Historie vaření piva v Srbči

Autor: Lumír Brabec <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 12. 04. 2008


Že vesnice Srbeč leží v centru chmelařské oblasti Rakovník – Louny je bezpochyby všem známo. Pěstování chmele má zde staletou tradici. Ale že se tady také vařilo pivo, to už tak známé není, to už nepamatují ani ti nejstarší občané obce. Ale je tomu skutečně tak. Pivovar v Srbči existoval, a to dokonce po historicky poměrně dlouhou dobu.




První zmínka o pivovarnictví v Srbči je z roku 1562, kdy majitelem panství byl Jetřich Reichl z Reichu. V tomto roce se připomíná sladovna, ale lze se domnívat, že u ní byl již i pivovar. Po úmrtí Jetřicha byla majitelkou jeho dcera Eva, která jako věno přinesla Srbeč svému druhému manželovi Matyáši Štampachovi ze Štampachu, který Srbeč v roce 1584 připojil k panství Mšec.

Původní pivovar se nacházel u rybníka (dnes koupaliště) asi v místě domu čp.3. Na stráni nad ním měly být pivovarské sklepy. Mšecké panství bylo po konfiskaci v roce 1621, prodáno Vratislavovi z Fürstenberka. Na panství byly v té době dva pivovary; a jelikož Srbeč byla podřízena městečku Mšec, byl pivovar v Srbči zrušen. Další zmínka je až z tereziánského katastru z poloviny 18. století, kde se uvádí, že pivovar ročně vystavoval okolo 1 700 hl piva. Nelze ale zjistit, jestli pivovar byl v Srbči nebo v Mšeci.

V roce 1811 městečko Mšec vyhořelo a v listině ztrát je uváděn i vrchnostenský pivovar. Pivovar již nebyl obnoven, a výroba se přenesla do Srbče, do areálu hospodářského dvora, dnes čp. 39. V sedmdesátých letech 19.století vystavoval tento regionální, ale významný ruční pivovárek okolo 4 000 hl ročně, a zaujímal na schwarzenberském panství nezastupitelnou úlohu. Podle dostupných informací byl sklep pivovaru mimo jeho budovu – uvádí se, že vystavené pivo se odváželo do „skalního sklepa“. S ohledem na geologické poměry v obci se jako nejpravděpodobnější lokalita nabízí dosud zachovalý sklep na konci Kozí ulice, za domem čp. 49 Tento sklep je celý vytesán v pískovcové skále a na běžné poměry je i dost velký. Dříve býval volně přístupný, ale nyní je soukromý a je uzamčen.

Srbečský pivovar byl zrušen v roce 1890, kdy jej zastoupil pivovar v Toužetíně, posléze pivovar v Lounech. Literatura uvádí, že sladovna se zachovala do dnešních dnů, pivovar byl zbořen. A dále že se zachovaly pouze sklepy a studna, kde se brala voda. Na místě pivovaru byla v roce 1892 postavena sušárna na chmel.




























Celkový pohled na budovu skladu - sušárny chmele. Původní zdivo opukové = sušárna


Jako původní zdroj pitné vody pro pivovar a současně také pro hospodářský dvůr sloužila nejspíše studna, která se nachází mezi domy Mikovců a Fridrichů.



























Studna v místě bývalé studánky. Nad ní pravděpodobně záchytná jímka


V jejím místě bývala podle pamětníků původně studánka, ze které volně vytékala voda, ale později byl pramen podchycen studnou. Odtud bylo pravděpodobně vedeno dřevěné samospádné potrubí do zmíněného dvora. V minulosti tam stávala i kašna, která nejspíše byla touto vodou napájena a voda byla asi vedena i do pivovaru. Zbytky zmíněného dřevěného potrubí byly náhodně odkryty při budování obecní kanalizace v osmdesátých létech minulého století, v předpolí severozápadního rohu hospodářského dvora.



























Severní strana dvora - zbytky potrubí byly nalezeny v místě rohu budovy(garáže)


Zajímavé skutečnosti byly odhaleny také při demolici starého a zchátralého domu čp. 3, který stával vedle domu Jungů a Cífků (dříve Hiršalů). Dům byl odstraněn při výstavbě místního koupaliště, které vzniklo v prostoru původního rybníka. Při jeho bourání se v základech objevil velice prostorný, klenutý sklep, který pokračoval jižním směrem pod stráň. Klenba byla provedena z opuky a v patě byla tak široká, že do sklepa mohl zajet povoz. Příčně byl sklep rozdělen přepážkami s průjezdnými nikami. Do sklepa se dalo v té době zajít asi do hloubky 10 – 15 metrů, pak byl zával. Ve sklepě nebyly tehdy už žádné patrné stopy po původním zařízení. Podle sdělení pamětníků (p. Petrlík) měla být na konci sklepa údajně svislá šachta, kterou se sudy s pivem ze sklepa zdvihaly. Tomu by odpovídala i poloha závalu na konci sklepa. Tato informace byla potvrzena také paní Fořtíkovou (roz. Grindlovou) ze Mšece, která v domě čp. 3 zamlada bydlela. Podle některých sdělení byl ale sklep ještě delší. Pan M. Mikovec, jehož dům stojí na zmíněné stráni nad sklepem uváděl, že k propadu klenby došlo až v místech před jejich domem a sklep by tudíž býval delší o cca 40 až 50m.



























Zbytek původního zdiva v místě domu čp. 3 (asi obvodové zdivo)


Po stržení uvedeného domu byla přední část klenby prolomena a ústí zasypáno sutinami domu. Předpokládám, že pod sutinami zůstala část sklepa, myslím aspoň jedna sekce, zachována. Místo je nicméně v současné době nepřístupné.



























Pohled na místo domu čp.3 (proluka mezi garáží a opěrnou zdí vpravo),klenba sklepa byla asi u paty osazených borovic


Co se týče ostatních objektů, které nějak souvisely s vařením piva, i těch se lze dopátrat jen obtížně. Na místě pivovaru ve dvoře byla, jak bylo řečeno výše, postavena sušárna chmele, a i ta byla později zabudována do většího objetu – skladiště JZD.



























Pohled na štítovou zeď sušárny. Vytápěcí pece bývaly v pravé stěně, snad jsou jejich zbytky ještě dochovány


Její původní zdivo je ale v neomítnutých zdech dobře patrné. V západním průčelí budovy byly zachovány i vytápěcí pece sušárny. Také kašna na prostranství dvora zmizela. A tak zůstává nejlépe zachovalým objektem sklep na konci Kozí ulice. Jeho jednoznačnou příslušnost k objektům pivovaru, ale nelze z historických pramenů doložit, je nicméně pravděpodobná.



























Jižní průčelí dvora - vstupní brána





























Pohled na hlavní budovu dvora (původně tvrz)



autor: Ing. Lumír Brabec

Prameny:
Publikace: Pavel Jákl, Encyklopedie pivovarů, nakl. LIBRI 2004
Osobní sdělení p. Drápely (www.pivety.com)
Ústní sdělení obyvatel Srbče a Mšece