ležák; alk.: 5,1 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů) přenesena do pivovaru v Kutné Hoře.
V roce 2003 společnost ukončila výrobu piv New face - Fernet Pivo (tmavé ochucené pivo; alk.: 4,5 %; plněno do 0,33 l lahví) (základem bylo pivo Zlatopramen a fernetový macerát ústeckého lihovaru KB Likér, vyráběno od listopadu 2000) a New face - Lemon Pivo (světlé ochucené pivo; alk.: 3,9 %; plněno do 0,33 l lahví) (základem bylo pivo Zlatopramen dochucené citrusovými aromaty, vyráběno od listopadu 2000). Američané prý nejsou zvyklí na kvalitní pivo. Zástupci DU proto začali s osvětou: "Podepsali jsme s americkou armádou kontrakt na dodávku Zlatopramenu pro vojáky v SRN a Británii. Doufáme, že až se vrátí domů, budou se dožadovat českého piva," řekl v prosinci 2003 místopředseda představenstva Jaroslav Lstibůrek.
DU v roce 2003 vyvezla téměř 180 000 hl piva. Tedy o 81 % více než v roce 2002. Firma v roce 2003 zvýšila o čtvrtinu i celkový výstav. "Ve čtyřech pivovarech, které společnost sdružuje, se vyrobilo skoro 708 000 hl piva," sdělil marketingový ředitel společnosti Boris Rajdl. Nejvíce piva vyrobeného v pivovarech ve Velkém a Krásném Březně na Ústecku, v Lounech a v Kutné Hoře vyvezla firma do Německa, Velké Británie a Austrálie. "Zájem o naše pivo roste také v severských zemích, na jihu Evropy, v Srbsku a Kanadě," uvedl Rajdl. Podíl DU na českém pivním trhu činil v roce 2003 zhruba 5 %, což bylo asi dvakrát více, než v předchozím roce. Nejprodávanější značkou v rámci skupiny bylo pivo Zlatopramen 11, které se vyrábělo v Krásném Březně. Jeho výstav meziročně vzrostl o třetinu na 227 500 hl. Hlavními akcionáři DU byly Pivovary a sodovkárny Brno a Ústecké pivovary. Firmy ze skupiny na základě rozhodnutí valných hromad postupně směřovaly ke sloučení. Ještě před pěti lety byla Ústecká firma DU, která provozovala pivovary v Lounech a ve Velkém a Krásném Březně, bezvýznamným exportérem. "Za hranice jsme vyváželi pouhých 13 000 hl ročně. Rok 2003 již pro nás ale byl vůbec nejúspěšnějším v celé naší historii. Se sto osmdesáti tisíci hektolitry jsme se stali čtvrtým největším vývozcem piva z ČR," pochválil si situaci šéf exportního oddělení firmy DU Miloš Kuba. Oproti roku 2002 zaznamenali v této společnosti neuvěřitelný nárůst exportu piva o 281 %. "Nejvíce piva vyvážíme do Německa, dále pak do Švédska, Finska, Srbska, Španělska, Itálie, Dánska a jiných států. Za kuriózní místa můžeme označit například dodávky do Austrálie," doplnil Kuba. Nejúspěšnější exportní značkou byl Březňák, nejdynamičtěji rostla za hranicemi poptávka po lounském pivu. V druhé polovině roku 2003 si však velkou oblibu získával také Zlatopramen. Žádali si ho zákazníci nejen v Německu či ve Skandinávii, ale také v Rusku či Srbsku. Pivo Zlatopramen vyhodnotili degustátoři 14. ročníku odborné soutěže Zlatá pivní pečeť v Táboře v lednu 2004 jako nejlepší českou desítku. "Získali jsme tak právo po celý rok užívat v rámci propagace odbornou veřejností uznávaný titul a známku Česká pivní pečeť 2004," řekl k významu ohodnocení prokurista společnosti DU Josef Vejlupek. DU zastupovaly pivovary Zlatopramen, Březňák, Louny a Kutná Hora. Mezi tmavými desítkami bodové ohodnocení poroty přineslo třetí a čtvrté místo značkám Březňák a Dačický a Březňák se ještě umístil čtvrtý mezi dvanáctkami.
Severočeští pivaři, kteří byli hrdí na místní značky, měli v ruce další argument pro debaty o tom, které pivo je opravdu nejlepší. Velkobřezenský ležák Březňák na počátku roku 2004 získal v Brně jednu ze tří nejprestižnějších cen v oboru Zlatý pohár Pivexu. Jedenáctka Zlatopramen pak mezi ležáky obdržela spolu s Radegastem certifikát kvality. "Je to jednoznačně úspěch. Zvlášť si ceníme ocenění pro Zlatopramen, který se jako jedenáctka prosadil mezi ležáky. Certifikát komise udělila poprvé, a to za trvalou kvalitu piva. Porovnali vzorky odebrané v našem pivovaře na podzim a těsně před soutěží,"komentoval výsledky prokurista DU Josef Vejlupek. Zlatý pohár Pivexu pořádaly Brněnské veletrhy a pivovary jednou za dva roky u příležitosti veletrhu pivovarnictví. Soutěž zaštiťoval Výzkumný ústav pivovarnický a degustační komise pracovala pod dohledem notáře. V roce 2004 se finále zúčastnilo v kategorii ležáků 23 pivních značek, včetně zástupců všech nejznámějších českých pivovarů. Za Březňákem zůstalo na medailových pozicích Starobrno a Zubr. Pivovary DU přihlásily své značky i do soutěže výčepních piv, tam se ocenění nedočkaly. Ležák Březňák získal už druhý zlatý pohár v historii soutěže. V předešlém ročníku skončil třetí a patří mezi nejlépe hodnocená piva vůbec. Světlé výčepní pivo Zlatopramen vyhrálo v roce 2004 táborskou soutěž Zlatá pivní pečeť 2004, která je také počítána ke třem nejprestižnějším kláním v pivovarnictví.
DU podepsala v březnu 2004 smlouvu s významným distributorem piva v Německu na dodávky ústeckého piva Zlatopramen. Posílila tak svoji pozici mezi hlavními exportéry a byla třetím největším vývozcem českého piva do Německa. Jedenáctka Zlatopramen měla kromě výhodné ceny a výborné kvality také další přednosti. Podle Zdeňka Antoše, který pracoval jako číšník v Sasku, Němci nejvíce oceňovali její nezaměnitelnou chuť. "Přestože naše značky nejsou světovými značkami a nemáme distribuční možnosti největších světových hráčů, naše exportní výsledky jsou až neuvěřitelné. Dokonce překračujeme plány exportu. Nejvíce se nám daří na německém trhu, kde jsme už dosáhli zalistování ve všech nejdůležitějších obchodních řetězcích," komentoval exportní úspěchy ředitel exportního oddělení DU Miloš Kuba. DU dosáhla dynamického nárůstu exportu, když se dostala během šesti let z téměř nuly na sto osmdesát tisíc hektolitrů a stala se tak čtvrtým největším exportérem piva z ČR.
