adresa: Liberec XV - Starý Harcov; Lukašovská
43; 460 15
telefon: 485163096
e-mail:
vlastník: Vendelín Krkoška
sládek:
Vendelín Krkoška
Vendelín
světlý nebo polotmavý nefiltrovaný ležák
alk.: 4,8 %
plněno jen do sudů pro
několik restaurací
Přišel o práci v
pivovaru, tak si postavil svůj vlastní. Vendelín Krkoška z Liberce v něm stáčel
od konce roku 1999 každý den sto litrů kvasnicového piva. Brali je od něho
první zvědaví hospodští z okolí, chodili na ně kamarádi. Dal na jejich
radu a pojmenoval ho po sobě: Vendelín. "Když Pražské pivovary zavřely
vratislavický pivovar, nevěděl jsem, jak se budu živit," vzpomínal
Krkoška. "Šel jsem tenkrát na šichtu jako vždycky, ale dovnitř nás už
nepustili. Ve Vratislavicích jsem pracoval 32 let, nejvíc jako vařič piva.
Nic jiného neumím, a tak jsem zůstal nezaměstnaný." Krkoškův pivovar
není větší než panelákový byt a vznikl ze staré kůlny. Sklípek, kde
pivo zhruba měsíc leží, stál hned vedle.
Mladinovou pánev, rmutovací pánev i dvě scezovací pánve si Krkoška
vyrobil sám - stejně jako ostatní zařízení. "Kdybych si pivovar
objednal u firmy, tak bych za ten nejmenší zaplatil tři a půl milionu. Když
jsem ale všechno zvládnul sám, vyšlo mě to mnohem levněji."
"Všechna řemesla tady zastávám já. Jsem nejen vařič, ale taky sládek,
štokař, spilečný, sklepák nebo tankomyč."
Vstával mezi čtvrtou a pátou ráno a v pivovaru trávil osm až deset hodin.
Za nějaký čas by rád zvládl i dvě várky, ale měl malý sklep. "Ještě
pořád se učím, jak tady s pivem naložit co nejlíp. Mám v pivovaru třeba
šestnáct ventilů a nesmím si je poplést.
Jednou jsem zapomněl jeden zavřít a celá várka vytekla." Krkoška nejvíc
dělal dvanáctku. Vymyslel soutěž: kdo jich vypije dvacet, nemusí nic
platit. "Ale ještě nikdo to nezvládl. Chlap jako hora si dal dvanáct půllitrů, jenže vyšel ven z domu a už se
koulel." Se ziskem, který mu živnost přinesla, si Krkoška hlavu neláme.
Padesátilitrový sud dával po 700 korunách. "Určitě si vydělám víc
než ve Vratislavicích. Tam byly směšné platy. Ale hlavně - u sebe na
zahradě jsem svým pánem, už nikam nepospíchám."
"Udělal jsem si ho
sám," ukazoval Vendelín Krkoška s pýchou na změť trubek a nádoby z
nerezových plechů. "Přišel mě asi na sto tisíc, práci samozřejmě nepočítám.
Úsměv
Vendelína Krkošky je jako vystřižený z Hrabalových Postřižin. Moudrý muž
s láskou plnil svá poslání - vařil pro lidi dobré pivo. "Dělám ho
postaru," řekl pan Krkoška
hrdě. "Všechno, jak má být: chmel ze Žatce, slad z Jablonce, kvasnice
z Budějovic a voda ze studánky na zahradě." Lahodný mok vzniká vařením
na přímém ohni, to je další kuriozita. "Stejně se u nás vaří už
jen Prazdroj," řekl Vendelín Krkoška a přiložil polínko
pod kotel. "To jsem si dal, než jsem se naučil správně topit. Jednou
jsem tam šoupl o poleno víc a celá várka vyletěla z kotle." Jak silné
je Krkoškovo pivo? "Neměřím to přesně, jen odhaduji, že kolem dvanácti
stupňů," řekl. Pro sebe a kamarády dělám na chuť
i něco lepšího, pivo o trochu silnější. Scházíme se tu večer na mariáš
a někdy skončíme až k ránu." Jak se trpasličí pivovar zamlouvá
hygienikům? "Oznámil jsem jim samozřejmě, že začínám vařit
pivo," vysvětlil Krkoška. "Do čtrnácti dnů tu byl
takový muž s kufříčkem a vše důkladně prohlédl. Moc se divil, že tak
malý pivovar v životě neviděl. S hygienou byl ale spokojen." Vendelín
Krkoška byl zatím sám sobě ředitelem i jediným zaměstnancem. "Nikoho
z rodiny k tomu ještě nepouštím, musejí se napřed naučit
pivu rozumět," řekl. Kdoví, třeba čtyřiadvacetiletý syn Václav
firmu jednou převezme…." Co říká manželovu pivovaru Dáša Krkošková
(45)? "Přece nepůjde do fabriky, když celý život vařil pivo. Já mám
poslední léta velkou smůlu: kam přijdu, tam to krachne.
