Pivní postřehy z Ústí nad Orlicí

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Pivní toulky, Vydáno dne: 24. 02. 2007


Ústí nad Orlicí je patnáctitisícové město v kraji Podorlicka v půvabném údolí na soutoku řek Tiché Orlice a Třebovky. Během svého dvoudenní pobytu v tomto městě jsem se snažil zmapovat z letmého pohledu návštěvníka zdejší „pivní situaci“.



Bohužel pracovní povinnosti mě zdržely natolik, že do soumračných únorových ulic města jsem se dostal až v čase, kdy většina obchůdků v Ústí již zavírala. Nezbylo než nahlédnout do supermarketů a vyhledat sympatické pohostinství s pitelným chmelovým mokem.
Nejrozšířenější maloobchodní síti tohoto koutu východních Čech je asi Konzum. Ten se ve světě příznivců piv nevelkých výrobců proslavil značkou Podorlický Rampuš. Produkuje ji broumovský pivovar ve formě světlého lehkého piva Klasik, světlé 10°, tmavého výčepního piva a světlého ležáku. Ceny jsou velice vstřícné spotřebitelům. Vzhledem k výskytu broumovského Novice v hypermarketech Tesco jsem spíše toužil zakoupit „rampušácké“ tmavé pivo. Marně. Nikde ho neměli.

Bohužel získal jsem pocit, že tato značka je v obchodech vytlačována jiným levným pivem, značkou Královar, jež je vyráběna v Hanušovicích ve formě světlého lehkého piva a světlého ležáku.
Na kraji Ústí nad Orlicí naleznete supermarkety Penny Market a Plus diskont. V „penáči“ byla klasická nabídka nasládlého nymburského Staročecha. U sousedů zejména hanušovické pivo – buď ve formě „ryzí“ nebo jako Dragoun.
Po nevydařeném lahvovém průzkumu prodejen potravin, jsem se přeorientoval na zařízení, kdeže je možno popít pivo přímo ze sudu. Nebudu uvádět šenky s točeným S či G, je jich i tady požehnaně.
U Babynky. Zakouřená herna s nonstop provozem a Šerákem. Před léty to byla poklidná hospůdka s hlineckou desítkou. Přiznám se, že zařízením s označením „herna“ se vyhýbám.
U Skoby. Tradiční ústecká restaurace. Šerák za 17 Kč. Kromě toho Gambrinus, Prazdroj, Budvar. Tento podnik znám spíše z příjemného letního posezení.
Pár kroků od náměstí uvidíte Staročeskou pivnici Konibar. Půllitr hanušovické „jedenáctky“ tu stál 16 Kč. Prostředí však mělo daleko k mým představám. Zápachem a hustým cigaretovým dýmem mě hospůdka do svých interiérů nepřilákala.
Na sídlišti pivnice Tipsport s Krušovicemi.
Na náměstí jsem nalezl logo Rychtáře na jídelně asijské produkce. Je tu však otevřeno jen v pracovní dny od sedmi do tří. Točí tu jedenáctku za 15 Kč.
Až když se do ulic Ústí začala od Orlice vtírat nevlídná chladná vlhkost a když už jsem v ulicích potkával jen ojedinělé chodce, chvátající k rodinnému krbu, nalezl jsem hospodský azyl v Hostinci U Malinů na Královéhradecké ulici.
Bylo zde útulno, příliš nezakouřeno. Uprostřed lokálu stál kulečník, na kterém se místní chasníci rozčilovali u jakéhosi turnaje. Z reproduktoru se linuly zvuky regionálního Rádia Metuje, v televizi v rohu místnosti běžel záznam exhibice evropského šampionátu v krasobruslení.























Šerák, jež je tu točen za 16 Kč, mi chutnal, nedbaje na zvěsti o né zrovna tradiční výrobě této jedenáctky. Na dřevěných tabulích bylo zveřejněno i druhé pivo ze zdejší pípy. Na přítoči tu byl G 12 za 20 Kč. Bohudík, nikdo si ho za celou dobu mého působení v šenku U Malinů neporučil.
Připadalo mi být nedůstojné, aby ryzí pivo z hor zbůhdarma teklo do prázdného žaludku. Jako základ pro následnou pivní konzumaci jsem si objednal zvěřinovou klobásu. Šmakovala a „holbáč" pak tekl proudem.


Poklidná hospůdka je otevřená v průběhu celého týdne od 11:00. Šerák je tu konzumován, ostatně jako všude v Ústí, s naprostou samozřejmostí. Místní sousedé se naprosto nezajímají o technologický postup vzniku svého oblíbeného piva.


Ústí patří Holbě a pokud se do tohoto města chystáte, na hanušovické pivo se připravte. (Je zvláštní, že v nedaleké České Třebové již pivovar Holba není tak dominantní.)