Úpravy cen v DU kopírovaly růst cen energií či surovin. DU podle svého obchodního ředitele Pavla Strnada upravil ceny počátkem března 2004, kdy se cena za láhev zvýšila přibližně o dvacet haléřů, u sudového piva to byl dvojnásobek. "Například prodejní cena piva Zlatopramen v marketech se pohybovala kolem 9,50 koruny. U sudového piva v restauracích bylo rozpětí v ceně široké, protože rozhodovala cenová skupina," řekl v dubnu 2004 obchodní ředitel. Prokurista DU Josef Vejlupek řekl, že firma má vlastní cenovou politiku a ceny upravuje podle svých nákladů, nikoli podle situace na trhu. "Navíc jednání o cenách probíhají nepřetržitě po celý rok," doplnil.
Ústecké pivo dne 6.dubna 2004 velmi "šmakovalo" předsedovi saského sněmu Erichu Iltgenovi. Z rukou sládka pivovaru Krásné Březno dostal tuplák čerstvé světlé jedenáctky Zlatopramen. Do pivovaru zavítal v rámci návštěvy kraje věnované vzájemné spolupráci mezi Ústeckým krajem a Saskem. V Krásném Březně se na jaře 2004 vařila světlá jedenáctka Zlatopramen, nárazově tmavá, světlá desítka a desítka Březňák.
Na soutěži sladovníků v pivovaru Velké Březno, kterou uspořádala v dubnu 2004 DU, se utkaly dvě desítky mladých sladovníků ve znalostech a dovednostech svého tradičního poctivého řemesla. Klání se zúčastnili sladovnice a sladovníci ze čtyř pivovarů. Zcela přesvědčivě zvítězili reprezentanti pivovaru Louny. Obsadili totiž první tři místa a všichni (soutěžilo jich pět) se umístili v první desítce! Absolutním vítězem soutěže se stal Jan Kropáček, pracovník sladovny Pivovaru Louny, druhý byl jeho kolega Libor Čech a třetí místo obsadila Šárka Traxlová ze stejného pivovaru. Bramborovou medaili pak získal Jan Hejra z pivovaru Zlatopramen a pátá byla opět lounská Věra Nováková. Šestý skončil domácí David Blažej z pivovaru Březňák a sedmý Petr Hons z Kutné Hory. Podle sladmistra pivovaru Velké Březno však byli kutnohorští soutěžící poněkud v nevýhodě při praktické soutěži ve sladovně, neboť pivovar Kutná Hora nemá vlastní sladovnu. Praktická část však probíhala v celém pivovaru, takže ostatní pracoviště, jako je varna, spilka, sklep či stáčírna jsou ve všech pivovarech velmi podobné.
Od května 2004 odstartoval nový televizní spot se sloganem "O stupeň lepší zážitek", který již tolik nesázel na komunikování hlavního benefitu 11stupňového piva, ale přesouval se k imageové reklamě. V komunikaci chtěl i nadále zdůrazňovat tradiční výrobní postupy. Kampaň běžela od května do července 2004 především na TV Nova a doprovodila ji spotřebitelská soutěž, POS materiály a roadshow Zlatá jízda. Doplňkově byla využita i tisková inzerce. Reklamu i nadále zajišťovala agentura Lowe GGK.
Za pivo, které vyráběla ve svých pivovarech skupina DU nově od června 2004 zodpovídal Jiří Štesl. Stal se marketingovým ředitelem firmy. Od roku 1994 v ní budoval divizi KB Likér, kde postupně zastával od roku 1998 pozici obchodního ředitele a od roku 2003 pozici ředitele divize.
Prorazit do Polska se severočeské pivovary snažily už v minulosti. Firma chtěla zahájit na polském území licenční výrobu Zlatopramenu v pivovaru Zelená Hora, ale jednání se nepodařilo dovést do úspěšného konce. Od úmyslu v roce 2002 česká strana definitivně ustoupila právě s ohledem na blížící se vstup obou zemí do EU. Manažer pro zahraniční obchod DU Miloš Kuba řekl květnu 2004:
* Orientace značky Zlatopramen jako 11stupňového piva je na našem trhu unikátní. Jaké jsou vůbec vaše pozice na našem trhu?
Pivovarská skupina Drinks Union se skládá ze čtyř pivovarů - Zlatopramen v Ústí nad Labem, Březňák ve Velkém Březně a pivovarů Louny a Kutná Hora. Co se týče výstavu, loni jsme byli pátou největší pivovarskou skupinou v zemi. Vyrobili jsme 887,5 tisíce hl piva, z toho 180 000 hl vyvezli do zahraničí. Naší vlajkovou lodí je značka Zlatopramen 11, která se prosadila celorepublikově.
* Jak byste definoval vaši obchodní strategii?
Jsme významnou pivovarskou skupinou na českém trhu a plánujeme dosáhnout ročního výstavu milión hektolitrů. A také se stát čtvrtou největší pivovarskou skupinou a vytvořit si předpoklady pro výrazné prosazení se v zahraničí.
* Co jste už ve vaší exportní politice dosáhli?
Všechny naše pivovary byly historicky regionální a naše značky byly známy lokálně, jak se říká, jen "kolem komína". O to těžší bylo prosadit se na zahraničních trzích, kde tyto značky byly zcela neznámé. Před šesti lety jsme vyváželi ročně 13 000 hl, a pokud se za loňský rok můžeme pochlubit 180 000 hl, lze to pokládat za velký úspěch. Po zformování naší pivovarnické skupiny se stal Zlatopramen prioritou také na zahraničních trzích a letos jej chceme výrazně prosazovat.
* Zvýšení exportu z počátečních 13 000 na 180 000 hl je výrazný skok...
...a tato dynamika našeho exportu je příznačná zejména pro poslední období, kdy v roce 2002 naše společnost vyvezla 64 000 hl; jde tedy o nárůst exportu za uplynulý rok o 180 %. Mohu říci, že jsme se z bezvýznamného exportéra stali čtvrtým největším vývozcem piva v Česku. Na německém pivním trhu jsme dokonce třetí nejprodávanější českou značkou. Na německém trhu se nám podařilo prosadit do všech významných obchodních řetězců, známých i u nás. Pivo zde dodáváme do nových spolkových zemí a postupně se začínáme prosazovat i ve starých spolkových zemích.
