Měšťanský pivovar Tábor ( 1437 – 1981 )

Autor: Jiří Pertlík <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 27. 11. 2008


Když jsem vyrazil do táborského pivovaru, byl ještě chladný únor a počasí nebylo nic moc. Přesto se vracím s několika řádky o tomto nádherném pivovaru.








Výchozí bod byl z vlakového nádraží na Husově náměstí, odkud jsem vyrazil ulicí 9. května na náměstí Františka Křižíka, kde na silnici do tvaru Y jsem odbočil do ulice Na Parkánech. Po pár metrech jsem byl u hlavní brány tohoto skvostného pivovaru.

První budovy jsou tak trochu ve stylu hradeb na nějakém starobylém hradě. Nachází se při vstupu na levé straně a mohly to být garáže nebo dílny pivovaru. Dále se na levé straně nachází nejhlavnější budova pivovaru, která je velmi citlivě zrekonstruována na Hotel Dvořák. Od tohoto místa je nádherný pohled na sladovnu pivovaru, za kterou se tyčí okrouhlá bašta hradu Kotnov. To je čas pro můj fotoaparát. Před hotelem stojí i hezky zrekonstruovaný starý pivovarnický komín s novými plechovými dvířky. Celý tento areál pivovaru má i novou dlažbu a vypadá to tu opravdu moc dobře. Musím vyzdvihnout město Tábor, že takhle naložili s touto památkou.
































Podle dobových fotografií jsem zjistil, že nalevo od hotelu ještě stávala přízemní budova, kde se vysmolovaly obrovské dřevěné sudy. Napříč velkým dvorkem vedla úzkokolejka, odkud se pravděpodobně přemisťovaly sudy z budov sem a tam. Na první mé fotografii uprostřed stojí osamocený strom, tak ten byl ve 20. – 30. letech minulého století obklopen obrovskými sudy, kde se skladovaly a opravovaly mistry řemesla bednářského.

Mezi hotelem a sladovnou je nádherný panoramatický výhled do údolí na řeku Lužnici. Jak se tak procházím po dvoře a fotografuji budovy ze všech stran, přichází ke mně paní a ptá se mě, jestli se chci podívat do muzea, které se nachází ve staré sladovně. Neváhám tedy a jdu se podívat. Tam na mě hned za dveřmi vykouknou nádherné klenby a sloupy sladovny. To ovšem není hlavní věc, proč zde jsem. Je tu expozice velmi známého a starého táborského pokladu.
































Ve dnech 6. – 8. listopadu 2001 došlo v domě čp. 308 k objevu dvou nedaleko sebe uložených mincovních depotů. Mince byly shromážděny ve dvou keramických nádobách pod dlaždicovou podlahou jedné z místností zadního traktu. Nádoby obsahovaly stříbrné mince v celkovém počtu 4000 ks, o váze 7,5 kg, v dobovém přepočtu představovaly téměř 46 kop grošů českých. Nejmladší mince pocházejí z roku 1525. Díky množství, sortimentu zastoupení i kvalitě dochovaných nálezových okolností se jedná o nejvýznamnější mincovní depot z jagellonského období na našem území.
































Kromě dohledů a terénní dokumentace byly provedeny tři záchranné akce, které přinesly nové poznatky o stavebně-historickém vývoji domu i o životě v něm od sklonku středověku až do 17. století. Zachované nálezové situace i získané soubory hmotné kultury umožnily učinit si konkrétnější představu nejen o podobě domu a domácím vybavení táborských měšťanů na konci středověku a začátku novověku, ale některé z nich zasahují i do obecnější problematiky dobové výroby, obchodu a řemesla, společenského dění, výkonu úřednické moci, životního stylu apod.

Když opouštím dvůr a celý areál pivovaru, nedá mi, abych tento velký komplex celý neobešel dokola. Z každého úhlu vždy na mě vykukuje i část hradu Kotnov. Jeden z nejkrásnějších pohledů je před Bechyňskou branou, kde je vidět kotnovská věž, sladovna a hvozd s druhým komínem, který vystupuje z hvozdu pivovaru. Pomalu se loučím s táborským pivovarem a výlet zakončím kde jinde než v nejbližší hospůdce, kde si nechám natočit zlatavý mok. A přemýšlím o tom, že by nebylo od věci, kdybych si mohl dát tehdejší Kotnovskou dvanáctku.

Na závěr zdravím pivovarnické nadšence!

Pozn. Informace o táborském pokladu a poslední fotografii jsem čerpal z www. tabor.cz