Českobrodský pivovar nezanikl

Autor: administrator <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 08. 02. 2008


Dobrý den, v reakci na článek pana Mgr. Michala Fokta s titulkem "Zaniklý pivovar v Českém Brodě: to je neslavný konec slavné tradice" , který byl otištěn v Kolínském deníku dne 4.1.2008, vám posílám ještě jeden příspěvek k tématu českobroského pivovarnictví, který bych nazval ČESKOBRODSKÝ PIVOVAR NEZANIKL.




Závěr publikovaného článku věnovaného 40. výročí uzavření zdejšího pivovaru je příliš pochmurný a neradostný. Rád bych jako zástupce současného vlastníka pivovaru převedl čtenáře přes nejsmutnější období devastace v 70. a 80. letech minulého století vyprávěním o jeho historii až k jeho současné celkové obnově.
Rád bych také připomněl ještě jedno významné a podstatně slavnější výročí, které shodou náhod připadá na stejný den jako výročí ukončení výroby v pivovaru.

Královské město Český Brod byl pivovarnickou velmocí Listinou ze dne 4. ledna r. 1437 povýšil císař Zikmund Lucemburský Český Brod na královské město a zároveň potvrdil jeho právo vařit pivo spolu s právem mílovým. To znamenalo, že v okruhu 1 míle, která měřila zhruba 7 km, nesměl nikdo jiný kromě českobrodských měšťanů pivo vařit. Právo vařit pivo udělil městu již před tím r. 1360 pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic spolu s udělením práva postavení hradeb a práva trhu. Přestože bylo město Český Brod poměrně malé, stalo se po následující téměř 2 století gigantem ve vaření piva. Mělo výhodnou polohu na polovině cesty mezi Prahou a hornickou Kutnou Horou, kam se pivo vedle mnoha blízkých i vzdálených vesnic vozilo především. R. 1576 se v Českém Brodě uvařilo celkem 42 350 hl piva, tedy téměř tolik, kolik uvařil českobrodský pivovar na svém vrcholu v r. 1929. V 16. století se však již nevařilo v každém domě, ale společně v malých pivovarech, kterých bylo v různých částech města na dvorech a zahradách celkem 10. Počátkem 17. století byla produkce piva přepočtená na jednoho obyvatele nejvyšší v království. Ohromný rozkvět nemající v Čechách té doby obdoby ukončila až třicetiletá válka, během níž město několikrát vyhořelo a mnoho jejích obyvatel zahynulo. Jen pomalu se pivovarské hospodářství v pobělohorské době vzpamatovávalo z trosek. Kolem r. 1654 je 1. zmínka o založení městského pivovaru na Husově náměstí jako společného podniku měšťanů vlastnících domy s várečným právem.
Ani další období však nemělo být jednoduché. R. 1727 byl živořící pivovar pronajat císařskému rychtáři za roční nájemné 500 zlatých a r. 1739 při požáru města shořel i se zásobami. Teprve na začátku 19. století a zejména v jeho polovině se situace zlepšila, když nastal celkový rozmach pivovarského a sladařského průmyslu v Čechách.
R.1861 koupilo měšťanstvo pozemek v dnešní lokalitě pod skálou a ve vytěženém lomu postavilo r. 1864 ležácké sklepy. Pivo se ale stále vařilo v budově na Husově náměstí č.p. 71. Vývoj oboru byl překotný. Vyrůstaly nové velké pivovary, např. Plzeňský (1842), dále Smíchovský, Budějovický, Popovický, atd. Staré řemeslné pivovary naopak zanikaly. R. 1884 se měšťanstvo rozhodlo postavit novou budovu pivovaru u sklepů pod skálou. Zde se první pivo uvařilo 21. dubna 1885 a rozvoj opět nabral obrátky. R.1911 již výstav činil 40 000 hl a byly přistavěny nové velké sklepy, strojovna a kotelna. R. 1912 pak byla postavena dvojitá parostrojní varna firmy Novák a Jahn, ve které se mohly vařit 2 várky denně. Varna byla ve své době na špičkové úrovni, což dokládá skutečnost, že sloužila až do konce fungování pivovaru v r. 1968. Během 1. světové války sice výroba piva pro nedostatek surovin poklesla, ale nový rozmach zaznamenal pivovar za 1. republiky s absolutním vrcholem v r. 1929. Tehdy se vyrobilo 50 000 hl piva, z toho 46 500 hl 10° světlého, 1500 hl 12° světlého ležáku a 2000 hl tmavého 14° granátu. R. 1933 byly postaveny dva nové objekty - monumentální budova sladovny a menší správní budova v rohu pivovaru při dnešní Tuchorazské ulici. Během 2. světové války byl pivovar postihl nejen nedostatek surovin, ale i fakt, že řada zaměstnanců byla v nacistických koncentračních táborech, kde někteří zemřeli nebo se vrátili s podlomeným zdravím. Na udání spolupracovnice gestapa popravili nacisté během heidrichiády ředitele pivovaru. Neblahý vývoj pokračoval i po r. 1945, snížila se dále výroba vlivem katastrofálního nedostatku surovin. Po znárodnění r. 1949 "dokázalo" centrálně plánované komunistické hospodářství českobrodský pivovar postupně dokonale zlikvidovat, jak o tom píše ve svém článku Michal Fokt. Nejprve direktivní odebrání odbytišť tzv. rajonizací, nulové investice do technologického zařízení i budov vedoucí logicky ke ztrátě konkurenceschopnosti, kvality piva a chátrání. To vše vedlo až k uzavření pivovaru na počátku roku 1968.

















