Vaření piva ve Vyškově má dlouholetou tradici, která sahá až do středověku. Jestliže biskup Tas z Boskovic obnovil roku 1460 vyškovským měšťanům várečné právo zaniklé v husitských bojích, je zřejmé, že se ve Vyškově vařilo pivo již před těmito válkami. Várečné právo bylo opětovně městu Vyškovu písemně potvrzeno v letech 1498 a 1588. V roce 1680 byl z nařízení olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna dostavěn dnešní pivovar. Olomoucké biskupství vedlo pivovar ve své režii až do října 1855. Od této doby byl pivovar pronajat různým nájemcům, což trvalo až do konce roku 1945. V období řízení pivovaru nájemci byl provoz několikrát stižen požárem, vždy však obnoven a zveleben, takže např. v roce 1908 byl instalován první plnící aparát na stáčení piva do lahví. V roce 1945 byla dána firma nájemce pod národní správu. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18. října 1948 o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském  byl  dnem 1. ledna 1948 znárodněn Vyškovský pivovar a sladovna, provozovaná nájemcem firmou Dr.Landsmann & Janda, Vyškov (majitel Arcibiskupství olomoucké). Později byl pivovar sloučen do národního podniku Jihomoravské pivovary. Ode dne 16.01.1994 je vyškovský výrobce piva součástí a.s. Jihomoravské pivovary.
Jihomoravské pivovary, a.s. (Brno; Hlinky 12; zapsána do obchodního rejstříku dne 16.1.1994) vlastnili rovněž pivovar v Černé Hoře a smlouvou o prodeji části podniku ze dne 26.4.1996 (platnost od 24.05.1996) byl závodu 04 Černá Hora prodán. Na základ smlouvy o prodeji části podniku ze dne 29.5.1996 (platnost od 19.06.1996) byl prodán provoz v Uherském Ostrohu. Ode dne 05.12.1996 je jediným akcionářem Ministerstvo zemědělství ČR se sídlem v Praze l, Těšnov l7.

Ryze státní firmou byl Budvar a Pivovar Vyškov, který patřil mezi největší z 5 provozů a.s. Jihomoravské pivovary. Mezi padesátkou tuzemských firem zaujímal tento producent 36. příčku v odbytu piva. Pivovar v roce 2001 vykázal výstav na úrovni 76 000 hl piva a vyrobil také 73 tisíc hl limonád. "Že jsme státní akciovou společností, je dáno tím, že pivovar stojí na pozemcích, které dříve patřily církvi, podobně jako dvě třetiny provozních budov," konstatoval v květnu 2002 ředitel podniku Jiří Piňos. Podle jeho slov vznesla na začátku devadesátých let katolická církev na svůj bývalý majetek restituční nárok a situaci se zatím nepodařilo vyřešit. "V podstatě existují tři scénáře dalšího vývoje. První varianta počítá s tím, že majetek bude církvi vrácen a ta zůstane majitelem. Podle druhé varianty si stát pivovar ponechá. Třetí možnost předpokládá následný prodej soukromému investorovi," vysvětlil Piňos. "V budoucnu lze očekávat další snížení spotřeby piva, v regionu se jej prostě více nevypije," upozornil ředitel. Pivovar v letech 1999 až 2001 investoval celkem 30 miliónů korun, zejména do modernizace výroby. Na malé nezávislé pivovary, kam se vyškovský producent řadil, doléhal tlak velkých konkurentů a zuřící cenová válka. "Masívní reklama velkých pivovarnických skupin i dotace a sponzorování prodejních míst vytvářejí tlaky, které nás nutí hledat vyšší profit například v limonádách. Pivovar prodával hektolitr piva za 1300 korun, ale ze stejného množství limonády po 700 korunách má vyšší zisk," uvedl Piňos. Vyškovsko mělo podle něj také nevýhodu v absenci blízkého rekreačního střediska, jako je Brněnská, Vranovská nebo Plumlovská přehrada, kde se vytočí podstatná část letní výroby tamních regionálních pivovarů. Podle informací obchodního oddělení pivovaru byl výstav téměř 35 500 hl piva za leden až červen 2002 jen 3, 5 % za rokem 2001. Červen 2002 byl přitom výstavem srovnatelný s červnem 2001. Bývalo zvykem, že ranní atrakce při vyškovské pouti se soustředily na vyškovské náměstí, zatímco odpoledne pozornost upoutal místní pivovar se svým Dnem otevřených dveří. Stovky lidí zaplnily vždy obě pivovarnická nádvoří, aby ochutnaly