* Mám tomu rozumět tak, že teritoriálně je německý trh vaše nejdůležitější zahraniční exportní destinace?
Rozhodně to je právě Německo, dále Skandinávie, především Švédsko, Finsko a částečně Dánsko. Dále vyvážíme pivo i do teritorií, jako jsou Srbsko a Černá Hora, Španělsko, Itálie, Kanada, Velká Británie, Austrálie. Jednoznačně je však pro nás nejdůležitější německý trh. Což je paradoxní, protože spotřeba piva v Německu už po několik let klesá, klesají také ceny, přitvrzuje konkurenční boj. A přesto se nám podařilo najít takzvanou díru na tomto trhu a tu úspěšně obsadit, takže se z našich neznámých značek staly značky respektované a na trhu žádané. Kde jsme v Německu se značkou Březňák a Louny na prodejním místě, tam jsme vždy nejprodávanějším českým pivem.
* Jaký je z vašeho pohledu další úspěšný trh? Zmínil jste se o Skandinávii...
Jde především o Švédsko, kde se nám podařilo dostat se jak do restaurací, tak i do státního řetězce, který má monopolní postavení na prodej alkoholických nápojů. Zde jsme se prosadili lahvovým pivem Zlatopramen, který se v tomto řetězci stal nejprodávanějším českým pivem.
* Čeho chcete ve vaší exportní politice dále dosáhnout? Loňský nárůst se bude jistě těžko udržovat.
Takový nárůst je skutečně obtížné opakovat každý rok. I když letošní čísla jsou nadějná, export za první čtvrtletí je v porovnání s loňskem opět v řádu několika desítek procent. V příštím období chceme v exportu výrazně prosadit Zlatopramen a zároveň využít vstupu naší země do Evropské unie, který nám pro export otevírá nová teritoria. Například Polsko, na jehož trh se připravujeme vstoupit.
* O co konkrétně u našich sousedů jde?
Polsko zavedlo v polovině 90. let pro dovoz piva celní bariéry, které zavřely dveře téměř všem exportérům. Pivo bylo natolik předražené, že se mohlo prodávat jen v malých množstvích. Prvního května tyto celní bariéry padly a na polském trhu se pro všechny exportéry otevírají obrovské příležitosti.
* V jakých dalších regionech očekáváte zlepšení vaší exportní pozice po vstupu do EU?
Také například na Slovensku, které sice už dříve zrušilo dovozní bariéry, nicméně polský trh je zajímavější. Je to velký trh s 39 milióny obyvatel, kde má české pivo velmi dobrý zvuk, který jako jeden z mála Evropě dlouhodobě roste.
Milovníci zlatavého moku si dne 29.května 2004 dali dostaveníčko v areálu velkobřezenského pivovaru. Uskutečnil se tam Zippichův pivní den, který navazoval na oslavy čtvrtstoletí Březňáku v roce 2003. Pracovníci pivovaru uspořádali pro návštěvníky kulturní program, při němž vystoupili nejen známé osobnosti, ale i začínající umělci. Na své si přišli nejen pivaři, ale také nejmenší návštěvníci pivovaru, na které čekala řada dětských atrakcí a soutěží. Vyvrcholení Zippichova pivního dne byla soutěž Hledáme pana Zippicha, tedy dvojníka patrona piva Březňák. Ze semifinálového klání nakonec vzešlo 12 vousatých pupkáčů. Na dvojníky čekala řada soutěžních disciplín. Nechybělo pochopitelně ani pití piva na čas. Odborná porota hodnotila nejen znalosti dvojníků, ale i celkový vzhled. Finalisty čekala mimo jiné i promenáda v Zippichově prádle. Podle Josefa Vejlupka z DU se nakonec porota rozhodla pro Vladimíra Beníčka z Těchlovic na Děčínsku, který se stal nejen novou tváří pana Zippicha, ale získal i Zippichovu pivní rentu třicet Březňáků týdně do konce roku 2004 a finanční odměnu ve výši 30 000 korun. Marketingový manažer pro pivo Březňák a šéf poroty Petr Landa upřesnil, že porotci nakonec udělili rovněž cenu sympatie Zippicha, kterou získal Karel Slavík z Českolipska.
Celorepublikovou síť vlajkových restaurací začaly UP budovat v roce 2004. První otevřel 15.července 2004 v Mladé Boleslavi. Restaurace nesla název Zlatá kovadlina a její interiér připomínal náves s kovárnou. Pípa měla tvar kovadliny. Restaurace měly pomoci pivovaru expandovat se značkou Zlatopramen do nových regionů. Do konce roku 2004 se chystal ústecká firma otevřít další čtyři hospody, v srpnu například v Liberci. Kovadliny by měly vyrůst i na Moravě.
DU stouply v prvních letních měsících roku 2004 nejen prodeje lahvového a točeného piva, ale rekordního nárůstu dosáhla i produkce piva v plechovkách. Prodej plechovek 0,5 l Zlatopramen 11 se ve srovnání s předchozím rokem ztrojnásobil. Jenom v průběhu chladného června prodal Zlatopramen 134 000 půllitrových plechovek. "Nejvyšší prodeje jsou v sezónních prodejnách a v příhraniční oblasti," sdělil v srpnu 2004 Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen. Kromě teplého počasí viděli v pivovaru hlavní příčinu úspěchu v úspěšné celonárodní reklamní kampani na pivo Zlatopramen 11, ve výrazném designu plechovek, ale zejména v klasickém výrobním postupu dodržovaném při vaření piva. Na letní sezónu Zlatopramen zařadil do výroby i malé 0,33 l plechovky. "Se stoupajícím teplem roste i spotřeba piva. Na základě reakce našich zákazníků, kteří prodávají pivo převážně v letních měsících, jsme zařadili do výrobního programu i plechovky s požadovaným menším obsahem," uvedl Rajdl. "Spotřebitel v letních měsících žádá dobře vychlazené nápoje a výjimkou není ani pivo, spíše naopak. Důvod, proč jsme se rozhodli rozšířit balení v plechu o 0,33 l je prostý: ve 0,33 l plechovce se pivo rychleji zkonzumuje a nezteplá. V parných dnech se doporučuje pít méně avšak pravidelně", dodal Rajdl. Design nových menších plechovek vycházel z 0,5 l plechu a byl zcela totožný, pouze upravený velikostí. Dominantní bylo logo a zlatá podkladová barva plechu.