Rok 1989 zastihl českobrodský pivovar jako zarostlou ruinu Po svém uzavření sloužil architektonicky hodnotný komplex budov pivovaru k nejrůznějším nedůstojným účelům - výrobě krmiv, psích konzerv, skladování všeho možného i nemožného, jako odkladiště i jako zdroj stavebního materiálu a starého železa. Devastace nebyla ušetřena ani sladovna, která sice fungovala nejdéle (až do r. 1978) avšak i ta byla po ukončení provozu ponechána v zuboženém stavu s narušeným nosným zdivem, krovy a padajícím komínem. V období tzv. reálného socialismu byl pivovar včetně budov téměř zlikvidován, výrobní zařízení rozkradeno a budovy se počaly po zřícení některých střech rychle fyzicky rozpadat. Rozlehlý pivovarský dvůr byl do výše několika metrů zarostlý křovím. Celé stromy v této době vyrůstaly i ze zdí pivovaru. Dokladem je podrobná fotodokumentace (viz fotogalerie), kterou naše firma pořídila postupně od roku r. 1991.

















Když jsme zdevastovaný areál na konci r. 1994 zakoupili, byl ruinou. Vstup do některých částí areálu byl tehdy doslova životu nebezpečný, do jiných nemožný, když například dveře vedoucí do ležáckého sklepa zavalila zřícená přístavba. Celé zdi musely být při záchraných pracích v letech 1994 - 1998 sneseny a znovu postaveny tak, aby centrální objekt vůbec bylo možné zastřešit, vybavit okny a dveřmi a především novou fasádou.
V následujících letech jsme pokračovali rekonstrukcemi vnitřních prostor hlavního objektu i vedlejších budov. Dále jsme provedli náročné statické zajištění kleneb ležáckých sklepů. Sladovna získala novou střechu a dočkala se statického zajištění, jednopatrový objekt expedice se pyšní novou rampou, střechou a zčásti novou fasádou. Někdejší myčka sudů prošla totální stavební renovací. V nedávné době se nákladné obnovy dočkaly i oba pivovarské komíny, studna, ohradní zeď v celé své délce a brány pivovaru s replikami původních vrat a vrátek. Na řadu přišly vnější úpravy všech čtyř nádvoří, obnova původních dlažeb a okrasná zeleň.





























Dnes jsou všechny budovy v areálu zachráněny, i když nás to stálo nemálo úsilí, dřiny a finančních prostředků. Areál dnes slouží jako živé obchodně administrativní centrum s kancelářemi a prodejními sklady včetně prodeje piva. Na sladovnu postavenou v r. 1933 kompletní rekonstrukce teprve čeká.
Chceme v ní vybudovat penzion s restaurací a také nový pivovar. Velký pětipodlažní objekt umožňuje svojí polohou, vnitřní dispozicí při zachování svého původního vzhledu tento účel splnit.

Na závěr bych proto chtěl říci, že pivovar v Českém Brodě nezanikl, i když měl na kahánku. Pivo se v něm během několika let znovu bude vařit a přerušená tradice se tak po letech opět obnoví.

autor: Ing. Jan Klinecký - jednatel NOVETA - Pivovar Český Brod, s.r.o.
Tuchorazská 169, 282 01 Český Brod, telefon 603 396 531