Historie pivovarnictví v Litoměřicích I.

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 02. 10. 2008


Pivovarnictví na Litoměřicku se může chlubit mnohaletou tradicí. Je pochopitelné, že bylo spojeno s rovněž tradičním pěstováním chmele v okolním regionu. Zatímco chmel se na Litoměřicku pěstuje dodnes, na vaření piva se již jenom vzpomíná.





Nejstarší zachovaný záznam o využití chmele jako hospodářské plodiny v oblasti pochází z roku 1343 z obce Oparno u Lovosic. Chmel se tu však bezesporu pěstoval již mnohem dříve. Pivovarnictví ve zdejším kraji začalo vzkvétat především po třicetileté válce. V tomto období zde vzniklo množství malých vrchnostenských pivovarů.

V samotném městě Litoměřice vařili pivo měšťané s právem varečným a to vždy postupně v jednotlivých právovárečných domech. Pivo samozřejmě mělo pokaždé s novou várkou  jinou kvalitu, mnohdy kolísavou. Dlouho se tradovalo, že litoměřické pivo není valné chuti - prý bylo dokonce cítit bahnem a dýmem. Měšťané se proto dohodli na vybudování „městského“ pivovaru, ve kterém by vařil chmelový mok jeden najatý sládek.

Rok 1720 se uvádí jako datum založení Měšťanského pivovaru v Litoměřicích. Tehdy se utvořila skupina právovárečných měšťanů, která se rozhodla postavit vlastní budovu v místech starého hradu. Samotný pivovar však byl dostavěn až v roce 1739. Provoz byl prvně přestavěn v roce 1765 pražským stavitelem Jägerem za 2552 zlatých. Ale nebyl to první pivovar litoměřických právovárečných měšťanů. V té době se pivo ještě stále vařilo v "městském" pivovaru v Pokraticích. Tento založili měšťané roku 1325 v obci severně od Litoměřic (dnes čtvrť Litoměřic). Pivovar patřil právovárečným měšťanům litoměřickým, stejně jako pivovar v Keblicích u Lovosic.
































  Nový pivovar dostal pojmenování „Bürgerliches Brauhaus - Měšťanský pivovar“. Roku 1831 dosáhlo právovárečné měšťanstvo výsady, která umožňovala prodávat v Litoměřicích pouze pivo, vařené ve zdejším pivovaru. Zásadní technologická modernizace proběhla v litoměřickém pivovaru v roce 1869, kdy byl zaveden parní pohon. Roku 1892 byly vybudovány nové sklepy, pořízen nový chladící železniční vagón, kterým bylo litoměřické pivo expedováno do zahraničí. O kvalitách piva v té době svědčí i zlatá medaile z výstavy v Paříži v roce 1900. Před první světovou válkou se pivo exportovalo do různých států Evropy a do Ameriky. Sám císař František Josef I. vychutnal a potvrdil lahodnost moku dne 17.6.1901 během své inspekce ve zdejším kraji.

Kolem roku 1930 pivovar postupně, jak bylo pro tuto dobu trendem, vykoupil malé pivovárky v okolí, aby v nich bez meškání ukončil výrobu a zřídil v nich svůj sklad piva pro danou oblast. Tak vznikly filiálky podniku: pivovary Krompach, Německé Jablonné, Úštěk, Pihel, Zahrádky u Č.Lípy, Zákupy.
































V době před druhou světovou válkou se pivo z litoměřického měšťanského pivovaru stáčelo téměř v celých severovýchodních Čechách (např. Ernst Schindler Jablonec n.N.) a výroba chmelového moku tehdy překračovala hranici 130 000 hektolitrů ročně, což pivovar řadilo do první dvacítky pivovarů v Československé republice. V této době byl pivovar znám především díky značkám Leitmeritzer Doppelmalzbier (14° tmavé) a Leitmeritzer Bűrgerbrau 10°, 12° světlé i tmavé…a speciálnímu 18°porteru Leitmeritzer Urbrau.

Pokračování příště……

Prameny: Doskočil, O.: Historie a současnost podnikání na Litoměřicku a  Roudnicku
   zdroj: Jaromír Kovář (www.ztracenyraj.net)