Síť značkových restaurací ústeckého piva Zlatopramen by brzy měla vyrůst po celém Česku. Poté, co pro Severočechy známá značka prorazila v ostatních regionech díky televizní reklamě i s lahvovým pivem, chtěl DU postupně prosadit i s pivem točeným. Pivaři ve všech větších městech si dokonce měli vybrat jestli půjdou posedět do sportovní pivnice Švihadlo nebo radši zvolí tradiční restauraci Zlatá kovadlina. "Zlatopramen je nyní dostupný prakticky ve všech důležitých obchodních řetězcích po celé republice. Značkové restaurace by měly pomoci expanzi sudového piva," sdělil v srpnu 2004 manažer pivovaru Boris Rajdl. První restaurace Zlatá kovadlina již několik měsíců fungovala v Mladé Boleslavi. Švihadlo bylo otevřené v Ústí nad Labem a od 16.8. také v Liberci. "Nová restaurace Švihadlo v centru Liberce je určená především pro aktivní i pasivní sportovce. Až sto padesát hostů si zde může v příjemné prostředí vychutnat a přitom třeba na velké obrazovce sledovat sportovní přenos. Ve stejném duchu měly být vedeny Švihadla i v dalších městech," uvedl Rajdl. Sportovní a pivní zaměření Švihadla se poznalo na jeho interiéru, v něž se prolínaly sportovní pomůcky s se symbolikou značky Zlatopramen 11. Na stěnách například viselo jedenáct švihadel, jedenáct dresů, nebo jedenáct lyží. Do baru byla zase zabudovaná házenkářská branka. "Zlatá kovadlina je spíše klidnější restaurací, je určena těm, kteří si chtějí třeba odpočinout po náročném pracovním dni. Pánové sem mohou v klidu vzít své manželky na večeři," řekl Rajdl. Kromě světlé jedenáctky, která byla hlavním produktem pivovaru, se ve značkových hospůdkách měla točit také desítka a tmavý ležák. "Ještě letos chceme otevřít restauraci v Praze a v budoucnu počítáme s tím, že Zlatopramen bude mít svou hospůdku v každém větším městě," plánoval Rajdl.
DU podepsal na podzimní část sezony 2004/2005 sponzorskou smlouvu s fotbalovým klubem FK Chmel Blšany. Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen, očekával od sponzorství docílení její vyšší známosti. "Chceme oslovit nejširší cílovou skupinu konzumentů piva - diváky a příznivce fotbalu, právě teď, kdy se popularita fotbalu u nás ještě zvýšila po úspěšném vystoupení naší reprezentace na Euru 2004," řekl Rajdl. Mezi důvody, jež ho vedly ke spolupráci s fotbalovým klubem, uvedl také podobnost týmu se značkou piva. "Z původně regionální značky se snažíme vybudovat celorepublikovou značku nejvyšší třídy," dodal na vysvětlenou. Zlatopramen měl logo vpředu na dresech a DU mohlo mimo jiné využívat plakáty s fotografií mužstva pro reklamní účely.
Že může kvalita některých konkrétních značek klesat, to v listopadu 2004 připustil i místopředseda představenstva společnosti DU, která provozovala mj. pivovary v Lounech nebo v Kutné Hoře, Jaroslav Lstibůrek. "Někteří pivovarníci prostě jen chtějí více vydělat, a proto se snaží výrobní náklady tlačit dolů," řekl Lstibůrek. Naštěstí ale podle něj existovala i řada poctivých českých výrobců piva, kteří vaří svá piva klasickým způsobem.
Pivo s příchutí citronu nebo fernetu se ještě před dvěma lety objevovalo na pultech supermarketů. Experiment se však ústeckému pivovaru nevydařil a po dvou letech tato piva z trhu stáhl. A nepomohla ani Pivní kamasútra. Pivo s příchutí začal pivovar vyrábět v roce 2000. "Na pivním trhu jsme odhalili skulinku pro taková nová piva a mysleli jsme si, že se může vytvořit nový trend v pití piva. Bylo určeno hlavně mladým lidem, kteří se chtějí nějak odlišit," popsal v prosinci 2004 záměry Boris Rajdl, manažer marketingu skupiny DU. Poprvé se pivo objevilo v hypermarketu Makro, kde pivovar pro velkoodběratele připravil speciální akci. Ti, co nakoupili určité množství, dostali vybavení barů včetně obrazů. "Obrázky jsme nazvali Pivní kamasútra. Láhev fernetového piva představovala při souloži muže, citronové pivo ženu. Zachyceny byly v různých polohách," popsal Rajdl. Pivo v třetinkách stálo v supermarketech 16 korun, na diskotékách a barech, kde se hlavně objevovalo, pak přišlo na 25 korun. Po dvou letech DU tato piva stáhl z prodeje. "Přišli jsme s novou myšlenkou ve špatnou dobu. Zjistili jsme, že konzumenti nejsou na novinky připravení a že jsou velmi konzervativní. Dalším důvodem byla nedostatečná reklamní podpora," vysvětlil Rajdl důvody neúspěchu. Pivovar nic podobného již nechystal.