místní speciality, které jsou vyrobeny jedenkrát za rok právě k tomuto účelu, prošmejdily varnu, spilky, stáčírnu či sklepy. Dne 11. srpna 2002 převzal pivovar režii do svých rukou a zcela rozbil dramaturgický plán pořadatelů vyškovské poutě. Hlavní program se přesunul do prostor pivovaru již ráno. V 10 hodin zahájil maraton pořadů Dechový orchestr mladých z Němčic na Hané, po nich následovali se svým šermířským show olomoučtí mušketýři, ukázku z práva útrpného přiblížil divákům soubor Ordal z Ostravy, nechyběli kejklíři ani fakíři. O hudební produkci se postarala celá řada hudebních skupin s odlišnými žánry jako jsou místní Fernet Blues či country skupina Lament. Vyvrcholením pak byli Flereti s Jarmilou Šulákovou. Štamgasty neodradilo ani pošmourné počasí spojené s občasnými přeháňkami. Hitem na Dni otevřených dveří bylo kvasnicové pivo. O koncentrovaný vitamín B projevovaly v hojné míře zájem také ženy. Pivovar nabízel mj. svým odběratelům čištění potrubí, jímž pivo v hospodách proudí. „Snažíme se mít osobní kontakt s každým majitelem restaurace, který naše pivo odebírá. Vybavení restaurace nabízet nemůžeme. Sázíme tedy na akce, jakou je například den otevřených dveří, pivní slavnosti či ankety,“ popsal v říjnu 2002 strategii podniku ředitel pivovaru Jiří Piňos. Pivovar chtěl se zdražením piva počkat až na sezonu 2003, protože považoval za netaktickou úpravu cen v "chudších měsících". Podle ředitele Jiřího Piňose poslední zdražování od roku 1999 činila ročně v průměru 5 %. Zhruba o 6 % na 71 000 hl klesl pivovaru v roce 2002 výstav piva. Podnik byl dosud ve vlastnictví státu kvůli nedořešené restituci. Produkce limonád šla dolů asi o desetinu na 60 000 hl v důsledku zářijového ukončení výroby kofoly. "Předběžné tržby 150 až 160 milionů korun budou kopírovat rok 2001 a budeme v zisku asi milion korun,"uvedl ředitel Jiří Piňos.
Na počátku roku 2003 pivovar přistoupil ke změně loga a etiket. Také začal vyrábět polotmavý ležák Řezák.

Zatímco zemědělci či rybáři na sucho léta 2003 naříkali, mnozí podnikatelé v jiných odvětvích právě na toto období každý rok netrpělivě čekali. Například výrobci piva byli horkými dny nadšeni. Nad nezvykle vysokými ciframi v záznamech oddělení expedice si mnul v červenci 2003 spokojeně ruce i ředitel pivovaru Jiří Piňos:
* Co znamená letní sezona pro váš podnik?
Jsou to pro nás žně. Po otevření koupališť a venkovních zahrádek před restauracemi vzrůstá obvykle spotřeba piva až o sto procent. Škoda jen, že v naší oblasti není žádná větší vodní plocha. Výstav piva se nám proto nezvyšuje tak příkře jako pivovarům, které zásobují stánky na Brněnské, Vranovské nebo Plumlovské přehradě. I tak však zřejmě bez problému dosáhneme loňského výstavu přes sedmdesát tisíc hektolitrů, což je zhruba i náš letošní plán.
* Vstup na moravský pivní trh nedávno ohlásil světový gigant Heineken. Mění se pod hrozbou dalšího konkurenčního tlaku strategie vašeho podniku?
Naše hlavní strategie je stále stejná. Zabetonované pozice. To se nám na Vyškovsku zatím daří, protože zde existuje jistý patriotismus místních pivařů. Tlak velkých, zejména nadnárodních společností, je však veliký. Pokud sem Heineken přijde, jistě zaútočí na naše odběratele s nabídkou změny značky. Čekáme, že se boj o moravský pivní trh dále vyhrotí. Technologické vybavení je v současné době u pivovarů zhruba na stejné úrovni. Suroviny dnes také všichni kupujeme kvalitní. Jediný rozdíl zůstává v lidském potenciálu. Velké kolosy vyrábějí i pět milionů hektolitrů ročně, což z nich činí chemické továrny. Člověk tam neovlivní chuť piva takovým způsobem, jako v malých závodech. My do piva můžeme na rozdíl od počítačů vnést svůj um. V tom máme navrch. Jediný způsob, jak konkurovat obrům, je tedy kvalita. Vyškovský pivovar se však zřejmě gigantem nikdy nestane. To je totiž dáno tradicí, rozdělením trhu, kapacitou i poptávkou po produktu.
* Co třeba rozšíření sortimentu?
