Tankovny

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: O pivu, Vydáno dne: 12. 12. 2008


Nepasterizované pivo si v Česku získává stále více příznivců. Dokazuje to zvyšující se počet restaurací, které ho čepují. Kvůli nabídce piva, které při výrobě neprošlo pasterizací, musejí mít restaurace takzvané tankovny.







Restaurace s velkou spotřebou, obvykle nádražní a sídlištní, používaly v 80.letech 20.století tzv. stojaté tanky. Pivo bylo čepováno s použitím běžných vzduchových kompresorů. V dlouhodobějším kontaktu se vzduchem však pivo brzy zvětralo a ztrácelo říz. Také použité materiály – smalt nebo ocel, opatřená často oprýskávajícím nátěrem - kvalitě piva neprospívaly. Objem těchto tanků se pohyboval mezi 10 a 17 hl. Pro měření množství vyčepovaného piva se používal tzv. pivoznak – trubka s pravítkem podél celé výšky tanku.



























V 90.letech se začaly zavádět nerezové tanky o objemu 10 hl (od roku 2006 také o objemu 5 hl), ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku (tzv. systém bag-in-box.). Tento vak je absolutně neprodyšný a neuvolňuje z povrchu žádné sloučeniny. Pivo při čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem, ani stěnou tanku, což pozitivně ovlivňuje kvalitu a trvanlivost piva. Pivo se čepuje s použitím vzduchových kompresorů vybavených filtry a ven se dostává tlakem vzduchu na vnitřní vak. Z tanku lze rozvést pivo až do 4 nezávislých kohoutů. Měření spotřeby piva se provádí na digitálním průtokovém zařízení.

Tanky, které jsou chlazeny na teplotu 8–10 °C, jsou umístěny v izolované místnosti – tankovně. Je-li pivo dobře ošetřeno, pak není rozdíl v kvalitě nápoje z tanku nebo sudu. Zatímco tanky jsou z provozních důvodů výhodné pro provozovny s velkou výtočí, sudy jsou méně nákladné a svým menším objemem zase umožňují udržet kvalitu piva i tam, kde se ho tolik rychle nevypije.




























Tankovny čepují nepasterizované pivo, jež má vždy ten správný říz, tzn. není přesycené, jak tomu občas bývá v případě čepování ze sudů. Pro zachování kvality je proto nutné pivo z tanku vyčepovat co nejdříve. Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je tak určitá minimální týdenní výtoč. Ideální množství pro velké pivní tanky (objem 10 hl) je 20 hl týdně a pro malé pivní tanky (objem 5 hl) týdně 10 hl. Cena tankovny je různá dle instalace, v zásadě se ale pohybuje v rozmezí 650 – 800 tis za tankovnu. Zásobování těchto pivních tanků probíhá prostřednictvím speciálních cisternových nákladních automobilů. Cisterny jsou vybavené oddělenými komorami o objemu 20 a 30 hl.

Úplně první moderní tanky v ČR instalovali pivovarští odborníci z Velkých Popovic v roce 1994 v restauraci Letenský zámeček v Praze. Tehdy tak předběhli svou plzeňskou konkurenci, aby se o několik let později mohli o zkušenosti podělit už v jedné firmě.

Nikde jinde v Evropě, a zřejmě ani na světě, nedosahují tankovny takového rozšíření a propracovanosti jako v ČR. Nahrává tomu role piva jako národního nápoje a také skutečnost, že v naší vlasti je zvykem mít na čepu jednu či jen několik málo značek piva.

Tankovny umístěné za skleněnou stěnou jsou rovněž zajímavým zpestřením interiéru pivnice (v Praze např. U Zeleného stromu, v Bredovském dvoře, v Malostranské pivnici či v Kanadské pivnici ve Zlíně). Některé pivnice si dobře uvědomují konkurenční výhodu, kterou jim tankovny přinášejí v podobě prvotřídně ošetřeného piva, a samy o tom své hosty informují.