Po pětatřiceti letech začal pivovar v Krásném Březně znovu vařit dvanáctku. Navázal tak na dlouhou tradici silných ležáků, které se před sto lety z Ústí vyvážely do celého světa. S jeho výrobou skončil pivovar v roce 1969, místo něj začal vyrábět oblíbenou jedenáctku. "Jedenáctka zůstává dále naší vlajkovou lodí. Neviděli jsme ale žádný důvod, proč naši nabídku nerozšířit o poctivý silný ležák," řekl Josef Vejlupek z DU. Na jedné z prvních várek nového piva pracovali zaměstnanci pivovaru také 2.12.2004. "Přišli jste právě včas. Právě začínáme přečerpávat mladinu," přivítal reportéry MF DNES sládek Daniel Urban. Sládek musel před přečerpáním vařené mladiny odebrat její vzorek do skleněné baňky přímo z varného zařízení, kterému se říká chmelová pánev, a pečlivě ho zkontrolovat. Čirost mladiny například posoudí před plamenem svíčky. "Postupujeme podle tradičních receptur a pracovní postup také vychází z dlouholetých zkušeností. Takto se tady prostě pivo vaří již stovky let," říká Urban. Zařízení, ve kterém se mladina dosud vyráběla, pocházelo podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského z roku 1931. Tehdy patřilo k nejmodernějším zařízením svého druhu. "Pro výrobu používáme slad vyrobený z nejkvalitnějších moravských ječmenů. Převážnou část chmele zase tvoří aromatický žatecký poloraný červeňák. Rozhodně se bráníme používání nějakých extraktů nebo chemie," řekl Urban. Mladina se přečerpá do velkých kádí v zařízení, kterému se říká spilka. "Zde se přidávají pivovarské kvasnice a nastává hlavní kvašení, při němž se většina zkvasitelného extraktu přemění na alkohol a oxid uhličitý. Trvá to deset až dvanáct dnů," popisoval další postup Urban. Do jedné kádě se vejde dvě stě hektolitrů tekutiny, což je zhruba jedna várka. Na hladině se tvoří hustá nažloutlá pěna. Čím déle kvašení probíhá, tím je pěny více. Z kádí ve spilce se pivo přečerpává do velkých tanků ve sklepích pivovaru. "Zde probíhá dokvašování neboli zrání piva. V ležáckých nádobách zde pivo při teplotě dva stupně celsia zraje zhruba dva měsíce," řekl Urban. Na zrání piva sládek dohlíží jeho pravidelným ochutnáváním. Pivo si přímo z ležácké nádoby napouští do klasického mázu, jakéhosi kovového poháru. "Na novou dvanáctku jsme byli velmi zvědaví, tak jsme ji chodili ochutnávat skoro každý den. Bylo zajímavé sledovat, jak se v průběhu zrání měnila její chuť a vlastnosti," uvedl Urban. Podle sládka přímo z mázu chutná pivo nejlépe. "Když jdu na pivo do restaurace, tak jdu výhradně tam, kde se točí to naše. Konkurenci nepiji. Někdy je ale pro mě velmi smutné sledovat, jak hostinský dokáže pivo pokazit. To, s čím my se tady zabýváme dva měsíce, se dá pokazit během několika vteřin," stěžoval si Urban. Základ receptury nové dvanáctky pochází z roku 1894. V té době ústecký pivovar zaregistroval jednu ze svých nejúspěšnějších značek - Aussiger Kaiserbier neboli císařské pivo. Z reklamních plakátů starých více než sto let se usmívá selka nosící půllitry. Stejně jako na etiketě nynější dvanáctky. "Císařské pivo byl silný, poctivý ležák, který by svojí silou odpovídal dnešním dvanáctkám. Byl také velmi úspěšnou exportní značkou. Vyvážel se i do Spojených států, kde pro pivovar pracovalo hned třináct obchodních zástupců," popsal historik Žižkovský.
K uvedení nového piva Zlatopramen 12 na trh málem obětoval vrcholný manažer společnosti DU Boris Rajdl rodinný život. V rámci reklamy se nechal tiskem vyfotit s údajnou milenkou, z níž se 29.11.2004 vyklubala dívka, představující selku na nové etiketě. Novou dvanáctku pokřtil na varně vrchní sládek pivovaru Jaroslav Rottenborn, který zároveň oslavil šedesátiny. Zmíněný skandál s milenkou rozhýbal i vedení města, když společnost začali svými telefonáty "bombardovat" i náměstci ústeckého primátora, obchodní partneři firmy i samotní zaměstnanci. "Skutečnou pravdu vědělo jen pět lidí včetně mojí ženy. Přesto, když si článek v tisku přečetla, několik dní se mnou nemluvila. Přitom paparazzi, který mě s dívkou vyfotil, nebyl plánovaný," tvrdil Boris Rajdl a předal manželce při křtu kytici jako omluvu. Zprávy o milostné aféře nemohl šéf marketingu dva týdny dementovat, i když se dotýkaly jeho rodiny, firmy i blízkých přátel. "Jsem rád, že to už skončilo. Pro svoji práci jsem obětoval hodně, ale toto už bylo moc. Nikomu bych to nepřál," řekl s úsměvem manažer.
Téměř čtvrtina piva, které v roce 2004 vyrobily pivovary skupiny DU, odešlo na zahraniční trh. „Společnost si tak upevní postavení nejúspěšnějšího exportéra českého piva do Německa, ale současně potvrdí silnou pozici i ve Švédsku, Polsku, Španělsku, ve Francii či na Slovensku. Za hranice poputuje zhruba 235 000 hl piva, to je o téměř 30 % více než vloni,“ řekl prokurista firmy Josef Vejlupek. Skupina DU, do níž patřily Pivovar Krásné Březno, Kutná Hora, Louny a Velké Březno, v roce 2004 vyrobila celkem 945 000 hl piva.
Pivovary DU v roce 2004 vystavily 936 tisíc hl piva, což byl meziroční nárůst o 5 %. Ve stagnujících podmínkách českého trhu s pivem tak rostly stále nejrychleji v ČR. Nejúspěšnější pivo skupiny byl Zlatopramen 11 z Krásného Března, nejprodávanější jedenáctka v ČR, které se prodalo o 18 % více než v roce 2003. Dařilo se exportu, kdy se do zahraničí, hlavně SRN, vyvezlo o třetinu více piva, celkem 234 tisíc hl. V roce 2004 pivovary DU vstoupily do Polska a zahájily licenční výrobu zlatopramenu v Rusku.
"Pokrok nezastavíte, nic proti němu nemám. My jen nemáme na tak velké investice do výroby, a tak žijeme z toho, co nám postavili bohatí továrníci před sto lety," vysvětlil v lednu 2005 šéf pivovaru Velké Březno Jaroslav Rottenborn.
Po téměř roční přípravě zahájila v lednu 2005 skupina DU v Rusku licenční výrobu svého piva Zlatopramen. Přiměla ji k tomu velikost tamního trhu, dynamika růstu a obecná oblíbenost českého piva. Licencovaný Zlatopramen začal v Rusku vařit pivovar Efes, který na tamní trh zaváděl například německou značku Warsteiner. Prvořadým cílem DU bylo, aby se kvalita ruského piva od domácího originálu viditelně neodlišovala. Ruský pivní trh byl s objemem 76 milionů hektolitrů pátým největším na světě. Pro české vývozce byl ale velmi špatně dostupný, neboť byl chráněný vysokými celními sazbami. Nepříznivou roli zde hrála i vzdálenost a s tím spojené vysoké náklady na přepravu. DU se proto rozhodla získat zde partnera, který by pro ni v rámci licence vařil Zlatopramen, jenž by byl stejně kvalitní, ale cenově dostupný pro ruské spotřebitele. „Pivo musí mít kvalitu srovnatelnou se svým originálem. Je těžké udržet vyrovnanou kvalitu piva na domácím pivovaru, natož pak v zahraničí, kde k tomu přistupuje problém vody, surovin, jiného technologického zařízení a samozřejmě i lidského faktoru,“ připustil generální ředitel DU Milan Hagan. Podle něj ale společnost Efes Pilsner byla ochotna přistoupit na všechny požadavky ohledně používaného technologického postupu, surovin i kontroly kvality, a proto by měli ruští konzumenti dostat na stůl pivo k nerozeznání od originálu. Jednáním prospělo i to, že společnost Efes Pilsner měla bohaté zkušenosti právě na poli licenčních výrob. Konkrétně v Rusku úspěšně uvedla značku Warsteiner. Zlatopramen se v Rusku měl vařit v množství více než 100 000 hl ročně. Vše ale nejvíce záleželo na kvalitě ruského piva. „V žádném případě bychom nešli nikam dál, pokud by to mělo pozměnit charakter našeho piva,“ upozornil Hagan. „Na základě uskutečněné odborné degustační zkoušky lze konstatovat, že pivo vyrobené v Moskvě je od originálu prakticky nerozeznatelné“, dodal. Pivovar Efes Pilsner se řadil mezi 10 největších světových výrobců piva.
