Pivní historie v Japonsku

Autor: Petra Krchňáková <(at)>, Téma: Zahraniční zajímavosti, Vydáno dne: 18. 11. 2008


Pivní historie v Japonsku má své počátky v období Edo/Tokugawa/, kdy Holanďané otevřeli v Japonsku první hospody pro námořníky plavící se na lodích na trase mezi Japonskem a svou vlastí. Dnes je pivo v Japonsku nejpopulárnější alkoholický nápoj. V roce 2006 jeho spotřeba zabírala téměř dvě třetiny z celkových 9 miliard litrů všech zkonzumovaných alkoholických nápojů.




V raném období Meidži (2.pol.19.stol.) se začalo s vlastní výrobou japonského piva. Uvádí se, že v roce 1853 uvařil první pivo Koumin Kawamoto, lékař, který při jeho výrobě postupoval podle receptury z holandské knihy.

Roku 1870 američan W.Copeland založil pivovar Spring Halley Brewery ve městě Jokohama. O dva roky později, v roce 1872 začal v Osace vařit a prodávat pivo první Japonec Syozaburo Shibutani. V roce 1876 byl otevřen první vládní pivovar Hokkaido Kaitakushi Beer Brewery v Sapporu na ostrově Hokkaido.







Jak se formoval moderní pivovarský průmysl

• V r.1886 množství doma vyprodukovaného piva poprvé převýšilo množství importovaného piva.
• 90.léta 19.století byla ve znamení obrovské prosperity japonského pivního průmyslu.

• V r. 1901 byl přijat Zákon o spotřební dani z piva.
• V r. 1906 začal proces konsolidace, jehož účelem bylo zabránit přespřílišné domácí konkurenci, propagovat zahraniční produkci a koncentrovat kapitál.
• V r. 1908 došlo ke změně ve znění Zákona o spotřební dani z piva. Minimální množství vyrobeného piva, které bylo potřeba k získání licence, bylo stanoveno na 180 000 l. Tato kvóta způsobila velké problémy malým pivovarům.




Prosperita v období 1.světové války

• V r. 1916 se japonské pivovarnictví začalo prosazovat v Asii.
• V r. 1920 prohibice ve Spojených Státech umožnila, aby nadbytečné zařízení pro pivovary bylo importováno do Japonska, což mělo za následek založení pivovarů Nitiei Brewery a Tokyo Brewery.





Období zmatků vyplývající z velké hospodářské krize a 2. světové války

• V r. 1933 se spojily společnosti Dainippon Beer a Nippon Beer Kosen kvůli klesajícím cenám způsobeným velkou hospodářskou krizí ve 30.letech 20. století.
• Společnost Kirin Brewery Co., Ltd. do těchto společností investovala, aby jim poskytla stabilitu. Podobně na tom byly ostatní pivovary.
• V r. 1939 byla zavedena cenová regulace.
• V r. 1940 bylo minimální množství vyrobeného piva, potřebného pro získání licence zvednuto na 1800 000 l.
• V r. 1943 byla zavedena kontrola odbytu. Toto období trvalo do r. 1949.

Etiketa která se v období 2.světové války objevovala na pivních lahvích, protože své vlastní značky na etiketách společnosti používat nesměly.





Období poválečné obnovy

• V r. 1949 byla zrušena kontrola odbytu. Největší pivovar Dainippon Brewery byl rozdělen, aby se předešlo přílišnému hromadění finančního potenciálu.
• V r. 1953 byla založena Asociace japonských pivovarníků.
• V r. 1959 bylo minimální množství piva nutného pro získání licence zvýšeno z 1 800 000 l na 2 000 000 l.
• Poptávka po pivu se rapidně zvýšila v důsledku progresivního ekonomického růstu mezi lety 1955 a 1965.

Současnost

• Po r. 1965 se 10 pivovarů stalo celonárodními a vyrobené množství piva bylo zdvojnásobeno během desetiletého období.
• V r. 1983 začaly být udělovány licence také zahraničním pivním značkám.
• V r. 1994 bylo minimální množství piva potřebného pro získání licence sníženo z 2 000 000 l na 60 000 l. Jako výsledek toho ustanovení, vzniklo mnoho malých regionálních pivovarů či minipivovarů.

Protože v Japonsku není legální vyrábět nápoje obsahující více než 1% alkoholu bez udělené licence, homebrewing není rozšířený. V současné době je v Japonsku přibližně 100 malých pivovarů. Produkty těchto malých výrobců, jsou obecně nazývány Ji Bīru neboli „local beer“. Malí výrobci vaří pestrý sortiment druhů piva, včetně ale, stout, pilsener, weizen, Kölsch, a dalších.

Boom v zakládání malých pivovarů však v dalších letech ustával. Jedním z hlavních důvodů byla také vzrůstající obliba levných nízkosladových piv, tzv. happoshu, produkovaných velkovýrobci. Tento trend v poptávce pivařů dokonce vedl ke snížení množství malých producentů a způsobil, že produkty těch přežívajících, zná pouze hrstka pivních nadšenců.

I přes všechny problémy si však malovýrobci dokázali najít místo na pivním trhu, například díky vzájemné spolupráci či speciálním dodávkám pro restaurační sítě.