Naposledy jsem dělala ve výrobně lahůdek, ale teď jsem už zase nezaměstnaná."
Vendelín Krkoška měl ovšem budoucnost pro svou ženu nalinkovanou.
"Jestli se kšeft trošku hne, zřídím na zahrádce výdejnu piva. Zatím
ho jen dodávám v sudech do
hospod anebo točím sousedům, když přijdou s bandaskou. Takhle by Dáša měla
práci, a přitom by byla skoro doma." Na svém podnik pan Krkoška nehodlal
zbohatnout. "Vydělám ale rozhodně víc než ve Vratislavicích," řekl
v únoru 2000. "Kolik piva uvařím? Přesně to nemám spočítané, pár
hektolitrů. Kapacita pivovaru je sto litrů v jedné várce, půllitr prodávám
za nějakých šest až sedm korun. Časem se chci na ceny podívat a propočítat,
za kolik bych měl prodávat. Ještě jsem na to ovšem neměl kdy, vstávám ráno
ve čtyři a v pivovaru trávím deset
hodin. Dal jsem si tam i televizi, jenže stejně pouštějí samé
voloviny." Na své poctivé pivo byl Vendelín Krkoška právem pyšný.
Moje pivo by mělo být na recept: je nefiltrované kvasnicové, plné vitamínu
B a zdraví. Žádna pasterizace jako u jiných piv tu nepřichází v úvahu!
Tohle pivo je živé - čím starší, tím lepší. Když leží 40 dnů, má
teprve ten správný říz." Před svým pivovárkem
Krkoška upravil předzahrádku, aby bylo kde vydávat jeho mok.
"Atrakci z toho dělat nebudu, jen tak pro známé a kolemjdoucí," řekl.
"Ale přijďte v létě, to už budu mít na střeše půllitr ze starého
sudu s plechovou pěnou…" Krkoškovo hutné pivo milého vzhledu a
silné chuti již přivítali hosté několika restaurací. "Když ho srovnáte
s vodovými pasterizovanými pivy německého typu, které dnes vaří všechny
ostatní naše pivovary, tak není o čem mluvit," pomlaskávali spokojení
štamgasti z hospůdky U Švéda ve Vratislavicích
nad Nisou. Tam už Krkoškův světlý ležák, nazvaný po svém tvůrci Vendelín,
vyhrál na celé čáře. "Chlapi se na něj scházejí ze širokého okolí,"
tvrdil majitel pohostinství.
Majitel nejmenšího pivovaru v ČR Vendelín Krkoška začal vyrábět
pivo Vendelín v Hondurasu. Podle dohody s dvojicí majitelů
hotelového komplexu postavil a zprovoznil obdobný pivovar na jednom z ostrovů
v Karibském moři. Zakázka počítala s dodávkou pivovaru jehož denní výstav
nepřesáhne tři hektolitry. Veškerá produkce jedenáctistupňového
kvasnicového ležáku byla určena pro přímou spotřebu mezi hotelovými
hosty a rekreanty z okolí. Technologie pivovaru byla umístěna do podzemí.
Podle projektové dokumentace byl výčep pod otevřenou stylovou konstrukcí v
blízkosti pláže. Krkoška už většinu dílů nového pivovaru vyrobil. V
Hondurasu podle smlouvy začal vařit pivo do konce října 2001. Podrobnosti k
hodnotě zakázky nesdělil, pouze připoustil, že nepřesáhne pět miliónů
korun.
Na letadlo z jihoamerického Hondurasu čekal majitel pivovaru
v Harcově Vendelín Krkoška. V červnu 2001 k němu přiletěli dva majitelé
tamního hotelu a domluvili s ním podrobnosti o stavbě podobného pivovaru.
