Pivovary na Litvínovsku IV.

Autor: administrator <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 08. 10. 2008


V posledním díle vyprávění o pradávných pivovarech v kraji kolem Litvínova se vypravíme do blízkých Krušných hor.






Zelený důl
Pivovary na Litvínovsku nebyly jen v krajině pod horami, ale i v horách, a to jednak v Zeleném Dole, jednak v Hoře Svaté Kateřiny. Starší z nich byl zřejmě pivovar v Zeleném Dole, pro nějž snad právo svobodně vařit a prodávat pivo bylo vystaveno již počátkem druhé poloviny XVI. století. V roce 1594, kdy bylo panství Červený Hrádek, k němuž Zelený Dvůr náležel, zabaveno jeho majiteli Jiřímu z Lobkovic, již zdejší pivovar existoval a vařil ročně 40 várek piva. V roce 1604 jej měl v nájmu pan Mořic Horn, správce chomutovského panství, který během prvního pololetí tohoto roku vyrobil pouze 8 várek, za něž zaplatil 24 kop grošů várečného. Také berní rula uvádí u Zeleného Dolu pivovar, který patřil ke zdejšímu svobodnému statku, jehož majitelem byl tehdy Adam Šroll.

Pivovar vařil v oné době na 4 sudy čtyřvěderní, po přepočtení na naši nynější míru činil výstav zhruba 10 hektolitru na jednu várku, a počítáme-li, že si i v této době pivovar podržel ideální počet 40 várek za rok, dojdeme k výsledku, že ročně pivovar vyrobil maximálně 400 hektolitrů piva. Zmínka v berní rule je však poslední známou zmínkou o pivovaru v Zeleném Dole vůbec. Kdy zanikl, nevíme, ale stalo se tak pravděpodobně brzy po roce 1659, kdy byl svobodný statek Zelený Důl připojen k panství Červený Hrádek, čímž pominuly důvody k jeho další existenci, neboť na tomto panství bylo více větších pivovarů a sousední obec Brandov byla například povinna odebírat pivo z Jirkova. Zelený Důl byl sice v roce 1715 na žádost rytíře Jana Adama ze Schrouenbergu oddělen od červenohrádeckého panství a stal se opět samostatným statkem, avšak pivovar zde již zřejmě obnoven nebyl. Aspoň dominikální katastr z roku 1757 již v Zeleném Dole žádný pivovar ani jinou dominikální budovu neuvádí.

Hora sv.Kateřiny
Všechny dosud zde uvedené pivovary byly pivovary vrchnostenské, poslední pivovar však, který byl v Hoře Svaté Kateřiny, byl po celou dobu své existence pivovarem obecním. Právo vařit pivo obdrželi kateřinohorští již 2. února 1528, kdy byla jejich obec povýšena na městečko, a toto právo znovu městečku propůjčil i Jan z Veitmile pri vilegiem z roku 1554. Zda kateřinohorští tohoto práva skutečně použili, není známo, ale stalo-li se tak, pak zajisté vařili zprvu pivo po domácku, neboť 7. července 1584 Bohuslav Jáchym z Lobkovic, majitel Červeného Hrádku, k němuž Hora Svaté Kateřiny patřila, vydal městečku povolení ke zřízení pivovaru, při čemž si vymínil, aby měšťané z každého vytočeného sudu piva mu odváděli 2 stříbrné groše pivní daně. Zdá se však, že město ani tohoto povolení ihned nepoužilo, neboť v daňových knihách pro chomutovské panství z let 1594-1605 ještě není žádná zmínka ani o pivovaru, ani o dani z piva. Nejstarší doklad, svědčící o existenci tamního pivovaru, který se podařilo najít, je zápis v horní knize kateřinské, pocházející až z roku 1622, jímž hormistr Jiří Sattler propůjčil Michalu Leisterovi naleziště kovů na Městském vrchu v zahradě pivovaru.

Podrobnější zprávu o zdejším pivovaru však přináší až berní rula z roku 1654, která uvádí u Hory Svaté Kateřiny obecní pivovar, který v oné době vařil 8 čtyřvěderních sudů. Rozsah jeho várky byl tedy dvojnásobný ve srovnání s pivovarem v Zeleném Dole, tj. cca 20 hektolitru. Možno také říci, že počet várek se asi příliš nelišil od počtu várek pivovaru v Zeleném Dole, takže můžeme předpokládat, že se v městě uvařilo 800-1000 hektolitrů piva za rok. Avšak již brzo se stal kateřinský pivovar pověstným pro špatnou kvalitu svého piva. Již po roce 1700 se začínají objevovat stále četnější a četnější stížnosti na jeho jakost, která se stále zhoršovala, takže jej posléze téměř nikdo nechtěl pít. To bezpochyby plně vysvětluje skutečnost, že tereziánský katastr z roku 1748 uvádí u Hory Svaté Kateřiny roční výrobu piva jen 227 hektolitrů. Celkový výnos z tohoto množství uvádí se částkou 186 zlatých.

Dominikální katastr z roku 1757 zaznamenává množství ještě o něco nižší - 89 sudu, ale výnos je naopak vyšší - 359 zlatých a 20 krejcarů. Přesto však se zdá, že později odbyt piva zase stoupl, neboť byl zvýšen obsah várky, jak je zřejmo ze zprávy Sommerovy z roku 1846, která uvádí, že kateřinohorský pivovar vyváří 12 sudů, tedy o polovinu více než v roce 1654. O celkovém ročním rozsahu výroby nás zpravují až statistické záznamy z roku 1861, které uvádějí, že pivovar pravovárečného měšťanstva v Hoře Svaté Kateřiny tehdy vyvářel 1208 rakouských věder piva ročně, tedy přepočítáno na nynější míru zhruba 582 hektolitrů.

Výnos z tohoto množství činil 4 832,66 zlatých rakouské měny, z vedlejších produktů pak 165 zlatých, tedy celkem 4 997 zlatých. V téže době platil pivovar ročně 10 zlatých 50 krejcarů daně výdělkové, 15 zl, 25 kr daně důchodové a 1311 zl 46 kr daně potravní. Přesto však, že výroba se později ještě zvýšila, nemělo zdejší pivo nikdy dobrou pověst, takže se posléze nenašel nikdo, kdo by byl ochoten pivovar vést, a proto byl v roce 1887 definitivně zrušen. V poslední době své existence vyráběl prý ročně 800 hektolitrů piva při obsahu jedné várky 18 hl.

Zánikem dvou pivovarů na Litvínovsku, které se udržely nejdéle, tedy pivovaru v Hoře Svaté Kateřiny a v Horním Litvínově, vymizelo pivovarnictví v této oblasti úplně a dodávku piva ovládl měšťanský pivovar v Mostě, který neměl nyní na celém území mosteckého okresu žádné konkurence.

zdroj: ]an Doležal ,O starých pivovarech na Litvínovsku,Regionální studie
Čerpáno ze stránek věnovaných historii Litvínovska litvinov.sator.eu