Radegast Den 2007

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Pivní toulky, Vydáno dne: 17. 09. 2007


S ironickým heslem „Chceš-li nepřítele porazit, musíš ho poznat“ jsem se vydal patnáctého září na slavnost v nošovickém pivovaru. Lákadlem pro mě byl i připravený kvasnicový speciál.









Když jsem se blížil to sobotní dopoledne od vlakového nádraží ve vesnici Dobrá k areálu výrobce značky Radegast, obloha byla ještě zatažena, země mokrá po předchozím dešti a po blízkých beskydských kopcích se honily cáry mlhy. Slavnost vlastně teprve začínala.



























Nejdříve jsem zamířil ke hlavní bráně do pivovaru a v administrativní budově se zajímal o avizovanou prohlídku pivovaru. Exkurze útrobami pivovaru byla oceněna dvaceti korunami z kapes zájemců. Před začátkem exkurze jsme byli upozorněni na zákaz kouření a focení. Starší, ale opravdu znalý, průvodce nám ukázal nejprve tzv. spilku, což v Nošovicích znamená místnost, kde ze stropu ční spodní dna CK tanků.




























Poté trasa vedla na varnu, dále na filtraci a přes sklepy (ležácké tanky jsou nad úrovní země). Sladovna byla z důvodů mezisezónního úklidu nepřístupná. Výklad průvodce byl naprosto dokonalý. Vše nám bylo podrobně vysvětleno a byli jsme zahrnuti i množstvím čísel o milionech hektolitrů, tun a peněz. Všude to zářilo čistotou a sterilitou a všude vládla pečlivá organizace. Mě ale jaksi chyběla ta typická vůně pivovaru.

Co napsat o interiérech jednoho z našich nejmodernějších pivovarů, kde byla první várka uvařena dne 3.12.1970 ?
Plechovky se v Nošovicích neplní. Dříve se pivo Radegast vozilo k plnění do plechovek do slovenského Martina, ale po uzavření tamního pivovaru se začal mok vozit do Plzně.

V Nošovicích se kromě značky Radegast (desítka, dvanáctka a malé množství exportní jedenáctky) a Birellu vaří i Gambrinus, Primus a Velkopopovický kozel. K tomu průvodce bezelstně vysvětlil, že pouze v software ve velíně varny se zadají jiné harmonogramy.
Voda je pro pivovar čerpána z nedaleké beskydské vodní nádrže Morávka. Odtamtud je voda vedena do podzemních zásobníků pod horou Prašivá a odtud zvláštním potrubím přímo do pivovaru.



























Na letošním Radegast Dnu nouze o jídlo a pivo nebyla. Cena za půllitrový kelímek nošovického piva z tanků byla 15 Kč. Z většiny píp tekla místní dvanáctka s názvem Premium. Ojediněle se točil i Birell. Na několika pípách ve velkostanu u hlavní hudební scény se točilo kvasnicové pivo, pro něhož účastníci ankety zvolili pojmenování RADhost.

Pod tímto názvem se nošovické pivo před léty exportovalo, jelikož proti názvu Radegast měl výhrady pivovar Radeberger.



























Organizátoři dokázali v bezprostřední blízkosti pivovaru najít místo pro 4 scény – hlavní, oddechová, adrenalinová a soutěžní. Takže na své si zde mohl přijít kdokoliv, náctiletí i třeba příznivci Ježkových písniček .

Doufal jsem, po zkušenostech ze slavností Ostravaru, že největší zájem bude o kvasnicové pivo. Ale zaznamenal jsem, že se u výčepu s Radhostem příliš fronty netvořily.

Když jsem tak seděl s kelímkem kvasnicového Radhostu a poslouchal písničky Ivo Jahelky, vzpomněl jsem si na jeden červencový výšlap na blízkou horu Prašivá a výhled, jež se mi zeshora otevřel na krajinu kolem Nošovic.



























Obrovský (básník by napsal: nekonečný) areál hal vznikající automobilky Hyundai a malý flíček bílých budov pivovaru Radegast (na snímku při levém okraji). Jakou asi budoucnost plánují zahraniční majitelé pro podbeskydský pivovar ?