Pivo z Letohrádku

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Pivní toulky, Vydáno dne: 23. 04. 2008


Po závratném boomu minipivovarů na severu Moravy a ve Slezsku před několika lety se zdálo, že se pivní mapa oblasti už dále rozvíjet nebude. Majitelé štramberského pivovárku se však rozhodli expandovat i do dalších míst podhůří Beskyd. Tak od počátku letošního roku mohou Frýdlantští říkat, že i v jejich městě se vaří pivo.





Frýdlant nad Ostravicí je asi desetitisícové městečko v údolí mezi masivy nejvyšší hory Beskyd, Lysé hory a o několik stovek nadmořských metrů nižšího Ondřejníku. Dalo by se napsat, že Frýdlant je jednou ze vstupních bran srdce Beskyd. Dříve vcelku ospalé město, jež bylo obklopeno chatovými osadami a podhorskými pastvinami, se nyní, v souvislosti s trendem života na venkově a relativní snadnou dostupností oblasti s Ostravskem, razantně rozvíjí. Louky v jeho okolí a přilehlých obcích jsou zastavovány pestrobarevnými domky a velkosídly. Ale kvůli příbytkům bohatých jsme do Frýdlantu nepřijeli.

Letohrádek naleznete na pokraji Frýdlantu, v domkářské oblasti na svazích Ondřejníku, k zahlédnutí je i z „místecké“ silnice, tedy hlavní spojnice téhle části Beskyd s Ostravou. Budova Letohrádku je vystavěna v lidovém stylu architekta Dušana Jurkoviče. Podobné budovy jsou známé například z nedalekých Pusteven. Areál byl zrekonstruován v roce 1997. Dřevěná budova je obklopena zahradou, v níž nechybí dětský koutek a venkovní posezení.



























Musím napsat, že jsem se na návštěvu Letohrádku těšil.
U brány do areálu Letohrádku mě trochu poklesly koutky a přešel mě kapánek humor po přečtení cedule o omezení provozu restaurace z důvodu soukromé akce. Když nás v hlavních dveřích míjel muž s bílou pentličkou přišpendlenou ke kapsičce saka, tušil jsem, kolik uhodilo. Nicméně hrnuli jsme se dále do útrob budovy. Vcelku razantně nám u vstupu do místnosti, jež budila dojem restaurace, zastoupila cestu blonďatá servírka s negativním pohledem očí. Dnes už se nedozvím, zda-li se ji zželelo mé badatelské touhy po poznání zdejšího piva nebo jestli se slitovala nad žíznivým výrazem dcery, podstatné bylo, že nás usadila mezi svatebčany, u jediného volného stolu.



























Bez reptání jsem si objednal Pivo z Letohrádku. Na pípě svítily emblémy tří pivních značek. Kromě místního piva točili i firemního Trubače a pro „fajnšmekry“ nošovický ležák.
Jaké bylo mé překvapení, když tmavý ležák začal plnit bílý keramický půllitr. Na stěně nádoby bylo hnědé logo piva. „Krygl“ z Letohrádku tu mají i k prodeji za 390 Kč.

Hned mě napadlo, jak asi čepující odhadne naplněnost nádoby. Aby host neobdržel zpola prázdný půllitr nebo naopak, aby chmelový moc nepřetekl na výčepní pult. Tenhle problém zde mají ošetřen váhou. Dalo by se napsat, že servírka bedlivě sledovala displej zařízení, abych obdržel správnou míru (nebo váhu ?).




































Další problém plynoucí z neprůhlednosti půllitru nastal v okamžiku, kdy jsem zatoužil po dalším frýdlantském pivu. Nutno přiznat, že mladá hospodská se snažila udržet situaci na stolech hostů pod kontrolou a v malém sále to nijak složité ani nebylo. Takže stačilo pouze upoutat pozornost a posunkem naznačit zájem o další „škopek“. U zbývajících hostů šenkýřka tento problém neměla, neboť pantátové se svorně napájeli Radegastem z tradičních sklenic.

Tmavé Pivo z Letohrádku (za cenu 20 Kč) mi chutnalo. Jeho případnou kritiku rád přenechám degustátorským šťouralům. Nasládlost moku byla a bude pro mne vítaným zpestřením panující moravskoslezské hořkosti.



























V Letohrádku na mě vše působilo tak nějak v malém. Restaurace v lidově-mysliveckém stylu , sál, chodby, kuchyně….Když už ne zrovna „piko“, tak „mini“ zcela určitě. (Tedy modrooká servírka měla kalhoty). Jenomže tohle místní zdrobnění bylo vcelku útulné. Nebýt rozjíždějící se svatební oslavy a nemožnost potěšit žaludek obědem, zůstali bychom tady asi déle.

Navíc ovocné stromy za okny obalené bělostnými květy jara působily i přes zataženou oblohu velice pozitivně i na největšího škarohlída.