"Dozvěděli se o mně v novinách. Přijeli ke mně, ochutnali moje
kvasnicové pivo a chtěli, abych jim tam rozjel hotelový soukromý
pivovar," řekl Krkoška. "Při první ochutnávce sousedé a kamarádi
prohlásili, že se pivo bude jmenovat po mně Vendelín. Zákazníci si ho chválí,
hodnotí jeho říz a oceňují že správně kroužkuje. A hlavně je zdravé,
protože není pasterované a zůstanou v něm všechny živiny. Jsem přesvědčen,
že bude chutnat i v Hondurasu. Docela se těším, až v té daleké cizině
uslyším, že Vendelín je OK," tvrdil Krkoška a díval se při tom na
nebe. Jeho noví partneři z Hondurasu prý musí přiletět každou chvíli.
"Volali a ptali se, kde tady mohou s malým soukromým letadlem přistát.
Varoval jsem je, že jsou tady samé stromy a žádná pořádná plocha.
Tvrdili, že jim stačí jen menší louka. Doufám, že si to rozmyslí a
vyberou si legální letiště. Nechtěl bych přijít o zajímavý kšeft. Zrací
nerezové tanky, kotle a další technologii jsem jim už koupil. Na podzim
bychom to tam mohli rozjet. Počítáme asi z trojnásobně vyšší kapacitou
než má můj pivovárek," řekl v červnu 2001 Krkoška. Minipivovar měl
stát na Roatánu a měl se jmenovat Bay Islands Brewery. Otevřen byl na jaře
2003.
Ceny, které každoročně udělovalo Sdružení přátel piva,
dne 6.12.2001 v Praze převzal i Rodinný pivovar Vendelína Krkošky. Ocenění
bylo za kvasnicové pivo Vendelín. Majitel v roce 2001 denně uvařil asi sto
litrů jedenáctistupňového kvasnicového ležáku. Nejmenší pivovar v Čechách
měl ale své stálé odběratele v restauracích celého Libereckého kraje.
"Asi dostanu medaili za odvahu," řekl Krkoška.
Cena piva v místě v červenci 2003 byla 19,- Kč za 0,5 l.
Vendelín Krkoška pomohl se stavbou podobné miniatury na honduraském ostrově
Roatan. České pivo tam ostrované ochutnali poprvé a podle průzkumu jim
zachutnalo. "Na Roatanu mohli koupit jen honduraské pivo v plechovkách.
Byl to hodně zvláštní zelený nápoj a po pivu vůbec nechutnal," otřásl
se v březnu 2004 Krkoška. "Moje stavba pivovaru na koleně
zaujala čechoamerického malíře Jiřího Mášku. Převzal technologii a první
český pivovar na Roatanu zkolaudujeme už na jaře 2004,"předeslal Krkoška.
Jedna várka pivovaru Vendelín v Harcově obnášela jeden hektolitr a za rok
uvařil asi 150 hektolitrů. "Na Roatanu počítáme s vyšší produkcí,
deseti hektolitry denně. Pořád to ale bude miniaturní pivovar, zhotovený
jen kutilskými prostředky,"objasnil Krkoška. Dodal, že ostrovanům nabídnou
dva druhy piva, standardní kvasnicový ležák a luxusní patnáctistupňový
mok pro znalce. "Českobudějovický emigrant a malíř Jiří Máška
byl první realizátor pivovárku v exotické zemi. Mezitím se ozvali další
pivovarníci z USA, afrických států, Švédska a Řecka. Všichni byli původem
z Čech a ohlásili se na konzultace," podotkl pivovarník. Připustil, že
kutilský pivovar se spotřebou jen v místě výroby stačil k uživení
rodiny, ale nikoliv ke zbohatnutí.
Vendelín Krkoška v průběhu roku 2004 vařil občasné várky polotmavého ležáku.
Zásoboval 2 hospody v okolí.
V roce 2005 vařil majitel a sládek v jedné osobě nefiltrovanou světlou nebo
polotmavou dvanáctku a
příležitostně i vícestupňový speciál.
V květnu 2005 minipivovar vařil stále nefiltrované světlé nebo polotmavé pivo. K
dostání bylo přímo na místě 0,5 l za 14 Kč.
Pro sběratele byla k dispozici pouze sklenice v ceně 100 Kč.
Výstav piva:
rok 2005: 150 hl
Informace o
pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.
Doporučuji navštívit oficiální stránky pivovaru.