Pohled z druhé strany

Autor: SPT Jihlava <(at)>, Téma: Pivní toulky, Vydáno dne: 05. 02. 2008


Táborské pivní slavnosti patří k nejprestižnějším akcím tohoto druhu v České republice. Výjimečná je degustační soutěž v různých kategoriích piva, výjimečná je velká účast pivovarů a neméně výjimečná je i široká nabídka piv pro všechny účastníky tohoto pivního festivalu. Proto mne potěšila nabídka jihlavského pivovaru zúčastnit se této akce v barvách Ježka.




Tušil jsem sice, že asi trochu zklamu ostatní pivní turisty, ale nabídka byla velmi lákavá. Věděl jsem, že v Táboře potkám všechny známé i neznámé pivní pábitele, všechny znalce piva a všechny pivovarské. Seznámím se s novými lidmi, navážu nové kontakty, ochutnám nová piva. Nemám na výběr, musím jet.

V úterý ráno mám sraz na pivovarské rampě s obchodním zástupcem Lojzou, se kterým strávím několik následujících dnů. Nakládáme sudy a vyrážíme do Tábora. Cestu si krátíme zajímavým rozhovorem o pivu, dění v pivovaru a všem, co se piva týká. Po příjezdu k hotelu Palcát, kde se pivní slavnosti odehrávají, se ihned zapojujeme do práce. Musíme připravit náš stánek na čtyřdenní nápor. Jsem trochu zaražen rozlehlostí prázdného sálu, takhle jsem ho ještě nikdy neviděl. U stánků jednotlivých pivovarů už panuje čilý ruch, nemáme čas okounět, práce čeká. Nanosit sudy, zapnout chlazení, připravit sklo.




























Jsem z toho všeho trochu rozpačitý - všichni okolo se navzájem znají, vzpomínají na předchozí ročníky, úspěchy i neúspěchy. Jen já jsem tady nový. Naštěstí Lojza se po sále pohybuje s grácií profesionálního matadora, seznamuje mne s prostředím i novými kolegy. Lojzo, dík!

Blíží se šestnáctá hodina a nervozita stoupá. A najednou je to tady. Do sálu vcházejí první návštěvníci a už není čas přemýšlet. Roztáčím první piva a vše ze mě padá. Jsem v pohodě – točím pivo a povídám si s hosty. Máme co nabídnout. Na čepu je tmavá 10°, světlá 11°a 14° a jako specialitu nám sládek stočil nefiltrovanou 18°. Podobnou nabídku mají i ostatní stánky. Tmavé i světlé pivo plus nějaký ten speciál. První nápor polevuje a já mám čas se rozhlédnout okolo. Milá společnost – vlevo Ferdinand, vpravo Postřižinské pivo. Kousek dál Regent, Steiger, Bernard, Bakalář, naproti Platan, Svijany, Drinks Union, Harrach, Černá Hora, Rebel a další. Myslím, že se mi tady bude líbit.




























A jsou tady další zákazníci:“Tak pánové, co si dáte? Naše 18° je opravdu vynikající. Stojí za to ochutnat.“ Paráda. Už se cítím jako ryba ve vodě. Ve volných chvílích obcházím sál a v dresu Ježka žoviálně oslovuji ostatní pivovarské, ochutnávám a chválím jejich piva, navazuji nové kontakty. Takhle nějak to asi vypadá v pivním ráji. Další překvapení mě ještě čekají. Ve vedlejším sále nacházím stánky Rychtáře, Dudáka a Lipan, o patro výš mne překvapuje Zvíkovský Rarášek, Svatý Norbert, Konrád, Primátor a konečně stánek „Světa piva“, kde se seznamuji s Nikol, která mne po čtyři dny bude hýčkat různými speciály. Už se těším na její pivo u „Kocoura“. Určitě přijedeme. Blíží se půlnoc a s ní konec první šichty. Jsem utahaný, ale neskonale šťastný. Co víc si přát.

Následující dny probíhají ve stejném rytmu. Čepuji pivo, narážím další sudy, chodím ochutnávat. Potkávám staré i nové známé, je tady Moris, Sousto, Koky, Rohlík, Chody a další pivní pábitelé. Sděluji jim své postřehy a zážitky, doporučuji piva a návštěvy stánků.




























Diskutujeme, ochutnáváme, hodnotíme. Je tady krásně a ještě mne čekají dva dny. Prožívám je stejně hekticky jako ty předešlé. Nové vzorky, nové tváře. V místní sladovně se seznamuji s Ondrou Koutským z Drinks Union. Nádherný rozhovor. O čem asi? Hádejte.

Je zde páteční večer a vyhlašování výsledků souteže o Českou pivní pečeť. Sláva vítězům, čest poraženým. Vždyť všechna piva tady byla vynikající. Muselo být težké vybrat ta nejlepší. Večer vrcholí. V sále je tisícihlavý dav a závěrečná diskotéka.




























Nestíhám vůbec nic. Točím jedno pivo za druhým, odpovídám na dotazy a skoro už se těším, až to skončí. A najednou je opravdu konec. Poslední pivo, zasyčení pípy. Jsou tři ráno, balíme stánek a odjíždíme domů.

Prožil jsem tady v Táboře krásné čtyři dny. Viděl jsem to z druhé strany a jsem zase o krůček dál.

autor: Martin Povýšil