Za lipnickým pivem

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Pivní toulky, Vydáno dne: 07. 05. 2007


Od 1.9.2004 zahájil oficiálně provoz nový První soukromý pivovar společenský v Lipníku nad Bečvou. Navázal tak na starou pivovarnickou tradici ve městě, přerušenou v době první světové války, kdy byly uzavřeny pivovar Rolnický (parostrojní) a Měšťanský.





Lipník nad Bečvou pro mne byl dlouhou dobu pouze takovým tranzitním městem, jež člověk, ať autem nebo vlakem, bez zastavení míjí a uhání za prací nebo teplem domova. Od jistého času se z mého pohledu zařadil Lipník mezi tzv. pivovarská města, tedy obce, kde se vaří pivo. Navíc se stal Lipník městem s minipivovarem. Což znamená v mé pomyslné pivní mapě České republiky zvýrazněným písmem. Poslední dubnový víkend jsem se konečně měl s lipnickým pivem setkat osobně.

Lipnické vlakové nádraží mě onu nepřirozeně teplou dubnovou sobotu přivítalo logem Starobrna nad nádražním bufetem a papírovou cedulí se strohým nápisem „Zavřeno“.

Kousek pod nádražím, po levé straně při cestě do centra, narazíte na hospodu U prcka. Obrovský červený stan s logem Gambrina na zahrádce mě jako informace stačil. Jen pro zájemce: čepují tu desítkové trio G+R+K. Ač žíznivý, pokračoval jsem do středu městečka, ležícího v místě, kde se Moravská brána rozevírá do hanáckých rovin.

Vilková čtvrť se zahradami mě zahltila opojnou jarní vůní rozkvetlých stromů. Sobotní, takřka letní poledne na maloměstech, jsou mátožná, poklidná. Dorazil jsem na lipnické náměstí, zcela prosté lidí. Zde již byly otevřeny pouze restaurační zařízení. Nezbylo jiné řešení, než za cílem nabytí proviantu navštívit globální Penny market. Kromě tradičního Staročecha tu prodávali samozřejmě i přerovské pivo. Naproti supermarketu na Hranické ulici stojí hospoda Pivovarský šenk s modrými emblémy Zubra. Kdo ví, kde vznikl název ?

Pak už mi nic nebránilo vrátit se ke Sportbaru, cíli svého dnešního putování. Zde jsem měl v plánu se oddat koštování lipnického piva.



























Hospůdku naleznete ve stínu podloubí pár kroků od lipnického náměstí. Vy výloze byl ubrus s logem zdejšího minipivovárku. Věděl jsem, že jsem dobře, a žíznivě vešel dovnitř. Přivítalo mě malé útulné bistro s barovým pultem a několika malými dřevěnými stolky kolem. Pro pivaře trpící klaustrofobií doporučuji dřevěné lavice venku pod klenbou podloubí. Na stolech se zelenaly ubrusy lipnického piva s heslem „Staré posiluje, mladé svěží“. Nedovedl jsem objektivně posoudit, do které skupiny jsem v tom časném víkendovém popoledni patřil. Faktem ale bylo, že první lipnické půllitry měly na mou osobu obojí účinek. Chutnalo mi.
Speciální jarní třináctka mi již odtekla do cizích sklenic takřka před nosem. Nezbývalo než si pochutnávat na světlé kvasnicové jedenáctce. Prodávala se za 17 Kč. Pivo bylo trochu tmavší než běžná lahvová „média“. Snad bych subjektivně očekával delší setrvání pěny. Chuti se ale nedalo nic vyčíst. Zlatavé pivo v baňatých půllitrech nebo v trychtýřovitých třetinkách s logem potěšilo.
Bistro bylo prázdné. Jen občas ke stolům dosedli návštěvníci vedlejší Tipsport sázkové kanceláře, aby si tady v klidu rozmysleli pravděpodobnost výhry. Propojení s vedlejší kanceláří má své výhody i nevýhody. Obsluha Sportbaru (jeden z majitelů minipivovaru) zajišťoval kromě výčepu i pokladnu „sázkovky“. Na čtení mi přinesl nejnovější číslo Pivního kurýra.


































Lipnické pivo je ještě k dostání v restauraci Fantasy na konci města. Byl jsem ale upozorněn, že se jedná opravdu o „lepší“ restaurační zařízení. Navíc je tam lipnický mok jako přítoč k plzeňskému. Takže pokud do Lipníku na zdejší pivo, tak jedině do Sportbaru.

Současný minipivovar se nachází v areálu nedalekého zlatnictví, v zadní části domu se Sportbarem se buduje kapacitně větší pivovárek. Pivaři se mají na co těšit.

Poté co jsem zahnal první nával žizně, vydal jsem se na další pivní obhlídku města. Chtěl jsem ještě ochutnat přerovské pivo. Zaujala restaurace Nadsklepí těsně vedle starého Rolnického pivovaru nebo hospůdka U Zvonice, kde pivaře lákala nabídka přerovské světlé desítky a jedenáctky za jednotnou cenu 15 Kč během právě zahájeného hokejového mistrovství světa. Zubra jsem se rozhodl popít až v pivnici G.E.M ve směru sportovního areálu. Čepovali tu Zubra Gold za 17 Kč. Pivo nenadchlo ani neublížilo. Takže jsem se nakonec přece jen rozhodl před návratem domů uložit se pořádně do chuťové paměti Lipnický ležák.