Požadavky trhu se samozřejmě neustále mění. Nedávno jsme proto začali vyrábět například řezané pivo, se kterým jsme se dostali i do restaurací, které byly dosud tradičními baštami konkurence. Vůbec jsme přitom nepocítili snížení odbytu naší světlé jedenáctky Džbán nebo tmavého Havrana. Třikrát v roce také vaříme naši specialitu, kterou je čtrnáctistupňový Generál. Do žádných výstředností, jakou je třeba stáčení piva do plastových lahví, se však pouštět nebudeme. I o tom jsme před lety uvažovali, nakonec se však ukázalo, že se tento produkt stal u výrobců jen okrajovou záležitostí. Šlo o módní výstřelek, který naši konzervativní pivaři nepřijali. Zůstaneme tak u sudů a půllitrových lahví. V současné době se projevuje silná poptávka po nealkoholickém pivu. Jeho výroba je sice v podmínkách malých pivovarů dost složitá, blíží se však doba, kdy i tento druh piva budeme muset odběratelům dodávat.
* Daří se vašemu pivovaru pronikat i do oblastí, v nichž dříve lidé vyškovské pivo neznali?
V poslední době ano. Rozšiřujeme totiž prodej do sítí zrušených pivovarů zvláště směrem ke slovenské hranici. Například do oblasti Jarošova, Brumova- Bylnice, Uherského Ostrohu nebo na Břeclavsko. Připravujeme se dokonce i na vstup na zahraniční trhy. Jednáme se třemi společnostmi o možnostech vývozu do Polska, Maďarska a Rakouska. Zatím je však komplikovaná situace na našich celnicích. Jejich pracovníci jsou totiž značně nervózní, a zřejmě aby na poslední chvíli ukázali, jak je jejich práce důležitá, dělají vývozcům problémy. Čekáme tedy na vstup naší země do Evropské unie. Na to chceme být připraveni.
* Neuvažujete o přijetí kapitálu některého ze zahraničních mamutích pivovarů, abyste rozšířili výrobu a trhy?
Obávám se, že tím bychom dosáhli zcela opačného účinku. Zkušenosti malých pivovarů například v Lounech nebo Mostě hovoří jasně proti. Řada z nich šla do fůze s nadšením, aby pak zjistila, že si velké společnosti jen kupují trh a že během krátké doby místní výroba zanikne. Tradiční značka se pak začíná vařit někde úplně jinde. V našem pivovaru jsou však takovéto úvahy zatím zbytečné. Dříve patřil olomouckému arcibiskupství, které na něj vzneslo restituční nárok. Nejsou zde tedy vyřešeny majetkové vztahy, a náš podnik tak patří vedle Budvaru k posledním dvěma státním pivovarům. "Počasí přeje celé nápojářské branži," prohlásil ředitel pivovaru Jiří Piňos. Firma podle něj paradoxně vydělala právě na tom, že v regionu chyběla větší vodní plocha a zájemci o osvěžení tak oblehli řadu koupališť. Letní sezónu 2003 označil za nejlepší v posledním desetiletí s tím, že prodej piva posílil v červenci o 10 % na 7500 hl.
Pivovar v roce 2003 zaznamenal jen tříprocentní meziroční pokles prodejů na 69 000 hl piva. Celkové výnosy 170 milionů Kč zůstaly zhruba na stejné úrovni jako v roce 2002, projevil se ale negativně tlak velkých výrobců. "I když vykážeme účetně ztrátu, nehodláme jít ani nyní cestou takzvaných levných piv,"uvedl ředitel Jiří Piňos s tím, že výsledky hodlá podnik udržet. Pivovar byl i v roce 2003 jako jediný v regionu kvůli neukončeným restitučním řízením ve státních rukou a zaměstnával na 130 lidí. V hospodaření mu napomáhala i vlastní výroba kolem 1900 tun sladu. Ke zlepšení situace chtělo vedení získat významný vývoz do zahraničí.
Vyškovské pivo bylo možné v dubnu 2004 ochutnát nejen v jeho rodném městě, ale také v brněnské Vyškovské pivnici na Jánské ulici v centru města. Čepovaný Džbán tu měli za 14 Kč.
Snížení prodeje piva i limonád během jara 2004 zaznamenal i pivovar Vyškov. "V dubnu i v květnu dosáhl propad v limonádách i pivu 15 %, což je o 2 000 hl méně,"řekl v červnu 2004 ředitel Jiří Piňos. Firma přitom nepřišla o žádného zákazníka, ale prázdnotou zely nejen zahrádky u restauračních zařízení, ale i samy hospody. "Počasí se projevilo dost zásadně," dodal.
Firmě propadla v pololetí 2004 díky chladnému počasí výroba piva meziročně o 15 % na 33 000 hl. "Snížení produkce nevyrovná ani mírné zdražení, které téměř všechny pivovary provedly letos na začátku sezony," mínil ředitel Jiří Piňos. Výroba limonád dosáhla objemu 26 000 hl.
