Pivní postřehy z Opavy

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Pivní toulky, Vydáno dne: 11. 02. 2007


Do metropole českého Slezska jsem se vydal nově elektrifikovanou železniční tratí podél meandrující řeky Opavy. Po sněhu navzdory únoru ani památky, na vlhkých podmáčených loukách se dokonce zmateně probouzela tráva.


Vlak jsem opustil ve stanici Opava-východ. Ihned jsem zamířil do zdejší „nádražky“, se kterou mě spojuje mnoho vzpomínek. Zaznamenal jsem probíhající přestavbu celého nádraží. Můj oblíbený opavský nádražní bufet vypadal prakticky stejně jako před léty, jen pivo se změnilo, Zlatovar byl nahrazen Kozlem. I v přilehlé restauraci vévodilo rohaté logo velkopopovického pivovaru.
Od budovy stanice ČD se pouštím do centra města na pivní rekognoskaci. Očima monitoruji restaurační zařízení, zejména svítící vývěsky pivovarů nad jejich vchody. Bohužel, musel jsem konstatovat, že Opavě již kralují velkoznačky. Na několika místech jsem sice ještě narazil na černožluté logo Zlatovaru vždy doplněné modrobílou cedulí přerovského pivovaru.
V ulici Ostrožné jsem neopomněl zkontrolovat Pivnici U Mnicha. Tady se točí skvělé humpolecké pivo již léta. Dnes tu nabízeli dvanáctku za 22 Kč, tmavou třináctku za 24 Kč a kvasnicové pivo za 24 Kč.
Naproti v samoobsluze kupuji světlé lahvové pivo s logem Zlatovaru ve formě Axmana (za 7,50 Kč) a Premium.

<>
V samoobsluze Tempo v obchodním areálu vedle Slezského divadla mě potěšil lahvový Ostravar, o patro výš, v pizzerii, točí zase Bernarda.
Na točené pivo Zlatovar poprvé narážím v pasáží obchodního domu Breda. V malém nekuřáckém občerstvení s chlebíčky a zákusky tu točí Axmana za 17 Kč. Vzpomínám, jak jsem si tu před léty pochutnával na polotmavém Braunovi. V přilehlé samoobsluze sítě Hruška kupuji z důvodu degustace jedenáctku Max.
Kolkův OD Breda těsně přiléhá (vlastně i majetkově) k opavskému pivovaru. Na Pivním šenku, dříve též zvaném Pivovarská restaurace No. 1, visela kromě loga Zlatovaru též reklama Litovle a Zubra. Je tu kromě neděle otevřeno od 10 hodin.


Lokál byl téměř prázdný. Na stole nabídka s titulem „Pivko“. Obsahovala: Axman za 15 Kč, Max za 16 Kč, Premium za 17 Kč, kvasnicové za 20 Kč a Zubr Gold za 19 Kč. Servírka potvrdila, že Zlatovar je vařen v litovelském pivovaru.
Dvanáctka mi byla donesena v těžkém masivním kryglu s logem Zlatovaru. Pivo si zachovalo i nyní světlejší barvu. Litovelský Zlatovar měl sotva znatelnou nasládlejší chuť. Díval jsem se z okna Pivního šenku do dvora zaniklého opavského pivovaru Zlatovar. Vypadal opuštěně. Kdeže jsou časy velkých pivovarských slavností…………… Šedé světlo únorového dopoledne umocňovalo skeptický dojem z celé scenérie i z poněkud komické hry na zachování značky piva Zlatovar. Šedá budova ztichlé varny, černé pivní bedny se žlutým logem stojící na dvoře, zavřená brána, opravená administrativní budova s obrovskou barevnou „freskou“ sládka Axmana s tuplákem v ruce………….Také historické zarámované fotografie opavského pivovaru na stěnách hospůdky působily trochu falešně. Na mlčící pivovar je nehezký pohled.


Zůstal jsem při konzumaci u piva s označením Zlatovar Premium ve snaze najít v moku alespoň trošíčku z oné specifické chutě opavského piva. Marně. Jiné druhy současného Zlatovaru jsem neměl odvahu ochutnávat. Přemýšlel jsem, jak dlouho celý areál ještě vydrží. Než se to vše zbourá a postaví se cosi modernějšího. Pak zbude už jen vzpomínka a ty starodávné snímky.
Stánek s lahvovým pivem ve spodní částí opavského pivovarského areálu byl zavřený, pouze cedule posílala případné zájemce do Pivního šenku.


Stejně jako Opava přišla o první fotbalovou i hokejovou ligu, tak přišla i o vlastní pivo originální chutě. Bylo by nejjednodušší vše svádět na pana Kolka. Ale paměť uchovala i přístup místních ke Zlatovaru. I v dobách rozkvětu opavského piva v 90.letech nebylo jednoduché ve městě najít točené pivo z místního pivovaru.
Jaké to je – šedesátitisícové město bez vlastního pivovaru ? Dříve nemyslitelné, dnes standard.
Lahvové pivo Zlatovar ještě koupíte v menších prodejnách potravin. Ve velkosítích typu Tesco nebo Globus už bývalou opavskou značku nenaleznete.
Ani v opavském Globusu jsem se příliš pivně nerealizoval. Lahvový Ostravar mě sice opět potěšil, ale jediná světlá (přesněji polotmavá) chvilka smutného dne vzešla z lahve benešovských Sedmera kulí.