"Zahájili jsme projekt s názvem pivovarská univerzita. Prostřednictvím odborných seminářů v našich pivovarech chceme vzdělávat hostinské jako poslední článek na cestě piva ke spotřebitelům," popsal v únoru 2005 záměry českých producentů piva Miroslav Slaný, mluvčí skupiny DU.
I pravověrní pivaři mohou zažít opravdovou degustaci nebo chcete-li takzvanou řízenou ochutnávku. Jedna z takových akcí pro milovníky ústeckého piva se chystala na duben 2005. Příchozí si tedy i v pivovaru mohli rozšířit znalosti a při tom oblažit své chuťové buňky. Velkobřezenský pivovar připravil pro příznivce zlatého moku výletní trasu útrobami historických budov. Pravidelné zastávky na hodinové exkurzi zpestřila ochutnávka různých druhů piv. „Muži si po návštěvě již jistě odpustí bezhlavé pití piva a doušky začnou polykat s královskou grácií,“ řekl s nadsázkou Josef Vejlupek, prokurista skupiny DU. Zájemci viděli tradiční způsob sladování ječmene, vaření českého piva, kvašení, zrání v pivovarských sklepích i moderní stáčírnu. Na výstavě historických pivovarských předmětů se mohli přesvědčit, jak bylo vaření piva složité v minulosti. Během hodinové návštěvy mohli zájemci ochutnat několik druhů piva. „Výklad nebude náročný, aby ho pochopili i ti, jimž stoupne mok do hlavy,“ podotkl Vejlupek. Vstupné pro dospělé bylo 60 korun. První prohlídka v pivovaru se uskutečnila 16. dubna 2005.
Jedním ze dvou pivovarů, na které zapomněli tvůrci mapy vymezující pojem České pivo, byl i Zlatopramen a Březňák. Vzhledem k silné exportní pozici pivovaru by toto opomenutí výrobci přineslo nemalé škody. Pokud by Evropská komise schválila registraci tohoto pojmu bez těchto pivovarů, nemohl by DU České pivo vařit. Přepracovaná verze mapy už s oběma pivovary, jak v rozhovoru potvrdil v dubnu 2005 Jaroslav Lstibůrek, místopředseda představenstva DU, počítala.
* Jste tím, že se na vás zapomnělo, překvapeni?
"Ne. Víme o tom od prosince 2004, kdy jsme obdrželi příslušnou mapku. Změnu šlo provést i přesto, že žádost je už v Bruselu odevzdaná."
* Jaké škody by mohly vzhledem k exportním ambicím pivovaru, kdyby byl pojem České pivo v EU prosazen bez vás, vzniknout?
"Takový odhad škody by byl zatížen chybou, že by se šlo spíše o spekulaci."
* Je pojem České pivo taková značka, která otevírá zahraniční trhy?
"Pro nás je pojem České pivo významný. Při prodeji piva je velice důležité, pokud se můžeme opřít u vhodné vjemy, které mají spotřebitelé již ve svých myslích. U Českého piva tomu tak skutečně je. U zlatavého moku byly nalezeny fyzikálněchemické charakteristiky, na základě kterých můžeme určit, zda bylo pivo vyrobeno v Čechách. Právě pitelnost piva je velice významnou vlastností "Českého piva". Je to tedy pojem, který jsme schopni poměrně přesně popsat a proto také věříme, že šance na jeho registraci na úrovni Evropské unie je poměrně vysoká."
Bodrá tvář velkobřezenského poštmistra Zippicha trůnila na pivní etiketě Březňáku už devadesát devět let. Tato obchodní značka dosáhla takové oblíbenosti, že ji používaly i pivovary až v Uruguayi či v Kostarice. Samozřejmě bez svolení majitele původní ochranné známky, pivovaru Velké Březno. Dobře živený a svátečně oděný padesátník s vysokým čelem a pečlivě upraveným plnovousem si nahýbá z plného půllitru, jehož dno lehce podpírá levou rukou se zapáleným doutníkem. To je hrubý popis legendárního portrétu ze současné etikety Březňáku. "Vypadá jako správný piják, vyzařuje z něj pohoda a klid," vypočítával hodnoty této známky přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Dnes šlo o samozřejmou a ceněnou relikvii velkobřezenského piva. Ale za socialismu upadla téměř na 40 let v zapomnění. Její historie začíná roku 1906, kdy si pivovar Velké Březno zaregistroval ochrannou známku 'tvář pivaře'. Značka začala postupně dominovat etiketám piv s názvy Korunní, Výčepní, Svatojiřské a Březňák. Objevuje se i na táccích, reklamních plechových cedulích a na hlavičkovém papíře pivovarů. Vláda pana Zippicha se ještě utvrdila po vzniku Československa, kdy musel pivovar ze všech reklamních a úředních materiálů vymazat rakousko-uherskou orlici. Privilegium k jejímu užívání mu udělil v roce 1901 sám František Josef I. Březňák byl dvorním dodavatelem piva. Orlici tedy roku 1918 zastoupila pivařova tvář. Už před první světovou válkou pomáhala prodávat ústecká piva na zahraničních trzích. A to jak z velkobřezenského pivovaru, tak z majetkově spřízněného v ústecké čtvrti Krásné Březno. "To byl naprosto kuriózní a v českých podmínkách ojedinělý případ výměny loga mezi pivovary. Zippich se objevuje na exportních etiketách Měšťanského pivovaru Ústí nad Labem -Krásné Březno a propaguje i Ústecké plzeňské, což byla značka povolená k prodeji v Německé říši," poukazal na zahraniční angažmá značky Petr Žižkovský. Ústecké pivovary měly zastoupení až v Kapském Městě či v Daar es Salaamu, tam všude reprezentoval české země i Zippich. Ani 2. světová válka expanzi nezastavila. Pivovar dokonce dodával pivo pro německé jednotky Afrikakorps. Až znárodňování po roce 1945 