Den otevřených dveří v pivovaru začal 14.8.2004 ve 16 a pokračoval v neděli v 9.30 hodin. Vstup na akci byl zdarma.
Pivovar vyrobil pro sklad piva ve Studénce-Butovicích světlou jedenáctku Butovický pouťový kozel, Zámecký ležák.
 Pokles odbytu piva a nárůst výstavu nealkoholických nápojů. Zhruba takový vývoj hlásil pivovar v roce 2004. Na konci srpna 2004 měl pivovar o pětinu nižší odbyt - 42 000 hl. Výroba limonád, zejména kvůli zařazení produktů bez cukru, však stoupla o 1000 hl na celkových 34 000 hl.
Pivovar na podzim roku 2004 zvýšil cenu piva. Sudové pivo podražilo v průměru o třicet haléřů na půllitr. Cenu lahvového piva podnik ponechal beze změn. Podle tamního ředitele Jiřího Piňose se i v tomto případě projevil růst nákladů na pohonné hmoty a některé suroviny. Nevyloučil přitom další zdražení, které mělo kopírovat růst cen benzinu a nafty.
Na vyškovském předvánočním trhu roku 2004 se objevil speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Měl 16,8 stupně a tento údaj připomínal rok 1680, kdy byl pivovar založen. "Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér (alk.: 7,5 %). Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,"řekl v prosinci 2004 vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčelo do zvláštních třetinkových lahví (0,355 l), v nichž hodlal pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. "Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad," vysvětlil Táborský. V prosinci se Jubilér na zkoušku točil z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. "Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava," vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu pivovaru připravoval několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. "Před několika lety jsme zkusili i příchuť tequilly. To však nebylo to pravé ořechové. Příště tedy počítám opět s extraktem nějakého přírodního produktu," řekl sládek a dodal, že zřejmě sáhne po osvědčeném zázvoru.
Pivovar, vlajková loď společnosti Jihomoravské pivovary a jeden z neodmyslitelných symbolů města Vyškova, v roce 2005 slavil 325. výročí svého založení. Při oslavách si na své si přišli nejen milovníci zlatavého moku, ale také zájemci o historii a kulturu. V květnu se o vaření piva ve Vyškově konala výstava v Muzeu Vyškovska. V červnu firma uspořádala koncert, na který pozvala publikum přímo do areálu pivovaru.
Evropská unie připravovala v roce 2005 návrh směrnice, která by určovala, kolik energie se může spotřebovat a kolik odpadu může vzniknout při výrobě jednoho hektolitru piva. Tím by podle pivovarníků mohly být ohroženy hlavně malé pivovary v ČR, jejichž výroba je energeticky náročnější. Navíc by se mohla vytratit specifika českého a moravského piva. Rozhovor o této problematice poskytl v únoru 2005 ředitel pivovaru Jiří Piňos.
* Skutečně by nová evropská směrnice mohla ohrozit tuzemské pivovary ?
Nebezpečí tu je, a to hlavně pro menší pivovary s produkcí pod dvě stě tisíc hektolitrů. Mezi ně se svými šedesáti tisíci patří i náš vyškovský pivovar. Pokud směrnice vejde v platnost, nutila by nás do velkých investic, které by nás hnaly do dluhů. Unie by nám navíc nařizovala, za jaké množství energie musíme uvařit jeden hektolitr. Ale proto jsme, proboha, přece do unie nevstupovali!
* Organizace pivovarů, které je vyškovský pivovar členem, se prý chce bránit zavedením ochranného označení "české pivo"?
Ano, tento oficiální pojem by naše postupy mohl ochránit. Způsob výroby českého piva by byl definovaný a nemohla by ho omezit žádná další norma. Ostatně, běžně se mluví o specifických produktech, jako je třeba francouzský koňak nebo skotská whisky, tak proč by nemohl existovat chráněný produkt české pivo? Já myslím, že si zaslouží určitou ochranu.
* Obvykle slýcháváme spíše o pojmu "pivo plzeňského typu", není tedy snaha zavést pojem "české pivo"trochu umělá? Je tento pojem skutečně podložený?
Rozhodně ano. Pivem plzeňského typu se rozumí čiré, světlé, nezkalené pivo, které se od poloviny devatenáctého století vyrábí svrchním kvašením. Tehdy to byl velký krok kupředu. Pokud jde souhrnně o české pivo, vyznačuje se v porovnání s pivy například z Belgie, Holandska, ale i Německa, plností chuti. Takovou chlebovitostí, hutností, kterou každý pivař pozná. Domnívám se, že naše republika zůstala jakýmsi ostrovem se zachovalými původními pivy, uprostřed evropského moře piva, kterému říkáme "eurobier". To je takové uni fikované. My jsme oproti jiným státům samozřejmě i jinak tradičně zvýhodněni, máme vlastní suroviny, hlavně sladovnický ječmen, jsme chmelařská mocnost.
