Parostrojní pivovar Únětice

Autor: administrator <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 04. 04. 2008


První ověřená zmínka o únětické výrobě piva pochází z roku 1557.
Ve starých kronikách stojí: "... tehdy dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích..."



Pivovar byl postaven pravděpodobně roku 1710. Usuzuje se tak dle letopočtu, jež je vyznačen na základovém pilíři ve sklepních prostorách. Novodobá historie pivovaru se však počítá rokem 1842. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu jeho trvání Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze IV., ale ta jej po většinu času pronajímala. (Posledním nájemce byl J.Fiedler.) Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu roku 1897 byl únětický pivovar třetí největší a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva (průměrný výstav ale činil zhruba 7 000 hektolitrů moku za rok) a jako většina pivovarů měl svou sladovnu. Tehdy zde již byl využíván parostrojní pohon.

K pivovaru patřil rybník západně od obce, odkud pivovar v zimě získával led, uskladňovaný v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu pivovaru. Lednice o rozměrech 8 x 25 m byla zásobárnou vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice. Další potřeba vody, zejména užitkové, byla kryta z nedalekého rybníka, odkud do podniku vedlo dřevěné potrubí.



























Únětické pivo se vařilo světlé i černé a bylo expedováno jak v sudech, tak v jednotlivých lahvích a mělo jistě svou kvalitu a osobitou chuť. Točilo se samozřejmě v únětických hostincích u Landů a u Kejmarů a lahvové se prodávalo (dnes by se řeklo v bufetu) u Nykodýmů.

Rozvážku piva zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, v poslední, poměrně krátké době, svým nákladním automobilem do celého okolí. Stálými odběrateli bývali hostinští Materna ve Větrušicích, Vytasil a Steiner ve Statenicích, Srb na Pazderně, Petříček a Skalická ve Vodochodech, Hořejší v Dubí, Čermák a Egermajer v Tuchoměřicích, Dědič, Kratochvíl a Vodička v Žalově, Gaisi a Kopecký na Suchdole, Horák a Petrlík v Horoměřicích, Kozel v Černém Vole, Reznerová v Holubicích, Klášter Kapucínů v Praze a další. Podle vyprávění jednoho z pamětníků pivovarské sladovny, se svého času únětické pivo vozilo koňskými povozy - a to zásadně v noci - i do známé restaurace "U Holubů" na Smíchově, kde se prodávalo jako plzeňské.



























Před koncem druhé světové války byla sice výroba piva na čas zastavena, ale hned v roce 1945 se znovu rozběhla. Pivo se zde vařilo až do roku 1947. Potom - asi po roční přestávce - byla technologická část pivovaru na náklady dcery bývalých nájemců slečny Marie Fiedlerové za pomoci podstaršího p. Zemana zrenovována. Po znárodnění se provoz se stal na dva roky součástí národního podniku Kladensko-rakovnické pivovary. Pivo se vařilo v únětickém pivovaru do března 1949.

Pivovar byl předán do řízení Smíchovského pivovaru, který ovšem neměl zájem tuto "malovýrobu" provozovat. Nová technologická část byla rozebrána a odvezena bůhví kam, sklepní prostory ještě nějaký čas byly využívány jako vedlejší sklady Smíchovského pivovaru a v roce 1951 byla historie únětického pivovaru uzavřena.

V roce 2002 zde fungovaly vinné sklepy.

autor: Vladimír Dvořák