znamenalo pro Zippicha nucený odpočinek. Zmizel z etiket na dvacet let. "Pak přišlo Pražské jaro, uvolnění poměrů a v pivovaře si někdo vzpomněl na zajímavou předválečnou etiketu. Jenže v roce 1969 už zase musela z lahví dolů. Někomu prý Zippich moc připomínal Lenina," popsal krátké intermezzo šéf pivovaru Jaroslav Rottenborn, stojící za znovuvzkříšením značky v 90. letech. Pár minut slávy, přesně řečeno 14 dní, bylo dopřáno Zippichovi ještě i uprostřed tvrdé normalizace. V roce 1981 se dočasně zvýšil odbyt piva a nedostávalo se etiket. "Byly tu právě zbytky z osmašedesátého, tak jsem je dal do oběhu. Bylo vidět, že to zákazníci vítali. Lahve se nám vracely bez etiket," vzpomínal Rottenborn na svůj partizánský čin. Plné restituce se značka dočkala až roku 1990. Ale to neznamenalo, že by Zippich čtyřicet let spal. Desítky let se usmíval a mnohde se i dodnes usmívá na pivaře v Uruguayi, Itálii, USA, Rumunsku či Kostarice. Druhý život Zippicha vypátral významný český sběratel pivních etiket Antonín Tupý, který na nápadně podobný obrázek ústeckého pivaře opakovaně narazil na zahraničních sběratelských burzách. "Třeba v Itálii se začal Zippich používat už před válkou a okopírovali ho zřejmě z exportního Březňáku. Ovšem do Jižní a Střední Ameriky ho nejspíš přivezli s sebou odsunutí sudetští Němci," vysvětlil záhadu Petr Žižkovský. Inspiraci Březňákem tyto zahraniční etikety nijak nepopíraly. Například na kostarickém pivu je obrázek takřka do detailu shodný. Na současném uruguayském pivě chyběl Zippichovi jen doutník, tamní starší etikety obsahovaly ale i tento detail. Nynější majitel pivovaru, firma DU, si obchodní značky Zippich velmi cenily, ale její nelegální používání za hranicemi ji příliš neznepokojuje. "V Kostarice či Uruguayi to naše zájmy neohrožuje, bereme to spíš jako kuriozitu. Kdyby to ale bylo třeba v Německu, kam vyvážíme desítky tisíc hektolitrů piva, to bychom se bránili. Evropské trhy si musíme hlídat. Proto se možná začneme brzo zabývat i situací v Itálii či Rumunsku," reagoval prokurista firmy Josef Vejlupek. Pohled na portrét z etikety velkobřezenského pivovaru nevyvolával jen chuť na pivo. Tvář vyzařovala i určité tajemno. Jaroslav Rottenborn přiznal, že když v roce 1990 oživoval značku, neznal ani jméno dotyčného pivaře. V archivech o něm nebylo zmínky a lidé, kteří mohli něco pamatovat, už nežili nebo patřili k odsunutým českým Němcům. "Na začátku 90. let přišel jeden důchodce, že by si chtěl prohlédnout pivovar, že tam pracoval jeho tatínek. Byl to sudetský Němec a uměl obstojně česky. Když viděl v pivovaru starou reklamní ceduli, vyřkl jméno Zippich a vyprávěl mi o něm legendu, která se prý v pivovaru za jeho dob tradovala," poodhlalil tajemství ředitel pivovaru. Legenda tvrdí, že Zippich byl velkobřezenský poštmistr a za to, že na věčné časy propůjčil svou tvář etiketám, získal od pivovaru doživotní rentu 30 piv týdně. DU na legendu navázal a každý rok hledal Zippichova dvojníka, jemuž také udělil pivní rentu. Pivaři si kvůli tomu holí hlavy a pěstují plnovous. Kdo ale byl pan Zippich a existoval vůbec? Teprve v roce 2005 se pustil do pátrání po majiteli nejslavnější české pivní tváře Petr Žižkovský. "Ještě nejsem v bádání u konce, ale už teď můžu říci, že archivy potvrdily, že ten člověk žil ve Velkém Březně. Objevil jsem i detaily z jeho života, které legendu doplňují a částečně i opravují."
Češi jsou v pití piva konzervativní a stálí, domnívali se sládkové z DU. Firma před čtyřmi lety zkoušela prodávat ochucená piva, brzy však s jejich výrobou skončila. Tradiční chuti piva dávají Češi přednost před mixy s limonádou, jimž holdují Němci. "Mysleli jsme si, že získáme nové zákazníky, když začneme vyrábět ochucená piva, ale to se nesplnilo," uvedl. Ústecký pivovar vyráběl několik měsíců piva s citrónovou a fernetovou příchutí. "V červnu však na celostátní trh uvedeme novou dvanáctku Zlatopramen, ležák se silným řízem, který vaříme podle receptury z roku 1896," uvedl v květnu 2005 Vejlupek. DU utržil v prvním čtvrtletí 2005 za prodej piva 231 milionů korun.
Výsledky prodeje piva pivovarů DU za květen 2005 překročily očekávání. Společnost posílila své postavení čtvrtého největšího prodejce za tradiční trojicí Plzeň – Staropramen – Budvar a podařilo se jí prodat přes 87 000 hl piva. Pivovary skupiny DU dosáhly v měsíci květnu rekordního objemu výstavu a prodeje piva ve své historii. Pivovary v Krásném Březně, Velkém Březně, Lounech a Kutné Hoře v měsíci květnu uvařily a prodaly celkem 87 221 hl piva. To byl výstav srovnatelný s celoroční produkcí řady menších českých pivovarů. Na překonání stávajícího rekordu se podílel jak tuzemský trh, tak i vývoz do zahraničí, kam z pivovarů skupiny DU směřovala čtvrtina veškeré produkce. „Rekordní výstav je pro nás potvrzením správnosti našeho přístupu k vaření piva,“ uvedl ing. Jiří Štesl, obchodní a marketingový ředitel DU. „Obhájení čtvrtého místa mezi českými pivovarnickými skupinami je také výsledkem dalších aktivit, s nimiž jsme zaujali české pivaře,“ doplnil.