* Drtivá většina druhů piva u nás ale prý patří ke světlému ležáku a je si tedy podobná. Jak je to skutečně s pestrostí piv, která vaříte?
Bez debaty se výběr zvětšuje. Můžeme to dokumentovat i na produkci vyškovského pivovaru. Ten po válce vařil jen dva druhy piva, desítku a dvanáctku. Dnes ale vyrábíme osm druhů piv, od osmičky až po sedmnáctku. A podobně to dělají všechny ostatní pivovary. Škála druhů se rozevírá. Náš ortodoxní pivní národ ale samozřejmě z osmdesáti procent pije desítku nebo dvanáctku. Na tom jsou lidé prostě odkojeni.
* Kromě toho, že vám Evropská unie komplikuje život, byl vstup do ní pro vyškovský pivovar i přínosem?
Pivovar, který se chce udržet na trhu, má dvě možnosti. Jedna je důraz na patriotismus a vlastní region, druhá je vývoz. K vývozu se nám nyní otevřely cesty odbouráním různých cel, ale pronikání na zahraniční trhy není tak snadné, jak by se zdálo. Zatím jsme sezonně vyváželi do Itálie a do Švédska, na toto léto už máme sjednané vývozy do Spojených států, jednáme i o Polsku a Maďarsku.
Z degustátorské soutěže Zlatý pohár Pivex pivo 2005 si zástupci pivovaru odvezli ocenění Certifikát kvality. Ten získali za jedenáctistupňové pivo Džbán v kategorii světlý ležák, do níž bylo přihlášeno dvaadvacet druhů piva z celé republiky. "V obou částech soutěže jsme měli mimořádně dobré výsledky v laboratorním rozboru,"vysvětlil sládek Dušan Táborský. Ten k výrobě tohoto piva léta používal aromatickou odrůdu chmele žatecký poloraný červeňák. Slad dodávala sladovna v Záhlinicích a vodu odebírá pivovar z vrtů v nedalekých Drnovicích. Jedenáctistupňové pivo přitom ve Vyškově zrálo až 90 dnů. Toto pivo na počátku roku 2005 připravoval pivovar na export pro americký trh. "Každým dnem by měl přijet z brémského přístavu kontejner s papírovými kartony. Již jsme jednali s rejdaři, takže počátkem dubna by mělo do státu Illinois putovat prvních 160 hl jedenáctky ve zvláštních třetinkových lahvích s novými anglickými etiketami,"řekl v březnu 2005 sládek. Linku na tyto lahve připravili v pivovaru již koncem roku 2004, aby ji otestovali při stáčení speciálního piva Jubiler. Protože Američané vyžadovali nejméně půlroční trvanlivost, muselo pivo projít ostřejší filtrací. "Pivo musí také vydržet cestu po moři a výkyvy teplot,"vysvětlil sládek, podle kterého připravil pivovar export i do Polska, Velké Británie, Chorvatska a na Ukrajinu. "Nedávno tu dokonce jednal jeden obchodník o možném vývozu do Číny,"dodal sládek. Ten již začal přemýšlet o další specialitě, kterou by měl představit na tradičním dni otevřených dveří. "Po vzoru některých belgických speciálů uvažuji o zvláštní várce tmavého piva s třešňovou příchutí. Světlé pivo by zase mohlo dostat zázvorové aroma,"prozradil sládek.
Nutnost výroby mixů piva s nealkoholickými nápoji necítil ani pivovar Vyškov. Ředitel Jiří Piňos sice nevyloučil, že za rok bude jiná situace, ale firmu živily klasické desítky a dvanáctky. Navíc by nová výroba byla složitá i technologicky. "Nový výrobek má nového ducha, ale jsem realista," uvedl v květnu 2005 ředitel.
"Slunce je nejlepším dealerem," řekl v červenci 2005 Jiří Piňos, ředitel pivovaru. Tvrdil, že kdyby na chvíli byl třeba v Americe a nechával si posílat každodenně informace z expedice, přesně by si stanovil, jaké bylo v ten či onen den počasí. Pivovar patřil svým výstavem 60 000 hl ročně k malým. " U velkých pivovarů bývají rozdíly ještě vyšší," poznamenal Piňos. " Z limonád je pak podle našich zkušeností největší zájem o středně sladké," doplnil Piňos.
Zvýšit vývoz do zahraničí pivovar plánoval v roce 2005. Ten začal dodávat své pivo na trhy ve Spojených státech, v Maďarsku, na Slovensku a v Německu. Zájem o ně projevili také obchodníci v Bulharsku a Itálii. "Pokud si chceme udržet výrobní kapacitu, musíme vycházet z toho, že více piva se na domácím trhu už asi jen těžko prodá. Navíc se mění životní styl, roste spotřeba vína a dalších druhů alkoholu právě na úkor piva. Musíme tedy hledat i odbytiště v zahraničí," vysvětlil v červenci 2005 rostoucí export ředitel Jiří Piňos. "Vše je zatím ve stadiu jednání. Nejslibněji se zatím jeví možnost dodávat pivo do Bulharska. Zájemcem byla dopravní společnost, která dovážela zboží do ČR a hledala vytížení pro svá vozidla na cestu zpátky. Do Itálie jsme dodali vzorky, které měly slušný ohlas," upřesnil ředitel. Podle vedoucího marketingu pivovaru Pavla Pily se pivovaru sázka na export vyplatila. "Odhaduji, že na konci roku bude činit podíl vyváženého piva na celkovém obratu šest až osm procent, a to není zanedbatelné číslo," řekl Pila. Drtivá část piva určeného pro tuzemský trh putovalo k odběratelům z vyškovského okresu. Největší zahraniční obrat dělal pivovar v Maďarsku, nejobtížněji se prosazoval ve tvrdém konkurenčním prostředí v Německu. O další várku piva projevil zájem i odběratel ve Spojených státech. "Novou zásilku dvanáctistupňového piva do USA jsme stáčeli tento týden, odejít by měla v pondělí nebo ve čtvrtek," řekl v červenci 2005 Piňos. Podle něj nyní plánoval pivovar i rozšíření sortimentu o další produkty. "Začali jsme stáčet do sudů limonády ze sodovkárny ve Zlíně. Zájem je poměrně velký, takže plánujeme, že v areálu pivovaru vybudujeme novou stáčírnu limonád, které bychom tu sami vyráběli," uzavřel Piňos.
Pivovar také v souvislosti s chladnějším počasím počátku srpna 2005 postihl pokles poptávky po zlatavém moku. „Většinu piva prodáváme tzv. kolem komína, tento prodej špatné počasí negativně ovlivní,“ potvrdil vedoucí obchodního oddělení pivovaru Aleš Hink. Jak ale dodal, vzhledem ke zvyšujícím se vývozům piva do zahraničí udrží pivovar výstav a tržby zhruba na úrovni roku předchozího. Vyškovské pivo se podle Hinka nejvíce vyváželo do USA, Maďarska, Německa a na Slovensko.
Jako jednu z nejhorších sezón za posledních deset let označil léto 2005 ředitel pivovaru Jiří Piňos. Firmu podle něj výrazně podržel export 1 500 hl do USA, Německa, Maďarska a na Slovensko. Vyškovští tím zahájili spolupráci s cizinou a na konci roku očekávali zhruba stejnou produkci jako v roce 2004, tedy 60 000 hl piva.
V roce 2005 pivovar vydal speciální sérii etiket, určených pro export do Maďarska. Na českém trhu se objevilo pouze pivo Kondor v maloobchodní síti Qanto. Pivovar stále vyráběl světlou šestnáctku Jubiler.
Velkoobchod Kavalír uvedl na trh od 1.11.2005 sudové pivo Kavalír v těchto značkách: 10° světlé výčepní, 11° světlý ležák, 12° světlý ležák, 14° světlý kvasnicový speciál. Pivo Kavalír bylo vyrobeno podle vlastní receptrury velkoobchodu a jeho požadavků pivovarem Vyškov. Pivo bylo nepasterizované.
Pivovar chtěl na jaře 2006 opustit areál limonádovny v Tečovicích na Zlínsku. Výrobu nealkoholických nápojů chtěl pivovar prodat. Pokud by se nenašel zájemce, přesunula by firma výrobu sodovek do svého vyškovského areálu. Tečovický závod, kde pracovalo 26 lidí, byl podle vedení pivovaru dlouhodobě ztrátový.