Stovky návštěvníků si dne 25.června 2005 dopoledne na Pivovarských slavnostech prohlédlo výrobu piva Březňák. "Nemáme co tajit, tajemství výroby dobrého piva spočívá v kvalitních lidech. Prohlídky pořádáme pravidelně a nyní, když jsme otevřeli novou exkurzní trasu, ještě přibudou," řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel Pivovaru Velké Březno. Sobotní lidová veselice s panem Zippichem - tvář Březňáku - nabídla dětské atrakce včetně minimotorek, kulinářské speciality i opečené vuřty, kapelu Ústečanka, country Kliďánko i show Las Vegas. Nejzajímavější ovšem byly právě exkurze po výrobní trase pivovaru, který v roce 2006 oslaví 400 let. Už v roce 1900 vyráběl 18 druhů piv, měl zastoupení v Londýně, Vídni, Hamburku, Kapském městě a desítkách dalších míst světa. V roce 1910 dokonce dodával pivo do anglické Sněmovny lordů. Na začátku trasy ředitel uvedl, že se ve Velkém Březně vyrábí pivo plzeňského typu. "Děláte tedy velkobřezenskou Plzeň," ptal se Petr Anotoška, který žije v Březně 35 let, ale v pivovaru byl poprvé. "Není to napodobováním Plzně, ale jeho charakterem," vysvětlil Rottenborn. Cesta vedla okolo sladovny do varny z roku 1933, nejstarší části pivovaru. "Pivo vzniká kvašením obilovin, vymyslela ho sama příroda. Postupem času se do něj začalo přidávat koření, v našem případě chmel," řekl ředitel. Přesto je základem výroby kvalitní voda - velkobřezenská 12 jí má 88 %. Ležák zraje ve speciálních tancích ve sklepě na úrovni hladiny Labe 50 dní. "Proto je tak zdravý," soudil další návštěvník. Do sklepů vedla trasa přes spilku, kde vzniká při 7st. C z uvařené mladiny mladé zelené pivo. "Nezbytná je při výrobě piva čistota a láska," uvedl ředitel. "Zajímalo mě, jak pivo vzniká. Nikdy jsem v pivovaru nebyla, je to poučné," tvrdila Šárka Machátová z Dolních Zálezel, pracovnice ústecké univerzity. "Je super, že nás provází právě ředitel," řekl. Na návštěvu výroby Březňáku, končila v moderní, počítači řízené stáčírně láhví z roku 1995. Ředitel vysvětlil, že pivovar je jedním z mála, který si ještě slad vyrábí. Je to spíše nerentabilní, ale Velkobřezenští vědí, co dělají. "Naše pivo se v Krásném Březně plní do sudů, my zde Zlatopramen stáčíme do láhví," prozradil Jaroslav Rottenborn.
V ulici Komunardů v pražských Holešovicích byl v létě 2005 otevřen další podnik sítě značkových restaurací spojených s pivem Zlatopramen, Zlatá kovadlina. Hosté se mohli těšit na kulinářské speciality, jejichž základ tvoří tradiční staročeská kuchyně, zajímavý interiér, kterému vévodilo exkluzivní výčepní zařízení ve tvaru kovadliny i kovářská výheň, a zejména na světlou i tmavou jedenáctku Zlatopramen na čepu. O tom, že kouzlo kovárny fungovalo se na slavnostním otevření přesvědčila řada prominentních hostů, mezi nimiž nechyběl ani finalista Superstar Julián Záhorovský, moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý, „hospodští štamgasti“ Jiří Krytinář a Zdeněk Srstka, nebo country legendy ze skupiny Fešáci. „Stále rostoucí úspěchy a obliba Zlatopramenu nás nyní přiměly k tomuto kroku. Rozhodli jsme se vybudovat pro všechny příznivce našeho lahodného zlatavého moku síť profilových restaurací, kam jistě vždy rádi vyrazí za svým oblíbeným Zlatopramenem. Profilové restaurace chápeme jako referenční místo pro spotřebitele. Chceme našim věrným zákazníkům přinášet stále více hodnoty a neustále zvyšovat kulturu pití výborného českého piva", uvedl Boris Rajdl ze společnosti DU. "Do budoucna připravujeme i propojení našich profilových restaurací s naším věrnostním programem Země Zlatopramen. Občané Země Zlatopramen by v budoucnu měli v těchto restaurací získávat nejrůznější výhody ", dodal Rajdl.
Již druhé lůžko pro dětskou jednotku intenzivní péče ústecké nemocnice bylo zakoupeno v létě 2005 z prostředků věnovaných fondem Občanská volba zaměstnanců DU. Zaměstnanci mezi sebou již poněkolikáté vybrali prostředky na zlepšení zdravotní péče svých spoluobčanů. Po zakoupení speciálního lůžka pro ústeckou nemocnici, infúzní pumpy pro nemocnici v Motole a vybavení pokojů dětské jednotky intenzivní péče v Ústí nad Labem televizí a DVD přehrávačem, bylo rozhodnuto, že další prostředky budou použity pro nákup druhého speciálního lůžka pro ústeckou JIP. Z prostředků věnovaných zaměstnanci společnosti DU byly tak již kompletně zařízeny dva pokoje na dětské JIP. Kromě nezbytných speciálních lůžek bude Dětským pacientům jejich pobyt v nemocnici zpříjemňovat televize a DVD přehrávač, jimiž byly pokoje vybaveny.
DU pronikla v roce 2005 i na trhy, které doposud nebyly pro české výrobce piva právě obvyklé. Točený Zlatopramen si tak bylo možné objednat v liberijské Monrovii, stejně jako v tradičních vinařských hospůdkách na pobřeží Francie. DU počátkem června 2005 vyvezla první kontejner svého piva do africké Libérie. V hlavním městě Monrovii tak měli místní pivaři i návštěvníci možnost ochutnat světlou i polotmavou jedenáctku Zlatopramen. „Dodáváme KEG sudy i lahvové pivo do jedné z nejlepších restaurací ve městě,“ uvedla Jana Kačírková z exportního oddělení. „Většinu zákazníků tvoří vojáci mírových sil OSN, kteří jsou v Libérii na dlouhodobé misi,“ doplnila. Pivo Zlatopramen se tak vrátilo na kontinent, kde slavilo velké obchodní úspěchy již před první světovou válkou a proslavilo se v období druhé světové války, jako jediný dodavatel dostatečně kvalitního trvanlivého piva pro africké jednotky maršála Rommela. Liberijský kontrakt byl uzavřen na základě osobních kontaktů a na doporučení českého honorárního konzula v Monrovii. Osobní kontakty stály i za zahájením vývozu piva do Francie. Zlatopramen byl do sítě restaurací kolem Calais dodáván světlý a polotmavý, v sudec