V září 2006 to bylo asi dva roky, co na stole ředitele pivovaru Jiřího Piňose zazvonil telefon, a když zvedl sluchátko, ozvalo se zhruba toto: "Jsem Čechoameričan a chtěl bych dovézt do Spojených států vaše pivo." Moravská značka si brzy získala obdiv a Indiánům pivo chutnalo. "V první chvíli jsem si myslel, že si ze mne nějaký kamarád dělá legraci nebo mne chtějí nachytat v nějakém pořadu. Když jsem ale zavolal na telefonní číslo zpátky, zjistil jsem, že je to pravda a obchodník z Chicaga má o naše pivo opravdu zájem," vzpomínal Jiří Piňos, jak začala obchodní jednání malého moravského pivovaru s Amerikou. Než tam však poslali první kontejner s lahvovým pivem, museli vyřídit spoustu formalit, protože Spojené státy si svůj trh velmi chránily a pivo muselo i na rozbor do tamních laboratoří. Nakonec se však obchod uskutečnil, pivo přeplulo na lodi přes oceán a v roce 2006 bylo k dostání mimo jiné i v New Yorku, Philadelhpii a dostalo se už také do indiánských rezervací. "Indiánům, a nejen jim, velmi chutná. Není moc hořké a to mají Američané raději," řekl Robert Mareš z Chicaga. I když se narodil a odmalička žil v Americe, popovídat by si s ním mohl i člověk, který anglicky neumí ani slovo. „Je legrační, že Češi mi nikdy nevěří, že jsem z Ameriky. Otec však pochází z Klatovska a doma jsme mluvili česky,“ vysvětlilil. A jeho otec přišel i na nápad vozit pivo z Moravy. "Zkoušeli jsme u vás i jiné pivovary, ale byly s tím problémy. Pak jsem si vzpomněl, jak jsem v mládí sloužil na vojně ve Vyškově a že i tam byl pivovar," vzpomínal George Mareš. V roce 2005 se sem dokonce přijel podíval a nestačil se divit, jak se od té doby zdejší pivovar změnil. „Pamatuji se, že to bývala taková ošklivá budova a i to pivo nebylo moc dobré. Teď je pěkně upravený a pivo vaří velmi kvalitní,“ řekl George Mareš a chválil jak jeho ředitele, tak i sládka. Aby se pivo z Vyškova do Ameriky vůbec dostalo, museli nechat vyrobit láhve o obsahu 0,355 litru, které požadoval tamní trh, balilo se i do jiných kartonů a pořídili si i vlastní etikety. "Vybrali jsme si na ni oranžovou barvu. Ve specializovaných obchodech bývají tisíce druhů piv z mnoha zemí světa, a v regálech tak etiketa s tak výraznou barvou lépe vynikne," řekl Robert Mareš. A protože bez reklamy by v Americe neobstáli, prozradil, že zákazníky navíc lákali i na husity a Napoleona. "Máme visačky i knížečky, kde se píše o husitských i napoleonských válkách. Hodně lidí od nás teď jezdí do Česka a zajímá je i jeho historie," dodal.
Pivovar obsadil se svým tmavým ležákem Havran první místo na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2007. Na počátku roku 2007 pivovar přišel na trh s nealkoholickým pivem Alkostop Beer. Nové vedení pivovaru se konečně po třech měsících od nástupu do podniku představilo v srpnu 2007 představitelům vyškovských institucí a přiblížilo prognózy podniku, aby zabránilo fámám o krachu pivovaru. Jak zastavit pokles prodeje? To byla otázka, která už delší dobu nedávala spát managementu pivovaru. Ten nevylučoval ani prodej podniku, který ztrácel zákazníky. A to dokonce i na Vyškovsku. Z někdejších pěti tisíc odběratelů bylo dnes v adresáři pracovníků odbytu zhruba osm set. „V současné době je silný přetlak soukromých pivovarů. Mají agresivní prodejní politiku. Umějí v byznysu chodit lépe než státní podnik,“ připustil ředitel pivovaru Zdeněk Řehák. Podnik byl sice akciovou společností, ale sto procent akcií vlastnilo ministerstvo zemědělství. „Černého Petra má tedy v ruce ministerstvo, jen na něm je, zda podnik prodá,“ dodal ředitel. Ačkoli vedení pivovaru tvrdilo, že jeho úkolem nebylo zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, zároveň jedním dechem naznačovalo, že bez prodeje celého podniku to nepůjde. „Je pravda, že třeba národní podnik Budvar funguje, ale to je jiná situace. Z pohledu malého pivovaru jsou způsoby prodeje, které používají privátní firmy, mimo naše možnosti,“ dodal ekonomický vedoucí pivovaru Vladimír Slavík. Kladné výsledky vykazoval podnik ještě do roku 2004. Pak přišly ztráty. V roce 2006 propad dokonce dosáhl pětadvaceti milionů korun, na čemž se podepsal odprodej sodovkárny. Podle Řeháka prý proběhl za velice nevýhodných podmínek. Bývalý ředitel Jiří Piňos, odvolaný v květnu, ale tvrdil opak. „Deficit vytvořily prodeje jednotlivých provozů mimo region Vyškov, jako například sodovkárna Tečovice nebo sladovna Záhlinice. U nich byla vysoká zůstatková hodnota ale reálná prodejní cena dosahovala minimálních hodnot. Nebyly to ztráty dané provozem pivovaru. Jestli chce někdo poukazovat na špatné hospodaření, tak jen můžu říct, že jsem odcházel z funkce, kdy měl pivovar na účtech jednotlivých finančních ústavů přes čtyřicet milionů korun,“ hájil se Piňos.
Na svátek svatého Václava roku 2007 připravil pivovar den otevřených dveří. Vyškovany mrzelo, že nové vedení pivovaru přerušilo dlouholetou tradici kulturního programu u příležitosti vyškovské poutě. „Že jsme se na srpnových oslavách nepodíleli, chápeme jako rest vůči lidem. Věnovali jsme hodně času průzkumu, na kolik peněz by nás program přišel. Ztráta půl milionu korun by pro nás byla příliš velká. Na revanš připravíme aspoň den otevřených dveří na svatého Václava,“ informoval v září 2007 ředitel pivovaru Zdeněk Řehák.
Nové vedení mělo na podzim 2007 ale promyšlenou strategii, jak podnik stabilizovat. „Naší prioritou je napravit obchod. Musíme pozastavit nevýhodné nákupy, porovnat ceny,“ prozradil ředitel Zdeněk Řehák, který byl v čele podniku tři měsíce. Ušetřit by chtěl také na managementu, a proto sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. „Našim zaměstnancům jsme odmítli sice zvýšit základní mzdu o požadovaných deset procent, ale přidali jsme jim alespoň procent pět. Nemůžeme ale vyplácet bonusy, pokud nemáme dobré hospodářské výsledky. Z toho asi vznikla nespokojenost, za níž mohou stát různé fámy typu, že zaměstnanci nedostali výplaty,“ přemýšlel o tom, proč se o pivovaru začaly mezi Vyškovany šířit zprávy, že pracovníci nedostali už několik výplat. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. „Plánujeme prodej našich areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti. Bohužel jsou ale ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si ředitel. Sládek Dušan Táborský zase sázel na návrat ke klasickému způsobu vaření. Pivovar ztratil stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. „Hledáme způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ dodal Řehák. Jenže získat zpátky, co už jednou ztratili, není snadné. Alespoň ve Vyškově ne. Starobrno točilo třeba v restauraci U Piráta. Věrný této značce zůstával také František Blumenstein z Chalupy U městské brány. „Točil jsem ho kdysi v Brně a teď už dvanáct let ve Vyškově. Vyškováci u mě určitě neuspějí už proto, že teď mám se Starobrnem smlouvu do roku 2010,“ uvedl. Ředitel pivovaru ale situaci tak černě neviděl. „Pivovar rozhodně nekončí, bude vyrábět i nadále. Věříme, že se podaří zvednout i výstav, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufá Řehák.
Ani půl roku poté, co pivovar vyměnil vedení, nedošlo v podniku k výraznějším změnám, které by ho pozvedly. Podnik hledal východisko z potíží, protože už dlouhodobě hospodařil se ztrátou. Krize vyvrcholila, když v létě odvolalo představenstvo ředitele Jiřího Piňose. Tehdy muselo vyvracet fámy o svém zániku. Jaké plány mělo jeho vedení, aby podnik lépe prosperoval, o tom hovořil v listopadu 2007 ředitel Zdeněk Řehák.
Co se v pivovaru změnilo od doby, kdy jste se ujal funkce ředitele?
Zatím se podřizujeme trhu. Ten v současnosti není k vyškovskému pivovaru zrovna přívětivý.
Jak se to projevuje?
V poslední době jsme ztratili stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokážeme konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. Hledáme proto cesty k prodeji mimo Vyškov. Možnosti vidím také ve vývozu do zahraničí, například do Itálie, Maďarska nebo Slovenska.
To znamená, že budete muset zvýšit výrobu.
Do budoucna ano. Nejdřív však musíme ušetřit peníze. V současné době vytváříme obchodní plán pro rok 2008. Přestože jsme původně chtěli zvednout vystav piva na sedmdesát tisíc hektolitrů, teď bych rád udržel stav jako letos. Tedy sedmačtyřicet až padesát tisíc hektolitrů.
Máte už nějaké plány, jak ušetřit?
Pravděpodobně provedeme další organizační opatření, díky kterému bychom ušetřili na nákladech. Přehodnotíme investice. Už jsem podnikl první kroky.
Prozradíte jaké?
V managementu jsem sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. Posílil obchodní oddělení odborníky se znalostmi angličtiny. Většina pracovníků prochází školením, protože nemá dostatečné vědomosti. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. Například areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti.
Myslíte si, že se vám je podaří prodat?
O objekty, které jsou ve zdevastovaném stavu, už projevili zájem první kupci. Ale představenstvo trvá na tom, že majetek prodá jako celek. Musím přiznat, že je pro nás přítěží starat se o ně. Ale respektujeme přání představenstva.
Naznačil jste, že jste provedl nějaké personální změny. Chystají se ještě nějaké?
Dočasně jsem zaplnil ředitelskou židli. Už začátkem prosince jmenuje představenstvo stálého ředitele.“

Informace o pivovaru zde uvedené mají pouze neoficiální charakter.